iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 12. 2019
09:00 na ČT1

1 2 3 4 5

7 hlasů
31613
zhlédnutí

Toulavá kamera

Velehrad — Řezbář Jiří Rücker — Pivovarské muzeum v Plzni — Lysá hora — Jawa v Národním technickém muzeu — Roudnice nad Labem

29 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:01 TOULAVÁ KAMERA
  • 00:00:18 -Krásné nedělní dopoledne,
    přátelé.
  • 00:00:20 Je mi ctí přivítat vás
  • 00:00:22 u poslední Toulavé kamery
    roku 2019.
  • 00:00:25 Víte, kolik míst jsme za těch
    uplynulých 12 měsíců navštívili?
  • 00:00:30 Celkem 306
    a dnes nás další šestice čeká.
  • 00:00:33 Slušný výkon, co říkáte?
  • 00:00:35 Prostě nám to spolu pěkně šlape
  • 00:00:37 a já pevně věřím,
    že tomu tak bude i nadále.
  • 00:00:40 Za náš toulavý tým můžu slíbit,
    že pro to uděláme maximum.
  • 00:00:44 Ostatně i dnešní výlet
    bude hodně pestrý a nadupaný.
  • 00:00:48 Posuďte sami.
    Začneme na Velehradě.
  • 00:00:50 Prohlédneme si
    třeba vzácnou růži,
  • 00:00:52 kterou tamní bazilice
    daroval sám papež Jan Pavel II.
  • 00:00:56 Pak nám řezbář
    Jiří Rücker z Peček vysvětlí,
  • 00:00:59 komu se kdysi říkalo formšnajdři.
  • 00:01:01 Sestoupíme i do tajemného
    plzeňského sklepení.
  • 00:01:04 Už ve středověku tam měšťané
    nechávali kvasit a zrát pivo.
  • 00:01:09 Následně se v Beskydech
    během horské túry dozvíme,
  • 00:01:12 která známá osobnost sama sebe
    nazývala ještěrem od Lysé hory.
  • 00:01:16 Poté nám v Národním
    technickém muzeu vysvětlí,
  • 00:01:19 co má v Indii oblíbená motorka
    Yezdi společného s českou Jawou.
  • 00:01:24 A na konec se
    v Roudnici nad Labem vypravíme
  • 00:01:26 k podzemnímu jezírku,
  • 00:01:28 ve kterém podle pověsti
    žije zlatá kachnička.
  • 00:01:32 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
    a svatých Cyrila a Metoděje
  • 00:01:36 na Velehradě
  • 00:01:38 patří k nejvýznamnějším
    poutním místům u nás.
  • 00:01:40 V minulosti byl areál dokonce
    nazýván moravským Betlémem.
  • 00:01:44 Je totiž neodmyslitelně spjatý
  • 00:01:46 s počátky šíření křesťanské víry
    mezi Slovany
  • 00:01:49 a současně je vnímán jako jakési
    pojítko mezi východem a západem.
  • 00:01:53 Stavba samotná je i učebnicí
    různých architektonických stylů.
  • 00:01:57 Tak se jdeme podívat,
    jak se v průběhu staletí měnily.
  • 00:02:03 -Velehradské bazilice
    dnes vévodí dvojice věží
  • 00:02:06 v barokním kabátu,
    ne vždy tomu tak ale bylo.
  • 00:02:09 Na starých rytinách ji najdete
    třeba jen s jednou renesanční,
  • 00:02:13 která prý ovšem byla stometrová.
  • 00:02:15 -V průběhu vývoje
  • 00:02:18 velehradská bazilika
    procházela různými proměnami,
  • 00:02:21 z toho důvodu také
    to architektonické tvarosloví
  • 00:02:23 se proměňovalo,
  • 00:02:26 dnes máme co do činění
    s barokním objektem,
  • 00:02:28 ale právě tady v té zadní části
    můžeme vidět
  • 00:02:30 pozůstatky tvarosloví románského.
  • 00:02:35 -Bazilika, jak ji vidíme,
    ta je z 13. století,
  • 00:02:39 tedy její základy.
  • 00:02:41 Děkujeme za ni
    přemyslovským knížatům
  • 00:02:45 a mnichům cisterciákům z Plas.
  • 00:02:50 -Ti sem přišli
    před osmi staletími,
  • 00:02:52 aby v údolí říčky Salašky
    vybudovali klášter.
  • 00:02:55 Pozůstatky středověké stavby
    se dochovaly
  • 00:02:58 v katakombách pod chrámem,
    včetně vstupních portálů.
  • 00:03:03 -Cisterciáci měli
    spoustu problémů s vodou,
  • 00:03:05 byli mnohokrát zatopeni,
    a tak se potom rozhodli,
  • 00:03:09 v průběhu 17. století,
  • 00:03:12 zvednout všechny podlahy
    o dva metry.
  • 00:03:15 Postupně to tady
    všechno zasypali.
  • 00:03:17 A naopak na konci 19. století,
    když přišli jezuité na Velehrad,
  • 00:03:22 tak se pokoušeli
    odvlhčit opačným způsobem,
  • 00:03:25 že začali všechno odkopávat,
    aby všechno odvětrávali,
  • 00:03:28 a přitom byly nalezeny
    staré, starobylé konstrukce.
  • 00:03:31 -Ty vyvolaly velké pozdvižení,
    mnozí se totiž domnívali,
  • 00:03:35 že jde o prvky
    z dob Velké Moravy.
  • 00:03:37 A tak se pořádaly sbírky,
    díky nimž mohly začít
  • 00:03:40 první vědecky vedené
    archeologické vykopávky u nás.
  • 00:03:44 Hledal se i Metodějův hrob
  • 00:03:46 a téma slovanských věrozvěstů
    se stalo
  • 00:03:48 celospolečenskou záležitostí.
  • 00:03:51 O povznesení Velehradu
    se tehdy velmi zasloužil
  • 00:03:54 pozdější arcibiskup
    Antonín Cyril Stojan.
  • 00:03:57 Myšlenku poslání
    Cyrila a Metoděje
  • 00:04:00 v 20. století rozvinul
    kardinál Tomáš Špidlík.
  • 00:04:03 Oba jsou dnes pohřbeni
    přímo v katedrále,
  • 00:04:06 jejímž srdcem je tato kaple.
  • 00:04:09 -Stojíme u ikony Matky Unie,
  • 00:04:13 která vyjadřuje tu vlastní misi
    svatých, soluňských bratří,
  • 00:04:18 kteří, jak všichni znají,
    nám přinesli Písmo svaté,
  • 00:04:22 to znamená bibli,
    a potom tedy liturgii,
  • 00:04:26 samozřejmě, nebylo jednoduché
    a samozřejmé,
  • 00:04:30 že Slované budou hned
    v tomto jazyce komunikovat
  • 00:04:34 a veřejně působit,
  • 00:04:36 a tak předkládají papeži
    své dílo.
  • 00:04:41 Ten položením knih slovanských
    na oltář
  • 00:04:46 v bazilice Santa Maria Maggiore
    projevuje souhlas s tím,
  • 00:04:51 aby veřejně byl tento jazyk
    užíván.
  • 00:04:56 -Velehrad skrývá
    také velkou cennost,
  • 00:04:59 a to je vlastně zlatá růže,
    dar Jana Pavla II.
  • 00:05:02 To je takové velké vyznamenání
    od papežů,
  • 00:05:04 které dříve dostávali většinou
    příslušníci královských rodů,
  • 00:05:08 za to,
    že něco významného vykonali,
  • 00:05:10 pro rozšíření křesťanství
    ve svých zemích,
  • 00:05:13 ale od 20. století
    se to dává výhradně
  • 00:05:16 nejvýznamnějším poutním místům
    na světě.
  • 00:05:20 -Mezi ně Velehrad právem patří.
  • 00:05:22 V roce 1985 u příležitosti
    výročí úmrtí svatého Metoděje
  • 00:05:27 sem chtěl zavítat papež osobně,
  • 00:05:29 ale tehdejší vláda
    mu to nedovolila.
  • 00:05:32 Do podhůří Chřibů se mohl vydat
  • 00:05:34 až po sametové revoluci
    v dubnu 1990
  • 00:05:37 a od té doby také zdobí
    velehradské nádvoří
  • 00:05:40 onen známý velký kříž
    s jeho znakem.
  • 00:05:46 -Stará řemesla jsou
    krásnou a nedílnou součástí
  • 00:05:49 našeho kulturního dědictví,
    jenže pomalu vymírají, bohužel.
  • 00:05:53 Proto jsou ti,
  • 00:05:55 kteří je pořád ovládají,
    udržují při životě,
  • 00:05:58 a navíc předávají
    dalším generacím,
  • 00:06:00 od roku 2001 oceňováni titulem
  • 00:06:03 "nositel tradice
    lidových řemesel".
  • 00:06:06 Pyšní se jím už 73 mistrů.
  • 00:06:08 Jedním z nich je řezbář
    Jiří Rücker z Peček,
  • 00:06:11 který ze dřeva vyrábí
    nádherné perníkové formy.
  • 00:06:14 Něco ze svého kumštu
    vám teď předvede.
  • 00:06:20 -Předtím,
    než se Jiří Rücker chopil dřeva,
  • 00:06:22 vyučil se v Poděbradech
    kovorytcem.
  • 00:06:25 Už v tomto oboru
    dosáhl mistrovské úrovně,
  • 00:06:27 takže nezůstal jen
    u ocelových razidel na nářadí,
  • 00:06:30 vyráběném v podniku Tona Pečky.
  • 00:06:33 -Postupně jsem se v rytectví
    dostával
  • 00:06:35 přes rytiny poštovních razítek,
    ocelorytů, razidel,
  • 00:06:39 k rytí zbraní,
    zbraň je pro muže takový šperk,
  • 00:06:43 takže jsem vypracoval
    katalog rytin,
  • 00:06:47 kde jsou na ukázku
    jak plošné rytiny,
  • 00:06:49 tak plastické rytiny,
  • 00:06:52 je tady zdobení různými
    i nekovovými materiály.
  • 00:06:55 Na lovecké zbraně
    se dělají rytiny hlavně zvířat,
  • 00:07:00 na krátké zbraně
    potom jsou to akanty,
  • 00:07:02 jsou to
    různé staroanglické arabesky,
  • 00:07:05 mám tady na ukázku
    i motiv Edelweiss,
  • 00:07:08 to je alpská protěž.
  • 00:07:11 -Po úrazu ruky
  • 00:07:14 se ale musel fyzicky
    náročné práce s kovem vzdát.
  • 00:07:16 A protože maminka pocházela
    z příbramské řezbářské rodiny,
  • 00:07:20 pustil se do práce se dřevem.
  • 00:07:22 Přes loutky a betlémy
    se postupně dostal
  • 00:07:24 k reliéfním formám na perník.
  • 00:07:26 -Když jsem začínal
    s perníkářskými formami,
  • 00:07:29 tak jsem cestoval po muzeích
    a po depozitářích,
  • 00:07:32 kreslil jsem si a fotil motivy.
  • 00:07:35 Ty původní, to, co vidíte tady,
    tak vycházely z tvaru hostií,
  • 00:07:39 které se podávaly
    při svatém přijímání.
  • 00:07:42 Bylo to proto,
    že první perníkáři byli mniši.
  • 00:07:45 Postupně se jim snažili
    vyrovnat šlechtici,
  • 00:07:48 začali dělat formy,
  • 00:07:50 kde byli na koních,
    v krásných róbách.
  • 00:07:53 -Perník se stal nejen
    vyhledávanou pochutinou,
  • 00:07:56 ale často býval
    symbolickým dárkem.
  • 00:07:59 -První zmínky o perníkářství
    na našem území
  • 00:08:02 jsou z roku 1335, z Turnova,
    z církevních trhů.
  • 00:08:06 Přišlo sem do Čech z Německa,
    z okolí Mnichova a Norimberku,
  • 00:08:11 přinesli je sem
    potulní řemeslníci,
  • 00:08:14 takzvaní formšnajdři.
  • 00:08:16 -A ti musí mít
    velkou představivost.
  • 00:08:18 Vytváří totiž
    zrcadlově obrácený reliéf.
  • 00:08:21 -Práci na perníkářských formách
    začínám výběrem materiálu,
  • 00:08:25 který dlouho suším,
    když je dobře usušený,
  • 00:08:28 přehobluji ho,
    přebrousím do hladka,
  • 00:08:31 začínám tak,
    že si nakreslím ten motiv.
  • 00:08:37 -Ke slovu pak přijdou
    různě veliká dlátka.
  • 00:08:40 Ta si Jiří Rücker většinou
    dělá sám přímo na míru.
  • 00:08:45 -Takže se dostávám
    do prvního plánu,
  • 00:08:48 kde vyberu hloubku.
  • 00:08:50 Potom si začínám kreslit
    ten druhý plán,
  • 00:08:53 to jsou ty modelace
    těch ornamentů,
  • 00:08:57 které se tam objevují
    na perníkářských formách.
  • 00:09:01 A poslední plán, třetí,
    je tvorba těch detailů,
  • 00:09:04 takže tam potom používám
    ta nejmenší dláta,
  • 00:09:08 která držím
    jenom takhle v ruce,
  • 00:09:11 a citlivě dodělávám detaily.
  • 00:09:15 -Své první dlátko
    ochraňuje jako oko v hlavě.
  • 00:09:18 Jeho tatínek mu ho před 50 lety
    vyrobil ze staré převodovky.
  • 00:09:22 Ukáže vám ho spolu se vším,
    co ve své dílně ukrývá.
  • 00:09:25 Každá věc má svůj příběh
  • 00:09:27 a mistr řezbář
    je skvělý vypravěč.
  • 00:09:29 Všechny návštěvy,
    které se dopředu ohlásí,
  • 00:09:32 rád ve svém království
    kdykoliv přivítá.
  • 00:09:39 -V Plzni, v právovárečném domě
    z 15. století,
  • 00:09:42 ve Veleslavínově ulici,
    letos slaví.
  • 00:09:45 Sídlí tam totiž
    pivovarské muzeum,
  • 00:09:47 kterému je rovných 60 let.
  • 00:09:50 Ve svém oboru
    je naprosto unikátní,
  • 00:09:52 což dokazuje i fakt,
  • 00:09:54 že se pyšní certifikátem
    Českého systému kvality služeb,
  • 00:09:58 který uděluje
    agentura CzechTourism.
  • 00:10:00 V jeho sbírkách najdete
    na sedmdesát tisíc exponátů
  • 00:10:03 dokumentujících historii vaření
    zlatavého moku.
  • 00:10:07 Navíc můžete sestoupit
    i do podzemí
  • 00:10:09 a projít si část bezmála
    13kilometrového labyrintu
  • 00:10:12 středověkých chodeb.
  • 00:10:17 -Chybělo málo a tenhle dům
    při hradbách by už nestál.
  • 00:10:20 Byl na něj totiž vydán
    demoliční výměr.
  • 00:10:23 Jenže zázraky se přece jen dějí.
  • 00:10:25 Doslova za pět minut dvanáct
    k němu
  • 00:10:27 kdysi při vlastivědné vycházce
    zavítal bývalý ředitel pošty
  • 00:10:31 Jan Hejtmánek.
  • 00:10:33 -Dozvěděl se o existenci
  • 00:10:35 posledního zbytku
    městských hradeb.
  • 00:10:37 Rozhodl se je zachránit.
  • 00:10:39 A protože k hradbám
    přináležela stará sladovna,
  • 00:10:42 tak tu pozornost věnoval i jí.
  • 00:10:44 V 50. letech se mu opravdu
    podařilo sehnat lidi na práci,
  • 00:10:48 sehnat peníze.
  • 00:10:50 -Sešlo se jich tolik,
  • 00:10:52 že stačily nejen na rekonstrukci
    středověkého opevnění,
  • 00:10:55 ale i na opravu
    téměř odepsaného areálu
  • 00:10:57 právovárečného domu.
  • 00:10:59 -Jeho historie byla od začátku
    až do dnešní doby
  • 00:11:02 vždy nějakým způsobem
    spojena s výrobou, přípravou
  • 00:11:05 anebo podáváním piva.
  • 00:11:07 -Ve zdejší sladovně
    se dochovala původní humna,
  • 00:11:10 kde se ječmen namáčel a klíčil,
    dosušit se dával na hvozd.
  • 00:11:14 Tady se zrno
    muselo ručně přehazovat.
  • 00:11:17 Tajemství výroby pěnivého moku
  • 00:11:19 si zprvu sládkové předávali
    mezi sebou,
  • 00:11:21 časem se z vaření stala věda.
  • 00:11:23 -Pivovarské laboratoře
    vznikaly u nás
  • 00:11:26 zhruba v těch 70. letech
    19. století
  • 00:11:28 a vůbec první laboratoř
    pivovarská tady v Plzni
  • 00:11:31 byla v roce 1901
    v Měšťanském pivovaru v Plzni.
  • 00:11:35 -Mezi nejvzácnější exponáty
    patří tenhle model varny.
  • 00:11:38 -Vznikal asi 20 let a dělal
    ho Josef Veselý z Mělnicka,
  • 00:11:42 pán byl pivovarský dělník,
  • 00:11:45 vlastně sestrojil model varny,
    jaká byla asi v 19. století.
  • 00:11:50 -Podzemní prostory si měšťané
    pod domy hloubili
  • 00:11:52 od 14. století.
  • 00:11:55 -Jsou to dvouposchoďové sklepy,
  • 00:11:57 v horní části pivo kvasilo
    a v té spodní,
  • 00:12:00 kde teplota je nižší,
    tam pivo zrálo a ukládalo se.
  • 00:12:03 -Původně to bylo
    hlavně sekané do skály,
  • 00:12:05 do pískovce,
    na kterém celé město leží,
  • 00:12:07 ale poněvadž
    je to docela měkký kámen,
  • 00:12:09 tak lidé ho museli vyztužit,
  • 00:12:11 takže se přidávaly
    různé ty cihly.
  • 00:12:13 -Ani tak však nedokázaly
    zubu času odolat.
  • 00:12:16 Klenby se pomalu propadaly
  • 00:12:18 a ve městě se vlnily ulice
    i chodníky.
  • 00:12:20 Po polovině minulého století
    se tu proto pustili do práce
  • 00:12:23 kladenští horníci.
  • 00:12:25 -Takže to vyztužili
    hodně ocelovými výztužemi,
  • 00:12:27 velkým množstvím betonu a taky
    ty původní středověké sklepy
  • 00:12:31 začali všechny
    hromadně propojovat
  • 00:12:33 a udělal se z toho
    jeden velký, rozsáhlý komplex.
  • 00:12:35 -Původně však byly prostory malé.
  • 00:12:37 Asi jako tahle chodba
    v podobě klíčové dírky,
  • 00:12:40 kterou se člověk stěží protáhne.
  • 00:12:42 -Je to unikátní chodba,
  • 00:12:44 která se tvarem
    dochovala už ze 14. století.
  • 00:12:47 -O něco mladší
    jsou kamenné koule,
  • 00:12:49 používané coby munice
    v časech husitských válek.
  • 00:12:52 -Našli jsme tady dva typy těch
    kamenných střel, menší a větší.
  • 00:12:55 S tím, že ty menší
    vážily kolem 40 kilo,
  • 00:12:57 ty velké asi tak 200.
  • 00:13:00 Ty malé tehdy se vrhaly
    katapultem
  • 00:13:02 a byly na zabíjení lidí.
  • 00:13:04 -Velké metal obrovský prak
    zvaný trebuchet
  • 00:13:06 a bořily se jimi domy a hradby.
  • 00:13:09 Tímhle dřevěným potrubím
    od počátku 16. století
  • 00:13:12 tekla z vodárenské věže
    životadárná kapalina
  • 00:13:14 do kašen na náměstí,
  • 00:13:16 kam si pro ni místní chodili
    s kbelíky.
  • 00:13:19 Kdo chtěl mít vlastní,
    kopal ve sklepě studnu.
  • 00:13:21 Zatím jich v podzemí napočítali
    360!
  • 00:13:24 -Jenomže,
    jak jich tady bylo hodně,
  • 00:13:26 tak si taky trošku kradli
    tu spodní vodu,
  • 00:13:29 časem ta hladina začala klesat,
  • 00:13:31 každá nová studna musela být
    trošku hlubší.
  • 00:13:33 Ty staré, suché
    lidé tehdy začali používat
  • 00:13:35 jako odpadní jímky.
  • 00:13:37 -Plnili je sutinami z bouraček,
    zbytky jídla, zvířecími kostmi
  • 00:13:41 i spoustou střepů.
  • 00:13:43 -Ty nálezy toho skla
    tady v Plzni,
  • 00:13:45 tak jsou jedny z nejlepších
    z celých Čech.
  • 00:13:47 Máme nejbohatší zásobu
    toho středověkého skla.
  • 00:13:49 -Při procházce
    historickým podzemím
  • 00:13:51 a prohlídce muzea
    si tak uděláte představu o tom,
  • 00:13:54 jak se kdysi v Plzni žilo.
  • 00:13:56 Vyrazit můžete do konce roku
    a pak zase od února.
  • 00:14:01 -Lysá hora je nazývána
    královnou Beskyd.
  • 00:14:04 Ročně na ni vystoupá
    až půl milionu lidí.
  • 00:14:07 Navzdory tomu,
    že tam bývá hodně chladno
  • 00:14:09 a z hlediska celé země
    nejvíc prší.
  • 00:14:12 Taky je, podle pověsti,
    prý až po okraj naplněná vodou,
  • 00:14:16 která se údajně,
    až přijde soudný den,
  • 00:14:18 rozlije a všechno zatopí.
  • 00:14:21 Krom toho mají v jejím nitru
    spát bájní rytíři,
  • 00:14:24 čekající na to,
    až bude lidem v kraji zle
  • 00:14:27 a budou potřebovat jejich pomoc,
    ale zpátky do reality.
  • 00:14:31 Hora nabízí
    hlavně krásné výhledy,
  • 00:14:33 které za výšlap do 1300 metrů
    nad mořem rozhodně stojí.
  • 00:14:39 -Na Lysou horu se můžete vydat
    hned po 19 trasách.
  • 00:14:42 K jejímu vrcholu
    ovšem nevede žádná lanovka,
  • 00:14:45 takže musíte šlapat po svých,
    výstup to není jednoduchý.
  • 00:14:51 Na nejkratší cestě
    od zotavovny Petra Bezruče
  • 00:14:53 překonáte na 3,5 kilometrech
    výškový rozdíl přes 700 metrů.
  • 00:14:58 Ale vyrazit po úbočích
    až nahoru se vyplatí,
  • 00:15:01 za dobrého počasí je vidět
    třeba až za Ostravu
  • 00:15:04 nebo na hřebeny Fatry a Tater.
  • 00:15:06 -Je tady spousta pěkných míst
    kolem Lysé hory,
  • 00:15:09 které je možné navštívit,
    jednak jsou to Medvědí skály,
  • 00:15:12 odkud je nádherný výhled
    na celou obec Ostravici,
  • 00:15:15 odtud můžete jít stezkou
    k dřevjance U Zbuja,
  • 00:15:17 kde je taková tradiční chata.
  • 00:15:20 Po cestě,
    když jdete z Ostravice,
  • 00:15:22 tak můžete míjet mazácké skály,
    které jsou Horní a Dolní.
  • 00:15:25 -Ty využívají nejčastěji
    horolezci.
  • 00:15:28 Místní kotle
    a přírodní rezervace
  • 00:15:31 jsou domovem řady ohrožených
    druhů rostlin a živočichů,
  • 00:15:34 kterým svědčí
    těžko přístupný terén.
  • 00:15:36 Najít tu můžete
    třeba lilii zlatohlavou,
  • 00:15:38 kriticky ohroženého
    rysa ostrovida
  • 00:15:41 nebo puštíka bělavého.
  • 00:15:44 Ne nadarmo si toulky
    zdejší přírodou
  • 00:15:46 oblíbil i Petr Bezruč,
    slezský bard,
  • 00:15:49 nebo taky ještěr od Lysé hory,
    jak si sám říkal.
  • 00:15:52 -Petr Bezruč byl velký turista,
  • 00:15:54 takže na tu Lysou horu
    velmi rád chodil a myslím si,
  • 00:15:57 že právě i ta tématika
    těch Beskyd a Lysé hory
  • 00:16:00 se hodně zobrazovala
    v jeho díle.
  • 00:16:03 Takže vlastně i nahoře
    je podle něho pojmenovaná
  • 00:16:05 ta Bezručova chata,
    nebo dole je srub Petra Bezruče,
  • 00:16:08 který je také navštěvovaný,
    je tam muzeum.
  • 00:16:10 -Další zajímavostí
    na úpatí této dominanty Beskyd
  • 00:16:13 je Ivančena, místo,
    kde skauti umístili mohylu,
  • 00:16:16 jako vzpomínku
    na pět svých kolegů,
  • 00:16:18 zastřelených za účast
    v protinacistickém odboji.
  • 00:16:21 -Bylo to zejména na památku skautů
  • 00:16:24 z ostravského
    prvního chlapeckého oddílu,
  • 00:16:27 ti se v podstatě nesmířili
    s německou okupací.
  • 00:16:30 Na začátku převáděli lidi
    přes hranice,
  • 00:16:33 potom v průběhu války,
    zejména ke konci,
  • 00:16:36 shromažďovali třeba léky
    a potraviny,
  • 00:16:39 které nosili partyzánům.
  • 00:16:41 Na samém konci války
    byla ta skupina odhalena,
  • 00:16:43 chlapci byli pozatýkáni
    a potom byli všichni popraveni.
  • 00:16:47 -Zakladatelé mohyly
    tehdy v roce 1946
  • 00:16:50 vyzvali kolemjdoucí
    k uctění památky obětí
  • 00:16:53 přiložením kamenů na pomník,
    ty se začaly hromadit,
  • 00:16:56 a tak muselo být pietní místo
    za 70 let své existence
  • 00:17:00 několikrát upraveno.
  • 00:17:02 Při stoupání vzhůru
    najdete řadu jiných pomníčků.
  • 00:17:05 Lysá totiž vede smutnou
    statistiku mezi našimi obry,
  • 00:17:09 za posledních 50 let na ní
    našlo smrt kolem 30 lidí,
  • 00:17:13 což je dvakrát víc
    než třeba na Sněžce.
  • 00:17:17 Na vytrvalce, kteří vrch zdolají,
  • 00:17:20 pak čeká odměna
    v podobě odpočinku
  • 00:17:22 ve dvou turistických chatách.
  • 00:17:24 Od roku 1897 tu monitoruje
    počasí meteorologická stanice,
  • 00:17:28 hned vedle je základna horské
    služby a samozřejmě vysílač.
  • 00:17:33 Do jeho útrob
    nás vzal Lubomír Carbol,
  • 00:17:35 který v něm pracuje
    téměř od začátku.
  • 00:17:38 -Vysílač je zhruba
    70 metrů vysoký.
  • 00:17:41 Skládá se ze tří částí.
  • 00:17:44 Tady jsme vlastně
    v suterénu toho vysílače,
  • 00:17:47 máme tady náhradní zdroje,
  • 00:17:50 které, když vypadne elektřina,
  • 00:17:53 přeberou zátěž
    a technologie běží dál.
  • 00:17:57 Běžný člověk to pozná tak,
  • 00:18:00 že asi 20 vteřin
    mu nejde obraz na televizi.
  • 00:18:03 -Lubomír Carbol se raději
    než na obrazovku dívá do údolí.
  • 00:18:07 I návštěvníci se shodují na tom,
  • 00:18:09 že nejkrásnější kino je opravdu
    na vrcholu královny Beskyd.
  • 00:18:13 A bez vstupného.
  • 00:18:15 Od kamenné mohyly můžete
    sledovat magické západy slunce.
  • 00:18:18 A v zimním období
    ani nemusíte dlouho čekat.
  • 00:18:23 -K legendám našeho průmyslu
    patří bezpochyby značka Jawa.
  • 00:18:27 Motocykly s tímto logem
    dobývaly svět
  • 00:18:30 už v polovině minulého století
    a úspěch mají v cizině pořád.
  • 00:18:34 Třeba v Indii jsou přímo hitem.
  • 00:18:36 Továrna, v níž se zrodily,
    vznikla před 90 lety.
  • 00:18:40 A právě její kulatiny
    monitoruje výstava
  • 00:18:42 v Národním technickém muzeu
    v Praze.
  • 00:18:45 Má název Fenomén Jawa
    aneb Jawa, jak ji neznáte,
  • 00:18:48 k vidění je tam
    na 50 nádherných mašin
  • 00:18:52 z různých období,
    tak račte vstoupit.
  • 00:18:56 -Nebylo by Jawy,
  • 00:18:58 nebýt vynálezce a konstruktéra
    Františka Janečka.
  • 00:19:00 Syna rolníka, který se
    díky své píli vypracoval
  • 00:19:03 až na šéfa zbrojovky
    v Mnichově Hradišti.
  • 00:19:05 Během první světové války
  • 00:19:07 v ní vznikaly
    ruční granáty pro armádu.
  • 00:19:09 Po jejím skončení zase kulomety
    pro československé vojáky.
  • 00:19:13 A když se rozhodovalo o tom,
  • 00:19:15 jakým směrem
    se bude firma ubírat dál,
  • 00:19:17 ve hře byla třeba
    i produkce psacích strojů.
  • 00:19:20 Syn Františka Janečka, Karel,
    nakonec přišel s nápadem,
  • 00:19:24 že by mohli vyrábět motocykly.
  • 00:19:26 A už v roce 1929 zakoupili
    licenci od německého Wanderera.
  • 00:19:30 Burácející stroje se začaly
    rodit v Praze na Pankráci.
  • 00:19:35 -Tady se dostáváme k tomu,
    proč Jawa,
  • 00:19:38 protože je to spojení
    těch dvou jmen,
  • 00:19:41 Janeček, Wanderer, tedy Jawa.
  • 00:19:43 První motocykl,
  • 00:19:45 který firma Jawa na území
    České republiky vyráběla,
  • 00:19:49 tak byl motocykl právě v té
    německé licenci Wanderer 500.
  • 00:19:53 Byl to motocykl poměrně těžký,
    tím pádem také neprodejný.
  • 00:19:58 -Spolupráce se západními
    partnery záhy skončila.
  • 00:20:00 Značka ale zůstala.
  • 00:20:03 Úspěšným se stal hned
    další motocykl Jawa 175,
  • 00:20:06 vyvíjený za pomoci anglického
    konstruktéra a závodníka
  • 00:20:09 George Patchetta.
  • 00:20:11 Těchto elegantních,
    levných strojů
  • 00:20:14 firma vyrobila tisíce
    a dobyla s nimi svět.
  • 00:20:17 Pak ale přišla
    druhá světová válka
  • 00:20:19 a firma byla přinucena
    ke zbrojní výrobě.
  • 00:20:21 Za vývoj civilních strojů
    tehdy hrozil kriminál.
  • 00:20:23 Přesto Jaroslav Frei,
  • 00:20:26 který se po smrti Františka
    Janečka ujal vedení firmy,
  • 00:20:29 kontaktoval závodníka
    Antonína Vitvara,
  • 00:20:31 který v práci
    na nových mašinách pokračoval.
  • 00:20:34 -A tak začala cesta
    k vývoji slavného Péráku.
  • 00:20:38 My zde máme jeden z motocyklů
    z té vývojové řady.
  • 00:20:42 Je to motocykl Jawa 250
    z roku 1942,
  • 00:20:46 který vlastně byl tajně vyvíjen,
    aby firma mohla pokračovat,
  • 00:20:51 pod nátěrem motocyklů
    wehrmachtu či SS
  • 00:20:56 bylo možné tyto motorky
    zkoušet v terénu.
  • 00:20:59 -V roce 1946
    byl Pérák představen v Paříži
  • 00:21:03 jako nejmodernější
    dvoudobá 250 na světě.
  • 00:21:07 Tehdy byla Jawa na svém vrcholu
  • 00:21:09 a stroje dodávala
    do všech koutů planety.
  • 00:21:12 Úspěch slavila i s motocykly
    národní řady
  • 00:21:14 pod společnou značkou Jawa-ČZ
    přezdívanými Kývačka.
  • 00:21:18 -Ta Kývačka měla na svou dobu
    velmi dokonalý podvozek,
  • 00:21:21 byl to motocykl,
  • 00:21:23 který se skvěle prodával
    po celém světě.
  • 00:21:25 Uvádí se, že se prodával
    do 112 zemí světa.
  • 00:21:27 Velmi výrazný trh pro Jawu
    byla Indie.
  • 00:21:30 V Indii se od roku 60 vyráběly
    Kývačky pod značkou Yezdi.
  • 00:21:34 -Od počátku šedesátých
    do poloviny devadesátých let
  • 00:21:37 Jawa stále prodávala
    statisíce motorek.
  • 00:21:40 Vyvíjela ale i typy,
  • 00:21:42 které se jí nepodařilo
    dostat do sériové výroby.
  • 00:21:45 Jednalo se o unifikovanou řadu
    nejroztodivnějších strojů,
  • 00:21:48 které vznikaly
    jen v několika kusech.
  • 00:21:50 Výstava připomíná i úspěchy firmy
    v silničním motocyklovém sportu.
  • 00:21:55 Už v 35. roce
    vyrazili její reprezentanti
  • 00:21:58 na těchto 350 na nejtěžší
    motocyklovou soutěž planety,
  • 00:22:02 Tourist Trophy, a skončili
    mezi šesti nejlepšími značkami.
  • 00:22:06 -Asi nejslavnějším závodníkem,
  • 00:22:08 který jezdil na motocyklech
    značky Jawa silniční závody,
  • 00:22:11 byl František Šťastný.
  • 00:22:13 Je to legenda
    našeho motocyklového sportu.
  • 00:22:15 Stojíme u motocyklu
    z konce 60. let.
  • 00:22:17 To je čtyřválcová závodní Jawa
    typ 673.
  • 00:22:20 Tímto motocyklem jezdil
    František Šťastný a velmi dobře.
  • 00:22:23 Byl to nejrychlejší motocykl,
    který Jawa kdy udělala.
  • 00:22:26 -V roce 1969 dokonce
    s tímto strojem obsadil
  • 00:22:29 Ital Silvio Grassetti
    na mistrovství světa v 350
  • 00:22:32 druhé místo
    s maximální naměřenou rychlostí
  • 00:22:35 267 kilometrů v hodině.
  • 00:22:37 I to se na výstavě dozvíte
  • 00:22:39 až do konce srpna
    příštího roku.
  • 00:22:44 -Roudnice nad Labem
    vyrostla na levém břehu Labe,
  • 00:22:47 pod památnou horou Říp.
  • 00:22:49 Původně bývala tržní osadou
    na takzvané lužické cestě.
  • 00:22:53 Městská práva získala
    už v 12. století
  • 00:22:56 a obdobím největšího rozmachu
    pro ni byly časy,
  • 00:22:59 kdy tam působil biskup
    Jan IV. z Dražic.
  • 00:23:02 Ten mimo jiné nechal v roce 1333
    postavit přes řeku most.
  • 00:23:06 Teprve třetí v zemi,
  • 00:23:09 po Kamenném v Písku
    a pražském Juditině.
  • 00:23:11 Tahle památka
    se bohužel nedochovala,
  • 00:23:13 za třicetileté války
    ji pobořili Švédové.
  • 00:23:16 Mnohé další
    ale dodnes připomínají
  • 00:23:18 dlouhou historii místa.
  • 00:23:22 -Roudnice získala své jméno
  • 00:23:25 pravděpodobně
    díky rudnému pramenu.
  • 00:23:27 Ten dodnes vyvěrá pod chrámem
    Narození Panny Marie
  • 00:23:30 a narazíte na něj při cestě
    kolem ohradní zdi kostela.
  • 00:23:33 My se ale nejprve podíváme
    do centra města.
  • 00:23:36 -Na náměstí morový sloup
    se svatým Vavřincem,
  • 00:23:39 patronem vinné révy,
    a dole stojící svatý Vojtěch.
  • 00:23:43 Na něm je zajímavé jednak to,
  • 00:23:45 že je to právě jeden z patronů
    rotundy na Řípu,
  • 00:23:48 a potom také to,
    že před ním stojí kámen,
  • 00:23:51 který posvětil sám Jan Pavel II.
  • 00:23:55 -Dominantou
    je však lobkovický zámek.
  • 00:23:57 Ten byl postaven na nevysokém,
  • 00:24:00 ale výrazném skalnatém ostrohu
    nad řekou.
  • 00:24:04 Jeho prohlídku začneme
    ve sklepeních,
  • 00:24:06 kde objevíme nejen
    vyhlášená roudnická vína.
  • 00:24:11 -My se teď nacházíme u základů
    té původní části zámku,
  • 00:24:14 u románského hradu.
  • 00:24:16 Ten byl postaven někdy
    v druhé polovině 12. století.
  • 00:24:20 To dnes víme relativně přesně,
    protože právě jediné patro,
  • 00:24:24 které tady dodnes zůstalo,
    tak má klenby,
  • 00:24:27 ve kterých zůstala výdřeva,
  • 00:24:29 a právě to dřevo,
    díky dendrochronologii víme,
  • 00:24:32 že bylo pokáceno
    někdy v letech 1189 až 1190.
  • 00:24:37 -Od roku 1603 patřil zámek
    rodu Lobkoviců
  • 00:24:40 a Václav Eusebius sem pozval
    čtyři italské architekty,
  • 00:24:44 kteří se pustili
    do rozsáhlé přestavby.
  • 00:24:48 Sídlu dali v podstatě
    dnešní podobu.
  • 00:24:51 Jejich přičiněním tu vznikl
    i jeden nevšední unikát.
  • 00:24:54 -Tady je zajímavé,
    že hrad tedy zůstal z větší části,
  • 00:24:58 aby nekazil dojem zvenčí,
  • 00:25:01 tak ho právě architekti
    obestavěli terasou.
  • 00:25:04 -Stavební práce trvaly
    dlouhých 32 let
  • 00:25:07 a byly dokončeny v roce 1684.
  • 00:25:10 Vzniklo tak 181 místností a sálů
  • 00:25:14 a zámek se stal
    významným střediskem oblasti.
  • 00:25:17 Nejzachovalejší
    je dnes zámecká kaple.
  • 00:25:22 -Za tou výzdobou,
    za těmi freskami a štuky,
  • 00:25:24 by měli stát dva pánové,
    pan Tencala a Marchetti,
  • 00:25:27 italští mistři,
  • 00:25:29 nad námi je Otče náš, ta druhá,
    to je právě tedy Zdrávas Maria,
  • 00:25:33 a další věty z těchto modliteb,
    ty už jsou po stranách.
  • 00:25:36 -Nedaleko zámku
    se tyčí věž Hláska,
  • 00:25:39 dnes jediný pozůstatek bývalého
    opevnění nejstarší části města.
  • 00:25:44 Přečkala všechny
    středověké válečné konflikty
  • 00:25:47 a vážněji poškozena byla
    až při požáru v roce 1665.
  • 00:25:51 -Naskýtá se tady krásný pohled
    na České středohoří
  • 00:25:55 a na celé město
    a je to také s výkladem.
  • 00:25:57 Navíc je tady
    nově nainstalovaná výstava
  • 00:25:59 z dob barokní Roudnice.
  • 00:26:02 -Z ochozu je dobře vidět
    i druhá roudnická dominanta.
  • 00:26:05 Tou je augustiniánský klášter
    s kostelem Narození Panny Marie.
  • 00:26:09 Stavby z roku 1333 patří
    k těm nejstarším ve městě.
  • 00:26:13 Při jejich prohlídce
  • 00:26:15 můžete nejen obdivovat
    krásnou architekturu,
  • 00:26:18 ale v klášterním sklepení narazíte
    i na tajemné podzemní jezírko.
  • 00:26:22 Podle legendy v něm žije
    zlatá kachnička,
  • 00:26:24 která občas snese vajíčko
    z drahého kovu.
  • 00:26:26 -Roudnice je vlastně
    výchozí bod pro cestu na Říp,
  • 00:26:29 odtud vede
    turistická modrá stezka,
  • 00:26:31 vlastně až na Říp
    je to pouhých 6 kilometrů,
  • 00:26:34 až nahoru ke kapličce.
  • 00:26:36 -Pokud se po ní vydáte,
  • 00:26:38 budete kousek od náměstí
    míjet ještě jednu rozhlednu,
  • 00:26:41 Kratochvílovu.
  • 00:26:43 Volně přístupná
    funkcionalistická věž z roku 1934
  • 00:26:46 byla pojmenovaná podle
    významné osobnosti Podřipska,
  • 00:26:50 buditele Václava Kratochvíla.
  • 00:26:52 Je jednou z nejníže položených
    staveb svého druhu u nás.
  • 00:26:55 Roudnické památky jsou otevřeny
    i v zimních měsících,
  • 00:26:59 a tak nemusíte návštěvu odkládat
    až na jaro.
  • 00:27:02 Do města pod Řípem
    můžete vyrazit už dnes.
  • 00:27:07 -A je tu soutěž,
    Pepa se minule ptal na město,
  • 00:27:10 jehož kostel zdobí o Vánocích
    půvabné,
  • 00:27:13 150 let staré jesličky
    Prokopa Macka.
  • 00:27:16 Správně bylo za A.
    Jsou to Kašperské Hory.
  • 00:27:18 Vítězi gratuluji
    a rovnou nabízím další hádanku.
  • 00:27:22 Tentokrát si prohlédneme
    jednu pražskou honosnou vilu.
  • 00:27:26 Za první republiky
  • 00:27:28 ji pro významného právníka
    navrhl architekt,
  • 00:27:30 který má na kontě
    i řadu vídeňských budov.
  • 00:27:33 Rodina si ale nového domova
    dlouho neužila.
  • 00:27:35 Za války skončila
    v koncentračním táboře.
  • 00:27:38 Ti, kteří přežili,
    se po roce 48 domů nevrátili.
  • 00:27:42 Dnes je dům přístupný veřejnosti.
    Už víte, zda mluvím o vile:
  • 00:27:50 Odpovědi nám posílejte
    do čtvrteční 14. hodiny.
  • 00:27:53 A tentokrát se hraje
    nejenom o naše tradiční ceny,
  • 00:27:56 ale i o balíček produktů
  • 00:27:58 od destinační společnosti
    Region Slovácko,
  • 00:28:01 která je držitelem certifikátu
    Českého systému kvality služeb.
  • 00:28:08 Hradci Králové by se klidně
    mohlo přezdívat město lvů.
  • 00:28:11 Spoustu domů i dalších památek
    tam totiž zdobí
  • 00:28:14 různá ztvárnění
    tohoto českého symbolu.
  • 00:28:17 Celkem byste jich
    napočítali víc než stovku.
  • 00:28:20 Nově je mapují hned
    dva okruhy naučné stezky.
  • 00:28:23 Příště se po nich s Pepou vydáte.
    To už ale bude v novém roce.
  • 00:28:27 Já vám všem
    moc a moc děkuji za to,
  • 00:28:30 že s námi každý týden
    oddaně vyrážíte
  • 00:28:32 na toulky po naší krásné zemi,
    že nám píšete a inspirujete nás.
  • 00:28:37 Nesmírně si toho vážíme
    a budeme dělat všechno pro to,
  • 00:28:40 abychom si vaši přízeň
    i nadále zasloužili.
  • 00:28:43 Teď vám přeji krásnou neděli,
  • 00:28:45 ať je ten příští rok
    s nulou na konci
  • 00:28:48 plný dobrých zpráv
    a třeba i lepší a klidnější,
  • 00:28:51 než ten letošní,
    na viděnou, přátelé.
  • 00:28:56 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2019