iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 10. 2007
18:00 na ČT2

1 2 3 4 5

46 hlasů
3101
zhlédnutí

Klíč

Co pomáhá léčit emoční zranění — Muzikoterapie pacientů po poranění mozku — Příběh tyflopedky Heleny Flenerové

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Klíč

  • 00:00:26 Vítám vás, milí diváci,
    v magazínu Klíč.
  • 00:00:29 Také jste se někdy zamýšleli
    nad tím, proč někteří lidé
  • 00:00:33 pod tíhou těžké životní situace
    klesnou a rezignují,
  • 00:00:36 a jiné nemoc či zdravotní handicap
  • 00:00:38 zavede k hlubšímu porozumění
    sobě i druhým? Tak to je otázka,
  • 00:00:42 na kterou budeme hledat odpověď
    v dnešním pořadu Klíč.
  • 00:00:46 Zeptáme se, co pomáhá léčit
    emoční zranění
  • 00:00:49 a jak provázet
    zraněného člověka a jeho blízké.
  • 00:00:53 S pacienty po poranění mozku
    se v hodinách muzikoterapie
  • 00:00:56 budeme učit naslouchat
    vnitřní moudrosti těla i duše.
  • 00:01:00 O své životní zkušenosti se s námi
    podělí paní Helena Flenerová.
  • 00:01:08 Když se v životě stane
    něco těžkého, opravdu vážného,
  • 00:01:12 můžeme cítit rozrušení, bolest,
    hněv, beznaděj.
  • 00:01:16 Jak s těmito pocity zacházet?
    Jak projít toto nelehké období?
  • 00:01:20 To je téma, do kterého se pokusíme
    dnes alespoň trochu nahlédnout.
  • 00:01:29 Měla jsme autonehodu.
  • 00:01:33 Tam jsem se uhodila
    do levé strany hlavy,
  • 00:01:39 tak jsem trochu ohnutá
    na levou stranu.
  • 00:01:52 Stalo se to
    po diagnostickém vyšetření srdce,
  • 00:01:56 selektivní koronarografii,
    kdy v podstatě několik hodin poté
  • 00:02:02 měla infarkt. A ten se vyvinul
    do fibrilace komor,
  • 00:02:07 potom došlo
    k protrahovaný resuscitaci
  • 00:02:12 a nedostatkem kyslíku
    se poškodil mozek.
  • 00:02:15 Je to už pět let.
  • 00:02:17 Řada pacientů
    řeší velké pocity viny,
  • 00:02:21 že je to velmi obtížné
    pro celou jejich životní situaci,
  • 00:02:25 rodinnou situaci
    a že to může dopadnout různě.
  • 00:02:30 Naštěstí máme řadu pacientů, kteří
    se s tím vyrovnali velmi dobře.
  • 00:02:34 Přes den hlídají manželku
    asistentky a já chodím do práce.
  • 00:02:40 Když přijdu z práce,
    tak normálně přebírám službu.
  • 00:02:43 Ta situace trvá dodnes
    a v podstatě mě nijak neobtěžuje.
  • 00:02:49 Dělám to rád
    a dělám to právě s tím vědomím,
  • 00:02:53 že ten stav není konečný,
    že se to vyvine k lepšímu.
  • 00:02:58 Zpočátku jsem si říkala,
    za co to bylo,
  • 00:03:03 že se mi stalo to neštěstí.
    Ale pak jsem to vzala tak,
  • 00:03:10 že se to stalo,
    a trochu si říkám,
  • 00:03:15 že věci se stávají dobrým lidem
    proto, aby byli ještě lepší.
  • 00:03:25 Kdesi hluboko v sobě
    máme zakódované schéma,
  • 00:03:29 které říká, že objeví-li
    se průšvih, je to trest.
  • 00:03:36 Vyskočí otázky za co, proč,
    pocity viny.
  • 00:03:40 Obvykle to přinese
    v té těžké situaci další zátěž.
  • 00:03:46 Obvykle není vůbec snadné
    s tímhle ďáblíkem bojovat.
  • 00:03:52 Ta myšlenka, kterou se zabýváte,
    že vám někdo ublížil
  • 00:03:57 a že mu chcete zase něco na revanš,
  • 00:04:00 nebo ho obvinit nějakým způsobem
    před soudem a tak dále,
  • 00:04:04 tak pomalu na ni nemáte čas,
  • 00:04:07 protože byste se zase nemohla
    věnovat tomu člověkovi.
  • 00:04:11 A vlastně v toku toho života
    se dostáváte do situace,
  • 00:04:16 že už to, co bylo, neřešíte.
    Pořád hledíte dopředu.
  • 00:04:22 A to je teda můj případ.
  • 00:04:26 To zůstává někde možná
    ve skrytu duše za mnou,
  • 00:04:30 že se něco stalo, nějaká ta skvrna,
    která se nemusela stát.
  • 00:04:37 Každý člověk se vyrovnává jinak
    s obtížnou životní situací
  • 00:04:41 a vlastně prochází takovou škálou
    pocitů přes depresi,
  • 00:04:45 vyrovnávání se a podobně.
  • 00:04:47 Každý člověk to má jinak,
    ale všichni prožíváme nějaké pocity
  • 00:04:51 a často nejsme zvyklí
    vyjadřovat zvlášť negativní emoce.
  • 00:04:56 Častou emocí, kterou je třeba
    v takovéto situaci vůbec objevit
  • 00:05:03 a také projevit, je hněv.
  • 00:05:07 Pochopitelně nějakým adekvátním
    způsobem a v bezpečném prostředí.
  • 00:05:19 Pomocí muzikoterapie se dají
    velmi dobře ventilovat emoce.
  • 00:05:23 Ale někomu víc vyhovuje si zaběhat
    nebo se vykřičet. Jsou různé cesty.
  • 00:05:28 Když člověk nemůže mluvit například
    a může vyjádřit vztek
  • 00:05:32 třeba bubnováním, dupáním nebo
    jinou expresí, jiným vyjádřením,
  • 00:05:37 tak si tím může velmi pomoci.
    Je to důležité i pro zdravé lidi
  • 00:05:42 pracovat s emocemi. Nejsme
    v naší kultuře na to úplně zvyklí
  • 00:05:46 umět tu emoci poznat
    a nestydět se ji vyjádřit.
  • 00:05:50 Nebát se toho,
    že máme nějakou negativní emoci.
  • 00:05:53 Jestliže ty pocity neprojevíme
    z nejrůznějších důvodů,
  • 00:05:58 tak se ukládají v těle
    jako energetické bloky.
  • 00:06:06 Poutají mnoho naší energie
    a pozornosti vědomé či nevědomé.
  • 00:06:13 Stanou se vlastně zátěží,
    kterou s sebou vlečeme.
  • 00:06:17 Mamku to trochu trápí,
    ale je ráda, že jsem taková živá.
  • 00:06:24 A taťka mě pořád podporuje.
  • 00:06:28 A vlastně nejvíc
    mě podpořili kamarádi.
  • 00:06:33 Sice nyní mám trochu problémy
    se s nima stýkat,
  • 00:06:39 protože přece jenom
    mě musí někdo někam dopravit.
  • 00:06:47 Způsob vyrovnávání je samozřejmě
    dán jednak dispozicemi
  • 00:06:53 každého člověka a také ovšem
    okolnostmi a prostředím,
  • 00:06:59 za jakých a v jakých
    se to nyní odehrává.
  • 00:07:03 Proto velmi pomůže podpora člověka
    v takové situaci.
  • 00:07:09 Najde-li někoho, kdo mu porozumí,
    kdo ho přijme
  • 00:07:16 bez podmínek, bez toho,
    aby po něm chtěl,
  • 00:07:20 že musí tomu věřit, tohle cítit.
  • 00:07:27 Naštěstí v Kladrubech,
    když jsem bydlela,
  • 00:07:31 tak jsem tam
    začala chodit k psychologovi.
  • 00:07:36 A ten mi hodně pomohl.
  • 00:07:39 Spíš se stal mám kamarádem,
    což je taky důležitý.
  • 00:07:45 A kamarádi taky se mnou mluvili
    o různých věcech a o tomto taky.
  • 00:07:53 A moc teda nechtěli,
    protože je to trápí víc než mě.
  • 00:08:02 Někdy za tu zlou situaci
    skutečně někdo je přímo odpovědný.
  • 00:08:09 Potom je velmi náročné
    najít cestu k odpuštění.
  • 00:08:18 Odpuštění znamená
    vyvázat svou energii z minulosti,
  • 00:08:29 opustit minulost
    a vrátit se do přítomnosti.
  • 00:08:34 Oprostit se od potřeby pomsty,
    zbavit se nutkavých myšlenek
  • 00:08:43 na viníka. Odpuštění
    znamená příliv energie,
  • 00:08:50 úlevu, povznesení.
  • 00:08:55 Proto jsem se naučil odpuštění
    vnímat spíš jako možnost a nabídku
  • 00:09:01 než nárok nebo povinnost.
  • 00:09:10 Jak můžeme pracovat s těžkými
    emocemi a jejich vyjádřením
  • 00:09:14 u dětí i u dospělých?
    To uvidíte v dalším příspěvku.
  • 00:09:36 U pacientů po poranění mozku
    je důležité,
  • 00:09:39 co pro toho pacienta můžeme udělat
    právě z pohledu muzikoterapie.
  • 00:09:43 Tito lidé jsou v různých životních
    situacích a různě postižení.
  • 00:09:48 Někteří lidé trpí
    třeba jenom poruchou paměti,
  • 00:09:51 někteří jsou těžce postižení,
    jsou na vozíku, nemohou komunikovat
  • 00:09:57 Škála toho postižení je široká.
    Muzikoterapie se snaží
  • 00:10:01 navázat kontakt a pomoct
    v rámci rehabilitačního týmu.
  • 00:10:04 Zkusíme si
    nějakou písničku zazpívat?
  • 00:10:07 Vy máte ráda písničku Pod tou
    skálou, kde proud řeky syčí.
  • 00:10:11 Zkusíme ji zopakovat spolu?
  • 00:10:14 Pod tou skálou, kde proud...
  • 00:10:18 řeky syčí
  • 00:10:20 a kde ční červený...
  • 00:10:24 Muzikoterapie má pro manželku,
    si myslím, velký význam.
  • 00:10:29 Já to považuju za jeden
    z možných klíčů do duše člověka.
  • 00:10:34 Muzika jako taková
    má obrovský vliv,
  • 00:10:38 protože ráda poslouchala muziku
    už jako dítě.
  • 00:10:42 Když jsme se seznámili,
    tak poslouchala takový ty písničky
  • 00:10:46 tehdejší populární hudby.
    Gott, Matuška, Neckář.
  • 00:10:50 A ty má ráda do dneška.
    proto taky jí to pouštím dneska
  • 00:10:54 a i na tý muzikoterapii
    na to zpíváme, tancujeme.
  • 00:10:58 Takže vždycky vidím,
    když jí něco pustím doma třeba,
  • 00:11:04 jak se zastaví,
    jak přestanou ty pohyby hlavou,
  • 00:11:09 jak se jí rozjasní oči.
    A už vidím, že to má ráda.
  • 00:11:19 Hudba je vlastně
    hrozně hluboká věc,
  • 00:11:22 kde si každý člověk může najít to,
    co zrovna potřebuje.
  • 00:11:25 Je to těžko měřitelné.
    Je to taková disciplína,
  • 00:11:28 kde se těžko dokazuje,
    co přesně v hudbě pomáhá.
  • 00:11:31 Ale je to právě
    jedna z neexaktních metod,
  • 00:11:34 která může pomoci
    z mnoha důvodů.
  • 00:11:37 Za prvé většina lidí
    dneska řeší všechno racionálně.
  • 00:11:40 Toto je jiná cesta.
    To může pomoci.
  • 00:11:43 Potom vůbec umělecká terapie,
    ať muzikoterapie nebo jiná,
  • 00:11:48 může pomoci člověka povznést
    a podívat se na věci z jiné strany.
  • 00:11:56 Baví mě to a je dobrý,
    že se u toho vyjádří pocity.
  • 00:12:04 A že poznám nové nástroje,
  • 00:12:07 které jsem v životě neviděla třeba.
  • 00:12:11 Zkus teď zahrát smutek.
    Vyjádřit smutek.
  • 00:12:20 Velmi často se stane, že pacienti
    třeba pláčou při vyjadřování emocí
  • 00:12:24 nebo i při prožitku poslechu hudby.
    Je to v pořádku.
  • 00:12:29 Určitě vyplouvají nevědomé reakce,
    ale je výhodou,
  • 00:12:33 že v muzikoterapii nikdo
    nic nemusí. Všichni jsou zváni,
  • 00:12:36 nejsou nuceni, Takže člověk, když
    ty obrany psychické jsou tak silné,
  • 00:12:40 že by o tom neměli ještě mluvit,
    tak většinou ho to nenapadne.
  • 00:12:44 Takže když to potřebuje řešit,
    uvědomí si to
  • 00:12:47 a potřebuje o tom mluvit, tak může.
  • 00:12:49 Akorát nemůžu zpívat.
  • 00:12:55 Jinak všechno perfektní.
  • 00:13:02 Během muzikoterapie nechybí
    rozhodně práce s rytmem,
  • 00:13:05 která je velmi důležitá
    pro pacienty například
  • 00:13:09 s extrapyramidovými lézemi,
    kteří mají problém začít pohyb.
  • 00:13:13 Takže pomocí rytmických cvičení
    oni mají impulz a začnou pohyb.
  • 00:13:17 Pomáhá to velmi paměti,
    pomáhá to v rehabilitaci řeči.
  • 00:13:22 Rytmus je velmi široká oblast,
    která v muzikoterapii vychází
  • 00:13:28 z celé oblasti rytmu dne a noci,
    rytmu srdce.
  • 00:13:33 Chápeme ten rytmus trochu šířeji.
  • 00:13:36 Byla jedna babka,
    prodávala...
  • 00:13:40 jabka.
  • 00:13:42 -Za děravý...
    -Groš.
  • 00:13:45 -Prodala jich...
    -Koš.
  • 00:13:49 U paní Zuzany je velmi zajímavé,
  • 00:13:52 že ona se učí nová říkadla.
  • 00:13:55 Ona vlastně komunikuje přes hudbu,
    přes říkadla,
  • 00:13:58 aniž chápeme úplně proč.
  • 00:14:02 Je to vlastně jedna z cest,
    která se nám zatím osvědčuje,
  • 00:14:06 ale potřebujeme, aby
    se nám to dostalo trošku dál.
  • 00:14:10 Šly panenky silnicí,
    silnicí, silnicí...
  • 00:14:15 Potom rozhodně je důležitý zpěv.
  • 00:14:19 A to právě v rámci
    takové vitalizace organizmu,
  • 00:14:22 v rámci dechové gymnastiky,
  • 00:14:24 v rámci toho,
    že je řada řečových poruch,
  • 00:14:28 kdy lidé dříve zpívají než mluví,
    což je i velký
  • 00:14:31 motivační činitel, například
    když pacienti trpí afázií.
  • 00:14:35 Ale pomáhá to i při koktavosti
    a jiných poruchách logopedických.
  • 00:14:40 Výměna rolí.
    Teď zase předvádí ten druhej
  • 00:14:43 a sledujete, co předvádí.
  • 00:14:51 Rozhodně patří do muzikoterapie
    též odreagování se od problémů,
  • 00:14:55 uvolnění se,
    určitý typ hraní si na něco.
  • 00:14:59 Člověk vystoupí ze své role,
    může se uvolnit,
  • 00:15:03 hraje v nějakých rolích. Určitě
    patří relaxace do muzikoterapie.
  • 00:15:08 Patří tam pohyb v prostoru.
  • 00:15:11 Vždycky jeden začne, bude se ptát
    a druhý bude odpovídat.
  • 00:15:14 Jestli se nám to podaří.
  • 00:15:18 To se například stane,
    že nějaký pacient má pocit,
  • 00:15:21 že má pravou ruku postiženou,
    což je pravda do určité míry,
  • 00:15:25 a že nemůže používat pravou ruku.
  • 00:15:27 Často když pacientovi dáme
    zajímavý nástroj a dvě paličky,
  • 00:15:30 najednou zjistí,
    že je schopen tu ruku používat.
  • 00:15:33 To má velký vliv psychický.
  • 00:15:36 Jak neuvíznout v bolesti
    a v pocitu bezmoci?
  • 00:15:39 O tom je následujíc portrét
    paní Heleny Flenerové.
  • 00:15:46 Tady jsem působila deset let
    jako externí pracovník
  • 00:15:50 a dvacet let
    jako interní pracovnice.
  • 00:15:54 Vyučovala jsem defektologii,
  • 00:15:56 později se jmenovala
    speciální pedagogika.
  • 00:16:02 A v rámci té speciální pedagogiky,
    kterou jsme přednášeli všichni,
  • 00:16:06 jsem se já specializovala
    na tyflopedii.
  • 00:16:10 Ta se týká
    zrakově postižených osob.
  • 00:16:16 Ona byla úžasnou průkopnicí
  • 00:16:19 v oblasti práce
    se slabozrakými dětmi.
  • 00:16:23 Vypracovávala metodiky a učebnice
    pro školní děti.
  • 00:16:29 Ona vlastně učila nás všechny,
    jak s těmi dětmi zacházet.
  • 00:16:33 A nejen s dětmi, ale i s rodiči.
  • 00:16:38 To na fakultě
    prakticky nikdo s námi neprobíral.
  • 00:16:42 Vždycky jsem hledala,
    kde jsou ta bolavá místa,
  • 00:16:47 kde by se dalo co napravit,
    zlepšit.
  • 00:16:52 To dalo někdy hodně práce,
    než se to probojovalo.
  • 00:16:56 Ale myslím si, že hodně z toho
    se podařilo probojovat.
  • 00:17:00 To mi dělalo vždycky velkou radost.
  • 00:17:02 I mimo vyučování, mimo přednášky
    jsme měli možnost
  • 00:17:08 spolupracovat na jejím výzkumném
    úkolu, který byl naprosto jedinečný.
  • 00:17:11 Dokázala prosadit pod hlavičkou
    nějakého výzkumného úkolu
  • 00:17:17 ministerstva zdravotnictví možnost
    kontaktovat rodiny s dítětem
  • 00:17:20 se zrakovým postižením
    v tom velmi raném stadiu.
  • 00:17:23 Díky tomu jsme se jako dobrovolníci
    do rodin dostávali.
  • 00:17:26 Také jako dobrovolníci společně
    s ní, s jejími dalšími kolegy
  • 00:17:31 a s mnoha pomocníky uspořádali
    několik setkání rodin,
  • 00:17:35 takže když přišel rok 1990,
    tak byla krásně připravená půda
  • 00:17:39 pro profesionální ranou péči.
  • 00:17:44 To, čemu se já teď věnuji -
    rané péči -
  • 00:17:50 vlastně vzešlo přímo z myšlenek,
    které nám paní asistentka
  • 00:17:57 někdy začátkem
    osmdesátých let řekla.
  • 00:18:00 Že rodiče jsou ti,
    kteří jsou kompetentní a zodpovědní
  • 00:18:05 se starat o své děti.
  • 00:18:08 V té době jsme ještě neznali
    ani ten pojem raná péče.
  • 00:18:11 To byla jenom
    taková ta vize paní Flenerové,
  • 00:18:15 že by se rodičům dětí se zrakovým
    postižením mělo dostat pomoci
  • 00:18:20 už od narození jejich dítěte.
    Protože právě podle výzkumů,
  • 00:18:24 které ona a pan doktor Čálek
    získali ze zahraničí,
  • 00:18:28 i maminka, která vychovala úspěšně
    několik dětí,
  • 00:18:31 které žádný problém neměly,
    může u dítěte nevidomého
  • 00:18:35 nějakým způsobem selhávat
    nebo mít problémy právě proto,
  • 00:18:40 že nezná zákonitosti
    vývoje nevidomého dítěte.
  • 00:18:47 Co já můžu na Helenku říct?
    Jedině samou chválu,
  • 00:18:51 protože jak vidím, má v ruce kámen.
    Takže nic jiného mi nezbývá.
  • 00:18:57 Helenka je náš takovej diblík.
    Smíchem oplývá,
  • 00:19:03 vitalitou oplývá,
    dává nám takového optimizmu
  • 00:19:07 a je na nás hodná,
    i když ji zlobíme.
  • 00:19:10 Poznali jsme se ve Vyšším Brodě
    v léčebně plicní na Hrudkově.
  • 00:19:15 Začala jsem s ní opravdu
    tam prolejzat ty kopečky
  • 00:19:18 a můžu říct, že díky Helence
    jsem začala chodit hodně
  • 00:19:22 a že se mi to moje astma
    zlepšilo podstatně.
  • 00:19:25 Odmalička jsem trpěla na astma.
  • 00:19:28 Věděla jsem,
    že astma měla moje maminka
  • 00:19:32 a moje babička,
    která na astma zemřela.
  • 00:19:37 Byla to klika, že jsme se takhle
    sešly v tom Vyšším Brodě,
  • 00:19:41 protože na to, jak byla hodně
    nemocná, tak se povznášela
  • 00:19:44 nad svoji nemoc
    a bylo mi s ní hrozně dobře.
  • 00:19:49 Pak přijela Vlastička, Jaroušek
    a už jsme byli parta,
  • 00:19:52 už začaly naše výlety.
  • 00:19:56 Můj syn,
    který měl astma taky odmalička,
  • 00:20:00 ten na tom byl nejhůř, protože se
    narodil do toho nejhoršího ovzduší.
  • 00:20:06 Všude plno chemie. V potravinách,
    v ovoci, prakticky ve všem.
  • 00:20:14 Hrozně ráda Helenku poslouchám,
    když vypráví.
  • 00:20:16 Vyhledává různý tvrziště a tohle.
    Pak říká: To je krásný!
  • 00:20:20 My tam nic nevidíme,
    ale Helenka stojí a říká:
  • 00:20:24 Tady byla ta hradba!
    Tady byl příkop!
  • 00:20:28 -Přesně vidím rytíře, jak jede.
    -Všechno víme, jak to tam vypadalo,
  • 00:20:33 když jdeme s Helenkou.
    -Historii zná úplně perfektně.
  • 00:20:42 Můj muž byl psychicky labilní.
    On byl akademický malíř.
  • 00:20:50 Léčil se a spáchal sebevraždu.
  • 00:20:56 Takže život s ním
    byl velice těžký a náročný.
  • 00:21:01 Vím, že v jejím životě
    byly velmi těžké chvíle,
  • 00:21:05 protože když jsme začínali
    v devadesátém roce profesionálně
  • 00:21:09 ranou péči, tak jsme ji
    telefonicky a písemně
  • 00:21:13 zvala k účasti na těch prvních,
    zakladatelských počinech,
  • 00:21:20 protože jsem měla pocit,
    že by u toho měla být.
  • 00:21:23 A tenkrát mi napsala,
    že sama je v těžké situaci.
  • 00:21:29 To byla doba pro mě velice těžká,
  • 00:21:34 protože můj syn zemřel v záchvatu
    a bylo mu 39 roků.
  • 00:21:42 To už jsem
    prakticky dvakrát ovdověla.
  • 00:21:46 Můj druhý muž měl
    taky těžké poslední tři roky,
  • 00:21:52 kdy prodělal tři těžké operace,
    ale nakonec zemřel.
  • 00:22:01 Člověk musí najít
    někde tu sílu. Musí.
  • 00:22:05 Já jsem byla
    takový dítě přecitlivělý.
  • 00:22:09 Když mi bylo
    asi tak těch čtrnáct let,
  • 00:22:12 tak moje přítelkyně, která
    byla taková rázná, energická,
  • 00:22:16 z ničeho si nic nedělala,
    se zamilovala do nového profesora,
  • 00:22:22 který nás učil chemii,
    a hrozně zlobila,
  • 00:22:26 aby na sebe upoutala pozornost.
    A on jí řekl:
  • 00:22:30 Macháčková, jestli budete takhle
    zlobit, tak vám dám kouli z chemie.
  • 00:22:37 Já ztuhla úplně.
    Ve mně všecko ztuhlo hrůzou,
  • 00:22:42 že by dostala kouli z chemie.
    Ale ona řekla naprosto drze.
  • 00:22:48 Pane profesore, kouli mi nemůžete
    dát, když se budu učit.
  • 00:22:52 Já jsem si uvědomila,
    že já jsem hrozně špatně vybavená
  • 00:22:57 do životě. O mně se nejednalo,
    mě se to netýkalo,
  • 00:23:01 ale já z toho byla málem nemocná,
    kdežto ta Milena,
  • 00:23:07 které se to týkalo, se oklepala
    a nic si z toho nedělala.
  • 00:23:12 Od té chvíle
    jsem na sobě začala pracovat.
  • 00:23:17 Povahu člověk změnit nemůže.
  • 00:23:21 To nejde. Ale může se člověk
    přece jenom do jisté míry otužit.
  • 00:23:30 A to myslím, že se mi podařilo.
  • 00:23:34 A vždycky když mě
    potkalo něco zlého,
  • 00:23:38 tak jsem si říkala třeba:
  • 00:23:40 To je dobře, že už maminka
    a tatínek nejsou naživu,
  • 00:23:46 ti by se trápili. Ale takhle
    to spadá jenom na mě.
  • 00:23:51 A já to unesu.
  • 00:23:53 A vždycky se mi podařilo,
    někdy hůře, někdy snadněji
  • 00:24:00 se z té těžké situace dostat.
  • 00:24:07 Ačkoliv nikoho pokrevního nemám,
    tak mám po mém druhém manželovi
  • 00:24:16 syna a vnoučata. Pája, to je vnuk.
  • 00:24:22 Ten bydlí tady v Praze
    a s těmi se vídám často.
  • 00:24:27 Takže já mám pravnoučata
    a musím říct,
  • 00:24:31 že ty moje děti
    jsou ke mně tak neskutečně hodný,
  • 00:24:36 že se až o tom bojím mluvit.
  • 00:24:41 Představte si, vloni,
    když jsem měla ty osmdesátiny,
  • 00:24:45 tak víte, co jsem dostala?
    Poznávací cestu na Krétu.
  • 00:24:50 Takže já projela takhle
    kolem dokola celou Krétu
  • 00:24:55 v úplně perfektním zdraví.
    Já tam neměla jedinej záchvat
  • 00:25:00 za celou dobu.
    Tak takhle jsou hodní.
  • 00:25:14 Možná jste si všimli,
    že se nám změnil vysílací čas.
  • 00:25:18 Pořad Klíč můžete sledovat
    pravidelně jednou za čtrnáct dní
  • 00:25:22 v úterním premiérovém vysílání
    na ČT 2 od 18 hodin.
  • 00:25:26 A posléze v reprízách ve středu
    ráno v 9 hodin na ČT 1
  • 00:25:31 a v neděli v 7.20 hodin na ČT 2.
  • 00:25:35 Mějte se moc hezky
    a užijte si babí léto. Ahoj!
  • 00:25:54 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2007

Související