iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 5. 2019
18:25 na ČT1

1 2 3 4 5

11 hlasů
41615
zhlédnutí

Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli

Klas a zrno

Naši předkové stovky let dobývali zrno z klasů za pomoci své síly a cepů. Teprve relativně nedávno přišel převratný vynález: mlátička.

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli - Klas a zrno

  • 00:00:25 *V jednom z úvodních dílů
    letošní série našeho pořadu
  • 00:00:28 si moderátoři vyzkoušeli,
  • 00:00:29 jak probíhala letní sklizeň
    v dobách,
  • 00:00:31 kdy se na polích pracovalo ručně.
  • 00:00:33 Naši předkové každoroční žně
    po staletí zvládali za pomoci kosy.
  • 00:00:37 Dnes uvidíme, jak se poté obilí
    mlátilo, čistilo
  • 00:00:40 a mlelo na kamenných mlýncích.
  • 00:00:42 Teprve v 19. století začaly cepy
    nahrazovat první mlátičky.
  • 00:00:46 Připravíme si také staročeský
    recept ze pšenice špaldy
  • 00:00:49 a na závěr si tak trochu osladíme
    život dezertem
  • 00:00:52 oblíbeným už v dobách
    rakousko-uherské monarchie.*
  • 00:01:28 -Obilí, v tomhle případě konkrétně
    pšenice,
  • 00:01:31 nám dozrála v panácích na poli.
  • 00:01:34 Hospodář ho svezl domů, ale tím
    pro naše předky práce nekončila,
  • 00:01:37 musel ho ještě vymlátit.
  • 00:01:39 Takový nejstarší způsob výmlatu
    obilí je mlácení pomocí cepu.
  • 00:01:45 Pane Netíku, řekněte mi,
    jak to probíhalo?
  • 00:01:48 -Výmlat probíhal na mlatě,
    to je ta část,
  • 00:01:49 která se dodneška tak jmenuje,
  • 00:01:52 a snopy se dávaly na mlat
    klasama dovnitř,
  • 00:01:55 to znamená, aby to zrno
    zůstávalo uprostřed.
  • 00:01:59 Ti, co mlátili cepama,
  • 00:02:02 tak víceméně si stoupli podle toho,
    kolik jich bylo, rozdělili se
  • 00:02:05 a v určitém pravidelném rytmu
    musely ty cepy jít za sebou tak,
  • 00:02:10 aby zaprvý to místo výmlatu,
    to znamená těch klasů,
  • 00:02:14 bylo pořád pod tlakem
    těch jednotlivých cepů.
  • 00:02:19 Aby to bylo zjednodušeno,
  • 00:02:20 tak se používaly různé písničky,
    se zpívaly, a podobně.
  • 00:02:23 Můžeme si to předvést
    a můžeme jít na to.
  • 00:02:28 To znamená, my jsme dva, tak budeme
    stát proti sobě. -Dobře.
  • 00:02:35 -A tak tím cepem je potřeba
    vlastně jakoby ho otočit
  • 00:02:40 a volně, aby se potom točil v ruce,
    ne ho držet napevno v dlaních,
  • 00:02:45 aby se otáčel.
  • 00:02:48 Jedna, dvě, Honza jde,
    nese pytel s brouky... Jak to bylo?
  • 00:02:58 Vidíte, že postupně se z těch klasů
    to zrno uvolňuje.
  • 00:03:03 Samozřejmě čím bylo těch lidí víc,
    tím to bylo složitější,
  • 00:03:09 a rytmus musel bejt pravidelnej
  • 00:03:12 a postupně se uvolňuje to zrno
    z těch klasů,
  • 00:03:15 vidíte, že už v tom středu...
  • 00:03:21 -Kolik lidí mohlo mlátit
    třeba nejvíc obilí?
  • 00:03:26 -Tak do 4-5 lidí.
  • 00:03:29 Ty se spíš potom dělili
    na další skupinu.
  • 00:03:32 -Jedna, -dvě,
    -Honza -jde,
  • 00:03:35 -nese pytel mouky.
  • 00:03:38 Máma se raduje, že bude péct
    vdolky. Ta-da-da...
  • 00:03:50 Potom když jich bylo víc,
    tak to bylo velmi obtížný.
  • 00:03:53 -No jestli se jeden zblbnul takhle,
    tak to muselo bejt...
  • 00:03:56 -Taky si mohli při tom vyřídit
    účty.
  • 00:04:00 Tak já myslím, že už se můžeme
    podívat na výsledek naší práce.
  • 00:04:04 -To jsem zvědav.
  • 00:04:06 -Takže, obilí z kasů se uvolnilo
    a zůstává právě na tom mlatě.
  • 00:04:12 A tady vidíme už tu naši směs,
    obilí s plevama.
  • 00:04:15 Vidíte klas už je prázdnej
    a jsou tu zbytky slámy.
  • 00:04:21 A takto tuto směs je potřeba
    vyčistit, to znamená,
  • 00:04:24 první bylo řešeto, potom teda
    mlejnek v rámci vývoje.
  • 00:04:27 Ale vidíme, že už ta pšenka,
    to zrnko, je uvolněný
  • 00:04:31 a už může vlastně být vyčištěno
    a použito.
  • 00:04:35 -Krása!
  • 00:04:41 -Blanko, obilí máme vymlácený
  • 00:04:43 a teďko bude na nás,
    abychom oddělily zrno od plev.
  • 00:04:46 Řekněte mi, máme to vymlácený
    dobře?
  • 00:04:48 Vypadá takhle ten klas,
    že je prázdnej?
  • 00:04:50 -Přesně tak. Tady vidíte, že už
    drží jenom ty slupky,
  • 00:04:53 ty pluchy, v kterejch to obilí
    drží, plevy.
  • 00:04:57 -Takže si odstraníme slámu.
  • 00:05:00 Řekněte mi, já vím, že se používá
    třeba do slamníku,
  • 00:05:02 anebo že se používá pod dobytek.
  • 00:05:04 Znáte ještě nějaký další využití
    tý slámy?
  • 00:05:06 -Dřív se z ní dělaly různý rohože
    nebo šindele na střechu,
  • 00:05:11 podle toho zase, jaký to byl
    druh obilí.
  • 00:05:15 -Mně tady upadla ta lopata.
    Budeme ji k něčemu potřebovat?
  • 00:05:17 -Rozhodně! Týhle lopatě se říká
    vějačka
  • 00:05:19 a používá se právě na čištění
    obilí.
  • 00:05:22 Vlastně dřív, když se mlátilo
    na mlatě ve stodole,
  • 00:05:24 udělal se průvan,
    otevřela se oboje vrata,
  • 00:05:27 takže v tý stodole
    byl krásnej luft.
  • 00:05:29 Tou dřevěnou lopatou se obilí
    nabíralo
  • 00:05:32 a vyhazovalo se do vzduchu.
  • 00:05:34 Ty plevy, jak foukal vítr,
    tak vylítaly pryč,
  • 00:05:36 a zrno dopadlo zpátky na hromadu.
  • 00:05:39 Tady se můžem podívat krásně,
    když si to nabereme do dlaně,
  • 00:05:43 tak když to obilí vyfoukáme,
    přesypeme,
  • 00:05:47 tak pak vidíme, že je opravdu
    hezky vyčištěný.
  • 00:05:52 -Takže ty plevy, to jsou tady
    ty slupičky, co nám odlítávaj?
  • 00:05:54 -Přesně tak.
    A protože jsou lehčí...
  • 00:05:56 Nesmíte takovým fukem právě!
    Je třeba najít tu správnou sílu.
  • 00:06:04 Jo? Takže takhle pak vypadá
    vyčištěná pšenice.
  • 00:06:07 Takhle už je víceméně připravená
    na to mletí do mlýnku kamennýho.
  • 00:06:12 -A používalo se ještě něco jiného
  • 00:06:13 krom té lopaty a vlastně síly
    větru?
  • 00:06:16 -Dál se potom používaly řešeta,
  • 00:06:17 který taky sloužily k takovýmu
    předčištění,
  • 00:06:19 a potom už v pozdějších dobách
    se začly používat čistící mlýnky.
  • 00:06:25 -A tohle je teda to řešeto?
    -To je řešeto.
  • 00:06:27 Do toho se nabralo zrno
    a vlastně prohazováním...
  • 00:06:35 -Tak, dělám to dobře takhle?
    -Krásně zůstalo.
  • 00:06:38 Ono samozřejmě záleží na hustotě
    toho síta,
  • 00:06:42 takže zezačátku se používaly
    právě síta řidší.
  • 00:06:46 Ale tady máme pšenici, ono taky
    každé zrno má jinou délku,
  • 00:06:50 takže na pšenici tohle úplně
    vhodné není,
  • 00:06:53 je třeba potom k použití na oves,
    kterej má zrno delší.
  • 00:06:58 Takže se pak používaly
    postupně různý síta,
  • 00:07:00 aby nám propadávalo to,
    co potřebujem.
  • 00:07:04 -Ale tohle mi přijde už docela
    vyčištěný.
  • 00:07:06 -Je to tak.
    Tohle je docela povedený.
  • 00:07:08 -Takže se můžeme pustit
    do mletí mouky.
  • 00:07:10 -Takže k tomu tady máme kamennej
    mlýnek. Je ze 2 žernovů.
  • 00:07:14 Ten spodní je vlastně pevnej,
    taky se mu říká ležák,
  • 00:07:17 a nahoře je horní žernov,
    kterému se říká běhoun,
  • 00:07:21 protože se s ním otáčí vlastně
    doprava ve směru hodinových ručiček
  • 00:07:27 a jezdí po tom ležáku.
  • 00:07:31 Uvnitř je čep, na kterém vlastně
    ten běhoun drží,
  • 00:07:34 a vždycky se tam může nasypat
    jenom hrstička pšenice,
  • 00:07:38 aby se ty kameny nezahltily
    a vypadávala nám pěkná mouka.
  • 00:07:43 Takže klidně si to můžete
    vyzkoušet.
  • 00:07:45 -Blanko, řekněte mi, takovejhle,
  • 00:07:47 to je takovej jako domácí mlejnek
    teda,
  • 00:07:48 který dřív používaly naše
    prababičky, nebo už ne?
  • 00:07:51 -No, naše prababičky už to úplně
    nebyly,
  • 00:07:53 takovýhle typ mlýnku se používá
    vlastně už od dob Keltů,
  • 00:07:57 a od středověku se začlo zrno
    převážně vozit do mlýnů.
  • 00:08:01 -A proč to tak bylo?
    Proč nepoužívali doma domácí?
  • 00:08:04 -No, protože je to velká dřina,
    jak sama za chvilku zjistíte,
  • 00:08:07 a hlavně je to strašně zdlouhavá
    práce,
  • 00:08:09 takový 2-3 hodiny na 1 bochník.
  • 00:08:13 Taky dost často mlely doma obilí
    děti,
  • 00:08:15 protože ta práce není
    zas až tak namáhavá,
  • 00:08:17 ale hlavně hodně dlouho trvá.
  • 00:08:20 -Tak já si to vyzkouším.
  • 00:08:28 Mám nějak mlít pomalu nebo rychle?
    Má to nějaký...?
  • 00:08:30 -Klidně můžete jet.
  • 00:08:37 Výborně. Já vám tam trochu
    přisypu zase a můžete pokračovat.
  • 00:08:42 -Blanko, a můžu se zeptat,
  • 00:08:43 ta mouka, která nám z toho potom
    padá,
  • 00:08:45 tak to je hladká mouka
    a je celozrnná,
  • 00:08:47 protože pořád to zrno má teda
    na sobě tu slupku a uvnitř klíček?
  • 00:08:50 Chápu to správně?
  • 00:08:52 -No, ono je to trošičku
    i barevně znát,
  • 00:08:54 protože tady máme to zrno rozemletý
    opravdu celý.
  • 00:08:57 Je v něm i ten klíček,
  • 00:08:59 kdežto vlastně když máme
    bílou mouku,
  • 00:09:01 kterou koupíme v obchodě,
    tak tam se to zrno nejdřív omele,
  • 00:09:04 takže vlastně všechny pluchy
    a klíček se dál odstraní pryč
  • 00:09:08 a zůstane jenom jakoby ta výživa
    toho zrna, výživa toho klíčku,
  • 00:09:12 který vlastně používá při tom
    klíčení potom obilí.
  • 00:09:18 Takže my si tím odbouráme oleje
    a všechno možný,
  • 00:09:22 když to zrno opracujeme,
  • 00:09:24 ale z druhý strany ta mouka
    déle vydrží,
  • 00:09:27 takže potom samozřejmě,
    když je takhle celozrnná,
  • 00:09:29 tak ta trvanlivost je kratší.
  • 00:09:34 -Blanko, a mohli naši předkové
    nějak rozlišit to,
  • 00:09:37 jestli to bude hladká mouka
    nebo třeba hrubá?
  • 00:09:40 -Tak oni vlastně, když to semleli
    poprvý,
  • 00:09:42 tak si to potom přesáli přes síta,
    přeš řešeta jemný,
  • 00:09:46 a mohli to mlít na několikrát.
    Aby byla opravdu ta mouka hladká,
  • 00:09:49 tak se mlela třeba dvakrát,
    třikrát.
  • 00:09:52 A ještě je tam jedna varianta
    vlastně, jak máme uvnitř ten čep,
  • 00:09:57 tak ten vlastně buďto tím,
    že se povysadil výš,
  • 00:10:00 tak nadzvedl ten horní žernov,
  • 00:10:02 anebo naopak se zapustil dolů,
    tím byly ty kameny úplně na sobě
  • 00:10:05 a ta mouka byla hladší.
  • 00:10:08 -A proč mi tam toho nenasypete
    rovnou víc?
  • 00:10:10 -Protože by se to mezi kameny
    zahltilo.
  • 00:10:13 Tam jsou takové drážky vytesané
  • 00:10:14 a pak by nám vypadávalo celé zrno,
    nebo by bylo jenom trošku nadrcený.
  • 00:10:19 -Takže pěkně pomaličku.
  • 00:10:24 Tak, něco málo jsem nám namlela,
    tak teď bysme si to mohly přesít.
  • 00:10:43 -Aleno, dneska tady těch
    ingrediencí máme opravdu pomálu.
  • 00:10:46 Vidím tady pšenici špaldu,
    co budeme vařit?
  • 00:10:49 -Připravíme si staročeskou pražbu,
  • 00:10:52 což je výživný pokrm z pšenice
    špaldy.
  • 00:10:56 -A v čem je špalda výjimečná
    oproti klasické pšenici?
  • 00:10:58 -Špalda je stará odrůda pšenice.
  • 00:11:01 Je neprošlechtěná, dobře snášena
    celiaky
  • 00:11:03 a obsahuje více vitamínů
    a minerálů, než pšenice.
  • 00:11:07 -Vzhledem k tomu, že se ten pokrm
    jmenuje pražba,
  • 00:11:10 předpokládám, že tu špaldu
    budeme pražit.
  • 00:11:11 -Ano, ale nejprve si ji umeleme.
    -A kolik jí budeme mlít?
  • 00:11:14 -Na 1 porci budeme potřebovat
    50-70 gramů špaldy.
  • 00:11:18 -Tak se do toho hnedka pustím.
  • 00:11:38 Aleno, vy to melete na takový šrot
    spíš, mi přijde.
  • 00:11:41 -Ano. Kdyby to bylo namleto
    najemno, na mouku,
  • 00:11:44 tak by to pro tento pokrm
    nebylo dobré.
  • 00:11:47 -Tak, můžeme nahřát pánev,
  • 00:11:50 vy máte takovou hezkou litinovou.
  • 00:11:53 -Ano, na té se to bude
    dobře pražit.
  • 00:11:55 -Mám si na něco dávat pozor?
  • 00:11:57 -Určitě až budeme špaldu pražit,
  • 00:11:59 tak je potřeba ten šrot
    promíchávat, aby se nám nespálil.
  • 00:12:16 -Aleno, takže takhle úplně
    jednoduše nasucho? A jak dlouho?
  • 00:12:19 -Přesně tak, na sucho, bez oleje
    a zhruba 5-10 minut,
  • 00:12:22 podle toho, jakou má šrot barvu.
  • 00:12:25 Měl by být krásně dozlatova
    opečený.
  • 00:12:28 -A co potom?
  • 00:12:30 -Potom špaldu nasypeme do vroucí
    osolené vody, povaříme 10 minut
  • 00:12:34 a až se voda vyvaří
    a špalda bude měkká,
  • 00:12:36 zalijeme mlékem a necháme špaldu
    dojít.
  • 00:13:07 -Pražba vypadá sice výživně,
    ale nevím úplně, jak bude chutnat.
  • 00:13:11 Čím si ji dochutíme?
  • 00:13:12 -My si ji dochutíme osmaženou
    cibulkou a slaninou.
  • 00:13:15 -A jde to i na sladko?
    -Ano. Pražba se jedla i na sladko.
  • 00:13:18 Polévala se smetanou, medem,
    sypala se cukrem, skořicí
  • 00:13:21 a dávalo se do ní i sušené ovce.
  • 00:13:23 -Tak já nakrájím cibuli.
  • 00:13:25 -Nakrájejte a pak ji osmažte
    na sádle.
  • 00:13:27 A já se mezitím pustím do slaniny.
  • 00:13:38 *Malý tip pro opečení slaniny:
  • 00:13:40 Proužky slaniny můžete také
    vyskládat na pečicí papír
  • 00:13:43 a upéct dokřupava v troubě.
  • 00:13:45 A proč vařit ze pšenice špaldy?
  • 00:13:47 Slavná středověká lékařka
    Hildegarda z Bingenu prý řekla,
  • 00:13:51 že kdyby na tom byl člověk
    tak špatně, že by nemohl jíst,
  • 00:13:54 špalda je to, co ho postaví
    na nohy.
  • 00:13:56 Špalda sice obsahuje lepek,
  • 00:13:59 ale řada lidí ji tráví lépe,
    než běžnou pšenici.
  • 00:14:02 Pokud chcete posílit odolnost
    svého organismu,
  • 00:14:05 špaldu určitě zařaďte
    na svůj jídelníček.*
  • 00:14:40 -Máme za sebou výmlat cepem,
  • 00:14:42 teď stojíme u jedné z prvních
    mlátiček,
  • 00:14:44 která lidem usnadnila tu těžkou
    dřinu.
  • 00:14:47 Pane Netíku, nevidím tady žádný
    zdroj energie,
  • 00:14:50 zato vidím velkou kliku.
  • 00:14:52 Znamená to, že se teda točilo
    ručně?
  • 00:14:54 -Ano, znamená to, že tento stroj
    byl poháněný lidskou silou,
  • 00:14:59 a je to o tom, že míti tu kliku
    v ruce znamená mít velkou dřinu.
  • 00:15:04 Ale ten stroj především usnadnil
    zaprvý kvalitnější výmlat,
  • 00:15:10 to znamená, že to zrno z toho klasu
    bylo uvolněno poměrně více, rychle,
  • 00:15:16 a výkon jako takový.
  • 00:15:18 Základem této mlátičky je mlátící
    buben s odmítacím košem,
  • 00:15:23 mezi tím prochází ten klas
    z toho snopu
  • 00:15:28 a obilí i se slámou
    jde nevyčištěné, padá za mlátičku.
  • 00:15:34 Bylo to náročné především díky
    tomu pohonu.
  • 00:15:38 Tento stroj pochází tak někdy
    z roku 1850
  • 00:15:41 a byl to samozřejmě velký pokrok,
    byla to takzvaná hřebíkovka,
  • 00:15:46 systém toho bubnu a toho odmítacího
    koše
  • 00:15:49 byl lidově nazýván hřebíková
    mlátička - hřebíkovka.
  • 00:15:54 -Vypadávalo z toho teda zrní
    zároveň s tou slámou,
  • 00:15:56 takže lidi to stejně museli ručně
    ještě oddělit, tu slámu od zrna?
  • 00:15:59 -Ano. Vidlema se dávala sláma
    na stranu
  • 00:16:02 a potom to obilí s plevama
    se muselo dál čistit,
  • 00:16:06 ať už na řešetu, nebo na mlýnku.
  • 00:16:09 -Můžu si teda vyzkoušet,
    co tohle bylo za dřinu?
  • 00:16:12 -Já myslím, že to poznáte hned.
  • 00:16:45 -Z hřebíkové mlátičky nám vypadlo
    všechno dohromady-
  • 00:16:48 zbytky slámy, zrno i s plevami.
    Co to vůbec ty plevy jsou?
  • 00:16:52 -Je to součást klasu, kdy vlastně
    to zrnko, které v klasu dorůstá,
  • 00:17:00 je kryto právě plevama,
    tou obilkou.
  • 00:17:03 Plevy se používaj jako samostatně
    ke krmení dobytka,
  • 00:17:07 ale zásadní bylo vyčistit zrno
    od plev, to už bylo biblicky dáno.
  • 00:17:13 Takže ta naše směs obilí,
  • 00:17:15 to znamená plevy s obilím
    se zbytky slámy,
  • 00:17:18 se čistí na mlejnku kde máme
    násypku, jako takovou,
  • 00:17:21 do který se ta směs dává.
  • 00:17:25 Potom jde dolů, vítr, který dělá
    dřevěná vrtule za vámi,
  • 00:17:30 vidíte tam tu kliku
    a tam je dřevěná vrtule,
  • 00:17:33 ty lehké části odnáší
    a jdou ze sít rovnou pryč.
  • 00:17:37 Každej mlejnek má síta,
  • 00:17:39 podle druhu obilí se nechá
    vlastně čistit
  • 00:17:41 a to obilí propadává,
    protože to má cyklický pohyb,
  • 00:17:47 třese se to vlastně.
    To nám propadává dolů
  • 00:17:50 podle zvolených sít a obilí,
    které chceme čistit,
  • 00:17:53 takže nám to jde na jednotlivé
    strany
  • 00:17:57 a ta vrtule nám teda pomáhá
    to vyčistit, ty lehké části.
  • 00:18:04 Tím se stane, že máme plevy vzadu,
    se zbytky slámy,
  • 00:18:08 a jednotlivá zrna nám padají
    do těch částí,
  • 00:18:12 který jsme si zvolili podle sít.
  • 00:18:23 -Tenhle krásný stroj asi znamenal
    pro naše předky velký pokrok,
  • 00:18:27 protože tady vidím motor.
    Pane Netíku, na co se tady díváme?
  • 00:18:31 -Díváme se na mlátičku,
    30. léta minulého století,
  • 00:18:36 s dvojím čištěním.
    Je to hřebíkovka.
  • 00:18:40 Když se podíváme, tady je vál,
    do kterýho se dávaly snopy,
  • 00:18:44 podávalo se do mlátičky.
  • 00:18:47 Vytřasadlama propadá naše směs
    obilí s plevama a zbytky klasů
  • 00:18:52 na korčák, odsud jde na první
    čištění,
  • 00:18:56 tady je odsavač plev z prvního
    čištění.
  • 00:19:00 Sláma prochází dozadu
    přes vytřasadla do lisu
  • 00:19:03 a tento lis je samovázací,
  • 00:19:05 to znamená, už nám váže hotové
    otepi, ty z něho vycházejí.
  • 00:19:10 Obilí nám teda prošlo prvním
    čištěním,
  • 00:19:12 jde pneumatickou dopravou
    na druhý čištění
  • 00:19:14 a už čisté obilí nám padá do pytlů.
  • 00:19:48 -Kolik lidí bylo potřeba k obsluze
    stroje?
  • 00:19:51 -Nejméně 3, protože 1 byl na voze,
    podával snopy,
  • 00:19:57 jeden podával do mlátičky
  • 00:20:01 a další musel obsluhovat mlátičku
    jako takovou,
  • 00:20:04 to znamená, kontrolovat ten motor,
  • 00:20:06 který když nebyla elektrika,
    tak tady byl motor Slavie třeba,
  • 00:20:12 který tady máme u toho zapojenej,
  • 00:20:14 nebo byl pohon žentourem
    ještě předtím.
  • 00:20:17 To všechno bylo možné, podle toho,
    jak to hospodářství bylo zařízený.
  • 00:20:51 *Období sklizně nás inspirovalo
  • 00:20:53 i k výběru receptu
    na Kaiserschmarrn,
  • 00:20:55 jednoduchý recept populární
    už za dob c.k. mocnářství.*
  • 00:21:00 -Císařský trhanec se údajně podával
  • 00:21:03 i na dvoře samotného císaře
    Franze Josefa.
  • 00:21:06 Někdo tvrdí, že autorkou
    je císařovna Sissi,
  • 00:21:09 která se pokoušela dělat palačinku,
    ale nějak se jí nepovedla.
  • 00:21:12 Každopádně víme, že se jedná
    o moučník,
  • 00:21:14 jehož základem je lívancové těsto
    a dělá se na pánvi. Je to tak?
  • 00:21:18 -Je to tak. Základem je mléko
    a mouka, to je to nejdůležitější.
  • 00:21:22 A ještě se neobejdem bez vajec.
  • 00:21:24 Potom budeme sladit vanilkovým
    cukrem, tam jenom povím,
  • 00:21:27 jsou často takový kauzy, že se
    používá takzvaný vanilínový cukr,
  • 00:21:31 protože ten vanilkovej je drahej.
  • 00:21:33 Ve chvíli, kdy člověk zainvestuje
    do vanilky,
  • 00:21:35 tak si ji takhle dá hezky
    do piksly,
  • 00:21:37 dá si tam normální cukr
  • 00:21:38 a za 14 dní to krásně voní
    po těch vanilkách.
  • 00:21:40 Tak to bych doporučoval.
  • 00:21:42 No, a abychom neměli vlastně
    jenom samotný lívanec,
  • 00:21:44 tak tady použijeme ještě ovoce,
  • 00:21:47 a ovoníme to pálenkou
    z toho daného ovoce,
  • 00:21:49 tím pádem to bude mít hezky
    šťavnatost, celej ten trhanec,
  • 00:21:53 a bude to dobře fungovat
    i na tom talíři.
  • 00:21:56 -Co to je? Hruškovice?
    -Tady máme hruškovici. Přesně tak.
  • 00:22:14 *Připravíme si klasické lívancové
    těsto.
  • 00:22:17 V míse prošleháme žloutky, mléko,
    hladkou mouku a špetku soli.
  • 00:22:23 Přidáme vanilkový cukr a těsto
    necháme chvíli odpočinout.
  • 00:22:28 Z bílků a další špetky soli
    vyšleháme pevný sníh,
  • 00:22:30 který do těsta lehce vmícháme.
  • 00:22:49 Na pánvi rozehřejeme kousek másla,
    vlijeme těsto a necháme péct.
  • 00:23:11 Jablka a hrušky zbavíme jádřinců
    a nakrájíme na kostičky.
  • 00:23:15 Lívanec na pánvi rozdělíme
    na poloviny
  • 00:23:18 a opečeme i z druhé strany.
  • 00:23:47 Nakrájené ovoce orestujeme
    na másle,
  • 00:23:49 zasypeme vanilkovým cukrem
    a vlijeme trochu hruškovice,
  • 00:23:52 ve které jsme předem namočili
    rozinky.
  • 00:24:04 Směs chvíli flambujeme
  • 00:24:05 a poté do pánve vložíme
    i natrhaný lívanec.
  • 00:24:21 Přidáme ještě kousek másla,
  • 00:24:22 nastrouhanou citrónovou kůru
    a promícháme.
  • 00:24:36 Trhanec podáváme posypaný cukrem.*
  • 00:24:48 *Příště se budeme věnovat
    zahrádkaření.
  • 00:24:50 Založíme si záhon na pěstování
    červené řepy
  • 00:24:53 a připravíme si z ní lahodný salát.
  • 00:24:55 Ukážeme si oblíbené pokojové
    květiny našich babiček
  • 00:24:58 i to, jak zužitkovat kuchyňský
    odpad
  • 00:25:00 pro výrobu vlastního kompostu.*
  • 00:25:03 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2019