iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 12. 2003
10:05 na ČT1

1 2 3 4 5

12 hlasů
98517
zhlédnutí

Dědeček je lepší než pes

Televizní film pro celou rodinu o jednom vánočním usmíření

52 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Dědeček je lepší než pes

  • 00:00:50 Jirko, co tady bloumáš?
    Dělej, nebo nám ujede Mikuláš!
  • 00:00:55 Dělej!
  • 00:01:29 -Táta pro tebe dneska nepřijede?
    -Ten má jiné starosti.
  • 00:02:03 -Ahoj, tati.
    -Nazdar.
  • 00:02:06 -Může jet Jirka s námi?
    -Jo, ale já jezdím jako čert.
  • 00:02:10 -Nebudeš se bát?
    -Ne.
  • 00:02:13 Tak si sedněte dozadu k dědovi,
    maminka pojede se mnou.
  • 00:02:18 Jé, mami,
    ty máš svatební šaty z fotky!
  • 00:02:21 Ještě jsem se do nich vešla.
  • 00:02:23 Dobrý den, paní Kadrabová.
  • 00:02:26 Já jsem vždycky říkal,
    že naše maminka je anděl.
  • 00:02:31 Poletíš sama nebo radši
    s naším pekelným strojem?
  • 00:02:35 Ještě jsou tam dva koše.
    Nastupovat!
  • 00:02:38 Jdu pro ně.
  • 00:02:43 -Ahoj, dědo.
    -Dobrý den, pane Kadraba.
  • 00:02:47 -Nazdar.
    -Jirka pojede s námi.
  • 00:02:50 -Pomůže nám s dárky.
    -Dobře, budu potřebovat cherubíny.
  • 00:02:58 Žulíku!
  • 00:03:02 Osádko, vítám vás na palubě
    kosmické mikulášské rakety.
  • 00:03:08 Tady jsem uvařil čaj.
    Cesta bude dlouhá a namáhavá.
  • 00:03:13 -To je věcí.
    -Koukáš, viď!
  • 00:03:16 Tohle to je pro Zuzanku,
    pro Fanouše, Karlíka, Jitku,
  • 00:03:22 Láďu, Lucii, Petříka,
    pro Miloše a Honzíka.
  • 00:03:27 To víš, mám dohromady tady
    se Zdeňkem deset vnoučat.
  • 00:03:31 Když bych to rozvážel tramvají,
    tak to by byl Štědrý večer
  • 00:03:36 a mohl bych začít znovu.
  • 00:03:38 Ještě věří
    na Mikuláše i na Ježíška.
  • 00:03:41 -To jste dělal všechno sám?
    -Zdeněk mi pomáhal, viď?
  • 00:03:46 Tak hoši, pozor, generálka!
    Vezměte si nástroje a jedeme.
  • 00:03:52 Hurá!
  • 00:04:54 Pojďte dál, pane Mikuláši.
  • 00:04:57 Fanouši a Jitko,
    jestlipak jste byli hodní,
  • 00:05:02 poslouchali jste maminku a tatínka?
  • 00:05:05 Mikuláši, my už si samy čistíme
    zoubky a já už jsem jeden spolkla.
  • 00:05:10 Ale to musíš dostat plno dárků.
  • 00:05:13 Pojďte dál, já jsem napekla.
    Kdy se tak sejdeme.
  • 00:05:20 Pojď taky, Jirko,
    přece tady nezůstaneš.
  • 00:05:26 Mikuláš ztratil plášť,
    Mikuláška sukni.
  • 00:05:31 Přišli k nám tancovat,
    byli oba smutní.
  • 00:05:36 To je strejda Emil, co jsme u něj
    byli v létě na hausbótu.
  • 00:05:41 -Letos pojedeme až do Děčína.
    -Ano?
  • 00:06:04 Jdeme, jeden za druhým.
  • 00:06:08 To bys mrkal,
    co umí děda za táborák.
  • 00:06:11 -Vyřezal mi pravý indiánský totem.
    -Fakt?
  • 00:06:24 Copak mi povíš?
  • 00:06:27 Jak to bylo pohádko?
    Zabloudilo kuřátko.
  • 00:06:31 Za zahradou mezi poli
    pípá, pípá, nožky bolí.
  • 00:06:35 Ve vysokém obilí
    bude večer za chvíli.
  • 00:06:39 Stačí, výborně.
  • 00:06:53 Tak pojďte, děti.
  • 00:07:15 Co koukáš?
  • 00:07:22 Pec nám spadla, pec nám spadla,
    kdopak nám ji postaví.
  • 00:07:27 Starý pecař není doma
    a mladý to neumí.
  • 00:07:31 Zavoláme na dědečka...
  • 00:07:35 Víš, co naučil děda Žulíka?
  • 00:07:38 Když udělá rukou takhle,
    tak si Žulík lehne.
  • 00:07:42 Když takhle, tak k němu přiběhne.
  • 00:07:45 Já budu mít taky pejska,
    dostanu ho k Ježíšku.
  • 00:08:42 -Konečná, vystupovat.
    -Pojďte, navařila jsem polévku.
  • 00:08:49 Jdeme, šup, jedna, druhá.
  • 00:09:00 Pane Kadraba, podívejte!
  • 00:09:03 Pane kolego, pojďte se zahřát.
    Pojďte na polévku.
  • 00:09:31 Pospěšte si!
  • 00:09:39 Pojďte! Pojď sem, kam jdeš?
    Teď dostane dárky Zdeněk.
  • 00:09:46 Já musím domů.
    Mě bude máma kontrolovat telefonem.
  • 00:09:50 Ale stav se ještě, byl jsi výborný.
  • 00:09:54 Až budu mít psa,
    můžu mu říkat Žulík?
  • 00:09:57 -Že se ptáš.
    -Tak fajn.
  • 00:11:18 Naši dědečkové měli krávy ustájené
    jako v bavlnce.
  • 00:11:22 Přesněji řečeno ve slámě. Hospodář
    kolem nich kroužil s vidlemi.
  • 00:11:28 Věděl,
    že dobytče nemá kvůli mléku.
  • 00:12:36 -Prosím.
    -Kde jsi pořád? Už jsem ti volala.
  • 00:12:42 -Posloucháš mě?
    -Poslouchám.
  • 00:12:45 -Vzal sis už jídlo?
    -Já nemám hlad.
  • 00:12:49 Neodmlouvej, hned si to ohřej!
    Přijdeme s tatínkem později.
  • 00:12:55 Udělal poslední zkoušku,
    musíš mu hned gratulovat.
  • 00:13:03 Jirko, uč se, udělej si úkoly,
    vykoupej se, počkej, až se vrátíme.
  • 00:13:09 Nenech zapnutou televizi.
  • 00:13:16 Jirko! Málem bych zapomněla.
    V lednici máš k Mikuláši nadílku.
  • 00:13:23 -Už jsem viděl. -A říká se děkuju.
    -No tak děkuju.
  • 00:13:43 Ale volů je tady široko daleko
    dost, co?
  • 00:13:46 Ale kde,
    ty jdou v útlém věku na jatka.
  • 00:13:52 -A že vás nechali vyrůst.
    -Tolik řečí pro takovou maličkost.
  • 00:14:36 Pojď dál, Jirko,
    tady se čerti žení.
  • 00:14:39 Můžu dát Žulíkovi kost?
    Mohl bych si ho půjčit?
  • 00:14:43 Já jsem doma sám.
  • 00:14:45 Jasně. Žulíku, máš návštěvu.
    Pojď sem.
  • 00:15:10 Žulíku!
  • 00:15:15 -Vy někoho hledáte?
    -Třeba právě tebe.
  • 00:15:19 Proč byste mě hledal?
    Vždyť mě ani neznáte.
  • 00:15:23 Jak to, že tě neznám?
    Jsi přece Jirka Novák.
  • 00:15:27 -Jak to můžete vědět?
    -Mikuláš ví všechno.
  • 00:15:32 -Ale vy tu přece nebydlíte.
    -Proč bych tu měl bydlet?
  • 00:15:36 -Mikuláš vždycky přichází zdaleka.
    -Já už na Mikuláše nevěřím.
  • 00:15:43 Tak to nevím, měl jsem napsáno:
    Jirka Novák, Sluneční 33.
  • 00:15:51 Podívej se,
    veliká punčocha plná cukroví.
  • 00:15:56 -Jsi to přece ty?
    -Ano. To je opravdu pro mě?
  • 00:16:03 Vždyť jsem ti to říkal,
    Mikuláš má vždycky pravdu.
  • 00:16:07 -Jsem rád, že jsem tě našel.
    -To jste koupil vy?
  • 00:16:11 Dárky se přece nekupují. Když máš
    někoho rád, tak mu dáš dárek.
  • 00:16:17 Uděláš mu radost.
  • 00:16:19 Já to pořád nechápu. Jak jste mě
    mohl hledat, když mě ani neznáte?
  • 00:16:25 Mikuláš ví všechno.
    Já vím i to, že jsi si moc přál,
  • 00:16:30 aby k tobě přišel Mikuláš.
    Je to tak?
  • 00:16:34 Tak vidíš, a když si něco moc
    přeješ, tak se ti to vyplní.
  • 00:16:41 -Já bych ze všeho nejradši pejska.
    -Tak tohle jsem zrovna nevěděl.
  • 00:16:48 Ale tatínek s maminkou nechtějí.
    Žulíku!
  • 00:16:55 Žulíku!
  • 00:17:12 Pane Mikuláši!
  • 00:17:18 Žulíku!
  • 00:17:21 Jirko, kde máš Žulíka?
  • 00:17:24 Zdeňku, za mnou přišel Mikuláš,
    podívej!
  • 00:17:39 Žulíku, cos to provedl?
    Víš, jak dostanu? Jdi pryč.
  • 00:18:43 -Mohl bych jet s vámi?
    -Jasně.
  • 00:18:45 Sedni si dopředu,
    protože anděl doma uklízí.
  • 00:18:49 Musíte jet rychle.
  • 00:18:51 -Zase jako čert?
    -Jako deset čertů.
  • 00:18:54 -Musím dohonit Mikuláše.
    -Děda je vzadu.
  • 00:18:58 Já myslím toho
    opravdického Mikuláše.
  • 00:19:01 V tom aby se čert vyznal, viď?
    Tak šup nahoru.
  • 00:19:26 Nemůže nám uniknout, Jirko.
  • 00:19:39 -Třeba jel na opačnou stranu.
    -Neboj, tohle je jednosměrka.
  • 00:19:51 Tamhle je.
  • 00:20:09 -Jirko, tak tohle já neprojedu.
    -To nevadí, já si tady vyskočím.
  • 00:20:14 -Počkej, trefíš domů?
    -Klidně, a děkuju.
  • 00:21:38 Copak tady děláš?
    Proč se schováváš? Bojíš se čerta?
  • 00:21:43 Ale vůbec ne. Hledám...
    Zaběhl se mi pes Žulík.
  • 00:21:49 Ten už bude dávno doma.
    Pojď s námi nebo tady zmrzneš.
  • 00:21:54 Tak pojď.
  • 00:22:17 Kde jsi byl, kde lítáš? My tady
    s tátou trneme, televize zapnutá...
  • 00:22:24 -A ty nikde. Kde jsi byl?
    -Já hledal Mikuláše.
  • 00:22:29 Proč hledáš Mikuláše,
    když ho máš plnou ledničku.
  • 00:22:33 A co je tohle?
    Tys tady zase měl Žulíka, viď?
  • 00:22:37 Přece víš,
    že jsem ti zakázala ho sem vodit.
  • 00:22:41 Podívej se!
    Jak to mám vyčistit?
  • 00:22:44 Vidíš, jak by to vypadalo,
    kdybychom měli psa.
  • 00:22:47 -Já bych na něj dával pozor.
    -Na to zapomeň.
  • 00:22:51 -Tak by byl na balkóně.
    -To bys ho tam nechal v tom mrazu?
  • 00:22:56 Ty vůbec nemáš rozum.
    Na co pořád myslíš?
  • 00:22:59 -Když já bych chtěl strašně psa.
    -Máš tu tolik věcí na hraní.
  • 00:23:06 Já bych si ho strašně moc přál.
    Říkal mi Mikuláš,
  • 00:23:10 že když si něco moc přeju,
    tak se mi to určitě vyplní.
  • 00:23:15 -To jsi dostal od Mikuláše?
    -Ano.
  • 00:23:18 -To jsi mu dala ty?
    -To je opravdu od Mikuláše.
  • 00:23:22 Musíš se pak
    s panem Kadrabou vyrovnat.
  • 00:23:25 -Ale to pan Kadraba nebyl.
    -No jistě, byl to Mikuláš.
  • 00:23:30 -Ale já vím, kde bydlí.
    -To ví každý, kde bydlí Mikuláš.
  • 00:23:34 Víš co? To už pro dnešek stačí.
    Teď šup do koupelny.
  • 00:23:39 -Ale já ho viděl.
    -Plav!
  • 00:23:42 To už jsi zapomněl, co jsem říkala?
    Že musíš tatínkovi gratulovat.
  • 00:23:47 A učeš se trochu.
  • 00:24:13 -Tatínku, tak já ti teda gratuluju.
    -Tak já ti teda děkuju.
  • 00:24:18 Já jsem myslel,
    že jsi na to zapomněl.
  • 00:24:21 Teď budeš doktor.
    Budeme to mít napsané na dveřích?
  • 00:24:26 Jo. A bude tady taky spravedlnost.
    Víš, co to znamená?
  • 00:24:30 Když něco provedeš, tak já tě
    vyslechnu a ty se musíš přiznat.
  • 00:24:36 Nebudeš se už pořád učit?
    Budeš na mě mít trochu víc času?
  • 00:24:43 -Teď dostane tatínek vyšší funkci.
    -A dostane přidáno.
  • 00:24:48 -Tak to bys měl koupit toho psa.
    -Ne, tady bude spravedlnost.
  • 00:24:55 Žádný pes.
  • 00:25:01 -Ahoj.
    -Ahoj, kde máš Žulíka?
  • 00:25:03 -Žulíku!
    -Žulík odjíždí s dědou na Šumavu.
  • 00:25:07 Dělej, táta nás odveze do školy.
  • 00:25:12 -Děda nebude s vámi na Ježíška?
    -Ne.
  • 00:25:16 Všichni pojedeme do hájovny za ním.
  • 00:25:29 -Dobrý den, pane Kadraba.
    -Nazdar.
  • 00:25:32 Žulíku!
  • 00:25:35 -Žulíku, kdy zase přijedeš?
    -Asi tak za rok.
  • 00:25:39 To už bude Žulík takhle dlouhý.
  • 00:25:42 Ještě musím vytopit chalupu,
    v lese vyhlédnout pořádnou jedli.
  • 00:25:47 Budeme zase stavět eskymácké iglú?
    To je stan z ledu.
  • 00:25:52 Ty si zase hlavně zapomeň vzít
    brusle jako loni.
  • 00:25:58 Děda mě naučí,
    jak se z lesa sváží dřevo.
  • 00:26:01 Budeme nosit seno do krmelců
    a vysekávat na led díry,
  • 00:26:06 aby mohly ryby dýchat.
    Já už to dokážu.
  • 00:26:09 -Ty jsi vejtaha, Zdeňku.
    -Vždyť je to pravda.
  • 00:26:13 -Vy jste byl vždycky dědeček?
    -Jak to myslíš?
  • 00:26:17 Jestli jste byl pořád dědeček.
  • 00:26:20 Nejdřív jsem byl normální kluk
    jako ty nebo Zdeněk.
  • 00:26:26 Když jsem vyrostl
    a byl velký asi jako tvůj táta,
  • 00:26:31 tak jsem si vzal babičku,
    ona vlastně tenkrát babička nebyla.
  • 00:26:38 Byli jsme tatínek a maminka.
    Když naši čtyři kluci vyrostli
  • 00:26:43 a měli svoje vlastní děti, tak
    teprve potom jsem se stal dědečkem.
  • 00:26:49 Vždyť jsi všech mých
    devět vnoučat viděl.
  • 00:26:52 To jste pro všechny
    společný dědeček?
  • 00:26:55 Každý můj syn si vzal děvče.
    Z jejich otců se stali dědečkové.
  • 00:27:03 Čtyři dědečkové,
    takže Zdeněk má čtyři dědy navíc.
  • 00:27:07 Ale ne. Každý člověk může mít
    jenom dva dědečky.
  • 00:27:11 Jednoho po tatínkovi
    a jednoho po mamince.
  • 00:27:14 Já měl jen jednoho.
    Jezdili jsme za ním.
  • 00:27:18 Když jsem byl hodně malý,
    tak umřel.
  • 00:27:21 To byl tatínek maminky
    nebo tatínek tatínka?
  • 00:27:25 To já už si nepamatuju.
  • 00:27:28 Ale správně bys měl mít
    ještě jednoho dědečka.
  • 00:27:32 Já žádného druhého dědečka neměl.
    To bych to musel vědět.
  • 00:27:37 Třeba umřel dřív, než ses narodil.
  • 00:27:40 My jezdíme do Domašic na hřbitov
    jen za jedním dědečkem.
  • 00:27:45 Kdo řekne dědečkům,
    že se stali dědečkem?
  • 00:27:48 To je různé.
    Někdy telefonem nebo telegramem.
  • 00:27:53 Mně prvního vnuka
    ohlásili esenbáci.
  • 00:27:56 To byly tenkrát na Šumavě závěje
    a telefony nefungovaly.
  • 00:28:01 -Na úřadech vědí, že jste dědečkem?
    -Proč by to měli vědět?
  • 00:28:06 Protože dědečkové a chuligáni
    nechodí do práce.
  • 00:28:10 To jsou ale nápady.
    Víš, co já mám pořád práce?
  • 00:28:15 -Ale také máte hodně času.
    -Tak proto bys chtěl dědečka.
  • 00:28:21 Víte to určitě,
    že každý kluk musí mít dva dědečky?
  • 00:28:31 Děda z Domašic byl
    tvůj tatínek nebo tvůj?
  • 00:28:36 -Proč se na to ptáš?
    -Protože to nevím.
  • 00:28:40 Proč by se nezeptal.
    To byl můj tatínek.
  • 00:28:43 Ty se na něj ještě pamatuješ?
    Tenkrát ti bylo...
  • 00:28:47 Kolik mu to vlastně bylo,
    když ho viděl naposledy? Tři roky.
  • 00:28:52 Pamatuješ,
    jak jsi chodil s dědou na ryby?
  • 00:28:56 A na kolotoč.
  • 00:28:58 Neměli jsme tu chalupu prodávat.
    Mohli jsme tam jezdit.
  • 00:29:03 Neměli jsme pořádný byt.
    Všechno šlo z jednoho platu.
  • 00:29:07 Já vím, ale dneska je to škoda.
    Jirka tam mohl mít kamarády.
  • 00:29:13 Kde mám druhého dědečka?
  • 00:29:18 -Jak to myslíš?
    -Každý kluk má dva dědečky.
  • 00:29:23 -Jak to, že já mám jen jednoho?
    -Na co to potřebuješ vědět?
  • 00:29:33 To byl přece tvůj tatínek.
  • 00:29:36 Při jídle se nemluví.
    Měl jsi na to celý den.
  • 00:29:41 Koukej to dojíst a spát!
    Bez řečí.
  • 00:29:45 -Proč to nemůžu vědět?
    -Podívej se, kolik je hodin!
  • 00:29:50 Víš přece, že ti na všechno
    rádi odpovíme.
  • 00:29:55 -Jenomže musíš vědět taky kdy.
    -Kdy se tě mám zeptat?
  • 00:30:01 Třeba zítra, co já vím.
  • 00:30:03 Zítra to také nepůjde.
    Maminka ti to řekne.
  • 00:30:10 -Mě se Jirka neptal.
    -Já už nemám hlad.
  • 00:30:15 Snad to tolik nespěchá.
    Vezmi si to s sebou a dobrou noc.
  • 00:30:23 -Dobrou noc.
    -Tak ahoj.
  • 00:30:33 Deset let o nás nic neví.
    Já o něm také ne.
  • 00:30:37 -Nekřič, nebo nás Jirka uslyší.
    -Copak já křičím?
  • 00:30:42 Vyřiď si to s ním sama.
  • 00:30:59 Já tomu pořád nerozumím.
    Kdy se vám ztratil dědeček?
  • 00:31:05 Já nevím, jestli se ztratil,
    ale deset let o nás nic neví.
  • 00:31:10 -Deset let?
    -Včera to říkal tatínek.
  • 00:31:14 -Tatínek tě sem poslal?
    -Nikdo.
  • 00:31:17 Mně je jen líto,
    že o mně dědeček neví.
  • 00:31:21 -Počkej! Jak se tvůj děda jmenuje?
    -Nevím.
  • 00:31:27 -To je tatínkův tatínek?
    -Ano.
  • 00:31:31 Tak se jmenuje stejně jako tatínek.
  • 00:31:34 -Jak se jmenuje tatínek?
    -Novák.
  • 00:31:37 Víš, kolik je v Praze Nováků?
    Možná, že nebydlí ani v Praze.
  • 00:31:43 Nebo je v domově důchodců.
  • 00:32:02 Já se jmenuju Novák, ale tvůj
    dědeček nejsem. Já mám jen vnučky.
  • 00:32:12 -To jste tu všichni dědečkové?
    -Máme tu i pradědečka.
  • 00:32:17 Ale já hledám jenom dědečka.
  • 00:32:20 -Proč hledáš dědečka?
    -Protože jsem doma sám.
  • 00:32:24 -Kdy jsi viděl dědečka naposledy?
    -Já ho ještě nikdy neviděl.
  • 00:32:30 -Ani na fotografii?
    -Na fotografii?
  • 00:33:02 -Co nespíš?
    -Nesmím se dívat na televizi.
  • 00:33:08 Protože se touláš
    a vůbec se neučíš.
  • 00:33:13 Jak jste se s tatínkem potkali,
    když on byl z Prahy a ty z Domašic?
  • 00:33:19 Vždyť jsem ti to říkala.
    Byli jsme v Praze na spartakiádě.
  • 00:33:25 -Ty jsi viděla tátova tatínka?
    -Nikdy jsem ho neviděla.
  • 00:33:29 Proč se na to pořád ptáš?
  • 00:33:32 -Táta chtěl být námořníkem?
    -Námořníkem? Jak tě to napadlo?
  • 00:33:38 Tobě se nechce spát. To znám.
    Dej sem tu knížku.
  • 00:33:43 -Dobrou noc.
    -Dobrou noc.
  • 00:34:50 -Já hledám pana Nováka.
    -Najdeš ho tady v zahradnictví.
  • 00:34:55 Půjdeš tady dolů
    a pak se dáš doprava.
  • 00:34:58 Děkuju. To já už znám. Nashledanou.
  • 00:35:41 -Ahoj, dědo.
    -Ahoj, Jirko.
  • 00:35:48 -Dědo, dědečku!
    -Jirko! Jak jsi mě našel?
  • 00:35:55 -Jsi opravdu můj dědeček?
    -To víš, že jsem tvůj dědeček.
  • 00:36:00 Jak jsi mě našel?
    Jak tě to napadlo?
  • 00:36:03 Říkal jsi, že když si něco strašně
    moc přeju, že se mi to vyplní.
  • 00:36:09 Já jsem si to taky
    strašně moc přál.
  • 00:36:14 To budou naši koukat,
    až si tě přivedu domů!
  • 00:36:18 -Tys jim neřekl, že jdeš za mnou?
    -Vždyť o tobě nic deset let neví.
  • 00:36:30 Tohle všechno musíš zalévat?
    My máme doma čtyři květináče.
  • 00:36:36 Když zapomenu,
    tak se na mě maminka zlobí.
  • 00:36:39 -Můžu sem za tebou chodit?
    -To víš, že jo.
  • 00:36:43 Proč si doma neřekl,
    že jsi mě hledal?
  • 00:36:46 Ty jsi mě nikdy nehledal?
  • 00:36:52 My jsme se s tvým tatínkem rozešli,
    je to už skoro deset let.
  • 00:36:58 To jsem ještě nebyl na světě.
    Proč spolu nemluvíte?
  • 00:37:04 Odlož si, posaď se. Jsi ještě malý,
    všemu nemůžeš rozumět.
  • 00:37:11 Já taky s klukama někdy nemluvím.
    Třeba celý týden.
  • 00:37:17 -Ty se na tatínka zlobíš?
    -To už je všechno strašně dávno.
  • 00:37:23 Tenkrát byl tvůj tatínek moc mladý.
  • 00:37:27 Odešel z vysoké jenom proto,
    že poznal tvoji maminku.
  • 00:37:32 Ale teď se táta učil
    a už je dokonce doktor.
  • 00:37:40 Teď, když jsem tě konečně našel,
    budeme spolu mluvit?
  • 00:37:46 A proč si za mnou přišel jako
    Mikuláš a neřekl, že jsi můj děda?
  • 00:37:52 Já jsem tě strašně moc chtěl vidět.
    Pořád jsem si říkal: Zítra, zítra.
  • 00:38:01 Zítra za tebou zajdu a vše řeknu.
    Tak jsem to odkládal a odkládal...
  • 00:38:12 To je vždycky tak.
  • 00:38:19 Uděláš velkou chybu,
    když ji hned nenapravíš,
  • 00:38:24 tak děláš chybu za chybou.
  • 00:38:29 To už pak není žádná radost,
    to už je jenom smutek.
  • 00:38:38 Když mně pak řekli doktoři,
    že musím na operaci,
  • 00:38:43 tak já jsem dostal strach,
    že už tě nikdy neuvidím.
  • 00:38:49 -Dědo, ale ty nesmíš umřít!
    -Já už se teď ničeho nebojím.
  • 00:38:55 -Já tě mám hrozně moc rád.
    -Já tebe taky.
  • 00:39:00 -Už na mě nikdy nezapomeneš?
    -Nikdy.
  • 00:39:04 Já už se teď ničeho nebojím.
    Já jsem přece tvůj dědeček.
  • 00:40:00 -Nepůjdeš se mnou k nám?
    -Raději ne. Jsi můj kamarád.
  • 00:40:05 Moc jsi mi pomohl, ani nevíš jak.
  • 00:40:08 -Můžu aspoň říct, že je od tebe?
    -To víš, že jo.
  • 00:40:13 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:40:40 -Jak to, od dědečka?
    -Od dědečka ze zahradnictví.
  • 00:40:46 On za tebou přišel?
    Jak to, že za tebou přišel?
  • 00:40:50 Ne, já ho našel sám.
  • 00:40:52 -Proč jsi ho hledal?
    -Když o něm tak dlouho nevíte...
  • 00:40:58 -Řekni mu taky něco.
    -Proč mu to neřekneš sám?
  • 00:41:04 Odnes to! Počkej! Ty ne.
    Běž si sednout!
  • 00:41:15 Promluvíme si spolu
    jako chlap s chlapem.
  • 00:41:19 Já ti teda řeknu,
    jak to všechno tenkrát bylo.
  • 00:41:23 -Kdy tenkrát?
    -Když jsi ještě nebyl na světě.
  • 00:41:28 To byl dědeček ještě jenom
    tvůj tatínek.
  • 00:41:31 Nechal jsi učení jen proto,
    že jsi poznal mámu.
  • 00:41:35 Takhle ti to říkal?
    Ono to bylo trochu jinak.
  • 00:41:39 On nechtěl, abych si maminku vzal.
  • 00:41:42 Vždyť maminku neznal.
    Sama říkala, že ho nikdy neviděla.
  • 00:41:47 Tak vidíš.
    Prostě jsme se spolu pohádali.
  • 00:41:50 -Tys ho neměl rád?
    -To se takhle nedá...
  • 00:41:54 Nemůžeš ještě všemu rozumět.
    Ale chodit už za ním nebudeš.
  • 00:41:58 Já s ním mluvím
    a dědeček se mnou taky.
  • 00:42:02 -Tak proč bych...
    -Musíš poslouchat.
  • 00:42:05 Ale ty jsi tatínka taky neposlechl
    a vzal sis maminku.
  • 00:42:10 Ale já jsem byl velký.
  • 00:42:12 To až budu velký,
    to tě taky nebudu muset poslouchat?
  • 00:42:18 Až budeš velký, tak ne.
  • 00:42:22 To bys pak se mnou taky nemluvil?
  • 00:42:25 Říkal jsi,
    že u nás bude spravedlnost.
  • 00:42:30 Proč za mnou celou tu dobu
    nepřišel?
  • 00:42:39 Víš, co mě napadlo? Já se přece jen
    u Ježíška přimluvím,
  • 00:42:46 aby ti přinesl toho psa.
  • 00:42:48 -Vážně, tati?
    -Co tomu říkáš?
  • 00:43:34 Tady je potvrzení a zítra ráno
    to budete mít připravené.
  • 00:43:41 -Příjemné svátky.
    -Nashledanou.
  • 00:43:46 Líbí se ti? Mám poslední. Koupíš?
  • 00:43:53 -Máte boudu pro psa?
    -Boudu? To mi nevedeme.
  • 00:43:58 Kdo by tady na sídlišti
    kupoval boudu?
  • 00:44:02 Já bych ji měl na balkóně.
  • 00:44:04 -To chceš koupit psovi k Ježíšku?
    -Ne. Já ho teprve dostanu.
  • 00:44:09 Tak to si sežeň pár prken, nějaký
    hřebík, kladívko a řekni si tátovi.
  • 00:44:15 -Když tatínek se vždycky praští.
    -Tak to ti nepomohu. Ahoj.
  • 00:44:35 Tyhle jsou rozbité,
    ty ti na tu boudu budou stačit.
  • 00:44:40 Děkuju.
  • 00:45:33 Co se tady motáš? Hoď to na korbu!
    Nedávej to do popelnic.
  • 00:45:39 -Já to mám na...
    -Počkej, já ti s tím pomůžu.
  • 00:45:45 Ukaž.
    Dej si tohleto někam.
  • 00:45:48 -Ale to je na boudu pro pejska.
    -A je to.
  • 00:47:53 -Jirko! Už!
    -Jirko!
  • 00:48:04 -Jirko, podívej se přece na dárky.
    -Podívej se, co jsi jich dostal.
  • 00:48:11 Tady máš od Ježíška pejska.
  • 00:48:22 -Tak si ho pojď pohladit.
    -Já bych chtěl radši dědečka.
  • 00:48:29 Vždyť jsi chtěl vždycky psa.
    Jirko!
  • 00:48:33 Když dědeček je lepší než pes.
  • 00:48:45 Hezké vánoční přáníčko.
    Líbí se vám? Mně moc.
  • 00:48:52 Sestra Málková na chirurgii!
  • 00:49:03 Pozor! Raz, dva tři.
    Ahoj, kamarádi. Dáša Veškrnová.
  • 00:49:15 Řekni,
    kdo tě naučil dělat taková přání.
  • 00:49:19 Kdo mě to naučil? To vyplynulo
    z takové vánoční atmosféry.
  • 00:49:31 Skoro až u nebe
    v košilce rozevláté...
  • 00:49:39 Dědečku! Dědo!
  • 00:49:46 Anděl jen pro tebe
    pro štěstí rozesmáté.
  • 00:50:02 Od zítra na věčnost
    dítě že panovat má.
  • 00:50:18 Duhový vede most k tomu
    co v dálce se zdá.
  • 00:50:34 Stromeček z paseky
    voní jak cukrářský krám.
  • 00:50:49 Od zítřka navěky
    nikdo už nebude sám.
  • 00:51:05 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související