iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 9. 2008
23:00 na ČT2

1 2 3 4 5

103 hlasů
2876
zhlédnutí

Třistatřicettři

Osmičková výročí

Zábavná literární revue

52 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Třistatřicettři

  • 00:00:05 Nejdříve řekneme,
    kde se nacházíme.
  • 00:00:07 Toto za námi jsou koleje
    na Strahově.
  • 00:00:10 -Ano.
    A proč tady jsme?
  • 00:00:13 To si řekneme potom.
    Literární revue 333, září.
  • 00:00:16 -A sice číslo 106
    2008.
  • 00:00:22 Honzo, nevíte kam jsme dali konev
    na čaj?
  • 00:00:26 -Tady.
    Za chvíli vám bude pískat.
  • 00:00:29 -Ale konev. Porcelán.
    -Někde tady po straně.
  • 00:00:32 -Jo, tady.
    Co to děláte?
  • 00:00:35 -Pšt.
    Pojďte si něco poslechnout.
  • 00:00:40 Vážení posluchači,
    zůstaňte u svých přijímačů.
  • 00:00:42 Zůstaňte, setrvejte...
  • 00:00:45 Tady to všechno začalo.
    V 67. roce v říjnu
  • 00:00:48 tady rozehnali demonstraci lidí,
    kteří tady skandovali:
  • 00:00:53 Chceme světlo, chceme světlo.
  • 00:00:55 Protože jim tady pořád zhášeli
    elektřinu.
  • 00:00:58 -Tak oni se svíčkami.
    -Šli až na Václavák.
  • 00:01:02 Dopadlo to hrozně.
    Ale tam někde začal 68. rok.
  • 00:01:06 A to je naše téma.
    A nejenom ten 68.
  • 00:01:10 -I ty ostatní osmičky.
    -Já vám něco ukážu.
  • 00:01:14 Jak daleko mýtus osmiček došel.
    -Ukažte.
  • 00:01:17 -Podívejte se!
    -Jo!
  • 00:01:22 TRŽIŠTĚ
  • 00:01:24 Dnes to bude série odchodů
    za tu dobu,
  • 00:01:27 co jsme přes prázdniny
    nenatáčeli.
  • 00:01:30 Opustil nás spisovatel
    a překladatel Zdeněk Urbánek.
  • 00:01:35 Literární vědec a kritik
    Antonín Jelínek.
  • 00:01:40 Poslední německo-česká spisovatelka
    Lenka Reinerová.
  • 00:01:46 -To s ní bylo krásné
    povídání.
  • 00:01:49 -Bohužel i Saša Berková,
    velký objev literatury 80. let.
  • 00:01:58 -A nemáte ještě něco
    povzbudivějšího?
  • 00:02:04 -Pošleme gratulaci k osmdesátinám
    tady tomu pánovi.
  • 00:02:09 -Václav Táborský.
  • 00:02:12 -Natočil kdysi film,
    který se jmenuje Dějiny na osm.
  • 00:02:15 A to je vlastně naše téma
    tohoto dílu.
  • 00:02:18 Takže jemu vděčíme
    za inspiraci.
  • 00:02:20 -A zároveň mu gratulujeme
    k osmdesátinám.
  • 00:02:24 Můžu? Tak jo.
  • 00:02:28 -Pane Lukeši,
    co říkáte tady tomu místu?
  • 00:02:30 -Tady je to nádherný.
    To vystavěl Vlado Milunič.
  • 00:02:33 -Ano, celé to sídliště.
    A jdeme do těch oken.
  • 00:02:36 -A za kým to jdeme?
    -68. na nás volá.
  • 00:02:40 -Tak to už jsme ve věci. Pojďte.
    -Pozveme si ho sem.
  • 00:02:45 Já mám na začátek takový
    překvapení.
  • 00:02:48 Znáte tuto fotku?
    To je A.J. Lím.
  • 00:02:55 Vypadá to, že to je na ambasádě
    v Izraeli. Je to tak?
  • 00:02:59 A kterej je to rok?
    To je rok 69.
  • 00:03:02 Už rok po srpnu.
    Ano.
  • 00:03:06 Tenkrát mírové hnutí v Izraeli
    pořádalo první mírovou konferenci
  • 00:03:12 a za Svaz spisovatelů jel Lím,
    za literární jsem jel já.
  • 00:03:16 Který to byl měsíc?
    Myslím, že to byl březen.
  • 00:03:20 V dubnu nastoupil Husák a do té
    doby ještě spousta lidí měla iluze.
  • 00:03:27 Já jsem ještě odjel na dvouleté
    postgraduální studium do Oxfordu.
  • 00:03:34 To je vůbec nejlepší místo
    pro našince.
  • 00:03:37 Měla z mnou přijet rodina.
    Já jsem vyjel 4.října,
  • 00:03:42 ale potom už za tři dny
    "spadla klec?
  • 00:03:45 a už jsem věděl,
    že za mnou nepřijedou.
  • 00:03:50 A já se budu muset vrátit.
    Odkládal jsem to jak to šlo.
  • 00:03:54 Já jsem se vracel 20.února 70
    úplně prázdným letadlem,
  • 00:04:02 ve kterém jsem seděl jenom
    já.
  • 00:04:07 Za to, co se tady stalo jsem cítil
    kus odpovědnosti
  • 00:04:13 a říkal jsem si:
    "Hochu, musíš si to vyžrat.?
  • 00:04:17 A jak dnes cítíte to,
    když se ten ethos
  • 00:04:21 té doby bagatelizuje a razí se:
    "Vždyť to byl boj komunistů
  • 00:04:25 s komunisty a s tím my nemáme
    nic společnýho.?
  • 00:04:28 Všichni jsme to tak trochu
    zradili,
  • 00:04:31 protože do normalizace
    jsme vklouzli překvapivě snadno.
  • 00:04:36 To před námi šli
    ti zbožňovaní vůdcové.
  • 00:04:43 Ti to zabalili první.
    A zabalili to hanebně,
  • 00:04:46 protože brali vždycky
    ještě nějakou nižší funkcičku,
  • 00:04:49 jako by se zachraňovali
    a nezachránili nic!
  • 00:04:52 Ani ty funkcičky.
    Vůbec nic.
  • 00:04:55 Jako kdyby vzkázali lidem:
    "Hele, vybodněte se na to.
  • 00:04:59 Držte si svý židle,
    my si je taky držíme.?
  • 00:05:02 A to byl ten největší
    šok.
  • 00:05:05 Ale já si pamatuji,
    že když jsem dostal do rukou
  • 00:05:09 tady ten váš Osmašedesátý
    v xeroxu z indexu,
  • 00:05:14 tak mi to vzalo poslední
    iluze.
  • 00:05:18 Protože já jsem si pořád o těch
    vůdcích
  • 00:05:20 ještě uchovával nějakou vznešenou
    paměť
  • 00:05:24 a tady jsem přišel na to,
    jak to všechno bylo.
  • 00:05:31 Já jsem byl překvapen tím,
    že se nikdo nepouští
  • 00:05:35 do nějakého realistického rozboru,
    co se vlastně stalo.
  • 00:05:39 A pak mě napadlo, že spoustě těch
    echtovním komunistům to vyhovuje.
  • 00:05:51 Jako kdyby porážka pražského jara
    je jednou provždy
  • 00:05:55 zbavila té velké zodpovědnosti
    za 50. léta:
  • 00:06:00 "Podívejte se,
    tohle to jsme nechtěli,
  • 00:06:03 to snad nám každý věří,
    že jsme to nechtěli.
  • 00:06:07 A teď jsme dostali na frak.?
  • 00:06:10 A já jsem se rozhodl,
    že se pokusím rozebrat,
  • 00:06:14 jak jsme se k tomu dostali,
    dopracovali se k té deziluzi
  • 00:06:19 celé 20. století.
  • 00:06:22 Zkoumal jsem takové čtyři stopy
    Intelektuálové a moc,
  • 00:06:26 Češi a Slováci,
    Komunisté a ti druzí.
  • 00:06:30 A potom My Češi a svět.
    To vyšlo jako deziluze.
  • 00:06:36 No, já si myslím,
    že to je zdravé.
  • 00:06:40 Pro mě to byla deziluze.
    Byl to střízlivý pohled na věc.
  • 00:06:43 Jak to dnes vidím.
  • 00:06:46 Ale vy jste se s řadou těch lidí
    potom sešel na stejné lodi.
  • 00:06:50 A jak přijímali ten pohled?
    Špatně.
  • 00:06:55 Dost jsem trpěl.
  • 00:06:58 Ještě v disentu
    jste vystrkaný někam na kraj.
  • 00:07:04 To nebylo příjemné, ale já jsem
    nelitoval, že jsem tu knihu napsal.
  • 00:07:12 Ale spousta lidí mně to dodnes
    neodpustila.
  • 00:07:19 Tady to. Co je to za vydání?
    Takhle malinké.
  • 00:07:24 Ta knížka se hodně opisovala.
    To se skoro ani nedá číst.
  • 00:07:30 Tady je návod,
    ten už je setřený.
  • 00:07:33 A tam bylo napsáno, že si má člověk
    vyndat lupu a tak to číst.
  • 00:07:40 To víte, že jsem měl radost,
    když jsem to dostal.
  • 00:07:44 Pro mě to byl důkaz,
    že to lidi čtou.
  • 00:07:48 A tady to je zase xeroxované vydání
    z exilového vydání v roce 1980.
  • 00:07:57 Tady už je z roku 90 tatáž knížka
    už pod vaším jménem.
  • 00:08:02 Proč jste zvolil pseudonym
    Sládeček?
  • 00:08:07 To byla taková moje intimní
    polemika, o tom nikdo nevěděl.
  • 00:08:13 Trošku s Václavem Havlem,
    který vymyslel
  • 00:08:16 slavnou postavu Sládka
    a na něm se nádherně vyřádil.
  • 00:08:22 Až mi toho Sládka bylo trochu
    líto.
  • 00:08:26 Tak jsem se podepsal jako malý
    Sládek, Sládeček.
  • 00:08:32 A co teď, když se ze Sládečka stal
    Sládek
  • 00:08:35 a z kritika politiky už je sám
    politik.
  • 00:08:39 Měnil byste dnes něco na způsobu,
    kterým jste se někdy díval na tu...
  • 00:08:45 Neměnil bych v zásadě nic.
  • 00:08:47 Akorát musím říct,
    že dnes ještě víc pochybuju,
  • 00:08:51 jestli je možné,
    aby člověk hrál tu roli
  • 00:08:56 intelektuála a politika zároveň.
  • 00:09:02 Dnes už je to pomalu nadávka.
    Jde to hrozně těžko.
  • 00:09:08 Nevím, možná že jsem měl pokračovat
    v tom Sládečkování.
  • 00:09:15 V čem je to zklamání?
    Bez těch partnerů to nejde.
  • 00:09:20 Těch pokusů vymyslet to nějak jinak
    už bylo a skončilo to vždycky blbě.
  • 00:09:26 A pro disidenty,
    kteří si svoji individualitu
  • 00:09:33 docela draze zaplatili,
    vykoupili a dejme tomu, že obstáli,
  • 00:09:42 najednou být někým,
    kdo je desetkrát za sebou
  • 00:09:47 třeba přehlasován a musí.
  • 00:09:51 A já tvrdím,
    že vážně musí držet
  • 00:09:54 tu stranickou linii,
    tak to jde hodně těžko.
  • 00:09:59 Všimněte si,
    jak málo těch disidentů...
  • 00:10:02 V politice se objevili, ale že by
    byli úspěšní jako vůdcové strany,
  • 00:10:06 nebo jako čelní činitelé nějaké
    politické strany -
  • 00:10:11 to jim prostě nejde.
  • 00:10:13 Mohou být třeba předsedou Ústavního
    soudu, prezident,
  • 00:10:18 předsedou senátu,
    ale s partajemi dohromady to nejde.
  • 00:10:25 Přitom já tvrdím, že bez
    politických stran to nefunguje.
  • 00:10:32 Já říkám, že lidi v demokracii
    jsou převážně otrávení,
  • 00:10:37 ale neuřezávají si hlavy,
    neposílají se do vězení.
  • 00:10:40 To je furt ještě dobrý.
  • 00:10:44 ENCYKLOPEDICKÉ HESLO
    Letopočet.
  • 00:10:47 Zaprvé - časové pořadí počítané
    od jisté události.
  • 00:10:53 Éra, například křesťanský
    letopočet.
  • 00:10:56 Zadruhé - určení roku.
  • 00:11:00 Například titulní list knihy
    s letopočtem.
  • 00:11:09 (střelba)
  • 00:11:22 Celou dobu o tom přemýšlím.
  • 00:11:24 Když jste tady, máte ještě nějakou
    emoci z těch dnů 68.?
  • 00:11:31 Když se dívám na moje fotografie -
    ne.
  • 00:11:34 Ale když o tom mluvím,
    tak mám.
  • 00:11:42 Já jsem měl s sebou dva fotoaparáty
    značky EXAKTA.
  • 00:11:46 Měl jsem s sebou několik
    objektivů,
  • 00:11:49 vzhledem k tomu,
    že jsem fotografoval pro divadlo.
  • 00:11:53 Když jsem fotografoval lidi,
    třeba ty cikány,
  • 00:11:55 tak jsem hodně používal objektiv
    širokoúhlý 25 a 35 mm.
  • 00:12:02 Ten jsem použil taky,
    ale je zde několik fotografií,
  • 00:12:06 kde jsem použil teleobjektiv
    180 mm,
  • 00:12:14 kterým jsem někdy fotografoval
    pro divadlo.
  • 00:12:18 A to jsou ty záběry.
    Třeba na Václavské náměstí,
  • 00:12:24 kde se vidí jen ty tanky
    ze stejného místa,
  • 00:12:31 kde jsem fotografoval ruku toho
    mladíka, který tam vylezl se mnou.
  • 00:12:38 Když jsem odešel z Československa,
    tak všichni lidé mi říkali:
  • 00:12:42 "Člověče, ty ty aparáty používáš
    stejně jako LEICU.?
  • 00:12:47 Já jsem ji pak začal používat
    a tím se díváte takhle.
  • 00:12:57 Já jsem si ji dal k oku
    a zmáčknul jsem to přesto,
  • 00:13:01 že jsem nic neviděl.
  • 00:13:05 Já se dívám spíš očima
    než přes aparát.
  • 00:13:09 Ale mě zajímá i ta ostatní
    tvorba.
  • 00:13:13 Vám bylo letos sedmdesát, tak už
    možná trošku bilancujete, ne?
  • 00:13:20 Podívejte se, tato kniha,
    to je bilancování.
  • 00:13:27 To je uzavření jedné části
    mého života.
  • 00:13:30 Teď je 40 let,
    co se to stalo.
  • 00:13:34 A tato kniha se stala jen
    náhodou.
  • 00:13:37 Stala se náhodou,
    protože jsem byl v Praze
  • 00:13:41 a sešel jsem se s Viktorem
    Stojlovem, který tuto knihu vydal.
  • 00:13:45 Řekl: "Co děláš??
    Já: "Konečně tuto zimu dokončím
  • 00:13:49 maketu té knížky, Cikánskou knížku,
    na které už dělám 40 let.
  • 00:13:54 Přesně totéž.
    Ale zároveň v té Cikánské knížce
  • 00:13:57 bude poslední fotografie
    ze 70. roku."
  • 00:14:03 Je mi sedmdesát let a snažím se to
    dát trošku do pořádku.
  • 00:14:09 Je za tím nějaká myšlenka vašeho
    života?
  • 00:14:12 Co byste chtěl sdělit?
    Já žádné myšlenky nemám.
  • 00:14:18 Já jsem intuitivní člověk.
    Myšlenky nechávám jiným.
  • 00:14:22 Já žádné sdělení nemám.
    Já nikomu nic neříkám.
  • 00:14:28 Já se dívám.
    Já jsem vizuální člověk.
  • 00:14:31 Neposuzuji a ostatní nechám,
    ať se na to podívají,
  • 00:14:36 ať si o tom myslí co chtějí.
    Já si myslím, že fotografie,
  • 00:14:42 to co jsem udělal,
    má jistou dokumentární hodnotu.
  • 00:14:48 Ale je tam pár fotografií,
    které mají trochu větší hodnotu.
  • 00:14:54 Patří mezi ně třeba tato fotka?
    Já si myslím...
  • 00:14:58 Ta mě strašně vzala.
    Jo.
  • 00:15:00 To neúplně šokovalo.
  • 00:15:03 Když jsem dostal nabídku udělat
    tu knihu,
  • 00:15:06 tak okamžitě jsem si uvědomil,
    že to nesmí být kniha
  • 00:15:09 složná z několika hezkých
    fotografií.
  • 00:15:13 Že by to měla být kniha,
    kde by měl být text
  • 00:15:17 alespoň tak důležitý jako ty
    fotografie.
  • 00:15:20 A ta kniha není jenom moje
    kniha.
  • 00:15:23 Fotografie jsou pochopitelně
    moje.
  • 00:15:26 Aleš Najbert má na ní významný
    podíl.
  • 00:15:31 A historici také.
    A pochopitelně vydavatel.
  • 00:15:34 Jaký je osud těch vašich příštích
    knih? Ten archiv je borovský.
  • 00:15:41 Měl by být někde spravován,
    pečováno o něj.
  • 00:15:45 Eh...
    Tato země je moje vlast.
  • 00:15:49 Vy jste jeden z mála lidí,
    kteří ještě používají slovo vlast.
  • 00:15:56 Jedenáct nejlepších fotografií,
    které tady vidíte,
  • 00:16:00 je takhle nezvětšovaných,
    velkých.
  • 00:16:05 V 92. jsem je nabídl jako dar
    vlasti za podmínky,
  • 00:16:10 že do dvou let najdou v Praze
    nějakou veřejnou budovu,
  • 00:16:16 kde nebudou vystaveny jako část
    mé výstavy.
  • 00:16:19 Jako moje výstava, ale jako
    permanentní část interiéru.
  • 00:16:25 Odpověď z ministerstva zahraničí,
    to se stalo v Anglii, přišla:
  • 00:16:29 "Co si to ten Koudelka
    troufá?
  • 00:16:34 My přece máme právo takový dar
    odmítnout!?
  • 00:16:37 Minulý rok jsem nabídl
    Umělecko-průmyslovému muzeu,
  • 00:16:42 že si myslím,
    že v této zemi jsem se narodil
  • 00:16:47 a pravděpodobně ta hlavní část
    mé práce by měla zůstat tady.
  • 00:16:53 Dal jsem termín, myslím,
    že to byl říjen minulého roku.
  • 00:16:58 Přišel velice nadšený dopis,
    pak to vyšumělo.
  • 00:17:04 Teď jsem se s nimi znovu sešel
    a jednáme o tom.
  • 00:17:09 Pochopitelně bych byl velice rád,
    aby moje fotografie,
  • 00:17:14 třeba tato výstava,
    aby někde tady skončila,
  • 00:17:17 protože se za to nemusíme
    stydět.
  • 00:17:21 Mockrát v historii jsme se takto
    nechovali.
  • 00:17:25 Ale musí to být za podmínky,
    že to bude používané.
  • 00:17:47 Ještě jsme si neříkali,
    jak jste se měli v létě?
  • 00:17:51 -Nu, letos bylo léto pěkné,
    patřila k němu i četba.
  • 00:17:56 -Ano, protože bylo počasí střídavé,
    takže jsme hodně četli.
  • 00:18:00 I teď čtu:
  • 00:18:03 "V zahradě královského paláce
    byl strom přání.?
  • 00:18:07 To by bylo pěkné,
    kdyby dnes takový strom existoval.
  • 00:18:11 -A tady máte taky hromádku knížek,
    co jste asi přečetl, ne?
  • 00:18:14 -Ale ne příliš.
    Ale od toho máme rubriku:
  • 00:18:16 ČTEME A DOPORUČUJEME
  • 00:18:19 Stejně slavné jako fotografie
    Josefa Koudelky
  • 00:18:22 jsou i některé fotografie
    slovenského fotografa
  • 00:18:24 Ladislava Bielika.
  • 00:18:26 Zejména tato fotografie
    z bratislavských ulic z roku 68.
  • 00:18:31 Tato kniha, kterou dali dohromady
    jeho přátelé a rodina,
  • 00:18:35 ta zachycuje skoro 200 snímků,
    které tehdy nafotil
  • 00:18:38 v bratislavských ulicích.
  • 00:18:40 A zároveň zachycuje příběh
    tady toho titulního snímku,
  • 00:18:44 který pak vyšel na titulních
    stranách
  • 00:18:47 mnoha světových novin a časopisů.
  • 00:18:51 -Já mám taky knížku,
    která se váže k roku 1968.
  • 00:18:55 Je to rozhovor Ferdinanda Peroutky
    s Johannesem Urzidilem
  • 00:19:00 o české a německé kultuře.
    Jako nahrávka to bylo vysíláno
  • 00:19:05 v roce 68
    na stanici Svobodná Evropa.
  • 00:19:09 A je to bezvadný, protože člověk
    se tady může zastavit,
  • 00:19:12 oproti té nahrávce a zamyslet se
    nad některými věcmi,
  • 00:19:15 které se tady říkají.
  • 00:19:17 -Já se pořád budu držet
    roku 68.
  • 00:19:21 Mám tady knížku amerického
    publicisty Marka Kurlanského,
  • 00:19:25 jmenuje se 1968,
    rok, který otřásl světem.
  • 00:19:30 -Ale kdo by se chtěl věnovat tomu
    českému roku 68,
  • 00:19:34 tak ten určitě sáhne po knize
    Jana Pauera Praha 1968,
  • 00:19:39 Vpád Varšavské smlouvy.
  • 00:19:42 To je velmi podrobná historická
    práce, která hledá motivy.
  • 00:19:47 A potom i plánování celé té operace
    invazní,
  • 00:19:51 která se odehrála 21.srpna 68.
  • 00:19:54 Je to kniha, která vznikla v 90.
    letech, ale pořád je velmi platná.
  • 00:20:00 -Moje další knížka jsou
    Hovory s Milanem Machovcem,
  • 00:20:04 kterého jsme tady také před lety
    měli,
  • 00:20:06 dokonce jsme ho navštívili
    u něho doma.
  • 00:20:09 Tato knížka vychází
    jako výroční.
  • 00:20:12 Je to sborník k nedožitým
    osmdesátinám
  • 00:20:15 tohoto českého filosofa.
  • 00:20:18 -Teď ještě jedna reportérská hvězda
    roku 68, Sláva Volný.
  • 00:20:23 Jeho paměti, které se jmenují
    Kvadratura času.
  • 00:20:27 Sláva Volný byl skutečnou hvězdou
    publicistiky 60. let.
  • 00:20:33 Můžeme si to ověřit
    i na přiloženém CD,
  • 00:20:36 které zachycuje jeho reportáže
    z 21.srpna 68 z pražských ulic.
  • 00:20:48 Divný kořeny?
    -Ano.
  • 00:20:51 Divný kořeny, vaše kořeny, že jo?
    Hm. Moje kořeny.
  • 00:20:54 Váš tatínek byl jeden z těch
    popravených
  • 00:20:56 ve skupině kolem Rudolfa Slánského.
  • 00:21:01 Maminka byla Němka.
    "Hérečka?.
  • 00:21:05 A vy jste po minulosti svých
    rodičů
  • 00:21:08 i své vlastní začala pátrat
    až docela s odstupem let.
  • 00:21:16 Pokud to slovo je vyloženě
    detektivní pátrání,
  • 00:21:19 tak opravdu až teď,
    až když se otevřely archivy.
  • 00:21:24 A já jsem měla tu možnost hledat
    tak dlouho,
  • 00:21:27 dokud najdu to všechno,
    co se najde.
  • 00:21:30 To vám bylo sedm let,
    když tatínka popravili.
  • 00:21:34 Sedm.
    Co jste věděla o té situaci?
  • 00:21:39 To, že ho popravili asi nebylo
    to nejhorší,
  • 00:21:45 co jsem řešila celý život.
  • 00:21:49 Já jsem se celý život potýkala
    s tím,
  • 00:21:52 že jsem toho tatínka zavrhla.
  • 00:21:56 Že mi bylo řečeno,
    že je tatínek zrádce.
  • 00:22:02 A já jsem ho ve své dětské duši
    opustila.
  • 00:22:10 Až za hodně dlouhou dobu
    jsem pak objevila psychoanalýzu
  • 00:22:13 a to si myslím, že byla asi ta
    nejlepší věc, co se mi stala,
  • 00:22:17 protože se mi podařilo tak trošku
    se podívat za roh.
  • 00:22:24 Tak trošku vidět ty hlavní aktéry,
    tím myslím mámu, tátu,
  • 00:22:31 do jisté míry posléze mě,
    že jsem je začala vidět
  • 00:22:35 z trochu jiného úhlu
    pohledu.
  • 00:22:38 A podařilo se mi podívat se
    na ty situace,
  • 00:22:41 na ty věci
    přece jenom jinak.
  • 00:22:45 Knížka je zjednodušeně
    řečeno
  • 00:22:48 "pokus o zrekonstruování života
    mých rodičů?.
  • 00:22:53 A tím pádem se dobrat
    svých vlastních kořenů.
  • 00:22:57 Pokud se mě lidi ptají, jestli jsem
    v těch archivech našla něco nového,
  • 00:23:02 jestli jsem objevila něco,
    co pro mě bylo opravdu překvapivé,
  • 00:23:05 tak v podstatě musím říct,
    že ne.
  • 00:23:10 To všechno jsem věděla,
    tušila nebo si dovedla představit.
  • 00:23:14 Jediný, co se mě dotklo bylo,
    že jsem získala,
  • 00:23:18 sice až po dvou letech,
    ale získala jsem korespondenci,
  • 00:23:21 která nám byla v tom 52. zabavena
    a nikdy v životě jsem ji neviděla.
  • 00:23:27 Korespondenci s přáteli, s rodiči,
    s rodinou.
  • 00:23:33 A všechna ta korespondence byla
    buď německy nebo anglicky.
  • 00:23:37 Tam nebylo ani jedno slovo
    česky!
  • 00:23:39 A to mě zničilo, protože jsem si
    říkala, co tedy jsem.
  • 00:23:45 Protože když jsme se vrátili
    z Anglie,
  • 00:23:50 kde jsem se narodila a kde rodiče
    byli za války v emigraci,
  • 00:23:57 tak se moji rodiče rozhodli,
    že ze mne bude Češka.
  • 00:24:00 Oni sami mluvili německy,
    protože by se jinak nedomluvili,
  • 00:24:03 ale na mě se mluvilo
    česky.
  • 00:24:06 Tedy mluvil tatínek, který uměl,
    ale nebyl vůbec doma.
  • 00:24:09 A maminka se snažila učit se
    česky.
  • 00:24:13 Setkala jste se třeba s dětmi
    některých těch dalších,
  • 00:24:18 kteří v tom procesu figurovali?
  • 00:24:22 Musíte si uvědomit, že ten celý
    proces byl vykonstruovaný,
  • 00:24:26 takže my jsme se neznali.
    Ty rodiny se vůbec neznaly.
  • 00:24:31 To jenom tak vypadalo,
    že se všichni znají
  • 00:24:34 a dělají spiklenectví.
  • 00:24:39 Ale tak to nebylo, takže já jsem
    z těch popravených nikoho neznala.
  • 00:24:46 S Margoliem jsem se setkala teď,
    protože on taky napsal knížku.
  • 00:24:50 Napsal mi, že by byl rád, kdybychom
    se setkali.
  • 00:24:55 Tak jsem ho shodou okolností viděla
    teď před měsícem.
  • 00:24:58 A jinak spíš znám holky
    Goldstuckerové,
  • 00:25:02 kterou jsou mé kamarádky.
  • 00:25:06 Moje rodiče se s jejich rodiči
    kamarádili, znali se.
  • 00:25:11 Nebo znám Eislerovy,
    o kterých tam také mluvím.
  • 00:25:16 To byli skutečně přátelé
    našich.
  • 00:25:19 A co jste se nakonec dozvěděla,
    když jste tu knihu dopsala?
  • 00:25:22 Sama o sobě?
    Nevím.
  • 00:25:24 Myslím,
    že jsem se nic nedozvěděla.
  • 00:25:27 Já jsem to skoro všechno
    věděla.
  • 00:25:36 Tohle.
    -A za náma je René Roubíček.
  • 00:25:40 -To byl obrovský objekt.
    -Tady je Karel Štipl.
  • 00:25:46 -To je expozice skla s fontánou.
    -Ano.
  • 00:25:50 A tady je Kaplický.
  • 00:25:53 To je tatínek architekta
    Kaplického.
  • 00:25:57 Jsme na výstavě Bruselský sen.
    Tady všichni sní o své minulosti.
  • 00:26:04 Bruselský sen kolem nás.
  • 00:26:07 Byl to také splněný bruselský sen,
    tady ta knížka a výstava?
  • 00:26:12 Byl to váš sen?
    Pro nás určitě.
  • 00:26:15 Byly situace a okamžiky,
    kdy jsme nevěřili,
  • 00:26:20 že se výstavu i knížku povede
    dokončit.
  • 00:26:22 Protože jak na výstavě,
    tak na knížce se podílel
  • 00:26:25 tým 12 kurátorů.
  • 00:26:27 Hlídat 12 kurátorů
    a získat od nich včas
  • 00:26:30 správné podklady je trošku
    jako hlídat pytel blech.
  • 00:26:33 Takže tato publikace vyšla těsně
    po zahájení výstavy.
  • 00:26:38 Nicméně jsme velice rádi,
    že je a děkujeme všem autorům,
  • 00:26:42 kteří do ní přispěli.
  • 00:26:44 Tady někde citujete instrukce,
    které dostávaly hostesky
  • 00:26:48 a zaměstnanci v pavilonu.
    Jak mají odpovídat na dotěrné
  • 00:26:52 otázky cizinců pokud jde
    o stav naší země.
  • 00:26:57 To je to,
    co jsme nechtěli smlčet.
  • 00:27:00 To jsou materiály, o kterých jsme
    tušili, že musely existovat.
  • 00:27:05 Když se člověk zabývá historií
    50. let,
  • 00:27:08 tak je jasné, že v té době nebylo
    možné,
  • 00:27:10 aby politický dozor, cenzura
    a všechno, co bylo tady,
  • 00:27:14 se nějakým způsobem nepodepsalo
    na reprezentaci.
  • 00:27:17 Tady je třeba otázka:
  • 00:27:19 "To jsou opravdu všechno vaše běžné
    výrobky??
  • 00:27:22 A tady je připravená dopověď,
    co má ten člověk na to odpovědět.
  • 00:27:27 Ano. Samozřejmě,
    že to byly běžné výrobky.
  • 00:27:30 Ještě nám řekněte,
    co v té knize ještě chybí.
  • 00:27:35 Co se objevilo na poslední chvíli
    a už se to tam nedostalo.
  • 00:27:39 My si myslíme, že v knize určitě
    chybí spousta věcí.
  • 00:27:42 My jsme si od té knížky slibovali,
    že to téma otevře.
  • 00:27:46 Nechtěli jsme tím říct konečné
    slovo.
  • 00:27:50 Nemysleli jsme si, že se nám to
    povede a spíš jsme si mysleli,
  • 00:27:54 že to bude takový iniciační
    moment,
  • 00:27:57 od kterého se budou další kolegové
    odrážet.
  • 00:28:01 Vlastně jsme se těšili i na kritiku
    i na to,
  • 00:28:03 že se sejdou další materiály,
    že se nám budou ozývat kolegové,
  • 00:28:08 kteří budou říkat,
    co se nám tam nepovedlo získat.
  • 00:28:12 Což se už samozřejmě taky stalo
    a byli bychom rádi,
  • 00:28:15 kdyby i ta knížka byla startovním
    impulzem
  • 00:28:19 k další širší diskusi o konci
    50. let.
  • 00:28:24 Nejenom o Expu, ale i o té změně
    životního stylu,
  • 00:28:27 o politických okolnostech,
    které ji provázely,
  • 00:28:30 o osudech Laterny Magiky.
  • 00:28:32 Tam se nabízí opravdu obrovské pole
    témat,
  • 00:28:35 které jsme jenom naťukli,
    jenom otevřeli.
  • 00:28:39 Tak teď jiní.
  • 00:28:41 A my se s vaší kolegyní podíváme
    po výstavě.
  • 00:28:46 Když jste tu výstavu dávali
    dohromady,
  • 00:28:48 mohli jste vycházet z nějaké
    dokumentace
  • 00:28:50 tehdejší bruselské expozice?
    My jsme především vycházeli
  • 00:28:55 z materiálů České obchodní komory,
    kterých se zachovalo docela hodně.
  • 00:28:58 Nyní jsou v národním archivu.
    Tam jsou soupisy materiálů.
  • 00:29:03 Nejsou detailní,
    ale aspoň částečné.
  • 00:29:05 Jsou tam pracovní deníky,
    jsou tam cestovní zprávy,
  • 00:29:08 je tam asi 30 tlustých fasciklů
    týkající se jenom Expa 58.
  • 00:29:13 Takže to byl ten hlavní zdroj
    materiálů.
  • 00:29:18 A samotné exponáty se dochovaly?
    To bylo slabší.
  • 00:29:21 Původně jsme si představovali,
    že se toho zachovalo daleko více,
  • 00:29:24 protože to byla velice slavná
    výstava.
  • 00:29:26 Je to taková legenda,
    o kterou se každý nějakým způsobem
  • 00:29:29 vyjadřuje,
    opírá se o ni.
  • 00:29:32 Ale nakonec jsme zjistili,
    že se toho zachovalo velice málo.
  • 00:29:35 Hlavně z těch velkých exponátů,
    třeba z expozice skla,
  • 00:29:40 která byla velice úspěšná -
    byla tam skleněná vitráž
  • 00:29:43 od Stanislava Libenského
    a Jaroslavy Brychtové,
  • 00:29:47 ale z těchto velkých věcí
    se nezachovalo nic.
  • 00:29:50 Kam to přišlo?
  • 00:29:52 Část z nich byla prodaná už rovnou
    v Bruselu na výstavě.
  • 00:29:54 Vznikly kontrakty a prodalo se to
    do různých míst na světě,
  • 00:29:58 kde jsme to také hledali,
    ale bohužel nic z toho se nenašlo.
  • 00:30:01 Ty instituce, které si to koupily,
    už dnes neexistují.
  • 00:30:05 A kam to přišlo bohužel
    nevíme.
  • 00:30:08 Takže z těch velkých věcí se
    zachovalo jenom velice málo,
  • 00:30:11 ale naštěstí se zachovalo mnoho
    velice kvalitních fotografií,
  • 00:30:15 hlavně od Alexandra Paula.
  • 00:30:19 Ty jsme použili ve velkých
    zvětšeninách na výstavu
  • 00:30:23 a snažili jsme se tím udělat takové
    prostředí,
  • 00:30:26 trošku se přiblížit tomu,
    jak ta expozice na Expu vypadala.
  • 00:30:31 A kdybyste nás teď měla provést
    výstavou, co všechno tu uvidíme?
  • 00:30:36 Jak je to koncipováno?
  • 00:30:38 Vidím tu věci,
    které jdou tak trošku za roh.
  • 00:30:41 Jdou to té doby,
    co ta doba vyprovokovala,
  • 00:30:43 co se vydávalo za knížky,
    co se tu hrálo za písničky,
  • 00:30:47 skládalo za muziku.
  • 00:30:49 Ta výstava je v zásadě rozdělena
    na dvě hlavní části.
  • 00:30:53 První část se týká samotného
    Expa 58,
  • 00:30:56 a to především československé
    expozice.
  • 00:30:59 Snažili jsme se přiblížit, jak ta
    československá expozice vypadala,
  • 00:31:02 z čeho vyrůstala a co bylo po ní,
    co rozpoutala.
  • 00:31:06 A druhá hlavní část se týká
    toho,
  • 00:31:11 co bývá označováno jako bruselský
    styl.
  • 00:31:14 To znamená užité umění, design
    konce 50. a začátku 60. let.
  • 00:31:20 Ale i v souvislosti se změnami
    v kultuře
  • 00:31:22 a v životním stylu této doby,
    protože ten design
  • 00:31:25 je s tím velice úzce provázaný.
  • 00:31:28 Zajímavé je, kde se vzal ten velký
    zájem a to,
  • 00:31:31 že ten Brusel tak hodně
    zabral?
  • 00:31:37 My si tu dobu nepamatujeme,
    ale mluvili jsme se spoustou lidí,
  • 00:31:40 kteří si to pamatují.
  • 00:31:43 Myslím si, že to vychází především
    z toho nedostatku.
  • 00:31:46 Že do té doby nebyl nový
    design.
  • 00:31:49 Po válce se u nás žádný nový design
    neobjevil.
  • 00:31:54 A nějaké základní potřeby už byly
    nasyceny
  • 00:31:59 a šlo o to, jak se nově vyjádřit
    v módě, v oblečení.
  • 00:32:06 Jde to asi ruku v ruce s politickým
    uvolněním a kulturním uvolněním.
  • 00:32:10 Začala vycházet spousta časopisů,
    literatury, vznikaly filmy,
  • 00:32:14 čili se rozvíjela typografie, která
    musela mít logicky také nové formy.
  • 00:32:19 Takže tato výstava se přestěhuje
    do Brna.
  • 00:32:23 Po skončení od 21.listopadu
    bude tato výstava
  • 00:32:26 k vidění v Moravské galerii
    v Brně.
  • 00:32:33 Místo tanku moje hlava, ale taky
    protože jsme u toho byli.
  • 00:32:37 Ano, ano.
    -Jak vy těmto knihám říkáte?
  • 00:32:40 Této edici
    říkáme Muzeum v knize.
  • 00:32:45 Vyjadřuje to,
    že to není jenom knížka,
  • 00:32:48 ve které by byly texty
    a fotografie, přetištěné dokumenty,
  • 00:32:50 ale ve zvláštních kapsách
    jsou založené
  • 00:32:53 i samostatně vytištěné historické
    dokumenty, jejich napodobeniny.
  • 00:32:56 A co tam najdeme?
    V první kapse,
  • 00:32:59 jestli si to ještě jako autor
    pamatujete.
  • 00:33:03 Tady by měly být dokumenty,
    které se vztahují k pražskému jaru.
  • 00:33:06 To znamená ještě k událostem
    před srpnem.
  • 00:33:09 To už je srpnový dokument.
    Ano.
  • 00:33:12 Dokonce z dílny okupantů.
    A mám pocit, že toto zrovna také.
  • 00:33:22 A toto je dopis polské
    strany.
  • 00:33:27 To se týká ještě událostí
    před srpnem.
  • 00:33:29 Je to výhružný dopis, který poslalo
    předsednictvo
  • 00:33:33 polské komunistické strany
    do Prahy.
  • 00:33:35 A pak tady je veledůležitý
    dokument.
  • 00:33:38 2 000 slov.
  • 00:33:40 A v té druhé kapse?
    -Tady je CD, zvukový dokument.
  • 00:33:46 To je to,
    co vysílal Československý rozhlas.
  • 00:33:49 Skoro všechno,
    co je na tom CD,
  • 00:33:51 jsou rozhlasové nahrávky z prvních
    hodin okupace.
  • 00:33:54 Je to vysílání.
    Začíná to tou mimořádnou zprávou,
  • 00:33:57 provolání všemu lidu Československé
    socialistické republiky.
  • 00:34:00 Poprvé to bylo odvysíláno
    v 1:55.
  • 00:34:04 A pak to tam pokračuje vysíláním
    až do tragických událostí
  • 00:34:09 před rozhlasem,
    krátce před polednem 21.srpna.
  • 00:34:13 Když si člověk tu vaši knihu
    vezme,
  • 00:34:15 tak by měl získat základní
    informace
  • 00:34:17 o přípravách pražského jara
    až po okupaci a to doznívání.
  • 00:34:22 Je to tak?
    Ano, ano.
  • 00:34:24 Až po začátek normalizace.
    Poslední kapitola jsou vlastně
  • 00:34:28 domácí a mezinárodní ohlas
    na 21.srpen.
  • 00:34:32 Zajímavé je, že to je z hlediska
    dějepisu nedávno
  • 00:34:36 a už je těch dokumentů hrozně
    málo.
  • 00:34:39 Těch různých plakátků a věcí,
    které potom dělaly ten celek.
  • 00:34:44 Musím říct, že ve srovnání třeba
    s 2. světovou válkou
  • 00:34:47 nebo s holocaustem to bylo
    u 68. roku o něco jednodušší v tom,
  • 00:34:52 že sama StB a úřady za normalizace
    všechny ty dokumenty k 68. roku,
  • 00:34:59 k srpnovým dnům archivovaly,
    protože potom
  • 00:35:03 na základě nich dělaly různé
    prověrky.
  • 00:35:06 Takže se kupodivu těch archiválií
    zachovalo poměrně dost.
  • 00:35:10 Sami nám to schovali.
    Ano.
  • 00:35:12 Měl jste také ambici,
    aby ty knížky sloužily
  • 00:35:16 jako učební pomůcka učitelům?
  • 00:35:18 Dokonce máme i takový ohlas,
    že na školách,
  • 00:35:21 zejména Holocaust,
    se používá při výuce dějepisu,
  • 00:35:24 protože je to takové názorné.
  • 00:35:27 Tam je skoro zázračné,
    že se zachovaly ty dokumenty.
  • 00:35:30 Ano. Dokonce když jsem vyhledával
    transportní seznamy,
  • 00:35:34 tak jsem v nich našel seznam
    seznamů.
  • 00:35:38 A ten konkrétní seznam se jmény
    se třeba z tisíce
  • 00:35:43 zachoval jenom jeden nebo dva,
    protože ta skartace
  • 00:35:46 na konci války byla velká.
  • 00:35:48 Takže tam se toho zachovalo
    poměrně málo.
  • 00:35:51 Tady jste nám přinesl dnes vydanou
    knížku.
  • 00:35:55 Je to druhá knížka z ediční řady
    Češi ve válce.
  • 00:35:59 Jmenuje se Češi u Tobruku.
  • 00:36:02 Má to souvislost s filmem Václava
    Marhoula,
  • 00:36:04 který má zrovna teď premiéru?
  • 00:36:07 Myslím, že by to mohlo být
    prospěšné pro některé diváky filmu,
  • 00:36:11 protože některé postavy pojímá tak,
    že jsou smyšlené.
  • 00:36:16 Je to fikce, která je zařazena
    do skutečných událostí.
  • 00:36:21 V této knížce si mohou čtenáři
    přečíst
  • 00:36:24 skutečné autentické výpovědi
    účastníků.
  • 00:36:28 Tady ty vaše knížky nejsou všechny
    historické.
  • 00:36:32 To je i jiný žánr,
    co leží před vámi.
  • 00:36:37 Já jsem začínal tím,
    že první dvě knížky,
  • 00:36:39 které mi vyšly,
    byly dobrodružné novely.
  • 00:36:41 Jedna je historická fikce
    z konce 2. světové války.
  • 00:36:44 Takže přeci jenom ten vztah
    tam opět je.
  • 00:36:46 Oheň zapomenutých bohů.
  • 00:36:49 A potom je to dobrodružná novela
    Milénium falešných proroků.
  • 00:36:52 To je politická fikce dnešního
    Blízkého východu.
  • 00:36:56 Jste autorem docela širokého
    žánrového rozpětí.
  • 00:37:00 Na čem pracujete?
    Co připravujete?
  • 00:37:06 Pokračuji v literatuře faktu
    moderní historie českých dějin.
  • 00:37:11 Připravujeme další Muzea v knize.
    To by teď mělo vyjít.
  • 00:37:15 To se bude týkat kterých
    období?
  • 00:37:18 To budou osudové osmičky
    a vznik republiky.
  • 00:37:20 Takže opět 20. století.
  • 00:37:24 Víte, co je zajímavý?
    -Co říkáte?
  • 00:37:26 -Co je tu prachu.
    Za tu dobu, co jsme tu nebyli.
  • 00:37:31 -No jo, tři měsíce nic!
    -No, no.
  • 00:37:33 -Vevnitř bude asi docela pořádek.
    -No jo.
  • 00:37:36 To je krásnej stoleček.
    To je biedermeier?
  • 00:37:39 -To nevím, ale vypadá to tak.
    Ale radši bych se zeptal odborníka.
  • 00:37:43 -Tak jo.
    -Radim Vondráček nám to poví.
  • 00:37:45 Jdeme za ním.
  • 00:37:49 Prosím vás, od čeho vzniklo slovo
    biedermeier?
  • 00:37:52 To má velice zajímavou historii.
    Na konci 19. století,
  • 00:37:56 když publicisté a výtvarníci
    a budoucí designéři
  • 00:38:02 hledali pojmenování pro ten
    zajímavý styl raného 19. století,
  • 00:38:07 tak si vzpomněli na jednu
    časopiseckou figurku,
  • 00:38:12 na Gottlieba Biedermeiera,
    což byla vymyšlená postava.
  • 00:38:18 Takže ještě to nebyl ani skutečný
    člověk.
  • 00:38:20 Která si získala oblíbenost
    v časopise
  • 00:38:24 a potom v dalších reedicích.
    A řekli si, že tu dobu můžeme
  • 00:38:29 pojmenovat jako biedermeierovu
    dobu.
  • 00:38:34 Promiňte, že vám do toho
    skáču,
  • 00:38:36 ale já jsem si to přečetl i tady
    v té vaší knize.
  • 00:38:39 Vy tam trošku srovnáváte tu figurku
    s Járou Cimrmanem.
  • 00:38:45 Ono to má asi něco do sebe.
    Ano.
  • 00:38:48 Ona to byla totiž skutečně recese,
    která se láskyplně ohlížela
  • 00:38:52 do minulosti i do té tvorby
    raného 19. století.
  • 00:38:56 A byla v tom jistá nostalgie.
  • 00:38:59 Nebyla to sociální kritika,
    jak se občas psalo.
  • 00:39:04 Ta obliba figurky byla skutečně,
    protože ono to vzbuzovalo
  • 00:39:08 pocity jakéhosi stesku po tom,
    co u je dávno minulé
  • 00:39:14 a už se nevrátí.
  • 00:39:16 Myslím, že to postihlo celý ten
    životní styl.
  • 00:39:19 Ano.
    A veškeré umění.
  • 00:39:21 Určitě.
  • 00:39:23 Literaturu, filosofii, nábytek,
    věci denní potřeby, obrazy.
  • 00:39:26 Co je to za obraz?
    Antonín Machek
  • 00:39:29 Podobizna Terezie Palacké,
    manželky Františka Palackého.
  • 00:39:35 Rádi bychom ukázali především to,
    že společně s životním stylem,
  • 00:39:40 který si hledí toho zpříjemnění
    života,
  • 00:39:45 tak s tím souvisí vynikající
    umělecká tvorba.
  • 00:39:50 Ať už výtvarná nebo užitá.
  • 00:39:54 Že to přináší ohromné umělecké
    inovace.
  • 00:39:57 Není to jenom nějaké pohodlné
    zápecnictví,
  • 00:39:59 ale ta tvorba je obdivuhodná
    a v mnohém předjímá
  • 00:40:03 třeba moderní design a malbu.
  • 00:40:06 A druhá věc, kterou chceme ukázat,
    že to není skutečně
  • 00:40:10 jenom nějaký měšťanský
    středostavovský průměr,
  • 00:40:13 ale že ten styl se šíří
    od společenských špiček,
  • 00:40:18 od vídeňského dvora,
    od aristokratických rezidencí
  • 00:40:22 a postupně proniká
    do celé společnosti.
  • 00:40:26 A teď řekněte,
    kolik je tady exponátů
  • 00:40:28 a jak dlouho jste tu výstavu
    připravovali?
  • 00:40:31 Je zde asi 700 objektů zapůjčených
    asi od 55
  • 00:40:34 různých zapůjčitelů z Čech,
    z Moravy a ze zahraničí.
  • 00:40:39 Například z vídeňských sbírek
    z technického muzea ve Vídni,
  • 00:40:44 kde jsou unikáty, které sbíral sám
    císař.
  • 00:40:48 Nechával si posílat z Čech některé
    doklady řemeslné úrovně.
  • 00:40:53 Z jednotlivých zemí monarchie.
  • 00:40:58 Ještě něco o té knize.
    Co tady člověk všechno najde?
  • 00:41:02 Ta kniha se snaží zmapovat jednak
    všechny oblasti té umělecké tvorby.
  • 00:41:06 Je zaměřena především na výtvarné
    a užité umění té doby.
  • 00:41:11 Chceme ukázat, že to je velká
    epocha,
  • 00:41:14 kdy Čechy opět vstupují do toho
    evropského,
  • 00:41:18 možná světového kontextu v řadě
    oblastí.
  • 00:41:21 Jako bylo české sklářství, český
    porcelán nebo nábytková tvorba.
  • 00:41:26 Druhá věc je, že ukazujeme,
    že za tím uměleckým mistrovstvím
  • 00:41:30 se skrývá určitý myšlenkový
    proud,
  • 00:41:33 který je pro nás stejně tak
    zajímavý.
  • 00:41:36 Že to není jenom pohodlný způsob
    života,
  • 00:41:38 ale že můžeme hovořit
    o biedermeieru
  • 00:41:41 například v politické filosofii.
    Jakási idea společenské rovnováhy,
  • 00:41:46 harmonie, která je v té době velice
    zdůrazňována.
  • 00:41:51 Pro nás je zvlášť důležité,
    že tady je
  • 00:41:53 také ta souvislost s literaturou.
  • 00:41:55 To jenom na závěr.
    Samozřejmě.
  • 00:41:57 Děkujeme.
  • 00:41:59 Tak, pánové,
    dáme si koláček?
  • 00:42:02 Počkejte, posvítíme si na ně,
    jestli vypadají hezky.
  • 00:42:06 Jirko, vem si.
    Děkuju, vezmu.
  • 00:42:10 Pěstoval Biedermeier koláčky?
    Samozřejmě.
  • 00:42:13 Kávová společnost koláčky,
    vlastenecký hovor.
  • 00:42:16 Tak si dej a přitom nám řekni,
    co je skutečným
  • 00:42:21 dnešním dědictvím biedermeieru?
  • 00:42:24 Ty jsi spoluautorem právě kapitoly
    na toto téma.
  • 00:42:28 Kdo vlastně ten Biedermeier
    je.
  • 00:42:31 Po revoluci,
    po napoleonských válkách.
  • 00:42:34 Tak bychom si mohli odpočinout, to
    lidstvo by si mohlo něco zasloužit.
  • 00:42:37 To je ta Peroutkova diskuse
    o Kondelíkovi.
  • 00:42:42 Už nevím, kdo to byl, rozčílil se
    a napsal,
  • 00:42:45 že lidstvo dává přednost bábovce
    před medailí
  • 00:42:48 za zlomenou nohu v zákopech.
    Bylo to někdy v roce 22.
  • 00:42:52 A to Peroutku značně rozčílilo
    a řekl,
  • 00:42:55 že snad zlámenejch noh bylo dost
    a že si zaslouží tu bábovku.
  • 00:42:59 Biedermeier proboha nechtěl měnit
    společnost.
  • 00:43:03 Ale my pak trošku trpíme takovým
    komplexem, že jsme příliš mírní,
  • 00:43:07 vlastně se jenom tak podáme
    a snažíme se to
  • 00:43:10 spíš postranní cestou vyšašit.
  • 00:43:16 Na té výstavě je to zaplaťpánbůh
    připomenuto
  • 00:43:19 a tady v tom katalogu,
    ale vypadává z toho,
  • 00:43:22 že to je doba technického pokroku.
  • 00:43:24 Začínají železnice, staví se
    řetězové mosty a tak dále.
  • 00:43:27 A ty naše české časopisy jsou plné
    úvah o tom,
  • 00:43:31 že to je skvělá doba, že konečně
    končí válečné konfrontace
  • 00:43:36 a teď se i jako malý národ budeme
    moct prosadit,
  • 00:43:40 protože půjde o tu intelektuální
    kapacitu.
  • 00:43:43 A tam nezáleží na počtu.
  • 00:43:45 Čili tady začíná zase takový ten
    apel na vzdělání.
  • 00:43:48 My můžeme tento handicap vynahradit
    kulturní potencí,
  • 00:43:53 vědeckou potencí a tak dále.
  • 00:43:56 Biedermeier - to je zvláštní rozpor
    mezi tím,
  • 00:44:00 že to je doba velmi rychlá,
    technicky a civilizačně,
  • 00:44:04 ale zároveň je velmi pomalá.
  • 00:44:07 Že zastavuje čas, dělá si pohodlí,
    umí žít z detailů.
  • 00:44:12 Čili to je zvláštní rozpor.
  • 00:44:14 Ale to je možná poučné do dnešní
    doby, ne?
  • 00:44:17 Těch rozporů je tam množství.
    Oni se obdivují technickému
  • 00:44:20 pokroku, ale přitom je tam velice
    silný proud toho historizmu.
  • 00:44:24 Takže když jel první vlak
    z Olomouce do Prahy,
  • 00:44:28 tak na českomoravských hranicích
    ho vítala
  • 00:44:31 maketa středověkého hradu.
    A přitom se všude psalo,
  • 00:44:34 že ten vlak,
    to je ta nová doba,
  • 00:44:36 která bourá městský hradby
    a tak dále.
  • 00:44:39 Ještě obecněji.
  • 00:44:42 Jak se to vztahuje k těm osmičkovým
    výročím?
  • 00:44:45 Co vůbec historie si z těch výročí
    může vzít?
  • 00:44:50 Je to něco, co hraje v pohledu
    na historii nějakou roli
  • 00:44:54 nebo je to jenom naše taková
    hříčka,
  • 00:44:57 se kterou si tu historii
    zjednodušujeme?
  • 00:45:01 Myslím oboje.
    Samozřejmě to nehraje roli.
  • 00:45:04 Logika dějin se neřídí rotací
    Země kolem Slunce.
  • 00:45:07 Ta data jsou,
    abychom se v tom vyznali.
  • 00:45:09 Ta logika
    je v úplně něčem jiném.
  • 00:45:12 A ta posedlost těmi osmičkami
    je už totálně komerčně zneužívaná
  • 00:45:18 a tak dále.
  • 00:45:20 Protože my jsme si s kolegy řekli
    a udělali jsme si devítky.
  • 00:45:22 Nebyl to problém.
  • 00:45:24 Za jednu chvíli u piva jsme dali
    dohromady výročí na devítky.
  • 00:45:28 Prostě za ty dva tisíce let dějin
    se toho stalo množství.
  • 00:45:32 Na druhou stranu ta výročí fungují
    všude.
  • 00:45:36 Je to taková ta příležitost
    zastavit se, říct si o tom něco,
  • 00:45:41 ale spíš tam najdu inspiraci
    než že bych to přesně zopakoval.
  • 00:45:47 Někdy skutečně člověk je úplně
    vykolejený,
  • 00:45:50 když si přečte nějakou větu
    a strefí se to.
  • 00:45:55 Jako když se mluvilo o humanitárním
    bombardování, když byla Bosna,
  • 00:46:00 tak teď bylo jedno osmičkové
    výročí, zapomenuté,
  • 00:46:04 bylo tažení do Bosny 1878.
  • 00:46:06 Tak jsme na to udělali takovou
    malou pracovní konferenci
  • 00:46:10 a já jsem úplně šokovaný si četl
    rozkaz velitele rakouské armády
  • 00:46:14 polního zbrojmistra Filipoviče,
    který končil slovy:
  • 00:46:17 "Vojáci, nevedu vás k slavnému
    vítězství, vedu vás se zbraní
  • 00:46:20 v ruce ke krvavé práci v zájmu
    humanity.?
  • 00:46:24 To byl rozkaz, který dal armádě
    a překročili hranice a vyrazili.
  • 00:46:28 Kdybychom se drželi našich dějin
    a toho letošního výročí,
  • 00:46:32 tak když se podíváme zpětně
    na historii,
  • 00:46:35 tak jsou tam nějaké historické
    mezníky,
  • 00:46:38 které můžou člověku napovědět,
    jak by se měl chovat dnes?
  • 00:46:46 Myslím, že ne.
    Nenapoví, jak by se měl chovat.
  • 00:46:49 To, jak by se měl člověk chovat
    by měl nějak tušit z věcí
  • 00:46:53 daných odjinud než z dějepisných
    knih.
  • 00:46:59 Ale může to strašně pomoct
    k pochopení.
  • 00:47:03 Vždycky, když to historici
    vyložili, a to je od začátku,
  • 00:47:06 po Marxe až po jiné, tak mají
    pocit, že pochopili ty mechanizmy.
  • 00:47:13 Oni je pochopili z hlediska
    své doby, stáhli je dozadu,
  • 00:47:16 dozadu to vždycky funguje, a pak
    řekli, že to takhle půjde dál.
  • 00:47:19 A pak s hrůzou zjistí, že to tak
    nejde.
  • 00:47:21 Že to jde úplně jinak.
  • 00:47:24 Ale mnohý historik má to potěšení
    stát se futurologem,
  • 00:47:27 aby vyrazil dopředu.
  • 00:47:30 Ale kdybychom se skromně spokojili
    s tím,
  • 00:47:33 že to je něco jako společenská
    anamnéza.
  • 00:47:36 Když přijdu k tomu doktorovi,
    který mě nezná, tak se mě taky ptá,
  • 00:47:40 co bylo rodičům, jaký nemoci byly
    v rodině a tak.
  • 00:47:45 A to mu pomůže.
  • 00:47:46 Ne vysvětlí, ale pomůže mu udělat
    tu moji diagnózu.
  • 00:47:49 Zrovna tak by mohla fungovat jakási
    anamnéza společenská,
  • 00:47:53 že jeden z klíčů, ne univerzální
    klíč, protože ten není,
  • 00:47:58 ale jeden z klíčů k pochopení
    nějakého problému
  • 00:48:00 je jít po jeho genezi.
  • 00:48:02 Čili je v minulosti budoucnost
    nějakým způsobem zakódovaná.
  • 00:48:07 I když pak vypadá jinak.
    Samozřejmě!
  • 00:48:11 Zakódovaná nějakým způsobem,
    asi jako je ta slavná věta,
  • 00:48:14 když se královna Viktoria
    ptala,
  • 00:48:18 k čemu jsou ty jeho pokusy
    s elektrikou, říkal:
  • 00:48:21 "Madam, k čemu je malý dítě??
    Prostě nevíme, co tam bude.
  • 00:48:24 A každá doba si tam vytahuje
    něco jinýho.
  • 00:48:27 Všichni tam hledáme odpovědi
    na otázky, které zajímají nás.
  • 00:48:30 Čili to není říct, že ti historici
    před námi byli hloupí,
  • 00:48:33 neboť si nepovšimli tohoto
    velmi významného faktu.
  • 00:48:36 Žili jindy.
    Jistě!
  • 00:48:38 Jim nepřipadal zajímavý,
    protože nám dnes připadá zajímavý.
  • 00:48:41 A připadá nám hloupé to,
    co zajímalo naše předchůdce.
  • 00:48:46 Palacký říkal, že si nedovede
    představit větší nudu
  • 00:48:49 než histologické traktáty
    15. století a je to muž,
  • 00:48:52 který zvedl husitství do středobodu
    českých dějin.
  • 00:48:55 Ale ta teologie ho nezajímala.
  • 00:48:58 A byl to takový konzervativec,
    jako Josef Pekař, který říkal:
  • 00:49:02 Husitství bylo pojímáno
    jako náboženská válka,
  • 00:49:06 potom 19. a počátek 20. století
    pojímá jako nacionální válku
  • 00:49:10 Čechů s Němci a v budoucnu se
    zřejmě dočkáme
  • 00:49:12 interpretace sociální.
  • 00:49:14 A to nevymyslel žádný socialista,
    ale konzervativní Pekař!
  • 00:49:18 Najednou začaly hýbat společností
    sociální problémy,
  • 00:49:21 tak se zase podíval do minulosti
    .Celá ta móda - generový přístup
  • 00:49:28 je jenom v tom, že se nám tato
    otázka vynořila,
  • 00:49:30 tak se díváme do minulosti,
    jak to bylo.
  • 00:49:32 Stačí nám to?
    -Ano, stačí.
  • 00:49:33 Děkujeme.
    Já taky.
  • 00:49:36 Koláček nechcete?
    -Ne, už necháme.
  • 00:49:38 -Ale vždyť to ztvrdne.
    To je taky škoda.
  • 00:49:42 Biedermeier za námi.
    -Máme plno práce v knihovně.
  • 00:49:46 -Ano, chápu.
    Na Šumavu.
  • 00:49:48 -Musíme si ještě nastudovat nějaký
    věci.
  • 00:49:53 -Ale vždyť my jsme zapomněli!
    -Ježišmaria!
  • 00:49:56 -Po těch prázdninách myslím,
    že některé automaty už vyčpěly
  • 00:50:02 a zapomněli jsme
    na HÁDANKU.
  • 00:50:05 Jsou to jako obvykle dvě
    přesmyčky,
  • 00:50:08 které skrývají jména dvou českých
    spisovatelů.
  • 00:50:11 Jejich autorkou je naše divačka
    Eva Pospíšilová z Prahy!
  • 00:50:31 Správné odpovědi zasílejte
    do konce měsíce na adresu:
  • 00:50:47 Tři vylosovaní luštitelé dostanou
    knihu z nakladatelství XYZ.
  • 00:50:53 A docela nakonec
    DOBRÁ ZPRÁVA.
  • 00:50:57 Dobrá zpráva je,
    že příští díl naší revue
  • 00:51:00 se vysílá
    opět v sobotu 25.října.
  • 00:51:02 Vypravíme se v něm na Šumavu
    po stopách Karla Klostermana
  • 00:51:06 a také trošku po stopách
    Josefa Váchala.
  • 00:51:09 Právě to si musíme jít teď
    nastudovat.
  • 00:51:12 -Ano. Dobrý den, dobrý večer,
    dobrou noc!
  • 00:51:24 Skryté titulky
    Alena Fenclová
  • 00:51:26 Česká televize
    2008

Související