iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 5. 2010
18:05 na ČT2

1 2 3 4 5

39 hlasů
2313
zhlédnutí

Cesty víry

Radost a naděje

O životě profesora Karla Skalického

22 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cesty víry - Radost a naděje

  • 00:00:11 O Skalickém bych řekl,
    že je to duchovní dobrodruh.
  • 00:00:15 Otec Skalický byl člověk, kterého
    vzhledem k jeho temperamentu
  • 00:00:20 nebylo možno v našem
    exilovém životě přehlédnout.
  • 00:00:30 V tomto zeleném domě
    jsem se narodil.
  • 00:00:34 Byl to svátek, neděle,
    Hod boží svatodušní
  • 00:00:38 a pouť sv. Jana Nepomuckého.
  • 00:00:45 Můj otec i děda, celý náš rod,
    to byli všechno lesníci
  • 00:00:49 knížete Schwarzenberga.
  • 00:00:55 Má dlouhodobá touha byla
    stát se lesním inženýrem,
  • 00:00:59 jako byl táta.
  • 00:01:03 Každý večer před usnutím
    jsem se pomodlil svoje modlitby,
  • 00:01:08 ale k těm jsem přidal dodatek:
  • 00:01:11 Pane Bože dej,
    ať se stanu lesníkem.
  • 00:01:19 To je zajímavé, to jsem musel
    cítit, že se lesníkem nestanu.
  • 00:01:30 Přišel rok 1948 a táta nevstoupil
    do komunistické strany.
  • 00:01:35 Hned ho přeložili do Horní Plané
    a tam se moc neohřál
  • 00:01:40 a deportovali ho
    do pracovního tábora.
  • 00:01:47 Právě to, že jsem ztratil
    bezprostřední styk s otcem,
  • 00:01:53 tak vznikl daleko hlubší styk.
  • 00:02:00 Řekl bych styk obdivu s mým otcem,
    který drží svou linii.
  • 00:02:07 Karel Skalický studoval v Praze
    mechanizaci zemědělství.
  • 00:02:12 Otec po propuštění z tábora
    nucených prací dostal místo,
  • 00:02:16 kde uplatnil zkušenosti lesníka.
  • 00:02:19 Dojížděl jsem do Budějovic,
    protože naši byli v Budějovicích.
  • 00:02:24 Tehdy se stalo, že o Velikonocích
    v r. 1955
  • 00:02:29 jsem se ubíral domů.
    Ubíral jsem se ulicí Hroznovou,
  • 00:02:35 která se tak jmenuje
    a jde od katedrály.
  • 00:02:42 Tam jsem se zastavil před obchodem
    s hudebninami.
  • 00:02:47 Ve výkladní skříni byla vystavena
    jen jedna partitura, ale asi 10x.
  • 00:02:54 Bylo to italské capricio.
  • 00:03:03 Stojím před výkladní skříní
    a dívám se na to italské capricio
  • 00:03:09 a najednou zprava kdosi mě říká:
    "Tak co, příteli,
  • 00:03:14 troufl byste si na to?"
  • 00:03:16 Já jsem odpověděl: "Teď ještě ne,
    ale jednou si na to troufnu."
  • 00:03:25 Hrál jsem tenkrát na piáno.
    On se mě začal ptát, co dělám.
  • 00:03:31 Říkal jsem: "Studuju."
    "Co studujete?"
  • 00:03:34 A on mě najednou překvapil otázkou:
    "Na theologii jste nikdy nemyslel?"
  • 00:03:48 Hned jsem odpověděl: "Ne,
    nemyslel."
  • 00:03:51 V okamžiku, jak jsem odpovídal
    už hlas ve mně říkal:
  • 00:03:57 "Karle, kecáš. Tys už na to myslel,
    vzpomeň si, to byl rok 53.
  • 00:04:10 Ještě když jste byli v Rujšíně.
    To jsi šel s tátou na Vzkříšení.
  • 00:04:18 Pak když jste se vraceli,
    tak tam najednou ti přišlo,
  • 00:04:23 že vlastně Vzkříšení, to je to
    nejdůležitější v křesťanské víře.
  • 00:04:32 A že proto by ses měl nasadit
    a že jako ten páter Gabriel
  • 00:04:37 i ty bys měl jít na toho kněze.
    A tys to tenkrát odstrčil.
  • 00:04:49 A teď se ti to znovu prezentuje."
  • 00:04:56 A tak jak jsem mu řekl,
    že nemyslel,
  • 00:05:00 pak jsem dodal: "Jo myslel,
    ale to nepřichází v úvahu."
  • 00:05:10 On říkal: "Pročpak?"
  • 00:05:12 "Já se chci oženit
    a založit rodinu."
  • 00:05:19 Tenkrát jsem se zamiloval, snad
    vlivem jedné dívenky, do hudby.
  • 00:05:29 Na to lesnictví jsem zapomněl.
  • 00:05:35 Najednou jsem viděl náplň
    svého života v hudbě
  • 00:05:39 a v hraní na klavír.
  • 00:05:41 Najednou začalo mi pískat
    v uchu.
  • 00:05:44 Doktor mi řekl: "Tak hochu nic,
    žádné hraní na klavír."
  • 00:05:52 A vznikla krize.
  • 00:05:58 Začal jsem se tak říkajíc
    prát s Bohem.
  • 00:06:05 Co to jsou za blbé vtipy?
    Dát mi schopnost
  • 00:06:09 a pak mi vzít možnost
    tu schopnost uskutečnit?
  • 00:06:17 Najednou jsem si řekl,
    že uteču z Prahy,
  • 00:06:21 kde nemohu být.
    Pojedu do Budějovic.
  • 00:06:25 Tak jsem jel vlakem
    a bylo to čím dál horší.
  • 00:06:32 Kupé, co jsem seděl,
    bylo plné, a lidí byli protivní
  • 00:06:37 a ve mně se to točilo.
    Až najednou přišel moment,
  • 00:06:42 který je těžko vyjádřit proč jak?
  • 00:06:56 Obrazně bych ale mohl říct,
    že jsem se vrhnul do Boží náruče
  • 00:07:01 a řekl jsem: "Dělej si se mnou
    co chceš.
  • 00:07:07 Jestli chceš, abych se stal knězem,
    dobrá, já jsem ochoten."
  • 00:07:16 To byl moment, kdy jsem byl
    naplněný úžasnou radostí.
  • 00:07:25 Ti lidé byli najednou sympatičtí.
  • 00:07:28 Já jsem z té radosti musel vyjít
    na chodbičku
  • 00:07:32 a začal jsem si zpívat.
  • 00:07:34 V Českých Budějovicích se Karel
    Skalický znovu setkal s mužem
  • 00:07:39 už po několikáté z Hroznové ulice,
  • 00:07:42 s premonstrátským novicem
    Vladimírem Třebínem.
  • 00:07:46 On mi říkal: "Karle, až přijedeš
    v létě sem, tak já už tady nebudu."
  • 00:07:51 Já jsem říkal: "Jak to? Kam jdeš?"
  • 00:07:55 On mi řekl: "Já jdu za hranice.
    Nechceš jít se mnou?"
  • 00:08:05 To byl okamžik, kdy jsem byl znovu
    postavený před rozhodnutí.
  • 00:08:15 Couval jsem a říkal jsem: "Heleď se
    ne, nemám dokončená studia
  • 00:08:21 a nerad něco nedokončuju."
  • 00:08:27 Ale jak jsem to říkal, tak ten
    druhý hlas začal ve mně mluvit:
  • 00:08:33 "Karle, vzpomeň si,
    ty ses dal Bohu.
  • 00:08:42 Řekl jsi, že jsi ochotný
    a teď se ti nabízí tady ta možnost.
  • 00:08:47 A jestli teď tu možnost nevezmeš,
    tak už budeš jen hnít."
  • 00:09:00 Tak jsem se napil,
    pili jsme pivo a řekl jsem, že jdu.
  • 00:09:11 "Kdy?"
    On povídal: "15. června."
  • 00:09:14 Zeptal jsem se,
    který je to den.
  • 00:09:17 On odpověděl, pátek.
  • 00:09:20 Vtom jsem si vzpomněl,
    že se mi kdysi stalo,
  • 00:09:24 ještě jako gymnazistovi,
    takový děda se obrátil na mne
  • 00:09:29 a řekl mi: "Dejte mi svoji ruku."
    Tak jsem mu ji dal
  • 00:09:34 a on mi řekl: "Víte,
    váš šťastný den je pátek.
  • 00:09:39 Co děláte, dělejte vždy v pátek.
    A štěstí hledejte na jih."
  • 00:09:51 Tohle mi hned naskočilo,
    a tak jsem mu řekl,
  • 00:09:55 že to dobře dopadne.
    Jdeme v pátek a jdeme na jih.
  • 00:10:01 Vladimír Třebín chtěl studovat
    theologii v Římě.
  • 00:10:05 2x ho na hranici chytili.
  • 00:10:08 Aby si potřetí útěk ulehčil,
  • 00:10:10 přistoupil na spolupráci
    s rozvědkou.
  • 00:10:19 Oni potřebovali osobu,
    která nebude o věci nic vědět
  • 00:10:23 a která v Římě bude rozhlašovat,
    jak ten útěk byl dramatický,
  • 00:10:28 jaké to bylo nebezpečné.
  • 00:10:30 Jak Vladimír Třebín zachránil
    Karlu Skalickému život,
  • 00:10:34 když ho dostal přes dráty.
  • 00:10:37 Útěk Vladimíra Třebína
    s Karlem Skalickým
  • 00:10:40 je velmi dobře dokumentován
    v archivu rozvědky.
  • 00:10:45 Tohle všechno bylo domluveno
    dopředu.
  • 00:10:48 Vladimír Třebín byl instruován,
    na kterém místě má přecházet,
  • 00:10:53 že bude v té době vypnutý
    elektrický proud,
  • 00:10:56 kde v té době neprojde
    hlídka pohraniční stráže,
  • 00:11:00 aby se mohli prostříhat a přejít.
  • 00:11:04 Akce proběhla podle plánu.
  • 00:11:06 Třebín a Skalický se šťastně
    prostříhali do Rakouska.
  • 00:11:11 Důkazem toho, že Karel Skalický
    vůbec nebyl zainteresován
  • 00:11:15 do této rozvědné akce,
    jsou jeho dopisy,
  • 00:11:18 které z Říma psal domů mamince
    a příbuzným.
  • 00:11:22 Zmiňuje tam, jak jim to nešlo
    přestřihnout určitý drát,
  • 00:11:26 jak s tím zápasili,
    jak to bylo dramatické.
  • 00:11:30 Nevěděli jak to dopadne.
  • 00:11:32 Přes močály a husté lesy
    se uprchlíci dostali do Freistadtu.
  • 00:11:37 a odtud přes Linec do Vídně.
    Tam je vyslýchala policie.
  • 00:11:41 Nocovali ve věznici, také
    u dominikánů a nakonec je přijali
  • 00:11:46 v premonstrátském klášteře
    v Gerasu.
  • 00:11:49 To nejhorší jsem si prodělal
    během pobytu v Gerasu.
  • 00:11:54 Tenkrát situace v Gerasu
    mě nepřesvědčovala,
  • 00:11:58 že by to byla cesta ke svatosti.
    Tam na mě přišla nejhorší krize.
  • 00:12:11 -Řekněte, co se vám honilo hlavou?
    -Sebevražda se mi honila hlavou.
  • 00:12:21 Z Gerasu přes Vídeň
    konečně doputoval do Říma.
  • 00:12:25 Nastoupil jako seminarista
    do Nepomucena
  • 00:12:28 a jako student
    na Lateránskou univerzitu,
  • 00:12:32 kam po čase dorazil i Třebín.
  • 00:12:35 Ten pro nekázeň
    musel studia opustit.
  • 00:12:38 Vrátil se do Čech,
    kde ho na příkaz STB vysvětili.
  • 00:12:42 Karel Skalický studia v Římě
    dokončil v r. 1961.
  • 00:12:46 Moje první působiště jako čerstvě
    vyšlého kněze
  • 00:12:50 bylo Oratorium sv. Petra.
  • 00:12:59 To bylo takové zařízení,
    dnes bychom mohli říct,
  • 00:13:04 pro pedagogy volného času.
  • 00:13:14 Díky kontaktům z oratoře byl přizván
    na 2. vatikánský koncil.
  • 00:13:18 Zde se setkal s kardinálem Beranem,
  • 00:13:21 který si ho povolal
    jako 2. tajemníka.
  • 00:13:24 Nejvýznamnější koncilní dokument
    Radost a naděje
  • 00:13:28 Karel Skalický přeložil, doplnil
    komentáři, vydal
  • 00:13:32 a v r. 1968 poslal do Čech.
  • 00:13:36 Můj zážitek z vatikánského koncilu
    je zážitek svobody.
  • 00:13:41 Zkušenost otevřených diskusí,
    které se tam vedly,
  • 00:13:45 a jak se tam vedly, často tvrdě,
    ale v duchu bratrském,
  • 00:13:51 tak to byl veliký zážitek.
  • 00:13:59 Jeden z nových postojů
    z 2. vatikánského koncilu byl,
  • 00:14:06 že se začalo náboženství
    i mimo křesťanské hodnotit.
  • 00:14:11 Předtím se žilo
    v jakési apologetice.
  • 00:14:14 Ostatní náboženství byla
    prohlašována za falešná,
  • 00:14:18 skoro neplatná, nebo se s nimi
    nevedl dialog.
  • 00:14:30 Předtím byl zakázaný ekumenizmus.
    Jsi katolík, tak jsi katolík,
  • 00:14:35 jsi protestant, tak jsi protestant.
    Jeden s druhým nemluví.
  • 00:14:39 Dnes říkáme: "Musím najít,
    co s ním mám společného.
  • 00:14:43 Největší část svého života
    jsem prožil u bratří Maristů.
  • 00:14:49 16 let.
    Tam byla mezinárodní společnost.
  • 00:14:58 Představený této kongregace
    byl Mexičan.
  • 00:15:02 Jmenoval se Bacilio Rueda Gucman.
  • 00:15:08 Když viděl, že se vyznám tehdy
    v současném marxismu-leninismu
  • 00:15:13 a v politice komunistické strany,
    tak mě začal posílat do končin,
  • 00:15:19 kde to sršelo.
    To bylo do Afriky a Jižní Ameriky.
  • 00:15:34 V Jižní Americe to bylo
    velmi těžké.
  • 00:15:37 Tam jsem byl nucen já sám
    si přehodnotit své postoje.
  • 00:15:42 Reagoval jsem ne na situaci
    komunismu,
  • 00:15:46 ale na situaci jiného útlaku.
  • 00:15:57 Od roku 1967 Karel Skalický
    redigoval
  • 00:16:01 theologicko-filozoficko-kulturní
    časopis Studie,
  • 00:16:05 který založil
    monsignore Karel Vrána.
  • 00:16:10 To šlo tak až do roku 1976,
    kdy se zrodila Charta 77.
  • 00:16:16 A byly možné lepší kontakty
    s domovem.
  • 00:16:20 Tajné, samozřejmě.
    Tenkrát jsme se usnesli,
  • 00:16:25 že Studie by měly reflektovat
    tyto naléhavé otázky
  • 00:16:30 situace v Československu.
  • 00:16:45 Vždy bylo ve slovanských Studiích:
    v čem považujete
  • 00:16:49 slovanskou spiritualitu odlišnou
    od spirituality západní?
  • 00:16:54 Já říkám hlavně v jedné věci:
    považuje pravdu za něco živého.
  • 00:17:01 Když jsem přišel do vatikánského
    rozhlasu, tak jsem byl přizván,
  • 00:17:07 abych dělal člena redakční rady
    Studií.
  • 00:17:10 Bylo to takové přátelské tvořivé
    posezení.
  • 00:17:19 Nejdříve jsme pobesedovali,
    popili u vína a dobrého pojedli
  • 00:17:23 a pak jsme se pustili do práce.
  • 00:17:26 Karel Skalický sehnal články
    a my jsme to museli pročíst.
  • 00:17:31 A přátelským hlasováním má to cenu,
    nemá to cenu publikovat atd.
  • 00:17:36 My jsme rozhodovali,
    co se dalo do Studií a co ne.
  • 00:17:44 Časopis měl velkou váhu
    pro disident a pro lidi,
  • 00:17:48 kteří byli v opozici tady.
    Bylo těžké sem ty časopisy dostat.
  • 00:17:52 My jsme to dělali s pomocí
    komunistické organizace ve Francii.
  • 00:17:57 Vybrali jsme dva lidi,
    kteří byli ochotní do Prahy jet.
  • 00:18:01 Přesně jsme jim řekli,
    co mají dělat,
  • 00:18:03 řekli jsme jim adresu,
    kam mají ty věci předat.
  • 00:18:07 A tak se studie dostávaly do Čech.
  • 00:18:10 V r. 1968 začal Karel Skalický
    přednášet na Lateránské univerzitě,
  • 00:18:14 kde se stal vedoucím katedry
    fundamentální theologie
  • 00:18:18 po profesoru Vladimírovi
    Bublíkovi.
  • 00:18:21 Karel Skalický byl nejprve
    jeho žákem.
  • 00:18:24 Když předčasně zemřel,
    tak se stal jeho nástupcem.
  • 00:18:28 Tam udělal velký kus průkopnické
    páce v theologii po koncilové,
  • 00:18:33 která v Římě se těžko dostávala
    ke slovu.
  • 00:18:36 Univerzity měly své tradice
    a těžko se jich zbavovaly.
  • 00:18:41 Vrátil jsem se z exilu proto,
    že kdybych zůstal nadále v exilu,
  • 00:18:46 tak pak už bych byl opravdu
    jenom v exilu.
  • 00:18:57 Pak už bych nemohl dobře pracovat
    pro českou církev,
  • 00:19:02 pro kterou v exilu
    jsem pořád pracoval.
  • 00:19:06 Po návratu v r. 1994 nastoupil
    jako profesor
  • 00:19:10 na theologickou fakultu
    Jihočeské univerzity,
  • 00:19:14 kam vnesl nového ducha,
  • 00:19:16 a převzal také farnost
    v Hluboké nad Vltavou.
  • 00:19:20 Po 38 letech vrátit se do vlasti,
    je jako vrátit se někam do ciziny.
  • 00:19:26 Mně v tomto případě pomohlo,
    že jsem byl zde rodákem.
  • 00:19:35 Všichni se na mě dívali jako
    na rodilého Hlubočáka.
  • 00:19:41 Velkou oporou mi tady byla
    moje hospodyně,
  • 00:19:45 která tu italskou atmosféru
    udržovala.
  • 00:19:53 Italské kafe,
    na to jsme si potrpěli.
  • 00:19:57 Přivezli jsme si italské mašinky
    na kávu.
  • 00:20:06 Italské capricio profesora
    Skalického
  • 00:20:09 završila informace
    z počátku roku 2009.
  • 00:20:12 Dozvěděl se, že jeho útěk
    s Třebínem se uskutečnil
  • 00:20:16 pod dohledem rozvědky.
  • 00:20:20 Pro mě to byl určitý šok.
  • 00:20:25 Najednou tady stojím
    jako užitečný idiot,
  • 00:20:29 kterého zakrýval,
    aniž to věděl.
  • 00:20:46 Pak mě napadlo, že když jsem mu
    tenkrát řekl: "Jdeme v pátek
  • 00:20:52 a jdeme na jih,
    tak to musí dobře dopadnout,"
  • 00:20:56 tak pro mě to dopadlo dobře.
  • 00:21:00 Bez něho bych se já nikdy nedostal
    do Gerasu.
  • 00:21:04 Tam teprve mohlo to moje povolání
    naplno vyzrát,
  • 00:21:09 tam jsem mohl tu nejhlubší krizi
    překonat.
  • 00:21:15 Jedině díky jemu
    jsme přešli hranice
  • 00:21:19 a díky jemu jsem se dostal
    do Říma.
  • 00:21:33 Pro mě byl, mluveno knihou
    Tobiáše z Bible,
  • 00:21:37 pro mě byl archanděl Rafael,
    který byl poslán od Boha,
  • 00:21:43 aby mě přivedl odtud tam.
  • 00:21:49 Titulky: Méhešová Iva,
    Česká televize, 2010

Související