iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 3. 2020
17:00 na ČT2

1 2 3 4 5

12 hlasů
43102
zhlédnutí

Cizí země

Ivana Čílová, vnučka jednoho z našich významných legionářů a později generála Československé armády, se vypravila po stopách dědečka. Ruský dokument

44 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cizí země

  • 00:00:17 -Ivana Čílová
    se jako první ze svého rodu
  • 00:00:21 rozhodla navštívit místo,
    kde její dědeček tvořil dějiny.
  • 00:00:26 Před sto lety se Antonín Číla
    stal aktivním,
  • 00:00:30 ačkoliv nedobrovolným účastníkem
    událostí v Rusku.
  • 00:00:34 Spolu s dalšími padesáti tisíci
    Čechy a Slováky se ocitl
  • 00:00:39 ve spárech občanské války
    v cizí zemi.
  • 00:00:44 -Bylo by možné něco dohledat?
  • 00:00:47 Můj dědeček tady působil
    v květnu 1918.
  • 00:00:55 -Zkusíme to.
  • 00:00:57 -Máte tu něco z roku 1918?
    -Jo, máme. Pokusím se vám pomoct.
  • 00:01:05 Podržte to, prosím.
  • 00:01:08 -50 tisíc československých vojáků
    v revolučním Rusku,
  • 00:01:12 a to jen podle přibližných odhadů.
  • 00:01:15 Možná jich bylo víc.
  • 00:01:18 -To víte, byli tady dlouho.
    Skoro rok.
  • 00:01:22 Seznámili se s děvčaty,
    oženili se.
  • 00:01:25 Někteří dokonce souhlasili
    s pravoslavným sňatkem.
  • 00:01:31 -Můj dědeček si také přivezl
    babičku. Z Jekatěrinburgu.
  • 00:01:34 Svatbu měli ve Vladivostoku.
    -Všichni mají rádi ruské ženy.
  • 00:01:38 Ale Češky také.
    Jsou si velmi podobné.
  • 00:01:43 Česká televize uvádí
    ruský dokument
  • 00:01:46 CIZÍ ZEMĚ
  • 00:02:00 -Abychom pochopili,
    kde se Češi vzali uprostřed Ruska,
  • 00:02:04 přeneseme se do jiné doby,
    do jiných zemí.
  • 00:02:07 Na konec 19. století.
  • 00:02:10 Do impéria Habsburků,
    podivného slepence zemí.
  • 00:02:14 Vládnou v něm Rakušané a Maďaři,
    přestože netvoří většinu.
  • 00:02:19 Slovanské národy hrají
    podřadnou roli a jsou utlačovány.
  • 00:02:31 Češi, Srbové, Slováci
    vzhlížejí k Rusku s nadějí,
  • 00:02:35 že jim v budoucnu pomůže
    zbavit se útlaku.
  • 00:02:49 -Mnozí z nich spatřovali v Rusku
  • 00:02:52 šanci na získání
    národní nezávislosti
  • 00:02:56 a obrození československého státu.
  • 00:03:00 V Rusku tehdy probíhaly reformy.
  • 00:03:04 Je poptávka po pracovní síle,
    inženýrech, farmářích.
  • 00:03:10 Do Ruska se vydává
    nemalý počet Čechů a Slováků.
  • 00:03:20 Rusko se doslova stalo
    jejich druhým domovem.
  • 00:03:24 Získali tady půdu, našli práci,
    uplatnili své schopnosti.
  • 00:03:32 -Mezi těmi,
    co sem hromadně přijíždějí,
  • 00:03:35 jsou i učitelé tělocviku,
  • 00:03:37 který se v Rusku
    teprve začíná vyučovat.
  • 00:03:41 Chybí tady specialisté
    a v Čechách mají nadbytek.
  • 00:03:44 Jsou tam silně zakořeněné
    sokolské ideály.
  • 00:03:48 Je to hnutí, v němž se prolínají
  • 00:03:50 tělovýchovně rekreační
    a národně osvobozenecké prvky.
  • 00:03:53 -Heslo
    "Ve zdravém těle zdravý duch",
  • 00:03:56 s nádechem vlastenectví,
  • 00:03:59 boje za národní nezávislost
    a dalších věcí.
  • 00:04:05 Hnutí, jež se zrodilo v Čechách,
    se dál rozvíjí
  • 00:04:09 a vzniká myšlenka, která se šíří
    do všech slovanských národů.
  • 00:04:17 -Ivana Čílová přijela na Ural,
  • 00:04:20 aby poznala ruskou etapu života
    svého dědečka.
  • 00:04:23 Byl jedním z několika set těch,
  • 00:04:25 které pozvali
    jako učitele do Ruska.
  • 00:04:28 -U nás v Čechách mu říkali,
  • 00:04:31 že v Rusku jsou divoši
    a v ulicích žijí medvědi.
  • 00:04:35 Při návštěvě Oděsy zjistil,
  • 00:04:38 že jsou tam krásné a nové domy,
    školy a divadla.
  • 00:04:43 Všechno je čisté.
  • 00:04:45 Byl z toho nadšený.
  • 00:04:48 -Antonín Číla,
    který pocházel z chudé rodiny
  • 00:04:52 a byl třetím z devíti dětí,
    se chopil příležitosti.
  • 00:04:56 Již po dvou letech práce v Rusku
    byl přijat samotným carem.
  • 00:05:01 Spolu se svými žáky
    seznamuje Mikuláše II.
  • 00:05:05 se zásadami sokolského tělocviku.
  • 00:05:09 -Předvedli cvičení
  • 00:05:11 a car to sledoval se svou suitou,
    se svou skupinou.
  • 00:05:16 Zastavil se u dědečka,
    koukal na ně a pak řekl:
  • 00:05:20 "Tento způsob tělocviku
    se mi velice líbí."
  • 00:05:24 Svým lidem pak řekl:
  • 00:05:26 "Chtěl bych, aby se podle
    tohoto sokolského systému
  • 00:05:30 vyučoval tělocvik
    na všech školách v Rusku."
  • 00:05:33 -Poté, co praporčík Číla přijal
    pravoslavní víru,
  • 00:05:38 přijímá nové církevní jméno
    Mikuláš, tedy Nikolaj,
  • 00:05:42 na počest ruského cara.
  • 00:05:44 To se však stane až později
    v průběhu první světové války.
  • 00:05:54 V Evropě, v srpnu 1914,
    vzplál válečný plamen.
  • 00:05:58 Bouřlivá protiřečení
    rozpoutala první světovou válku
  • 00:06:03 a slovanské národy
    spojují svůj osud zejména s Ruskem,
  • 00:06:07 které se postavilo
    na jejich stranu.
  • 00:06:10 Především v něm spatřovaly naději
    na svou budoucí státnost.
  • 00:06:13 Česká společnost
    to má dodnes v živé paměti.
  • 00:06:17 -Když v roce 1914 Rakousko-Uhersko
    vypovědělo válku Rusku,
  • 00:06:22 většina českého obyvatelstva
  • 00:06:25 to vnímala jako útok
    proti všem Slovanům.
  • 00:06:29 Čeští vojáci
    od samého počátku konfliktu
  • 00:06:33 v masovém měřítku přebíhali
    na ruskou stranu.
  • 00:06:37 První české oddíly v Rusku
    vznikly již v srpnu 1914.
  • 00:06:48 -Mezi prvními dobrovolníky
    byl i Antonín Číla.
  • 00:06:51 Čechoslováci v ruské armádě
  • 00:06:54 nejčastěji působili
    jako průzkumníci,
  • 00:06:57 neboť znali území kolem fronty
    a ovládali jazyk protivníka.
  • 00:07:01 Antonín Číla, jakožto absolvent
    odborné uměleckoprůmyslové školy,
  • 00:07:05 navíc uměl zakreslovat do mapy
    nepřátelská postavení.
  • 00:07:10 -Říkal, že necítil uši.
  • 00:07:14 Vyprávěl,
    že jednou v zimě v roce 1915,
  • 00:07:18 když byl na průzkumné akci v noci,
    musel dlouho ležet v ledové vodě.
  • 00:07:27 Nemohl se ani hnout,
    jinak by ho zastřelili.
  • 00:07:30 Ležel tam tak dlouho, že mu zmrzlo
    ucho a pak ho už nikdy necítil.
  • 00:07:37 Prostě mu zmrzlo.
  • 00:07:41 -Češi i Slováci
    masově přebíhali na ruskou stranu.
  • 00:07:45 Na podzim v roce 1917 početní stav
    sboru dosáhl padesáti tisíc mužů.
  • 00:07:52 Na tehdejší dobu to byla významná
    bojeschopná vojenská jednotka.
  • 00:07:56 Bez politických vojenských výborů,
    bez voleb velitelů,
  • 00:08:00 bez bratření se na frontách.
  • 00:08:03 Češi věděli, za co bojují.
    První světová válka
  • 00:08:05 pro ně znamenala příležitost
    mít svobodnou vlast.
  • 00:08:08 Bolševici, kteří se tehdy v Rusku
    chopili moci, uvažovali jinak.
  • 00:08:12 -Mám tady zajímavou brožurku
    "Kdo jsou vlastně Čechoslováci".
  • 00:08:17 Publikace Všeruského ústředního
    výkonného výboru sovětů.
  • 00:08:21 Cituji. "Armáda vytvořena
    Československou národní radou
  • 00:08:25 během celé své existence
    byla proti revoluci.
  • 00:08:28 Třídní nenávist velitelů
    československého vojska
  • 00:08:32 ustoupila před národní nenávistí
    k německému imperialismu.
  • 00:08:36 Varujte místní samosprávu,
  • 00:08:38 aby měli na zřeteli,
    s kým jednají a koho se mají bát."
  • 00:08:41 -Brestlitevský mír.
  • 00:08:44 Sovětské Rusko se nechystá
    chránit Slovany v cizích zemích,
  • 00:08:48 ba nedokáže ochránit
    ani své vlastní lidi.
  • 00:08:52 Na odtržených územích žije
    třetina obyvatelstva impéria.
  • 00:08:55 Mezi nimi i Čechoslováci, kteří
    bojovali proti své bývalé vlasti.
  • 00:09:00 V případě jejich zajetí
    nebo vydání Rakousku-Uhersku
  • 00:09:03 jim hrozí zastřelení za vlastizradu
  • 00:09:05 a proto bojují dál
    i po uzavření míru.
  • 00:09:08 -V bitvě u Bachmače
    doslova na poslední chvíli
  • 00:09:13 unikli před německým obklíčením
    a před jistou smrtí.
  • 00:09:20 Podařilo se jim dostat
    na evakuační vlaky,
  • 00:09:24 kterými uprchli na východ.
  • 00:09:27 Lze říct, že vlak pro ně znamenal
    záchranu života.
  • 00:09:33 -Chtěli uprchnout přes Archangelsk,
    neboť to byla nejkratší cesta.
  • 00:09:38 Německu se podařilo
    přesvědčit bolševiky
  • 00:09:41 a Trockij s Leninem
    nařídili trasu přes Vladivostok.
  • 00:09:45 Legionáři i s tímto řešením
    souhlasili.
  • 00:09:48 -Pro československé legie
    bylo sestaveno 63 ešelonů,
  • 00:09:53 vojenských vlaků,
    z takových vagonů.
  • 00:09:57 Každý ešelon jich měl asi čtyřicet.
  • 00:10:00 Jeden vagon pojal přibližně
    30 lidí, někdy i více.
  • 00:10:13 V takovýchto podmínkách žili
    českoslovenští legionáři.
  • 00:10:19 A nejenom několik dní,
    ale celé měsíce a roky.
  • 00:10:26 Na těchto patrových úzkých
    palandách je velmi málo místa.
  • 00:10:30 -Jsou tvrdé.
    -A to tu muselo být osm lidí.
  • 00:10:34 -Rakušané i Maďaři se vrací domů
    do střední Evropy.
  • 00:10:38 Čechy a Slováky však habsburská
    monarchie nechce přijmout.
  • 00:10:43 Mají určenou trasu,
    která vede opačným směrem.
  • 00:10:46 Přes celé Rusko do Vladivostoku.
    Daleko od boje za nezávislost.
  • 00:10:51 A mají i další podmínku.
  • 00:10:53 Již během cesty
    musí být odzbrojeni.
  • 00:10:58 -Nejvíc ponižující pro ně bylo
    jejich odzbrojení.
  • 00:11:02 Připadalo jim to,
  • 00:11:04 jako by prostřednictvím Rusů
    padli do zajetí Němců.
  • 00:11:08 Pro ně to byla otázka
    života a smrti.
  • 00:11:11 A navíc uprostřed Ruska,
    v podstatě v cizí zemi.
  • 00:11:14 Je to neobvyklá situace.
    Zcela nepochopitelná.
  • 00:11:18 Čechy jsou daleko
    a oni tady brání zájmy své vlasti.
  • 00:11:23 -50 tisíc odzbrojených mužů
    v cizí zemi
  • 00:11:27 se stále víc a víc vzdaluje
    od vlasti.
  • 00:11:30 V takovéto situaci stačí i
    malá jiskra, aby propukl konflikt.
  • 00:11:34 14. května 1918
  • 00:11:37 se na čeljabinském nádraží setkaly
    ešelony Čechů a Maďarů.
  • 00:11:40 Z odjíždějícího vlaku
  • 00:11:43 Maďaři začali na Čechy házet vše,
    co měli po ruce.
  • 00:11:46 Noha od kamen "buržujka" zasáhla
    jednoho z českých vojáků do hlavy.
  • 00:11:49 -Češi se domnívali, že je mrtvý.
  • 00:11:54 Maďarský ešelon nevypravili,
    pouze ho přesouvali na jinou kolej.
  • 00:12:01 Češi ho zastavili, odpojili vagony,
    vyhnali z nich Maďary
  • 00:12:05 a začali zjišťovat viníka.
  • 00:12:09 Pod hrozbou ubití k smrti
    se pachatel přiznal.
  • 00:12:13 Češi se na něj vrhli
    a začali ho lynčovat.
  • 00:12:16 Někdo ho bodl bajonetem do srdce
    a zabil.
  • 00:12:21 -Následoval postih
    ze strany bolševiků.
  • 00:12:25 Výslechy a uvěznění
    několika legionářů.
  • 00:12:28 Přímým svědkem těchto událostí
    byl i Antonín Mikuláš Číla.
  • 00:12:32 Všechno podrobně zaznamenal
    do svého deníku.
  • 00:12:36 -20. května 1918 namísto ruštiny
    začal psát v češtině.
  • 00:12:41 -A do té doby psal rusky?
  • 00:12:45 -Poté, co začali bojovat
    s bolševiky, psal už česky.
  • 00:12:50 Aby tomu bolševici nerozuměli,
  • 00:12:53 pokud by se deník dostal
    do jejich rukou.
  • 00:12:58 -Pro historiky má
    neocenitelnou hodnotu,
  • 00:13:01 jenom se musí přeložit do ruštiny.
  • 00:13:05 Jsou tady uvedená fakta
    ruské historie.
  • 00:13:08 -Nový záznam. Situace se vyostřuje.
    Bolševici něco chystají.
  • 00:13:12 Byla to pravda.
  • 00:13:15 Čechům se podařilo zachytit
    telegram Trockého,
  • 00:13:18 předsedy revoluční vojenské rady,
    kterým vydává rozkaz
  • 00:13:22 každého ozbrojeného legionáře
    zastřelit,
  • 00:13:26 zbytek poslat
    do zajateckých táborů.
  • 00:13:28 Rozkaz provedou
    místní součásti rudé armády.
  • 00:13:32 Mimochodem její příslušníky
    netvořila ruská většina.
  • 00:13:36 -Formovaly se
    na internacionálním základě.
  • 00:13:41 Do svých řad přijímaly nejen občany
    bývalého ruského impéria,
  • 00:13:45 ale prakticky každého,
  • 00:13:48 neboť tehdy byla myšlenka
    světové revoluce zásadní.
  • 00:13:53 Němci, Rakušané, Maďaři ochotně
    vstupovali do řad rudé armády.
  • 00:13:58 Ve všech memoárech Čechů čteme,
    že oni nebojovali proti Rusům,
  • 00:14:03 ale že jejich protivníkem je
    rudá armáda, která tehdy vznikala,
  • 00:14:08 a proti které na frontě bojovali
    tváří v tvář.
  • 00:14:16 -V čele čeljabinské skupiny
    českých vojsk stojí
  • 00:14:19 Sergej Vojcechovský,
    ruský důstojník,
  • 00:14:23 který svou statečnost projevil
    již na frontách 1. světové války.
  • 00:14:27 Je to právě on,
    kdo učiní rozhodnutí,
  • 00:14:30 že zůstat neozbrojený je
    hotová sebevražda.
  • 00:14:33 Je třeba vyrazit do města
    a obsadit kasárna rudých.
  • 00:14:37 Tam jsou hlavní síly bolševiků.
    Také zbraně a munice.
  • 00:14:40 Provedením operace byl pověřen
    praporčík Číla.
  • 00:14:47 -Dědeček vzpomínal, že večer
    před akcí mu Vojcechovský řekl:
  • 00:14:51 "Tady máš přesné rozkazy
    a já jdu spát.
  • 00:14:57 Ráno mi budeš hlásit,
    že město je obsazené."
  • 00:15:03 -Ve skutečnosti Vojcechovský
    samozřejmě nešel spát.
  • 00:15:08 Byl se záložní skupinou
    připraven vyrazit.
  • 00:15:12 -Pokud by nastal nějaký problém.
  • 00:15:15 -Byl by špatný velitel,
    pokud by šel spát.
  • 00:15:19 Před akcí shromáždil
    všechny důstojníky,
  • 00:15:22 určil jim úkoly a závěrem řekl:
  • 00:15:26 "Nevím, jestli dnešní den pro nás
    skončí porážkou nebo vítězstvím,
  • 00:15:32 ale všem vám přikazuji zvítězit."
  • 00:15:37 A zvítězili.
  • 00:15:50 -Předsunutou jednotku Čechoslováků
    tvoří 300 mužů.
  • 00:15:54 Krasnoarmejců je téměř desetkrát
    víc. A kromě toho mají zbraně.
  • 00:15:58 Jediný způsob,
    jak úspěšně provést operaci,
  • 00:16:02 je využít moment překvapení.
  • 00:16:04 Tak se i stalo.
  • 00:16:06 Rudou armádu v době jejího vzniku,
    kdy ji tvořili dobrovolníci,
  • 00:16:11 dokázaly zaskočit i víkendové dny
    nebo moment překvapení.
  • 00:16:15 -Bylo to v noci
    z neděle na pondělí.
  • 00:16:19 V kasárnách rudé armády
    byly umístěny dva pluky.
  • 00:16:23 Všichni vojáci měli vycházky
    a vrátili se z ní opilí.
  • 00:16:30 Začali se mezi sebou hádat
    kvůli ženám,
  • 00:16:33 neboť v kasárnách tehdy bylo
    hodně žen nevalné pověsti.
  • 00:16:40 Stručně řečeno,
    to nebyl vojenský útvar ale bordel.
  • 00:16:47 -Kasárna se podařilo obsadit
    až ve tři hodiny ráno,
  • 00:16:51 když se všichni uklidnili.
  • 00:16:53 Je o tom stručná zmínka v deníku
    podpraporčíka Číly.
  • 00:16:56 -"V noci na sedmadvacátého."
  • 00:16:59 -"Ve tři hodiny začalo obsazování
    města Čeljabinsk.
  • 00:17:03 Vše proběhlo hladce a pokojně.
  • 00:17:07 Neměli jsme
    žádného raněného ani mrtvého."
  • 00:17:12 -Zabitého.
  • 00:17:14 -"Vše máme ve svých rukách.
  • 00:17:17 Nespal jsem celou noc."
  • 00:17:21 -Češi dále obsazují Troick,
    Petropavlovsk, Kurgan.
  • 00:17:25 Jednotky československého sboru
    jsou rozmístěny
  • 00:17:29 po celé délce
    transsibiřské magistrály.
  • 00:17:32 Dobývají také Penzu, Tomsk,
    Irkutsk a další města.
  • 00:17:36 Pod jejich velením se zakládají
    místní vlády.
  • 00:17:40 Formují se ruské vojenské oddíly
    pro nadcházející boj s bolševiky.
  • 00:17:45 Inkubační doba bílého hnutí.
  • 00:17:47 O události, která prakticky
    rozpoutala občanskou válku v Rusku,
  • 00:17:52 je jen nepatrná zmínka
    na třetí straně místních novin.
  • 00:17:57 -Když čtete tyto noviny,
    máte dojem,
  • 00:18:00 že se vlastně vůbec nic nezměnilo
    a vše je při starém.
  • 00:18:03 Nekonečná oznámení
    a inzeráty o prodeji,
  • 00:18:07 informace o ordinacích lékařů,
    odpoledních akcí pro děti.
  • 00:18:12 Pracují všechny instituce,
    organizace, úvěrové banky,
  • 00:18:16 hraje všech devět divadel,
    která tehdy v Čeljabinsku působila.
  • 00:18:21 Hrála se činohra, většinou o lásce.
  • 00:18:24 Detektivní hry.
    Čarodějnická kuchyně.
  • 00:18:29 -Bezmála 200 kilometrů
    od Čeljabinsku
  • 00:18:33 se situace začíná zhoršovat
    i pro měšťany.
  • 00:18:36 V Jekatěrinburgu
    jsou u moci bolševici.
  • 00:18:39 Rodina továrníka Krukovského
    je jednou z těch,
  • 00:18:43 která ještě doufá, že ustojí
    a přečká novou vládu i její řád.
  • 00:18:47 -Od závodů a továrníků
    začali vybírat daně.
  • 00:18:51 Přišli a řekli:
  • 00:18:53 "Zaplatíte 150 tisíc rublů.
    Jestli ne, čeká vás vězení."
  • 00:18:58 Krukovským se vězení vyhnulo.
  • 00:19:01 Ale hodně jejich známých
    to postihlo.
  • 00:19:04 Několik dlužníků odvlekli
    a mnohé zastřelili.
  • 00:19:07 Některé podnikatele vzali
    na nucené práce,
  • 00:19:10 kde pak byli zastřeleni.
  • 00:19:13 Proto většina podnikatelů
    už v létě 1918
  • 00:19:17 byla proti sovětské vládě.
  • 00:19:21 -Ivan Fomin Krukovský
    vlastní tři továrny.
  • 00:19:24 Syn Anatolij mu pomáhá
    při jejich správě.
  • 00:19:27 Dcera Nina během
    první světové války
  • 00:19:30 pracovala jako zdravotní sestra.
  • 00:19:32 -Od bolševiků
    nemohli nic dobrého čekat
  • 00:19:34 a na spojení jejich osudu
  • 00:19:37 s českým důstojníkem
    Antonínem Čílou
  • 00:19:39 budou muset ještě počkat.
  • 00:19:41 Prozatím.
    Teď mají jediný úkol. Přežít.
  • 00:19:45 -Babička často vyprávěla,
  • 00:19:48 že když bolševici
    obsadili Jekatěrinburg,
  • 00:19:52 přišli i k nim domů
    a všechno zabavili.
  • 00:19:58 Podařilo se jí schovat
    v zahradním altánku.
  • 00:20:04 Bolševici o ní nevěděli
    a začali tam popíjet vodku.
  • 00:20:09 Moc se bála,
    proto si lehla na zem.
  • 00:20:15 Na stěnu altánku
    bolševici namalovali terč
  • 00:20:19 a cvičili se ve střelbě.
  • 00:20:24 Babička tam zůstala ležet celý den.
  • 00:20:31 V noci se jí podařilo utéct,
  • 00:20:34 ale od té doby měla po celý život
    psychické problémy.
  • 00:20:40 Muselo to být pro ni hrozné.
  • 00:20:44 -Oddíl Čechoslováků
    pod velením praporčíka Číly
  • 00:20:47 vstupuje do města 25. července.
  • 00:20:50 Bolševici vzdají Jekatěrinburg
    prakticky bez boje.
  • 00:20:55 Ve městě posledního útočiště
    posledního cara,
  • 00:20:58 splnili svůj hlavní úkol
    ještě před nuceným ústupem.
  • 00:21:01 STŘELBA
  • 00:21:05 -Kdyby do Jekatěrinburgu dorazili
    o 14 dnů dříve,
  • 00:21:12 byli by osvobodili carskou rodinu.
  • 00:21:16 O pouhých 14 dnů.
  • 00:21:23 Pokud by se povedlo,
    dějiny by se ubíraly jinak.
  • 00:21:32 No, všichni známe rčení,
    že dějiny slovo "kdyby" neznají.
  • 00:21:40 -Ivana Čílová poprvé přijíždí
    do Jekatěrinburgu.
  • 00:21:44 První kroky po místech,
  • 00:21:47 které dosud znala jen z deníku
    nebo vzpomínek svého dědečka.
  • 00:21:50 -Vzpomínáte si na jeho historku
    o cikánce, která mu věštila z ruky?
  • 00:21:56 Řekla mu:
  • 00:21:58 "Budeš dlouho žít, přivedeš si
    manželku odsud z Ruska
  • 00:22:01 a budeš velkým velitelem."
  • 00:22:05 A stal se z něj generál.
  • 00:22:08 "Ale bohatým nebudeš."
    Cikánka mu věštila pravdu.
  • 00:22:11 -Všechno byla pravda.
    -Jo, to byla.
  • 00:22:14 -V Jekatěrinburgu se Číla
    zdrží déle než v jiných městech.
  • 00:22:18 Je tady založena pobočka
    Československé národní rady,
  • 00:22:22 vzniká tu česká tiskárna,
    legionářské divadlo
  • 00:22:26 a ještě se tu stává jedna věc.
  • 00:22:29 Seznamuje se tady
    s Ninou Krukovskou.
  • 00:22:32 -Dědeček se s rodinou Krukovských
    poprvé setkal v srpnu 1918.
  • 00:22:39 V deníku je napsáno,
  • 00:22:41 že ho pozvali na návštěvu
    ještě s dalším Čechem,
  • 00:22:44 s jistým doktorem, zřejmě lékařem.
  • 00:22:48 Poznamenal,
    že ten večer, když u nich byl,
  • 00:22:52 se tam cítil velmi dobře.
  • 00:22:59 Další záznam říká,
    že byl opět u Krukovských,
  • 00:23:03 tentokrát už přišel za Ninou.
  • 00:23:06 Setkávali se dvakrát týdně a Nina
    ho pak navštěvovala na nádraží.
  • 00:23:13 Takhle to bylo.
  • 00:23:16 Jednou mi táta vyprávěl,
  • 00:23:18 že o tom s babičkou Ninou mluvili,
    když ještě žila.
  • 00:23:22 Dědeček prý říkal:
    "Občas jsem chodil ke Krukovským."
  • 00:23:26 A babička řekla:
    "Vždyť jsi byl u nás každý den."
  • 00:23:31 -Týden po příjezdu
    do Jekatěrinburgu
  • 00:23:34 se v divadle, které bylo postavené
    před válkou, koná představení.
  • 00:23:37 Veřejnost města vítá Čechoslováky.
  • 00:23:44 -Na slavnostní představení
    měl údajně
  • 00:23:48 Antonín Číla i Vojcechovský
  • 00:23:51 vybrat dva, tři muže
    z každé jednotky.
  • 00:23:58 -Aby se ho tady zúčastnili.
  • 00:24:01 -Ale ani ostatní nepřišli zkrátka.
  • 00:24:04 Pro ty, co se nedostali na koncert,
    občané města přichystali dárky.
  • 00:24:10 Byla vytvořena zvláštní komise,
  • 00:24:13 ve které aktivně působil
    i Ivan Fomič Krukovský.
  • 00:24:16 Jejím úkolem byla příprava
    těchto dárků
  • 00:24:19 ve formě různých sbírek
    od obyvatelstva.
  • 00:24:22 -Pro všechny vojáky.
    -Ano, pro vojáky.
  • 00:24:30 -4. srpna byl slavnostní koncert
  • 00:24:33 a už 8. opět propukly prudké boje
    kolem Jekatěrinburgu.
  • 00:24:39 Jednotky rudé armády jsou pouhých
    šest kilometrů od města.
  • 00:24:43 -Rudí měli asi čtyři tisíce mužů,
    Číla jich měl k dispozici tisíc.
  • 00:24:50 Velká převaha ve zbraních
    i živé síle.
  • 00:24:54 Jen s obtížemi se mu daří
    udržet město.
  • 00:24:58 Bankéř a podnikatel pan Aničkov
  • 00:25:01 později v emigraci napíše memoáry
    "Jekatěrinburg-Vladivostok".
  • 00:25:06 V nich říká:
  • 00:25:08 "Pokud by Číla tehdy neubránil
    město, nedovedu si představit,
  • 00:25:13 jak by se bolševici vyřádili
    na obyvatelstvu města."
  • 00:25:17 -Bratři legionáři,
  • 00:25:20 ještě jednou připomínám oslovení
    zavedené v legii.
  • 00:25:25 Bratře praporčíku,
    bratře desátníku,
  • 00:25:28 bratře vojíne, bratře kozáku.
  • 00:25:31 Jiné neexistuje. Zapamatujte si to
    a přísně dodržujte tato pravidla.
  • 00:25:36 Žádná zbytečná přikrášlení.
  • 00:25:40 -Místní klub vojenské historie
  • 00:25:43 rekonstruuje sto let staré
    historické události.
  • 00:25:47 Ruští vojáci, čeští legionáři
    a kozáci, společně bránili linie,
  • 00:25:52 sdíleli útrapy života v zákopech
    a spolu i umírali.
  • 00:25:56 I poslední cestu mají společnou.
  • 00:25:59 Na Michajlovském hřbitově se konají
    první hromadné pohřby,
  • 00:26:04 vznikají bratrské hroby.
  • 00:26:06 -Bylo zajímavé,
  • 00:26:08 že naproti se nacházel luteránský
    neboli německý hřbitov.
  • 00:26:14 Čechoslováci, kteří sem přijeli
    a žili ve městě do revoluce,
  • 00:26:18 byli převážně luteráni.
  • 00:26:22 Všichni byli pohřbeni tamhle.
  • 00:26:26 Legionáři by vlastně
    měli být pochováni také tam.
  • 00:26:30 Ale byl tam pohřben jenom jeden
    legionář, který padl.-Který?
  • 00:26:34 -Všichni ostatní,
  • 00:26:36 kteří během služby ve sboru
    přijali pravoslavní víru,
  • 00:26:40 si raději přáli odpočívat
  • 00:26:42 na pravoslavném
    než na luteránském hřbitově.
  • 00:26:46 -Jenom během obrany Jekatěrinburgu
    padlo 68 Čechoslováků.
  • 00:26:50 Asi 500 legionářů našlo místo
    svého posledního odpočinku
  • 00:26:54 tady v cizí zemi,
    na Michajlovském hřbitově.
  • 00:27:06 -Je to největší hrob Čechoslováků
    na světě
  • 00:27:11 za hranicemi České republiky.
  • 00:27:16 -Dobové filmové záběry.
    Nástupy, slavnostní přehlídky.
  • 00:27:21 Ruské oddíly a československé
    jednotky bok po boku.
  • 00:27:26 -Stojí za to podívat se,
    jak vypadalo náměstí v roce 1918.
  • 00:27:32 -Možná, že je tam i dědeček.
    -Mohl by tam být. Jo, nepochybně.
  • 00:27:38 Přehlídek se zúčastňovali
    i velitelé československých vojsk.
  • 00:27:43 Tohle je ministr obrany Štefánik.
  • 00:27:46 Byl tady i
    Alexander Vasiljevič Kolčak.
  • 00:27:50 Tohle je dům Krukovských? Opravdu?
    -Palác.-Jo.
  • 00:27:53 A tohle je Ipaťjevův dům.
  • 00:27:56 -Přes náměstí Vozněsenského
    je palác Krukovských minutu pěšky.
  • 00:28:00 Konaly se tady různé události,
  • 00:28:03 od probírání vojenských otázek
    až po schůzky s milovanou.
  • 00:28:07 Na tuto cestu se vydáme
    s Ivanou Čílovou.
  • 00:28:10 -Podívejte, ten starý balkón
    se dochoval dodnes.
  • 00:28:14 -Tenhle?-Ano. Krukovský ani
    nemusel jít do továrny.
  • 00:28:18 Vyšel na balkón
    a odsud všechno mohl sledovat.
  • 00:28:21 -A dávat pokyny, co mají dělat
    a řídit chod továrny.-Přesně tak.
  • 00:28:25 -Setkání s historií rodu.
  • 00:28:28 Sem chodíval praporčík Číla
    na čajové dýchánky.
  • 00:28:32 A tady plánoval s Ninou budoucnost.
    Přemlouval ji,
  • 00:28:35 aby s ním odjela z Ruska
    zachváceného občanskou válkou.
  • 00:28:39 -Babička mu řekla,
    že bez svatby nikam nepojede.
  • 00:28:43 Řekla mu:
  • 00:28:45 "Přijedu do nějaké cizí země,
    ty mi tam řekneš, že už mě nechceš
  • 00:28:49 a co tam budu dělat?"
  • 00:28:54 -Na podzim roku 1918
    první světová válka skončila.
  • 00:28:58 Československo
    získalo samostatnost.
  • 00:29:02 Snaha legionářů
    odjet domů ještě víc zesílila.
  • 00:29:08 -V té době už byla vytvořena
    plnohodnotná armáda bílých.
  • 00:29:13 Češi nastolili otázku:
    "Tohle není naše válka,
  • 00:29:17 my jsme se tady ocitli
    souhrou historických událostí."
  • 00:29:22 Požádali proto francouzské velení,
  • 00:29:25 aby je nenasazovali
    do bojových akcí
  • 00:29:28 proti jednotkám rudých.
  • 00:29:32 Češi hlídali stanice,
    vykonávali strážní službu,
  • 00:29:37 chránili železniční trasy
    a jiné důležité objekty
  • 00:29:40 až po Vladivostok.
  • 00:29:45 -Od té doby
    jejich hlavní úkol zněl:
  • 00:29:48 "Kontrola
    nad transsibiřskou magistrálou."
  • 00:29:52 Nit, která je spojovala s vlastí.
  • 00:29:55 Železnice, podobně jako celá země,
    byla zpustošena a vládl tam chaos.
  • 00:29:58 Koleje byly zničeny,
    správa ochromena,
  • 00:30:01 většina lokomotiv poškozena.
  • 00:30:03 -Co potřebovali Čechoslováci?
  • 00:30:06 Parní lokomotivy,
    které se však musely opravit.
  • 00:30:09 Byl nedostatek kouřových trubek,
    které odváděly spaliny.
  • 00:30:13 -Bylo nutné je vyrobit.
    -Ano, to bylo.
  • 00:30:17 Vyvstává otázka, kde?
  • 00:30:19 Čechoslováci za tímto účelem
  • 00:30:22 zahajují ve Vasiljevskošajtanském
    závodě první výrobu těchto trubek.
  • 00:30:27 Základy velkého
    Pervouralského novotrubního závodu,
  • 00:30:31 který dnes stojí nedaleko města,
    položili Čechoslováci,
  • 00:30:35 když začali vyrábět kouřové trubky
    pro železnice.
  • 00:30:41 -V Jekatěrinburgu vzniká technický
    oddíl československých vojsk.
  • 00:30:45 Tvoří ho stovky inženýrů
    z celého sboru,
  • 00:30:49 kteří řeší
    naléhavý úkol Čechoslováků.
  • 00:30:52 Obnovují zničenou výrobu
    a současně zakládají novou.
  • 00:30:56 -Například v tehdejším lihovaru
    ve městě neobnovili výrobu lihu,
  • 00:31:01 ale začali v něm vyrábět benzín.
  • 00:31:04 V Jekatěrinburgu se poprvé
    vyráběl benzín.
  • 00:31:08 Co potřebuje armáda?
  • 00:31:10 Po válce je hodně invalidů,
    raněných a zmrzačených.
  • 00:31:14 V Jekatěrinburgu i na celé Sibiři
  • 00:31:17 se poprvé začaly vyrábět
    protézy pro invalidy.
  • 00:31:21 Zakládají se výrobní závody,
    které tady předtím vůbec nebyly.
  • 00:31:25 -Za čtyři roky měli poprvé možnost
    realizovat se mimo fronty,
  • 00:31:29 bez přesunů a mimo války.
  • 00:31:32 Aktivně pracuje
  • 00:31:35 hudební a divadelní jednotka
    Československé národní rady.
  • 00:31:48 Příští hvězdy
    pražských operních scén
  • 00:31:52 vystupují v čekárně
    jekatěrinburgského nádraží.
  • 00:31:56 -Právě na železničním nádraží
  • 00:31:59 byla uvedena koncertní úprava
    Smetanovy opery Prodaná nevěsta.
  • 00:32:04 Hlavní mužský part zpíval
    sám Děmkov
  • 00:32:07 a hlavní ženský part
    ruská zdravotní sestra z jednotky.
  • 00:32:12 Jak Čechoslováci posléze
    sami zhodnotili, s dobrou češtinou.
  • 00:32:19 Symfonický orchestr
    s velice bohatým repertoárem
  • 00:32:24 uvedl asi 280 koncertů
    ve městech na Sibiři a Urale.
  • 00:32:31 -Druhá polovina roku 1919.
    Válka se přesouvá na Sibiř.
  • 00:32:36 Antonín Číla
    se svými spolubojovníky
  • 00:32:39 odjíždí z Jekatěrinburgu.
  • 00:33:04 -Dědeček měl v armádě
    ještě hodně práce
  • 00:33:08 a s Krukovskými se nemohl scházet
    každý den.
  • 00:33:12 Odjel do Irkutska,
    kam za ním pak přijeli.
  • 00:33:18 -Tohle je už část
    české rekonstrukce událostí.
  • 00:33:22 V jubilejním roce po celé zemi
    jezdí legionářský vlak.
  • 00:33:26 Potomkové oživují atmosféru
    stoleté minulosti.
  • 00:33:30 Hlavní úkol těch dnů zněl:
  • 00:33:32 "Po třech letech cestování
    se konečně dostat do Vladivostoku."
  • 00:33:36 Tato snaha se stává
    neodolatelnou touhou.
  • 00:33:40 -Žili na kolech a doslova každý den
    je mohli vypravit na východ.
  • 00:33:45 Proto nemělo žádný smysl
    vzdálit se od ešelonů.
  • 00:33:51 -Začátkem roku 1920
    byla armáda Kolčaka poražena.
  • 00:33:56 Čechoslováci,
  • 00:33:58 kteří podléhali vojenskému velení
    spojeneckých mocností,
  • 00:34:02 předávají v Irkutsku moc
    do rukou místních sovětů.
  • 00:34:06 A ještě jedna podmínka na odjezd
    z Ruska. Odevzdání Kolčakova zlata.
  • 00:34:11 Splněním tohoto úkolu byl pověřen
    Antonín Číla.
  • 00:34:17 -Bylo to 1. března 1920.
  • 00:34:24 S bolševickou vládou
    bylo domluveno,
  • 00:34:27 že všem legionářům bude umožněn
  • 00:34:30 volný odjezd na východ
    do Vladivostoku
  • 00:34:34 výměnou za předání zlatého
    carského pokladu v Irkutsku.
  • 00:34:39 Zlato bylo uloženo ve vacích.
  • 00:34:42 Dědeček říkal, že to byly
    zelenošedé vojenské vaky
  • 00:34:46 a nikdo by nečekal,
    že jsou v nich kusy ryzího zlata.
  • 00:34:50 Myslím, že to byly zlaté kameny.
  • 00:34:53 Něco bylo uloženo
    i v dřevěných bednách.
  • 00:34:59 Všechno se to muselo spočítat
  • 00:35:01 a jeho hlavním úkolem bylo
    předat zlato
  • 00:35:05 a pak odjet posledním vlakem
    do Vladivostoku.
  • 00:35:10 -Jekatěrinburg obsadily jednotky
    pod velením praporčíka Číly.
  • 00:35:14 Do Vladivostoku přijel ešelon
    pod vedením podplukovníka Číly.
  • 00:35:19 Řídí tady nalodění
    odjíždějících vojenských jednotek.
  • 00:35:24 Kromě odpovědnosti to má
    i své výhody.
  • 00:35:28 -Dohodli se, že Nina pojede
    s dědečkem do Čech,
  • 00:35:32 ale s celou rodinou.
  • 00:35:36 Byl to menší problém,
  • 00:35:38 neboť čeští vojáci povolili vzít
    jenom manželku a žádné další osoby.
  • 00:35:45 Nevím, jak se to dědovi podařilo.
  • 00:35:48 Asi proto,
    že byl už velícím důstojníkem.
  • 00:35:52 Ale Krukovských jelo pět,
    rodiče a tři děti.
  • 00:35:57 V Jekatěrinburgu zůstal
    jenom strejda, nejstarší z dětí.
  • 00:36:03 -Tak jak to Nina požadovala
    před odjezdem,
  • 00:36:07 proběhl církevní sňatek i svatba.
  • 00:36:10 Podplukovník Číla
    se svou novou rodinou
  • 00:36:14 se naloďuje jako jeden z posledních
  • 00:36:17 a vydává se
    na dvouměsíční cestu do Čech.
  • 00:36:23 -Podle údajů českých historiků
  • 00:36:28 na dvaačtyřiceti lodích odplulo
    z Vladivostoku
  • 00:36:34 asi 1726 ruských žen
    jakožto rodinných příslušníků.
  • 00:36:41 A to jen podle
    oficiálních statistik.
  • 00:37:10 -Pro Čílu to byl návrat do vlasti,
    kde nebyl dlouhých jedenáct let.
  • 00:37:16 Pro Krukovské útočiště v cizí zemi.
    Domnívali se, že jen dočasné.
  • 00:37:23 -Staří Krukovští byli přesvědčeni,
    že se vrátí domů.
  • 00:37:27 Nikdy si u nás nezvykli
    a nechtěli se ani naučit česky.
  • 00:37:32 Ivan Fomič Krukovský byl nešťastný,
    jelikož se nemohl vrátit
  • 00:37:37 a umřel někdy ve 30. letech.
  • 00:37:41 Stýskalo se jim po rodné zemi.
    Ani babička Nina česky nemluvila.
  • 00:37:47 V rodině se hovořilo rusky,
    dědeček uměl dobře,
  • 00:37:51 a můj otec i teta
    také mluvili rusky.
  • 00:37:55 Lidi, co ji znali, mi říkali,
  • 00:37:58 že když chodila nakupovat,
    mluvila jenom rusky.
  • 00:38:04 -Čechy přijalo
    přes 35 tisíc ruských emigrantů.
  • 00:38:08 Byl mezi nimi
    i tentýž Sergej Vojcechovský,
  • 00:38:12 pod jehož velením Antonín Číla
  • 00:38:15 začínal svou vojenskou kariéru
    v revolučním Rusku.
  • 00:38:19 -Babička se s nimi ráda scházela,
    neboť se mohli bavit rusky.
  • 00:38:25 Během své služby v Čechách
  • 00:38:28 byl Vojcechovský náčelníkem
    a dědeček jeho zástupcem.
  • 00:38:33 Scházeli se například v Brně,
  • 00:38:36 kde se v roce 1929 narodil můj táta
    a Vojcechovský byl jeho kmotrem.
  • 00:38:44 -Osudy ruského a českého důstojníka
    se protkávaly.
  • 00:38:47 Vojcechovský velel
    zemskému vojenskému velitelství
  • 00:38:51 a Číla byl jeho zástupcem.
  • 00:38:54 Po mnichovské dohodě
    spolu rezignovali na své funkce,
  • 00:38:57 spolu se účastnili
    Pražského povstání v květnu 1945.
  • 00:39:01 Po příchodu sovětských vojsk
  • 00:39:03 Číla přemlouval svého
    bývalého velitele, aby uprchl.
  • 00:39:06 -Dědeček radil Vojcechovskému,
  • 00:39:10 aby nečekal a hned utekl
    i s celou rodinou do americké zóny.
  • 00:39:19 Vojcechovský však řekl,
    že utíkat nebude,
  • 00:39:23 neboť je československým občanem
    a generálem.
  • 00:39:28 Sovětská kontrarozvědka Směrš
    ho v noci doma sebrala
  • 00:39:32 a pak už ho nikdo neviděl.
  • 00:39:37 -Ruský generál Sergej Vojcechovský
    zemřel v Tajšetském gulagu.
  • 00:39:43 Český generál Číla byl zbaven
  • 00:39:45 všech vyznamenání
    a vojenských hodností.
  • 00:39:49 V novém sovětském Československu
    mu byl vyměřen minimální důchod.
  • 00:39:53 Musel si přivydělávat kreslením,
    tím, co v mládí vystudoval.
  • 00:39:58 Nesměl hlasitě mluvit
    o své legionářské minulosti
  • 00:40:02 a letech strávených v Rusku.
  • 00:40:05 Leda potajmu
    mezi bývalými spolubojovníky.
  • 00:40:10 -Sledovala je tajná policie.
  • 00:40:13 O tom všem mohli mluvit
    jenom potichu.
  • 00:40:17 Zřejmě se báli,
    že já nebo můj bratr
  • 00:40:20 bychom o tom mohli ve škole
    či jinde vyprávět
  • 00:40:25 a mohl by z toho být problém.
  • 00:40:29 -Nina Krukovská zemřela v roce 1961
    a česky se nikdy nenaučila.
  • 00:40:35 Antonín Číla zemřel o pětadvacet
    let později ve věku sto jedna let.
  • 00:40:42 Je pohřben
    na pravoslavném hřbitově v Praze
  • 00:40:45 na památku své uralské minulosti
    a obyčejů,
  • 00:40:49 které po něm převzali jeho potomci.
  • 00:40:52 -V naší rodině se vždy vařily
    pelmeně.
  • 00:40:57 Moje máma se to naučila
    od babičky a dědečka.
  • 00:41:04 V Čechách v 70. a 80. letech
    nikdo neznal, co jsou pelmeně
  • 00:41:09 a my jsme je velice rádi jedli.
  • 00:41:14 Kromě pelmeňů a samovaru jsme
    převzali i další tradici z Ruska.
  • 00:41:19 Když jsme někam jeli,
    před cestou otec řekl:
  • 00:41:24 "Vše je připraveno
    a teď se na chvilku posadíme."
  • 00:41:29 Na minutu, na dvě.
    Tohle je také ruský zvyk.
  • 00:41:35 -Cizí země,
    která formuje tvou povahu,
  • 00:41:38 určuje tvůj osud a dává ti rodinu,
    přestává být cizí.
  • 00:41:43 Proniká do tebe skrze vzpomínek,
    ducha a tradic.
  • 00:41:48 Jen tak mimochodem,
    slovo semja česky znamená rodina.
  • 00:41:56 -Jekatěrinburg mě přitahuje
    jako magnet.
  • 00:41:59 Necestuju hodně,
    ale sem se budu vždy ráda vracet.
  • 00:42:06 Chtěla bych se přenést
    o 100 let zpět a vidět,
  • 00:42:10 jak to tady vypadalo tehdy.
  • 00:42:50 Skryté titulky: Zuzka Kmentová
    Česká televize, 2019

Související