20. listopad 2015

Prezident Miloš Zeman opět ukázal, že před volbami slibované spojování společnosti se mu nedaří. Jeho projev na akci Bloku proti islámu na pražském Albertově se stal nepřijatelným pro řadu lidí i politiků – včetně premiéra Sobotky nebo ministra pro lidská práva Dienstbiera. Právě s nimi si na to konto začal prezidentův mluvčí ostře vyměňovat názory. Zemanovi zastánci kritiku považují za pokrytectví a tvrdí, že prezident se zastává občanů, kteří mají z islamismu strach. Byl projev na pódiu této organizace krokem hodným a důstojným prezidenta republiky a korespondoval s duchem 17. listopadu?
Zeptáme se Jana Veleby /SPO/, senátora a předseda strany, europoslankyně Michaely Šojdrové /KDU-ČSL/ a komentátora deníku Právo Alexandra Mitrofanova.

Evropská unie zpřísní ochranu své vnější hranice. Dohodli se na tom na mimořádném sjezdu její ministři vnitra a chtějí další změny – třeba víc peněz pro finanční rozvědky nebo registr leteckých pasažérů v unijním prostoru. Objevují se ale i návrhy na zrušení nebo zmenšení Schengenu. Jsou takové kroky namístě? Jdou správným směrem? Proč podobná opatření nepřišla na řadu dřív? Islámští teroristé ale dnes vraždili i daleko od Evropy v malijském Bamaku – po sobě zanechali desítky mrtvých. O co jim šlo? Jak by měla na současnou situaci reagovat Evropa a mezinárodní společenství? A co by se mělo změnit na jejich postupu vůči radikálnímu islamismu?
Probereme s ministrem vnitra Milanem Chovancem /ČSSD/ a afrikanistou Otakarem Hulcem.

Angela Merkelová v neděli oslaví deset let ve vedení spolkového kancléřství. V úřadu je zároveň první ženou i první obyvatelkou někdejší NDR. Její éru provázela na domácí scéně hlavně výrazná ekonomická prosperita a stabilita, což se ale nedá říci o poslední fázi. Problémy jí přibyly kvůli finanční krizi v Řecku, vojenskému konfliktu na Ukrajině i problému migrační krize. Jak tedy hodnotí Němci v současnosti vládnutí „ledové královny“ Merkelové?
Téma pro novinářku Lídu Rakušanovou.

Životní prostředí v Česku se moc nelepší – potvrdila to i vládní zpráva, kterou projednali ministři. Kvalita půdy i vod roste pomalu, na polích se buď příliš hnojí nebo se na nich staví průmyslové haly a v přírodě ubývá ptáků. Největší nebezpečí pro lidi představuje hlavně znečištěný vzduch. Stát proto přidá miliardy na jeho zlepšení. Je to ale dost a jdou vůbec peníze správným směrem, nebo se snaží stát hlavně „profinancovat“ evropské dotace?
Probereme s rezortním ministrem Richardem Brabcem /ANO/.