iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 12. 2008
08:50 na ČT2

1 2 3 4 5

126 hlasů
18212
zhlédnutí

Náš venkov

Na hody do Banátu

Co přinese 21. století Čechům v rumunském Rovensku?

16 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Náš venkov - Na hody do Banátu

  • 00:00:26 První čeští osadníci přišli
    do rumunského Banátu
  • 00:00:30 ve 20. letech 19. stol.
  • 00:00:33 Ze staré vlasti odcházeli
    s veselou myslí.
  • 00:00:36 V horách nad Dunajem pak rolníci
    ze středních Čech vymýtili les
  • 00:00:41 a založili Rovensko.
  • 00:00:46 Tady se jim líbilo,
    že tady poráželi dříví.
  • 00:00:54 Dali jim to vyporážet, aby si udělali
    domy a obdělávali pole.
  • 00:01:03 Bylo tady těžké pracovat.
  • 00:01:07 Některým se to nelíbilo,
    tak odsud odešli.
  • 00:01:10 Vykáceli les, spálili to na hromadách
    a udělali si pole.
  • 00:01:16 A teď nám zase pole začíná zarůstat,
    když odešli. Bude zpátky les.
  • 00:01:23 Tady bylo pořád těžko.
  • 00:01:26 Když chtěli manželé vydělat na roky
    do důchodu, museli dojíždět.
  • 00:01:31 Pracovali v dolech.
    Věděli, že tak to musí být.
  • 00:01:37 Ženy tady v Rovensku
    pracovaly na poli.
  • 00:01:43 Jinou práci tady neměly,
    tak musely pracovat na poli.
  • 00:01:50 Hodinu až dvě se jezdilo na pole, kde
    se hodně rodilo - kukuřice, pšenice,
  • 00:02:00 žito, oves.
  • 00:02:04 To vše se dávalo na pole,
    abychom to nemuseli kupovat.
  • 00:02:10 Práce bylo až dost.
  • 00:02:12 Kolikrát jsme pracovali do noci
    na poli, pak dobytek doma.
  • 00:02:17 Měli jsme husy, kachny, slepice.
    I krůty jsme jeden čas měli.
  • 00:02:24 Ráno poklidit a pak na pole.
    Učili jsme se tady dost.
  • 00:02:30 Teď už se tak moc nedělá.
  • 00:02:33 Jídlo připravovaly starší.
  • 00:02:35 Maminka řekla, že to nemůže zvládat,
    tak jsem to dělala já.
  • 00:02:42 Kdo mohl z naší rodiny?
    Muži ne, spíš ženy.
  • 00:02:51 My jsme pak byli rádi, když byl proud
    a když koupili televizi,
  • 00:02:56 tak jsme se rádi dívali
    na televizi večer.
  • 00:02:59 Ale ve dne ne, to jsme nemohli,
    protože jsme ráno museli
  • 00:03:02 napást krávy, když jsme byli děti.
  • 00:03:05 Chodili jsme do školy.
    Přišli jsme ze školy s kravami.
  • 00:03:10 A když nebyl nikdo doma a my byli
    na poli, přišla večer dcera.
  • 00:03:15 Dělala to často.
  • 00:03:17 Přihnala krávy, postavila na večeři,
    poklidila prasata, uvařila.
  • 00:03:22 A když jsme přišli večer z pole,
    měli jsme večeři.
  • 00:03:26 Ale to víte, vyrostou, do školy,
    po škole vdávat a už je to pryč.
  • 00:03:33 Během 90. let 20. století odcházeli
    muži za prací do šachty.
  • 00:03:37 Doma pak na všechny čekala
    dřina na poli.
  • 00:03:40 Aby byli soběstační, měli své ševce,
    nůšaře, bednáře
  • 00:03:44 i mistry černého řemesla.
  • 00:03:46 Bylo tady asi 30 párů koní.
    Tak byla práce.
  • 00:03:54 Jiný kovář tu nebyl, ti už umřeli.
  • 00:04:00 Vozy už se nedělají.
    Občas se spraví tlouk.
  • 00:04:09 Ale koně už málo chovají.
    Ještě sem občas přijde Rumun.
  • 00:04:19 Nikdo neměl vrtačku, jen já.
  • 00:04:22 Tady jsme vrtali nápravy,
    vůz a všechno.
  • 00:04:30 Teď už je vše na proud, mají vrtačky.
    Už to na nic není.
  • 00:04:51 Abychom někam jeli, nemohli jsme
    zavřít dobytek.
  • 00:04:55 Do vesnice ano, když byly zábavy.
    My jsme byli zvyklí.
  • 00:05:03 Vdala jsem se mladá,
    tak jsem svobodu málo užila.
  • 00:05:11 Musela jsem hodně s mamkou na pole.
  • 00:05:14 Byla jsem doma "umučená",
    než jsem se vdala.
  • 00:05:17 Když jsem se vdala, dali jsme se
    rovnou do stavby,
  • 00:05:21 takže jsem pořád byla "umučená".
  • 00:05:24 To jsou brambory ze zahrady.
    Nasázela jsem je a okopala.
  • 00:05:35 Víc to nekupujeme, vyrábíme to sami.
    Máme jich tak 100 metráků.
  • 00:05:41 Zatímco 100 let po osídlení Rovenska
    ve vesnici žilo 586 obyvatel,
  • 00:05:46 na konci 80. let 20. stol.
    už to bylo jen 220
  • 00:05:53 a po roce 1989 odchod za lepším
    živobytím pokračoval.
  • 00:05:57 Je tady ještě 77 duší.
  • 00:06:03 Chybějí mi tady přátelé,
    kteří odešli.
  • 00:06:07 Bylo by to veselejší,
    bylo by nás víc.
  • 00:06:09 Teď už je nás málo, koukáme na
    televizi, už to není to, co bylo.
  • 00:06:15 Oni by neodešli, ale když tady neměli
    práci, šli za prací do Čech.
  • 00:06:20 Když skončili školu, museli někam.
  • 00:06:25 Kvůli práci odešli mladí do Čech.
    Je to tady vzdálené v kopcích.
  • 00:06:30 Doufáme pořád, že to bude lepší.
  • 00:06:37 Syn říká, abychom dům opravovali,
    abychom ho tady udržovali,
  • 00:06:44 kolik můžeme. Neví, jak to bude.
  • 00:06:49 Koupil si tam byt,
    ale spíš ho to táhne sem.
  • 00:06:58 Tady jsem vyrostl, baví mě práce -
    truhlařina, kterou dělám.
  • 00:07:03 Stavěli jsme nový barák.
  • 00:07:06 Tady jsem vyrostl, líbí se mi
    v kopcích. Těžká práce tady je.
  • 00:07:13 Tvrdá práce. Když má člověk pevnou
    vůli, dá se tady žít.
  • 00:07:29 Já toho málo pomáhám.
  • 00:07:32 Když, tak loupat brambory nebo
    na zahradě kopat zeleninu.
  • 00:07:42 Pro nás už není těžký život tady,
    protože jsme tomu navykli.
  • 00:07:48 Narodili jsme se tu
    a pracovali jsme tady.
  • 00:07:52 Zapomeneme na všecko, když pracujeme
    - zapomeneme na to druhé.
  • 00:08:01 Hlavou rodiny je tady nejvíce
    tatínek s maminkou.
  • 00:08:05 ZVONÍ TELEFON
  • 00:08:07 Haló, tady Pražákovi.
  • 00:08:13 Dobrý den.
    Co se děje?
  • 00:08:17 Co děláme? Vykládáme si.
  • 00:08:21 Myslela jsem, že tady dneska
    už budete a pomůžete,
  • 00:08:26 ale nemáte se k tomu.
  • 00:08:28 Přijede i panímáma?
  • 00:08:33 No vždyť říkala, že přijde,
    tak proč nepřijde?
  • 00:08:36 S pánembohem.
  • 00:08:44 Tato truhlička se používala,
    když chtěla babička před posvícením
  • 00:08:50 vykrmit husy nebo kachny.
  • 00:08:53 Na to si sedla, tady měla husu a tu
    krmila, aby bylo maso na posvícení.
  • 00:09:02 To je strašně staré.
  • 00:09:06 Bude posvícení - to je
    od posvěcení chrámu.
  • 00:09:12 Tak to je náš největší svátek.
    Přijedou hosté, hodně lidí.
  • 00:09:18 A je potřeba připravit hodně všeho.
    Přijede dcera, má malého syna.
  • 00:09:25 A zeť a syn s holkami, s nevěstou.
    A další hosté z Čech.
  • 00:09:33 Na Martina 11. listopadu
    je přesné datum.
  • 00:09:38 Kroj nosíme taky, ale ne pořád.
    Už jsme odvykli.
  • 00:09:44 Mám ho, je jich dost, plná skříň,
    ale nikdo to nechce nosit.
  • 00:09:49 HRAJE VALČÍK
  • 00:09:51 Do kostela, potom na zábavu
    do kulturáku až do rána.
  • 00:09:56 Zabavíme se s dětmi, s kamarády
    a lidmi z dalších českých vesnic -
  • 00:10:02 z Heleny sem jezdí mladí a setkávají
    se tady. Tančí spolu.
  • 00:10:14 Lidi se asi zhoršili.
  • 00:10:18 Protože je hodně peněz,
    nikdo nikoho nepotřebuje.
  • 00:10:22 Napřed se všichni měli rádi,
    měli nouzi jeden o druhého.
  • 00:10:28 Dnes si ještě pomáháme,
    ale už ne tak.
  • 00:10:34 Třeba na koledy na Vánoce
    všichni přišli,
  • 00:10:38 a teď už nikdo nikoho nechce dovnitř.
    Všechno se maže, je to víc paráda.
  • 00:10:48 S revolučním rokem 1989 ve východní
    Evropě nastaly změny i v Banátu.
  • 00:10:54 Rovensko bylo elektrifikováno,
    česká nadace Člověk v tísni
  • 00:10:58 zavedla do vesnice vodovod.
  • 00:11:00 Spolu s Rumuny upravili
    příjezdovou cestu
  • 00:11:03 a začali přicházet první
    zvědaví turisté.
  • 00:11:08 Od loňska sem přijelo
    zase více turistů.
  • 00:11:12 Ale je problém, že na to
    nejsme vybaveni.
  • 00:11:15 Nemáme evropské ubytování,
    neměli jsme na to peníze.
  • 00:11:20 Je to chudší, ale snažíme se
    turistům posloužit.
  • 00:11:28 Odsud všichni odjeli za prací do ČR.
  • 00:11:33 Já ne, nemám tušení, že bych šel.
    Mám tady dům, práci.
  • 00:11:41 Tam zase začít znova, nevím ještě,
    jak to dopadne s dětmi.
  • 00:11:50 Jeli bychom rádi pracovat tam,
    ale co s tím tady?
  • 00:11:54 Máme starou mamku a taťku, mamka je
    nemožná, tak se musíme o ně starat.
  • 00:12:01 Oni se starali o nás, tak musíme se
    postarat my o ně.
  • 00:12:04 Pohřbít je.
  • 00:12:06 Ne že čekáme, aby zemřeli.
  • 00:12:09 Ale jsou staří, nepostarali
    by se o sebe.
  • 00:12:12 Člověk tady pracoval, už mu bude 50.
  • 00:12:15 Oprava baráku a všechno, a najednou
    toho tady zanechat?
  • 00:12:19 To by mě bolelo, kdyby se to
    všechno rozpadlo.
  • 00:12:24 Měli jsme 2 syny, kupovali jsme pole,
    takové byly doby.
  • 00:12:29 Teď je z toho skoro les.
  • 00:12:33 Syn si vzal půjčku na velký dům,
    nechce přijít nazpátek.
  • 00:12:41 Udělají si české občanství.
  • 00:12:45 Děti jsou pryč,
    stýská se nám po nich.
  • 00:12:48 Už to bude jen horší, lepší ne.
    To víte, že mám strach.
  • 00:12:53 Skoro z každého domu někdo odešel.
  • 00:12:58 Domy, které jsou, se někdy rozbíjejí,
    některé si koupí Češi.
  • 00:13:05 Až my pomřeme, mladí tu nebudou,
    tak kdo tady bude?
  • 00:13:10 Česká vesnice asi zanikne,
    protože byla malá.
  • 00:13:14 Tady je vesnička, a když lidi
    odcházeli -
  • 00:13:17 protože na Heleně je jich ještě
    hodně, snad se to ještě udrží,
  • 00:13:25 ale tady to vzalo hodně pryč.
  • 00:13:31 Chtěl bych, aby se tato vesnice
    nikdy neztratila.
  • 00:13:34 Je tady krásně, čistý vzduch.
    Nešel bych do Čech.
  • 00:13:40 Pokud tady máme staré,
    člověk to tu nechce nechat.
  • 00:13:47 Budoval tady celé mládí, život,
    barák opravoval.
  • 00:13:52 To byl starý barák, to moji rodiče
    a já s bráchou opravovali.
  • 00:13:57 Brácha se oženil a odešel.
  • 00:14:01 Já teď sám s rodiči a se synem,
    který dojíždí z Čech
  • 00:14:06 a pomáhá na baráku opravovat.
  • 00:14:09 Už to bude opravené, investice do
    toho - a najednou aby se to rozpadlo?
  • 00:14:14 Člověka to zabolí.
  • 00:14:16 Kdyby šel vzít dům vrtulníkem
    do Čech, tak to jo.
  • 00:14:21 Chybějí nám vnoučata, dcera, syn,
    snacha, zeť. Všichni nám chybí.
  • 00:14:28 Někdy se domluvíme telefonem
    a slyšíme jejich hlas,
  • 00:14:32 občas sem dojedou do Rovenska
    do Rumunska.
  • 00:14:36 Přijedou na posvícení, v létě tady
    byly na prázdniny děti.
  • 00:14:42 To jsme se s nimi pobavili.
  • 00:14:44 Když odjíždějí, zase je to
    chvilku těžké.
  • 00:14:47 Člověk si zvykne na vnoučata,
    je jich tady plno,
  • 00:14:51 a když odjedou, je tady prázdno.
  • 00:14:53 Pak týden trvá, než člověk navykne,
    že musí být v samotě.
  • 00:15:03 Jsme katolíci.
  • 00:15:07 Bez Boha nic není. Není ani jedna
    neděle, kdy bychom nešli do kostela.
  • 00:15:16 Nemám strach.
  • 00:15:18 Kdybych zemřela hned, tak to neškodí.
    Když máme zemřít, tak musíme zemřít.
  • 00:15:28 Manžel zemřel, když měl 53 let.
  • 00:15:38 V práci, co potřebuji, si musím
    vyjednat. Co jsem tady platná?
  • 00:15:51 Musíme se modlit za všecko.
  • 00:15:54 Za celou rodinu, za děti,
    aby jim pán Bůh dal.
  • 00:15:59 My jsme s dědou jezdili s bramborami,
    ale ani jednou jsme nevyjeli tak,
  • 00:16:05 že bychom se nepomodlili.
  • 00:16:08 Pánbůh nám dal život
    a má nás na starosti.
  • 00:16:12 Ví, kdy si pro nás přijít.
    Tak se to říká.
  • 00:16:17 Copak s tím bude?
  • 00:16:20 My staří umřeme, mladí tady nebudou
    a co tady bude?
  • 00:16:27 Budou tady chodit zvířata.
  • 00:16:36 Skryté titulky: Alena Hapalová
    Česká televize, 2008

Související