iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 11. 2011
11:00 na ČT2

1 2 3 4 5

0 hlasů
3454
zhlédnutí

Babylon

Daruvarské děti — Božena Steinerová

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Babylon

  • 00:00:14 Krásné poledne.
  • 00:00:15 Dnes se setkáme s paní Farnou,
    která oslavila 100. narozeniny.
  • 00:00:20 Byla svědkem 2 světových válek
    i posunu česko-polské hranice.
  • 00:00:26 Hned na to se přesuneme
    do chorvatského Daruvaru.
  • 00:00:34 Emilie Farna se narodila
    17. října 1911 na Těšínsku
  • 00:00:38 v Prostřední Suché,
  • 00:00:40 tam chodila do polské
    základní školy,
  • 00:00:43 pak do německé měšťanky v Těšíně.
  • 00:01:06 Zaměstnávala ji nejen péče o rodinu
    a hospodářství,
  • 00:01:09 v meziválečném období hrála
    v ochotnickém divadle
  • 00:01:12 polské Matice školské,
    zpívala ve sboru.
  • 00:01:16 Po válce se zapojila do práce
    v místní skupině
  • 00:01:19 Polského kulturně-osvětového svazu.
  • 00:01:22 K jejím dalším hlavním zálibám
    patří zpěv a literatura.
  • 00:01:29 Ještě teď ve 100 letech recituje
    zpaměti Schillera, Goetheho.
  • 00:01:35 Nechápu to.
  • 00:01:38 Recituje "Pana Tadeáše",
    toho snad má na půlhodiny zpaměti.
  • 00:01:42 V češtině má taky
    bohatý repertoár.
  • 00:01:46 O té velké chumelici
    nemá brouček zdání,
  • 00:01:50 spí a neví,
    že tatínek k postýlce se sklání.
  • 00:01:55 Z písní má nejraději lidové
    těšínské, kterých zná mnoho.
  • 00:02:01 Proto ji rodina ke 100. narozeninám
    vyrobila a věnovala
  • 00:02:04 Zpěvník paní Emilie.
  • 00:02:17 Emilie Farna vychovala 3 děti,
    má 7 vnoučat, 18 pravnoučat
  • 00:02:22 a 1 prapravnuka.
  • 00:02:24 V životních prioritách má jasno.
  • 00:02:45 Češi v chorvatském Daruvaru si
    na konci září připomněli
  • 00:02:48 důležité výročí: před 20 lety
    své děti zachránili před válkou.
  • 00:02:54 Nikdo neví, zda by dnes žily,
    kdyby jim tehdy
  • 00:02:58 jejich stará vlast, Československo,
    nenabídla pomoc.
  • 00:03:04 To jsou těžké vzpomínky.
  • 00:03:09 Byl to rok 1991, kdy se
    na různých místech Chorvatska
  • 00:03:18 už udály různé válečné střety.
  • 00:03:23 Volali jsme o pomoc,
    kdokoliv může,
  • 00:03:26 aby válku zastavil.
  • 00:03:28 Na naše dopisy,
    které jsme psali i do ČR,
  • 00:03:33 vláda ČR sem vyslala delegaci,
    která se na vlastní oči
  • 00:03:38 přesvědčila, že se tady děje
    až masakr na příslušnících
  • 00:03:47 české menšiny.
  • 00:03:49 Když se delegace vrátila se zprávou,
    že Čechům v Chorvatsku hrozí
  • 00:03:53 nebezpečí, nabídlo Československo
    přestěhovat celou českou menšinu.
  • 00:04:00 Na to jsme odpověděli,
    že naši Češi nebudou chtít opustit
  • 00:04:05 své domovy, budou domovy bránit.
    Zachraňte naše děti.
  • 00:04:12 Za týden přišla nabídka:
    zorganizujte, pro děti přijedeme.
  • 00:04:19 Podmínky pro život tady byly
    těžké a rodiče se o nás báli.
  • 00:04:26 Kdo měl možnost,
    aby děti někam poslal,
  • 00:04:31 snažil se všechny děti uklidit
    z válečného dění tady.
  • 00:04:41 Bylo to drsné ? padaly tu bomby,
    granáty, válčilo se tady,
  • 00:04:46 bylo to těžké.
  • 00:04:48 To si neumíte představit.
  • 00:04:52 První den přišlo tak 20 rodičů,
    a když viděli,
  • 00:04:56 že to myslíme vážně,
    tak do české školy Komenského
  • 00:05:01 se hrnuly zástupy rodičů s dětmi,
    kteří přesvědčovali -
  • 00:05:08 zachraňte mé dítě,
    jsem původem Čech,
  • 00:05:11 já mám matku, mám otce,
    mám, nevím koho, původem Čecha,
  • 00:05:20 třebaže jsme se na to
    nikoho neptali.
  • 00:05:23 Když nám rodiče řekli,
    že jedeme za Čechy,
  • 00:05:27 mysleli jsme,
    že tam jedeme na 14 dnů.
  • 00:05:32 Zůstali jsme tam 4 měsíce,
    bylo to těžké,
  • 00:05:39 rodiče tady, válka je tady,
    nevíš, co se děje s rodiči,
  • 00:05:46 bylo to těžké.
  • 00:05:54 Rodiče ani děti nevěděli,
    zda se ještě sejdou.
  • 00:06:05 Při loučení odevzdávali
    rodinné fotky, cenné věci,
  • 00:06:14 co by možná věnovali i do věna,
    protože v tu chvíli to bylo
  • 00:06:22 tak těžké, nevědělo se,
    zda se vrátí, nebo ne.
  • 00:06:36 Ani nedokážu popsat pocit,
    co jsem prožívala.
  • 00:06:40 Střílelo se, schovávali jsme se,
    manžel byl ve válce.
  • 00:06:44 Byla jsem sama doma
    a sama jsem se staralo o dům.
  • 00:06:50 Malá dcera začala v ČR chodit
    do 1. třídy.
  • 00:06:55 Pro mne to bylo moc těžké.
  • 00:06:59 Když jsem za nimi do ČR přijela,
    dcera pořád brečela,
  • 00:07:03 i když byly se sestrou
    na pokoji spolu,
  • 00:07:06 odloučení udělalo svoje.
  • 00:07:09 Byla jsem šťastná,
    protože když přicházela,
  • 00:07:11 přinesla nám koláče.
  • 00:07:14 Jak má to dítě ráda,
    to byla radost.
  • 00:07:19 Mnohé matky nemohly vydržet
    tak dlouho bez dětí,
  • 00:07:22 tak si tady samy organizovaly
    přepravu autobusem,
  • 00:07:29 aby děti v těch střediscích
    navštívily.
  • 00:07:33 Setkání bylo velmi radostné,
    ale loučení bylo hrozné.
  • 00:07:39 Loučení bylo velmi těžké,
    vždy to vypadalo
  • 00:07:45 jako na pohřební situaci.
  • 00:07:53 Když jsme nasedli do autobusu,
    až po hranici,
  • 00:07:58 kdy bylo zapotřebí ukázat pasy,
    nikdo v autobusu nepromluvil
  • 00:08:05 ani slovo, jen se slyšelo
    tiché vzlykání matek.
  • 00:08:12 To mi zůstane na celý život ?
    zvuk motoru autobusu,
  • 00:08:18 který páral to hrozné ticho
    v autobuse.
  • 00:08:24 Shledání bylo...
  • 00:08:28 Pamatuji si,
    takové fotky nikdy nezmizí z hlavy.
  • 00:08:34 Někteří rodiče tady i zahynuli,
    takže to bylo strašné.
  • 00:08:41 I teď, když si na to vzpomenu,
    tak moje čeština není taková,
  • 00:08:48 abych vám to vyjádřil líp,
    ale bylo to těžké.
  • 00:08:55 Děti se zpět ke svým rodičům vrátily
    až za 4 měsíce.
  • 00:08:59 Ne pro všechny byl příjezd
    do Chorvatska šťastný.
  • 00:09:05 Bratr byl s námi, měl 17 let.
  • 00:09:11 Když se vrátil z Čech,
    ještě odešel do války,
  • 00:09:16 protože museli být
    mobilizováni všichni.
  • 00:09:23 Co on ví v 18, co je válka?
    Neví.
  • 00:09:28 Ale dobře to skončilo.
  • 00:09:33 Než jsme odešli,
    byli jsme někde ve sklepě denně,
  • 00:09:39 i v noci, útoky, letadla, sirény.
  • 00:09:46 Byl jsem už starší.
  • 00:09:48 Kdybych tu zůstal,
    určitě bych se přihlásil
  • 00:09:55 a šel bojovat.
  • 00:09:57 Rodiče, kteří předpokládali,
    že by se to stalo,
  • 00:10:00 mě poslali pryč
    a udělali dobře.
  • 00:10:04 Pozvali jsme všechny učitele,
    kteří se o děti starali,
  • 00:10:10 protože si myslíme,
    že jim věnovali část svého života.
  • 00:10:18 Udělením takového uznání,
    takového jednoduchého papíru,
  • 00:10:25 aby těm lidem aspoň svědčilo,
    že vykonali ve svém životě
  • 00:10:33 důležitou věc ? děkujeme vám
    za to.
  • 00:10:52 Sociologa Jiřího Siostrzonka
    jsme se zeptali na to,
  • 00:10:55 zda zpráva o tom, že ČR nevymírá
    jen díky přílivu migrantů,
  • 00:11:00 je zpráva pozitivní,
    nebo negativní.
  • 00:11:04 Otázka je komplikovaná:
    na jedné straně je
  • 00:11:11 obrovská migrace mezi národy,
    jednotlivými zeměmi,
  • 00:11:15 většinou z chudých zemí
    migrují do bohatých zemí.
  • 00:11:19 Bohužel bohatší země mají
    nižší porodnost než chudší země,
  • 00:11:23 takže situace je komplikovaná
    ve 2 věcech:
  • 00:11:26 otázka multikulturnosti,
    zda je to možné,
  • 00:11:29 zda existuje propojení
    dvou kultur.
  • 00:11:33 Problém vidím v tom,
    že jestliže se nastěhuje menšina
  • 00:11:39 do nějakého státu a vytvoří ghetto,
    ať jsou to Turci v Německu,
  • 00:11:43 nebo Afričané ve Francii,
    tak nedochází k prolínání kultur,
  • 00:11:49 ale ta skupina si udržuje
    své tradice
  • 00:11:52 a jakoby se vymezovala
    vůči zemi, kam se přistěhovala,
  • 00:11:57 proto nedochází k propojování ?
    to je 1. problém.
  • 00:12:01 2. problém je v tom,
    co nastane nejen po stránce
  • 00:12:06 demografické křivky ? zda poroste
    a co si budou nárokovat
  • 00:12:11 tyto "možná už většiny".
  • 00:12:14 Může dojít ke konfliktu,
    který vyplyne z kulturní odlišnosti.
  • 00:12:20 Toho se bojím.
  • 00:12:22 Jinak je přirozené a logické,
    že každá jiná kultura může
  • 00:12:26 obohacovat kulturu stávající,
    např. v ČR ve smyslu kultury,
  • 00:12:31 tj. umění, jídla atd.
  • 00:12:34 Ale pokud je to ideologický boj,
    v tom případě může nastat problém.
  • 00:12:41 Moc děkuji
    a můžeme zase pokračovat.
  • 00:13:04 Týnská zahrada jde dolů
    a dostaneme se až na Malou Stranu.
  • 00:13:10 Nahoře je Petřín,
    to je jedno z nejkrásnějších míst,
  • 00:13:14 kde se cítím volná,
    mohu se soustředit na svou práci,
  • 00:13:21 hraji si v duchu své skladby,
    zda je umím zpaměti,
  • 00:13:25 nebo je neumím.
  • 00:13:28 Dotýkám se stromů
    a dává mi to sílu.
  • 00:13:32 Proto jsem tady,
    chodím tu skoro denně
  • 00:13:34 za každého počasí.
  • 00:13:36 Nemám auto, jsem spokojená.
  • 00:13:39 HUDBA
  • 00:13:49 Vážení, tady bydlím.
  • 00:13:53 To už je 8. bydlení,
    co jsem se vrátila zvenku.
  • 00:13:58 Stále se stěhuji,
    to je můj osud.
  • 00:14:02 V posledních 18 letech
    jsem se 17x stěhovala.
  • 00:14:06 Jsem profesionální stěhovák,
    víc než pianista.
  • 00:14:12 Pouštím vás.
  • 00:14:13 -Baví vás to?
    -Nesmírně mě baví stěhování
  • 00:14:17 a hlavně balení.
  • 00:14:19 HUDBA
  • 00:14:24 Mám občanství české a německé.
  • 00:14:28 Do r. 1985 jsem žila v Praze
    v Československu
  • 00:14:33 a po tatínkově smrti jsme odjely
    s maminkou do Německa v r. 1985
  • 00:14:42 a v Německu jsem žila
    do r. 1996-97.
  • 00:14:53 Měla jsem tam koncerty
    a po koncertech jsme se rozhodly
  • 00:14:57 tam zůstat ? i kvůli řeči,
    mluvila jsem celkem dobře německy
  • 00:15:02 a maminka mluvila dobře německy a
    jiná země by asi nepřipadala v úvahu.
  • 00:15:15 Měla jsem koncertní turné
    v r. 1985,
  • 00:15:19 tatínek už zemřel
    a těžce nemocná maminka se mnou
  • 00:15:24 odjela, bylo jí už 74 let.
  • 00:15:27 Nechali jsme tady skoro vše,
    co rodiče měli a na čem pracovali.
  • 00:15:32 I družstevní byt, klavír atd.
  • 00:15:36 Život nebyl úplně jednoduchý,
    nikoho jsem tam neměla,
  • 00:15:41 začaly jsme od nuly.
  • 00:15:44 Získala jsem ale po tatínkovi,
    který měl německou univerzitu,
  • 00:15:49 německé občanství
    relativně brzo.
  • 00:15:53 HUDBA
  • 00:15:59 Otec jako dítě chodil
    do polské školy,
  • 00:16:03 maminka pocházela
    ze Sedmihradska z Rumunska.
  • 00:16:07 Po válce se dostala
    do Československa,
  • 00:16:10 neuměla ani slovo česky.
  • 00:16:11 To je asi hlavní důvod,
    proč hraji,
  • 00:16:14 ona byla pianistka,
    a jelikož neuměla česky,
  • 00:16:17 tak když jsem měla 4 roky,
    tak se se mnou bavila u klavíru
  • 00:16:22 tak dlouho, až jsem se tomu
    začala věnovat.
  • 00:16:29 V 50. letech se v Těšíně hovořilo
    poměrně dost německy.
  • 00:16:34 Chodila jsem do české školy,
    měla jsem českou výchovu,
  • 00:16:40 mluvím trošku polsky,
    chodila jsem do hudební školy,
  • 00:16:46 tam byli polští učitelé,
    ale tatínek kromě toho,
  • 00:16:51 že byl advokátem, hrál na housle
    v Těšínském divadle
  • 00:16:55 a tam už byla v 50. letech
    Polská a Česká scéna.
  • 00:17:00 1. představení, které jsem zhlédla,
    byl "Wodewil warszawski".
  • 00:17:14 Zavolali mi,
    zda bych tam neudělala koncert.
  • 00:17:17 Hrála jsem tam po 40 letech
    v Těšíně v bývalé kavárně Avion.
  • 00:17:24 Byl to úžasný koncert.
  • 00:17:27 Neříkám, že jsem tak úžasně hrála,
    ale nechtěla jsem tomu věřit,
  • 00:17:30 že tam bylo tak hodně lidí.
  • 00:17:33 Paní kulturní říká:
    "Paní Steinerová, to jsme tu neměli
  • 00:17:35 ani na panu Nohavicovi
    tolik lidí."
  • 00:17:38 Říkám: "Jak je to možné?"
  • 00:17:39 "Uvidíte."
  • 00:17:41 Celá moje třída, 40 mých kolegyň
    s obrovskými kyticemi,
  • 00:17:48 bylo to dojemné.
  • 00:17:50 Bylo narváno,
    velký úspěch.
  • 00:17:55 HUDBA
  • 00:18:03 Tady je bordel!
  • 00:18:06 Půjdeme tady.
  • 00:18:11 To je můj pracovní pokoj,
    kde ale moc nepracuji.
  • 00:18:18 Křídlo, tady nemohu pracovat
    v tomto pokoji,
  • 00:18:22 nebo spíš v tomto bytě.
  • 00:18:26 Tady jsem vám připravila
    pár věcí z minulosti.
  • 00:18:30 To jsou LP, programy z koncertů
    v různých zemích světa.
  • 00:18:37 Do Itálie jezdím poměrně často.
  • 00:18:41 Tady jsem byla před 3 lety
    na Novém Zélandě.
  • 00:18:44 Tady jsem dělala premiéru
    s anglickým dirigentem v Německu
  • 00:18:49 klavírní koncert Petra Ebena.
  • 00:18:53 Dobrý den, račte.
  • 00:18:55 Dobrý den.
  • 00:18:58 To je můj virtuální syn.
  • 00:19:00 Nevím, co si myslí,
    určitě jen to nejlepší,
  • 00:19:04 ale nevím to, protože mlčí.
    Muž-diplomat.
  • 00:19:10 ZPÍVÁ
  • 00:19:22 Abyste z to nedostali šok:
    když jsem dostudovala,
  • 00:19:27 tak si vždy k tomu maluji poznámky,
    takže nakonec to vypadá
  • 00:19:32 jako umělecké dílo.
  • 00:19:34 Je to koncert
    Krzysztofa Pendereckého.
  • 00:19:38 Ten to viděl taky,
    když jsem ho navštívila ve Vídni.
  • 00:19:41 To se ani nemusí hrát, stačí,
    když se to někde vyvěsí.
  • 00:19:47 HUDBA
  • 00:20:07 Pomáhá mi to.
    Každý studuje jinak.
  • 00:20:10 Někdo nepíše nic,
    já používám sluchovou paměť,
  • 00:20:17 tj. když to stále cvičím,
    tak se to fixuje do sluchu.
  • 00:20:23 Tím, že tak škrábu,
    mám vizuální paměť.
  • 00:20:27 Pamatuji si,
    kde napíšu jaké číslo.
  • 00:20:31 Pak je paměť motorická,
    ta přijde do prstů.
  • 00:20:36 Když to cvičíte denně hodiny,
    tak využívám všechny 3 paměti.
  • 00:20:43 V hudbě je to mnohem snazší,
    protože hudba je beze slov ?
  • 00:20:49 buď je dobrá, nebo špatná.
  • 00:20:52 Před 2 měsíci jsem se vrátila
    z Afriky,
  • 00:20:55 publikum to přijalo stejně,
    jako když hraji v Německu.
  • 00:21:03 Myslím, že lidé nejsou
    všude stejní,
  • 00:21:06 podle mne jsou velké rozdíly
    ve výchově, mentalitě,
  • 00:21:12 taky geografie působí
    na mentalitu člověka.
  • 00:21:19 Nevidím to vše tak jednoduše,
    že by si každý národ
  • 00:21:22 s druhým národem mohl
    absolutně rozumět
  • 00:21:25 a v harmonii vycházet,
    já to tak nevidím.
  • 00:21:31 Když na to zpětně vzpomínám,
    v Německu se mi líbilo. Nestěžuji si.
  • 00:21:39 Mentalita je jiná,
    ale lidé byli přátelští vůči nám,
  • 00:21:47 máma říkala, že máme víc přátel
    v Německu než v Praze.
  • 00:21:52 Myslím, že to byla pravda.
  • 00:21:55 Dodnes s nimi udržuji kontakt
    a občas tam jezdím točit
  • 00:22:00 pro rozhlas např. do Mnichova.
  • 00:22:12 Neměla jsem v úmyslu se vrátit,
    osud tomu dal tak,
  • 00:22:17 že maminka v r. 1992 byla ochrnutá,
    dostala mozkovou příhodu v Německu
  • 00:22:23 a já jsem se o ni
    až do smrti starala.
  • 00:22:28 Po její smrti jsem na tom byla
    psychicky špatně,
  • 00:22:32 ještě jsem si to zkomplikovala tím,
    že než jsem se vrátila do ČR,
  • 00:22:36 žila jsem rok v Jeruzalémě.
  • 00:22:41 Oba rodiče byli Židé,
    ale jsme absolutně liberální,
  • 00:22:46 takže tradici ani zvyky nepěstuji.
  • 00:22:58 Myslela jsem si,
    že tam snad naleznu staré kořeny
  • 00:23:03 a navážu na tradici,
    ale vše je v životě jinak
  • 00:23:08 a taky to tak bylo.
  • 00:23:09 Velký handicap byl,
    že neumím tu řeč,
  • 00:23:12 ač mluvím několika řečmi
    docela plynule,
  • 00:23:17 tak to mě taky odradilo.
  • 00:23:20 Žila jsem pak už v Praze.
  • 00:23:24 Dnes je taková mlha
    a takové temno,
  • 00:23:28 že chci jen...
  • 00:23:40 Vojta mě zná víc
    než kdokoliv jiný,
  • 00:23:43 mimo mých rodičů,
    kteří mě znali.
  • 00:23:45 Zná všechny mé negativní stránky,
    nějaké pozitivum...
  • 00:23:51 Mám jen negativum.
  • 00:23:54 HUDBA
  • 00:24:01 Mám dětí hodně,
    i v Taiwanu.
  • 00:24:05 Působila jsem v Taipei,
    bylo to zajímavé,
  • 00:24:09 protože jsem se tam setkala
    s velmi snaživými studenty.
  • 00:24:16 Takoví se dnes už tady
    skoro nenajdou.
  • 00:24:19 Byly to asi 20leté holky,
    které si mě tak oblíbily,
  • 00:24:24 já je taky, psaly mi anglicky
    "Dear mother".
  • 00:24:32 Vztah se velmi prohloubil,
    měly ke mně ohromný vztah.
  • 00:24:41 2x přijely do Prahy
    do hodin v létě na 14 dnů
  • 00:24:49 až 3 týdny a pracovaly jsme
    spolu velmi intenzivně.
  • 00:24:53 Byla to krásná práce.
  • 00:25:00 Dlužím Vám přísloví na závěr:
  • 00:25:10 Takže zase příští neděli.
  • 00:25:12 Skryté titulky: Milena Nečadová,
    Česká televize, 2011