iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 11. 2010
16:55 na ČT2

1 2 3 4 5

67 hlasů
2979
zhlédnutí

Cesty víry

Křesťanem na vlastní pěst

Životní příběh Vladana Kočího - ikony odpíračů základní vojenské služby z důvodu víry a svědomí.

22 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cesty víry - Křesťanem na vlastní pěst

  • 00:00:23 Já bych asi v jakémkoliv
    křesťanském společenství
  • 00:00:26 fungujícím na tradičních základech,
    a to jsou i ty nejmodernější církve,
  • 00:00:32 nemohl zapadnout.
  • 00:00:41 Myslím si, že co chybí dnešnímu
    křesťanství, není učení, není zpěv,
  • 00:00:48 nejsou chvály a není modlitební zápas
    a podobné věci,
  • 00:00:53 na které se kladou důrazy,
    ale je opravdu upřímné srdce.
  • 00:01:04 Byl jsem takové běžné dítě.
  • 00:01:06 Produkt socialistické společnosti,
  • 00:01:08 vzorně jsem byl Jiskřičkou
    i Pionýrem.
  • 00:01:12 Řekl bych, že ve věku kolem 8-9 let
    jsem začal víc přemýšlet,
  • 00:01:18 protože se mi dostala do rukou
    taková hlubší světová literatura.
  • 00:01:23 Myslím si, že to mohlo mít určitý
    vliv na to,
  • 00:01:25 že jsem začal hledat něco vyššího,
    než je jenom tato zeměkoule.
  • 00:01:36 A začal jsem hodně přemýšlet.
  • 00:01:39 Říkal jsem si, evoluce,
    ateismus, hezké.
  • 00:01:42 Ale všechno poukazuje na to,
    že za tím vším je nějaká inteligence,
  • 00:01:46 ne jen veliký třesk někde na počátku.
  • 00:01:49 Protože když my uděláme velký třesk
    na tomto světě, způsobíme chaos,
  • 00:01:54 rozhodně ne řád a systém.
  • 00:01:57 Takže takhle logicky jsem uvažoval
    už tenkrát
  • 00:01:59 a opravdu jsem si uvědomoval,
  • 00:02:01 že vědecké poznání je natolik
    v plenkách a natolik nedostatečné,
  • 00:02:07 že pokud vědci ve své pýše prohlašují
    o Bohu, jestli je nebo není,
  • 00:02:12 myslím si, že je to dost směšné.
  • 00:02:16 Začal jsem se přiklánět
    k orientální filozofii,
  • 00:02:19 protože ta je taková všeobjímající
    a vysvětlující to dění na světě
  • 00:02:23 ve velice širokém rámci, abych
    zjistil nebo se pokusil zjistit,
  • 00:02:28 jestli jsem něco víc, co má delší
    trvání než jen tuhle pozemskou pouť.
  • 00:02:41 Křesťanství jsem ze začátku odmítal,
  • 00:02:44 protože jsem poukazoval samozřejmě
    na historii křesťanství plnou krve.
  • 00:02:49 Nicméně jsem byl natolik poctivý
    v tom přístupu, že jsem si říkal,
  • 00:02:53 že ať se mi to líbí nebo nelíbí,
    tu Bibli bych měl opravdu znát.
  • 00:03:06 To mi bylo krátce po 18 letech.
  • 00:03:09 V té době jsem poslouchal klasickou
    hudbu a hlavně komorní tvorbu,
  • 00:03:15 třeba Antonína Dvořáka, smyčcové
    kvartety, pak barokní hudbu,
  • 00:03:20 prostě celý orchestr a tak.
  • 00:03:22 Ten rok jsem dělal přijímací zkoušky
    na pražskou AMU
  • 00:03:25 a pokračoval ve studiu.
    Takže tak jsem se dostal i k hudbě.
  • 00:03:40 V té době, když se tohle odehrávalo,
    jsem si pronajal byt v Praze,
  • 00:03:44 kde jsem měl starý gramofon
    a staré desky,
  • 00:03:49 nahrávky Matoušových pašijí
    Johanna Sebastiana Bacha.
  • 00:03:54 To jsou texty z posledních kapitol
    Matoušova evangelia
  • 00:03:58 o poslední večeři, o utrpení
    a ukřižování Pána Ježíše Krista.
  • 00:04:04 "Tak to si budu číst tu Bibli
    a pustím si tu muziku."
  • 00:04:08 Jedl jsem k tomu bujón s nudlemi,
  • 00:04:12 který jsem si při poslechu
    té hudby uvařil,
  • 00:04:15 prostě žádná citově vypjatá
    atmosféra.
  • 00:04:19 Najednou, přišlo to
    jako blesk z nebe,
  • 00:04:21 byl tam moment, kdy Kristus mluví.
  • 00:04:26 Je to zpívaný recitativ,
  • 00:04:30 a ta jeho řeč ve spojení
    s tím biblickým textem,
  • 00:04:36 kdy on v němčině říkal totéž,
    co já jsem si v češtině četl v Bibli,
  • 00:04:42 to bylo, jakoby se mi v hlavě
    rozsvítila žárovka.
  • 00:04:47 Od toho momentu jsem byl
    zasažen bleskem
  • 00:04:50 a mé vnímání Krista nebo křesťanství
    a vůbec Bible se totálně změnilo.
  • 00:05:02 V tomto momentu jsem nemohl
    zůstat nevěřící.
  • 00:05:08 To tak zasáhlo do mého života,
  • 00:05:10 že jsem v ten moment hned v slzách
    se začal modlit k Bohu,
  • 00:05:16 aniž by mi kdokoliv říkal,
    jak se mám modlit nebo co mám říkat.
  • 00:05:20 Prostě co jsem cítil,
    to jsem mu řekl.
  • 00:05:23 A dalo by se říct, že mě Bůh okamžitě
    poslal do shromáždění křesťanského.
  • 00:05:34 Vím, že byl jeden z těch,
    kteří to začali brát vážně
  • 00:05:39 a plně se zapojoval.
  • 00:05:42 Já jsem v tom byl velice aktivní,
    protože jsem hrál na několik nástrojů
  • 00:05:46 a dokázal jsem to aranžovat,
  • 00:05:48 takže v tom jsem jim velice pomáhal
    a bylo to jednoznačně sympatické.
  • 00:05:54 Vladan byl výraznou
    osobností v umění.
  • 00:05:56 To, že byl muzikant, byl možná určitý
    náraz v chápání církve v umění.
  • 00:06:09 Byl jsem tak trošku jakoby vedením
    sboru manipulován k tomu,
  • 00:06:13 abych se tomu věnoval naplno,
  • 00:06:15 a díky tomu jsem tak trochu
    zanedbával studium,
  • 00:06:20 ale pochopil jsem, že je to od Boha
    ten směr, kterým mám jít.
  • 00:06:27 A vnímal jsem určité napětí
    i v církvi,
  • 00:06:30 když jsem někdy třeba nebyl
    na shromáždění
  • 00:06:33 nebo jsem odjel na víkend pryč
    a věnoval jsem se sám sobě
  • 00:06:38 nebo přípravě na koncert atd.
  • 00:06:42 Díky tomuto se pohled na mě
    i na moji duchovnost začal měnit,
  • 00:06:48 jakoby úroveň mého duchovního života
    závisela
  • 00:06:53 na množství navštívených shromáždění.
  • 00:06:58 Ještě v tom hrála roli
    moje nynější manželka,
  • 00:07:01 protože tenkrát jsme bydleli
    na jednom podnájmu,
  • 00:07:05 takže to také bylo vnímáno,
    že je to nevhodné,
  • 00:07:09 nicméně já jsem tenkrát ekonomicky
    prakticky neměl jinou možnost.
  • 00:07:14 Žili jsme v čistotě a chtěli jsme se
    vzít, akorát já jsem rodičům slíbil,
  • 00:07:18 že si vezmu Hanku, až když vystuduji
    aspoň polovinu školy.
  • 00:07:30 Díky těmto malým rozporům jsem se
    nakonec rozešel s církví s tím,
  • 00:07:35 že jsem řekl, že nechci působit
    problémy a že proti nim nic nemám.
  • 00:07:39 Raději se vzdálím, aby byl klid.
  • 00:07:50 K tomuto došlo asi v 2. roce
    po mém obrácení
  • 00:07:54 a od té doby jsem se začal protloukat
    trochu jako křesťan na vlastní pěst,
  • 00:07:59 jak tomu říkáte.
  • 00:08:11 Můžu bez nadsázky říct,
    že Bůh nás dal dohromady,
  • 00:08:15 protože v něm jsme se sblížili.
  • 00:08:18 Když jsem poznala Vladana, byla jsem
    ve stádiu hledání smyslu života.
  • 00:08:23 Pamatuju si, že jsem jednou sepsala
    asi 137 otázek, co mě trápilo,
  • 00:08:29 proč bych nemohla věřit, a on mi
    na to odpověděl svými vlastními slovy
  • 00:08:34 i z Bible a potom zpětně mi říkal,
  • 00:08:37 že mu to strašně moc pomohlo
    ve studiu Bible,
  • 00:08:41 v hledání odpovědí na mé otázky
    u Boha a v jeho křesťanském vývoji,
  • 00:08:47 protože byl zrovna čerstvý věřící.
  • 00:08:52 Když my přestaneme mluvit, když my se
    přestaneme zabývat samými sebou,
  • 00:08:57 když to centrum našeho života se
    přenese skutečně na Boha
  • 00:09:03 a ne na nás samotné,
    v ten moment asi nastává chvíle,
  • 00:09:07 kdy on může promlouvat k nám.
  • 00:09:19 Velmi výrazným mezníkem
    v našem duchovním životě
  • 00:09:23 s manželkou byla historie mého
    odpíračství vojenské služby.
  • 00:09:29 Já jsem byl po studiu na AMU
  • 00:09:32 a po studiu Vojenské katedry
    ve 2. a 3. ročníku akademie,
  • 00:09:39 absolvoval jsem závěrečné cvičení
    u vojsk,
  • 00:09:45 kde jsem se seznámil s vojenskou
    technikou i s vojenskou mentalitou
  • 00:09:51 a seznámil jsem se především
    s vojenskou přísahou.
  • 00:10:00 Svědomitě se budu učit ovládat
    vojenskou techniku a zbraně
  • 00:10:04 svěřené mi pracujícím lidem
    a připravovat se na boj,
  • 00:10:08 abych mohl na rozkaz prezidenta
    a vlády ČSSR
  • 00:10:13 co nejlépe bránit svou rodnou vlast
    a její socialistický řád
  • 00:10:17 proti každému nepříteli.
  • 00:10:20 Pro obranu socialismu jsem vždy
    připraven stát pevně
  • 00:10:23 v řadách ozbrojených sil ČSSR,
    po boku sovětské armády
  • 00:10:29 i armád ostatních socialistických
    zemí v boji proti jeho nepřátelům
  • 00:10:34 a nasadit i svůj život
    k dosažení vítězství.
  • 00:10:39 A dále se praví: Tak přísahám.
  • 00:10:41 Takže z toho textu je celkem
    pochopitelné,
  • 00:10:45 proč jsem ho odmítal tak odrecitovat
    a odpřísáhnout
  • 00:10:49 a stát se vojákem
    socialistické armády.
  • 00:10:53 Nebyl jsem ochoten bojovat
    proti každému nepříteli
  • 00:10:57 a už vůbec ne se připravovat
    pro boj se zbraní v ruce a tak dále.
  • 00:11:03 A na obranu socialismu,
    to už vůbec ne.
  • 00:11:12 Byla to pro nás docela těžká zkouška
    naší víry.
  • 00:11:16 Byli jsme čerství křesťané, nebyli
    jsme nijak zkušení, ale věděli jsme,
  • 00:11:20 že nemůže Vladan říct ano
    a zavázat se k tomu, o čem ví,
  • 00:11:24 že by nikdy neudělal, to znamená,
    že bude zabíjet a že by to přísahal.
  • 00:11:33 Jednoznačně zvolil tu cestu
    otevřenosti, toho,
  • 00:11:38 že nebude lhát a nebude si vymýšlet
    nějaké zdravotní komplikace,
  • 00:11:41 a jednoznačně řekne své přesvědčení.
  • 00:11:46 Po ukončení školy jsem dostal
    první povolávací rozkaz.
  • 00:11:50 Tento rozkaz jsem přišel vrátit
    na Vojenskou správu s tím,
  • 00:11:54 že s tím nesouhlasím a nemíním se
    stát součástí ozbrojených sil.
  • 00:11:59 Že žádám o náhradní civilní službu,
    jak je tomu v civilizovaných zemích
  • 00:12:05 včetně socialistických států, jako
    bylo Maďarsko či východní Německo,
  • 00:12:09 a že mi to zaručuje listina
    základních lidských práv,
  • 00:12:15 že mám právo na svobodu svědomí
    a vyznání
  • 00:12:18 a že mé svědomí mi nedovoluje se stát
    součástí represivních složek.
  • 00:12:30 Hledali jsme u Boha moudrost a sílu
    na to, co všechno máme dělat.
  • 00:12:34 Mysleli jsme, že vycestujeme
    a opustíme vlast.
  • 00:12:37 Měli jsme už dokonce i plán, jak to
    uděláme, ale nakonec jsme pochopili,
  • 00:12:41 že to není naše cesta a že máme
    vydržet a zůstat tady
  • 00:12:44 a že Bůh se o to postará
    a že to vše nebude trvat dlouho.
  • 00:12:57 Vladan Kočí byl poprvé odsouzen,
    nicméně ten trest nevykonal celý
  • 00:13:02 a na základě amnestie prezidenta
    republiky Husáka byl propuštěn.
  • 00:13:09 On sám v tom spatřoval Boží znamení
    a příslib, který mu Bůh dal,
  • 00:13:15 že nebude dlouho trpět, že se to vše
    zvrátí, a plný očekávání vyšel ven.
  • 00:13:23 Potom vzpomínal, že prožil určitou
    duchovní krizi v okamžiku,
  • 00:13:29 kdy byl obviněn podruhé a obžalován.
  • 00:13:42 Do poslední chvíle jsem čekal, že se
    stane zázrak, a zázrak se nestal.
  • 00:13:47 A já jsem prostě nastoupil do výkonu
    trestu, aniž bych věděl, co se děje.
  • 00:13:52 Jako kdyby Bůh udělal něco,
    co jsem nečekal.
  • 00:13:56 Jako kdyby mi podrazil nohy.
  • 00:13:59 V té chvíli jsem prožíval
    velmi těžký boj se sebou samým.
  • 00:14:03 V té době jsem si připadal,
    že mě Bůh neslyší.
  • 00:14:15 Ale děly se věci, vnějškově
    v tom reálném světě,
  • 00:14:20 ne ve vnitřním prožívání,
    které naopak ukazovaly na to,
  • 00:14:24 že mě Bůh naprosto chrání.
  • 00:14:27 Pomáhali nám známi i neznámí lidé,
    přátelé, kteří mi dohodili práci,
  • 00:14:32 hráli jsme v krematoriu,
    tedy já jsem tam hrála
  • 00:14:35 a Tomíček tam se mnou chodil.
  • 00:14:36 Myslel, že jsou to koncerty, akorát
    takové zvláštní, kde se netleská.
  • 00:14:41 A tak jsme takhle přežívali.
  • 00:14:43 Někdy jsme dostali balík s jídlem
    nebo nějaké peníze,
  • 00:14:46 třeba 10 korun do schránky.
  • 00:14:48 Každý dělal, co mohl, a snažil se nás
    podpořit a vyjádřit sympatie k tomu,
  • 00:14:52 co Vladan udělal
    a jak jsme se rozhodli.
  • 00:15:00 Navzdory okolnostem to bylo velice
    požehnané období,
  • 00:15:03 protože jsme jasně věděli,
    že se potřebujeme držet Boha
  • 00:15:06 a že s ním potřebujeme být a hledat
    u něj pomoc a sílu na to všechno,
  • 00:15:10 co prožíváme, což je velice zdravé
    pro duchovní vývoj.
  • 00:15:13 Myslím, že potřebujeme takové věci
    prožívat,
  • 00:15:16 aby se náš charakter vyvíjel
    a abychom se k Bohu přiblížili,
  • 00:15:19 lépe ho poznali a uvědomili si
    spoustu věcí,
  • 00:15:22 které jsou podstatné v životě.
  • 00:15:24 Jinak jsem důvěřovala Bohu, že se
    o nás postará, když děláme to,
  • 00:15:28 co po nás chce, když ctíme Jeho vůli,
    a taky se tak stalo.
  • 00:15:44 1 prosince na základě těch velkých
    demonstrací na Letné,
  • 00:15:48 kdy já jsem byl na seznamu
    Amnesty International,
  • 00:15:52 takže jako jeden z mála politických
    vězňů jsem byl propuštěn.
  • 00:15:56 Ten jeho případ znamenal
    takový hmatatelný důkaz,
  • 00:15:59 že v zemi žijí konkrétní lidé, kteří
    odmítají základní vojenskou službu
  • 00:16:05 z důvodu svědomí a že je nutné zavést
    náhradní civilní službu,
  • 00:16:12 jako se tomu postupně dělo
    v různých státech.
  • 00:16:18 Co mě posilovalo?
  • 00:16:19 Vědomí, že opravdu patřím Bohu
    a ne tomuto světu,
  • 00:16:23 tudíž ten svět má na mě nárok
    jen do jisté míry.
  • 00:16:27 To znamená, že my už patříme
    pod vládu Boží, do Božího království,
  • 00:16:33 a naším pánem je Bůh.
  • 00:16:35 Ne tento svět, žádné utrpení
    a žádné pronásledování.
  • 00:16:39 Nic co mě v životě může potkat,
    a to jsou i ty nejhorší věci,
  • 00:16:43 které známe z historie.
  • 00:16:44 Nic mě nemůže vytrhnout
    z rukou Božích.
  • 00:16:48 V dnešním světě muzikanti
    obecně naříkají,
  • 00:16:52 že zájem o klasickou hudbu upadá
  • 00:16:55 a komercializuje se taky
    klasická hudba.
  • 00:16:59 Dělají se z toho show,
  • 00:17:01 a hlavně aby co nejvíc lidí přišlo
    a co nejvíc zaplatilo.
  • 00:17:06 A prostě se z umělců dělají
    bůhví jaké hvězdy a celebrity
  • 00:17:11 po vzoru pop music, a to je něco,
    co mi je naprosto cizí.
  • 00:17:17 Takže z hlediska praktického
    jsem si říkal,
  • 00:17:21 co v tom hudebním světě budu dělat
    se svým přístupem,
  • 00:17:25 protože jsem živil rodinu,
    už se narodila Lucka,
  • 00:17:28 začínal jsem tady od nuly,
    neměl jsem kontakty v hudebním světě,
  • 00:17:32 takže jsem vymetal všelijaké kšefty,
    jak se říká lidově,
  • 00:17:35 a pořád jsem hledal to sebeurčení
    v hudebním světě.
  • 00:17:42 Nicméně Bůh se o to postaral sám,
    dalo by se říct,
  • 00:17:46 protože jsem se díky běžným
    muzikantským aktivitám
  • 00:17:50 dostal například do Japonska
    nebo do Jižní Koreje
  • 00:17:54 nebo do jiných zemí v zahraničí
    a potkal jsem tam lidi,
  • 00:17:59 kteří mi rozuměli, jak vnímám hudbu.
  • 00:18:02 Že to vnímám jako takové poselství
    shůry pro lidi
  • 00:18:06 a vyjádření takové té harmonie
    duchovní.
  • 00:18:10 POTLESK
  • 00:18:18 Pro mě je určující,
    kam mě nějak nasměrovává Bůh.
  • 00:18:25 Já jsem profesor
    na pražské konzervatoři.
  • 00:18:28 Je to moc hezká práce
    s mladými lidmi
  • 00:18:30 a v tom individuálním vyučování,
    kdy jste tam spolu s tím studentem
  • 00:18:34 nebo studentkou,
    máte možnost mladé lidi poznávat
  • 00:18:38 a můžete jim sdělovat nejenom
    jak a co zahrát na violoncello,
  • 00:18:43 jestli níž nebo výš
    či hlasitěji nebo slaběji,
  • 00:18:46 ale můžete jim sdělovat,
    i co by mohli vyjádřit hudbou.
  • 00:18:50 Nechci říct, že tam vedu nějaké
    duchovní rozpravy,
  • 00:18:54 nicméně se jim aspoň v náznacích
    snažím ukázat vlastní svět
  • 00:18:59 a vlastní přístup k hudbě,
    jak mě to naplňuje
  • 00:19:02 a co to dává těm lidem kolem.
  • 00:19:06 Každý dostal nějakou tu hřivnu
    nebo dar od Boha,
  • 00:19:10 kterým má sloužit ostatním,
    a má rozhojňovat ten dar,
  • 00:19:14 nicméně když přijdeme k Bohu,
    odevzdáváme mu všechno.
  • 00:19:21 Svůj talent i své schopnosti,
    všechno.
  • 00:19:24 A pak on nám dá zpátky to,
    co chce, abychom využívali.
  • 00:19:43 Já vůbec nevím o tom, jak on duchovně
    žije. Nemám absolutní představu.
  • 00:19:49 Musel bych mluvit s ním, abych věděl,
    jestli nějakou moji pastorační péči
  • 00:19:54 nebo pomoc potřebuje.
  • 00:19:56 Pokud člověk má možnost,
    to je otázka časová nebo pracovní,
  • 00:20:00 tak by určitě měl chodit
    do nějakého společenství.
  • 00:20:04 Měl by si ho najít,
    protože Bible to vyžaduje.
  • 00:20:09 Říká nám to jako jednu z věcí,
    která je pro nás prospěšná.
  • 00:20:13 Každý z nás prochází procesem,
  • 00:20:16 a pokud třeba od církve zažil
    někdo zranění, což se stává,
  • 00:20:20 tak mu třeba chvilku trvá,
    než zase najde cestu zpátky.
  • 00:20:25 To je jako v manželství
    nebo v čemkoliv jiném.
  • 00:20:28 Když člověk dostane
    od někoho zranění,
  • 00:20:30 někdo nenajde cestu zpátky nikdy,
    a někdo ji najde.
  • 00:20:36 My jsme takoví trochu zvláštní
    křesťané.
  • 00:20:39 Mně společenství nechybí,
    protože ho máme.
  • 00:20:42 I když nedocházíme
    do žádné oficiální organizace,
  • 00:20:46 Bůh nám přivádí spoustu lidí
    z různých zemí a to,
  • 00:20:50 co je pro nás nejdůležitější,
    zažíváme obecenství,
  • 00:20:53 a docela intenzivní.
  • 00:20:55 Vidím budoucnost mého duchovního
    života nebo mé poslání
  • 00:20:59 spíš v takové té domácí církvi
    nebo ve sdílení se s věřícími
  • 00:21:03 z různých sborů,
    ať v Čechách nebo v zahraničí
  • 00:21:07 nebo z různých denominací.
  • 00:21:10 Spíš směřuji k takové té podstatě
    nebo základu křesťanství,
  • 00:21:14 což je láska k bližnímu,
    než k nějaké vyhraněné církvi
  • 00:21:19 nebo věrouce nebo učení.
  • 00:21:22 Stejně je v Bibli napsáno,
    že kdo nemá Boha v srdci,
  • 00:21:25 je zbytečné chodit do chrámu
    lidskýma rukama udělaného.
  • 00:21:30 Myslím si, že je nejdůležitější
    ho mít v srdci
  • 00:21:33 a snažit se s ním pěstovat vztah,
    dávat tomu čas
  • 00:21:36 a to mi přijde nade vše.
  • 00:21:45 Skryté titulky: Věra Mikulenková
    Česká televize, 2010

Související