iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 1. 2013
09:00 na ČT1

1 2 3 4 5

10 hlasů
9664
zhlédnutí

Toulavá kamera

Procházka kolem Metuje — Kovář Miloslav Trefanec — Benecko — Hasičské muzeum Nový Oldřichov — Muzeum a pamětní síň Sigmunda Freuda v Příboře — Po stopách Josefa Suka

29 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:19 Dobrý den, přátelé.
  • 00:00:22 Zima se konečně
    probudila k životu,
  • 00:00:25 z čehož mají řidiči i silničáři
    těžké hlavy,
  • 00:00:28 ovšem lyžaři a provozovatelé vleků
    vrní blahem.
  • 00:00:31 A do bílé stopy vstoupíme
    tentokrát i my.
  • 00:00:34 Ale pěkně po pořádku.
    Začíná Toulavá kamera,
  • 00:00:36 která vám dnes naservíruje
    toto menu.
  • 00:00:40 Nejprve nás čeká výlet
    půvabným Klopotovským údolím,
  • 00:00:43 stará štola zvaná Mertova díra
    a taky divočák zbožňující miňonky.
  • 00:00:47 Pak navštívíme Čínov,
  • 00:00:50 vesničku, která je domovem
    zručného mistra kováře,
  • 00:00:53 což poznáte na první pohled.
  • 00:00:56 V Krkonoších zavzpomínáme
    na počátky lyžování u nás.
  • 00:01:00 A zároveň si na běžkách
    pořádně protáhneme tělo.
  • 00:01:03 Start je na Benecku.
  • 00:01:06 Starým časů bude věnováno
    i další zastavení.
  • 00:01:09 Jen ski vystřídají
    hasičské stříkačky.
  • 00:01:12 Ovšem pozor, v Novém Oldřichově
    mají i unikátní kousek z roku 1764.
  • 00:01:16 V Příboře jsou pro změnu k vidění
    klobouky a čepice z chorošů.
  • 00:01:20 Tedy hub, které rostou snad
    v každém lese. Prohlédneme si je.
  • 00:01:24 A nakonec vám ukážu místa,
  • 00:01:26 která miloval a nacházel
    v nich inspiraci
  • 00:01:30 hudební skladatel Josef Suk.
    Třeba tam múza políbí i vás.
  • 00:01:34 Procházka Klopotovským údolím
  • 00:01:38 z Nového Města nad Metují
    do nedalekého Slavoňova
  • 00:01:40 nabízí nejenom toulky
    krásnou přírodou,
  • 00:01:43 ale i návštěvu půvabného
    dřevěného kostela.
  • 00:01:46 Po čtyři a půl staletí nepřestal
    nikdy plnit svou funkci.
  • 00:01:50 Mnoho lidí v něm bylo pokřtěno
  • 00:01:52 a věřící sem pořád přicházejí
    na pravidelné bohoslužby.
  • 00:01:56 Než se ale k této památce
    dostaneme,
  • 00:01:59 máme před sebou
    pětikilometrovou cestu lesem.
  • 00:02:02 Vyrážíme z Nového Města
    nad Metují
  • 00:02:05 směr Klopotovské údolí.
  • 00:02:07 Po dvou kilometrech na kraji lesa
    jsou obory se zvěří.
  • 00:02:10 Tu první obývá
    velká rodinka divočáků,
  • 00:02:13 i když o divokosti největšího,
    sedmiletého kňoura,
  • 00:02:16 vážícího 250 kilogramů,
    máme pochybnosti.
  • 00:02:19 Nechal se drbat na hlavě
  • 00:02:22 a z ruky si pochutnával
    na oblíbených miňonkách.
  • 00:02:26 Pochází z Městských lesů Brno,
  • 00:02:29 a když jsme ho přivezli,
    tak se nám vešel do tašky.
  • 00:02:32 Jsou zde tři bachyně, ty jsou
    zase od panství kolovratského,
  • 00:02:35 a selata, která vidíte,
    to už je náš přírůstek.
  • 00:02:39 Ve voliéře žije zlatý bažant,
    krocani a holubi.
  • 00:02:42 O 200 metrů dál vévodí obůrce
    s laněmi a dvěma koloušky
  • 00:02:45 jelen Matěj, miláček turistů.
  • 00:02:48 Je starý osm roků.
  • 00:02:50 Je to oboustranně korunový
    dvaadvacaterák.
  • 00:02:53 On přiběhne na zavolání,
    žere z ruky,
  • 00:02:56 ale to pouze v období,
    kdy má paroží v líčí.
  • 00:02:59 Jakmile vytluče, tak se z něj
    stává velice nebezpečný jedinec,
  • 00:03:03 a obsluha dovnitř bez ochranných
    prostředků nemůže vstoupit.
  • 00:03:09 Cestou Klopotovským údolím
    proti proudu potoka
  • 00:03:12 nejprve narazíme
    na Čertovu díru
  • 00:03:15 a 100 let starou
    Lesníkovu studánku
  • 00:03:18 s neobyčejně chutnou vodou.
  • 00:03:20 U odpočívadla je stará štola
    zvaná Mertova díra.
  • 00:03:23 Název je odvozen
    od rolníka Merty,
  • 00:03:27 který zde ve 14. století
    objevil stříbrnou žílu,
  • 00:03:30 a další zmínky nejsou.
  • 00:03:33 Až v roce 1872 jsou zaznamenáni
    pan Frynta a Kodýtek,
  • 00:03:36 kteří zde chtěli pokračovat
    v důlní práci,
  • 00:03:39 dostali na to od císaře Josefa
    svolení
  • 00:03:43 a dva roky tady kutali
    stříbrnou rudu,
  • 00:03:46 ovšem s velmi malým úspěchem,
    a po dvou letech práce zanechali.
  • 00:03:49 Po čtyřech kilometrech,
    na začátku obce Slavoňov,
  • 00:03:53 stojí malebný dřevěný kostelík
    sv. Jana Křtitele.
  • 00:03:56 Byl postaven na místě původního
    svatostánku ze 14. století.
  • 00:03:59 Ta původní stavba kostela
    se nezachovala.
  • 00:04:03 Z původní doby je zvonice.
    Kostel je z roku 1553.
  • 00:04:10 Na jeho výstavě se podíleli
    sedláci z blízkého Blažkova,
  • 00:04:14 otec a syn Koltačkové,
  • 00:04:17 kteří si pozvali mistry z Lipska,
    z Opavy.
  • 00:04:20 Dřevěný kostel postavili
    z dubového a jedlového dřeva.
  • 00:04:26 Ke kostelu a na hřbitov
    se prochází zvonicí.
  • 00:04:29 Ve věži jsou tři zvony
    různého stáří.
  • 00:04:31 Jejich zvuk se rozléhá daleko.
  • 00:04:34 Prý jsou slyšet až v Broumově,
    vzdáleném 40 kilometrů.
  • 00:04:40 Bohatá lidová výmalba kostela
    pochází také z několika období.
  • 00:04:44 Ta nejstarší v sakristii
    je z časů vzniku památky.
  • 00:04:47 Kazetový strop je z roku 1705.
  • 00:04:50 Motivy rostlin a dalších
    ornamentů se ovšem neopakují.
  • 00:04:54 Zajímavé je,
    že na výzdobě kostela
  • 00:04:57 se podílelo snad
    pět různých malířů.
  • 00:05:00 Přestože měl každý svůj osobitý
    styl, působí výmalba jednotně.
  • 00:05:03 Malby na stěnách byly
    v roce 1833 přebíleny
  • 00:05:07 a o několik let později ještě
    přetřeny olejovou barvou,
  • 00:05:11 která se ovšem začala odlupovat,
  • 00:05:15 a proto bylo v roce 1934
    rozhodnuto o restauraci stěn
  • 00:05:20 a byla jim vrácena
    původní podoba.
  • 00:05:24 Na jedné výmalbě pod kruchtou
  • 00:05:27 je znázorněno
    Nové Město nad Metují.
  • 00:05:30 Pohled je patrně z Výrova,
    kam míříme i my.
  • 00:05:32 Z původního hradu,
    který byl pustý
  • 00:05:35 už v době založení města
    roku 1501,
  • 00:05:38 přežily do dnešních časů
    zbytky valu, příkopu a sklepa.
  • 00:05:41 Z Juránkovy vyhlídky
    postavené na skále
  • 00:05:44 je ten nejkrásnější pohled
    na město.
  • 00:05:47 Profese, které je věnována
    následující reportáže,
  • 00:05:50 vyžaduje celé chlapy.
    Silné, velmi zručné,
  • 00:05:53 ovšem zároveň obdařené
    notnou dávkou fantazie.
  • 00:05:56 Také se nesmějí bát
    ohně a hluku,
  • 00:05:59 protože to vše k jejich práci
    neodmyslitelně patří.
  • 00:06:02 Asi už tušíte, o kom mluvím.
    Ano, o kovářích.
  • 00:06:05 Už jsme jich v Toulavé kameře
    představili hodně,
  • 00:06:08 ale Miloslav Trefanec,
    za nímž se vypravíme teď,
  • 00:06:11 byl prvním u nás,
    komu byl udělen titul
  • 00:06:14 Nositel tradice lidového řemesla.
  • 00:06:17 Provozuje ho v malé obci Čínov
    u Klatov.
  • 00:06:21 Že jste v obci, kde mají šikovného
    mistra od černého řemesla,
  • 00:06:24 poznáte v Čínově hned na návsi.
  • 00:06:26 Stojí tam totiž kovaný kříž,
  • 00:06:29 který v dílně nedaleko odtud
    vyrobil právě Miloslav Trefanec.
  • 00:06:32 Taky jeho dům rozeznáte.
  • 00:06:35 Nikde jinde nemají tolik ozdobných
    mříží a dalších výrobků
  • 00:06:38 ze speciálně pospojovaného
    a ručně vytvarovaného železa.
  • 00:06:46 Mojí specializací nebo
    oblíbenou prací je klínování.
  • 00:06:49 Je to rozebíratelný kovářský spoj,
  • 00:06:52 který se kdykoli dá rozebrat
    a zase znovu vrátit.
  • 00:06:55 Je to například tento spoj,
  • 00:06:58 připevnění materiálu
    k železu a kameni.
  • 00:07:05 Poštovní schránka,
    zahradní stolek,
  • 00:07:08 ozdobná květina nebo mříže
    ke krbu či studni.
  • 00:07:10 To všechno je prací
    domácího pána.
  • 00:07:13 Návštěvníky, mezi nimiž prý
    jsou i čínští a američtí turisté,
  • 00:07:16 vítá svérázně,
    kovářskou ránou.
  • 00:07:19 Několik kapek vody
    dáme na kovadlinu,
  • 00:07:24 ohřejeme materiál do maximální
    teploty, kolem 1 300 stupňů,
  • 00:07:32 přiložíme na tu vodu
    a přirazíme kladivem.
  • 00:07:37 V ten okamžik z vody vzniká pára,
    která vlastně vytvoří výbuch.
  • 00:07:45 Kovář je ten,
    kdo dá surovému železu tvar
  • 00:07:48 a podobu nástroje
    či uměleckého předmětu.
  • 00:07:52 Na rozdíl od podkováře
    se nevěnuje koňskému obutí.
  • 00:07:55 Miloslav Trefanec, který řemeslo
    provozuje už téměř 60 let,
  • 00:07:59 však začínal právě u koní.
  • 00:08:02 Od dětství bylo nejmilejší
    hračkou kladivo,
  • 00:08:05 do všeho jsem tloukl
  • 00:08:08 a hrozně se mi líbila
    kovářská práce,
  • 00:08:11 kdy mistr kovář
    tady v Klatovech
  • 00:08:15 každým svým úderem
    tvaroval materiál
  • 00:08:19 podle požadovaného tvaru.
  • 00:08:24 Například vyrobit řetěz tak,
  • 00:08:27 jak se to dělávalo dřív,
    není žádná legrace.
  • 00:08:31 Použijí se při tom téměř všechny
    základní kovářské úkony.
  • 00:08:34 Sekání, prorážení, stáčení
    či sváření v přímém ohni.
  • 00:08:37 Kov při něm získá
    těstovitou konzistenci
  • 00:08:41 a svar je pak nejpevnější.
  • 00:08:45 Protože dělám ještě tyhle
    historické řemeslné ukázky,
  • 00:08:49 tak jsem byl navržen na titul
  • 00:08:52 Nositel tradice lidových řemesel,
    obor kovářství.
  • 00:09:00 Ani tradiční výroba se už dnes
    neobejde bez modernější techniky,
  • 00:09:04 a tak i tady najdete elektrické
    dmýchadlo nebo buchar.
  • 00:09:07 Ostatně mistr kovář taky
    na všechno nestačí sám.
  • 00:09:10 Pomocníka má zatím jednoho,
    ale dalšího by prý klidně přibral.
  • 00:09:15 Nevěděl jsem, co mám dělat,
    tak mi mamina říkala,
  • 00:09:20 že byl děda kovář,
    tak proč bych to nezkusil taky,
  • 00:09:22 a potom jsem začal vidět,
    jak je to hezké, krásné,
  • 00:09:25 jak se to dá tvarovat,
    to železo.
  • 00:09:29 A že se v tom může uskutečnit
    cokoli, svoje sny.
  • 00:09:34 Prostě cokoli.
  • 00:09:37 Zhmotněné sny z čínovské dílny
  • 00:09:39 najdete nejen na soukromých
    domech a zahradách,
  • 00:09:43 ale jsou i ozdobou
    mnoha českých památek.
  • 00:09:46 Zahlédnout je můžete i na bráně
    tradiční plzeňské restaurace
  • 00:09:49 nebo Státní vědecké knihovny.
  • 00:09:52 A teď už slíbené toulky
    na lyžích.
  • 00:09:55 Start je na Benecku,
    cíl na Horních Mísečkách.
  • 00:10:02 Benecko leží v 1000 metrech
    nad mořem
  • 00:10:05 a patří mezi nejvýše položené obce
    v Krkonoších.
  • 00:10:08 Kvůli krásným výhledům
    a panenské přírodě
  • 00:10:11 si ho před víc než 100 lety
    oblíbili umělci. A taky turisti.
  • 00:10:15 Třeba jeden z prvních u nás
    Jan Buchar.
  • 00:10:18 Na sklonku roku 1892 dostal
    od hraběte Harracha
  • 00:10:21 na vyzkoušení novinku
    zvanou ski.
  • 00:10:24 Měly pomáhat hlavně lesníkům
    při práci.
  • 00:10:27 On ale správně vytušil, že se dají
    využít i ke sportu či relaxaci.
  • 00:10:31 Vydal se na nich túru k Žalému,
  • 00:10:34 a tím odstartoval éru lyžování
    na horách.
  • 00:10:37 Po jeho stopách se vydáme i my.
  • 00:10:40 Benecko, kdysi chudá obec,
    se zviditelnila
  • 00:10:43 na počátku 20. století
    zásluhou umělců.
  • 00:10:46 Mezi prvními, kteří si koupili
    ve zdejším kraji chalupu,
  • 00:10:49 byl i pražský figurální malíř
    František Karel Hron.
  • 00:10:52 Krkonoše ho uchvátily natolik,
  • 00:10:55 že od figurální malby přešel
    k malbě krajinné.
  • 00:10:59 Navíc Hron byl vášnivý lyžař
  • 00:11:02 a přivedl sem další své přátele
    a kamarády.
  • 00:11:05 Díky tomuto zvýšenému zájmu
    se obec Benecko začala měnit
  • 00:11:08 z osady chudých tkalců
    a zemědělců
  • 00:11:11 v turistické středisko,
    jak ho můžeme vidět dnes.
  • 00:11:14 Benecko je ideálním
    výchozím bodem
  • 00:11:17 pro pěší turistiku
    i pro milovníky bílé stopy.
  • 00:11:20 Můžete se odsud vydat
    po okruhu dlouhém asi 20 km.
  • 00:11:24 Náš okruh vede z rozhledny
    na Žalý, na rozcestí, Rovinka,
  • 00:11:27 odtud po modrém běžeckém okruhu
    po východním úbočí
  • 00:11:31 žalské rozsochy
    na Horní Mísečky
  • 00:11:34 a zpět na opačné straně
    přes Janovu horu,
  • 00:11:38 Rovinka a zpět na Benecko.
  • 00:11:41 První zastávkou na trati
    je rozhledna Žalý,
  • 00:11:44 na níž jsme vystoupali
    po Bucharově cestě.
  • 00:11:47 Dostala jméno po průkopníkovi
  • 00:11:50 letní i zimní turistiky
    v Krkonoších.
  • 00:11:53 Řídícího učitele Jana Buchara
    z Dolních Štěpanic
  • 00:11:56 lze označit za propagátora
    Krkonoš
  • 00:11:59 a lyžování v Krkonoších,
    jeho počátků.
  • 00:12:02 Na konci 19. století dokonce
    inicioval výuku lyžování
  • 00:12:05 v krkonošských školách.
    Byl to veliký vlastenec.
  • 00:12:08 Mimo jiné se podílel i na stavbě
    české rozhledny Žalý.
  • 00:12:11 Inicioval první studentskou
    noclehárnu,
  • 00:12:14 která byla na Labské boudě.
  • 00:12:16 Rozhledna Žalý ač vypadá starobyle,
    není první na svém místě.
  • 00:12:20 Už ve 30. letech 19. století tady
    byla dřevěná vyhlídková plošina.
  • 00:12:23 První opravdová rozhledna
    zde byla postavena v roce 1889
  • 00:12:26 německými turisty z Vrchlabí.
  • 00:12:29 Tak odstartovali soutěžení česko-
    -německé o vrcholek hory Žalý.
  • 00:12:34 Rozhledna však byla poměrně
    nepevné konstrukce,
  • 00:12:38 ve větru se kymácela a úzké točité
    schodiště nevyhovovalo turistkám,
  • 00:12:42 neboť ve svých robách po něm
    nebyly schopné vyjít až nahoru.
  • 00:12:47 Ze statických důvodů byla
    rozhledna po dvou letech uzavřena
  • 00:12:51 a v roce 1892 byly položeny základy
    současné kamenné rozhledny.
  • 00:12:56 Tu už stavěli oficiálně
    čeští turisté,
  • 00:13:00 ovšem na náklady
    pana hraběte Harracha.
  • 00:13:03 Podobně pohnutou historii
    mají chalupy pod rozhlednou.
  • 00:13:06 Tu první nechal postavit
    roce 1890 opět hrabě Harrach.
  • 00:13:10 Ovšem po deseti letech
    v roce 1900 vyhořela.
  • 00:13:14 Už v roce 1904 tady vyrostla
    chalupa nová,
  • 00:13:17 opět díky panu hraběti Harrachovi,
  • 00:13:21 který nechal na spáleniště umístit
    pavilon z hořické výstavy.
  • 00:13:26 Tak vznikla druhá chalupa,
  • 00:13:29 ta zanikla za druhé
    světové války,
  • 00:13:32 kdy čeští provozovatelé
    ji museli opustit,
  • 00:13:35 zchátrala a byla rozebrána.
  • 00:13:38 Ta současná, nová, byla
    postavena v letech 2008 až 2010
  • 00:13:43 podle vzoru té původní,
    první, která tady stála.
  • 00:13:48 Naším dalším cílem
    jsou Horní Mísečky.
  • 00:13:51 Vznikly v 17. století
    pro potřebu těžby dřeva.
  • 00:13:54 Černým obdobím pro toto místo
    byla 50. léta 20. století,
  • 00:13:58 kdy se zde dobýval uran.
  • 00:14:01 Od roku 1952 do roku 1959
  • 00:14:04 zde bylo vytěženo téměř
    11 km podzemních štol.
  • 00:14:07 Ty květnaté louky,
    které tady byly,
  • 00:14:10 byly zavezeny odvaly
    z hornických prací.
  • 00:14:14 Místo typických krkonošských bud
    tady stály hornické baráky.
  • 00:14:17 Dnes je tady krásné
    lyžařské středisko.
  • 00:14:20 Můžete si zakroužit
    na běžkařském stadionu
  • 00:14:23 nebo sjezdovat
    na upravených stráních.
  • 00:14:26 Nebýt hasičů, Nový Oldřichov
    by byl obyčejnou obcí
  • 00:14:28 na pomezí Českého středohoří
    a Lužických hor.
  • 00:14:31 Ale díky nadšení a vytrvalosti
    místních krotitelů ohně
  • 00:14:34 má víska unikátní muzeum.
  • 00:14:37 Dokonce jedno z největších
    svého druhu u nás.
  • 00:14:40 Ne-li vůbec největší.
  • 00:14:43 Do party, která před lety stála
    u zrodu této jedinečné sbírky
  • 00:14:46 a stará se o ni,
    patří i Jiří Mazanec.
  • 00:14:50 A právě on nás oldřichovskou
    chloubou provede.
  • 00:14:54 Muzeum nelze ve vsi přehlédnout.
  • 00:14:57 Haly skrývají 955 m2
    výstavní plochy,
  • 00:15:00 takže počítejte s tím,
  • 00:15:03 že na důkladnou prohlídku
    jedna návštěva nestačí.
  • 00:15:06 Hned u vstupu trůní Renault,
    který si filmaři vypůjčili
  • 00:15:09 do Svěrákova filmu
    Tmavomodrý svět.
  • 00:15:13 Ale nejvzácnějším exponátem je
  • 00:15:15 tahle dřevěná čtyřkolová stříkačka
    z roku 1764.
  • 00:15:19 Nikde jinde prý starší nespatříte.
  • 00:15:24 Voda do toho se nosila
    v těchto slamácích,
  • 00:15:28 které byly vymazané
    borovou smolou,
  • 00:15:31 a takzvaným řetězem
    se to podávalo a tam se to lilo.
  • 00:15:36 Druhá nejstarší je tady 1770,
    ale ta už byla trochu lepší,
  • 00:15:41 protože už má z boku šroubení
  • 00:15:45 a už se k tomu mohla připojit
    hadice.
  • 00:15:48 Stačilo připřáhnout
    dva tři páry koní
  • 00:15:52 a mohlo se vyrazit do akce.
  • 00:15:55 Tuhle párnici z roku 1900
    tahalo dokonce čtyřspřeží.
  • 00:15:58 Tady seděl kočí, velitel,
  • 00:16:01 vzadu byl topič
    a vedle celé družstvo.
  • 00:16:06 To běželo po svých po stranách,
  • 00:16:09 a když byl kopec, připojili
    hasiči své opasky ke kolům
  • 00:16:13 a pomáhali koníkům táhnout.
  • 00:16:15 Pokud hořelo blízko,
    kotel se nestačil natlakovat,
  • 00:16:19 a hasiči museli sundat
    dřevěná ramena
  • 00:16:22 a obsluhovat stříkačku ručně.
  • 00:16:25 Možná vám vrtá hlavou, jak se dá
    k takovým exponátům vůbec přijít.
  • 00:16:28 Například tenhle žebřík byl
    v Semilech v kopřivách.
  • 00:16:31 Odtud jsme to vezli v noci
    za traktorem, policajti před námi.
  • 00:16:35 To je unikát,
    už 27 metrů to dosáhlo.
  • 00:16:42 Na rok výroby 1900 vskutku
    úctyhodný výkon, viďte?
  • 00:16:46 Tuhle stříkačku zase nabídli
    muzeu hasiči z Pihelu.
  • 00:16:50 Tak jsme pro to dojeli,
  • 00:16:53 a když jsme jim říkali, chlapi,
    co za to, říkali, nechceme nic,
  • 00:16:56 jen nám dejte nařezané dřevo
    do klubovny.
  • 00:17:02 Tak jsme jim dali dřevo
  • 00:17:05 a byli jsme tak rádi,
    že se tenhle obchod povedl,
  • 00:17:08 tak jsme jim to dřevo
    ještě naštípali.
  • 00:17:11 Malá Horka má
    v rodném listě rok 1898
  • 00:17:15 a je uznávanou rekordmankou.
  • 00:17:17 Oldřichovští s ní vyhráli v Žitavě,
  • 00:17:20 když ze všech stříkaček
    dostříkla nejvýš.
  • 00:17:23 Až na vrchol radniční věže.
  • 00:17:25 Mimochodem všechna vystavená
    auta jsou pojízdná
  • 00:17:28 a 90 % exponátů
    je prý provozuschopných.
  • 00:17:32 Zahraniční návštěvníci
    tu blednou závistí
  • 00:17:34 a nabízejí za ně hory doly.
  • 00:17:37 Všechny ovšem trumfla
    německá turistka.
  • 00:17:40 Tak nabídla,
    když mně tohle prodáte,
  • 00:17:43 tak vám vystavím novou vesnici
  • 00:17:45 s novou elektrifikací,
    plynofikací.
  • 00:17:49 A já jsem se tak usmál
    a ona povídá, vy nevěříte, že jo?
  • 00:17:52 Já jsem říkal, věřím,
    ale to, madam, nevíte,
  • 00:17:55 že my máme ještě jednu budovu.
  • 00:17:58 Pod dohledem svatého Floriánka
    v ní odpočívají ruční stříkačky,
  • 00:18:02 minimaxy i tahle hasičská nosítka
    s velice jednoduchou obsluhou.
  • 00:18:07 A dozvíte se tu třeba i to,
  • 00:18:09 jak se zkoušel nový komín,
    jestli dobře táhne.
  • 00:18:13 Tak normálně se uhodilo
    a on šel z toho černý dým.
  • 00:18:18 A co stavěl komín, tak viděl,
    že ten komín je v pořádku.
  • 00:18:23 Muzeum leží 3 km
    od Kamenického Šenova,
  • 00:18:26 který je díky kamenným
    varhanám Mekkou turistů.
  • 00:18:30 Sem mezi hasičské veterány
    si ale na rozdíl od cizinců
  • 00:18:33 našinci zatím moc cestu nenašli.
  • 00:18:36 Budete-li to chtít napravit,
    nezapomeňte předem zavolat.
  • 00:18:41 Kdo by neznal choroše,
  • 00:18:44 stromové houby, které rostou
    snad v každém lese.
  • 00:18:47 My se teď ale vrátíme do časů,
  • 00:18:50 kdy se z nich vyráběly
    klobouky a čepice.
  • 00:18:53 A z pařezů zase nádoby
    a ze šišek svítilny. Nevěříte?
  • 00:18:57 Přesvědčí vás o tom na Valašsku,
    v muzeu v Příboře,
  • 00:19:00 kde jsou právě k vidění
    dávno zapomenuté technologie
  • 00:19:03 a unikátní exponáty
    z přírodních materiálů.
  • 00:19:07 Kůra, lýko, choroše, tráva,
    kořeny, pařezy.
  • 00:19:10 To je název výstavy,
  • 00:19:13 jak přírodní materiály provázely
    život člověka u nás i ve světě.
  • 00:19:16 Třeba lýko.
  • 00:19:19 Ještě ve 20. století se používalo
    při výrobě slaměných ošatek.
  • 00:19:22 Boty z něj měl už před
    5 000 lety slavný Ötzi,
  • 00:19:26 muž nalezený v alpském ledovci
    dokonale zakonzervovaný.
  • 00:19:30 Zvláštností, kterou tady máme,
    je rekonstrukce bot,
  • 00:19:35 které byly nalezeny v Oregonu
    v Americe,
  • 00:19:38 jsou to boty staré 10 000 let.
  • 00:19:41 Pro srovnání zde máme boty
    také z lýka,
  • 00:19:44 které byly vyrobeny v Beskydech
    na přelomu 19. a 20. století,
  • 00:19:48 a jsou vyhotovené
    velmi podobnou technologií.
  • 00:19:51 Exponáty zapůjčilo na výstavu
    několik muzeí.
  • 00:19:54 Třeba tapa, látka na oděvy
    a přikrývky, pochází z Tichomoří
  • 00:19:58 a je vyrobena
    z vytloukaného lýka.
  • 00:20:01 Z místních zdrojů je zase
    tento pořádný lýčený provaz.
  • 00:20:06 Je k tomu taková pověst,
    s tím to bylo přijímáno do sbírek,
  • 00:20:09 že ten předmět byl využívaný
    jako provaz na zkrocení vodníka.
  • 00:20:13 Klíčovým zdrojem surovin
    byly stromy.
  • 00:20:16 Z kořenů lidé pletli
    pevné koše,
  • 00:20:19 z oloupané kůry dělali přístřešky,
    lodě, nádoby, tašky, krabičky,
  • 00:20:23 ať už to byli domorodci v Africe,
    indiáni nebo naši horalé.
  • 00:20:26 Zajímavostí, kterou tady máme,
  • 00:20:29 je čepice, pokrývka hlavy
    vyrobená z borové kůry.
  • 00:20:34 Pastevci v Beskydech
    omotávali kůrou své trúby,
  • 00:20:37 sloužily k signalizaci
    z kopce na kopec
  • 00:20:40 a údajně i na magické rozhánění
    bouřkových mraků.
  • 00:20:43 Když nebyla po ruce sláma,
  • 00:20:46 pletly se košíky a ošatky
    z obyčejné trávy.
  • 00:20:49 Mezi zapomenuté
    salašnické technologie
  • 00:20:52 patří i jednoduché nádoby
    z mosoru,
  • 00:20:55 což je pařez propojený kořeny
    se sousedním stromem.
  • 00:20:59 Živý strom si myslí, že ten pařez
    je jeho rána, kterou musí zahojit.
  • 00:21:02 Vylučuje hojivou látku kalus,
    tím se obklopí ten pařez
  • 00:21:05 a vlastně vznikne
    přirozená dutina,
  • 00:21:09 protože dřevo pařezu vyhnije,
    a dutinu už stačilo jen odseknout,
  • 00:21:12 oloupat kůru, vsadit dno
    a byla prakticky hotová nádoba.
  • 00:21:16 Na Valašsku a Chodsku se místy
    ještě ve 20. století zpracovávaly
  • 00:21:20 stromové houby choroše
    neboli hubáně.
  • 00:21:24 Kůra se odřezala, dužina
    se na pár dní zakopala do země
  • 00:21:27 nebo se máčela v močůvce.
  • 00:21:29 Vznikl materiál připomínající
    kůži, který se různě tvaroval.
  • 00:21:33 Šily se z něj klobouky, čepice
    i drobné oděvní součásti.
  • 00:21:37 Když z toho byla vyrobena
    nějaká pokrývka hlavy,
  • 00:21:40 tak byla velice příjemná
    na nošení.
  • 00:21:43 V létě chladila,
    v zimě zase příjemně hřála,
  • 00:21:47 ale ono z toho se vyrábělo
    plno dalších věcí.
  • 00:21:50 Choroš neboli
    troudnatec kopytovitý
  • 00:21:53 má za sucha schopnost
    stále doutnat.
  • 00:21:56 Od pradávna se používal
    k přenášení i rozdělávání ohně.
  • 00:22:00 Hubku z choroše měl u sebe
    i zmíněný muž z ledu Ötzi.
  • 00:22:03 Kuřáci od ní zapalovali
    dýmky,
  • 00:22:06 v lidovém léčitelství sloužila
    k zastavení krvácení,
  • 00:22:09 k dezinfekci i vypalování ran.
    A když už jsme u toho ohně,
  • 00:22:12 předvádějí tu ještě jednu
    dobovou kuriozitu,
  • 00:22:15 a to lampičky ze šišky.
  • 00:22:18 Stačilo rozlomit šišku,
    do žlábku vložit pryskyřici,
  • 00:22:22 zapíchnout tam klacík,
    aby to dobře chytlo,
  • 00:22:25 a vzniklo primitivní svítidlo.
  • 00:22:29 Šiška mohla vydržet svítit
    20 až 25 minut.
  • 00:22:32 Avizovaný konec světa
    jsme, jak se zdá, přežili,
  • 00:22:35 ale kdo ví, kdy se nám tyhle
    přírodní postupy můžou hodit.
  • 00:22:38 Staré technologie
    zdejší muzejníci oživili
  • 00:22:41 díky spolupráci se skanzenem
    v Rožnově pod Radhoštěm
  • 00:22:44 a výstavu tady v Příboře
    můžete vidět do 27. února.
  • 00:22:49 Cesta z Křečovic do Sedlčan
    a k Svatému Janu
  • 00:22:52 by mohla mnoho vyprávět,
  • 00:22:55 jak povstávalo a vyrůstalo
    moje dílo,
  • 00:22:58 svěřil se na sklonku života
    Josef Suk.
  • 00:23:01 Slavný skladatel svůj rodný kraj
    velmi miloval
  • 00:23:04 a jeho obyvatelé mu to stejnou
    měrou vraceli a vracejí pořád.
  • 00:23:07 Dnes tam proto najdete řadu míst
    spojených s umělcovým jménem
  • 00:23:11 včetně stezky,
    která vás jimi provede.
  • 00:23:17 Malebnou povltavskou krajinu
    v okolí Sedlčan
  • 00:23:20 Josef Suk důvěrně znal
    a taky miloval.
  • 00:23:24 Často se vydával
    na dlouhé procházky
  • 00:23:27 a nechával se unášet
    velkolepými výhledy.
  • 00:23:31 Sedlčany považoval
    za svůj druhý domov,
  • 00:23:34 neboť s tímto městem jsou spojeny
    počátky jeho hudební kariéry.
  • 00:23:40 Mladý Josef Suk měl
    své první vystoupení
  • 00:23:45 v Sedlčanech v hostinci
    U Zlaté koruny,
  • 00:23:48 kdy jako osmiletý poprvé
    vystoupil před veřejností.
  • 00:23:51 Z této doby se dochovaly
    Sukovy první housličky,
  • 00:23:54 které může návštěvník
    vidět v naší expozici,
  • 00:23:57 v Pamětní síni Josefa Suka
    v sedlčanském muzeu.
  • 00:24:00 Spolu s dokumenty a fotkami,
  • 00:24:03 které dokládají jeho vřelý vztah
    k Sedlčansku,
  • 00:24:06 k přátelům a především
    k rodné vesničce, Křečovicím.
  • 00:24:10 Roku 1874 se narodil tamnímu
    učiteli a regenschorimu.
  • 00:24:14 Ten se sice zprvu zdráhal splnit
    synovo přání stát se muzikantem,
  • 00:24:18 když mu ale k svátku zahrál
    na housle dvě písničky,
  • 00:24:22 které ho tajně nechala naučit
    jeho matka, bylo rozhodnuto.
  • 00:24:26 A to byl obrovský zlom
    v jeho životě,
  • 00:24:30 protože tatínek se rozhodl
    dát mu hudební vzdělání.
  • 00:24:33 A začala tvrdá práce
    pro malého Pepulu, Pepíčka,
  • 00:24:37 cvičení na houslích, na klavíru,
    ale také na varhanách,
  • 00:24:41 kde tatínek musel uzpůsobit
    varhany tak,
  • 00:24:45 aby on jako malý chlapec
    mohl dosáhnout na pedály.
  • 00:24:50 Brzy jako nadaný žák napsal
    mamince
  • 00:24:53 svou první skladbičku,
    Polku pro housle.
  • 00:24:57 V Křečovicích v domě z roku 1895
    prožil Suk dlouhá léta.
  • 00:25:00 Dnes je v něm jeho památník,
  • 00:25:03 kde můžete vidět mistrův klavír
    i původní nábytek.
  • 00:25:07 Ale zpátky do Sedlčan.
    Odtud se vydáme po jeho stopách.
  • 00:25:11 Cesta podél potoka Mastník
    ze Sedlčan do Křečovic
  • 00:25:14 byla Sukovi důvěrně známá,
  • 00:25:17 mnohokrát po ní prošel,
    a nejen cestoval,
  • 00:25:21 ale také se zastavil
    a mnohdy se svými přáteli.
  • 00:25:24 Ale to s sebou měl také
    rybářské nářadíčko a chytal
  • 00:25:27 a velice spokojený byl,
    když přinesl domů pěkný úlovek.
  • 00:25:33 Zdejší kraj inspiroval Suka
    i v jeho skladatelské tvorbě.
  • 00:25:37 Pro svou vesnici například
    složil Křečovickou mši
  • 00:25:40 a její obyvatelé na slavného
    rodáka nezapomněli.
  • 00:25:43 Připomíná ho i tato mohyla.
  • 00:25:46 Byla postavena za druhé války,
  • 00:25:50 v místě, které bylo Sukovým
    oblíbeným.
  • 00:25:53 K mohyle vede lipová alej
  • 00:25:57 a mezi stromy
    jsou zasazeny kameny
  • 00:26:00 s názvy významných
    Sukových skladeb.
  • 00:26:05 Už ve 30. letech vyznačili
    turisté trasu
  • 00:26:08 spojující jeho oblíbená místa.
  • 00:26:11 Od roku 1971 po ní organizují
    každý rok pochod.
  • 00:26:15 Vede i kolem vrchu Drahoušek,
  • 00:26:18 kam chodíval s malířem
    Čeňkem Kvíčalou.
  • 00:26:21 Říkávali, že to je místo,
    které jim připadá jako moře.
  • 00:26:26 Tady ta naše krajina
    je vlastně české moře.
  • 00:26:30 Čeněk Kvíčala,
    když zemřel Josef Suk,
  • 00:26:34 na tomto místě vztyčil
    černý prapor na znamení,
  • 00:26:38 že opustil Josef Suk
    tuto krásnou krajinu.
  • 00:26:45 Dalším z cílů Sukových výletů,
  • 00:26:49 mimo jiné za sklenkou
    oblíbeného červeného vína,
  • 00:26:52 je i vesnička Svatý Jan.
  • 00:26:55 Dominuje jí barokní poutní kostel
    sv. Jana Nepomuckého.
  • 00:26:58 Ze Sedlčan vás sem zavede
    žlutá turistická značka.
  • 00:27:02 A teď přichází váš čas.
    Je tu pravidelná soutěž.
  • 00:27:06 Pepa se minule ptal
    na přírodní lokalitu
  • 00:27:09 plnou pozůstatků
    středověkých hradů.
  • 00:27:12 Správně bylo
    C. Příhrazské skály.
  • 00:27:16 Vítězi gratuluji.
  • 00:27:18 Do soutěže o naše ceny
    se může zapojit i dnes.
  • 00:27:22 Obec, jejíž jméno mě zajímá,
    vznikla v polovině 13. století
  • 00:27:25 a prošla jí snad všechna vojska,
    která v průběhu věků
  • 00:27:28 Evropou při různých válkách
    putovala.
  • 00:27:32 V 15. století husitská,
    později Švédové
  • 00:27:35 a pak i armáda pruská
    a rakouská.
  • 00:27:38 Přesto se tam zachovalo
    několik vzpomínek na dávné časy.
  • 00:27:42 K těm nejzajímavějším patří
    zvon ve věži kostela sv. Jiří.
  • 00:27:45 Dnes je vesnička známa především
    milovníkům bílé stopy,
  • 00:27:49 kteří odsud na běžkách vyrážejí
    do našich nejvyšších hor.
  • 00:27:59 Odpovědi nám pouze esemeskujte
    jako vždy do čtvrtka 14 hodin.
  • 00:28:04 Jednomu z vás, který odpoví
    správně a bude vylosován,
  • 00:28:07 pošleme naše knížky
    a taky batoh s logem pořadu.
  • 00:28:15 Naše bezmála půlhodinová pouť
  • 00:28:18 za krásami zemí českých
    pro dnešek končí,
  • 00:28:21 ta vaše ale může právě teď začít.
  • 00:28:24 Pokud vám chybí inspirace,
    mám pro vás snadné řešení.
  • 00:28:28 Klikněte si na web Toulavé kamery,
    kde najdete spoustu tipů na výlet.
  • 00:28:31 Příště vás na cesty
    pozve opět Pepa.
  • 00:28:35 Mimo jiné s ním navštívíte
    jedno malé plechové království,
  • 00:28:38 v němž se už léta rodí zdařilé
    modely přibližovadel všeho druhu.
  • 00:28:42 Já vám přeji pohodovou neděli
    ve společnosti pohodových lidí.
  • 00:28:46 Na viděnou!
  • 00:29:05 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2013