iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 2. 2010
17:00 na ČT2

1 2 3 4 5

26 hlasů
3361
zhlédnutí

Klíč

Slunce pro všechny

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Klíč

  • 00:00:32 Když jsem chodila na gympl, tak
    jsem se trošku začala orientovat
  • 00:00:39 v sociálních službách
    a začínala jsem se víc zajímat
  • 00:00:43 o děti a lidi s různými handicapy.
  • 00:00:47 Chodila jsem třeba do tehdejší
    zvláštní školy na Kladno,
  • 00:00:51 do domova důchodců,
    kde jsme různě přednášeli
  • 00:00:56 a dělali různé besídky pro seniory.
  • 00:01:00 A tak jsem tak začala
    jako možná jedna z mála
  • 00:01:04 uvažovat o tom,
  • 00:01:07 že půjdu zkusit
    nástup na speciální pedagogiku.
  • 00:01:13 Tak já bych řekla svýma slovama,
    jaká je. Je taková někdy hodná.
  • 00:01:18 Je i přísná. A je taková,
    že se snaží všem lidem pomáhat.
  • 00:01:22 Ale vždycky se ta pomoc nepodaří,
    jak by si člověk představoval.
  • 00:01:28 Paní Dvořáková
    je vlastně báječná ženská.
  • 00:01:32 Ona dokáže sehnat sponzory
    a vlastně úplně všechno.
  • 00:01:37 Blanka mi pomáhá hodně
    ve finančních prostředkách
  • 00:01:42 a tak podobně se o mě stará.
    Chodí se mnou i nakupovat a tak.
  • 00:01:49 Už v posledním ročníku té speciální
    pedagogiky jsem učila v Břevnově
  • 00:01:55 u dětí s poruchou
    školní přizpůsobivosti.
  • 00:01:59 Tehdy tam byl
    takový experimentální program.
  • 00:02:04 No a pak jsem odešla do
    diagnostického ústavu pro mládež,
  • 00:02:11 kde jsem pracovala jako učitelka
    a zabývala jsem se diagnostikou.
  • 00:02:17 Pak jsem pracovala
    v Jedličkově ústavu v Praze
  • 00:02:21 a stále jsem hodně inklinovala
  • 00:02:27 k dětem a k lidem
    s mentálním postižením.
  • 00:02:34 My jsme měli
    takové kluby pro rodiče
  • 00:02:37 pod Sdružením pro pomoc
    mentálně postiženým.
  • 00:02:40 Scházeli jsme se
    a říkali jsme si tak o tom,
  • 00:02:44 co by chtěli
    ti rodiče pro své děti.
  • 00:02:48 Já jsem ve sdružení dost pracovala
  • 00:02:52 a když jsem
    i chodila potom na ty schůzky,
  • 00:02:57 tak jsem viděla,
    že největší problém je v tom,
  • 00:03:01 že spousta dětí je umístěna
    někde v ústavech sociální péče
  • 00:03:08 a nechodí vlastně do školy
  • 00:03:11 a nemohou být denně s rodiči doma.
  • 00:03:17 Potom teda přišel rok 1991
    a vlastně se otevřely možnosti.
  • 00:03:24 A my jsme udělali takovou koncepci
    tehdy soukromé školy Slunce,
  • 00:03:31 která byla v roce 1991
    otevřena ve Stochově.
  • 00:03:37 My jsme měli koncepci,
    měli jsme zaměstnance,
  • 00:03:41 měli jsme děti, ale co jsme neměli,
    neměli jsme budovu.
  • 00:03:46 Mně už se to zdá dneska jako sen,
  • 00:03:49 protože když jsme našli
    někde nějakou budovu,
  • 00:03:52 tak se proti tomu postavili
    většinou pak lidé
  • 00:03:55 a nechtěli nás mezi sebou.
  • 00:04:00 Škola ve Stochově
    vznikla v roce 1991.
  • 00:04:03 Byla to vlastně první soukromá
    speciální škola v republice.
  • 00:04:07 V příštím roce
    budeme slavit dvacáté výročí,
  • 00:04:11 na které už se připravujeme
    společně s dětmi.
  • 00:04:17 V současné době je ve škole
    ve Stochově šest tříd
  • 00:04:20 a máme 42 dětí
    s různými typy postižení,
  • 00:04:23 s různým stupněm postižení,
    ale všechny děti mají podobný cíl,
  • 00:04:28 aby se co nejvíce naučily
    a připravily se pro další život.
  • 00:04:34 V našich zařízeních
    máme klienty s více vadami.
  • 00:04:38 Jsou tu lidé,
  • 00:04:40 kteří jsou
    třeba mentálně postižení
  • 00:04:43 a k tomu se třeba přidružuje
    tělesné postižení,
  • 00:04:47 zrakové, sluchové.
  • 00:04:49 Máme tady ale i děti,
  • 00:04:53 které třeba mají normální intelekt,
    ale mají zase jiné problémy.
  • 00:04:59 Buď psychické, nebo jsou to třeba
    dysgrafici, dyskalkulici.
  • 00:05:05 Už ale tehdy jsme integrovali
    mezi tyto děti
  • 00:05:10 třeba děti ležící
    a děti, o kterých se dřív říkalo,
  • 00:05:16 že jsou takzvaně nevzdělavatelné,
    a neměly vůbec šanci
  • 00:05:22 se pro svůj těžký handicap
    dostat do školy.
  • 00:05:27 První třída jsou děti
    mladšího školního věku
  • 00:05:31 a jsou tam děti
    s lehkým mentálním postižením,
  • 00:05:34 autisté, kteří se vzdělávají
    podle programů základní školy
  • 00:05:39 a základní školy praktické,
  • 00:05:41 to znamená pro děti
    s lehkým mentálním postižením.
  • 00:05:44 Další třída jsou také děti,
    které se vzdělávají
  • 00:05:47 podle programu pro děti
    s lehkým mentálním postižením,
  • 00:05:51 ale jsou to děti starší
    od té šesté třídy do deváté třídy.
  • 00:05:56 Jedna třída je uspořádaná pro děti
    s těžkými formami postižení tak,
  • 00:06:02 aby jim bylo dobře
    po té tělesné stránce,
  • 00:06:05 aby se jim dobře leželo,
    jedlo a tak dále.
  • 00:06:08 Rehabilitace u nás je ve třídách,
  • 00:06:11 kde jsou vzdělávány
    děti s těžkými formami postižení,
  • 00:06:14 protože to patří
    do jejich programu.
  • 00:06:16 Nemůžeme jít proti přírodě,
    nemůžeme jít proti tomu,
  • 00:06:19 co jim dala,
    ale můžeme jim pomoci docílit toho,
  • 00:06:23 aby byly šťastné,
    aby rády chodily do školy,
  • 00:06:26 aby měly radost z poznání
    i z toho učení.
  • 00:06:30 Další škola byla vlastně návazná,
  • 00:06:32 protože když jsme v tom roce 1991
    zřizovali tu naši školu,
  • 00:06:37 tak tady byli i žáci starší,
  • 00:06:39 kteří do té doby
    třeba vůbec do školy nechodili
  • 00:06:42 a kteří se třeba u nás až
    v patnácti nebo šestnácti letech
  • 00:06:46 naučili číst a základy počítání.
  • 00:06:51 No a když už podle školské
    legislativy nemohli chodit
  • 00:06:55 do základní školy,
    tak jsme hledali nějakou možnost
  • 00:06:59 jejich uplatnění a podařilo
    se nám získat budovu v Unhošti
  • 00:07:05 právě tehdy od toho Sdružení
    pro pomoc mentálně postiženým
  • 00:07:09 a tam jsme zřídili návaznou školu,
    střední školu.
  • 00:07:14 Tehdy to byla rodinná škola,
    která se pak postupně
  • 00:07:18 přetransformovávala
    na školu praktickou.
  • 00:07:21 Škola v Unhošti je odloučené
    pracoviště soukromé školy Slunce.
  • 00:07:28 V této budově
    máme čtyři třídy základní školy
  • 00:07:31 a dvě třídy praktické školy,
  • 00:07:34 což je v letošním školním roce
    celkem 45 žáků.
  • 00:07:38 Děti se tady vzdělávají
    podle různých vzdělávacích plánů.
  • 00:07:43 V základní škole máme školní
    vzdělávací plán Slunce svítí všem,
  • 00:07:49 který máme přizpůsobený dětem
    podle druhu postižení.
  • 00:07:53 Ve třídě šestého ročníku
    máme interaktivní tabuli teď nově.
  • 00:08:00 Tabuli využívají ve všech
    předmětech tak,
  • 00:08:04 jak se učitelé učí s tabulí
    pracovat, protože to je novinka.
  • 00:08:08 Ale je to velmi zajímavá a užitečná
    pomůcka pro učitele i pro žáky.
  • 00:08:13 Projekt Figurka má za cíl
  • 00:08:17 zlepšit žákům logické myšlení,
    zlepšit jejich soustředěnost,
  • 00:08:23 koncentraci
    a vůbec tak jako přemýšlet.
  • 00:08:26 Žáci se toho projektu zhostili
    s velkým nadšením
  • 00:08:29 a rádi se zúčastňují
    nejen těch šachových partií,
  • 00:08:33 ale i těch všech úkolů,
    které mají v pracovním listě.
  • 00:08:41 To je třída, kterou
    navštěvují žáci prvního stupně.
  • 00:08:45 To znamená, v letošním školním roce
    tady máme žáky 2. až 5.ročníku.
  • 00:08:50 A je to třída, která je poměrně
    dost obtížná složením žáků,
  • 00:08:55 protože je tady vlastně většina
    žáků s těžším typem postižení.
  • 00:09:02 Například žákyně,
    která má smyslové postižení,
  • 00:09:07 je hluchoslepá, vlastně se učí
    jednak mluvit a slyšet
  • 00:09:12 pomocí kochleárního implantátu.
  • 00:09:14 Tady na tom stroji
    se Eliška učí Brailleovo písmo.
  • 00:09:17 Ona vlastně začíná
    takovou hravou formou,
  • 00:09:20 že nejdřív dělá vlnky, okýnka
    a potom postupně přejdeme
  • 00:09:25 na ta písmenka,
    která se učí tady na té tabulce.
  • 00:09:29 Tato tabulka je pro ni lepší,
    protože to hmatově lépe zvládá.
  • 00:09:33 Tamto už je těší, ale postupně
    ta písmenka se naučí i na tom.
  • 00:09:37 A ještě delší udělej! Zaber!
  • 00:09:40 Toto je třída 8. a 9.ročníku.
  • 00:09:44 Jsou to také žáci
    bez mentálního postižení.
  • 00:09:47 Vzdělávají se taky
    podle školního vzdělávacího plánu,
  • 00:09:51 takže oni například se vyučují
    i cizím jazykům.
  • 00:09:54 Praktická škola
    je vlastně střední škola.
  • 00:09:58 Je určena žákům
    po patnácti letech věku.
  • 00:10:02 Učí se tedy vařit,
    učí se sebeobsluze, domácí práce.
  • 00:10:09 My se zabýváme dětmi a žáky
    od nejútlejšího věku
  • 00:10:12 až dospělými klienty, a to,
    si myslím, že právě je filozofie
  • 00:10:18 a vize, které paní ředitelka
    zavedla takhle do praxe
  • 00:10:24 a dovedla to do té podoby,
    která dneska existuje.
  • 00:10:29 Vzpomínky na školu?
    No spíše takový hezký.
  • 00:10:35 Paní Dvořáková opravdu,
    říkám, je báječná.
  • 00:10:39 Báječná v tom,
    že se snaží pomáhat všem lidem,
  • 00:10:44 kteří právě tu pomoc potřebují.
  • 00:10:47 Roman je absolventem
    té naší střední praktické školy.
  • 00:10:53 A Roman je jeden
    z takových dospěláků,
  • 00:10:58 který se dovedl prostě
    sám o sebe postarat,
  • 00:11:02 našel si zaměstnání.
    V čem jsme mu trochu pomáhali,
  • 00:11:07 to bylo v tom, aby se oženil.
  • 00:11:10 Mě to velmi potěšilo,
    když za mnou přišel,
  • 00:11:13 že by chtěl mít svatbu
    v centru služeb, v naší kavárně
  • 00:11:18 a že by si moc přál,
    abych mu šla za svědka.
  • 00:11:23 Mně nejvíc třeba pomohla tím,
    že vybudovala takovouhle školu,
  • 00:11:26 že jsem se někam dostala,
    protože spousta třeba,
  • 00:11:30 co jsem já znala,
    co chodili se mnou do školy,
  • 00:11:33 skončili v nějakých ústavech,
    chodili do nějaký jiný školy,
  • 00:11:36 kde neměli moc možností.
    Hodně mi pomohla třeba...
  • 00:11:39 Měla jsem tu hodně kamarádů,
    přátel, učitelů.
  • 00:11:42 Třeba vždycky jsem dělali
    jarní a zimní besídky
  • 00:11:45 a já jsem vystupovala hodně.
    Kolikrát jsem i říkala,
  • 00:11:49 kdybych chodila do normální školy,
    tak bych tohle nezažila.
  • 00:11:53 Ma, ma, ma, máma má rýmu, má,
    ma, ma, ma, máma má rýmu, má...
  • 00:11:57 Paní Dvořáková si mě našla.
  • 00:12:01 Už je tomu asi dvacet let,
    bezmála dvacet let,
  • 00:12:05 co jsem jí poprvé uváděla koncert
    a nějakou akci pro nadační fond.
  • 00:12:09 Těch akcí začalo přibývat
    a vztahy se upevňovaly.
  • 00:12:15 Stali se z nás vlastně přátelé.
    Já jsem se seznámila s dětmi,
  • 00:12:20 o které se stará,
    a už to byla vlastně součást
  • 00:12:23 celé naší divadelní sezóny,
    protože jsme vymysleli i projekt,
  • 00:12:27 ve kterém zveme děti z nadačního
    fondu Slunce k nám do divadla
  • 00:12:31 dvakrát ročně -
    na Vánoce a na Den dětí.
  • 00:12:35 A děti nám zase za odměnu
    tady vystoupí v divadle.
  • 00:12:39 Těch akcí byla velká spousta.
    To bych asi nestačila vyjmenovat.
  • 00:12:43 Postupně jsem se stala členkou
    správní rady tohoto fondu
  • 00:12:47 a teď jsem patronkou.
  • 00:12:50 Ono slovo integrace,
    kdy se propojuje svět těch zdravých
  • 00:12:55 a handicapovaných,
    je hodně zmiňováno, často,
  • 00:12:59 ale tady je to
    taková nenásilná forma,
  • 00:13:03 taková praktická forma,
    kdy opravdu se schází děti ze škol,
  • 00:13:09 kde jsou děti zdravé,
    a společně s nimi jsou tu děti,
  • 00:13:13 které mají nějaké handicapy.
  • 00:13:16 Nás to vlastně
    potom i přimělo k tomu,
  • 00:13:19 že jsme po letech otvírali
    mateřskou školu.
  • 00:13:32 Když se podíváme na naše dětičky,
    tak určitě nikdo nepozná,
  • 00:13:35 kdo je kdo,
    protože vlastně ta naše školka
  • 00:13:41 je koncepčně vedena tak,
    aby tu byly děti různé,
  • 00:13:47 všechny se vzájemně měly rády
    a aby prostě se prolínaly
  • 00:13:53 činnosti dětí zdravých
    a handicapovaných.
  • 00:14:03 My jsme zřídili
    ještě potom chráněné byty.
  • 00:14:07 Máme jich několik.
    V roce 2008 jsme tady získali
  • 00:14:11 ještě dva byty,
    které jsou bezbariérové.
  • 00:14:15 A v jednom z nich dokonce bydlí
    pár lidí s Downovým syndromem.
  • 00:14:22 Většinou Magdička si pere prádlo,
    žehlí si.
  • 00:14:29 Občas uvaří, usmaží.
  • 00:14:34 A já jí pomáhám, že umývám nádobí.
  • 00:14:38 Nebo vyluxuju, nebo utřu prach.
  • 00:14:42 Chráněný byt v Unhošti,
  • 00:14:45 to byl taky takový
    pro nás poměrně velký balvan,
  • 00:14:49 protože to byl byt,
    který se nám strašně líbil,
  • 00:14:54 chtěli jsme ho získat,
    ale neměli jsme na něj ani korunu.
  • 00:14:57 Naštěstí ten byt
    vlastně vystavěla firma,
  • 00:15:01 která nás dlouhodobě sponzoruje.
    A tady teda nám sponzorství
  • 00:15:06 nabídla tím způsobem,
    že jsme byt od nich získali
  • 00:15:10 a postupně několik let
    jsme ho vlastně spláceli.
  • 00:15:16 Je to nádherný, skvělý.
  • 00:15:20 Chodíme do práce,
    potom z práce vlastně jdeme sem.
  • 00:15:25 To uklízíme, myjeme nádobí,
    myjeme chodbu,
  • 00:15:31 WC, koupelnu.
  • 00:15:35 A potom můžeme jít jako ven.
  • 00:15:40 Jezdíme třeba do domova důchodců,
    kde jim poskytujeme kavárnu.
  • 00:15:46 Tam děláme vždycky
    takovou kavárnu pro seniory.
  • 00:16:02 Pečovatelské služby pro seniory
    poskytujeme jako pracovní terapii
  • 00:16:07 pro lidi s mentálním a kombinovaným
    postižením již od roku 1995.
  • 00:16:13 Když jsme hledali pro absolventy
    školy smysluplné životní naplnění
  • 00:16:18 a nechtěli jsme dělat
    jenom klasický denní stacionář,
  • 00:16:21 kde se dělají výtvarné činnosti
    a různé terapie,
  • 00:16:25 tak jsme začali pracovat
    se seniory v Unhošti,
  • 00:16:29 protože od roku 1989
    pečovatelské služby v Unhošti
  • 00:16:35 nebyly poskytovány nikým.
    Byla to těžká práce,
  • 00:16:39 protože se museli
    připravit na to ti senioři -
  • 00:16:42 na kontakt s lidmi
    s mentálním postižením
  • 00:16:45 a kombinovanými vadami.
  • 00:16:48 I když v Unhošti je domov důchodců,
    kteří nechtějí do zařízení,
  • 00:16:52 chtějí být co nejdéle doma,
    ale přesto je zmáhá
  • 00:16:55 hlavně třeba v zimě
    docházet si pro obědy.
  • 00:17:00 Takže my už deset let
    nosíme obědy důchodcům.
  • 00:17:07 Hlavní přínos byl i pro ty seniory,
  • 00:17:10 protože ti byli sami,
    opuštění a podobné věci.
  • 00:17:15 A ti naši klienti, jejich chování
    je takové trošku podobné
  • 00:17:20 vnoučatům těch důchodců,
    proto vznikly ty úžasné vztahy.
  • 00:17:27 Centrum poskytuje
    celkem devět sociálních služeb.
  • 00:17:32 V tom centru máme
    i takovou terapeutickou dílnu.
  • 00:17:38 Máme tam vlastně cvičnou kavárnu
    a pekárnu,
  • 00:17:42 ve které mnozí z těch našich
    bývalých žáků našli uplatnění.
  • 00:17:50 Dokáže už toho hodně.
    Pepa nám tady míchá želatinu třeba,
  • 00:17:53 která trvá strašně dlouho,
    než se uvaří.
  • 00:17:57 -Už to bublá?
    -Jenom se to akorát ta pára.
  • 00:18:03 Oni se opravdu
    chtějí naučit něco dělat,
  • 00:18:05 aby se v budoucnu mohli uživit
    třeba jinde.
  • 00:18:09 -Už to bublá.
    -Tak to stáhni z toho sporáku.
  • 00:18:13 Počkej, já ti podám...
  • 00:18:16 A dej si to mimo.
  • 00:18:31 Tak já tady jsem v kavárně,
    kde obsluhuju různý zákazníky.
  • 00:18:36 Vaříme tu kafe, čaj, teď jsme
    začali dělat svařené víno, punč.
  • 00:18:42 Dostanou, co si přejou. Zákusek.
  • 00:18:45 Můžou se k tomu zadarmo
    podívat třeba na internet.
  • 00:18:48 Nebo tady posedět
    a něco dobrýho si u nás dát.
  • 00:18:52 Já obsluhuju.
    Člověk tady je s lidma,
  • 00:18:55 posedí s těma zákazníkama,
    popovídá si, že mají radost,
  • 00:18:58 že to někomu chutná třeba.
  • 00:19:01 Třeba jsme si tady vypěstovali
    stálý zákazníky.
  • 00:19:04 Některý jsou, že do dneška
    jsme třeba zůstali kamarádi.
  • 00:19:07 Jedna z dalších takových
    smysluplných pracovních činností
  • 00:19:11 anebo terapeutických činností
    je ta naše úklidová četa,
  • 00:19:15 která jako tady plní
    i takovou funkci v Unhošti.
  • 00:19:19 Unhošť byla jako město
    deset let bez veřejných toalet
  • 00:19:22 a jedna z prvních činností,
    ještě jsme neměli ani kavárnu,
  • 00:19:25 pekárnu, druhý den, když jsme se
    nastěhovali do těch našich prostor,
  • 00:19:28 tak bylo
    poskytování veřejných toalet.
  • 00:19:31 Takže ti naši uživatelé
    v rámci těch úklidových prací
  • 00:19:35 i ty veřejné toalety jakoby
    každodenně dvakrát denně uklízí.
  • 00:19:39 No a ještě tím,
    že jsme na autobusovém nádraží,
  • 00:19:43 tak si myslím, že tato služba
    je tady velice kvitována ve městě.
  • 00:20:00 ZPÍVÁ FRANCOUZSKY
  • 00:20:25 My jsme se snažili získat
    nějaké prostory,
  • 00:20:30 aby jednou,
    až nebudou ti rodiče moct,
  • 00:20:36 aby ty jejich děti - pak už třeba
    dospělé - měly kde být.
  • 00:20:41 Aby zkrátka takové to břímě,
    to břemeno,
  • 00:20:44 které nesou celý život,
    pro ně bylo aspoň trochu lehčí
  • 00:20:49 a aby viděli, že ty jejich děti
    se budou mít někde dobře.
  • 00:20:55 Oni vždycky,
    když jsme se tak scházeli,
  • 00:20:58 měli hrůzu z těch stávajících
    zařízení, která byla.
  • 00:21:02 Protože tady jsou lidi
    s různým stupněm postižení,
  • 00:21:07 používají různý pomůcky podpůrný,
    jako jsou francouzské hole
  • 00:21:11 a invalidní vozíky,
    tak je celá ta budova bezbariérová.
  • 00:21:16 Ty pokoje zase mají vybavené tak,
    jak oni potřebují.
  • 00:21:21 Jsou uzpůsobený.
    Mají zejména polohovací postele,
  • 00:21:25 které se napolohují
    podle jejich potřeby.
  • 00:21:29 Převážně tu dělají ženy,
  • 00:21:34 takže si můžou sjet s postelí
    vlastně úplně dolů.
  • 00:21:40 A ještě třeba pak je možnost
    polohovat si polštář.
  • 00:21:52 Tady je to pěkný.
  • 00:21:57 Jsem tu spokojená. Líbí se mi tady.
  • 00:22:00 Já tady mám dceru,
    proto jsem změnil celý svůj život.
  • 00:22:06 Původně jsem dělal úplně něco
    jiného, ale rozhodl jsem se,
  • 00:22:10 že teda jí pomůžu
    jako tady s tím startem.
  • 00:22:16 A oba dva nás to tak oslovilo,
    že jsem tu zůstal.
  • 00:22:19 Už tu jsem deset let.
    Pavlínce se tady líbí natolik,
  • 00:22:25 že si myslím, že je tu
    spokojenější jak doma někdy.
  • 00:22:29 Protože tu mám vychovatele
    a všecky děti.
  • 00:22:35 Ty se o mě staraj.
  • 00:22:39 Spousty lidí se nás třeba ptá,
    proč pokoje nejsou jednolůžkový.
  • 00:22:44 Ti lidi, protože
    spolu vyrůstali víceméně,
  • 00:22:47 navštěvovali spolu školu
    a jsou v takový situaci,
  • 00:22:51 že by ani nechtěli být
    na jednolůžkových pokojích.
  • 00:22:54 Oni se nám spíš ještě zdržujou,
    že si udělají jakoby svůj klub,
  • 00:22:59 tady kujou pikle a plánujou si,
    co budou dělat a takový.
  • 00:23:05 My ale jsme se snažili
    i v tom domově
  • 00:23:10 vést ty klienty
    k samostatnému životu,
  • 00:23:14 ale přece jen se ukazuje,
    že na Nouzově je nutno
  • 00:23:20 zajistit takovou
    čtyřiadvacetihodinovou péči.
  • 00:23:23 A i péči trochu jinou než některým
    obyvatelům v chráněných bytech.
  • 00:23:30 ZPÍVÁ FRANCOUZSKY
  • 00:24:00 Paní ředitelku Dvořákovou
    znám déle než patnáct let.
  • 00:24:05 Velice si cením
    její cílevědomosti a toho,
  • 00:24:10 že si dokázala
    jako málokdo splnit svůj sen.
  • 00:24:14 Ona chtěla, aby vybudovala
    školu a zařízení,
  • 00:24:17 kde budou vzdělávány děti
    s různými druhy postižení,
  • 00:24:21 kde nebudou hranice mezi nimi,
    kde se pro ně udělá to,
  • 00:24:27 co bude moct,
    a budou mít i návaznost.
  • 00:24:29 Ono nestačí jenom dokončit
    povinnou školní docházku.
  • 00:24:32 Daleko složitější je pak
    vybudovat pro ně ty možnosti dál.
  • 00:24:36 A to se jí povedlo.
  • 00:24:39 Skoro jsem ani nevěřila,
    že se to takto všechno naplní,
  • 00:24:44 protože opravdu se začínalo
    s šestadvaceti dětmi
  • 00:24:47 a s pár zaměstnanci,
    a dneska už je to takový
  • 00:24:52 podle mého názoru
    unikátní komplex zařízení,
  • 00:24:57 kde se vlastně staráme o děti,
    troufám si říct, od narození
  • 00:25:04 a chtěli bychom se třeba postarat
    až do konce jejich života.
  • 00:25:29 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2010

Související