iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 1. 2003
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

4 hlasy
3759
zhlédnutí

Z očí do očí

Zuzana Lapčíková

Hudebnice

27 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Z očí do očí

  • 00:00:15 Tento talíř je na první pohled
    památeční lidová keramika.
  • 00:00:20 Ale když ho otočím, je to CD,
  • 00:00:22 a nabízí moravské písně lidové
    z opravdu nezvyklého úhlu.
  • 00:00:27 Na obalu není zpěvačka v kroji,
  • 00:00:31 ale ve sportovním,
    skáče na trampolíně.
  • 00:00:34 Její nástroj visí na hrazdě,
    ukazuje svůj rub.
  • 00:00:39 To jste si vymyslela sama?
  • 00:00:42 Já jsem si
    vymyslela jenom ten talíř.
  • 00:00:45 Fotografii instaloval Tono Stano.
  • 00:00:47 Poslechl si nahrávku
    a asi mě takto vidí.
  • 00:00:52 Další nezvyk:
    vedle tradičních nástrojů,
  • 00:00:56 houslí nebo cimbálu,
    také bicí a jazzový klavír.
  • 00:01:03 Tak je tomu
    i na jiných vašich koncertech.
  • 00:01:07 HUDBA.
  • 00:01:12 Vrať mě milý, co je mého.
  • 00:01:19 Já ti vrátím, co je tvého.
  • 00:01:34 Jsou to ještě národní písně,
  • 00:01:38 od našich babiček, učitelů zpěvu?
  • 00:01:42 Ty, které hrají lidové kapely?
  • 00:01:45 Jsou to lidové písně,
    jen mají jiný tvar a podobu.
  • 00:01:49 Je v nich
    nový autorský podíl a jiný zvuk.
  • 00:01:55 Takže vy ty písně nejen aranžujete,
    ale přetváříte je v něco nového.
  • 00:02:03 Emil Viklický říká, že je kazíme.
  • 00:02:07 Přetváříme si je k obrazu svému,
    který nám vyhovuje a líbí se nám.
  • 00:02:14 Vy jste ale
    začínala s tradičním folklórem.
  • 00:02:17 Od 13 let jste hrála na cimbál
    v dětské kapele Hradišťanu,
  • 00:02:23 vyrůstala jste
    v Topolné u Uherského Hradiště.
  • 00:02:28 Poté v různých
    "dospělých" kapelách.
  • 00:02:31 Kdy vám přestal
    tradiční folklór vyhovovat?
  • 00:02:38 Asi kolem 20, na konzervatoři,
    začínala jsem hrát v BROLNu.
  • 00:02:44 Chtěla jsem se
    hudebně jinak vyjadřovat.
  • 00:02:48 Asi jsem slyšela
    v písni jiné hudební souvislosti.
  • 00:02:52 Když jsem začala připravovat
    1. desku, "Baladu o Veruně",
  • 00:02:56 komponovala jsem
    do této nahrávky své první nápěvy.
  • 00:03:01 Vezměme si archivní záběr s písní,
    kterou jste zpívala před 17 lety:
  • 00:03:09 HUDBA.
  • 00:03:13 Bože můj, Bože můj,
    co sem udělala,
  • 00:03:22 že sem pro jednoho
    šecky zanechala?
  • 00:03:34 Jak byste stejnou písničku
    interpretovala dnes?
  • 00:03:40 Byl by jiný
    můj cimbálový doprovod,
  • 00:03:44 ale s tím souvisí i zpěv,
    takže výsledný tvar bude jiný.
  • 00:03:52 HUDBA.
  • 00:03:55 Bože můj, Bože můj,
    co sem udělala,
  • 00:04:01 že sem pro jednoho
    šecky zanechala?
  • 00:04:12 Radši zapomenu
    na celú rodinu,
  • 00:04:20 na tebe, synečku,
    nemožu, choti můj.
  • 00:04:36 Nikdy vám nikdo neřekl,
  • 00:04:38 že jste přestala ctít
    staré způsoby interpretace,
  • 00:04:44 že se to takto nikdy nezpívalo?
  • 00:04:47 Že je hřích to měnit?
  • 00:04:49 To víte, že ano.
  • 00:04:52 Možná jsem
    v tom byla trochu zarputilá.
  • 00:04:58 Někdy jsem si dala říct,
    ale většinou to nešlo.
  • 00:05:04 Proč jste nemohla jinak?
  • 00:05:08 Asi jsem to tak slyšela a cítila.
  • 00:05:12 Měla jsem pocit,
  • 00:05:15 že tradiční pojímání
    lidové hudby je rekonstrukce,
  • 00:05:22 ale nedá se určit, jaká vlastně.
  • 00:05:27 Nikdo z nás přece neví,
    jak to znělo.
  • 00:05:32 Ve sbírkách lidových písní
    existuje spousta zápisů,
  • 00:05:35 ale z not si zvuk
    představíte jen velmi matně.
  • 00:05:42 Prostě možnost
    vyrobit si jiný zvuk než ten,
  • 00:05:47 o kterém pořád dokola slyšíme:
    ano, to je ten tradiční.
  • 00:05:51 Tak to mě velice lákalo.
  • 00:05:53 Dřív byli muzikanti
    vázáni na jednu obec nebo kraj.
  • 00:05:59 Nepřišli tolik do styku
    s jinými hudebními možnostmi.
  • 00:06:04 Absolvovala jste
    cimbál na konzervatoři v Brně,
  • 00:06:07 pak jste hrála v BROLNu.
  • 00:06:12 Tedy -
    mnoho jiných prostředí a podnětů.
  • 00:06:15 Platí pravidlo,
  • 00:06:17 že čím více jiných hudebníků
    a hudebních směrů znáte,
  • 00:06:23 tím méně vám stačí
    vaše vlastní hudební kořeny?
  • 00:06:27 Asi máte pravdu.
  • 00:06:32 Ale jak jste mluvil o tom,
  • 00:06:36 že muzikant
    je vázán na určité prostředí,
  • 00:06:40 tak Janáček píše o tom,
    jak se muzikanti scházeli.
  • 00:06:44 Chodili třeba 13 km pěšky,
    aby si spolu mohli zahrát.
  • 00:06:47 Museli tu oběť podstoupit.
  • 00:06:49 A v dnešní době to vypadá tak,
  • 00:06:52 že muzikanti jsou od sebe
    třeba ještě mnohem dál,
  • 00:06:55 ale mají důvod spolu hrát.
  • 00:06:59 Byť žijí
    na opačném konci republiky.
  • 00:07:03 Asi je to v tom,
    že si vyhovují v hudebním cítění.
  • 00:07:08 A kde se scházejí?
  • 00:07:11 Podle filmových záběrů
    to vypadá jako někde na výletě.
  • 00:07:17 Muzikanti nemají kroje,
    ale ani velké publikum,
  • 00:07:22 neúčinkují na velkých slavnostech.
  • 00:07:25 Jsou to příležitostná setkání
    pro vlastní potěšení?
  • 00:07:29 Často ano,
  • 00:07:31 ale často je to také
    příležitost si prostě zahrát.
  • 00:07:35 Může to být třeba vernisáž
    nebo jiný kulturní podnik.
  • 00:07:40 Já často hrávám
    s muzikanty z Horňácka.
  • 00:07:43 Scházíme se při
    náhodných příležitostech.
  • 00:07:50 Ale přímo tam
    máme možnost něco vytvořit.
  • 00:07:53 A to je dobré.
  • 00:07:57 Ale když to není zrovna slavnost
    a hrajete si jen pro sebe,
  • 00:08:01 jaké míváte publikum?
  • 00:08:03 Vesnické, nebo spíš městské?
  • 00:08:06 Těžko říct, je to různé.
  • 00:08:10 Ale dnes se ten rozdíl stírá,
  • 00:08:12 i vesnické publikum má možnost,
    poslouchat z médií různou muziku.
  • 00:08:19 Nedá se to jednoznačně říct.
  • 00:08:23 Dá se ale říct,
  • 00:08:25 že na vesnici jednoznačně
    přijímají tuto interpretaci?
  • 00:08:31 S jazzovými nástroji
    a v novém rytmu?
  • 00:08:37 Budou daleko
    ortodoxněji trvat na svém pojetí.
  • 00:08:43 Na tom, o kterém si myslí,
    že právě ono je to pravé.
  • 00:08:48 Naše muzika lépe vyznívá
    třeba v klubovém prostředí.
  • 00:08:54 Je spíše určena
    pro vybrané a poučené publikum.
  • 00:08:58 Dřív se také asi
    folklór více pěstoval,
  • 00:09:03 při každé události
    nebo slavnosti byl "povinný".
  • 00:09:07 Vy jste kdesi napsala,
    jak vás dráždilo,
  • 00:09:10 že se k němu
    přistupovalo tímto způsobem.
  • 00:09:13 Podobných věcí jsem si užila dost.
  • 00:09:16 Bylo to trochu vynucené.
  • 00:09:22 Teprve teď zažívá folklór publikum,
  • 00:09:28 které si ho přijde
    poslechnout čistě ze zájmu.
  • 00:09:36 Má žena - cimbalistka,
  • 00:09:39 a také žena - zpěvačka,
    tradici v jihomoravském folklóru?
  • 00:09:44 Nebo je to něco úplně nového?
  • 00:09:47 Dnes už ne.
  • 00:09:49 Dnes je cimbalistek poměrně hodně.
  • 00:09:51 Ale když jsem začínala já,
  • 00:09:54 byly to spíše jen absolventky
    konzervatoře v Kroměříži,
  • 00:09:57 od pana profesora Brady.
  • 00:10:00 Třeba moje paní profesorka
    nebo paní Helena Červenková.
  • 00:10:04 Já jsem spíše
    poslouchala cimbalisty - muže.
  • 00:10:10 Ale co za časů
    vaší babičky nebo prababičky?
  • 00:10:13 Jak vstupovaly
    ženy do folklórní hudby?
  • 00:10:18 Pouze tím,
  • 00:10:22 že si písně zpívaly
    v kostele nebo při práci.
  • 00:10:28 Pro sebe
    nebo ve víceméně uzavřené komunitě.
  • 00:10:33 Ženský zpěv s cimbálovou muzikou
    byl naprosto nepřípadný.
  • 00:10:38 Ženský instrumentální projev
    byl víceméně výjimečný.
  • 00:10:46 Když si poslechnete,
  • 00:10:48 jak při různých
    folklórnich akcích zpívají muži,
  • 00:10:51 nemůže člověku ujít jistá
    okázalost,
  • 00:10:57 snaha ukázat,
    "jak rychle a jak vysoko",
  • 00:11:00 jak dobře hrajeme a zpíváme.
  • 00:11:04 Jde prostě o předvedení výkonu.
  • 00:11:10 Ve vašem osobním projevu
    je to velmi ztlumeno a zmírněno.
  • 00:11:15 Váš zpěv - to je spíše
    přirozený mluvní projev.
  • 00:11:21 Rezignujete
    na tuto teatrální stránku zpěvu?
  • 00:11:28 Mužský projev
    má určité prvky soutěživosti.
  • 00:11:34 Ženský projev,
  • 00:11:38 ty ženské zpěvy,
    které jsme slyšela já,
  • 00:11:43 to bylo vždycky něco intimního.
  • 00:11:47 Tam nebylo
    nic okázalého a teatrálního.
  • 00:11:52 Folklór,který jsme
    byli zvyklí všichni poslouchat,
  • 00:11:56 pořád zdůrazňoval
    teatrální a slavnostní stránku.
  • 00:12:06 Ale já jsem jí ve svém prostředí
    nezažila zdaleka tolik.
  • 00:12:10 Ženský projev
    byl spíše upozaděný a uzavřený.
  • 00:12:14 Vy si vybíráte
    spíše zádumčivé a smutné písně.
  • 00:12:19 Baladické, s tesklivými náměty.
  • 00:12:23 K folklóru ovšem
    patřila radost, humor a vtip.
  • 00:12:28 Ale vždy je tam také bipolarita.
  • 00:12:32 I když je tam rovina radostná,
    třeba v písních svatebních,
  • 00:12:37 vždycky cítíte v pozadí
    určitý zvláštní stesk.
  • 00:12:43 Hlavní kritérium,
    podle kterého si vybírám písně,
  • 00:12:48 jsou jejich hudební vztahy.
  • 00:12:52 Naše dur - mollové cítění
    vnímá modální nápěvy spíše teskně,
  • 00:12:57 jako něco smutného.
  • 00:13:01 Ale dřív tomu tak zřejmě nebylo,
  • 00:13:03 protože vokální princip,
    který vychází z řeči,
  • 00:13:07 jak můžeme vidět třeba u Janáčka,
  • 00:13:09 ten v sobě melodicky nese
    něco mnohem složitějšího,
  • 00:13:16 a také zajímavějšího,
    než durové nebo mollové cítění.
  • 00:13:25 Proto v nás
    tento princip vzbuzuje dojem,
  • 00:13:25 že jde o něco tklivého a smutného.
  • 00:13:30 Je v tom určitá blízkost
    k jazzu a blues?
  • 00:13:36 Určitě.
  • 00:13:39 S jazzmany nás spojuje
    improvizační princip,
  • 00:13:42 ale také modální princip,
    o němž jsem právě mluvila.
  • 00:13:46 Modální princip.
  • 00:13:48 Ty písně tedy
    nejsou ani durové, ani mollové?
  • 00:13:51 Využívají vlastně
    jiných tónových řad.
  • 00:13:55 Jsou tam jiné řady,
    jiné stupnice a tóniny.
  • 00:13:57 Je to něco velice dráždivého,
    jak pro jazzmany,
  • 00:13:59 tak pro
    muzikanty z lidového prostředí.
  • 00:14:08 A právě to nás vyděluje
    z šedého proudu hudby,
  • 00:14:12 kterou neustále slyšíme kolem sebe.
  • 00:14:17 Ta je z tohoto hlediska
    mnohem jednodušší.
  • 00:14:22 Ale vyděluje vás to také
    z akademického stylu,
  • 00:14:28 který prosazují
    některé folklórní soubory.
  • 00:14:34 Tam se neimprovizuje tolik,
    jako v čistě jazzovém souboru,
  • 00:14:39 nebo ve skupinách,
    v nichž hrajete vy?
  • 00:14:42 Je zvláštní,
  • 00:14:45 že spousta odborníků říká,
    jak to má vypadat.
  • 00:14:48 Když si ovšem
    poslechnete staré nahrávky,
  • 00:14:56 pro nás je důležitá
    třeba myjavská kapela Samka Dudíka,
  • 00:15:00 tak zjistíte,
    že to je jeden velký jazz.
  • 00:15:05 Ti lidé, i když je jim třeba 80,
  • 00:15:08 mají velkou odvahu
    k vlastní improvizaci a invenci.
  • 00:15:12 Každý hraje sám za sebe
    a dohromady vzniká nějaký celek.
  • 00:15:17 Dneska už tak hraje
    hodně málo kapel.
  • 00:15:19 Vše je předem připravené.
  • 00:15:23 Souvisí to s tím,
    že ty kapely začaly natáčet,
  • 00:15:27 a riskovat ve studiu
    si dovolí málokdo.
  • 00:15:35 Improvizace
    se tedy uplatňuje mnohem méně.
  • 00:15:39 HUDBA.
  • 00:17:04 Zdá se mi, že i ve výběru
    riskujete určité varianty.
  • 00:17:10 Vybíráte si zpravidla tu,
    která je nejméně líbivá.
  • 00:17:14 Posluchači si prostě
    nemohou zpívat v duchu s vámi.
  • 00:17:19 Jak si tedy vlastně vybíráte?
  • 00:17:23 Výběr sám o sobě
    je velice individuální.
  • 00:17:27 Je to otázka vkusu,
    toho, co se mi líbí.
  • 00:17:31 Nešlo by to předvést
    na nějakém nápěvu?
  • 00:17:34 Ráda předvedu.
  • 00:17:37 1. nápěv je taneční, jásavý.
  • 00:17:40 HUDBA.
  • 00:17:48 Pod javorinú, horú zelenú,
  • 00:17:52 žalo tam dívča, srdénko moje,
  • 00:17:55 trávu zelenú.
  • 00:18:02 2. varianta je zádumčivější.
  • 00:18:06 HUDBA.
  • 00:18:08 Pod javorinú, horú zelenú,
  • 00:18:17 žalo tam dívča, srdénko moje,
  • 00:18:22 trávu zelenú.
  • 00:18:33 Vybrala jsem si ještě 3.
    nápěv.
  • 00:18:39 HUDBA.
  • 00:18:42 Pod javorinú, horú zelenú,
  • 00:18:49 žalo tam dívča, srdénko moje,
  • 00:18:54 trávu zelenú.
  • 00:19:06 Vy už dnes máte na LŠU v Uherském
    Hradišti svoje žáky a žačky.
  • 00:19:11 Jak dlouho vlastně
    vyučujete hře na cimbál?
  • 00:19:14 Už poměrně dlouho.
  • 00:19:16 Už když jsem hrála v BROLNu,
    tak jsem učila ve Zlíně.
  • 00:19:19 Pak jsem přešla
    do Uherského Hradiště.
  • 00:19:21 Mám 13 žáků
    a moc mě to učení baví.
  • 00:19:26 A učíte je také tomu,
    co ukazujete ve svých vystoupeních?
  • 00:19:33 Snažím se je naučit techniku,
    aby zvládli nástroj.
  • 00:19:36 Seznamuji je se stylem,
    který člověk potřebuje k tomu,
  • 00:19:44 aby mohl hrát
    s jakoukoli cimbálkou.
  • 00:19:46 Takže nejdřív abecedu.
  • 00:19:47 Opravdu vlastně písmenka.
  • 00:19:50 Aby posléze mohli skládat básničky.
  • 00:19:53 Jak se vaši žáci uplatní?
  • 00:19:56 V našem krají pořád vznikají
    dětské nebo mladé kapely.
  • 00:20:01 Motivace hrát
    v nějakém souboru je tedy úžasná.
  • 00:20:06 Už když hrajeme komorní muziku,
    tak to děti velice baví.
  • 00:20:11 To je velice důležitý prvek
    - nezůstat s nástrojem sám.
  • 00:20:15 K osamocenosti s nástrojem
    musí člověk dozrát.
  • 00:20:19 Vy jste ale nechtěla být
    ani zpěvačkou, ani cimbalistkou.
  • 00:20:25 Maminka vás poslala do klavíru.
  • 00:20:29 Na ten jste hrála dlouho - 12 let?
  • 00:20:32 Tak nějak.
  • 00:20:34 Na klavír jsem hrála dlouho,
    dříve než na cimbál.
  • 00:20:37 Ale dostala se mi do rukou
    taky flétna a kytara.
  • 00:20:42 S cimbálem to bylo ale už seriózní,
  • 00:20:46 konečně jsem se učila
    tu správnou techniku.
  • 00:20:50 Kdo z rodiny
    z vás chtěl mít hudebnici?
  • 00:20:54 Nikdo,
    to vzniklo naprosto bezděčně.
  • 00:20:57 Spíš to byl jakýsi vzdor.
  • 00:21:01 Chudák babička
    se s tím do smrti nesmířila,
  • 00:21:03 že mám takové nedůstojné povolání.
  • 00:21:08 Říkala mi, že jsem mohla
    sedět na poště a balit balíky.
  • 00:21:14 Dnes už nejste
    jen zpěvačkou a hudebnicí,
  • 00:21:18 ale také editorkou,
    připravujete pozoruhodné desky.
  • 00:21:23 Tak třeba cyklus uspávanek,
  • 00:21:26 nebo "Strom života",
    moravské lidové písně o stromech.
  • 00:21:31 K těm je připojen soubor textů,
    důkaz dost složitého scénáře.
  • 00:21:37 Jak jste na něj přišla?
  • 00:21:40 Toto téma je úžasné.
  • 00:21:42 Úplně mě to vtáhlo,
    má to několik rovin.
  • 00:21:45 Je tam životní a výroční cyklus.
  • 00:21:49 Osou příběhu
    je dcera, zakletá ve strom,
  • 00:21:53 a touto osou paralelně
    prostupuje milostný příběh,
  • 00:21:59 který se s tím výchozím prolíná.
  • 00:22:07 Velice mě to bavilo,
    objevila jsem spoustu věcí,
  • 00:22:10 které jsem dosud neznala.
  • 00:22:11 Takže mám pořád co objevovat.
  • 00:22:14 Navíc jste si vymyslela práci,
    s kterou jste již po letech hotova.
  • 00:22:17 Studium muzikologie
    na filosofické fakultě v Brně.
  • 00:22:21 K čemu je taková věda
    vašemu zpívání a hraní?
  • 00:22:27 Vystudovala jsem
    etnologii a muzikologii v Brně.
  • 00:22:30 Brněnské muzikologické školy
    si velice cením.
  • 00:22:34 Přednášky mých profesorů
    byly poutavé a inspirující.
  • 00:22:41 Chodila
    jsem do školy nesmírně ráda.
  • 00:22:46 Možnost pobývat
    v akademickém prostředí,
  • 00:22:50 na akademické půdě, byla úžasná.
  • 00:22:55 Před 120 lety
    napsal sběratel František Bartoš,
  • 00:22:59 že lidové písně
    vymizí z povědomí lidu.
  • 00:23:06 A to v průběhu
    jedné nebo dvou generací,
  • 00:23:08 protože už si je málokdo pamatuje.
  • 00:23:11 Je po 120 letech
    větší důvod k optimismu?
  • 00:23:16 Těžko říct.
  • 00:23:18 Lidové písně
    budou žít prostě jinak.
  • 00:23:23 Už v době Československé
    národopisné výstavy se našli lidé,
  • 00:23:33 kteří měli potřebu
    jejich tradici nějak prodlužovat.
  • 00:23:37 My tuto tradici
    sice přímo neprodlužujeme,
  • 00:23:40 ale jsme obklopeni
    vlastním hudebním prostředím.
  • 00:23:42 A tak jim dáváme nový život.
  • 00:23:47 A před jiným publikem,
  • 00:23:49 než na jaké
    byli zvyklí staří muzikanti.
  • 00:23:52 A co vaše 2 děti?
  • 00:23:54 Jakým písničkám je učíte?
  • 00:23:57 Slýchají doma spoustu
    lidových písniček a zpívají si je.
  • 00:24:03 Ale taky se třeba stane,
    že uslyší nějakou hudbu v pohádce,
  • 00:24:06 holčička jde poté k pianu
    a zahraje si ji.
  • 00:24:10 Takže se neubrání tomu,
    co je obklopuje.
  • 00:24:14 Cvičí taky někdy hráčka a učitelka
    cimbálu jen tak sama z nutnosti?
  • 00:24:20 Nikoli z nutnosti, ale s chutí.
  • 00:24:23 Pokud je k tomu
    ovšem příležitost,
  • 00:24:25 dnes už je to
    časově mnohem náročnější.
  • 00:24:29 Ale je to velká radost.
  • 00:24:32 Vy ale navíc sbíráte písně,
    které nebyly dosud zapsány.
  • 00:24:37 Kde a jak?
  • 00:24:45 Je naší povinností
    zapsat a zaznamenat to,
  • 00:24:47 co ještě zapsat a zaznamenat lze.
  • 00:24:49 Lidí,
    kteří mají svůj osobitý repertoár,
  • 00:24:51 znají ho ze svého prostředí,
    rodiny a regionu, je čím dál míň.
  • 00:24:56 A už možnost potkat
    takového člověka je krásná.
  • 00:25:02 Dělám to od svých 14 let
    a nesmírně mě to obohatilo.
  • 00:25:07 Natáčíte na magnetofon?
  • 00:25:09 Také.
  • 00:25:11 A co se s těmi zápisy stane?
  • 00:25:13 Uloží se do archivu,
  • 00:25:14 podobně
    jako mnoho zápisů z 50. a 60. let,
  • 00:25:16 které doposud knižně nevyšly?
  • 00:25:19 Ano, všechny
    by se měly uložit do archivu.
  • 00:25:22 A bylo by velmi záslužné,
    kdyby vyšla nějaká poučená edice.
  • 00:25:26 Abychom měli
    nějaký písňový katalog,
  • 00:25:28 jako mají třeba na Slovensku.
  • 00:25:30 Co kdybychom
    skončili u nějaké písně,
  • 00:25:33 kterou jste zapsala,
    zachránila a máte ji ráda?
  • 00:25:38 Napadá mě píseň,
  • 00:25:41 kterou mě naučila babička
    už jako malou holčičku.
  • 00:25:43 Je to píseň,
    jež náleží k výročnímu zvykosloví,
  • 00:25:46 zpívá se na Květnou neděli.
  • 00:25:48 Zpívaly ji všechny ženy v rodině,
    a to při chození s ratolestí.
  • 00:25:58 A interpretujete ji
    ve staré verzi, nebo už ve své?
  • 00:26:03 Píseň se zpívala
    pouze při chození, obchůzce,
  • 00:26:06 takže projev byl čistě vokální.
  • 00:26:10 Maminka s tetou
    ji zpívaly u každých dveří.
  • 00:26:15 Pojetí je tedy
    původně bez doprovodu.
  • 00:26:19 Ale já si ji doprovodit dovolím.
  • 00:26:22 HUDBA.
  • 00:26:25 Stála Panenka Maria
    jak ta růžička červená.
  • 00:26:38 Přišel k ní Anděl Páně,
    dal tej panně pozdravení,
  • 00:26:49 z andělského nařízení.
  • 00:27:11 .

Související