iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 3. 2019
11:30 na ČT2

1 2 3 4 5

7 hlasů
4234
zhlédnutí

Křesťanský magazín

Spíš než jako přísná vzdělávací instituce funguje Bratrská škola jako velká rodina. Ale nejen proto je základní škola Českobratrské církve evangelické v pražských Holešovicích tolik oblíbená

26 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Křesťanský magazín

  • 00:00:06 Bratrská škola byla založena -
    což je úplně nádherný -
  • 00:00:10 17.listopadu roku 1989.
  • 00:00:13 A zasloužil se o to pan Heřman.
  • 00:00:17 Toho 17.listopadu v Hálkově ulici
    probíhal synod
  • 00:00:21 a zároveň shromáždění na Albertově
  • 00:00:25 a já jsem se snažil
    být zároveň na obou místech,
  • 00:00:28 abych zjistil, jestli už
    ten náš návrh na Bratrské školy
  • 00:00:30 je na pořadu, nebo ne.
    Když jsem byl na Albertově,
  • 00:00:34 vydal se průvod na Vyšehrad,
    já jsem šel s nima.
  • 00:00:37 Pak jsme se vraceli a tady stál
    zrovna kordon těch policistů,
  • 00:00:41 kteří nám bránili jít dál. A tady
    na tom místě stála telefonní budka
  • 00:00:46 a kromě toho, že jsem potřeboval
    zjistit, co se děje na tom synodu,
  • 00:00:49 tak jsem je prosil: Prosím vás,
    tady jde opravdu do tuhého,
  • 00:00:53 přestává veškerá sranda,
    modlete se, prosím vás, za nás.
  • 00:01:17 Než šla dcera do 1.třídy,
    tak jsme samozřejmě vybírali školu.
  • 00:01:21 A jedním z kritérií pro výběr školy
    byla menší škola,
  • 00:01:26 aby nebyla zaměřená na výkonnost
  • 00:01:29 a aby to byla
    spíše škola rodinného typu.
  • 00:01:34 Máme trojčata v jedné třídě
    a Prokopa ve druhé třídě.
  • 00:01:39 To pro mě bylo důležitý
    to nějak dobře zvolit.
  • 00:01:43 Takže jsme školu vybírali
    opravdu pečlivě a s tím,
  • 00:01:47 že bychom si přáli,
    aby mohli chodit do jedné třídy.
  • 00:01:51 Naše Sára tam chodí od září.
    Nastoupila do 2.třídy
  • 00:01:55 a bylo to až dojemné.
    Sama Sára říkala: Mami, oni mě tam
  • 00:01:59 tak všichni pomáhají, abych se
    necítila, jako že jsem tam nová.
  • 00:02:07 Já jsem moc vděčný,
    že naše děti tuhle šanci mají,
  • 00:02:10 protože si sám vzpomínám
    velmi dobře na svoje školní roky
  • 00:02:14 a svoje školní traumata,
  • 00:02:16 kdy to prostředí
    vypadalo prostě dramaticky.
  • 00:02:19 Člověk automaticky
    se ocitl v roli solitéra,
  • 00:02:22 protože jeho zájmy, jeho koníčky
  • 00:02:24 jeho preference
    se významně odlišovaly od zbytku.
  • 00:02:35 My jsme v těch 80.letech
    začali vymýšlet,
  • 00:02:39 jak by se měly
    znovu obnovit ty Bratrské školy.
  • 00:02:43 No a to mně pomohla Charta 77,
  • 00:02:47 kdy já jsem si přečetl
    v nějakém z těch dokumentů,
  • 00:02:53 že Československá
    socialistická republiky už dávno,
  • 00:02:57 před mnoha lety ratifikovala
    nějaký mezinárodní pakt
  • 00:03:02 o lidských právech,
    kde se mimo jiné říkalo,
  • 00:03:05 že vlastně
    je to základní lidské právo,
  • 00:03:09 aby rodiče mohli dávat své děti
    do škol podle své vlastní volby.
  • 00:03:17 A na druhé straně všichni lidi,
  • 00:03:21 všechny organizace,
    církve, stát, všichni
  • 00:03:25 mají právo
    takové školy zakládat a zřizovat.
  • 00:03:29 Takže jsme vypracovali
    návrh na synod
  • 00:03:33 a oni to teda odsouhlasili,
    že můžeme.
  • 00:03:37 Tak co jdeme hledat?
  • 00:03:38 Jdeme hledat ztracené mládí
    v první řadě.
  • 00:03:44 Vzhůru za pokladem, pane Heřmane!
  • 00:03:47 -Hele, kostra! -To je
    nejstarší člen Bratrské školy.
  • 00:03:53 Já to tady skoro nepoznávám.
  • 00:03:57 B.Š. Tiskoviny, archiv, články,
    pedagogika, koncepce.
  • 00:04:02 No prosím.
  • 00:04:05 B.Š. Korespondence úřední.
  • 00:04:08 Praha, 1989
    Vážený pane ministře,
  • 00:04:12 blížící se
    jubileum Jana Ámose Komenského,
  • 00:04:16 biskupa Jednoty bratrské
    a známého pedagoga
  • 00:04:20 nás nutí
    k hlubší analýze našeho školství.
  • 00:04:24 Komenského dílo
    však může být zcela pochopeno
  • 00:04:27 a realizováno
    jen v kontextu Bratrské teologie
  • 00:04:31 a návaznosti na staletou
    tradici Bratrských škol.
  • 00:04:36 Proto jsme se rozhodli obnovit
    u nás tradici Bratrského školství.
  • 00:04:41 Já jsem se rozhodl,
    že by to mělo být ekumenické dílo,
  • 00:04:46 protože za socialismu
    bylo velké ekumenické sdílení.
  • 00:04:50 Měli jsme společného nepřítele -
    toho komunistu.
  • 00:04:53 A bylo jedno, jestli já jsem
    evangelík, ty jsi katolík,
  • 00:04:56 ty jsi baptista a tak dále.
  • 00:04:59 Takže my jsme založili takzvaný
    Kruh přátel Bratrských škol.
  • 00:05:03 Tak jsme to nazvali.
    Deklarovali jsme si,
  • 00:05:07 že je to ekumenické
    náboženské společenství,
  • 00:05:10 které má ve svém jaksi popisu práce
    zakládat Bratrské školy,
  • 00:05:15 které budou otevřeny
    nejenom všem náboženstvím,
  • 00:05:18 ale samozřejmě
    i z nevěřících rodin.
  • 00:05:21 Tady nešlo o to fedrovat
    do někoho nějaký náboženství.
  • 00:05:26 My jsme byli taky
    jedinou školou církevní potom,
  • 00:05:30 nebo touhle tou církevní školou,
    kde se náboženství neučilo.
  • 00:05:34 Všichni říkali: Jak je to možný?
    Vy jste církevní škola,
  • 00:05:38 a vy tam neučíte náboženství?
    Já jsem říkal: No samozřejmě.
  • 00:05:40 Proč bychom učili náboženství?
    U toho Komenského nejde o to
  • 00:05:44 učit náboženství. Tady jde o to
    ty děti učit smyslu života.
  • 00:05:50 To bylo tady.
    My jsme měli zvláštní vchod
  • 00:05:53 a ostatní děti
    měly vchod z druhé strany.
  • 00:05:57 Začínali jsme
    s jednou první třídou
  • 00:06:01 a začínali jsme s 15 dětma.
  • 00:06:04 A protože jsme integrovali
    děti hyperaktivní,
  • 00:06:08 které byly
    třeba neslučitelné s dítětem,
  • 00:06:12 které mělo mentální postižení,
    takže to nešlo dohromady.
  • 00:06:17 To jsme tenkrát nevěděli
    bez těch zkušeností.
  • 00:06:20 Tak jsme bohužel
    3 děti museli vrátit.
  • 00:06:23 A zůstalo nás 12.
  • 00:06:26 Ale pak už se ta integrace
    velice povedla.
  • 00:06:30 Ty ideály
    po letech socialistického školství
  • 00:06:34 byly úžasné,
    protože jsme diskutovali o tom,
  • 00:06:38 že by ve třídě mělo být
    tak 12-15 žáků,
  • 00:06:42 že by ideálně
    v té třídě učil muž a žena,
  • 00:06:48 aby ty děti z neúplných rodin
    měly model mužský i ženský,
  • 00:06:53 že by to měla být škola,
    kde se učí alternativně.
  • 00:07:01 A zároveň teda byla i ta myšlenka
    propojit to s vírou.
  • 00:07:07 Po tom prvním školním roce,
    co byl v Plamínkový,
  • 00:07:11 tuším, byla výpověď z prostor.
    Tak se hledaly další prostory.
  • 00:07:18 A já jsem tehdy působil na Praze 7,
    kde jsem i bydlel.
  • 00:07:21 A podařilo se tam sehnat
    takový dvoutřídní pavilon,
  • 00:07:27 kdysi v tom bývaly mateřské školy,
    který byl prázdný.
  • 00:07:31 Zarostlý metr a půl trávou
    a různýma těma náletama.
  • 00:07:39 A ten vlastně
    my jsme dostali od Prahy 7
  • 00:07:44 a ten jsme si upravili,
    zvelebili a tam jsme začínali.
  • 00:07:48 V Tusarově ulici.
  • 00:07:50 Za doby, kdy jsem byla oslovena
    panem ředitelem,
  • 00:07:55 jestli bych tam nechtěla vyučovat,
    já jsem teda katolík,
  • 00:07:58 tak jsem se ptala,
    jestli teda můžu tam učit,
  • 00:08:02 a bylo mi řečeno, že to není
    vyloženě evangelická škola,
  • 00:08:06 ale že to je škola křesťanská.
    A vlastně i děti,
  • 00:08:10 které jsme tam přijímali,
    i já ve své třídě,
  • 00:08:13 když jsem začínala,
    tak jsem měla, myslím,
  • 00:08:17 2 nebo 3 děti,
    které byly bez vyznání,
  • 00:08:21 ale byly tam právě proto,
    že rodiče si přáli,
  • 00:08:25 aby ty děti byly vedeny
    v nějakém jiném prostředí,
  • 00:08:29 než třeba jsou zvyklé na to doma.
  • 00:08:37 Já o tom mluvím jako
    o úžasných letech, o 90.letech.
  • 00:08:42 Ve chvíli, kdy člověk
    chtěl dělat něco nového, jinak...
  • 00:08:49 Já jsem tam měl psycholožku,
  • 00:08:52 já jsem tam měl
    učitelku na výtvaru,
  • 00:08:57 což dneska je takový trend,
    nebo což dneska už je normální.
  • 00:09:02 Tenkrát to prostě
    nebylo vůbec jako nejen běžné,
  • 00:09:06 ale možná i pro některé školy
    myslitelné,
  • 00:09:09 že by tam měly psycholožku.
    No a musím říct,
  • 00:09:12 že jsem se setkal na těch
    oficiálních místech úředních,
  • 00:09:18 tehdy existovaly
    ještě školské úřady,
  • 00:09:22 jsem se setkal,
    když neřeknu přímo se vstřícností,
  • 00:09:26 tak minimálně s nepředpojatostí,
    s nezaujatostí prostě,
  • 00:09:31 jé, my tady máme
    nějakou církevní školu...
  • 00:09:36 N
  • 00:09:38 A
  • 00:09:39 H
  • 00:09:40 O
  • 00:09:42 R
  • 00:09:43 U
  • 00:09:45 -Nahoru!
    -Tak běžte pro ni! Šup!
  • 00:09:48 -Můžeme v bačkorách?
    -Ne. Přezujte se.
  • 00:09:53 Pak s postupem
    se to začalo přituhovat.
  • 00:09:58 A protože systém školství
    je stále stejný u nás,
  • 00:10:01 čili kolik máte dětí,
    tolik máte normativů na žáka,
  • 00:10:06 tak jsme byli nuceni
    přibírat větší počet
  • 00:10:10 a časem i vlastně ustupovat
    od těch 2 lidí ve třídě.
  • 00:10:19 Když jsem sem
    před 11 lety nastoupila,
  • 00:10:22 tak jsem se dostala do kontaktu
    se zástupcem zřizovatele
  • 00:10:25 panem Martinem Čechem,
    kdy jsme se sešli
  • 00:10:30 a v podstatě on mně řekl,
    že pan ředitel Bulíř podal výpověď
  • 00:10:34 na jaře, v dubnu
    a hledá se nový ředitel.
  • 00:10:37 A měli jsme takové sezení s rodiči,
  • 00:10:40 jak se to povede
    v tom dalším školním roce
  • 00:10:43 a ti rodiče
    byli takoví až někdy útoční,
  • 00:10:46 jak se to budce vést
    po této stránce,
  • 00:10:49 ale tehdá byl členem synodní rady
    pan Miloš Rejchrt.
  • 00:10:53 A Miloš Rejchrt si stoupnul a řekl:
  • 00:10:55 Jákobův žebřík bude patronátní sbor
    Bratrské školy.
  • 00:11:00 A ti rodiče, když tohle řekl Miloš,
    tak to přijali,
  • 00:11:04 všechno se zklidnilo
    a já v září volám panu Rejchrtovi
  • 00:11:08 a říkám: Pane Rejchrte,
    já jsem se chtěla zeptat,
  • 00:11:10 jak to bude
    s tím patronátním sborem?
  • 00:11:13 A on na to řekl:
    No to já nevím. To vymyslíme.
  • 00:11:16 A začali jsme chodit
    k Jákobovu žebříku
  • 00:11:19 a já jsem si na synodní radě
    řekla o školního spirituála.
  • 00:11:22 Tím tenkrát byla Irena Škeříková.
    A rozjela se vlastně
  • 00:11:26 taková úžasná spolupráce,
    kdy Irena chodila k nám do školy,
  • 00:11:30 vyloženě si nás tady zamilovala
    a chodila mezi děti
  • 00:11:33 i ve volném čase.
    A když jsme měli školní bohoslužbu,
  • 00:11:37 tak jsem říkala,
    že to je opravdu jako neskutečné,
  • 00:11:40 že jsme na té školní bohoslužbě
    měli 3 faráře.
  • 00:11:43 Irenu, Miloše Rejchrta
    a Mirka Erdingera.
  • 00:11:46 A ti 3 nám vedli
    jenom pro děti bohoslužby.
  • 00:11:50 Ten Jákobův žebřík
    je takový prosluněný,
  • 00:11:53 takže když mi tam přijdeme
    za toho bílého dne,
  • 00:11:55 ty děti se tam cítí úplně výborně.
    Tam není žádná stísněnost,
  • 00:12:00 co nás čeká, protože polovina dětí
    je z nekřesťanských rodin.
  • 00:12:04 Takže ty tam jdou
    se zvědavostí poprvé
  • 00:12:08 a pak už se tam těší,
    protože ti faráři pro nás vlastně
  • 00:12:12 museli dělat
    takové interaktivní bohoslužby,
  • 00:12:14 jelikož děti, to je radar na to,
    baví mě to, nebaví mě to.
  • 00:12:19 Vydržím to, nevydržím to.
  • 00:12:24 Ty takzvané křesťanské hodnoty,
    o kterých se domnívám,
  • 00:12:30 že skutečně existují,
    nelze předávat pouhým vyučováním.
  • 00:12:34 A dokonce ne především tou výukou,
  • 00:12:39 že by byl
    nějaký předmět křesťanské hodnoty,
  • 00:12:43 nýbrž předávají se v té praxi.
  • 00:12:46 Například velkou
    křesťanskou hodnotou je úcta.
  • 00:12:51 Vzájemná úcta mezi dětmi a učiteli,
    mezi učiteli a dětmi.
  • 00:12:58 Děti musí cítit,
    že jsou také váženy.
  • 00:13:01 No a to máme jednoduché,
    protože všichni jsme děti Boží,
  • 00:13:05 takže i učitelé
    se tak mohou a mají cítit.
  • 00:13:10 No a všichni jsme Boží obraz
    a zároveň víme z umění,
  • 00:13:15 že každý obraz je namalován jinak.
    Takže každé to dítě je jiné.
  • 00:13:20 A skloubit tohle vědomí
    jedinečnosti každé lidské bytosti
  • 00:13:28 s tím vědomím, že jsme jedna rodina
    a tvoříme jeden celek,
  • 00:13:33 to je právě
    to umění křesťanských škol.
  • 00:13:46 Zkušenost naší generace se školou,
  • 00:13:48 to byla stále škola založená
    na autoritativním principu.
  • 00:13:53 Bratrská škola
    je programově demokratická škola.
  • 00:13:57 Samozřejmě ta demokracie
    občas funguje obtížněji
  • 00:14:01 než autoritářský systém,
    kde je to všechno nalajnováno.
  • 00:14:06 Takže tam občas může docházet
    k nějakým obtížným situacím,
  • 00:14:13 ale jak opakuji, myslím si,
    že se je podařilo dobře řešit.
  • 00:14:20 Ta úcta k dětem spočívá i v tom,
    že nám na nich tolik záleží,
  • 00:14:24 že si dáme práci s tím,
    že jim dáváme jasné hranice.
  • 00:14:28 Tohle se ještě může,
    ale tohle už se nemůže
  • 00:14:32 a tohle se nesmí.
  • 00:14:34 A ono je to docela těžké
    to dodržovat.
  • 00:14:37 Stanovit jasné hranice, sem
    ještě můžeš a budeš respektován,
  • 00:14:41 ale tady to už je přes čáru,
    a proto to budeme řešit.
  • 00:14:47 Protože ona je to dřina to řešit.
  • 00:14:50 A to si myslím,
    že to je ten přesah té školy,
  • 00:14:54 že se tím dítětem zabýváme.
    Když to dítě má problémy,
  • 00:14:58 tak neděláme, že to nevidíme,
    ale ty problémy s ním řešíme.
  • 00:15:02 A teď je důležité
    nelámat nad nimi hůl,
  • 00:15:05 nevzdávat to,
    zabývat se těmi dětmi,
  • 00:15:08 zvát si rodiče do školy,
  • 00:15:11 přibrat si k tomu zástupce z
    pedagogicko-psychologické poradny,
  • 00:15:14 udělat takový kroužek,
    na to jsme zvyklí,
  • 00:15:17 a hledat řešení pro to dítě.
    Aby dítě jasně vědělo,
  • 00:15:22 kam může,
    a kde už jako je to přes čáru.
  • 00:15:34 Družina je tady, bych řekla, úplně
    jiná, než je na běžné státní škole,
  • 00:15:39 můžu-li srovnávat s tím, co jsem
    zažila tam, kde jsem pracovala.
  • 00:15:43 Tady na této škole, chodí
    do družiny kromě jednoho dítěte,
  • 00:15:47 které ma takovou diagnózu,
    že nechodí do družiny,
  • 00:15:52 chodí úplně všechny děti.
  • 00:15:54 A je běžným zvykem,
    že se jim nechce z družiny.
  • 00:15:58 Ty děti nejsou separované
    po různých třídách,
  • 00:16:01 po různých místnostech.
    A potom si je vyzvedne rodič,
  • 00:16:06 ale od určitého času,
    v letní době někdy od 2 hodin,
  • 00:16:11 v zimní době o trošku později
    se vlastně děti scházejí
  • 00:16:16 dole v přízemí a je to komunitní
    prostor pro všechny dohromady.
  • 00:16:20 A tady naplňujeme to,
    že se potkávají ti sourozenci.
  • 00:16:24 že je to prolínání
    od nulté do páté třídy.
  • 00:16:29 A to si myslím,
    že dělá tu družinu něčím jiným,
  • 00:16:32 než je na té běžné státní škole.
  • 00:16:43 David je krásná ukázka toho,
    že když se ho na začátku,
  • 00:16:46 před tím, než nastoupil do školy,
    někdo zeptal, jestli se těší,
  • 00:16:49 tak říkal: Ne, vůbec, nesnáším to,
    což byl jeden z mála dětí.
  • 00:16:52 A teď, když se ho zeptáte,
    co říká škole, tak řekne,
  • 00:16:55 že nemá rád přestávky,
    protože se hrozně těší na hodiny,
  • 00:16:59 a že se málo učí,
    a že mu vlastně vadí,
  • 00:17:02 že chodí na výlety
    a že by měli zůstávat ve škole.
  • 00:17:06 Jak jsem poznala ty alternativní
    školy, protože jsem jich
  • 00:17:09 navštívila víc, tak jsou tam někdy
    věci až moc úplně bezhraniční.
  • 00:17:14 A zase systém té frontální výuky
    ve státních školách
  • 00:17:17 mi taky nevyhovoval,
    protože mi tam scházel
  • 00:17:20 takový ten
    respektující přístup k dětem.
  • 00:17:22 A zjistila jsem, že v Bratrské
    škole je to přesně někde uprostřed.
  • 00:17:26 Zároveň ale vůbec nepochybuju
    o tom, že to je škola,
  • 00:17:28 která je otevřená komukoliv -
    ateistům, katolíkům, Židům.
  • 00:17:35 Je to škola,
    která je vyloženě tolerantní.
  • 00:17:39 Tady najdeš všechny možný děti,
  • 00:17:41 ze všech možných
    civilizačních okruhů.
  • 00:17:44 A já jako ministr
    pro lidská práva - bývalý teda -
  • 00:17:48 jsem měl takovouhle
    inkluzi přímo v agendě
  • 00:17:52 v popisu práce. Já jsem netušil,
  • 00:17:55 že na to prakticky narazím
    v případě svého dítěte.
  • 00:17:58 Ale ty přehrady tady nejsou
    odstraňovány uměle, tlakem.
  • 00:18:04 To je úplně přirozený prostředí
    a nikdo nic neřeší.
  • 00:18:23 Úžasnou akcí s rodiči
    je pravidelně,
  • 00:18:26 že děláme adventní věnce.
    Takže před první adventní nedělí
  • 00:18:30 máme v pátek
    naprosto provoněnou školu,
  • 00:18:33 protože sháníme jehličí.
    A kdo ho shání? Rodiče.
  • 00:18:37 Prosím, potřebujeme jehličí!
    A máme takové ty tavné pistole
  • 00:18:41 a všechny možné k tomu doplňky
    a celé páteční odpoledne je o tom,
  • 00:18:45 že přijdou rodiče,
    pomáhají svým dětem,
  • 00:18:48 jiným dětem
    a odnášejí si adventní věnce.
  • 00:18:52 A zase je to o té pomoci
    těch rodičů a pedagogů navzájem.
  • 00:19:01 V této škole se hodně zpívá.
  • 00:19:04 A nejen od první třídy.
    Už od nulté třídy.
  • 00:19:08 Paní učitelka s kytarou
    je učí všelijaké dětské písničky,
  • 00:19:12 které leckdy sama napíše
    a jsou zdařilé.
  • 00:19:18 No a netrvá to dlouho
    a děti třeba v 1. - 2.třídě
  • 00:19:22 už s radostí zpívají
    Truvérskou mši Petra Ebena.
  • 00:19:27 To je takový kmenový repertoár.
    Zajímavé, nikdo to nenařídil,
  • 00:19:32 nikde to v žádných osnovách nebylo,
    samo se to nějak vyvrbilo,
  • 00:19:37 že to je taková stálice. Děti,
    které procházejí touto školou,
  • 00:19:42 mají pak ve svém osobním portfoliu,
    ne-li v krabičce poslední záchrany
  • 00:19:47 Truvérskou mši Petra Ebena.
  • 00:19:50 Tu všichni umějí
    a rádi a dobře ji zpívají.
  • 00:19:54 My dneska používáme
    sbor u Jákobova žebříka
  • 00:19:58 jako zkušební místo
    pro naše divadlo.
  • 00:20:01 Takže my máme v určitou chvíli
    klíče od tohoto kostela,
  • 00:20:04 protože bychom se nikam
    jinam nevešli na zkoušky.
  • 00:20:07 A pravidelně v listopadu
    a prosinci jezdíme
  • 00:20:10 a využíváme tento kostel. že tam
    zkoušíme naše vánoční divadlo.
  • 00:20:15 Zase je potřeba,
    protože se stará kostel
  • 00:20:18 o Domov důchodců Slunečnice,
    takže zase naše děti
  • 00:20:23 díky tomuto sboru se dostávají
    do styku se starými lidmi
  • 00:20:27 z tohoto domova důchodců
    a před Vánocemi a před Velikonocemi
  • 00:20:31 jim tam jezdí zazpívat.
  • 00:20:34 Ženo, přijeli sem dva pocestní.
  • 00:20:36 Připrav, prosím,
    o dvě porce večeře více.
  • 00:20:40 -Host do domu, Bůh do domu.
    -Šabat šalom!
  • 00:20:51 Profesor Matějček
    vždycky vyzdvihoval divadlo,
  • 00:20:53 že je to něco
    naprosto úžasného pro děti.
  • 00:20:57 Za prvé je tam potřeba spolupráce.
    Je potřeba se dohodnout,
  • 00:21:00 domluvit, rozdělit role, přijmout
    to, že třeba nemám tu roli,
  • 00:21:04 kterou jsem chtěla.
    Pak je to úžasné na paměť.
  • 00:21:08 Ty děti se musí
    naučit zpaměti texty.
  • 00:21:11 Takže procvičování paměti.
    Pak je to výborné na vyjadřování.
  • 00:21:15 Ty děti musí mluvit nahlas,
    srozumitelně.
  • 00:21:18 Přímo tady z Bratrské školy
    mám krásný příběh jedné žákyně,
  • 00:21:22 která sem nastoupila do 1.třídy
  • 00:21:25 A byla ochotna maximálně
    mi při hodině šeptat do ucha.
  • 00:21:28 Nebyla v stavu promluvit nahlas,
    říct něco před třídou.
  • 00:21:33 A skončilo to tak,
    že v 5.třídě dostala roli Salome
  • 00:21:37 a před plným sálem asi tak 400 lidí
    tančila, mluvila a zpívala.
  • 00:21:54 Sami ještě ze své rodiny
    nemáme zkušenost, jaké to je,
  • 00:21:57 když dítě vyjde z Bratrské školy
    po 5.třídě a jde někam jinam,
  • 00:22:03 jak se prostě setkává
    s jinou realitou světa,
  • 00:22:08 ale co vím, tak většinou ty děti,
  • 00:22:11 třeba ty,
    které jsem odvedla já do 5.třídy
  • 00:22:14 a potom odcházely na gymnázia
    a na různé školy,
  • 00:22:17 tak si myslím,
    že se s tím vyrovnaly dobře.
  • 00:22:22 To je vždycky
    těžká volba pro rodiče
  • 00:22:25 a my se snažíme rodičům
    pomáhat hledat tu školu
  • 00:22:28 podle toho,
    jak to dítě známe za těch 5 let.
  • 00:22:32 Snažíme se už v té 5.třídě ty děti
    trošku připravit na ten přechod,
  • 00:22:37 že už to nebude jenom to bezpečné
    prostředí Bratrské školy,
  • 00:22:41 ale že půjdou
    do nějakých jiných škol.
  • 00:22:45 Ten výběr není jednoduchý.
    Rodiče se na nás obracejí
  • 00:22:50 a vždycky se snažíme
    těm rodičům zjišťovat informace.
  • 00:22:57 Nám bylo řečeno, že v roce 2020
    budeme muset tuto budovu opustit,
  • 00:23:03 takže předchozích pár let
    bylo takových trošku temných
  • 00:23:06 a nejistých. A momentálně
    máme takové období oddechu,
  • 00:23:11 jelikož 2.června na synodu
    náš zřizovatel rozhodl:
  • 00:23:15 Ano, povoluji,
    škola se bude stavět.
  • 00:23:19 Tak od té doby máme klid na duši.
  • 00:23:25 No a to jsou třídy.
    Vždycky budou na patře dvě třídy.
  • 00:23:28 -A ty budou mít okna tam?
    -Tam i tam. -Jo, jo, jo.
  • 00:23:32 Snažili jsme se udělat
    co nejčitelnější, nejjednodušší
  • 00:23:37 koncept, aby ten barák
    byl jakoby přehledný.
  • 00:23:40 Renzo Piano říká, že baráky mají
    být tak, že člověk tam vejde a vidí
  • 00:23:45 Přirozeně pozná, kterým směrem
    asi tak by mohlo být schodiště,
  • 00:23:49 jak jsou ty třídy uspořádaný.
    A to je hrozně důležitý.
  • 00:23:53 Já jsem dlouho rozmlouvala
    s paní ředitelkou,
  • 00:23:57 mnohokrát jsme se potkaly ve škole,
    u mě doma,
  • 00:24:00 u paní ředitelky na chatě.
    Já jsem se vyptávala,
  • 00:24:03 jak vlastně ta škola žije a co
    na tom starém baráku mají rádi.
  • 00:24:07 A oni vlastně i ti učitelé říkali:
    Jo, to až budeme v nové škole,
  • 00:24:11 to už nebude ono.
    Tady je to takový skvělý.
  • 00:24:15 Oni si tam nastavěli mezipatra,
    protože ty třídy jsou vysoký.
  • 00:24:19 A vlastně tam dělají ty aktivity
    třeba o přestávkách.
  • 00:24:23 Nebo když nějaké dítě
    potřebuje nějakou speciální péči,
  • 00:24:26 tak si může číst
    nebo dělat něco svého,
  • 00:24:30 když ten zbytek třídy
    se věnuje učebnímu procesu.
  • 00:24:33 Takže ty třídy pro 1.stupeň
  • 00:24:36 mají konstrukční výšku
    přes 5 metrů.
  • 00:24:40 Já mám takovou teorii,
    že když jsou vysoké prostory,
  • 00:24:42 tak se tím ty dětí podvědomě
    učí velkorysosti.
  • 00:24:48 Druhý stupeň, který je
    u té frekventovanější ulice,
  • 00:24:53 má vlastně
    4 kmenové třídy nad sebou.
  • 00:24:56 A tady v tom nároží jsou různé...
    Jako jedno je prostor
  • 00:25:00 takový jako,
    kde se můžou potkat o přestávce.
  • 00:25:04 Představujeme si, že tam budou
    počítače nebo police s knihami.
  • 00:25:09 Nad tím je velká učebna chemie
    a biologie, taková ta stupňovitá.
  • 00:25:15 A úplně nahoře s horním světlem
    je výtvarka.
  • 00:25:20 Dělali jsme všechno pro to,
    aby ten život té Bratrské školy,
  • 00:25:25 který není standardní život školy,
    tak aby měl ty nejlepší podmínky,
  • 00:25:30 abychom to mohli podpořit.
  • 00:25:34 Samozřejmě
    ta škola se trošičku změní.
  • 00:25:37 Nebo já s tím počítám.
    Protože už to nebude 5 tříd tady,
  • 00:25:41 ale už jich bude 9.
    Ta škola bude dvakrát tak větší.
  • 00:25:44 Nicméně myslím si, že zvládneme
    v čele s paní ředitelkou
  • 00:25:48 ten přechod
    do té nové budovy na jedničku.
  • 00:25:57 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2019

Související