iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 2. 2017
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

39 hlasů
41571
zhlédnutí

Mendel - otec genetiky

Životopisný portrét zakladatele genetiky J. G. Mendela se sofistikovanými přesahy do současnosti.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Mendel - otec genetiky

  • 00:01:13 *Do kalendáře světových kulturních
    výročí za rok 1965
  • 00:01:17 zařadilo UNESCO i 100. výročí
    objevů zakladatele genetiky
  • 00:01:21 Gregora Johanna Mendela.
  • 00:01:27 Jeho slavné pokusy s křížením
    hrachu
  • 00:01:28 byly vzpomenuty ve všech kulturních
    zemích světa
  • 00:01:32 na národních vědeckých zasedáních.
  • 00:01:36 Byl přírodovědec, zakladatel
    genetiky
  • 00:01:39 a objevitel základních zákonů
    dědičnosti.
  • 00:01:43 Působil jako mnich
  • 00:01:44 a později opat augustiniánského
    kláštera na Starém Brně.*
  • 00:01:50 *Filmem provází Marek Orko Vácha-
  • 00:01:52 genetik-přírodovědec, pedagog
    a spisovatel.*
  • 00:01:56 -Bez nadsázky je možno říci,
  • 00:01:58 že Johann Gregor Mendel
    je slavný všude ve světě,
  • 00:02:00 s výjimkou České republiky.
  • 00:02:02 Když otevřeme jakoukoliv učebnici
    biologie
  • 00:02:05 ze Spojených států
    nebo z Velké Británie,
  • 00:02:07 tak jsou vždycky vzpomínáni
    dva velikáni,
  • 00:02:10 kteří stojí u zrodu moderní
    biologie:
  • 00:02:13 Charles Darwin a Johann Gregor
    Mendel.
  • 00:02:16 A velmi často, pokud otevřeme
    zámořskou učebnici biologie,
  • 00:02:20 tak tito dva velikáni jsou uváděni
    v opačném pořadí:
  • 00:02:24 Johann Gregor Mendel
    a Charles Darwin.
  • 00:02:28 My Češi skutečně nevíme, jak
    velkého génia máme mezi sebou.
  • 00:02:33 Johann Gregor Mendel,
  • 00:02:35 který se považoval za Moravana
    německy mluvícího,
  • 00:02:38 a který založil celý nový obor-
    genetiku.
  • 00:02:44 *Genetika je věda o odlišnostech.
  • 00:02:47 Je také o podobnostech
    mezi příbuznými, živými i mrtvými
  • 00:02:52 a mezi různými tvory,
    žijícími i vyhynulými.
  • 00:02:56 Geny představují zápis
    biologické historie.
  • 00:02:59 Mapy, ukazující jak jsou geny
    uspořádány,
  • 00:03:03 říkají mnoho o tom,
    jak se vyvinul člověk,
  • 00:03:06 jaký je náš vztah k ostatním tvorům
    a dokonce o tom, jak vznikl život.
  • 00:03:24 Gregor Johann Mendel se narodil
    20. července 1822
  • 00:03:28 v rolnické rodině německy mluvících
    drobných zemědělců
  • 00:03:32 v Hynčicích ve Slezsku
  • 00:03:35 Antonu Mendelovi a matce
    Rosině rozené Schwirtlich.
  • 00:03:40 Malý Mendel byl pokřtěn
    o 2 dny později 22. července 1822
  • 00:03:45 v sousední moravské vesnici
    Dolní Vražné jako Johann.
  • 00:03:51 Jeho mateřským jazykem
    byla němčina,
  • 00:03:54 nicméně vzhledem k tomu,
  • 00:03:56 že působil v dvojjazyčném
    prostředí, naučil se plynně česky,
  • 00:03:59 a sám se cítil být
    "Moravanem německé řeči".
  • 00:04:04 Po absolvování základní školy
    v Hynčicích
  • 00:04:06 navštěvoval mladý Johann
  • 00:04:08 piaristickou školu v Lipníku
    nad Bečvou.
  • 00:04:12 Středoškolské vzdělání ukončil
    maturitní zkouškou
  • 00:04:15 na gymnáziu v Opavě.
  • 00:04:18 V letech 1840-1843 studoval
  • 00:04:21 na Filozofické fakultě Univerzity
    v Olomouci.
  • 00:04:25 V této době v Olomouci vyučoval
  • 00:04:27 přírodní historii
    a polní hospodářství
  • 00:04:29 Johann Karl Nestler,
  • 00:04:31 významný výzkumník na poli
    šlechtění zvířat a rostlin,
  • 00:04:35 jehož výzkum šlechtění ovcí
    podle některých autorů
  • 00:04:38 ovlivnil pozdější Mendelovu práci.*
  • 00:04:43 -V celém Mendelově životopise
    je fascinující pozorovat,
  • 00:04:46 jak se správní lidé objevovali
    na správném místě.
  • 00:04:49 Mendel se narodil 1822,
    20. července,
  • 00:04:53 byl pokřtěný o 2 dny později,
    a mimochodem, to datum 22. července
  • 00:04:57 bude považovat za datum
    svého narození,
  • 00:05:01 bude ho takto uvádět v životopise.
  • 00:05:03 Mendel měl o 2 roky starší
    sestru Veroniku,
  • 00:05:07 a potom se ještě narodila
    o 7 let mladší sestra Terezie.
  • 00:05:11 Mluvím o tom proto,
    že Mendel byl jediný syn.
  • 00:05:14 *Takže bylo naprosto jasné,
  • 00:05:15 že Mendel musí zdědit statek
    v Hynčicích,
  • 00:05:18 o který se bude starat.
  • 00:05:21 Jeho učitel Tomas Makita
    a farář Johanes Schreiber,
  • 00:05:25 mimochodem oba dva lidé,
  • 00:05:27 kteří měli velký zájem o přírodopis
    a ovocnářství,
  • 00:05:30 rozpoznali chlapcův talent
  • 00:05:32 a podařilo se jim přemluvit
    Antona Mendela, Johannova tatínka,
  • 00:05:37 aby dal svého syna na studia.
  • 00:05:39 Statek nakonec přebere
    Mendelův švagr,
  • 00:05:42 manžel jeho sestry Veroniky.*
  • 00:05:49 -Další důležitá chvíle
    byla chvíle v Olomouci,
  • 00:05:52 kdy Mendel tam studuje
    od roku 1840,
  • 00:05:57 a starobrněnský opat
    František Cyril Napp
  • 00:06:00 si dopisoval s olomouckým
    vyučujícím Friedrichem Franzem
  • 00:06:04 a v jednom dopise ho žádá,
  • 00:06:06 jestli by tam náhodou Franz
    neměl nějakého šikovného studenta,
  • 00:06:09 který by se chtěl stát
    augustiniánem.
  • 00:06:12 Franz neváhá ani vteřinu
    a říká jméno Johann Mendel.
  • 00:06:16 Mendel potom v říjnu 1843
  • 00:06:18 se dostává do starobrněnského
    kláštera,
  • 00:06:21 přijímá řeholní jméno Gregor
  • 00:06:23 a od této chvíle až do dne
    své smrti
  • 00:06:25 se bude podepisovat jménem
    Gregor Mendel.
  • 00:06:29 *V Brně se usadil Řád augustiniánů
    již v roce 1344
  • 00:06:34 za podpory moravského markraběte
    Jana Jindřicha.
  • 00:06:39 Císař Karel IV. věnoval
    svému bratru Janu Jindřichovi
  • 00:06:42 pro klášter obraz byzantsko-
    italského původu - Černou Madonu,
  • 00:06:47 jenž je uchováván dodnes
    v hlavním oltáři.
  • 00:06:51 Klášter byl vybudován mimo město
  • 00:06:53 hned vedle středověkých městských
    hradeb,
  • 00:06:55 ale rozšířením opevnění se stal
    součástí města Brna.*
  • 00:07:01 *Hovoří Stanislav Juránek,
    brněnský patriot.*
  • 00:07:05 -Jsem rád, že Brno má velikou
    trojici.
  • 00:07:08 Martina Středu, který zasvětil
    město Brno Panně Marii
  • 00:07:13 a díky tomu jsme vyhráli nad Švédy,
  • 00:07:17 potom je to Leoš Janáček,
    který k tomu přidal hudbu,
  • 00:07:22 a pak ten, koho mám nejradši,
    Gregor Mendel.
  • 00:07:26 Schovali jsme ho sice do zahrádky,
  • 00:07:28 ale on tam na té zahrádce objevil
    základy genetiky
  • 00:07:32 a ty se rozšířily do celého světa.
  • 00:07:36 *Význam kláštera na Moravě
    i v rámci řádu dosvědčuje,
  • 00:07:39 že v 18. století získal
    zvláštní papežské právo
  • 00:07:43 používat pro svého představeného
    výsady infulovaného opata,
  • 00:07:49 tedy jisté privilegium.
  • 00:07:51 Toto označení jinak augustiniáni
    jako žebravý řád nepoužívají.
  • 00:07:56 Brněnský opat je jediným
    augustiniánským opatem na světě.*
  • 00:08:25 *Hovoří Juan Provecho López-
    španělský augustinián v Česku.*
  • 00:08:32 -My augustiniáni jsme se od doby
    našeho zakladatele sv. Augustina
  • 00:08:36 věnovali jak vědě, tak kultuře.
  • 00:08:39 Věda a kultura, náboženství a věda.
    Augustin byl tím,
  • 00:08:43 kdo nás od začátku vyzýval,
    abychom podporovali vědu.
  • 00:08:46 Díky tomu jsme se během
    několika staletí v naší zemi,
  • 00:08:50 tady na Moravě, věnovali
    nejen kultuře, ale i vědě.
  • 00:08:54 I kvůli tomu se Řehoř Mendel,
    augustinián v klášteře v Brně,
  • 00:08:57 věnoval, tak jak si přál Augustin,
    vědeckému studiu,
  • 00:09:01 a tak objasnil, že věda
    a náboženství nejsou nepřátelé,
  • 00:09:05 ale přátelé, kteří spolupracují.
  • 00:09:07 On otevřel cestu spolupráce
    mezi kulturou a vědou.
  • 00:09:12 Jsme nyní v klášteře sv. Tomáše
    v Praze.
  • 00:09:14 Je to augustiniánský klášter
    v České republice,
  • 00:09:16 který spolupracuje s augustiniány
    z brněnského kláštera,
  • 00:09:19 ve kterém působil, pracoval a konal
    pastorační práce Řehoř Mendel,
  • 00:09:24 jednak jako opat,
    jednak jako vědec.
  • 00:09:28 Řehoř Mendel odpovídal
    na volání sv. Augustina,
  • 00:09:30 abychom našli společnou cestu
    mezi vědou a náboženstvím,
  • 00:09:34 vědou a kulturou.
  • 00:09:36 A je to cesta, která má pomáhat
    každému člověku být šťastný.
  • 00:09:43 *Význam augustiniánského kláštera
  • 00:09:45 jej ochránil před zrušením
    za reforem Josefa II.,
  • 00:09:49 nicméně ty se jej i tak
    významně dotkly.
  • 00:09:53 Císař a moravský markrabě Josef II.
  • 00:09:56 totiž nařídil výnosem
    z března 1783,
  • 00:10:00 aby augustiniáni opustili
    stávající klášter,
  • 00:10:03 který pak využil pro umístění
    moravských politických úřadů,
  • 00:10:07 tedy místodržitelství,
  • 00:10:09 dnes Moravská galerie
    na Moravském náměstí v Brně.
  • 00:10:20 Augustiniáni náhradou dostali
  • 00:10:22 budovy zrušeného kláštera
    cisterciaček
  • 00:10:25 s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
    na Starém Brně.
  • 00:10:30 Zajímavostí je, že v klášteře byl
  • 00:10:32 z prostředků augustiniánské
    thurnovské hudební fundace
  • 00:10:36 vychováván Leoš Janáček,
  • 00:10:38 který zde působil jako ředitel
    kůru,
  • 00:10:41 a že z klášterního pivovaru
  • 00:10:42 vznikl dnešní nejznámější
    Brněnský pivovar.
  • 00:10:55 Papež Jan Pavel II.
    kostelu Nanebevzetí Panny Marie
  • 00:10:59 udělil titul bazilika minor
    apoštolským brévem z října 1987.
  • 00:11:06 Na Starém Brně je klášter dodnes.*
  • 00:11:14 -V starobrněnském klášteře Mendel
    fascinujícím způsobem rozkvetl.
  • 00:11:18 František Cyril Napp byl opat,
    o kterém bychom dneska řekli,
  • 00:11:22 že to byla absolutně renesanční
    osobnost,
  • 00:11:25 který mimochodem byl také předsedou
    Pomologického spolku.
  • 00:11:28 Zajímal se o přírodní vědy.
  • 00:11:31 Mendel 1860 četl už Darwinovo
    vydání O původu druhu,
  • 00:11:36 bylo to 2. vydání, které četl
    v německém překladu.
  • 00:11:39 Napp do své smrti 1868 absolutně
    věřil v Johanna Gregora Mendela.
  • 00:11:47 Věřil v jeho vědecký zápal
    a věřil, že to je člověk,
  • 00:11:51 který tak říkajíc tedy udělá
    díru do světa a velké objevy.
  • 00:11:56 Po svém vysvěcení na kněze,
    což bylo 4. srpna 1847,
  • 00:12:00 tak Gregor Mendel jde pracovat
    do nemocnice na Pekařské ulici,
  • 00:12:04 a tam se znovu objevuje
    povahový rys,
  • 00:12:06 který známe z mnoha míst
    jeho životopisu,
  • 00:12:08 dneska bychom řekli
    snad slabé nervy.
  • 00:12:11 *To, že Mendel byl trémista
  • 00:12:13 a pohled na nemocné a jejich
    utrpení mu dělal fyzicky nevolno.
  • 00:12:18 Napp Mendela stahuje zpátky
    do kláštera
  • 00:12:20 a posílá ho učit do Znojma řečtinu,
    latinu, němčinu a matematiku.
  • 00:12:27 Aby mohl Mendel učit na střední
    škole, potřeboval zkoušky,
  • 00:12:31 ty šel skládat do Vídně
    a přichází znovu situace,
  • 00:12:34 kterou tak dobře známe
    z našich životů,
  • 00:12:37 že životní neúspěch se v časové
    perspektivě najednou ukáže
  • 00:12:42 jako velmi důležitá okolnost.*
  • 00:12:46 -Mendel 1851 zkouší tyto zkoušky
    složit a neúspěšně.
  • 00:12:50 Paradoxně velmi dobře
    se mu podařilo složit fyziku,
  • 00:12:54 ale nezdařilo se mu složit zkoušku
    ze zoologie, z jednoho důvodu,
  • 00:12:58 protože vlastně se věnoval
    samostudiu a neměl za sebou
  • 00:13:02 nějaké systematické přírodovědecké
    vzdělání.
  • 00:13:05 Na to konto ale ho Cyril Napp
    nechává 1851-53
  • 00:13:11 dva roky studovat čtyři semestry
    ve Vídni.
  • 00:13:15 *Mendelovi se nemůže stát
    nic lepšího,
  • 00:13:17 protože tady se setkává
    s kombinatorikou,
  • 00:13:19 kterou potom použije
    ve svých pokusech s hrachem.
  • 00:13:23 Tady se mu dostane systematického
    studia,
  • 00:13:26 a kdyby nebylo zmiňovaného
    neúspěchu,
  • 00:13:28 tak by Mendel nestudoval
    čtyři semestry ve Vídni,
  • 00:13:31 nesetkal by se s kombinatorikou
  • 00:13:33 a velmi pravděpodobně
    by na nic nepřišel,
  • 00:13:35 protože by neměl matematický
    základ, který tam získal.*
  • 00:13:41 -V květnu 1956 Mendel zkouší
    podruhé ty zkoušky ve Vídni udělat.
  • 00:13:44 Z těchto zkoušek také odchází
    s velikánským neúspěchem,
  • 00:13:49 jeho životopisci konstatují,
  • 00:13:50 že se vrací domů, do Brna,
    zlomen a nešťastný.
  • 00:13:55 Nevíme přesně, proč ty zkoušky
    neudělal.
  • 00:13:57 Možná proto, že se dává do sporu
    s profesorem Fenclem,
  • 00:14:00 který zastával dobový názor,
  • 00:14:02 že celá rostlina vzniká
    z pylového zrna
  • 00:14:04 a Mendel v tu dobu už ví
    velmi dobře,
  • 00:14:06 že při vzniku každého nového
    jedince
  • 00:14:09 si beru 50 procent od tatínka
    a 50 procent od maminky,
  • 00:14:13 to znamená, nejenom pylové zrno,
  • 00:14:14 ale také vajíčko, které se nachází
    v pestíku.
  • 00:14:18 Mendelovi se potom stává věc,
  • 00:14:21 pro kterou ho komunistický režim
    nebude mít rád.
  • 00:14:25 Nejenom to, že Mendel
    byl augustinián,
  • 00:14:28 nejenom to, že Mendel
    byl katolický kněz,
  • 00:14:30 ale po smrti Cyrila Nappa
    byl Mendel zvolen
  • 00:14:33 opatem starobrněnského kláštera,
    a to jsou hříchy,
  • 00:14:38 které komunistický režim
    nikdy neodpustil.
  • 00:14:42 *Po smrti opata Cyrila Nappa
  • 00:14:44 byl zvolen opatem augustiniánského
    kláštera
  • 00:14:47 a v této funkci představoval
    významnou osobnost Brna a Moravy
  • 00:14:51 v tehdejším císařství
    rakousko-uherském.
  • 00:14:55 K této vysoké funkci postupně
    přibíral další
  • 00:14:57 a byl nucen svou pokusnou činnost
    stále více zanedbávat.
  • 00:15:04 V letech 1851-1853 studoval Mendel
  • 00:15:08 matematiku, fyziku, chemii,
    botaniku, zoologii a paleontologii.
  • 00:15:16 V roce 1853 ukončil studium
    na univerzitě ve Vídni,
  • 00:15:20 aniž by se mu z důvodu náhlé
    těžké nemoci
  • 00:15:22 podařilo složit profesorské
    zkoušky.
  • 00:15:27 Krátce pak ještě učil jako suplent
    přírodopisu a fyziky
  • 00:15:29 na 1. německé reálce v Jánské
    ulici.
  • 00:15:33 Během studií se velmi zajímal
  • 00:15:35 o fyziku, matematiku
    a meteorologii.
  • 00:15:39 Díky důkladnému studiu těchto věd
  • 00:15:40 si uvědomil důležitost matematiky
    a statistiky
  • 00:15:44 pro vysvětlování přírodních dějů.
  • 00:15:47 Toho později využil během
    svých pokusů s hrachem.
  • 00:15:53 Jeho velkým štěstím bylo,
    že nastoupil jako novic
  • 00:15:55 do augustiniánského kláštera
    na Starém Brně,
  • 00:15:58 kde se tehdy soustředila
    většina brněnské inteligence.
  • 00:16:05 V mládí navštěvoval
    kromě teologického semináře
  • 00:16:08 i přednášky o ovocnářství,
    vinařství a zemědělství.
  • 00:16:13 Jako kněz pracoval Mendel
    také v nemocnici.
  • 00:16:15 To ho ale velmi vysilovalo,
    z čehož onemocněl.
  • 00:16:19 Opat Napp ho proto uvolnil
  • 00:16:21 a Mendel nastoupil do Znojma
    jako učitel na gymnáziu,
  • 00:16:24 a poté pracoval i v Technickém
    učilišti v Brně.
  • 00:16:27 Ačkoliv se Mendel věnoval
    mnoha činnostem,
  • 00:16:30 dodnes si ho připomínáme
    kvůli jednomu rozsáhlému výzkumu.
  • 00:16:36 Mendel objevil a zformuloval
    základní zákonitosti,
  • 00:16:39 objasňující, jak rodiče předávají
    svým potomkům vlohy, čili geny.
  • 00:16:46 Shrnul je ve stěžejní práci
    Pokusy s hybridy rostlin.*
  • 00:16:54 *Hovoří Sir Paul Maxime Nurse-
  • 00:16:57 prezident Royal Society,
    držitel Nobelovy ceny.*
  • 00:17:01 -Mendel je pro mě zakladatel
    genetiky.
  • 00:17:04 Je osobou, která objevila
    odvětví vědy,
  • 00:17:06 které se stalo ve 20. století
  • 00:17:08 pravděpodobně nejdůležitější částí
    biologických věd.
  • 00:17:14 Je jedním z největší vědců
    na světě, v jedné řadě s vědci
  • 00:17:16 jako Charles Darwin, Isaac Newton
    nebo Albert Einstein.
  • 00:17:21 Velký člověk, velký člověk
    pro Českou republiku
  • 00:17:24 a pro světovou vědu.
  • 00:17:30 *Mendel byl geniální v tom,
    že spojil botaniku a matematiku.
  • 00:17:35 Do jeho doby byli botanikové lidé,
    kteří lisovali rostliny do herbáře,
  • 00:17:39 a nikoho nenapadlo spojovat
    biologii s matematikou.
  • 00:17:47 To byl také důvod, proč Mendelova
    práce, publikovaná roku 1865,
  • 00:17:52 nebyla dalších 35 let pochopena
  • 00:17:55 a proč i slavní vědci,
    se kterými si Mendel dopisoval,
  • 00:17:59 v něm viděli snaživého žáka,
    ale nic víc.
  • 00:18:03 Přestože vycházel pouze z pokusů
    s hrachem,
  • 00:18:06 platí jeho principy
    nejen pro rostliny,
  • 00:18:08 ale i pro živočichy,
    včetně člověka.
  • 00:18:12 Na jejich základě pak vznikly
    od počátku 20. století
  • 00:18:15 další objevy, které tyto poznatky
    potvrdily a dále rozvíjely.
  • 00:18:21 Každý, kdo chce alespoň trochu
    proniknout do tajů dědičnosti,
  • 00:18:25 musí základní mendelovské principy
    znát.
  • 00:18:29 Například v evropské populaci
    se rozšířila
  • 00:18:32 jedna z jednoduše dědičných
    lidských chorob - cystická fibróza.
  • 00:18:37 Dědí se stejně, jako zelené
    zbarvení semen hrachu.*
  • 00:18:46 *Hovoří profesor doktor
    Emil Paleček,
  • 00:18:50 který patří mezi přední
    české vědce
  • 00:18:51 v oblasti přírodních věd.*
  • 00:18:54 -Gregor Mendel, kromě svých
    dobře známých zákonitostí,
  • 00:18:58 taky uvažoval elementy
    nebo faktory dědičnosti.
  • 00:19:04 Jinými slovy teda uvažoval o DNA,
  • 00:19:07 aniž by znal její chemickou
    podstatu.
  • 00:19:11 Na druhé straně Miescher,
  • 00:19:13 ten vyizoloval nějakou látku,
    která byla bohatá fosforem,
  • 00:19:18 ale neměl ani ponětí, že by to mohl
    být genetický materiál.
  • 00:19:24 *I když Mendel publikuje svou práci
    již v roce 1865,
  • 00:19:28 až do roku 1952 nebylo jisté,
  • 00:19:31 co přesně materiálně
    jsou Mendelovy znaky,
  • 00:19:34 jaká chemická látka je odpovědná
    za dědičnost.
  • 00:19:39 Z logických a intuitivních důvodů
    se předpokládalo,
  • 00:19:42 že dědičnou substancí budou
    spíše proteiny, než DNA.
  • 00:19:46 Až v roce 1952 bylo definitivně
    prokázáno,
  • 00:19:50 že za dědičnost odpovídá překvapivě
    DNA a nikoli proteiny.
  • 00:19:56 V roce 1953 byla objevena
    dvoušroubovicová struktura DNA
  • 00:20:02 a 50 let od tohoto data,
    v květnu 2003,
  • 00:20:05 bylo publikováno složení
    genomu člověka.
  • 00:20:09 Projekt lidského genomu
  • 00:20:10 ale okamžitě začal vzbuzovat
    vážné etické otázky.
  • 00:20:14 Nevznikne zde po pseudovědeckých
    teoriích nacistů
  • 00:20:18 modernější "eugenika bílých
    plášťů",
  • 00:20:20 eugenika, při které se na základě
    znalostí člověka a jeho genů
  • 00:20:25 budou vybírat genomy s žádoucími
    vlastnostmi
  • 00:20:28 a naopak vyřazovat genotypy
    nevhodné,
  • 00:20:31 zatížené chorobami,
    či jen nežádoucí?
  • 00:20:34 Paralelně vzniká otázka
    po odpovědnosti člověka.
  • 00:20:38 Pokud geny ovlivňují
    nejenom tělesné znaky člověka,
  • 00:20:42 nýbrž i jeho myšlenky, charakter,
    povahu,
  • 00:20:45 za co jsem ještě odpovědný já
    a za co geny člověka?
  • 00:20:51 "Mysleli jsme si, že náš osud
    je zapsán ve hvězdách.
  • 00:20:54 Nyní víme, že z velké části
    je zapsán v našich genech",
  • 00:20:58 řekl James Watson, americký vědec,
  • 00:21:00 jeden z objevitelů struktury
    molekuly DNA.
  • 00:21:04 Watson, Crick a Wilkins
  • 00:21:05 dostali v roce 1962 Nobelovu cenu
    za medicínu
  • 00:21:10 za objasnění molekulární struktury
    nukleových kyselin.
  • 00:21:14 V roce 2003, symbolicky 50 let
  • 00:21:16 po objevení dvoušroubovicové
    struktury,
  • 00:21:19 byla publikována konečná sekvence
    genomu člověka.
  • 00:21:23 Etické důsledky: rasismus
    je biologicky neudržitelný,
  • 00:21:27 lidstvo pochází z Afriky,
  • 00:21:30 pod naší kůží jsme všichni
    Afričané.
  • 00:21:33 Lidstvo je geneticky překvapivě
    shodné.
  • 00:21:36 7 miliard lidí na zemi
    si je geneticky podobnější,
  • 00:21:39 než skupina šimpanzů
    z jednoho národního parku v Africe.
  • 00:21:44 Ovšem i tvorové na Zemi
    jsou si překvapivě podobní.
  • 00:21:48 Ve srovnání genomu šimpanze
    a člověka
  • 00:21:50 jsme zatím nenašli nejmenší narážku
    na to,
  • 00:21:53 že jeden druh je schopen napsat
    Osudovou symfonii a druhý ne.
  • 00:21:58 Stejné neurony, stejné geny.*
  • 00:22:02 -Mnohý středoškolský student
    by se zeptal,
  • 00:22:04 proč je vlastně Mendel tak geniální
  • 00:22:06 a proč ho považujeme za zakladatele
    moderní biologie,
  • 00:22:08 protože na střední škole
    se jenom naučíme,
  • 00:22:11 že Mendel křížil červené hrášky
    a bílé hrášky,
  • 00:22:13 a že potomci byli uniformně
    červení,
  • 00:22:16 no a potom, když ty červené
    samosprášil,
  • 00:22:18 tak 3 další potomci byli červení
    a jeden byl bílý.
  • 00:22:22 Je to jistě zajímavá práce,
    ale ne nějak geniální.
  • 00:22:27 Ale ono to geniální je,
    z pěti důvodů.
  • 00:22:31 Mendel zaprvé spojil jako první
    na světě botaniku a matematiku.
  • 00:22:37 Díky tomu, že si ve Vídni
    nastudoval kombinatoriku,
  • 00:22:40 tak pochopil, že i způsob,
    jakým se něco dědí,
  • 00:22:43 tak se dědí podle matematických
    zákonitostí.
  • 00:22:46 To nikdo předtím nedělal.
  • 00:22:48 Do té doby botanici, to byli lidi,
    kteří měli cylindr
  • 00:22:50 a sbírali rostliny do herbáře.
  • 00:22:52 Mendel jako první se začal zabývat
    velmi vážně
  • 00:22:54 spojením matematiky a botaniky.
  • 00:22:57 Pak už není potřeba být géniem,
    pak už člověk může dělat genetiku.
  • 00:23:02 Takže to je první důvod.
  • 00:23:03 Za druhé, nad tím zůstává
    rozum stát.
  • 00:23:07 Mendel si u hrášku určil 7 znaků
  • 00:23:10 a u všech 7 znaků existuje
    takzvaná kompletní úplná dominance,
  • 00:23:16 to znamená, dědí se buď všechno,
    nebo nic.
  • 00:23:19 Obecně řečeno, máme v přírodě
    dva typy dědičnosti,
  • 00:23:22 první je takzvaná neúplná
    dominance,
  • 00:23:25 červený rodič a bílý rodič dají,
    řekněme, růžového potomka.
  • 00:23:28 Mendel všechny znaky,
    které si vybral,
  • 00:23:31 tak se to dědilo tak,
  • 00:23:32 že ten potomek byl buď takový,
    anebo takový.
  • 00:23:35 U člověka máme taky jeden znak,
    který všichni známe,
  • 00:23:39 který se dědí tím systémem
    všechno nebo nic,
  • 00:23:42 a to je dědičnost pohlaví
    například.
  • 00:23:46 *Takže Mendel si určil 7 znaků:
  • 00:23:48 barvu květů, postavení květů-
    axiální nebo terminální,
  • 00:23:53 tvar semínek - kulatý
    nebo svraštělý,
  • 00:23:55 barvu semínek - žlutá nebo zelená,
    barvu lusků - žlutá, zelená,
  • 00:24:01 tvar lusků - nafouklý
    nebo zaškrcený,
  • 00:24:04 a potom výšku rostliny-
    malá nebo velká.
  • 00:24:08 Všech těchto 7 znaků se dědí
    systémem všechno nebo nic
  • 00:24:12 a navíc s jednou výjimkou,
  • 00:24:14 každý z těchto znaků je kódován
    jedním genem,
  • 00:24:17 ale to Mendel nemohl
    absolutně tušit.
  • 00:24:20 Snad to měl vypozorované
    v rodných Hynčicích,
  • 00:24:22 snad byl tak dobrý pozorovatel
    přírody,
  • 00:24:25 že toto vše si uvědomoval,
    to my, bohužel, nevíme.
  • 00:24:29 Za třetí, všichni, kdo křížili
    před Mendelem,
  • 00:24:32 tak zkoumali velký počet znaků
    na malém počtu rostlin.
  • 00:24:35 Mendel si uvědomil, protože měl
    za sebou matematické základy,
  • 00:24:39 že bude daleko lépe zkoumat
    malý počet znaků
  • 00:24:42 na velkém počtu rostlin,
    aby začala fungovat statistika.*
  • 00:24:57 -Co Mendel udělal, byly velmi
    jednoduché experimenty,
  • 00:25:00 při kterých křížil odlišné typy
    variet hrachu,
  • 00:25:03 rostliny, které byly velké
    nebo malé,
  • 00:25:06 s hladkými nebo svraštělými semeny.
  • 00:25:10 Co se mu zdařilo vidět bylo,
    jak tyto charakteristiky
  • 00:25:13 byly zděděny v první generaci
    rostlin
  • 00:25:15 a pak ve druhé generaci rostlin.
  • 00:25:18 A jednoduše pomocí počítání
    různých typů rostlin,
  • 00:25:21 které byly vyprodukovány,
  • 00:25:23 Mendel dospěl k představě genu,
    jakožto jednotce dědičnosti.
  • 00:25:31 A tato idea dominovala 20. století
    a proměnila ji v tom smyslu,
  • 00:25:35 že místo aby biologie
    jen popisovala, co se děje,
  • 00:25:39 snažila se nyní pochopit,
    co se děje.
  • 00:25:50 *Mendel zřejmě už věděl dopředu,
    co mu má vyjít.
  • 00:25:53 Tušil model, který stojí
    za jeho experimentálními daty.*
  • 00:25:58 -Mendel tím svým prvním
    experimentem prokázal,
  • 00:26:01 že nefunguje ten Darwinovský
    koncept "blending inheritance"
  • 00:26:05 směsné dědičnosti.
  • 00:26:07 Dobový koncept,
    kdy se předpokládalo,
  • 00:26:09 že potomek bude průměrem
    obou rodičů,
  • 00:26:11 tedy dobový příklad,
  • 00:26:13 když smísíme červené víno
    a bílé víno,
  • 00:26:16 že máme ve výsledku růžové víno.
  • 00:26:18 Mendel zkřížil červeně kvetoucí
    hrášek a bíle kvetoucí hrášek
  • 00:26:23 a získal červeně kvetoucího
    potomka,
  • 00:26:27 to znamená dokázal, že se dědí
    systémem všechno nebo nic.
  • 00:26:31 Já bych to v tuhle chvíli
    publikoval, ale ne tak Mendel.
  • 00:26:34 Ten se s tímto nespokojil
  • 00:26:36 a jeho genialita šla tak daleko,
    že si řekl:
  • 00:26:40 "A co když tady tohoto červeného
    potomka ještě samospráším?"
  • 00:26:46 A najednou přišel na to,
  • 00:26:47 že tento červený potomek
    vs. červený potomek
  • 00:26:51 dají vzpomínaný poměr 3 červení
    ku 1 bílému.
  • 00:26:55 "Aha! Takže 2 červení rodiče
    dokážou dát vznik
  • 00:26:59 jednomu bílému potomku."
  • 00:27:01 Mendel tím dokázal, že dneska
    bychom řekli geny,
  • 00:27:06 či konkrétně alely,
    získávám od rodičů,
  • 00:27:09 jsem jejich převozníkem v čase
  • 00:27:12 a nezměněné je předávám zase
    dál dětem.
  • 00:27:19 Takže Mendel dokázal, že červený
    rodič a červený rodič
  • 00:27:22 můžou dát bílého potomka.
    To je geniální!
  • 00:27:26 A konečně, Mendel vymyslel
    právě takovýto model,
  • 00:27:31 který byl schopen i předpovědět,
  • 00:27:33 co se stane v následném pokusu
    a to se skutečně stalo.
  • 00:27:37 Takže Mendel nejenom to,
    že vytvořil model,
  • 00:27:40 který vysvětloval experimentální
    data,
  • 00:27:42 ale tento model mu velmi úspěšně
    také předpověděl to, co se stane,
  • 00:27:48 a Mendel to skutečně dokázal.
  • 00:27:50 *Kdyby toto věděl Darwin,
    měl by po mnoha starostech,
  • 00:27:53 neboť právě tohle bylo slabé místo
    jeho evoluční teorie.
  • 00:27:57 I kdyby se totiž podle směsné
    dědičnosti
  • 00:27:59 narodila nadějná obluda
    hopeful monster,
  • 00:28:03 potomstvo by nutně měla
    s normálním průměrným partnerem
  • 00:28:07 a šťastné znaky by se beznadějně
    v průběhu generací vyředily.*
  • 00:28:14 -Darwin po publikování své práce
    se stal velmi známým,
  • 00:28:20 velmi populárním.
  • 00:28:22 Naproti tomu jak Mendel,
    tak Miescher,
  • 00:28:26 Mendel se vůbec nedočkal vlastně
    své slávy
  • 00:28:29 a Miescher jenom z malé části,
  • 00:28:32 protože v době, kdy se ukázalo,
    že DNA je genetickým materiálem,
  • 00:28:37 tak už byl po smrti.
  • 00:28:40 *V Darwinově pozůstalosti
    se Mendelova práce našla,
  • 00:28:43 avšak nerozřezaná,
    Darwin ji tedy měl, ale nečetl.*
  • 00:28:50 -Jeho práce Versuche über Pfanzen-
    Hybriden dodnes, prosím pěkně,
  • 00:28:55 je považována za základní
    vědeckou práci,
  • 00:28:59 za příklad toho, jak máme dělat
    vědeckou práci.
  • 00:29:02 Zpoza té práce a mezi řádky
    tam vidíme i Mendelovu pokoru.
  • 00:29:07 On nezaváděl nové termíny,
    pokud absolutně nemusel.
  • 00:29:11 *Předběhl totiž dobu
    o několik desítek let.
  • 00:29:15 Šest let po vydání Darwinovy teorie
    přednášel Mendel o svých výzkumech.
  • 00:29:20 Nikdo z posluchačů nepochopil
    obsah jeho teorie.
  • 00:29:24 Stejně tak nikdo z přírodovědců,
    kteří dostali do rukou
  • 00:29:26 sborník Přírodovědného spolku
    s Mendelovou prací,
  • 00:29:30 si neuvědomoval,
    že má před sebou dílo,
  • 00:29:32 které se stane po roce 1900
  • 00:29:35 základem nového vědního
    oboru.
  • 00:29:39 Po přelomu století, necelých 20 let
    po Mendelově smrti,
  • 00:29:43 začali vědci pronikat
    do zákonitostí dědění genů
  • 00:29:47 a předpokladů, které objevil.
  • 00:29:49 I dnes se s nimi seznamují
    lidé po celém světě.
  • 00:29:53 Například v učebnicích japonských
    středoškoláků
  • 00:29:56 je obrázek Mendelova včelína
  • 00:29:58 a američtí vysokoškoláci
    podrobně studují
  • 00:30:01 původní objevnou Mendelovu práci
    o hybridech rostlin.
  • 00:30:07 Zakladatel genetiky se však
    nevěnoval jen křížení hrachu,
  • 00:30:11 jeho další činnost byla významná
    hlavně pro svou dobu.
  • 00:30:15 Přejímal vedle povinnosti
  • 00:30:17 pečovat o hospodaření kláštera
    a duchovní působnosti
  • 00:30:20 i funkce v Zemském sněmu
    a v Hospodářské společnosti.
  • 00:30:25 V roce 1878 se stal meteorologickým
    pozorovatelem v Brně,
  • 00:30:29 stal se i ředitelem
    Moravské hypoteční banky.*
  • 00:30:34 *Hovoří Jiří Dušek, ředitel
    Hvězdárny a planetária Brno.*
  • 00:30:38 -Gregor Johann Mendel
    v 70. a 80. letech 19. století
  • 00:30:42 velmi intenzivně pozoroval
    sluneční skvrny
  • 00:30:45 a existuje jenom zlomek
    z dochovaných pozorování,
  • 00:30:48 ale my víme, že slunečním skvrnám
    přičítal vliv na počasí
  • 00:30:52 a to dokonce lokální počasí,
    takže například ve městě Brně.
  • 00:30:56 Tato teorie byla ale mylná,
  • 00:30:59 tohle se Gregoru Mendelovi
    nepodařilo.
  • 00:31:02 Ale na druhou stranu také
    z jeho pera pochází velmi detailní,
  • 00:31:05 téměř vědecký popis tornáda,
  • 00:31:08 nebo velké větrné smrště,
    která se odehrála nad Brnem,
  • 00:31:11 a je to pravděpodobně nejstarší
    takto dochovaný zápis
  • 00:31:13 o takovém úkazu na území
    České republiky, nebo českých zemí.
  • 00:31:19 A v roce 1882 si propojil
    existenci velké polární záře
  • 00:31:24 a velké sluneční skvrny
    na povrchu Slunce,
  • 00:31:27 takže se vlastně stal nechtěně
  • 00:31:28 zakladatelem nové vědní disciplíny
    a to je kosmického počasí.
  • 00:31:41 *Své pokusy na rostlinách
    Gregor Mendel přednesl v roce 1865
  • 00:31:45 na setkání brněnského
    Přírodovědeckého spolku
  • 00:31:48 a následně publikoval práci
    Pokusy s rostlinnými hybridy.
  • 00:31:55 Za svého života se mu dostalo
  • 00:31:56 jediné pocty v odborných
    přírodovědných kruzích-
  • 00:32:01 v roce 1869 byl zvolen
  • 00:32:03 viceprezidentem Přírodovědeckého
    spolku v Brně.
  • 00:32:11 V roce 1883 Mendel vážně onemocněl
  • 00:32:15 a 6. ledna 1884 v klášteře zemřel
    ve věku 62 let.
  • 00:32:22 Podlehl vleklé chorobě ledvin
    a srdce.
  • 00:32:26 Byl pochován na Ústředním hřbitově
    v Brně do hrobky augustiniánů.
  • 00:32:32 Rekviem v kostele dirigoval
  • 00:32:33 klášterem na studiích v Brně
    podporovaný
  • 00:32:36 lašský rodák Leoš Janáček.
  • 00:32:49 Při slavnostním pohřbu
    o tři dny později
  • 00:32:51 se účastníci loučili
    s opatem významného kláštera,
  • 00:32:55 který působil i v řadě
    jiných institucí.
  • 00:32:58 Na jeho vědeckou práci poukazovaly
  • 00:33:00 jen stručné vzpomínky v různých
    časopisech.
  • 00:33:04 Nikdo si tehdy neuvědomoval,
  • 00:33:06 že odešel mimořádně významný
    přírodovědec,
  • 00:33:09 s jehož jménem se po roce 1900
    stane Brno známé
  • 00:33:13 v celém kulturním světě.
  • 00:33:18 V jedné z mála poznámek k životu,
  • 00:33:20 které po sobě tento uzavřený,
    cílevědomý a pilný vědec zanechal,
  • 00:33:25 však lze usoudit, že neumíral
    s pocitem nezdaru a marnosti.
  • 00:33:32 "I když jsem musel ve svém životě
    prožít řadu trpkých chvil,
  • 00:33:36 musím přiznat, že krásné
    a dobré převládlo.
  • 00:33:40 Moje vědecká práce mi přinášela
    hojně uspokojení
  • 00:33:44 a jsem přesvědčen, že ji zanedlouho
    celý svět uzná,"
  • 00:33:49 správně předvídal ve svých
    zápiscích Gregor Johann Mendel
  • 00:33:53 v roce 1883, rok před smrtí.*
  • 00:33:58 *Hovoří Ondřej Dostál,
    ředitel Mendelova muzea.*
  • 00:34:03 -Jeho pohled při zkoumání,
    při práci,
  • 00:34:06 byl jednoznačně pohledem křesťana.
  • 00:34:08 On se ve všech svých činnostech
    snažil
  • 00:34:10 pomoci společnosti, pomoci člověku,
  • 00:34:13 a ať to bylo zjišťování principů
    dědičnosti,
  • 00:34:16 nebo snaha vyšlechtit bezžihadlové
    včely,
  • 00:34:19 které by usnadnily práci včelařům,
  • 00:34:22 nebo nakonec i meteorologie
    a jeho činnost a snaha zjistit,
  • 00:34:28 jaké je počasí a ovlivnit,
    ne ovlivnit,
  • 00:34:32 ale přímo předpovídat počasí
    pro lepší práci rolníků,
  • 00:34:37 to je taková ta červená nit
    křesťana,
  • 00:34:39 člověka, který hledal cesty,
    jak pomoci svému bližnímu,
  • 00:34:43 jak být znám jakožto člověk
    s vyšším přesahem,
  • 00:34:47 než pouze jako vědec.
  • 00:34:59 -Pro někoho může být zvláštní,
  • 00:35:00 jak je možné, že jeden z těch dvou
    otců zakladatelů moderní biologie
  • 00:35:04 je kněz, a navíc augustiánský
    řeholník a navíc opat kláštera.
  • 00:35:09 A ona to není výjimka z pravidla,
    to je spíš pravidlo samotné,
  • 00:35:13 protože když sledujeme Mendelův
    životopis, tak tam zjišťujeme,
  • 00:35:16 že on kromě teologie se zabýval
    meteorologií, včelařstvím,
  • 00:35:20 navštěvoval přednášky profesora
    Diebela na filosofickém učilišti.
  • 00:35:24 Cyril Napp se angažoval
    v Pomologickém spolku,
  • 00:35:28 Mendel potom se stal
  • 00:35:29 viceprezidentem Přírodovědného
    spolku v Brně.
  • 00:35:31 Měl velmi široký záběr
    a bylo v té době naprosto normální,
  • 00:35:35 že nikdo se nad tím nepodivoval,
  • 00:35:38 že řeholník mohl dělat pokusy
    s hráškem v klášterní zahradě,
  • 00:35:41 a to prosím pokusy velkoryse
    pojaté,
  • 00:35:43 protože dneska odhadujeme,
  • 00:35:45 že Mendel použil asi 28000
    rostlinek hrášku,
  • 00:35:48 protože tenkrát se automaticky
    mělo za to,
  • 00:35:51 že prostě víra a věda
    musí jít ruku v ruce.
  • 00:35:55 Věda se snaží ten svět rozmontovat
    na součástky,
  • 00:35:57 aby zjistila, jak funguje,
    a to přesně dělal Johann Gregor.
  • 00:36:01 A víra se snaží zpátky ten svět
    sešroubovat dohromady
  • 00:36:04 a ptá se, jaký to má smysl.
  • 00:36:08 *Gregor Mendel - muž vědy
    a muž Boží,
  • 00:36:11 muž, který se snaží porozumět
    zákonitostem světa,
  • 00:36:16 a zároveň muž, který si je velmi
    dobře vědomý vertikály,
  • 00:36:19 která všemu jeho bádání dává smysl.
  • 00:36:23 Mendel pochopil jednu věc,
    kterou hlásá křesťanství
  • 00:36:26 a ještě předtím židovství,
  • 00:36:28 a to, že rozum je vnímán
    jako dar Boží
  • 00:36:32 a že rozum je vnímán jako úkol,
    že mám rozum používat
  • 00:36:38 a křesťanství a židovství říkají,
    že zadáním člověka je,
  • 00:36:43 aby ruku v ruce s Bohem
    dokončoval stvoření světa,
  • 00:36:47 a tím, že člověk poznává
    tento svět,
  • 00:36:51 tak mu to zároveň otevírá oči
    pro krásu
  • 00:36:54 a dokonalost Stvořitele
    tohoto světa.
  • 00:37:00 Židovská mystika jde v tomto
    ještě dál a říká,
  • 00:37:03 že studium je forma kontemplace,
    studium je forma modlitby,
  • 00:37:10 nestuduj ani kvůli maturitě,
    ani kvůli zkouškám na vysoké škole,
  • 00:37:15 ale studuj tak, jako když studuješ
    obrazy slavného mistra
  • 00:37:20 a to otevírá oči pro pochopení
    krásy tohoto malíře.
  • 00:37:24 A dokonce jsou židovské směry,
    které říkají,
  • 00:37:27 že studium je vyšší forma modlitby,
    než je modlitba sama.*
  • 00:37:36 -Umělec, když maluje obraz
    nebo když dělá sochu,
  • 00:37:39 tak se dotýká čehosi nového,
    hledá nějaký nový rozměr v člověku,
  • 00:37:44 ale zároveň tím,
    že vědecky poznávám svět,
  • 00:37:48 tak také se jedná o formu
    kontemplace.
  • 00:37:52 Pravoslavný teolog Pavel Evdokimov
    volá:
  • 00:37:55 "Už se těším na to, až budou
    svatořečeni vědci,
  • 00:37:58 kteří jistě v etických mantinelech,
  • 00:38:01 ale přeci jenom dávají svůj
    životní čas a svoji energii tomu,
  • 00:38:04 že poznávají zákonitosti tohoto
    světa.
  • 00:38:06 To jsou lidi, kteří by si
    zasloužili svatořečení."
  • 00:38:10 Takže Johann Gregor Mendel
    v tomhle je obrovský vzor,
  • 00:38:14 nejenom jako muž víry,
    ale zároveň také jako muž vědy.
  • 00:38:19 A dokazuje nám, to 19. století
    to takto vnímalo,
  • 00:38:22 a teprve těch 40 let bolševika
    udělalo zde dichotomii a řeklo:
  • 00:38:27 "Tak buď víra, nebo věda."
  • 00:38:32 A víra dává životu vertikálu,
  • 00:38:34 víra dává člověku takové to,
    proč to mám všechno dělat?
  • 00:38:37 A zkoumání tohoto světa
  • 00:38:39 člověku otevírá oči pro poznání
    krásy Stvořitele tohoto světa.
  • 00:38:52 *Mendelův přínos pro biologii
    byl rozpoznán až po jeho smrti,
  • 00:38:56 v roce 1900.
  • 00:38:59 Zasloužili se o to - Hugo de Vries,
    Carl Correns, Erich von Tschermak
  • 00:39:04 a především William Bateson,
  • 00:39:06 který nechal přeložit Mendelovu
    práci do angličtiny.
  • 00:39:11 Nešlo jen o to, že položil základy
    oboru genetiky
  • 00:39:14 a definoval principy nyní známé
    jako Mendelovy zákony dědičnosti,
  • 00:39:18 ale jako jeden z prvních použil
    ve své práci biostatistické metody.
  • 00:39:29 Od roku 1862 až do své nemoci
  • 00:39:32 prováděl Mendel každodenní
    meteorologická pozorování
  • 00:39:35 pro Meteorologický ústav ve Vídni.
  • 00:39:38 Vědcovo jméno nese také vlak.
  • 00:39:47 Mendelovo jméno čestně nese i první
    česká vědecká stanice v Antarktidě.
  • 00:39:54 Brno - jméno slavného vědce
    Gregora Johanna Mendela
  • 00:39:58 nešíří do povědomí jen učebnice
    genetiky.
  • 00:40:02 Jeho odkaz předávají Brnu i světu
    také studenti, polárníci,
  • 00:40:06 strojvedoucí, dokonce i plány měst.
  • 00:40:10 Pokud Brňan uslyší jméno
    zakladatele genetiky,
  • 00:40:13 vzpomene si na jedno
    z nejvýznamnějších náměstí v Brně.
  • 00:40:17 Teprve od roku 1900,
  • 00:40:19 kdy vědci potvrdili závěry
    Mendelových pokusů,
  • 00:40:22 se začala ve světě rozvíjet
    věda o dědičnosti,
  • 00:40:25 které dal anglický přírodovědec
    William Bateson název genetika.
  • 00:40:32 Bateson probudil v Brně zájem
    o Mendelův odkaz a osobnost.
  • 00:40:38 Město vyhlásilo mezinárodní sbírku
    na postavení jeho pomníku.
  • 00:40:42 Když jej v roce 1910 odhalovali,
    byla to velká slavnost,
  • 00:40:47 na kterou se sjeli nejvýznamnější
    evropští přírodovědci.
  • 00:40:53 Klášterní náměstí, kde pomník stál,
    přejmenovali na Mendelovo náměstí.
  • 00:41:01 Druhou automatickou asociací Brňana
    při vyslovení jména genetika
  • 00:41:05 je Mendelova univerzita.
  • 00:41:08 Jako výraz úcty k Mendelovi
    vydala univerzita knihu
  • 00:41:11 J.G.Mendel, jeho hybridizační
    objevy a jejich význam.
  • 00:41:30 Také Masarykova univerzita
    si klade za cíl
  • 00:41:33 uchovávat a rozvíjet Mendelův
    odkaz.
  • 00:41:37 Z toho důvodu v roce 2007
  • 00:41:39 převzali pod svou správu
    například Mendelovo muzeum.
  • 00:41:44 Mendelova osobnost a hlavně
    jeho svědomitá práce fascinuje.
  • 00:41:49 Byl neuvěřitelně všestranný,
    věnoval se mnoha oborům,
  • 00:41:52 šlechtění rostlin bylo spíše
    jeho koníčkem.
  • 00:41:55 Přesto si pečlivě vedl záznamy
    o tisícovkách semínek,
  • 00:41:59 vše svědomitě zapisoval,
  • 00:42:01 jinak by vlastně na své objevy
    nepřišel.
  • 00:42:05 Pro genetika je vůle inspirující
    i motivující.
  • 00:42:09 Mendel se věnoval křížení hrachu
    tisíce hodin,
  • 00:42:12 aniž by si byl jistý úspěchem.
  • 00:42:15 Stanovil si teorii
    a vytrvale zkoušel, zda funguje.
  • 00:42:19 Právě Mendelovy pokusy daly
    o více než 100 let později
  • 00:42:22 vzniknout úpravě DNA potravin.
  • 00:42:26 Každá jednotlivá buňka získá
    jiné vlastnosti, které předává dál.
  • 00:42:31 Genetika má i řadu dalších
    uplatnění,
  • 00:42:34 je to nejprogresivnější biologický
    obor.*
  • 00:42:46 -Gregorem Johannem Mendelem
    to všechno začalo.
  • 00:42:50 Na začátku 20. století
    přichází Thomas Hunt Morgan
  • 00:42:53 se svými pokusy na drozofilách,
    pak se začne přemýšlet,
  • 00:42:57 co to teda vlastně chemicky jsou
    ty Mendelovy znaky,
  • 00:43:00 jestli to jsou proteiny nebo DNA.
  • 00:43:03 1944 - Avery přichází na to,
  • 00:43:06 že takzvaný ten transforming
    factor, že to je spíš DNA.
  • 00:43:10 1953 - Watson s Crickem
    mají dvoušroubovici DNA,
  • 00:43:14 o 50 let pozdějí, 2003,
    už máme přečtený genom člověka.
  • 00:43:18 Za vším tímto stojí postava
    Johanna Gregora Mendela.
  • 00:43:27 Mendel tedy založil nový obor
  • 00:43:29 a rozvíjí to naše poznání toho,
    kdo je člověk,
  • 00:43:32 a znovu a znovu si klademe otázku,
  • 00:43:35 která ať jsme věřící, nebo ať jsme
    agnostici nebo ateisté,
  • 00:43:39 která by nám neměla dávat spát.
  • 00:43:41 Podle toho, co dneska víme z vědy,
  • 00:43:44 z fyziky, geologie, molekulární
    genetiky,
  • 00:43:47 4,56 miliard let zpátky
  • 00:43:50 tato planeta Země byla žhavá koule
    prachů a plynů.
  • 00:43:54 Když si to teďka zrychlíme
    jako ve zrychleném videu,
  • 00:43:57 tak po této době z té Země
    vyletí raketa Apollo,
  • 00:44:01 podívat se, co se děje nového
    na Měsíci.
  • 00:44:04 Hmotu začalo zajímat,
    jak to vypadá jinde.
  • 00:44:07 My sami jsme složeni ze stejných
    prvků
  • 00:44:10 Mendělejevovy periodické tabulky,
    jako je celý tento vesmír,
  • 00:44:15 a moje krev je červená,
  • 00:44:16 protože obsahuje hemoglobin,
    který v sobě obsahuje železo,
  • 00:44:20 ze stejného důvodu je červená
    železná ruda.
  • 00:44:23 Vápník mých kostí je úplně
    stejná chemikálie,
  • 00:44:25 jako vápník tady pálavských kopců.
  • 00:44:27 60 procent mého těla je tvořeno
    vodou
  • 00:44:30 a je to stejná H2O, jako nacházíme
    v potocích a řekách.
  • 00:44:34 Co se to stalo tady na té Zemi,
  • 00:44:36 že ten kus hmoty v jedné chvíli
    udělal první taneční krok,
  • 00:44:42 poprvé cosi namaloval na stěnu
    jeskyně,
  • 00:44:45 poprvé udělal nezištný
    dobrý skutek,
  • 00:44:47 anebo se poprvé podíval
    na nebe s nevyslovenou otázkou:
  • 00:44:51 "Co se to stalo v těch
    termonukleárních reakcích
  • 00:44:54 toho našeho mozku, té naší mysli,
  • 00:44:56 že jsme najednou o sobě začali
    přemýšlet?"
  • 00:45:00 Ta věc je tak komplikovaná,
  • 00:45:02 že ta současná věda pořád
    k tomu nemůže nic říct
  • 00:45:05 a dokonce ta současná věda...
    celý se to ještě víc komplikuje.
  • 00:45:10 2005, kdy jsme viděli genom
    šimpanze, tak všechny zajímalo,
  • 00:45:14 jestli když srovnáme genom člověka
    a genom šimpanze,
  • 00:45:18 jestli tam budou nějaké rozdíly,
  • 00:45:20 jestli v tom stringu
    těch písmen DNA
  • 00:45:23 jestli tam najedeme
    aspoň nějakou narážku,
  • 00:45:25 že ten jeden druh umí pomalovat
    strop Sixtinské kaple
  • 00:45:29 anebo napsat Novosvětskou
    a ten druhý druh to neumí.
  • 00:45:34 Nic se nenašlo.
  • 00:45:36 Sekvence těch písmen
    je provokativně podobná.
  • 00:45:40 98,6 DNA máme společných
    se šimpanzem.
  • 00:45:44 Pravda, máme třikrát větší mozky,
    ten šimpanz má 380-450 kubíků,
  • 00:45:49 my máme ty mozky teda řekněme
    těch 1450 kubíků,
  • 00:45:54 a v těch mozcích jsou tytéž
    neurony,
  • 00:45:59 které v sobě obsahují
    skoro tutéž DNA.
  • 00:46:03 A jak je možné, že my jsme schopni
    namalovat Slovanskou epopej
  • 00:46:07 a ten šimpanz ne, to nevíme.
  • 00:46:23 -Jsem genetik a moje práce je
    spojena s tím, co Mendel objevil,
  • 00:46:27 protože přemýšlím o tom,
  • 00:46:29 jak může být celý fenomén života
    pochopen v termínech genů.
  • 00:46:32 Geny jsou základními jednotkami
    dědičnosti, ale jsou více, než to.
  • 00:46:37 Geny kódují informace.
  • 00:46:38 Informace o tom, jak každý živý
    organismus funguje.
  • 00:46:42 To se týká nás samotných,
  • 00:46:44 týká se to rostlin, které pěstujeme
    na našich zahradách,
  • 00:46:46 týká se to hmyzu,
  • 00:46:48 právě třeba toho, který létá
    na těchto zahradách,
  • 00:46:51 a týká se to každého živého
    organismu.
  • 00:46:58 Nejlépe těmto organismům porozumíme
    ze zorného úhlu genů,
  • 00:47:01 a když pochopíme, jak tyto geny
    fungují
  • 00:47:04 a jak interagují s okolním
    prostředím,
  • 00:47:06 protože každý gen kóduje jednotku
    informace,
  • 00:47:09 podle které je vytvořen protein,
    a proteiny jsou stroje života.
  • 00:47:13 Proteiny provádí veškeré chemické
    reakce, které jsou základem života.
  • 00:47:18 Neporozumíme, jak fungují proteiny,
  • 00:47:20 dokud neporozumíme,
    jak fungují geny.
  • 00:47:23 A to je to, co pro mě znamená
    genetika.
  • 00:47:29 *Zahradník je člověk,
  • 00:47:30 který pečuje o rostlinnou říši
    a vnáší do ní řád.
  • 00:47:35 Zahradník nechce nechat
  • 00:47:36 svou niternou psychickou zahrádku
    zpustnout.
  • 00:47:40 Připomeňme si, že o Velikonocích
    zarmoucené ženy
  • 00:47:43 hledaly v Getsemanské zahradě
    mrtvého Ježíše,
  • 00:47:47 a ten se jim zjevil právě
    jako zahradník.
  • 00:47:50 Proto bývá Kristus často zobrazován
    jako zahradník.
  • 00:47:54 Zahrady ve snu jsou někdy
    součástí kláštera
  • 00:47:57 a zahradníkem je pak mnich,
    duchovní nebo andělská postava.
  • 00:48:03 Znamená to, že bychom měli dát
    do pořádku svůj psychický život.
  • 00:48:09 Rostlina poslušně a trpělivě
    sleduje svůj vnitřní zákon,
  • 00:48:13 jenž jí velí růst, kvést
    a nést plody.
  • 00:48:18 Naplňuje svůj předurčený osud.
  • 00:48:20 Nemá jiný cíl než stát se tím,
    čím je.
  • 00:48:24 Je trvale připoutána k místu,
  • 00:48:26 na němž ve vší tichosti
    prožije svůj život.
  • 00:48:32 Obděláváme zemi v součinnosti
    se svobodnou vůlí danou nám Bohem
  • 00:48:38 a tak zušlechťujeme i své nitro.*
  • 00:48:46 -Řekněme, že od roku 1900
    už nikdo nemusí být géniem,
  • 00:48:50 to už stačí jenom dělat genetiku,
  • 00:48:53 ale to, že někdo dokázal spojit
    biologii a matematiku,
  • 00:48:56 tak za tohle může Johann Gregor
    Mendel, zakladatel nového oboru,
  • 00:49:02 ale také zakladatel celé moderní
    biologie.
  • 00:49:07 *Mnohokrát se vědci pokoušeli
    zopakovat Mendelovu práci
  • 00:49:10 a přišli k závěru, že muselo jít
    o určitý druh podvodu.
  • 00:49:15 Podváděl snad Mendelův zahradník?
  • 00:49:18 Mendel určitě ne, neboť o něm bylo
    známo, že je až úzkostlivě poctivý.
  • 00:49:23 I když teoreticky víme,
  • 00:49:25 že při hodu mincí vyjde panna
    a orel průměrně 1:1,
  • 00:49:31 tento poměr nezjistíme,
  • 00:49:32 i pokud mincí hodíme dvakrát
    nebo desetkrát.
  • 00:49:36 I když víme, že počet chlapců
    a děvčat v rodinách by měl být 1:1,
  • 00:49:41 známe řadu příkladů,
    kdy tomu tak není.
  • 00:49:44 V malém počtu pokusů
    se poměr neprojeví.
  • 00:49:48 Teprve až když hodíme mincí
    tisíckrát,
  • 00:49:50 poměr bude přibližně 500 panen
    na 500 orlů, což je 1:1.
  • 00:49:58 Mendelův poměr byl 3:1,
    respektive 9:3:3:1,
  • 00:50:05 a Mendel již pravděpodobně věděl,
    co mu má vyjít.
  • 00:50:11 Zdá se tedy, že Mendel již dopředu
  • 00:50:13 si byl schopen celou situaci
    představit,
  • 00:50:16 uvědomit si zákonitosti,
  • 00:50:18 a v pokusu si již jen
    své myšlenky ověřovat.
  • 00:50:25 -Možná si klademe špatné otázky,
    možná se díváme jinam,
  • 00:50:27 možná jsme něco důležitého
    přehlédli.
  • 00:50:30 V tuto chvíli skutečně nevíme
    a sami před sebou stojíme v úžasu,
  • 00:50:34 jak je možné, že tenhle kus hmoty
    dokáže toužit, milovat, ptát se,
  • 00:50:38 přemýšlet o sobě, tvořit umění,
    modlit se, dělat vědu pro vědu.
  • 00:50:44 Nejdůležitější, nejpodstatnější
  • 00:50:47 a nejkomplikovanější otázka
    v tomto vesmíru je,
  • 00:50:50 kdo to je člověk.
  • 00:50:54 *Filmem provázel Marek Orko Vácha-
    genetik-přírodovědec,
  • 00:50:58 kněz, teolog, pedagog
    a spisovatel.*
  • 00:51:03 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2016

Související