iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 1. 2016
12:25 na ČT2

1 2 3 4 5

0 hlasů
2636
zhlédnutí

Babylon

Alex a Karen — Košičtí Češi

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Babylon

  • 00:00:06 Babylon, kde žiju a proč.
  • 00:00:11 Dá se říci, že Karen a Alex
    se sešli na půl cesty.
  • 00:00:17 Karen se narodila v Irsku a Alex
    na Ukrajině.
  • 00:00:23 Když se vydali sobě naproti,
    o čemž netušili, potkali se v Praze,
  • 00:00:28 v srdci Evropy.
  • 00:00:30 Tohle je náš projekt
    Alenka v říši divů, který jsme
  • 00:00:34 vytvářeli spolu
    s mou krásnou ženou Karen.
  • 00:00:40 Trvalo to 5 let.
  • 00:00:44 Byl to moc složitý projekt.
  • 00:00:47 Měli jsme vytvořit veškeré kostýmy,
    najít všechno příslušenství,
  • 00:00:53 abychom to mohli dát dohromady.
  • 00:00:57 Na rozdíl od našich ostatních tarotů
    se to vytvářelo ve studiu.
  • 00:01:03 Vše se skutečně fotilo
    a na počítači dávalo dohromady.
  • 00:01:11 Třeba tento kostým byl ušit
    v naší dílně.
  • 00:01:18 Je ze starožitného materiálu.
  • 00:01:22 Je to vytvořeno s výšivkou
    z moravského ubrusu.
  • 00:01:28 Našli jsem to v antiku
    a nechali jsme ušít celý kostým.
  • 00:01:34 Dokázali jsme to pak použít.
  • 00:01:40 Narodil jsem se na Krymu.
  • 00:01:42 Prožil jsem tam asi 20 let.
  • 00:01:46 Pak jsem šel na vojnu.
  • 00:01:48 Za dva roky jsem se rozhodl,
    že půjdu studovat grafiku
  • 00:01:52 a odjel jsem do Charkova.
  • 00:01:55 Tam jsem studoval 5 let
    na vysoké škole grafický design.
  • 00:02:01 Oženil jsem se.
  • 00:02:04 Pak se mi narodila dcera,
    život se změnil.
  • 00:02:09 Já jsem časem zjistil,
    že to není to, co chci dělat.
  • 00:02:14 Většinu času jsem musel pracovat
    jako reklamní agent,
  • 00:02:19 vytvářet propagační materiály,
    stýkat se se zákazníky,
  • 00:02:24 vyhovět jejich požadavkům.
  • 00:02:29 Pak jsem zjistil, že to není život,
    který chci žít.
  • 00:02:33 Chci dělat umění.
  • 00:02:37 To nebylo požadováno.
  • 00:02:40 Rozhodli jsme se, že zkusíme
    možnost odstěhovat se do zahraničí.
  • 00:02:46 Poprvé jsem sem přijela v roce 1992
    jen na dovolenou.
  • 00:02:50 Abych to tady viděla.
  • 00:02:53 Před tím to nebylo tak snadné.
  • 00:02:56 Strávili jsme tehdy v Čechách
    3 týdny a já jsem si to tady
  • 00:03:00 zamilovala.
  • 00:03:02 O pár let později jsem v Londýně
    otevřela návrhářskou firmu
  • 00:03:08 a v Praze jsme měli malou
    softwarovou skupinu, takže jsem
  • 00:03:12 neustále jezdila sem a tam.
  • 00:03:18 Jeden starý přítel mi řekl:
  • 00:03:20 "Pořád mluvíš jen o tom,
    že chceš žít v Praze, tak proč ne?"
  • 00:03:30 Řekla jsem si, že má pravdu.
  • 00:03:33 V Londýně jsem všechno sbalila
    a přijela do Prahy.
  • 00:03:37 Moji přátelé si říkali,
    že jsem nejspíš blázen.
  • 00:03:41 Rozhodli jsme se, že zůstaneme tady,
    protože jsme neměli možnost
  • 00:03:46 se vrátit.
  • 00:03:49 Prodali jsme byt a neměli
    jsme se kam vrátit.
  • 00:03:53 Zkusili jsme různé práce.
  • 00:03:57 Na trhu jsme prodávali hračky,
    obrázky, dělali jsme všechno možné,
  • 00:04:04 abychom se uživili.
  • 00:04:08 První měsíc jsem si kladla otázku,
    proč tu jsem.
  • 00:04:12 Nevěděla jsem, co budu dělat,
    a tak mě napadlo, že bych třeba
  • 00:04:16 vyučovala design,
    i když jsem chtěla dělat
  • 00:04:19 něco jiného.
  • 00:04:20 Každý den jsem se jen tak
    procházela po Praze.
  • 00:04:24 Trvalo to asi dva měsíce.
  • 00:04:27 Potkala jsem jednoho módního
    návrháře, jmenoval se Marat.
  • 00:04:32 Řekl mi, že jeho kamarád
    je grafický návrhář a mluví
  • 00:04:37 anglicky, že bych se s ním
    měla seznámit.
  • 00:04:40 A to byl Alex.
  • 00:04:41 Jediný problém byl,
    že on anglicky skoro nemluvil.
  • 00:04:45 Teď už vím, že to byl osud.
  • 00:04:48 Ona věděla, že mě potká.
  • 00:04:51 Ne mě osobně, ale věděla,
    že potká někoho, s kým bude žít
  • 00:04:55 a spolupracovat.
  • 00:04:57 Já jsem samozřejmě
    nevěděl o ničem.
  • 00:05:00 Jen jsem doufal, že mě život
    dovede k tomu, že budu dělat práci,
  • 00:05:06 kterou budu milovat,
    která bude smyslem mého života.
  • 00:05:11 Pochopil jsem, že musíte pevně
    věřit, že se to může stát.
  • 00:05:18 Když máte sen, musíte za tím jít.
  • 00:05:23 A nikdy se nevzdávat,
    i když se vám bude občas zdát,
  • 00:05:27 to nefunguje, že byste raději
    dělali nějakou jednodušší práci,
  • 00:05:32 protože je jistější.
  • 00:05:35 Nevěřit, že se sen nesplní.
  • 00:06:10 Jedním z důvodů, proč jsme zůstali,
    byl ten, že jsme cítili,
  • 00:06:14 že to dobře funguje pro nás
    pro oba.
  • 00:06:17 Jak osobně, tak pracovně.
  • 00:06:19 A to jsme oba chtěli.
  • 00:06:21 Toto byl náš úplně první projekt,
    který jsme vytvořili spolu s Karen
  • 00:06:27 v našem novém studiu.
  • 00:06:32 Je to pražský tarot.
  • 00:06:35 Považujeme to za poctu Praze za vše,
    co jsme tady zažili.
  • 00:06:43 Je to pocta naší lásce
    a naší inspiraci.
  • 00:06:53 Naše práce je hlavně o Praze,
    o zdejším umění, o architektuře,
  • 00:06:58 o malbě a je to i svým způsobem
    o jistém pražském a českém přístupu.
  • 00:07:05 Milujeme český surrealismus.
  • 00:07:08 Ten český postroj a humor.
  • 00:07:10 Naše práce by nikde jinde
    taková nebyla.
  • 00:07:13 Muselo se to stát právě v Praze.
  • 00:07:21 Připravili jsme si náčrty tarotových
    karet pro Alenku v říši divů.
  • 00:07:26 Už máme téměř všechny karty hotové.
  • 00:07:29 Jen jedna pro nás byla trochu
    obtížnější, a to je tahle.
  • 00:07:34 Je to rytíř Holý.
  • 00:07:40 Jak ji uděláme?
  • 00:07:42 Mám nápad.
  • 00:07:43 Létající houpací koník.
  • 00:07:49 A ten má v sobě pohyb,
    protože houpací kůň se pohybuje
  • 00:07:52 a létá ve vzduchu.
  • 00:07:54 Můžeme se to pokusit vytvořit?
  • 00:07:59 Myslím, že by to mohlo fungovat.
  • 00:08:02 Je to těžká karta
    vzhledem k jejím významům.
  • 00:08:05 Je třeba najít něco,
    co jsme dosud nepoužili.
  • 00:08:09 Létající houpací koník
    je docela zábavný.
  • 00:08:12 Myslím, že se bude lidem líbit.
  • 00:08:15 Ano, přesně tohle.
  • 00:08:17 Myslím, že to půjde
    a bude to vypadat hezky
  • 00:08:21 s jinými kartami v řadě.
  • 00:08:22 Je trošku jiná a bude pěkná.
  • 00:08:25 Ano, co na to říkáš?
  • 00:08:26 Skvělé.
  • 00:08:36 Stýská se mi po hudbě.
  • 00:08:38 V Irsku je hudba všude.
  • 00:08:41 Když k vám přijde návštěva na
    večeři, nosívá s sebou hudební
  • 00:08:45 nástroje, aby zahrála.
  • 00:08:47 Můj otec si vždy brával nějaký
    hudební nástroj sebou a hrával,
  • 00:08:52 takže mi chybí hudba.
  • 00:08:59 Nevím, co jiného mi ještě chybí.
  • 00:09:02 Vlastně ani nevím, kde je můj domov.
  • 00:09:05 Z Belfastu jsem odjela do Anglie,
    když mi bylo 17. Neměla jsem pocit,
  • 00:09:11 že by Anglie byla mým domovem.
  • 00:09:13 Nevím, kde mám domov.
  • 00:09:15 Mým domovem je nejspíš Evropa.
  • 00:09:17 Cítím, že mým domovem je částečně
    Praha a částečně Irsko.
  • 00:09:24 Na Irsku něco je,
    protože jsem tam vyrůstala.
  • 00:09:28 Když se do Irska vracím,
    cítím se dobře.
  • 00:09:32 Jsem vždycky ráda, že jsem zpátky.
  • 00:09:39 Pro projekt Bohémské kočky jsme
    museli nachystat spoustu věcí.
  • 00:09:45 Třeba toto křeslo jsem čalounil já.
  • 00:09:50 Oblékali jsme kostýmy, které byly
    ušité naší spolupracovnicí.
  • 00:10:00 Jsou miniaturní.
  • 00:10:02 Oblékali jsme dřevěné modely.
  • 00:10:05 Pak na to přišla kočičí hlava.
  • 00:10:10 Pak jsme se pustili do focení.
  • 00:10:13 Byl to projekt Bohémské kočky.
  • 00:10:16 Kostýmů jsme měli hodně.
  • 00:10:18 Bylo jich něco přes 50.
  • 00:10:20 Postupně jsme oblékali a fotili
    průběžně pro různé karty.
  • 00:10:26 Tady je kočičí hlava
    a je to další kostým.
  • 00:10:31 Kostýmů bylo ušito přes 50,
    aby nám to stačilo na celý projekt.
  • 00:10:37 Byla použita výšivka, různé ozdoby,
    krajky, vše, co jsme mohli najít
  • 00:10:43 v bazarech a starožitnostech.
  • 00:10:47 A vyšlo to krásně.
  • 00:10:53 Je čas nakrmit kočky.
  • 00:11:01 Země, kde jsem si narodil,
    mi neschází skoro vůbec,
  • 00:11:07 protože celý svůj život si neumím
    představit bez tvůrčí práce.
  • 00:11:13 To, co děláme, ta možnost vytvářet
    věci, to je můj život.
  • 00:11:18 Kdyby tato část života zmizela,
    nemohl bych žít.
  • 00:11:27 Nevím, jak to bude fungovat,
    ale do Irska mě to táhne.
  • 00:11:31 Už jsem starší,
    takže chci zase být v Irsku.
  • 00:11:34 Je tam krásná krajina,
    velmi nezkažená a je to
  • 00:11:39 velmi magické místo.
  • 00:11:43 Pamatuji si ho z dob svého
    dospívání a stýská se mi po něm.
  • 00:11:48 Když ale zároveň pomyslím na to,
    že bych měla opustit Prahu,
  • 00:11:52 je mi velmi smutno,
    protože Prahu miluji.
  • 00:11:55 V Praze jsme moc šťastní,
    takže musíme najít nějaký způsob,
  • 00:11:59 jak být částečně tady i tam.
  • 00:12:03 Od dětství jsem chtěl
    žít v pohádkové zemi
  • 00:12:07 od Hanse Christiana Andersena.
  • 00:12:12 Moc jsem obdivoval červené střechy,
    staré budovy, mystické pohádkové
  • 00:12:19 prostředí.
  • 00:12:22 To se mi moc líbilo.
  • 00:12:25 Proto můžu říct, že jsem našel
    v Praze svůj sen a moje pohádka,
  • 00:12:31 kterou jsem žil celé dětství,
    se přetvořila v realitu.
  • 00:12:46 Všichni žijeme v Košicích,
    ale dcera studuje v Praze.
  • 00:12:52 Minule mi říkala:
    "Tati, ty si myslíš, že mluvíš
  • 00:12:55 česky, ale tu řeč jste si vymysleli
    se sourozenci, to není čeština."
  • 00:13:01 Takhle je to s mou češtinou.
  • 00:13:05 Mám velké problémy, protože
    mluvím česky jen se svými rodiči
  • 00:13:09 a se svým bratrem, takže mám
    takovou domácí češtinu
  • 00:13:13 a je to tak už léta.
  • 00:13:14 Mám problémy mluvit
    s cizími lidmi česky.
  • 00:13:18 U nás doma se mluví slovensky.
  • 00:13:21 Já mluvím doma převážně česky,
    manžel mluví slovensky,
  • 00:13:25 někdy maďarsky.
  • 00:13:27 Když jsem v Praze, mluví na mě
    manžel slovensky, lidé na mě mluví
  • 00:13:32 česky a to se nedá.
  • 00:13:34 Samo se mi to přepíná.
  • 00:13:36 Kdykoliv a nečekaně.
  • 00:13:38 Přepne se a mluví to buď česky,
    nebo slovensky, československy.
  • 00:13:43 Dcera mluví česky.
  • 00:13:46 Syn už se narodil tady v Košicích.
  • 00:13:49 Dcera má národnost českou a syn
    slovenskou, protože tehdy jsem
  • 00:13:54 netušila, že se tato republika
    rozdělí a bude problém, když je
  • 00:13:58 jedno dítě Čech a druhé Slovák.
  • 00:14:06 Hlavně ten český orel...
  • 00:14:10 Lev...
  • 00:14:16 První kontakty mezi obyvateli
    dnešního Slovenska a dnešních Čech
  • 00:14:20 souvisely s Velkou Moravou.
  • 00:14:23 Historici uvádějí, že nejprve
    působili na Slovensku husité.
  • 00:14:27 Z významnějších migrací je třeba
    určitě vzpomenout na období
  • 00:14:31 je potřeba vzpomenout období
    bratrických válek, přičemž mnoho
  • 00:14:35 bratriků zůstávalo
    tady na Slovensku.
  • 00:14:38 Velmi významnou migrací je také ta,
    co následovala po bitvě
  • 00:14:41 na Bílé hoře.
  • 00:14:42 Dále bychom měli vzpomenout konec
    19. století, kdy na Slovensko
  • 00:14:47 přicházeli řemeslníci, dělníci
    z území Čech hlavně v souvislosti
  • 00:14:51 se vznikajícími centry
    řemeslné výroby.
  • 00:14:54 Největší migrace je zaznamenána
    v roce 1918, kdy sem po vzniku
  • 00:14:58 společného státu přicházelo
    hodně občanů z Čech, kteří sem
  • 00:15:02 přicházeli s úkolem budovat
    nový stát.
  • 00:15:14 Patřím mezi ty Češky,
    které se do Košic vdaly.
  • 00:15:19 V 60. letech nás bylo poměrně dost.
  • 00:15:26 Chlapci chodili do práce,
    umístěnky byly do Čech,
  • 00:15:31 byli tam na vojně, takže hodně nás
    je právě z toho důvodu v Košicích.
  • 00:15:39 Já jsem Moravan, který studoval
    na Moravě a díky umístěnce
  • 00:15:45 jsem se ocitl tady
    na východním Slovensku.
  • 00:15:52 Já jsem do 12 let bydlela v Čechách.
  • 00:15:55 Můj tatínek byl voják z povolání,
    takže jsme se přistěhovali
  • 00:16:00 z Kutné Hory.
  • 00:16:01 Vzala jsem si za manžela vojenského
    lékaře, který vystudoval v Hradci.
  • 00:16:06 Já jsem původem z Hradce,
    tam jsem se s ním seznámila
  • 00:16:10 a skončili jsme v Košicích,
    protože chtěl mermomocí být
  • 00:16:14 ve vojenské nemocnici.
  • 00:16:16 On má maminku Češku
    a otce Slováka.
  • 00:16:19 Já jsem to měla obráceně.
  • 00:16:21 Já jsem sem přišla s manželem,
    když se zakládaly Východoslovenské
  • 00:16:26 železárny a strašně moc studentů
    odborníků z ostravských i z jiných
  • 00:16:31 vysokých škol přišlo tady.
  • 00:16:33 Tak jsme přišli i my.
  • 00:16:35 Naši se setkali na studiích
    v Praze na umělecké vysoké škole.
  • 00:16:40 Tady bylo pro rodiče,
    kteří byli sochaři víc práce,
  • 00:16:44 víc se tady stavělo.
  • 00:16:46 Možná tady byla menší konkurence.
  • 00:16:48 Definitivně jsme se v Košicích
    usadili v roce 1967.
  • 00:17:02 Uvádí se to jako jeden ze znaků
    české komunity na Slovensku,
  • 00:17:06 která se tady etablovala v roce 1918.
  • 00:17:08 Měla větší sklony k organizovanosti,
    zakládali si mnoho spolků.
  • 00:17:13 Co je ale zajímavé,
    nikdy nevznikaly na etnickém
  • 00:17:16 principu.
  • 00:17:18 Na etnickém principu začaly tyto
    spolky vznikat až po roce 1993.
  • 00:17:24 Když se rozdělilo Československo
    na České země a Slovensko,
  • 00:17:31 uvědomila jsem si, že jsem se stala
    příslušnicí české menšiny a neměla
  • 00:17:38 jsem z toho vůbec radost.
  • 00:17:42 Rozdělení jsem pocítil velmi zle.
  • 00:17:46 Ale místní lidé
    mi to nedávali najevo.
  • 00:17:50 Já jsem si po roce 1993
    především uvědomila,
  • 00:17:54 že jsem začala být cizinkou
    na území, kde jsem donedávna
  • 00:17:58 byla doma.
  • 00:17:59 To je věc,
    která určitě vadí každému.
  • 00:18:02 Někdy se to trochu i projevilo.
  • 00:18:04 I Slovensko bylo rádo,
    že má svou vlastní svrchovanost
  • 00:18:09 a to se někdy muselo projevit.
  • 00:18:16 Český spolek v Košicích vznikl
    v podstatě z pocitu ohrožení.
  • 00:18:21 V momentě, kdy jsme věděli,
    že rozdělení státu je nezvratná
  • 00:18:25 záležitost, tak jsme začali cítit,
    že se musíme nějakým způsobem
  • 00:18:30 sdružit a začít společně
    obhajovat své zájmy.
  • 00:18:35 Rozdělení státu navíc bylo
    uděláno poměrně nedokonale,
  • 00:18:40 takže celá spousta věcí nebyla
    mezistátními smlouvami buď vůbec
  • 00:18:45 ošetřená, nebo nesprávně ošetřená,
    takže vznikala celá řada
  • 00:18:49 sporných momentů.
  • 00:18:54 Já jsem měl po rozdělení republiky
    problém a musel jsem dokázat,
  • 00:18:59 že nejsem Ukrajinec,
    což mě překvapilo.
  • 00:19:02 Maminka se narodila na Ukrajině
    v části, která do jisté doby
  • 00:19:07 patřila k Československu.
  • 00:19:08 Pak už ne.
  • 00:19:10 Otec už nebyl, takže podle matky
    se brala národnost.
  • 00:19:14 Museli jsme dokladovat,
    že žijeme dostatečně dlouhou dobu
  • 00:19:18 v Československu, abych nebyl
    brán jako Ukrajinec.
  • 00:19:22 To mě překvapilo.
  • 00:19:23 Když jsme měli první schůzi na téma
    založení českého spolku
  • 00:19:28 tady v Košicích, pamatuji,
    že jsme poslali pozdrav,
  • 00:19:32 ještě teď mi je z toho zle
    a brečeli jsme, poslali jsme pozdrav
  • 00:19:38 do Čech, aby na nás nezapomněli.
  • 00:19:47 Postupně, jak se v občanské sféře
    začala situace stabilizovat,
  • 00:19:51 standardizovat, pak nabývaly většího
    důrazu otázky jazykové identity,
  • 00:19:57 kulturní identity.
  • 00:20:00 Spolu s tím přišlo i šíření
    české kultury nejen pro vlastní
  • 00:20:06 příslušníky komunity,
    ale i pro většinovou společnost,
  • 00:20:10 protože tak to dělají ostatní
    národnostní sdružení, které tady
  • 00:20:14 fungují, takže jsme automaticky
    na tento způsob přešli i my.
  • 00:20:20 Českou kulturu děláme
    nejen pro naše členy,
  • 00:20:24 ale zprostředkováváme ji
    i většinové společnosti.
  • 00:20:30 Říkáme tomu společenský klub.
  • 00:20:34 Scházíme se každý týden ve čtvrtek
    a dá se říct, že to bude
  • 00:20:41 určitě už 15 let.
  • 00:20:44 Mezi tím se už vyměnily generace.
  • 00:20:46 Pracujeme podle plánu.
    Každý si vybere, o co má zájem.
  • 00:20:51 Nejvíce je to literární činnost.
  • 00:20:54 Povídáme si o českých spisovatelích,
    o hudebních skladatelích,
  • 00:21:00 o architektech.
  • 00:21:02 Máme i dílničky.
  • 00:21:08 Aby se ten pocit češství přenášel
    i na mladší generaci,
  • 00:21:12 připravujeme pro ně dětský tábor
    v Čechách.
  • 00:21:17 Já jsem ještě v Čechách nebyl,
    ale když jsem viděl bratrovy
  • 00:21:26 fotografie, tak jsem
    normálně zešílel.
  • 00:21:31 Pro dospělé připravujeme
    různé programy se zaměřením
  • 00:21:35 poznat působení Čechů na Slovensku,
    např. po stopách husitů,
  • 00:21:41 kteří byli v Maďarsku.
  • 00:21:45 Byli jsme v Sárospataku
    po stopách Komenského.
  • 00:21:48 Vozíme sem české spisovatele.
  • 00:21:53 Jsou to tzv. literární soaré.
  • 00:21:56 Naposledy tady byla paní Kriseová.
  • 00:22:01 Nedávno jsme tady měli
    Lenku Procházkovou,
  • 00:22:04 Terezu Boučkovou, Jiřího Dědečka.
  • 00:22:07 Naši členové mají tím pádem přehled
    o české literatuře, protože,
  • 00:22:12 když jdete do slovenských
    knihkupectví, tak tam jsou
  • 00:22:16 některé knihy české.
  • 00:22:18 Současných tam ale moc není.
  • 00:22:23 Já jsem hrdá především na to,
    a to je základní rys Českého spolku
  • 00:22:27 v Košicích od začátku,
    že většina našich programů
  • 00:22:31 je nejen pro členy, ale otevírá se
    i veřejnosti.
  • 00:22:35 Ty projekty jsou velké.
  • 00:22:36 Je to Český ples, který v Košicích
    beze sporu patří k těm vyhledávaným
  • 00:22:41 a má jednu zvláštnost, a to,
    že se koná v budově
  • 00:22:45 Státní filharmonie.
  • 00:22:47 Je tam krásný koncertní sál.
  • 00:22:49 V úvodu plesu je hodinový hudební
    program, kde si zveme umělce z ČR.
  • 00:22:55 Ten ples je určitě
    stěžejním programem.
  • 00:22:59 Pak jsou to samozřejmě Dny české
    kultury, protože to je jediný
  • 00:23:03 festival české kultury na Slovensku.
  • 00:23:06 Tam se snažíme v uceleném programu
    měsíc trvajícího festivalu
  • 00:23:10 představit to, co je v současné
    české kultuře dobré.
  • 00:23:15 Myslím samozřejmě nekomerční kulturu.
  • 00:23:29 Podáváme každý rok žádosti o granty.
  • 00:23:33 Musím říct, že nějaké finanční
    prostředky dostáváme,
  • 00:23:37 ale to lidské pochopení,
    že máme 2 mil. Čechů v zahraničí,
  • 00:23:43 takové ze strany ČR není.
  • 00:23:47 Mám takový dojem, že ČR se
    uspokojila tím, že jsme si našli
  • 00:23:53 dobrý chlíveček, jsme tady ustájení
    a musíme být chtě nechtě spokojení.
  • 00:23:59 Jenže ono tomu tak není.
  • 00:24:02 Cítíme jisté zanedbání ze strany ČR.
  • 00:24:08 Bohužel teď po 18 letech už se
    na nás pomalu zapomíná.
  • 00:24:16 Příkladem je rušení Českého centra.
  • 00:24:23 Česká menšina na Slovensku je ráda,
    že má televizní český program.
  • 00:24:28 Když má satelity, chytí všechny
    české televize a velké češství
  • 00:24:34 moc nefunguje.
  • 00:24:37 To bychom si nalhávali.
  • 00:24:39 Podle posledního sčítání lidu,
    které bylo v roce 2001,
  • 00:24:44 se k české národnosti hlásilo
    44 200 lidí.
  • 00:24:51 Ve všech spolcích, které na
    Slovensku jsou je ale 1 500 lidí.
  • 00:25:00 Oblastí, ve které se nejvíce
    angažuji, je především kronika.
  • 00:25:04 Abych vysvětlil, proč tomu tak je.
  • 00:25:09 Uvědomuji si, že tím, že nás ubývá,
    stárneme a je přirozený úbytek,
  • 00:25:14 tak co po nás zůstane?
  • 00:25:17 Řekl jsem si, že to bude
    aspoň ta kronika.
  • 00:25:21 Skryté titulky: Eva Hadwigerová
    Česká televize 2016