iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 7. 2007
11:00 na ČT1

1 2 3 4 5

39 hlasů
4897
zhlédnutí

Toulavá kamera

keramika Kohoutov — Vysoké Chvojno — Vimperk — Naučná stezka Šebeň — Klenice — Obecní dům

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:20 Dobrý den, přátelé, začala první
    červencová - nebo chcete-li -
  • 00:00:24 první prázdninová TOULAVÁ KAMERA.
  • 00:00:26 Ať tak či onak, máme pro vás řadu
    nabídek, kam vyrazit za poznáním
  • 00:00:30 či za čerstvým vzduchem.
    Tady je naše dnešní nabídka.
  • 00:00:34 Začneme nedaleko Dvora Králové
    nad Labem, v Kohoutově,
  • 00:00:37 kde dokáží vypálit keramiku stejně
    jako Keltové
  • 00:00:40 před více než 2 000 lety.
  • 00:00:42 Další zastavení bude patřit
    arboretu v obci Vysoké Chvojno.
  • 00:00:46 Malebný park je starý přes 100 let
    a je přírodní rezervací.
  • 00:00:51 Ve 3. reportáži vás zavedeme
    do Vimperka, který kromě toho,
  • 00:00:55 že je rodištěm milé kolegyně
    Ivety Toušlové, proslavila
  • 00:00:59 významná obchodní stezka.
  • 00:01:01 Němými, o to zajímavějšími hrdiny
    dalších minut, budou mravenci.
  • 00:01:06 Vše o těchto tvorečcích se dozvíte
    v jednom lese
  • 00:01:08 nedaleko Velkého Meziříčí.
  • 00:01:11 Před časem ČT vysílala seriál
    "Zpět k pramenům".
  • 00:01:15 I my se s TOULAVOU KAMEROU
    k jednomu říčnímu
  • 00:01:17 prameni vypravíme.
  • 00:01:19 A úplně nakonec si prohlédneme
    pražský Obecní dům,
  • 00:01:23 který je jednou z perel
    secesní architektury.
  • 00:01:28 V 1. reportáži se vydáme
    o hezkou řádků století
  • 00:01:31 proti toku času.
  • 00:01:32 Připomeneme si zručné Kelty,
    kteří nám tu po sobě zanechali
  • 00:01:35 výrazné stopy.
  • 00:01:37 Jednou z nich je keramika
    a keramické střepy.
  • 00:01:40 Před více než 2000 lety žili
    ve střední Evropě
  • 00:01:43 a archeologické nálezy přitom
    dokazují, že už tehdy zvládali
  • 00:01:47 práci na hrnčířském kruhu.
  • 00:01:49 V Kohoutově u Dvora Králové
    nad Labem se novodobí keramici
  • 00:01:52 snaží staré Kelty napodobit.
  • 00:01:54 Používají k tomu i keltskou pec,
    tak zvaný koch.
  • 00:02:02 Pec, před kterou smeká každý
    keramik, se roztápí 2krát do roka
  • 00:02:06 a na hliněných nádobách umí
    vyčarovat obdivuhodné ornamenty.
  • 00:02:10 Výpal je v Kohoutově událostí
    s velkým U a pravidelně láká
  • 00:02:14 milovníky málem zašlých řemesel.
  • 00:02:19 Jak se vůbec takové nádobí
    vyrábělo před několika tisíci lety?
  • 00:02:22 Keltové, jak víme,
    byli neobyčejně zruční.
  • 00:02:25 Věci, které jim sloužily,
    musely stoprocentně fungovat.
  • 00:02:31 Tahle velká mísa je vlastně
    taková keltská zásobnice.
  • 00:02:33 Stálo to na poměrně úzkém dnu.
  • 00:02:37 Tahle část je hodně skloněná,
    pak se rozšiřuje,
  • 00:02:40 takže obsah je velký.
  • 00:02:44 Ale pokud by nějaká myška chtěla
    vyběhnout nahoru a něco sežrat,
  • 00:02:47 tak ona nepřekoná tuhle
    šikmou část.
  • 00:02:51 Současní keramici tak pořád
    objevují keltské taje,
  • 00:02:54 odhalují účelnost tvaru i zdobení.
  • 00:02:56 Dekory misek, váz a hrnků
    nebyly jen pro parádu.
  • 00:03:01 Vroubkování se říká kanelování
    a sloužilo k tomu, že nádoba
  • 00:03:05 se dala dobře uchopit,
    nevypadla z ruky.
  • 00:03:09 Pěkná malá ouška slouží
    zase k zavěšení,
  • 00:03:12 je tam možné protáhnout řetěz,
    takže je nejen estetická,
  • 00:03:15 ale i praktická. To můžeme
    pozorovat u všech nádob.
  • 00:03:21 V českých luzích a hájích
    se před příchodem Keltů
  • 00:03:24 keramika točila na desce
    poháněné jen rukou řemeslníka.
  • 00:03:28 Jejich vynález hrnčířského kruhu
    proto znamenal hotovou revoluci,
  • 00:03:31 která výrobu nečekaně zrychlila.
  • 00:03:38 Bylo možno na ní vytvářet
    podstatně tenčí nádoby,
  • 00:03:40 postupně složitější nádoby.
  • 00:03:42 Postupně to řemeslo za doby Keltů
    hodně na našem území vzkvétalo.
  • 00:03:46 Na dlouhou dobu to bylo
    to nejlepší,
  • 00:03:47 co jsme dokázali vyrobit.
  • 00:03:49 S odchodem Keltů z našeho území
    odešel i hrnčířský kruh,
  • 00:03:52 takže až do středověku jsme se
    zase vrátili k deskám
  • 00:03:55 a modelování.
  • 00:03:59 Naskládat všechny výrobky do kochů
    je několikahodinová dřina.
  • 00:04:02 Nádoby se důmyslně staví na sebe,
    dno na dno, hrdlo na hrdlo.
  • 00:04:09 Koch je pec s vertikálním vedením
    plamene, to znamená, že plamen
  • 00:04:12 stoupá odspodu vzhůru.
  • 00:04:15 Tyhle otvory dole slouží
    k nakládání dřeva a vytápění pece.
  • 00:04:23 Plamen jde skrz výrobky nahoru
    a těmito otvory uniká ven.
  • 00:04:33 Výpal trvá až 30 hodin.
  • 00:04:35 Magický zážitek přichází
    na samý konec, v noci,
  • 00:04:38 kdy se koch mění v hlučícího
    Golema.
  • 00:04:42 Ten živý plamen i s kouřem
    a popelem proniká mezi výrobky
  • 00:04:46 a maluje na ně jako štětcem
    různé dekory.
  • 00:04:51 Je to nesrovnatelné oproti
    elektrickým pecím, kde je to
  • 00:04:55 prostředí stojnorodé a pak
    i výrobek bude vždycky stejný
  • 00:04:59 a přesně víme, co čekat.
  • 00:05:01 Tady u kochu do poslední chvíle,
    než se to otevře, nevíme,
  • 00:05:05 jak to dopadne,
    jak ten výrobek bude vypadat.
  • 00:05:10 Keltská pověrčivost je i dnes
    na místě. Koch proto zdobí
  • 00:05:13 tajemné symboly, aby se dílo
    zdařilo.
  • 00:05:15 Jestli jste už teď zvědaví, jaká
    tajemství vydá žhavá pec letos,
  • 00:05:20 přijeďte do Kohoutova.
  • 00:05:22 Správné datum: 11. srpen
    a Den lidových řemesel.
  • 00:05:29 Naší druhou zastávkou
    bude obec Vysoké Chvojno.
  • 00:05:31 Malebná obec se pyšní bohatou
    historií, ke které patří
  • 00:05:34 barokní kostel i pozdně barokní
    fara s roubenými
  • 00:05:37 hospodářskými budovami.
  • 00:05:39 Milým zpestřením je zdejší
    půvabné arboretum.
  • 00:05:42 Rozkládá se na ploše téměř
    4,5 ha, a od roku 1955
  • 00:05:46 je přírodní rezervací.
  • 00:05:49 Od jara do podzimu hraje doslova
    všemi barvami a, což vám nemůžeme
  • 00:05:53 zprostředkovat, krásně to tam voní.
  • 00:05:56 Počátky Arboreta ve Vysokém Chvojně
    spadají do roku 1884, kdy zdejší
  • 00:06:01 tzv. Dašický velkostatek koupil
    markrabě Alexandr Pallavicini.
  • 00:06:06 Na přilehlých pozemcích chtěl
    založit park a vybudovat zámek
  • 00:06:10 pro svého syna Karla.
  • 00:06:11 Ten však při honu na lišku
    zahynul po pádu z koně.
  • 00:06:15 Původně velkorysý plán se tak rázem
    změnil na stavbu malé vilky,
  • 00:06:19 dodnes nazývané Zámeček.
  • 00:06:23 Výsadbou lesoparku v anglickém
    stylu byl pověřen pozdější
  • 00:06:26 lesmistr celého panství
    Adolf Laufke Sandtner.
  • 00:06:30 V těchto místech v roce 1886
    zřejmě začala výsadba místního
  • 00:06:35 arboreta, kde původně byly suché
    louky, které vzhledem ke své jižní
  • 00:06:40 expozici velmi vysychaly, a prach
    z jílového podloží obtěžoval
  • 00:06:44 při větru celou vesnici.
  • 00:06:47 Proto markrabě vydal nařízení,
    aby celá stráň byla zalesněna.
  • 00:06:52 Od té doby nese místní název
    Prachovská stráň.
  • 00:06:56 Po 3 roky trvala základní výsadba
    víc než 200 kusů různých dřevin,
  • 00:07:01 keřů a stromů ze severní
    polokoule všech světadílů.
  • 00:07:05 V arboretu se vedle vzácných
    jehličnanů objevila taky celá řada
  • 00:07:08 listnáčů, hlavně pak červenolistých
    buků, které dnes dominují
  • 00:07:11 jižní části zahrady.
  • 00:07:15 Teď se nacházíme v centrální části
    parku, kde dominantou je pazerav
  • 00:07:19 štíhlý, který patří k nejstarším
    stromům arboreta, a jako jedinec
  • 00:07:24 svého druhu je zcela určitě
    nejstarším a největším jedincem
  • 00:07:28 v rámci Pardubického kraje,
    a možná i v rámci ČR.
  • 00:07:32 Další skupinou jehličnatých dřevin,
    které jsou vysázeny zde v parku,
  • 00:07:36 jsou borovice vejmutovky.
    Pochází ze severní Ameriky.
  • 00:07:40 Byla dovezena do Evropy skotským
    lordem Vejmutem, podle něhož nese
  • 00:07:45 své jméno, který při svém výletě
    do Severní Ameriky nasbíral
  • 00:07:51 pár semínek a náhodně v kapesníku
    je převezl do Evropy.
  • 00:07:57 Vaši pozornost zcela jistě
    upoutávají ztepilé borovice
  • 00:08:01 Jeffreyovy, liliovník tulipánokvětý
    i jedlovec kanadský.
  • 00:08:05 Mohutné kmeny stromů tu pokrývají
    vrásky staletí, jiné uchvacují
  • 00:08:09 tvarem, rozlohou či bizarním
    vzhledem. Majestátní klid parku
  • 00:08:13 a jeho romantická zákoutí zkrášlují
    taky listnaté keře
  • 00:08:17 věčně zelené střemchy vavřinolisté,
    jejímž domovem je Malá Asie,
  • 00:08:21 červeně kvetoucí gdoulovec
    i zlatice prostřední,
  • 00:08:24 lidově omylem nazývaná zlatý déšť.
  • 00:08:27 Součástí arboreta byly i uměle
    vytvořené vodní nádrže,
  • 00:08:30 které měly jednak dekorativní
    význam, a zejména význam praktický,
  • 00:08:35 protože se používaly jako sádky
    pro ryby.
  • 00:08:38 Stojíme u jednoho
    z rekonstruovaných jezírek.
  • 00:08:41 Další bude rekonstruováno
    v příštím roce.
  • 00:08:44 Zajímavé je, že ze studní,
    které stojí zhruba
  • 00:08:47 v těchto místech, dodnes
    jsou napájeny provozní budovy
  • 00:08:50 Lesní správy.
  • 00:08:52 Tento unikátní přírodní skvost,
    až na krátkodobé výjimky,
  • 00:08:56 je od roku 1931 v péči pracovníků
    Lesního družstva Vysoké Chvojno.
  • 00:09:00 Starají se o novou výsadbu
    i výměnu dřevin, které podlehly
  • 00:09:03 živelným kalamitám.
  • 00:09:05 Kromě historického významu
    plní areál arboreta
  • 00:09:07 taky funkci rekreační.
  • 00:09:09 Ostatně není nadto spojit
    příjemné s užitečným.
  • 00:09:11 V tomto případě pobyt v přírodě
    mezi krásnými stromy
  • 00:09:14 s rozšiřováním si obzorů.
  • 00:09:16 Protože se o zdejších velikánech
    můžete nenásilnou formou
  • 00:09:19 i něco dozvědět.
  • 00:09:20 Tak neváhejte. Brána
    je pro vás otevřená.
  • 00:09:24 V další reportáži se vypravíme
    do Vimperka, města pod Boubínem.
  • 00:09:27 Dějiny se tu začaly psát
    v polovině 13. století.
  • 00:09:30 Na popud Přemysla Otakara II.
    zde vyrostl královský hrad.
  • 00:09:35 A nebylo to náhodou.
  • 00:09:36 Vedla tudy totiž stará obchodní
    stezka, kterou bylo třeba chránit.
  • 00:09:40 Říkalo se jí zlatá a skrze
    šumavské hvozdy tehdy spojovala
  • 00:09:44 Čechy s Pasovem.
  • 00:09:48 Ostrov nad Volyňkou si o důstojnou
    tečku v podobě hradu říkal
  • 00:09:51 už v půli 13. století.
  • 00:09:53 Navíc bylo nanejvýš vhodné
    bedlivě střežit jednu z větví
  • 00:09:56 zlaté solné stezky.
  • 00:09:58 Na stavbu nejstarší části,
    Vlčkovy věže, dohlížel významný
  • 00:10:02 zemský úředník Purkart z Janovic,
    pozdější majitel panství.
  • 00:10:06 V polovině 15. století vybudoval
    Petr Kaplíř ze Sulevic předsunuté
  • 00:10:11 opevnění s velkou kruhovou věží.
    A pak přišli Rožmberkové.
  • 00:10:16 Rožmberkové samozřejmě měli už
    úplně jiné nároky na bydlení.
  • 00:10:24 Tehdy relativně zpustlý hrad
    nebyl tím pravým, kde by mohli
  • 00:10:27 vybudovat reprezentativní sídlo.
    Proto se rozhodli přistavět
  • 00:10:32 zámeckou část.
    Tehdejší přístavba měla tvar L.
  • 00:10:37 3 roky v ní bydlel i nejslavnější
    ze slavného rodu Petr Vok.
  • 00:10:40 Teď ale do podhradí.
  • 00:10:42 Vimperk si díky Zlaté stezce
    žil jako v bavlnce.
  • 00:10:45 Od 14. století se tu čile
    obchodovalo a peníze tekly proudem,
  • 00:10:49 pak ale utrum a husiti.
  • 00:10:52 Zdejší šlechta stála na straně
    katolíků. Poprvé lehlo město
  • 00:10:56 popelem v r. 1423, podruhé
    půl století na to, tentokrát
  • 00:10:59 přičiněním vojáků pasovského
    biskupa.
  • 00:11:03 V r. 1479 udělil král Vladislav II.
    Jagellonský Vimperským právo
  • 00:11:08 opevnit se. Zbytky hradeb
    stojí dodnes.
  • 00:11:13 Na těchto fotografiích je vidět
    poslední brána,
  • 00:11:16 dochovaná ve Vimperku.
    Původně byly brány čtyři.
  • 00:11:22 Nyní už je jenom tato Černá brána
    nebo Černá věž.
  • 00:11:26 Pochází z doby 1479,
    kdy vzniklo opevnění Vimperka.
  • 00:11:31 Pro zajímavost bych dodala,
    že v r. 1923 ji obývala
  • 00:11:35 městská chudina.
  • 00:11:41 Součástí opevnění je i branka,
    která spojuje 2 bašty.
  • 00:11:44 V jedné z nich bývala hladomorna,
    a i dnes tu prý lze zaslechnout
  • 00:11:48 strašidelné kvílení.
    Dere se z hrdla čarodějnice Svízi.
  • 00:11:52 Kroniky ovšem říkají, že dotyčná
    byla ranhojička, která zachránila
  • 00:11:56 pána z Janovic, nepěkně potrhaného
    medvědem. Kdo ví?
  • 00:12:00 S určitostí ale víme, že jako první
    stál na vimperském náměstí
  • 00:12:04 dvoulodní kostel Navštívení
    Panny Marie z roku 1365. A dál?
  • 00:12:10 Druhou nejstarší budovou
    na náměstí je zvonice.
  • 00:12:13 Je dominantou města.
    Je vidět zdaleka.
  • 00:12:20 Původně byla o něco nižší,
    pak byla zvýšena.
  • 00:12:23 Byla postavena někdy kolem
    r. 1500, a stojí samostatně.
  • 00:12:28 I z ní v minulosti několikrát
    šlehaly plameny.
  • 00:12:31 Radnice se zase honosí barokním
    štítem, nejstarší městský dům,
  • 00:12:35 ten U Jelena ze 16. století,
    loveckými motivy.
  • 00:12:38 Místní roubené domy jsou pak
    státem chráněnou památkou.
  • 00:12:42 Pokud jste dostali chuť ponořit
    se do zdejších dějin
  • 00:12:46 ještě důkladněji, honem
    na vimperský zámek.
  • 00:12:49 Výstava historických fotografií
    zachycuje přestavbu ze začátku
  • 00:12:52 20. století - a pak do ulic!
    Vylouply se k nepoznání.
  • 00:13:02 A teď se podíváme do jednoho
    lesa nedaleko Velkého Meziříčí.
  • 00:13:05 Ale není to les ledajaký.
  • 00:13:06 Loni tu totiž vznikla opravdu
    ojedinělá naučná stezka.
  • 00:13:10 Celá je věnována jedinému,
    zato velmi početnému
  • 00:13:13 živočišnému druhu - mravenci
    pospolitému.
  • 00:13:17 Na 10 panelech kolem 3km cesty
    se o nich dozvíte
  • 00:13:20 mnoho zajímavého.
  • 00:13:22 Ale jsou tu i mravenci živí,
    tak si na cestu zastrčte
  • 00:13:25 radši kalhoty do ponožek.
  • 00:13:28 Mraveneček v lese, těžkou kládu
    nese... Taky si pamatujete
  • 00:13:32 na tuhle dětskou říkanku?
  • 00:13:34 Ale pozor, na Šebeni
    platí mnohanásobně.
  • 00:13:37 A kdyby mu měli pomoci kamarádi,
    jak se v ní rovněž praví,
  • 00:13:40 mohla by ta kláda být hodně velká.
  • 00:13:42 Mravenců tu totiž žije
    něco kolem 900 milionů.
  • 00:13:48 Je to část lesa v katastru obce
    Dobrá Voda nedaleko Křižanova,
  • 00:13:54 kde se na ploše 134 ha nachází
    největší populace
  • 00:13:56 asi 1200 mravenišť lesního
    mravence, mravence pospolitého -
  • 00:14:01 Formica Polyctena.
  • 00:14:03 V současné době je to největší
    známá lokalita tohoto mravence
  • 00:14:06 v České republice.
  • 00:14:08 My jsme zvyklí z Ferdy mravence
    obvykle rozlišovat jenom černé
  • 00:14:13 a zrzavé, ve skutečnosti
    mravenců je na světě několik,
  • 00:14:17 nebo spíše mnoho tisíc druhů.
  • 00:14:19 V současnosti je popsáno
    asi 9500 druhů,
  • 00:14:22 v ČR se předpokládá
    asi kolem 105 druhů.
  • 00:14:27 Jen 5 druhů lesních mravenců
    ale u nás staví takováto
  • 00:14:31 kupovitá mraveniště.
  • 00:14:33 A věděli jste, že tvoří roje,
    stejně jako včely?
  • 00:14:37 A taky mají dělnice, královny,
    trubce, jenže narozdíl od včel
  • 00:14:41 nevládnou mravencům královny,
    ale dělnice, a to hned několika
  • 00:14:45 různých profesí.
  • 00:14:49 Jsou dělnice, které se starají
    o královny, kukly, larvy.
  • 00:14:54 Jiné dělnice se naopak zabývají
    o výstavbu mraveniště.
  • 00:14:59 Jsou dělnice, které pátrají po nové
    potravě, jiné dělnice se starají
  • 00:15:04 o kolonie mšic.
  • 00:15:06 Mravenci jsou na hmyz poměrně
    dlouhověcí,
  • 00:15:09 dělnice se s přehledem
    dožívají 3 let.
  • 00:15:12 Když zkoušeli chovat královnu
    v laboratorních podmínkách,
  • 00:15:15 dožila se celých 25 let!
  • 00:15:18 Díky tomu mohou starší dělnice
    předávat zkušenosti mladým.
  • 00:15:22 Samostatnou kapitolou
    je pak mraveniště.
  • 00:15:25 To, co vidíme, je nadzemní část,
    která se sestává z kupy jehličí
  • 00:15:29 a potom z nějakého valu.
  • 00:15:32 Val je většinou sypký a je to
    zbytek po vydolovaných
  • 00:15:36 komorách v podzemí.
  • 00:15:42 Zjednodušeně řečeno se dá říct,
    že v podzemí budou ty komory sahat
  • 00:15:46 někde po konec toho valu a jdou
    poměrně dost do hloubky.
  • 00:15:54 Mraveniště je vlastně
    jakýsi obří inkubátor.
  • 00:15:57 Víc než 20cm vrstva jehličí udržuje
    uvnitř teplotu mezi 33 - 38 °C.
  • 00:16:04 Mravenci mají taky hned několik
    fíglů na to, aby se v jejich
  • 00:16:07 příbytku neochladilo.
  • 00:16:09 Ta kupa má takový sklon, který je
    v místě, kde se nachází,
  • 00:16:13 nejvýhodnější pro to,
    aby tam dopadalo tolik paprsků,
  • 00:16:18 kolik je potřeba.
  • 00:16:22 To ovšem v chladnějším počasí
    nemusí stačit, takže dělnice vyjdou
  • 00:16:25 na povrch a tam vytvoří masu z těl.
  • 00:16:33 Jakmile se zahřejí,
    tak prolézají do vnitřku kupy,
  • 00:16:37 kterou tím postupně ohřejí.
  • 00:16:40 A když je naopak v mraveništi moc
    teplo, otevírají dělnice komíny
  • 00:16:44 a vchody, aby kupu ochladily.
  • 00:16:46 Zkrátka život v mraveništi
    je jako život velkoměsta.
  • 00:16:50 A tak pokud máte chuť, přijeďte ho
    na Šebeň pozorovat v plné kráse.
  • 00:16:54 A určitě najdete i onoho mravenečka
    s kládou z té dětské říkanky.
  • 00:17:00 Není to tak dlouho,
    co Česká televize odvysílala
  • 00:17:03 seriál "Zpět k pramenům",
    v němž herec Luděk Munzar
  • 00:17:06 nachodil kilometry proti proudu řek
    k jejich prameništím.
  • 00:17:09 Ale nebyl sám.
  • 00:17:11 Jedním z těch, které zajímalo,
    odkud kam teče ta která řeka,
  • 00:17:14 byl i Pavel Kverek z Kněžmostu.
  • 00:17:17 Tento kovář a znalec slavíků našel
    a označil pramen řeky Klenice.
  • 00:17:21 Hned se dozvíte, kde to je.
  • 00:17:25 Mladá Boleslav není jen město aut,
    ale taky město se starobylým
  • 00:17:28 hradem, který se pne nad soutokem
    dvou řek: Jizery a Klenice.
  • 00:17:33 Právě tohle místo nás zajímá.
  • 00:17:39 Říčka Klenice pramení
    v Českém Ráji.
  • 00:17:41 Nemohla si pro svou cestu vybrat
    lepší místo.
  • 00:17:44 Vy sami se přesvědčíte o tom,
    jak její prameny vypadají.
  • 00:17:47 Řeka se vine příměstským parkem
    Štěpánkou a podhlodává dunící
  • 00:17:50 silnici Praha - Liberec.
    Pak se ztrácí v lukách a rákosí.
  • 00:17:58 V Dolním Bousově, nejmenším městě
    Mladoboleslavska,
  • 00:18:01 ostře zatáčí na sever.
  • 00:18:05 Klenice tu protéká továrními
    nádržemi, rájem místních rybářů.
  • 00:18:10 Kousek nad Bousovem už narážíme
    na první rybník.
  • 00:18:17 Zastavili jsme se v Dolním
    Bousově, v místě, kde říčka Klenice
  • 00:18:20 poprvé a naposledy prudce mění směr
    a plní hladinu rybníka Červenského.
  • 00:18:26 Ten je největší vodní plochou
    jak na Bousovsku,
  • 00:18:29 tak na celé říčce Klenici.
    Jeho hladina má výměru 45 ha.
  • 00:18:33 Nad ním v té soustavě se nachází
    rybník Šlejferna, rybníky
  • 00:18:36 Buškovský a Střehonský.
  • 00:18:39 Červenský rybník je významným
    zastávkovým místem
  • 00:18:42 ptačích karavan.
  • 00:18:44 Naše putování k prameni
    s nadhledem sleduje
  • 00:18:46 lovecký zámeček Humprecht.
  • 00:18:49 Nad Střehomským rybníkem
    se otevírá Plakánek,
  • 00:18:53 údolí plné tůní a pramenů,
    které dávají Klenici sílu.
  • 00:18:58 U studánky, které místní neřeknou
    jinak než Roubenka,
  • 00:19:01 prý na svých toulkách okolím
    Sobotky hasil žízeň
  • 00:19:04 i básník Fráňa Šrámek.
  • 00:19:10 Nad bývalou pilou přehrazuje řeku
    tajemný Pilský rybník.
  • 00:19:15 Pak už se před námi objevuje Kost.
  • 00:19:20 Cesta proti proudu Klenice
    nás přivedla do údolí Plakánek,
  • 00:19:23 romantického úzkého údolí,
    vyhloubeného právě říčkou Klenicí.
  • 00:19:27 Klenice si sem do toho údolí
    přišla pro své jméno - rostou totiž
  • 00:19:30 tady javory, které se nazývají
    kleny. Za námi vidíte hrad Kost,
  • 00:19:34 který k Plakánku patří.
  • 00:19:38 Cesta proti proudu říčky nás
    dovedla až na náves v Libošovicích.
  • 00:19:42 Kousek za vesnicí je místo,
    které hledáme.
  • 00:19:49 Stojíme u jednoho z pramenů
    říčky Klenice, poblíž železničního
  • 00:19:53 náspu pod Nepřívětskou Hůrou.
  • 00:19:56 Odtud se Klenice roztéká k jihu
    do údolí Plakánku, kde přibírá
  • 00:20:00 hlavní vodu a odtamtud směřuje dál
    až ke svému splynutí
  • 00:20:03 v řece Jizeře.
  • 00:20:05 Kudy k prameni Klenice už tedy
    víte. Díky kněžnovskému kováři
  • 00:20:09 Pavlu Kverkovi, muži mnoha zájmů.
  • 00:20:12 Jen tak na okraj, před pár dny
    okroužkoval svého 1000 slavíka.
  • 00:20:18 Obecní dům je jednou
    z nejznámějších pražských památek
  • 00:20:21 secese, která vrcholila
    na začátku 20. století.
  • 00:20:24 Na jeho místě v minulosti stával
    Královský dvůr, kde sídlili čeští
  • 00:20:28 panovníci do doby, než se přesunuli
    na Pražský hrad.
  • 00:20:31 Na přelomu 19. a 20. století
    získala pozemek Na Příkopech
  • 00:20:35 Pražská obec.
  • 00:20:37 V letech 1905-11 tu nechala vyrůst
    secesní klenot zkolaudovaný
  • 00:20:42 roku 1912 - Obecní dům.
  • 00:20:48 Myšlenka vybudovat české
    reprezentační centrum,
  • 00:20:50 byla pro národní sebevědomí
    na začátku 20. století
  • 00:20:52 velkým počinem.
  • 00:20:54 Ze soutěže vzešlí tvůrci,
    architekti Balšánek a Polívka,
  • 00:20:57 se chopili práce se ctí.
  • 00:20:58 Rekonstrukce, která proběhla
    před pár lety, pak respektovala
  • 00:21:01 původní tvary, materiály a doplňky,
    takže dnešní podoba Obecního domu
  • 00:21:05 je totožná s tou původní.
  • 00:21:08 Obecní dům nebyl postaven
    jen pro reprezentaci města,
  • 00:21:11 což bylo to nejdůležitější,
    ale taky pro společenský
  • 00:21:14 a spolkový život města.
  • 00:21:19 Sály a salonky byly pronajímány
    pro jednotlivé organizace.
  • 00:21:24 Např. tu byl Pánský klub
    a Agrární klub.
  • 00:21:32 Pěkně si to pánové zařídili.
  • 00:21:35 Ale nezapomněli ani
    na ženský element.
  • 00:21:37 Toto je třeba Božena Němcová.
  • 00:21:39 A jsou tu i další slavné osobnosti
    českých dějin.
  • 00:21:42 V době výstavby Obecního domu
    měla éra Rakouska-Uherska
  • 00:21:44 na kahánku, takže výzdoba
    odpovídá národnímu nadšení.
  • 00:21:48 Ač byla budova tvořena
    ve stylu pařížské secese,
  • 00:21:50 někde je už zřetelný další vývoj.
  • 00:21:53 Na výzdobě tohoto salonku je vidět
    postup architektury ze secese,
  • 00:21:59 nebo náznaky art deca,
    a další moderní výzdoba.
  • 00:22:07 Je to vidět na barevnosti.
  • 00:22:12 Opouštějí se rostlinné motivy
    a začínají geometrické dekorativní
  • 00:22:15 znaky a výrazné barvy.
  • 00:22:21 Nejvíc namíchané styly najdete
    v bývalé kavárně.
  • 00:22:24 Dekoratéři tam namixovali prvky
    secese, art deca i trendy
  • 00:22:28 starších období.
  • 00:22:30 Obecní dům měl být ukázkou
    českého průmyslu, umění a řemesla -
  • 00:22:33 tedy hlavně sklářství
    a zpracování barevných kovů.
  • 00:22:37 Do 1. patra k sálům a salonkům
    šlapali návštěvníci po svých,
  • 00:22:41 ovšem takzvaným VIP osobnostem
    pomáhala už tenkrát technika.
  • 00:22:47 Významnou památkou v Obecním domě
    jsou také historické výtahy.
  • 00:22:51 Jsou dva, prezidentský
    a primátorský, podle loží
  • 00:22:54 ve Smetanově síni.
  • 00:22:58 Všude tu na vás dýchne šarm
    a noblesa. A ze všech stran
  • 00:23:02 zaútočí také významní umělci:
    Ženíšek, Mucha, Preissler,
  • 00:23:06 Švabinský, Aleš a mnozí další.
  • 00:23:08 I díky nim je Obecní dům
    ohromné umělecké dílo.
  • 00:23:11 A psaly se v něm i dějiny.
  • 00:23:13 Právě tady byla vyhlášena
    v roce 1918 republika,
  • 00:23:16 zasedala tu nová vláda
    a parlament.
  • 00:23:18 Ale pojďme do přízemí, kde můžeme
    potěšit i naše chuťové buňky.
  • 00:23:22 Tvůrci tu vytvořili elegantní
    prostory ve francouzském duchu...
  • 00:23:25 O patro níž počítali zase
    s jinou klientelou.
  • 00:23:28 Proto ta lidovost.
  • 00:23:30 I ty jednotící prvky
    pro tu lidovost docílili kombinací
  • 00:23:34 materiálů, jako je dřevo
    a keramika.
  • 00:23:39 Když se schází po schodech,
    tak vidíte třeba i na zábradlí
  • 00:23:42 symboly chmele.
  • 00:23:45 To znamená, člověk okamžitě
    neklamně ví, že jde do restaurace.
  • 00:23:55 Běžný návštěvník ani nepostřehne
    sjednocenou výzdobu, třeba listy
  • 00:23:59 tří druhů stromů na klikách,
    mřížích a dalších doplňcích.
  • 00:24:03 K tomu je zapotřebí se zastavit
    a pozorně zkoumat.
  • 00:24:06 I když přijdete poněkolikáté,
    v Obecním domě vždy naleznete
  • 00:24:10 nový detail, který vás překvapí.
  • 00:24:13 Vyzkoušejte to.
    Uvidíte, že nelžeme.
  • 00:24:18 A po poslední reportáži
    je na řadě soutěž.
  • 00:24:20 Iveta chtěla minule vědět,
    kde jsou naše první pivní lázně.
  • 00:24:23 Správně bylo za "C",
    najdeme je v Chodové Plané.
  • 00:24:28 Vítězi, jehož jméno právě vidíte
    na obrazovce, upřímně blahopřeji.
  • 00:24:31 A dnes se vás ptám,
    kam se vydáme za tajemnými
  • 00:24:34 kamennými řadami?
    Napovím, že to je na Lounsku.
  • 00:24:37 Kde konkrétně? Může to být:
  • 00:24:46 Kameny jsou uspořádány
    do 14 rovnoběžných řad.
  • 00:24:49 Kdo a proč je tu sestavil,
    nikdo neví.
  • 00:24:52 Stejně tak se neví, jak sem vlastně
    kameny dopravili.
  • 00:24:55 Svým uspořádáním připomínají
    podobný úkaz z francouzské Bretaně,
  • 00:24:58 a tak se jim říká Český Carnak.
  • 00:25:01 Těch našich kamenů je 2239.
  • 00:25:04 Ty dva největší se jmenují
    Pegas a Gibon.
  • 00:25:07 V den letního slunovratu jsou
    v přímce s vycházejícím sluncem.
  • 00:25:11 Těch záhad a tajemství
    je ale víc.
  • 00:25:13 Už víte, kde ony kameny najdete?
  • 00:25:18 Své odpovědi nám pošlete esemeskou
    a nebo zavolejte, tady teď přesně
  • 00:25:21 vidíte, jak na to.
  • 00:25:23 A nebo se podívejte na teletext
    a web České televize.
  • 00:25:25 Vaše odpovědi čekáme do čtvrtka,
    14 hodin.
  • 00:25:30 Ode mne je to pro dnešek
    téměř všechno.
  • 00:25:32 S Ivetou se příště podíváte
    na Ještěd, který slaví
  • 00:25:35 nekulaté narozeniny.
  • 00:25:37 Do té doby se mějte fajn
    a užívejte si prázdnin
  • 00:25:39 a dovolených, na shledanou,
    přátelé.
  • 00:25:42 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2007

Související