iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 2. 2003
21:15 na ČT2

1 2 3 4 5

1 hlas
1455
zhlédnutí

Z očí do očí

Jiří Vorlíček

Onkolog

26 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Z očí do očí

  • 00:00:14 Pane profesore, poslední dobou ve
    vašem oboru hodně "cinkají klíče".
  • 00:00:21 Nemine snad měsíc či týden,
    abychom nečetli v novinách zprávy
  • 00:00:29 o tom, že vědci objevili
    nějaký nový důležitý klíč
  • 00:00:34 k léčbě rakoviny přesnější
    metodou diagnózy,
  • 00:00:38 gen, který způsobuje
    množení rakovinných buněk
  • 00:00:42 nebo nový lék, který bude pomáhat
    více než ty dosavadní.
  • 00:00:47 Jak vám takové zprávy znějí dnes,
    kdy jste již 13 let přednostou
  • 00:00:53 Interní hematoonkologické kliniky
    Fakultní nemocnice Brno-Bohunice?
  • 00:01:01 Po promoci v roce 1969
    jste nastoupil jako sekundář
  • 00:01:07 do Brněnského onkologického ústavu.
  • 00:01:11 Jaké "klíče"
    měli onkologové tenkrát?
  • 00:01:14 Cinkalo se pořád, protože platí, že
    každý 4. z nás zemře na rakovinu.
  • 00:01:20 A to je vážná věc.
    Když jsem tenkrát přišel
  • 00:01:25 do Onkologického ústavu,
    viděl jsem, že se dá udělat mnoho.
  • 00:01:31 Dnes, když se dívám zpátky,
    tak vidím,
  • 00:01:34 že jsme tenkrát mohli udělat
    velmi málo.
  • 00:01:37 Od té doby se medicína
    rozvinula nevídaným tempem.
  • 00:01:41 My dnes můžeme mnohem více.
  • 00:01:43 Už tehdy existovala velmi důležitá
    chirurgická léčba,
  • 00:01:48 existovala radioterapie
    a začínala chemoterapie.
  • 00:01:55 Začínaly léky,
    kterými se léčila rakovina.
  • 00:01:59 Kolik těch léků jste měli
    a nakolik byly dostupné?
  • 00:02:03 Bylo jich několik.
  • 00:02:06 Dostupné nebyly pro všechny proto,
    že jich bylo málo.
  • 00:02:11 Nakoupily se léky na rok,
    které po určité době došly.
  • 00:02:16 Dostávali je lidé,
    kteří přišli v době, kdy léky byly.
  • 00:02:20 Nebyly pro všechny také proto,
    že byly drahé a také proto,
  • 00:02:25 že byla celá řada opatření,
    například devizy
  • 00:02:31 či určitá preferovaná část
    populace...
  • 00:02:33 Která to byla?
    Byli to někteří významní
  • 00:02:37 funkcionáři tehdejší
    vládnoucí strany,
  • 00:02:40 kteří měli zvlášť deponované léky.
    Byla to zvláštní doba.
  • 00:02:46 Měli jste přístup k informacím
    o rozvoji onkologické medicíny?
  • 00:02:53 Měli jsme přístup k informacím,
  • 00:02:55 protože jsme měli možnost
    číst některé časopisy.
  • 00:02:58 Výměna zahraničních časopisů
    probíhala uvnitř republiky.
  • 00:03:03 Když se na to podívám
    z dnešního pohledu,
  • 00:03:05 neměli jsme skoro žádné informace.
    Dnes si sednu k internetu
  • 00:03:08 a mohu se během 1 večera dozvědět
    nejnovější věci.
  • 00:03:13 Dříve bylo informací méně.
  • 00:03:15 V dnešní informační společnosti
    jsme spíše informacemi přehlceni.
  • 00:03:19 Kolik informací měli
    tehdy pacienti?
  • 00:03:24 Neměli skoro žádné informace.
  • 00:03:27 Vy jste jim je nechtěli dát?
    Ano, tak to bylo zavedené,
  • 00:03:33 ale my jsme jim je hlavně
    neuměli dát.
  • 00:03:35 My jsme nevěděli,
    proč jim je máme dávat.
  • 00:03:38 Věděli jsme, že kdybychom
    byli nemocní, budeme chtít vědět
  • 00:03:41 spoustu informací, ale nedokázali
    jsme to přenést na své pacienty.
  • 00:03:46 Takto to tenkrát bylo nejen u nás,
    ale i ve velké části Evropy.
  • 00:03:50 Pacient musel spoléhat na to,
    že to s ním lékař myslí dobře
  • 00:03:53 a prostě ho poslouchat?
    Bylo tomu tak. Lékař byl ten,
  • 00:03:59 který v rámci dobré vůle
    pacientovi něco přikazoval.
  • 00:04:05 Pacient s tím musel souhlasit.
    Dnes se nám to možná zdá zvláštní.
  • 00:04:09 Musel tehdy napsat pacient
    aspoň písemný souhlas s operací?
  • 00:04:13 Ano, takzvaný reverz.
    To už tenkrát muselo být.
  • 00:04:17 Na ostatní věci se souhlas nedával.
  • 00:04:20 Na použití léků či léčebné metody
    jste se neptali?
  • 00:04:26 Těžko se ptát pacienta,
    zda souhlasí s léčebnými metodami,
  • 00:04:30 když pacient nevěděl,
    že má zhoubný nádor.
  • 00:04:32 To se tenkrát pacientovi neříkalo.
    A kdy se to dověděl?
  • 00:04:36 Pacient se to velmi často nevhodně
    dozvěděl od svých příbuzných
  • 00:04:40 nebo si ve výtahu otevřel
    dokumentaci,
  • 00:04:43 když šel z rentgenového vyšetření.
    Byl to zvyk nebo tradice?
  • 00:04:49 Byla to zavedená tradice.
    My jsme neuvažovali,
  • 00:04:52 že by to mohlo být jinak.
    Neměli jsme srovnání,
  • 00:04:55 neměli jsme zahraniční zkušenosti.
    V 60. letech začínalo v Evropě
  • 00:05:00 hnutí, které říkalo,
    že pacient má být co nejvíce
  • 00:05:03 informován a má spolurozhodovat
    o své léčbě.
  • 00:05:07 Kdy se to u nás začalo měnit?
    Po roce 1989.
  • 00:05:13 Skoro všichni jsme odjeli
    na měsíční či delší stáže
  • 00:05:16 do světa a viděli jsme,
    že ve světě je to jinak.
  • 00:05:21 Pacient přichází
    do lékařské knihovny
  • 00:05:23 a tam si hledá informace
    o své diagnóze.
  • 00:05:25 Pacient sleduje internet.
  • 00:05:27 Pacient se svým lékařem
    diskutuje o své chorobě.
  • 00:05:30 Že lékař není
    tak otcovsky přísný jako u nás?
  • 00:05:34 Ano.
    Lékař a pacient se stali partnery.
  • 00:05:38 A je to možné ve všech případech,
    když uvážíme,
  • 00:05:42 že někteří pacienti jsou nedospělí,
    nezralí, málo vzdělaní?
  • 00:05:46 Je nutný individuální přístup.
    Mám malé % pacientů,
  • 00:05:52 kteří nechtějí nic vědět. I tito
    pacienti časem kladou otázky.
  • 00:06:03 Ale naprostá většina pacientů
    si žádá informace o diagnóze,
  • 00:06:08 o způsobu léčby, o komplikacích.
  • 00:06:11 Po roce 1989 se u nás také začalo
    hovořit o právech pacientů.
  • 00:06:17 Tato práva byla kodifikována
    v etickém kodexu lékařů i pacientů.
  • 00:06:25 Co když pacient odmítne
    určitý druh léčby. Má na to právo.
  • 00:06:31 Dokonce může odmítnout slyšet
    nějakou informaci.
  • 00:06:36 Jste připraveni to respektovat?
    Ano a respektujeme to.
  • 00:06:40 Není to časté,
    ale setkáváme se s tím.
  • 00:06:45 Je to problém, protože tomu
    pacientovi často nedovedeme pomoci.
  • 00:06:53 Ale jestliže si to pacient přeje,
    nemáme právo dělat
  • 00:06:57 něco proti jeho vůli.
    To se v dnešní medicíně dodržuje.
  • 00:07:01 Dnes už také netajíte
    vážnou diagnózu.
  • 00:07:06 My ji netajíme,
    my ji pacientovi nabízíme.
  • 00:07:09 Většinou větou: "Skončili jsme
    vaše vyšetření, víme co vám je.
  • 00:07:17 Chcete si o tom popovídat?"
    Většina pacientů to chce.
  • 00:07:21 Ptáme se také,
    jestli to pacient nechce probrat
  • 00:07:25 s nějakým svým příbuzným,
    s přítelem či s někým blízkým.
  • 00:07:28 A ptáme se také pacienta,
    komu jinému můžeme diagnózu sdělit.
  • 00:07:32 I rodině ji můžeme sdělit
    pouze se souhlasem pacienta.
  • 00:07:34 Co to znamenalo pro vás,
    pro lékaře?
  • 00:07:38 My jsme se o právech pacientů
    dozvěděli dříve než pacienti.
  • 00:07:43 Viděli jsme, jak jsou využívána
    práva na západ od nás.
  • 00:07:48 V 1. fázi to přineslo velkou zátěž
    pro pacienty i pro nás,
  • 00:07:51 abychom ta práva dokázali
    správně využívat.
  • 00:07:55 Aby ta informace byla na 1 stranu
    pravdivá
  • 00:07:57 a na 2. stranu aby nebyla krutá.
  • 00:07:59 Aby diskuze
    s pacientem byla srozumitelná.
  • 00:08:02 Aby pacient ze svých práv vytěžil
    co nejvíce pro svoji nemoc.
  • 00:08:06 Z vaší zkušenosti je lepší,
    když pacient ví, jak na tom je,
  • 00:08:11 jaká je prognóza nemoci?
    Ano, jednoznačně.
  • 00:08:16 Pacient mnohem lépe spolupracuje.
    Ví, proč mu děláme celou řadu
  • 00:08:20 vyšetření a léčebných metod,
    které nejsou příjemné.
  • 00:08:27 Kdyby nevěděl diagnózu,
    tak proč bychom to dělali?
  • 00:08:32 Chemoterapie velmi pomáhá nemocným
    se zhoubnými nádory,
  • 00:08:36 ale má řadu nežádoucích účinků.
    Pacient na ni musí být nachystaný
  • 00:08:40 a musí vědět,
    že to je daň za naději vyléčení.
  • 00:08:44 To je velmi důležité.
  • 00:08:46 Bez té informovanosti bych si
    dnešní onkologii neuměl představit.
  • 00:08:50 Máte dnes více léků než dříve.
    Ale je jich dost?
  • 00:08:57 Máme jich více, máme lepší
    a máme jich dost.
  • 00:09:01 Zní to možná neuvěřitelně.
  • 00:09:05 Současná česká onkologie využívá
    stejné informace, stejné přístroje
  • 00:09:12 a stejné léky jako v západní Evropě
    a ve Spojených státech s tím,
  • 00:09:17 že my jsme podstatně chudší stát.
  • 00:09:19 A to jsou rozvírající se nůžky
    mezi tím co děláme
  • 00:09:23 a co bychom měli dělat.
    Je to velký problém.
  • 00:09:27 V posledním narostla cena
    nových onkologických léků o 30%.
  • 00:09:33 Co z toho plyne pro pacienta?
  • 00:09:36 Že se mu některý potřebný lék
    v dalších letech už nedostane?
  • 00:09:41 Mohu zaručit,
    že pacient dostane lék,
  • 00:09:45 který mu buď zásadním způsobem
    zachrání život
  • 00:09:47 nebo mu ho zásadně prodlouží.
    V současné době to tak je 100%
  • 00:09:51 a věřím,
    že to tak bude i v budoucnu.
  • 00:09:54 Do budoucna se musíme
    více zamýšlet nad tím,
  • 00:09:57 jestli léky, které pacientovi
    dáváme, přináší dostatečný užitek,
  • 00:10:01 který by se vyrovnal
    nežádoucím účinkům a ceně.
  • 00:10:05 Je to velmi těžký onkologický
    problém a ne každý to umí.
  • 00:10:08 Žádá si to vysokou odbornost,
    osobní odvahu
  • 00:10:11 a blízký kontakt s pacientem.
  • 00:10:14 Jednou jste napsal, že když
    srovnáváte západní lékaře a naše,
  • 00:10:19 rozdíl není v odbornosti,
    ale ve způsobu myšlení.
  • 00:10:24 Jak jste to myslel?
    Je to o komunikaci s pacientem.
  • 00:10:30 Je to schopnost hovořit
    s pacientem o jeho chorobě,
  • 00:10:34 dělat terapeutickou rozvahu,
    co pacientovi přinese
  • 00:10:38 léčba pozitivního a co negativního.
    To je ten způsob myšlení,
  • 00:10:44 který nám před 10 lety
    ještě hodně chyběl.
  • 00:10:48 V současné době ho má stále
    více lékařů
  • 00:10:50 a je to ku prospěchu pacientů.
  • 00:10:55 Informovaný pacient
    je spokojený pacient.
  • 00:10:58 Méně si stěžuje?
    To také.
  • 00:11:02 Z vašich knih a článků
    jsem vyrozuměl,
  • 00:11:07 že dnes se klade větší důraz
    na takzvanou kvalitu života
  • 00:11:12 nevyléčitelných pacientů.
    V 60. letech to bylo jinak?
  • 00:11:18 Kvalita života je termín,
  • 00:11:20 který se v medicíně používá
    v posledních 15 letech.
  • 00:11:24 Samozřejmě že kvalita života
    vždycky hrála významnou roli.
  • 00:11:29 Ale v 60. letech
    jsme tento aspekt neakceptovali.
  • 00:11:33 V současné době dokážeme
    s pacientem hovořit o tom,
  • 00:11:36 jestli chce podstoupit
    velmi komplikovanou léčbu
  • 00:11:39 s relativně malou nadějí
    na vyléčení, nebo jestli chce
  • 00:11:42 podstoupit méně komplikovanou
    léčbu, také s malou
  • 00:11:45 nadějí na vyléčení,
    ale s menšími problémy.
  • 00:11:50 Velmi důležité je to
    u nevyléčitelných pacientů.
  • 00:11:53 Zde je ta kvalita života naprosto
    zásadní, například léčba bolesti,
  • 00:11:57 dušnosti, nevolnosti a zvracení.
    V tomto byl v posledních 20 letech
  • 00:12:01 udělán obrovský pokrok
    na celém světě.
  • 00:12:04 Paliativní medicína je medicína,
  • 00:12:09 která dokáže zlepšit kvalitu života
    u nevyléčitelně nemocných.
  • 00:12:14 Četl jsem váš výrok, že čeští
    lékaři často podceňují bolest
  • 00:12:21 a neužívají všech prostředků,
    kterými by ji mohli tišit.
  • 00:12:27 To má celou řadu příčin.
    Pravděpodobně nejsme ještě všichni
  • 00:12:31 dostatečně vzdělaní.
    Jsme navyklí na to,
  • 00:12:36 že léky proti bolesti
    mají nějaké nežádoucí účinky,
  • 00:12:40 kterých se bojíme my i pacienti.
  • 00:12:44 A to tedy ve svém důsledku znamená,
    že řada pacientů s bolestí
  • 00:12:49 není správně léčena.
    Dnes jsou takové možnosti,
  • 00:12:53 aby 99% pacientů nemělo těžkou,
    závažnou nebo nesnesitelnou bolest.
  • 00:12:58 Ale chce to vzdělaného lékaře
    a spolupracujího pacienta.
  • 00:13:03 Máme podle vás málo lékařů
    nebo málo vzdělaných lékařů?
  • 00:13:09 To jsou 2 otázky. Máme dost lékařů.
    Dovedu si představit,
  • 00:13:15 jak bych své lékaře na klinice
    využil daleko lépe
  • 00:13:19 pro odbornou práci,
  • 00:13:22 kdybych měl více písařek
    nebo pomocného personálu.
  • 00:13:25 Přál bych si,
    kdyby lékaři byli oproštěni
  • 00:13:28 od spousty administrativy.
    Proč to tak nemůže být?
  • 00:13:32 Tady je určitá tradice,
    že lékaři dělali všechno možné,
  • 00:13:37 protože byli v minulosti
    velmi špatně placeni.
  • 00:13:40 Teď se jejich platy zvyšují.
  • 00:13:42 A už brzo bude jasné, že je lépe,
    aby lékař dělal za své,
  • 00:13:46 poměrně slušné peníze,
    odbornou práci
  • 00:13:49 a nějaká písařka
    dělala jeho administrativu.
  • 00:13:54 Myslím si, že máme lékařů dost.
    A kdyby se soustředili
  • 00:13:58 jen na svoji odbornou práci,
    bylo by to hodně znát.
  • 00:14:01 A jestli máme vzdělané lékaře?
    Podle mých zkušeností ano.
  • 00:14:05 Na lékařských fakultách
    učíme podobně jako v zahraničí.
  • 00:14:10 Když se scházíme s kolegy
    na kongresech, tak vidíme,
  • 00:14:13 že používáme stejné metody
    i přístupy.
  • 00:14:16 Jsme v celé řadě
    společných výzkumných úkolů.
  • 00:14:18 Doufám, že máme vzdělané lékaře.
    Jaké máte pacienty?
  • 00:14:24 Když se toho už tolik ví
    o zhoubných nádorech
  • 00:14:28 a o jejich léčbě,
    odráží se to nějak v tom,
  • 00:14:32 jak si lidé svého zdravotního stavu
    hledí?
  • 00:14:37 Odráží se to poměrně silně,
    ale zdaleka ne u všech pacientů.
  • 00:14:41 Máme pacienty, kteří si dokáží
    Všechno o své chorobě
  • 00:14:44 najít na internetu, vypůjčí si
    knihy v univerzitní knihovně
  • 00:14:50 a o své diagnóze se mnou diskutují
    tak, že je to pro mě hodně těžké.
  • 00:14:56 Na 2. straně jsou pacienti,
    kteří nechtějí nic vědět.
  • 00:15:04 Ale těch je málo. Většina pacientů
    je spokojena s tím,
  • 00:15:07 že je více informovaná
    a že se může spolupodílet na tom,
  • 00:15:10 co se s nimi děje.
    Mají větší pocit svobody,
  • 00:15:14 větší pocit spoluzodpovědnosti
    a podílejí se na úspěchu.
  • 00:15:18 A než k vám přijdou,
    přijdou vůbec včas?
  • 00:15:23 Přijít včas, to je největší rezerva
  • 00:15:28 v léčbě zhoubných nádorů
    v České republice.
  • 00:15:33 Jestliže přijde pacient
    s nádorem v počátečním stadiu,
  • 00:15:38 skoro vždycky ho dokážeme uzdravit.
    Není to příliš často.
  • 00:15:42 Proč tomu tak je, není úplně jasné.
    Řada pacientů se zjevnými příznaky
  • 00:15:48 nádoru nejde lékaři ze strachu,
    že by se dozvěděli něco špatného.
  • 00:15:56 Když jdou k lékaři za půl roku,
    už se to špatné dovědět musí.
  • 00:16:01 To je problém psychologický.
    Není to jen problém osvěty.
  • 00:16:05 Je to obecný problém toho, že si v
    řadě věcí nechceme přiznat pravdu.
  • 00:16:10 Rakovina je nemoc
    obestřená zvláštním oparem.
  • 00:16:17 Člověk si připadá, když začne
    u sebe s touto nemocí uvažovat,
  • 00:16:25 jako osudem postižený, vyřazený...
    Setkáváte se s těmito pocity?
  • 00:16:32 Rakovina je téma,
    o kterém nikdo nechce hovořit,
  • 00:16:36 kterého se všichni bojí,...
  • 00:16:39 Na rozdíl od infarktu,
    ke kterému se skoro každý hlásí.
  • 00:16:43 Když má někdo těžký infarkt
    a přežije ho, tak se vůbec nebojí,
  • 00:16:49 co s ním bude dál.
  • 00:16:50 Když se někdo vyléčí z rakoviny,
    tak se potom bojí dlouhodobě.
  • 00:16:54 Je to možná tím,
    že jsme před 35 lety
  • 00:16:58 bojovali s rakovinou neúspěšně.
  • 00:17:01 Pokroky v léčbě rakoviny
    jsou zásadní, ale společenské
  • 00:17:04 myšlení a uvažování o rakovině
    bude ještě dlouho přetrvávat.
  • 00:17:10 Dříve, když lidé nevěděli,
    že mají rakovinu,
  • 00:17:14 tak se z ní nemohli uzdravit.
  • 00:17:17 Ti, kteří se uzdravili, nevěděli,
    že ji měli. Ti, kteří zemřeli,
  • 00:17:21 tak zemřeli a pak se to dozvěděli
    jejich příbuzní.
  • 00:17:24 Takže vlastně jako by všichni
    zemřeli na rakovinu.
  • 00:17:27 Trošku absurdní.
    Dnes když se lidé uzdraví,
  • 00:17:31 tak s tím vědomím jdou dál
    a to vědomí i šíří.
  • 00:17:34 To je nový fenomén.
  • 00:17:35 Jak se chovají ostatní lidé
    k nemocným?
  • 00:17:41 Převážně se do nich odtáhnou.
    V 70. letech jsme dělali průzkum
  • 00:17:47 mezi pacienty s nádory o tom,
    co jim nejvíc vadí.
  • 00:17:52 Nejvíc jim vadilo, že se jich lidé
    přestali dotýkat -
  • 00:17:57 přestali jim podávat ruku,
    přestali je hladit.
  • 00:18:04 Nás to tenkrát velmi překvapilo.
    V dalších průzkumech ve světě
  • 00:18:08 se ukázalo, že je to všude stejné.
    Lidé se odtáhnou.
  • 00:18:11 Ve slovníku Kdo je kdo je ve vašem
    hesle uvedeno vaše životní krédo:
  • 00:18:22 Co člověka nezabije, to ho posílí.
  • 00:18:25 Platí to také
    u vážných onkologických onemocnění?
  • 00:18:29 Jednoznačně. Často slýchám
    od vyléčených pacientů,
  • 00:18:34 jak si jinak váží života,
    jinak ho prožívají,
  • 00:18:39 jinak si váží mezilidských vztahů,
  • 00:18:42 jinak si váží
    1. rozkvetlé pampelišky.
  • 00:18:45 Ano, co člověka nezabije,
    to ho posílí.
  • 00:18:48 Vaši pacienti jsou na tom tedy lépe
    než před 30 lety.
  • 00:18:53 Mají větší šanci na uzdravení
    nebo větší šanci na léčení?
  • 00:18:59 Mají větší šanci na obojí.
    Pokud přicházejí včas,
  • 00:19:02 mají velmi významně šanci
    na uzdravení.
  • 00:19:07 Pokud zavčas nepřijdou,
    mají velkou šanci
  • 00:19:10 na dobrou kvalitu života
    až do smrti.
  • 00:19:13 To se nám, zdravým, může zdát málo,
    ale jestliže člověk trpí
  • 00:19:18 a lékař umí zařídit, aby netrpěl,
    tak to potom pacient ocení.
  • 00:19:23 Jestliže se pacient dostane
    na léčení ke vzdělanému lékaři,
  • 00:19:29 nemusí trpět závažnými problémy
    až do konce života
  • 00:19:33 a potká ho "dobrá smrt".
    Ale za cenu,
  • 00:19:39 že bude do konce života brát léky
    na utišení bolesti?
  • 00:19:44 V případě bolesti ano, ale může
    to být i odstranění dušnosti,
  • 00:19:48 odstranění nevolnosti a zvracení.
    To jsou všechno závažné příznaky,
  • 00:19:52 které doprovázejí nejen nemocné
    s rakovinou v posledních týdnech
  • 00:19:58 a měsících života.
    To bylo téma,
  • 00:20:01 o kterém se u nás před 20 lety
    vůbec nehovořilo.
  • 00:20:04 Teď je řada pracovišť
    a řada lékařů,
  • 00:20:06 kteří to považují
    za velmi vážné téma.
  • 00:20:09 A samozřejmě každý takto nemocný
    to považuje za zásadní téma.
  • 00:20:13 Když se v novinách tolik píše
    o nové naději, kterou přinášejí
  • 00:20:18 nejrůznější objevy,
    nepřijdou někdy vaši pacienti
  • 00:20:24 netrpělivě s otázkou, kdy budete
    některý z objevů aplikovat vy?
  • 00:20:31 Chodí, běžně.
    Snažíme se jim odpovídat.
  • 00:20:35 Někdy je v novinách informace
    o léku, který už 3 roky máme.
  • 00:20:39 To se mi stalo nedávno.
    Někdy jsou to věci,
  • 00:20:43 které jsou v základním výzkumu
    a do praxe přijdou třeba za 10 let.
  • 00:20:46 Je potřeba to pacientům vysvětlovat
    a to také děláme.
  • 00:20:50 Odkazujeme je na internet
    nebo půjčujeme knihy.
  • 00:20:56 To je ten dialog s pacientem.
  • 00:20:59 Jezdíte dnes do zahraničí
    na kongresy, kde sám přednášíte.
  • 00:21:05 Potom také mluvíte
    s kolegy neformálně.
  • 00:21:08 O čem si onkologové při takových
    mezinárodních setkáních povídají?
  • 00:21:15 Nejčastěji si povídají neformálně
    o něčem, co je mimo onkologii.
  • 00:21:22 Pokud se hovoří o onkologii,
    tak si sdělují svoje výsledky
  • 00:21:25 a snaží se domluvit na nějakých
    mezinárodních spolupracích.
  • 00:21:29 To je důležité.
    Jestliže má lékař 10 pacientů
  • 00:21:33 se stejnou diagnózou, tak z toho
    nemůže udělat žádný závěr.
  • 00:21:36 Ale jestliže spolupracuje
    s 10 centry v Evropě
  • 00:21:38 a těch pacientů je několik set,
    tak se z léčby dají dělat závěry.
  • 00:21:43 Léčba rakoviny je dnes
    tak komplikovaná,
  • 00:21:45 že je snaha o určitou integraci
    a určitá schémata.
  • 00:21:49 Dá se říci, že se to daří.
  • 00:21:53 Mluvíte také spolu o tom,
  • 00:21:56 že pacienti bývají v pokušení
    vyhledat různé léčitele
  • 00:22:01 nebo že by někteří pacienti
    dali přednost přírodní medicíně?
  • 00:22:07 Setkáváme se u většiny
    našich pacientů,
  • 00:22:11 že se v určité fázi choroby obrátí
    na alternativní medicínu.
  • 00:22:18 Víme o tom, že to je
    a snažíme se pacientům vysvětlit,
  • 00:22:24 že tyto metody nejsou podrobeny
    žádným velkým studiím
  • 00:22:28 a nejsou zajištěny žádné výsledky.
  • 00:22:32 Kdyby někdo bez zkoušení dodal
    na trh nějaký lék,
  • 00:22:36 znamenalo by to okamžitý trest
    pro výrobce a zastavení výroby.
  • 00:22:41 Pacienti se často cítí
    velmi špatně v situaci, kdy neví,
  • 00:22:47 co s nimi bude
    a hledají tuto pomoc.
  • 00:22:50 Snažíme se jim vysvětlit,
    ať se ptají, když chtějí,
  • 00:22:53 ale ať neodcházejí od naší léčby.
    Také ať dobře zvažují,
  • 00:22:58 jestli je léčitel
    či alternativní lékař ochoten
  • 00:23:05 o své léčbě napsat nějakou zprávu.
    Ještě jsem se s tím nesetkal.
  • 00:23:12 Když člověka postihne vážná nemoc,
    začne spekulovat o tom,
  • 00:23:18 čím to začalo, kde udělal chybu...
    Jak je to u zhoubných nádorů?
  • 00:23:28 Nejsme zvyklí na to, že člověk
    se musí starat o svoje zdraví,
  • 00:23:31 že musí udělat něco pro to, aby
    snížil pravděpodobnot onemocnění.
  • 00:23:38 Největší téma je kouření.
    Jestliže je někdo silný kuřák,
  • 00:23:43 má 17-násobnou pravděpodobnost,
  • 00:23:46 že dostane rakovinu plic
    nebo jiné nádory. Přesto
  • 00:23:50 obrovské množství lidí kouří.
    U jídla to není tak jednoznačné.
  • 00:23:56 Měli bychom jíst málo, ale všechno.
    Speciální diety nemají význam.
  • 00:24:04 Důležité je, aby se člověk
    choval k sobě alespoň tak,
  • 00:24:10 jako ke svému autu.
    U auta občas vymění olej
  • 00:24:13 a jede do servisu na prohlídku.
    Žena by občas měla zajít
  • 00:24:16 ke svému gynekologovi
    se nechat vyšetřit.
  • 00:24:20 Stejně tak i muž by se měl občas
    u svého lékaře nechat vyšetřit,
  • 00:24:23 jen z preventivních důvodů.
    K jakému lékaři by měl zajít muž?
  • 00:24:28 Muž našeho věku by měl občas zajít
    k urologovi.
  • 00:24:31 Rakovina prostaty
    je 1 z nejčastějších nádorů
  • 00:24:36 a zásadně stoupá její výskyt
    s věkem.
  • 00:24:39 Prevenci přikládáte velkou váhu
    nebo je to jen osvěta?
  • 00:24:45 Přikládám jí velkou váhu.
    Ale chtěl bych zdůraznit to,
  • 00:24:50 že každý máme zodpovědnost
    za svoje vlastní zdraví
  • 00:24:54 a že si toho nejsme dostatečně
    vědomi. Myslíme si,
  • 00:24:57 že nebudeme dělat nic
    a až onemocníme, tak se svěříme
  • 00:25:00 našemu zdravotnictví
    a to nás zase časem vypustí zdravé.
  • 00:25:05 Tak to není. My bychom se měli
    o sebe nějakým způsobem starat
  • 00:25:09 a potom na své léčbě
    velmi aktivně spolupracovat.
  • 00:25:14 V čem vidíte největší naději
    pro své pacienty, i pro ty budoucí?
  • 00:25:22 Skoro denně čteme o nových lécích.
    Je budoucnost v nich?
  • 00:25:27 Jestliže myslíte léky
    jako cytostatika,
  • 00:25:30 tak éra cytostatik končí.
  • 00:25:32 Bylo dosaženo maxima,
    kterého bylo možno dosáhnout.
  • 00:25:36 Cytostatika nedokáží cíleně zničit
    jen nádorovou buňku,
  • 00:25:39 ale zničí i některé jiné buňky.
    Budoucnost onkologie,
  • 00:25:43 a nejen onkologie,
    je v molekulární biologii.
  • 00:25:47 Už dnes mnoho z tohoto oboru
    využíváme
  • 00:25:50 a v budoucnosti
    toho bude ještě více.
  • 00:25:54 Nastanou takové věci,
    jako je genová terapie a podobně.
  • 00:26:00 Myslím,
    že za 10 let bude tato metoda
  • 00:26:04 běžná ve význačných centrech.
    Uvidíme, co to přinese
  • 00:26:08 pro nemocné rakovinou.
    Já doufám, že to bude velký přínos.
  • 00:26:12 Skryté titulky: Lenka Dušková
    .

Související