iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 3. 2004
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

23 hlasů
27820
zhlédnutí

České stopy pod Karpaty

Jaká byla a jaká je Podkarpatská Rus

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

České stopy pod Karpaty

  • 00:00:06 Zakarpatská oblast Ukrajiny
    za Rakousko-Uherské monarchie
  • 00:00:10 součást Horních Uher,
    byla po 1.světové válce začleněna
  • 00:00:14 do Československé republiky.
  • 00:00:17 Toto spojení trvalo pouhých 20 let.
  • 00:00:20 Přesto vznikly hluboké vztahy,
    které přetrvávají dodnes.
  • 00:00:26 Země Podkarpatoruská,
    jak zněl oficiální název,
  • 00:00:29 se u nás vžila jako
    Podkarpatská Rus.
  • 00:00:34 Počátkem 30.let zde žilo kolem
    35 000 Čechů, Moravanů a Slezanů.
  • 00:00:44 Tady probíhá dělení
    mezi západní a východní civilizací.
  • 00:00:49 Jde po Karpatech,
    po západní Ukrajině.
  • 00:00:54 Tady je více asijská civilizace.
    Tu je evropská.
  • 00:01:00 Po Mnichovské dohodě byly
    na základě tzv. Vídeňské arbitráže
  • 00:01:05 jižní oblasti Podkarpatské Rusi
    odstoupeny Maďarsku.
  • 00:01:09 Současně s vytvořením Protektorátu
    Čechy a Morava a vznikem
  • 00:01:13 Slovenského štátu obsadilo Maďarsko
    zbývající část území.
  • 00:01:42 Masaryk, Beneš, guvernér Žatkovič,
    prosili o ekonomickou pomoc
  • 00:01:48 pro Podkarpatskou Rus.
  • 00:01:59 V roce 1919 bylo vyčleněno
    30 miliard českých korun.
  • 00:02:03 V tu dobu boty stály 8-12 korun.
  • 00:02:08 Můžeme si představit, jaká suma
    byla vydělena na ekonomický rozvoj.
  • 00:02:14 Z toho se budovaly mosty,
    železniční tratě.
  • 00:02:18 Jenom 12 úzkokolejných tratí
    bylo vyrobeno na Podkarpatské Rusi.
  • 00:02:24 Ty Sověti rozebrali a
    nechali jenom jednu.
  • 00:02:34 Z těch peněz se vyrobily
    regulace řek.
  • 00:02:41 Před námi je stěna jedna, druhá.
    4 km dlouhá.
  • 00:02:46 85 let ani jeden kámen nespadl.
    To byla kvalitně udělaná práce.
  • 00:02:53 Kromě toho byly vybudované mosty.
    Tady je most Masaryka. Betonový.
  • 00:02:59 Galago začíná od židovské lázně.
    Je to čtverec asi 4,5 km dlouhý.
  • 00:03:14 To bylo vybudováno z těch peněz.
  • 00:03:16 Tady byly močály.
    Do nich se zatloukly dubové piloty.
  • 00:03:21 Potom betonovali základy. Na nich
    stojí šestiposchoďová budova.
  • 00:03:28 Domy v ulicích, které tady vidíme,
    jsou od pražských architektů.
  • 00:03:36 Národní banka je tady.
  • 00:03:42 Sochy představují 4 naše děvčata.
    Ony stojí na bance.
  • 00:03:49 Za námi je četnická stanice.
  • 00:03:53 To bylo organizováno v roce 1919.
    Tam se učili nejenom mladí četníci,
  • 00:04:00 ale pracovali
    pro celý Podkarpatský kraj.
  • 00:04:08 Pro Podkarpatskou Rus byl
    T.G.Masaryk symbolem.
  • 00:04:16 Jako pro Židy to byl Mojžíš,
    pro nás to byl Masaryk.
  • 00:04:41 Dědek přijel před 100 lety
    na Ukrajinu.
  • 00:04:45 Přijel před 1.světovou válkou.
    Nechtěl sloužit v rakouské armádě.
  • 00:04:50 Zároveň byly ekonomické problémy.
  • 00:04:56 V Čechách měl početnou rodinu.
    Přes 10 dětí.
  • 00:05:00 Někteří zůstali na Ukrajině
    a někteří odjeli do USA.
  • 00:05:04 O jejich osudu nic nevím.
  • 00:05:07 Já jsem docentem
    na Užhorodské státní univerzitě
  • 00:05:10 spolu se svou manželkou.
  • 00:05:12 Dcera mi řekla po mateřské školce,
    že se cítí být Češkou.
  • 00:05:17 Chce jít do české školy.
    Jenže tady žádná neexistuje.
  • 00:05:20 Tak ať jde do maďarské školy
    a já ji budu učit česky.
  • 00:05:30 Strom můžete zasadit
    do jakékoliv půdy,
  • 00:05:32 ale bude se cítit takový, jaký je.
    Já se cítím Čechem.
  • 00:05:52 Pocházíme z Řecka. Papariga.
    Co to znamená?
  • 00:05:59 Papa - otec, služebník boží.
    Riga - dobrý, veselý.
  • 00:06:13 Učil jsem se v měšťanské škole
    v Rachově.
  • 00:06:17 Potom mě poslali do gymnázia,
    kde učili čeští inženýři.
  • 00:06:25 Otec pracoval v lese.
    V roce 1931 ho to zabilo.
  • 00:06:29 Zůstalo nás 10 dětí.
    4 ještě žijeme.
  • 00:06:33 Byl jsem v Sokole.
  • 00:06:37 To byla organizace moc pěkná,
    kde jsme zpívali:
  • 00:06:40 V kázni, síle, svornosti
    budoucí jsme vlasti stráž.
  • 00:06:43 Jak začínal a končil 10.slet,
    šla Podkarpatská Rus.
  • 00:06:49 My jsme šli Prahou
    v prvních řadách.
  • 00:07:10 Narodil jsem se za 1.republiky
    na Podkarpatské Rusi
  • 00:07:13 tady v Bukovci.
  • 00:07:15 Tatínek byl důstojníkem
    československé finanční stráže.
  • 00:07:18 Maminka pocházela
    z Bystřice nad Pernštejnem.
  • 00:07:26 Tady se setkali a vzali se.
    Tak vznikla rodina Demetrů.
  • 00:07:44 Jste teďka v rodinném hnízdě,
    kde se narodilo 5 děvčat a 4 hoši.
  • 00:08:00 Nejmladším byl strýček Pepík.
  • 00:08:04 Byl prvním letcem
    na Podkarpatské Rusi.
  • 00:08:09 V roce 1936 jako letec skončil.
  • 00:08:17 Dostavil se na letiště v Užhorodě
    a havaroval.
  • 00:08:25 Když to letadlo havarovalo,
    odlomila se vrtule.
  • 00:08:31 Ten odlomený kousek odřezali
    a tato část zůstala.
  • 00:08:36 Máme to tady u nás
    jako relikvii.
  • 00:09:02 Užhorodský spolek J.A.Komenského
    existuje 8 roků.
  • 00:09:07 Pomáhají nám naši lidé, krajané.
    Pomáhají nám z Prahy, z Brna.
  • 00:09:16 Vidí, že něco děláme
    a budeme to dál dělat,
  • 00:09:22 protože je to historie
    našeho kraje.
  • 00:09:48 Před 5 lety jsme založili
    Klub T.G.Masaryka v Užhorodě.
  • 00:09:52 Cílem klubu je propagace
    1.Československé republiky,
  • 00:09:55 dnešního Česka, české kultury
    a jména T.G.Masaryka.
  • 00:10:00 Musím konstatovat,
    že nás lidi podpořili.
  • 00:10:03 Ale měli jsme také problémy.
  • 00:10:06 Například 2 ukrajinské organizace
    psaly prezidentovi Kučmovi,
  • 00:10:11 aby tady nebyla odhalena busta
    Masaryka.
  • 00:10:14 Nechtěli to, protože si myslí,
    že Masaryk nedal
  • 00:10:19 Podkarpatské Rusi autonomii.
  • 00:10:22 Tento národ ještě nebyl připraven,
    aby tu autonomii dostal.
  • 00:10:26 Maďaři na to nereagovali
    nebo se snažili nereagovat.
  • 00:10:30 Proti nebyli.
  • 00:10:34 Pomník prvního prezidenta
    Československé republiky
  • 00:10:38 byl v Užhorodě slavnostně
    odhalen v roce 2002.
  • 00:10:41 Ten původní už v roce 1928.
  • 00:10:50 Na konci 30.let se v Evropě
    všechno měnilo.
  • 00:10:54 Pomník byl přepraven vlakem
    do Čech.
  • 00:10:59 Když se občané moravského
    města Hranice dozvěděli,
  • 00:11:06 že se pomník nachází v Bratislavě,
    tak sebrali pomník pro sebe.
  • 00:11:10 Odhalili ho po válce.
    Pomník stál ve městě Hranice.
  • 00:11:15 V 50.letech ho dali pryč.
  • 00:11:18 Asi 20 let ten pomník občané města
    Hranice chránili v kupě písku.
  • 00:11:23 Roku 1968 ho postavili zpátky,
    ale bohužel ne nadlouho.
  • 00:11:31 Komunisté ho dali do prostějovských
    závodů a tam ho zničili.
  • 00:11:37 Maďarská rada v roce 1990 tam
    postavila pomník Sandoru Petöfimu.
  • 00:11:44 Na tom stejném místě.
  • 00:11:48 Po roce 1944 tam Rusové postavili
    pomník Stalina.
  • 00:11:54 Všichni se smáli,
    protože Stalin stál na podstavci
  • 00:12:00 a levou rukou ukazoval
    k restauraci Vrchovina,
  • 00:12:08 kde všichni občané pili pivo.
  • 00:12:15 Stalin dobře ukazoval, kam jít,
    kde je čerstvé pivo.
  • 00:12:36 Když k nám přišli Rusové,
    byl tady generální štáb 18.armády.
  • 00:12:44 V tom domě nocoval
    jednu nebo dvě noci pan Dubček.
  • 00:12:52 Když ho vezli letadlem
    z Užhorodu do Moskvy,
  • 00:12:57 jednu nebo dvě noci Dubčeka
    drželi tady.
  • 00:13:28 Do 1945 byla Zakarpatská oblast
    součástí Československé republiky.
  • 00:13:36 U lidí staršího pokolení zůstaly
    v paměti klady i zápory.
  • 00:13:42 Bylo to údobí vzájemného kontaktu
    mezi tehdejší Podkarpatskou Rusí
  • 00:13:48 a Československem, které tehdy
    pomáhalo při budování celé oblasti
  • 00:13:55 v technologii, ve vědě atd.
  • 00:14:02 Tyto skutečnosti jsou důležité
    a mají velkou perspektivu.
  • 00:14:28 Na Čechy vzpomínáme v dobrém.
    S nimi jsme měli moc dobrý život.
  • 00:14:31 Při tatíčkovi Masarykovi.
  • 00:14:34 Byla jsem ještě holčička,
    když byl pan Masaryk v Užhorodě.
  • 00:14:38 Já jsem se narodila v české škole.
    To byla česká měšťanská škola.
  • 00:14:42 Tam můj tatínek pracoval.
    Měli jsme tam byt.
  • 00:14:46 Do 11 let, dokud nepřišli Maďaři,
    jsem mluvila česky.
  • 00:14:53 Vidím rozdíl, kdy jak bylo.
  • 00:15:00 Teď tady v Užhorodě
    žiji ve čtvrtém státě.
  • 00:15:04 První bylo Československo.
    To byl nejlepší stát.
  • 00:15:09 Tam byl pořádek.
    Tam jsme si žili moc dobře.
  • 00:15:13 To se nedá zapomenout.
    To byla demokracie.
  • 00:15:16 Potom přišli Maďaři. Už bylo hůř.
    Začínala válka.
  • 00:15:24 My jsme Evropané.
    My jsme Evropa.
  • 00:15:28 Cítím, že nejsme Zakarpatsko.
    My jsme Podkarpatsko.
  • 00:15:34 Když vznikl Sovětský svaz,
    byl to pro nás cizí systém.
  • 00:15:43 Potom přišla Ukrajina.
    Bylo to pořád horší a horší.
  • 00:15:50 Lid nemá práci.
    Těžko je.
  • 00:15:53 Já jsem choreograf.
    Zabývám se tancem.
  • 00:16:01 Máme slovenský tanec,
    protože blíž máme Slovensko.
  • 00:16:05 Ale máme i české písničky.
  • 00:16:09 ZPĚV
  • 00:16:30 Za rakouské monarchie žádná
    zdravotní služba nebyla.
  • 00:16:37 Z těch 30 miliard korun se začala
    organizovat péče zdravotnická.
  • 00:16:52 V Užhorodě narychlo vybudovali
    nemocnici a porodnici.
  • 00:17:01 My jsme začínali ve 20.letech
    s 38 lékaři.
  • 00:17:11 Po 10 letech už to bylo 150.
  • 00:17:17 Měli jsme chirurgy, kteří ukončili
    pražskou i budapešťskou univerzitu.
  • 00:17:30 Masaryk udělal jednu chybu.
    Jenom jednu.
  • 00:17:34 Otevřel hranice pro haličské
    utečence.
  • 00:17:40 Rusové pracovali normálně
    jako inženýři, zubaři atd.
  • 00:17:46 Ukrajinci druhý den začali provádět
    ukrajinizaci našeho národa.
  • 00:17:53 V roce 1938 vyháněli české rodiny.
  • 00:18:02 Byl jsem svědkem, když ženy
    s dětmi na vojenských náklaďákách
  • 00:18:09 utíkaly do Rumunska, protože bratři
    Slováci nepustili ani jednu rodinu
  • 00:18:15 odtud z Podkarpatské Rusi.
  • 00:18:17 Ti lidé mohli děkovat Masarykovi
    za to,
  • 00:18:22 že jim otevřel univerzitu
    v Praze.
  • 00:18:28 Odvděčili se tím, že je vyhnali.
    Za to, co dobrého pro ně vykonal.
  • 00:18:46 Teď jsme na Ukrajině.
    Momentálně tu bydlíme.
  • 00:18:53 Jsme tu na návštěvě.
    Máme tady rodinu.
  • 00:18:56 Dělám taxikáře v Trebišově.
    Mám tam trvalý pobyt a bývám tam.
  • 00:19:01 Vidíme za mnou Slovensko.
  • 00:19:06 Z našeho kraje je 50% lidí venku.
  • 00:19:11 Není tady žádná práce.
    Jdeme pro peníze po celém světě.
  • 00:19:19 Co máme dělat?
    Pěstujeme krávy, prasata.
  • 00:19:23 Z čeho mám žít?
    Prodávám mléko, smetanu.
  • 00:19:28 Zda bude lépe, uvidíme,
    když se toho dožiji.
  • 00:20:00 29.června 1945 byla v Moskvě
    podepsána dohoda,
  • 00:20:05 potvrzující anexi
    československého území,
  • 00:20:09 Podkarpatské Rusi,
    ve prospěch Sovětského svazu.
  • 00:20:13 Současně československá strana
    vzala na vědomí,
  • 00:20:18 že náš mocný soused zabral
    slovenské území kolem města Čop.
  • 00:20:23 22.11.téhož roku byl
    tento vynucený akt schválen
  • 00:20:28 Prozatímním národním shromážděním.
  • 00:20:45 Jak jsem se tam dostala?
  • 00:20:48 Tatínek si vzal maminku.
    On byl u vojska v Brně.
  • 00:20:54 Já jsem se tam narodila.
    Chodila jsem do školy do 1.třídy.
  • 00:21:04 Tatínek byl u babičky,
    která žila tady.
  • 00:21:13 Když zemřel dědeček,
    napsala, aby se syn vrátil domů.
  • 00:21:17 Tak jsme se sem dostali
    před válkou.
  • 00:21:21 Maminka plakala,
    že tady zůstala sama.
  • 00:21:26 S nikým nemůže mluvit.
  • 00:21:29 Pořád vzpomínala,
    že mohla zůstat tam.
  • 00:21:34 S vnuky mluvila česky.
  • 00:21:40 Měli jsme práci.
    Měli jsme peníze.
  • 00:21:44 Dobře jsme si žili.
  • 00:21:47 Manžel byl inženýrem.
    Mohli jsme vyučit i děti.
  • 00:21:52 Bylo lépe a lépe.
    Potom za Brežněva byl úpadek.
  • 00:21:58 Teď je všeho dost,
    ale peníze nejsou.
  • 00:22:11 Platíme moc za elektriku,
    za telefon, za všechny služby.
  • 00:22:17 Nemůžeme z toho vyžít.
  • 00:22:23 Dostávám 25 dolarů penzi na měsíc.
    I manžel.
  • 00:22:31 50 roků pracoval.
  • 00:22:41 Má 25 dolarů penze.
    Vyšší penze už není.
  • 00:23:44 Po připojení Podkarpatské Rusi
    k Československu dostal Chust
  • 00:23:49 impuls k velkorysé zástavbě města,
  • 00:23:52 jehož celkový ráz a vzhled
    mu vtisklo Rakousko-Uhersko.
  • 00:23:57 V roce 1923 byla vypsána
    veřejná architektonická soutěž
  • 00:24:02 na výstavbu rodinných domů
    pro úředníky a důstojníky,
  • 00:24:06 tzv. Masarykovy kolonie.
  • 00:24:10 Zvítězil v ní architekt
    Jindřich Freiwald
  • 00:24:13 za návrh typových dvojdomků
    a zastavovacího plánu.
  • 00:24:19 Byl to málo běžný způsob
    s variantou otevřených bloků.
  • 00:24:23 Byl využit tradiční místní
    stavební materiál
  • 00:24:27 a uplatněny prvky
    z lidové architektury.
  • 00:24:30 Existovala řada dalších projektů.
  • 00:24:33 Světová krize a válka je ukončily.
  • 00:25:34 Rodiče mi říkali,
    že v Československu bylo dobře.
  • 00:25:37 Co vám mám říci?
  • 00:25:43 Za Maďarů to za moc nestálo.
    Oni lidi bili, ale platil zákon.
  • 00:25:47 I za Sovětů byl zákon.
  • 00:25:49 Dneska si žij, jak chceš.
    Žij nebo umři. Koho to zajímá?
  • 00:25:58 Jak jsem se živil?
    Těžce. Pracoval jsem.
  • 00:26:08 Žiji tady těžce.
  • 00:26:10 Už to není jako dřív.
    Nejsou peníze.
  • 00:26:13 I po válce bylo možno žít.
  • 00:26:16 Jak přišla demokracie,
    tak to nestojí za nic.
  • 00:26:44 Ve válce jsem nebyl.
    Jsem ročník 1928.
  • 00:26:49 Jen v 50.letech jsem byl uvězněn
    do roku 1953.
  • 00:26:53 Když umřel Stalin,
    byl jsem v Donbasu.
  • 00:27:05 Kromě práce jsem nic nepoznal.
    V zahraničí jsem nikde nebyl.
  • 00:27:28 Jsme na Sinevirském průsmyku.
    Na překrásném krajinném místě.
  • 00:27:36 Pod hřebenem na vrcholu Kamjanky.
    Ve výšce asi 1000 m nad mořem.
  • 00:27:47 Ta silnice propojuje údolí řeky
    Rigy protékající městem Mižhorje,
  • 00:27:55 to se za 1.republiky
    jmenovalo Volové,
  • 00:27:59 se sousedním údolím řeky Terebly.
  • 00:28:04 Ta protéká přes vesnici Koločavu
    a vtéká do Tisy.
  • 00:28:22 Teď se nacházíme
    na koločavském hřbitově,
  • 00:28:26 kde jsou pohřbeni
  • 00:28:30 známý Nikola Šuhaj
    loupežník a jeho milá Eržika.
  • 00:28:37 Před námi je hrob Eržiky.
  • 00:28:39 Ona zemřela v roce 1987.
    Dožila se 86 let.
  • 00:28:43 Po Nikolovi Šuhajovi měla manžela
    jménem Derbak.
  • 00:28:46 Vychoval její dceru Anču,
    která se narodila 3 měsíce
  • 00:28:50 po smrti Nikolově.
  • 00:29:18 Pojďte, aby bylo slyšet,
    jak mluvíte.
  • 00:29:23 Nemůžu mluvit,
    protože nemám zuby.
  • 00:29:28 Co říkala maminka Eržika o Češích?
  • 00:29:32 Říkala, že byli dobří,
    ale kvůli Čechům tatínek zahynul.
  • 00:29:35 Tvrdili, že tatínek byl zbojník.
    Zbojníci byli ti, kdo ho zabili.
  • 00:29:40 Chodíte na hrob?
  • 00:29:43 Byla jsem nemocná.
    Ležela jsem v nemocnici.
  • 00:29:46 Nemám na nic peníze.
    Už mi nestačí ani na mléko.
  • 00:29:58 Poprvé se postarala o hrob sama
    dcera Anča.
  • 00:30:02 1997 sem položila kříž,
    na který napsala,
  • 00:30:07 to je hrob Šuhaja Nikoly Petroviče
    a Šuhaja Jurije Petroviče.
  • 00:30:14 Tam leží dva bratři.
    Tatínek a její strýc.
  • 00:30:31 Tady leží Zelenka - četník.
  • 00:30:34 Tam leží Hochman a tam Hrabal.
    Čeští četníci.
  • 00:30:39 Zabili je v roce 1921 za Šuhaje.
  • 00:30:43 Jednoho zabil Šuhaj,
    druhého zabil Rošnyc.
  • 00:30:48 Zelenku nevím, kdo zabil.
  • 00:30:54 Teď tady vysazují květiny.
    Zalévají je.
  • 00:30:57 Za kolektivizace se o to
    nikdo nestaral.
  • 00:31:04 Teď začalo vyučování.
  • 00:31:06 Už to není takové,
    ale do 1.září sem jezdily autobusy.
  • 00:31:09 Je tady Olbrachtovo Muzeum.
    On tady žil 1931-1932.
  • 00:31:13 Vždycky v létě.
    V zimě jezdil domů.
  • 00:31:26 Chodil po horách a filmoval.
    Tady točil film Marika nevěrnice.
  • 00:31:32 Možná, že jste ho viděli.
  • 00:31:43 Teď jsem penzista.
    Moc peněz nedostávám. 185 hřiven.
  • 00:31:49 Máme krávu, prase, slepice,
    brambory, zelí, fazole.
  • 00:31:54 Na chleba máme.
  • 00:32:17 Tady jsme před starou budovou,
    která je dnes restaurovaná.
  • 00:32:20 Je to četnická stanice v Koločavě.
  • 00:32:24 Tady se nachází úřad.
    Tady byla stanice žandárů.
  • 00:32:28 Sem posekaného Nikolu
    z hor přivezli
  • 00:32:33 a ještě ho žandáři zastřelili.
  • 00:32:36 Pod tou hruškou ležel.
  • 00:32:39 Přijel expert z Volového
    a vystavil osvědčení,
  • 00:32:43 že Nikola byl zastřelený
    českými četníky.
  • 00:32:46 Ve skutečnosti to bylo tak,
    že ho kamarádi z bandy posekali.
  • 00:32:51 Byli domluveni s četníky.
  • 00:33:07 Koločava se stala legendou.
  • 00:33:10 Jak se řekne Ukrajina,
    tak každý se usměje a říká:
  • 00:33:13 Koločava a Nikola Šuhaj.
  • 00:33:43 Chci srdečně poděkovat
    českým studentům z Prahy a z Brna.
  • 00:33:46 Chci poděkovat českým občanům,
    zvlášť adventistům organizace ADRA.
  • 00:33:50 Ti všichni pomohli, aby byl znovu
    vybudován náš dětský internát,
  • 00:33:54 který byl při posledních
    povodních ze 40% zničený.
  • 00:34:04 Nepomohli nám jenom cizinci.
  • 00:34:07 Hlavní pomoc byla
    od ukrajinské vlády,
  • 00:34:10 která nám poskytla velké peníze
    na opravu koryta řeky Terebla.
  • 00:34:41 Největší úspěch našeho kolektivu
    spočívá v tom,
  • 00:34:45 že ze 110 ležících dětí
    jich dnes 80 chodí.
  • 00:34:51 Je to zásluha dobrých lidí
    z celé Evropy i mého kolektivu,
  • 00:34:55 že tak těžce nemocné děti
  • 00:34:58 mohou žít, pracovat, odpočívat,
    zpívat, tancovat.
  • 00:37:59 Narodilo se mi 14 dětí.
    3 už jsou samostatné.
  • 00:38:03 O 11 dětí se starám.
  • 00:38:07 Ty malé ještě chodí do školy.
    Dostávám penzi a podporu na děti.
  • 00:38:12 3 děti dostávají stipendium.
    5 dětí má plnou podporu.
  • 00:38:17 Pomáhá mi v tom Jan Vitko,
    abych to dostala.
  • 00:38:21 Před dvěmi lety přišel a řekl,
    abych požádala o podporu.
  • 00:38:24 Řekla jsem mu, že mám 2 chlapce.
    Ti mohou jít do práce.
  • 00:38:29 Nepotřebuji žádnou podporu.
  • 00:38:35 Vždyť dříve také měli 10 dětí
    a žili.
  • 00:38:39 Lidé měli práci.
    Nepotřebovali žádnou podporu.
  • 00:38:58 Češi mi také pomáhají.
    Posílají mi obuv a oblečení.
  • 00:39:03 Dobří lidé mi pomáhají.
  • 00:39:47 Otec se sem dostal v 18 letech.
    Nechtěl jít do ruské armády.
  • 00:39:53 Šel ke generálovi Svobodovi,
    když organizoval své vojsko.
  • 00:40:02 Otec jako mladý kluk utekl
    do české armády.
  • 00:40:06 V roce 1945 byl raněný na Dukle.
  • 00:40:11 Měl průstřel plic.
  • 00:40:15 Potom se dostal do nemocnice.
    Tam ho máma vyléčila.
  • 00:40:19 Potom se hranice zavřely.
  • 00:40:25 1962 se to začalo trochu uvolňovat,
    tak šel domů.
  • 00:40:31 My jsme byly malé děti,
    tak jsme musely jít také.
  • 00:40:41 1969 jsem jel do Čech na dovolenou.
  • 00:40:47 Chtěl jsem se tam oženit.
    Chtěl jsem tam zůstat.
  • 00:40:53 Do 48 hodin mě pražská kriminálka
    vyhodila.
  • 00:41:02 Šel jsem do učení.
    Těžko jsem se naučil mluvit.
  • 00:41:06 Rusky nás trochu učili v Čechách,
    když jsem chodil do školy 8.třídy.
  • 00:41:11 Trochu jsem se
    naučil rusky číst a psát.
  • 00:41:16 Ukrajinsky jsem musel.
  • 00:41:19 Uměl jsem trochu vyřezávat, dlabat,
    soustružit.
  • 00:41:23 Trochu s hlínou,
    se železem jsem dělal.
  • 00:41:28 A potom mi to pěkně šlo.
  • 00:41:32 Já jsem nemyslel,
    že budu ve velkém včelařit.
  • 00:41:36 Mám 2 maringotky.
    Mám 2 včelnice.
  • 00:41:39 Jezdím se včelami do teplejšího
    kraje. Je to 40 km na Vinohradovo.
  • 00:41:48 Když jaro končí, akáty odkvetou,
    sady odkvetou,
  • 00:41:55 stěhuji včely do hor.
  • 00:42:05 Hodně času prošlo od doby,
    když jsem byl hrdým Čechem.
  • 00:42:12 Čas všechno smazal.
  • 00:42:56 Teď jsme nedaleko vesnice Dilové,
    okres Rachovský.
  • 00:42:59 Tady je zajímavá památka.
  • 00:43:07 Je tady geografický střed Evropy.
  • 00:43:10 O kus dál máme most.
    Ten postavili Češi za 1.republiky.
  • 00:43:21 Pro nás je to důležitý bod.
  • 00:43:24 Je tam znak geografického středu
    Evropy.
  • 00:43:28 Na tom místě bychom chtěli
    postavit chrám Evropy,
  • 00:43:32 který by zahrnoval vyznání
    západní i východní.
  • 00:43:38 Všechna vyznání v Evropě.
  • 00:44:05 Nacházíme se v Jasině,
    na jasinském nádraží,
  • 00:44:10 které bylo nejvýchodnější
    rychlíkovou stanicí 1.republiky.
  • 00:44:16 Tehdy platilo heslo:
  • 00:44:20 Od Aše až po Jasinu
    máme naši domovinu.
  • 00:44:27 Nebo:
    Od Jasiny do Aše republika je naše.
  • 00:44:32 Dnes je to součást
    Rachovského okresu.
  • 00:44:36 Obec Jasina se nachází v prostoru
    nejvyšších vršků Karpat.
  • 00:44:57 Dnes žijí na území Zakarpatské
    oblasti vedle sebe příslušníci
  • 00:45:01 různých církví. Především
    pravoslavné a řeckokatolické.
  • 00:45:05 Jsou tu také římští katolíci,
    evangelíci a několik tisíc židů.
  • 00:45:16 Řeckokatolická bohoslužba
    se koná od 8,00 do 10,00 hodin.
  • 00:45:24 Od 10,00 do 12,00 je pravoslavná
    bohoslužba.
  • 00:45:27 Řeckokatolický kněz se jmenuje
    Sokolovič. Pravoslavný Učkan.
  • 00:45:34 Kostel byl dříve řeckokatolický,
    ale byly problémy.
  • 00:45:37 Řešila to policie.
    Teď už je všechno v pořádku.
  • 00:45:54 Když se vám něco nepříjemného
    přihodí, přijdete ve 12,00 hodin.
  • 00:45:58 Já půjdu s vámi sem.
    Vy se vysvlečete. Vše si sundáte.
  • 00:46:09 Vezmete česnek.
  • 00:46:12 Potřete to ze všech stran
    a postříkáte to svěcenou vodou.
  • 00:46:21 Když máte škodu, přijdete.
  • 00:46:27 Chyťte to do ruky,
    3x uhoďte na jednu stranu.
  • 00:46:36 Potom 3x na druhou.
  • 00:46:40 Potom ještě jednou třikrát,
    aby to bylo celkem devětkrát.
  • 00:46:46 Do 9 dnů bude všechno v pořádku.
  • 00:46:50 Nesmíte pít alkohol
    a musíte pevně věřit v Boha.
  • 00:49:12 Mně bylo 9 let.
    Jsem z vesnice.
  • 00:49:18 Poprvé jsem jel vlakem až do Prahy.
    Velmi to bylo zajímavé.
  • 00:49:30 Musel jsem se učit český jazyk,
    ruský jazyk, německý i jiné.
  • 00:49:37 Bylo to velmi těžké,
    ale učil jsem se.
  • 00:49:40 Jednou jsem přišel a povídám:
  • 00:49:43 "Pane profesore,
    já jsem zabil sešit."
  • 00:49:47 On povídá: "Komendare,
    jak jste to mohl udělat?
  • 00:49:50 Jak jste mohl zabít sešit?"
  • 00:49:53 Spolužáci se smáli.
  • 00:49:55 On povídá:
    "Nezabil, ale zapomněl."
  • 00:50:06 Mám mnoho známých vědců.
  • 00:50:10 Chtěl bych věnovat svému příteli
    z brněnské lesnické fakulty
  • 00:50:17 doc. Jaroslavu Horákovi to,
    nad čím jsem pracoval 17 let.
  • 00:50:28 Balzám, který omlazuje,
    protože chci, aby žil 150 let.
  • 00:50:35 Když bude pít ten balzám,
    tak bude dlouho žít.
  • 00:50:50 Když jsem byla na univerzitě
    v 5.ročníku,
  • 00:50:54 musela jsem jít pracovat,
  • 00:50:57 protože rodiče nemohli
    mě a mojí sestru uživit.
  • 00:51:01 Takže jsem šla pracovat do školy.
    Pracovala jsem na plný úvazek.
  • 00:51:06 Přednášela jsem ukrajinštinu
    a ukrajinskou literaturu.
  • 00:51:10 Odpoledne jsem měla hodiny
    na univerzitě.
  • 00:51:13 Takže jsem chodila tam i tam.
    Bylo to drsné, ale stálo to za to.
  • 00:51:20 Byla to životní zkouška,
    jestli to vydržím.
  • 00:51:22 Jsem si jistá, že mám vydrž.
  • 00:51:26 Po ukončení univerzity
    jsem práci ztratila.
  • 00:51:30 Tak jsem jela do Čech.
    Byla jsem v Mosilaně v Brně.
  • 00:51:34 Nemohu říct,
    že se k nám chovali špatně.
  • 00:51:38 Měli jsme stejná práva jako Češi.
  • 00:51:43 Pracovala jsem tam 3,5 roku.
  • 00:51:45 Jak se narodilo dítě,
    vrátila jsem se domů s manželem.
  • 00:51:50 Brno mám velice ráda.
    Věřím, že se tam vrátím.
  • 00:52:16 Na Užhorodské lidové univerzitě
    byla otevřena katedra
  • 00:52:22 slovanské všeobecné jazykovědy.
  • 00:52:26 Byla jsem pozvaná, abych četla
    v češtině pro studenty,
  • 00:52:30 kteří studují ukrajinštinu
    a ruštinu.
  • 00:52:39 Kyjevská Slovanská univerzita
    byla založena před 10 lety.
  • 00:52:44 Její hlavní náplní je připravovat
    vysoce kvalifikované odborníky
  • 00:52:51 v oblasti slavistiky.
  • 00:52:53 Zakarpatská fakulta vznikla
    před 3 lety.
  • 00:52:55 Jejím hlavním posláním
    je podnítit mládež ke studiu
  • 00:52:58 historie a jazyků
    slovanských národů.
  • 00:53:01 Roli sehrála skutečnost,
    že Zakarpatský kraj
  • 00:53:04 hraničí se slovanskými zeměmi
  • 00:53:07 a jejich jazykovými
    i kulturními zvláštnostmi.
  • 00:53:11 V místě, kde se proplétají
    různé kultury.
  • 00:53:18 A kdybych na světě byl
    ten nejchudší,
  • 00:53:20 tys mi dal za poklad
    v matčině náručí,
  • 00:53:24 jinde jsou krásnější,
    jinde jsou šťastnější,
  • 00:53:26 ale tys nad všechny vlasti
    mi milejší.
  • 00:53:28 Před mořem, za mořem
    nenajdu takové,
  • 00:53:30 jako ty, milený,
    český můj domove.
  • 00:53:43 Podle oficiálních údajů pracuje
    v současné době v České republice
  • 00:53:48 na 25 000 ukrajinských občanů.
  • 00:53:51 Bylo by žádoucí, aby mezi Českou
    republikou a Ukrajinou
  • 00:53:56 vznikly takové právní vztahy, které
    by umožnily ukrajinským občanům
  • 00:54:02 zaměstnaným v ČR pracovat tak,
  • 00:54:05 aby nevznikaly problémy pro českou
    ani pro ukrajinskou stranu.
  • 00:54:24 Považuji vtahy s Českou republikou
    za dobré.
  • 00:54:27 Chtěl bych, aby byly ještě lepší.
  • 00:54:30 Zvlášť, kdyby se prohloubily
    v ekonomických oblastech,
  • 00:54:34 aby sem přišlo více českých firem,
    aby přišly investice.
  • 00:54:38 Aby nám Češi uvěřili,
    že s námi mohou spolupracovat,
  • 00:54:41 že naši lidé dokážou pracovat
    a žít tak, jak je zvykem v Evropě.
  • 00:55:18 Podkarpatská Rus patří do Evropy.
  • 00:55:22 Nynější rozdělení je pozůstatek
    stalinského dělení světa.
  • 00:55:29 Podkarpatská Rus na mapě
    Československé republiky
  • 00:55:33 je umístěna i na mé hrudi.
    Tady mohu ukázat.
  • 00:55:43 Nesmazatelně je můj světonázor
    vyjádřen: od Aše až po Jasinu.
  • 00:55:52 .

Související