iVysílání

přehrát vše

• 

  1:08 do playlistu

  Boj s terorismem
  Francie prodloužila výjimečný stav v zemi a dál pokračuje v protiteroristickém tažení. Podle premiéra Manuela Vallse není vyloučené, že by teroristé mohli v budoucnu využít chemické či biologické zbraně. A navíc by podle Francouzů mohli cestovat přes Česko, které považují za snadno prostupné. Americké ministerstvo zahraničí před možnými teroristickými hrozbami varovalo i Itálii a Vatikán a jmenovalo konkrétní cíle, například Baziliku svatého Petra nebo operní dům La Scala. Jestli a jak se mění ve Francii pohled na islámský terorismus a Blízký Východ probereme s politologem Jacquesem Rupnikem. Na praktiky teroristů a na to, jestli se skutečně mohou dostat k chemickým nebo biologickým zbraním, se zeptáme bezpečnostního analytika Jana Schneidera. Zkušenosti z Tuniska, které zažilo teroristické útoky letos v březnu a v červnu, přidá tamní ministr zahraničí Tájib Bakkúš. Reakce Česka na teroristické útoky v Paříži a s nimi související zjištění – to je téma pro Tomáše Jirsu /ODS/, místopředsedu senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Jiřího Miholu /KDU-ČSL/, předsedu poslaneckého klubu a člena sněmovního zahraničního výboru strany.

• 

  43:33 do playlistu

  Ekonomické plány odborů
  Česko potřebuje razantní změnu hospodářské politiky – alespoň podle analýz odborů. Plošné zvýšení mezd o 5 %, posílení koruny o pětinu – to jsou jen ty rychle potřebné změny. Dlouhodobě by se ale země měla zaměřit na lepší vzdělávání obyvatel a konkurenceschopnost podniků. Koncepční změny v ekonomice by měly směřovat k tomu, aby se Česko posunulo od montoven polotovarů s levnou pracovní silou k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. V opačném případě prý upadne do pasti chudoby. Z čeho návrhy vycházejí, jak na ně slyší vláda nebo zaměstnavatelé a jak reálné je jejich prosazení přijde vysvětlit makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungerman.

• 

  51:31 do playlistu

  Opozice v Bělorusku
  Ve vedení Běloruska se nic nemění – říjnové prezidentské volby vyhrál znovu Alexandr Lukašenko a k 21 letům v čele státu přidá dalších 5. Prezident ale přesto nevyhrál tak hladce, jak by se zdálo. Ve snaze o mezinárodní uznání voleb i zrušení západních sankcí dělal řadu ústupků – například propustil z vězení své politické odpůrce. Jeden z nich přijde do studia – bývalý protikandidát Lukašenka z předposledních prezidentských voleb Mikalaj Statkevič.

Přehrát vše