iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 10. 2008
13:25 na ČT1

1 2 3 4 5

55 hlasů
1642
zhlédnutí

Křesťanský magazín

Hospic — Naděje s bezdomovci — Jednota bratrská

12 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Křesťanský magazín

  • 00:00:40 Dobrý den.
    Asi se mnou budete souhlasit,
  • 00:00:42 že smrt a umírání
    jsou v naší společnosti tabu.
  • 00:00:45 A to, v čem mohou křesťané pomoci,
    je přejít ze života k jeho konci.
  • 00:00:50 Právě proto se tady za mnou
    v Centru Matky Terezy
  • 00:00:53 sešli zaměstnanci a přátelé
    hospicového hnutí.
  • 00:00:57 Přijeli na mezinárodní konferenci,
  • 00:00:59 která nesla název
    Pravdy a mýty o smrti a umírání
  • 00:01:02 a konala se v rámci Mezinárodního
    dne hospiců a paliativní péče,
  • 00:01:06 což je snaha pomoci vážně nemocným
    lidem od bolesti způsobem,
  • 00:01:09 který zároveň nepředstavuje
    potlačení kvality jejich života.
  • 00:01:13 Teprve když jsme spojili síly
    a vytvořili asociaci,
  • 00:01:17 tak nás slyší zákonodárci,
    slyší nás ministerstvo,
  • 00:01:20 slyší nás pojišťovna.
    A za tu poměrně krátkou dobu,
  • 00:01:25 co asociace funguje,
    se podařily důležitý věci.
  • 00:01:29 Především jsme dostali oba typy
    hospiců - lůžkový i mobilní -
  • 00:01:33 do zákona. Deset let
    tady fungovaly hospice,
  • 00:01:36 které vznikly za podpory státu, ale
    dostat to do zákona byl problém.
  • 00:01:41 Vždycky když už to vypadalo,
    že to tam bude,
  • 00:01:44 tak byly nový volby a my jsme zase
    čtyři roky někomu vysvětlovali,
  • 00:01:48 o co jde. A zase to šlo doztracena.
    Teď už to v zákoně máme.
  • 00:01:51 Nemáme tam ještě mobilní hospic,
    ale na tom se intenzivně pracuje.
  • 00:01:59 Vedle sdílení svých praktických
    zkušeností se účastníci konference
  • 00:02:03 zamýšleli i nad tématy, která jsou
    v naší společnosti tabuizována.
  • 00:02:07 Kdo by si například troufl
    mluvit o dobré smrti?
  • 00:02:11 Já za dobrou smrt považuju takovou,
    kdy jsme tomu nemocnému zmírnili
  • 00:02:17 ty zmírnitelné aspekty jeho utrpení
    a kdy se ta péče odehrává
  • 00:02:21 v maximálním respektu k jeho
    přáním, k jeho preferencím.
  • 00:02:27 Ale zároveň s takovou profesionálně
    dobře zvládnutelnou úlevou
  • 00:02:31 od těch těžkých symptomů,
    které nemoc přináší.
  • 00:02:34 Zdá se mi, že to pak hodně závisí
    na osvícenosti primářů
  • 00:02:37 a vrchních sester, jestli na tom
    svém oddělení i ty mladší lékaře
  • 00:02:41 vedou k tomu, že to není jedno,
    jak člověk umře.
  • 00:02:45 On problém v moderní nemocnici
    je v tom, že často
  • 00:02:48 od určitého bodu, kdy se stane
    zřejmým, že pacient umře,
  • 00:02:52 tak se začne zdát, že to je jedno,
    že nic nemá cenu,
  • 00:02:55 protože stejně umře. Takže pacient
    je utlumen velkými dávkami léků
  • 00:02:58 a nic dalšího se neřeší.
  • 00:03:01 Úplně nejlepší je osobní zkušenost.
    Já přeju všem všechno dobrý,
  • 00:03:04 ať jsou dlouho zdraví, ale jakmile
    někdo zažije tu situaci,
  • 00:03:09 že mu na rakovinu
    umírá blízký člověk,
  • 00:03:13 tak to najednou všechno
    vidí nějak jinak. Najednou vidí,
  • 00:03:15 že je to důležité,
    že se to dá dělat jinak,
  • 00:03:18 než jsme byli zvyklí.
    A pokud jde o personál,
  • 00:03:21 my máme jenom věřící.
    Ale proč stojíme o to,
  • 00:03:24 aby tam věřící pracovali?
    Jednak mají tu správnou motivaci.
  • 00:03:29 Oni to nedělají jenom kvůli tomu,
    že se potřebují uživit.
  • 00:03:32 Oni prostě
    v tom nemocném slouží Kristu.
  • 00:03:35 A to je potom o něčem jiném.
    Ale další věc.
  • 00:03:38 Ta práce je velmi psychicky
    náročná. Vyčerpávající.
  • 00:03:41 A ono se to nedá dělat donekonečna.
    A u těch křesťanů předpokládám,
  • 00:03:46 že čerpají
    z nevyčerpatelného zdroje.
  • 00:03:48 Jedním z příkladů může být
    nově otevřený hospic Dobrého
  • 00:03:51 pastýře v Čerčanech za jehož zrodem
    a provozem stojí tři místní církve.
  • 00:03:55 Katolická,
    husitská a českobratrská.
  • 00:03:59 Bohužel v naší společnosti,
    kde smrt a umírání se stalo
  • 00:04:03 synonymem téměř slova neslušného,
  • 00:04:07 si to velmi složitě vybudovává
    místo na slunci.
  • 00:04:11 Ale každý z nás
    jsme smrtelní, ať pán, či kmán.
  • 00:04:14 Jednou náš běh lidský
    prostě bude skončen.
  • 00:04:18 A protože se mi nelíbilo,
    jak se v České republice umírá,
  • 00:04:21 proto jsme vlastně
    začali stavět hospic.
  • 00:04:24 Při Dnu otevřených dveří
    vše zářilo novotou
  • 00:04:27 a překvapivě velký počet
    návštěvníků dával tušit,
  • 00:04:29 že jediný hospic ve Středočeském
    kraji byl uveden do života
  • 00:04:33 v pravou chvíli. Každý se mohl
    přesvědčit, že architektonické
  • 00:04:36 zpracování prostoru, kde i obyčejný
    balkón může být divadelní lóží,
  • 00:04:40 mluví o tom,
    že poslední dny člověka
  • 00:04:43 nemusejí být nudné a depresivní.
  • 00:04:46 Dnem otevřených dveří
    se spojujeme se všemi hospici
  • 00:04:49 na celém světě. Letos již počtvrté.
  • 00:04:53 Které ukazují na to,
    že paliativní péče, péče úlevná
  • 00:04:58 má být dostupná každému pacientovi,
    že je to jeho lidským právem,
  • 00:05:03 a tedy i vymahatelné.
    Takže ve všech koutech světa
  • 00:05:06 probíhají různé akce, koncerty
    a různá happeningy.
  • 00:05:11 A my - byť jsme otevřeli nedávno -
    jsme říkali,
  • 00:05:14 že se musíme
    do té akce také přihlásit.
  • 00:05:30 Do nedávno otevřeného domu Gloria
    na pražském barrandovském sídlišti,
  • 00:05:33 který v sobě skrývá azylový dům pro
    matky s dětmi a denní stacionář,
  • 00:05:37 svolala Charita v České republice
    slavnostní shromáždění,
  • 00:05:41 při němž nejen bilancovala,
    ale především ocenila častokrát
  • 00:05:44 neviditelnou práci některých svých
    bývalých i současných zaměstnanců.
  • 00:05:49 Cenu Charity za mimořádné charitní
    dílo předal vybraným pracovnicím
  • 00:05:52 ředitel Charity v České republice
    Oldřich Haičman a biskup Herbst.
  • 00:05:57 Součástí slavnosti bylo i hudební
    vystoupení studentů konzervatoře
  • 00:06:01 a putovní výstava fotografií
    Lubomíra Kotka Život s Charitou.
  • 00:06:21 HUDBA
  • 00:06:28 Každého člověka potěší,
    když občas někdo dá najevo,
  • 00:06:33 že si váží jeho práce.
  • 00:06:36 A ta charitní práce je taková
    nenápadná ale velice záslužná.
  • 00:06:40 Člověk, který se cítí opuštěný
    anebo takový,
  • 00:06:44 že o něj nemá už tady
    na tom světě nikdo zájem,
  • 00:06:48 a najednou přijde někdo
    a vlévá mu naději
  • 00:06:51 tou svou pomocí,
    ale hlavně svým lidským přístupem,
  • 00:06:55 tak to je, myslím, velice potřebné.
  • 00:07:02 Stále ještě nový
    kostel Milíče z Kroměříže,
  • 00:07:05 který vedle azylového domu
    postavila evangelická církev
  • 00:07:08 na pražském Jižním Městě, hostil
    začátkem října pěvecký sbor
  • 00:07:11 americké lutherské církve
    Church of the Reformation Choir
  • 00:07:15 z Washingtonu.
  • 00:07:17 Původně jsme hledali v Praze
    nějaký lutherský kostel,
  • 00:07:24 kde bychom mohli v rámci
    naší evropské cesty vystoupit.
  • 00:07:26 Pak jsme ovšem s pomocí americké
    ambasády a přátel byli nasměrováni
  • 00:07:29 na faráře Šourka a tento sbor, kde
    jsme byli velice vlídně přijati.
  • 00:07:34 Žánrově pestré vystoupení
    amerického tělesa
  • 00:07:37 přineslo do evangelického kostela
    i kousek hudební odvahy
  • 00:07:41 při práci s klasickými kusy,
    jako je Óda na radost.
  • 00:07:44 Hlavní poslání naše to není,
    ale občas tady něco bývá.
  • 00:07:50 Teď na podzim
    ještě několik dalších koncertů.
  • 00:07:53 Bude tady Eva Henychová,
    Branic nebo Oboroh,
  • 00:07:56 teda něco jiného trošku.
    Ale souvisí to s tím,
  • 00:07:59 že kostel chápeme jako místo,
    které je otevřené pro lidi,
  • 00:08:03 přicházející jenom si posedět,
    načerpat něco,
  • 00:08:07 co není jakoby z tohoto světa,
    i když to třeba není úplně
  • 00:08:12 z toho světa, který obýváme my
    křesťané, aby se tady cítili doma.
  • 00:08:26 A teď pojďme
    za pány Vackem a Vávrou,
  • 00:08:30 kteří stále diskutují v Domě bible
    o jedné malé, ale hezké církvi -
  • 00:08:34 Jednotě bratrské.
  • 00:08:36 Katolíci, husité i utrakvisté
  • 00:08:40 se všichni hlásili k bibli.
  • 00:08:42 Ale čím to je, že Jednota jediná
    z nich nikdy nesáhla po meči?
  • 00:08:49 Odpověděl bych,
    že jsou dva takové důvody.
  • 00:08:53 Jeden z těch jejich
    otců zakladatelů
  • 00:08:58 Petr Chelčický, pro nějž
    to bylo celoživotní téma,
  • 00:09:01 odmítal válku, meč,
    násilí, husitství
  • 00:09:05 a Jednota se u něj inspirovala.
    To znamená boj jedině duchovní.
  • 00:09:09 A to druhé, že Jednota
    vlastně z té bible ještě
  • 00:09:14 si vybrala něco zvláštního,
    a to je horské kázání
  • 00:09:17 nebo Ježíšovo kázání na hoře,
    jak ho najdeme u Matouše.
  • 00:09:22 A to je kázání, kde je zcela jasně
    odmítnuto také násilí.
  • 00:09:28 A jak funguje Jednota dneska?
  • 00:09:31 Navzdory tomu,
    že násilí neužívala,
  • 00:09:35 se Jednota bratrská
    dožila současnosti.
  • 00:09:39 V Čechách velice malá církev,
    ale světově rozšířená.
  • 00:09:45 Později,
    kdy musela odejít do exilu,
  • 00:09:48 prožila jakési své obnovení
    v Herrnhutu,
  • 00:09:52 tedy v německém Ochranově.
  • 00:09:55 A odtud se velice záhy rozšířila
    do celého světa.
  • 00:10:00 -Takže dneska je?
    -Dneska je na pěti kontinentech.
  • 00:10:06 Největší,
    nejpočetnější je dnes v Africe,
  • 00:10:09 kde má několik set tisíc
    příslušníků.
  • 00:10:12 -V kterých zemích?
    -Především Tanzánie a okolí.
  • 00:10:17 Ta Jednota - u nás Jednota bratrská
    - nese jméno Moravská církev,
  • 00:10:22 tedy Moravian Church.
    -Ti jsou taky hodně v Americe, že?
  • 00:10:26 Ano. V Americe také.
    Nebo Iglesia Morava.
  • 00:10:30 Má taky v té Africe
    svoje církevní školy?
  • 00:10:34 Má. Velice často, když začínala
    s budováním sboru,
  • 00:10:38 tak zároveň budovala školu.
  • 00:10:41 A ještě nějaký sociální ústav.
    Velice často sirotčinec
  • 00:10:45 nebo nějaký ústav pro postižené.
    A tak je tomu dodnes.
  • 00:10:50 To znamená, ta misie světová
  • 00:10:53 je velice často dnes spíše
    sociálním dílem
  • 00:10:58 než misií té představy,
    že někdo káže a získává na víru.
  • 00:11:03 Je to takový způsob
    přijít a sloužit.
  • 00:11:08 Kněží tam chodí z Evropy,
    nebo už tam jsou církevní školy?
  • 00:11:12 Dodnes to existuje tak,
    že po celém světě ti misionáři
  • 00:11:17 také chodí z Evropy nebo ze
    Spojených států, ale samozřejmě
  • 00:11:21 své duchovní mají vždy domorodé.
    Třeba na ty misijní školy
  • 00:11:25 nemají dostatek
    akademicky vzdělaných lidí,
  • 00:11:29 takže tam přicházejí učitelé
    z Evropy nebo ze Západu,
  • 00:11:32 ale jinak dbají na to,
  • 00:11:35 aby ti místní kazatelé, pastýři
    byli místní lidé.
  • 00:11:41 Takže Jednota navždycky
    pro nás bude společenstvím,
  • 00:11:47 které nám darovalo nejenom
    tento nádherný překlad bible,
  • 00:11:52 ale dosvědčuje,
    že i bez násilí lze existovat
  • 00:11:59 a že Kristus není snílek,
    když si to tak představoval.
  • 00:12:02 A dokonce Jednota bude také to,
    co na mnohých místech světa
  • 00:12:07 různí lidé v různých jazycích
    považují za svoji církev
  • 00:12:13 a k Čechám a k Moravě vzhlíží
  • 00:12:16 jako k zemi svých předchůdců,
    svých otců.
  • 00:12:20 Co k tomu dodat? Otcové a dědové,
    můžete být pyšní,
  • 00:12:24 protože vaše děcko
    ve světě prospívá.
  • 00:12:27 Mějte se hezky
    a za týden na shledanou!
  • 00:12:38 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2008

Související