iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2017
22:55 na ČT2

1 2 3 4 5

25 hlasů
32714
zhlédnutí

Člověk, to je věda

Mozek, hra molekul

Dokumentární cyklus o výsledcích výzkumu vědeckých pracovišť v České republice.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Člověk, to je věda - Mozek, hra molekul

  • 00:00:03 Jsem se jednou ráno probudila
    s tím,
  • 00:00:08 že mě kontaktovali mimozemšťané,
    kteří byli všude kolem mě.
  • 00:00:11 A kterých jsem se strašně
    bála.
  • 00:00:15 -Člověk si přijde nejhorší
    na světě.
  • 00:00:17 A nic mu nepomůže.
    I když mu stokrát říkají:
  • 00:00:21 "Je to dobrý, Káčo, všechno je
    v pohodě." Není.
  • 00:00:26 -Co se děje v hlavě,
    když je svět náhle jinak?
  • 00:00:29 Když se obrátí vzhůru nohama?
  • 00:00:32 Co stojí za tím, že vás zasáhne
    psychická nemoc?
  • 00:00:38 -Stal se zázrak.
  • 00:00:40 Těch se neděje mnoho,
    v medicíně.
  • 00:00:43 A to úplně od základů změnilo
    psychiatrie.
  • 00:00:48 -Prostřednictvím
    farmakologických zásahů
  • 00:00:51 můžeme do značné míry doladit
    chování
  • 00:00:53 toho nervového systému tak,
  • 00:00:55 že zmizí příznaky té duševní
    poruchy.
  • 00:00:58 -Už je to tak.
    Naše vnímání ovlivňují
  • 00:01:01 jednoduché chemické molekuly
    v mozku,
  • 00:01:03 nazývané neuropřenašeče.
  • 00:01:07 -Člověk jde po ulici a najedou
    je všechno
  • 00:01:11 ozvláštněno významem.
  • 00:01:12 Najednou tyto věci mají význam
    pro mě.
  • 00:01:14 Něco mi říkají.
  • 00:01:16 Něco důležitého mi chtějí
    sdělit.
  • 00:01:18 -Co se skrývá za chemickými
    látkami
  • 00:01:20 jako je serotonin nebo dopamin?
  • 00:01:23 A co dělají s tím, jak vnímáme
    svět?
  • 00:01:26 Jak s nimi hrát hru molekul
    o naše duševní zdraví?
  • 00:01:58 Ten podivně zvrásněný orgán
    v naší hlavě
  • 00:02:01 je pro vědce záhadou
    už po staletí.
  • 00:02:05 Nyní se o něm konečně dozvídají
    více.
  • 00:02:08 Paradoxně díky tomu,
  • 00:02:10 že lépe poznávají jeho extrémní
    stavy.
  • 00:02:19 Kateřina a Eliška se s duševní
    poruchou potýkají už řadu let.
  • 00:02:23 Naučily se s ní žít.
    Za jejich příznaky stojí
  • 00:02:27 vadná komunikace
    mezi nervovými buňkami v mozku.
  • 00:02:31 Jak ale ve spleti neuronových
    sítí najít, které to jsou?
  • 00:02:39 -Kdosi spočítal, že když
    vezmeme všechny neurony,
  • 00:02:41 které v mozku máme, kterých je
    sto miliard,
  • 00:02:44 všechny spoje mezi těmito
    neurony,
  • 00:02:47 každý neuron je spojen řádově
    s tisíci dalších neuronů tak,
  • 00:02:51 že náš mozek se může vyskytovat
    v 10 na 1014. různých stavů.
  • 00:02:57 Jak je to číslo velké je možno
    dokumentovat tím,
  • 00:03:01 že je prokázáno, že celý vesmír
    se skládá asi z 10 na 83.
  • 00:03:08 A teď pozor - nikoliv těles
    nebo nějakých planet,
  • 00:03:11 ale z 10 na 83. nebo 84. atomů.
  • 00:03:14 To znamená, že složitost mozku
    je nepoměrně větší
  • 00:03:17 než složitost čehokoliv jiného.
  • 00:03:24 -Tak obrovský systém vyžaduje,
  • 00:03:27 aby spolu neurony spolehlivě
    a rychle komunikovaly.
  • 00:03:30 Jak to nervové buňky dělají?
  • 00:03:33 Když jeden neuron posílá
    informaci druhému,
  • 00:03:37 odešle ji jako elektrický
    signál.
  • 00:03:40 Impuls letí dlouhým výběžkem
    až k místu,
  • 00:03:43 kde se dva neurony setkávají,
    na takzvanou synapsi.
  • 00:03:48 -Dva neurony, které spolu
    komunikují se nedotýkají přímo,
  • 00:03:52 ta informace es nepřenáší
    elektricky,
  • 00:03:54 jakoby to byl spojený
    elektrický drát,
  • 00:03:56 ale mezi těmi neurony je
    štěrbinka,
  • 00:03:59 přes kterou se ta informace
    přenáší chemicky
  • 00:04:01 prostřednictvím chemických
    poslů,
  • 00:04:03 kterým říkáme neuromediátory.
  • 00:04:07 -Neuromediátory jsou v zásadě
    velmi jednoduché molekuly.
  • 00:04:11 Jakmile neuronem proletí
    elektrický signál,
  • 00:04:14 vylijí se z připravených váčků
    do synaptické štěrbiny.
  • 00:04:18 Na cílovém neuronu pak dosednou
    na receptory,
  • 00:04:21 do nichž zapadnou
    jako klíč do zámku.
  • 00:04:26 Nepadnoucí molekuly zámek
    neodemknou.
  • 00:04:29 -Ty molekuly, které přenášejí
    informaci,
  • 00:04:31 je možné rozdělit na takzvané
  • 00:04:33 neurotransmitery
    a neuromodulátory.
  • 00:04:36 To rozlišení je dáno tím,
  • 00:04:38 jaký typ receptoru tu molekulu
    interaguje.
  • 00:04:41 -Neurotransmitery,
    neboli neuropřenašeče,
  • 00:04:44 pouze předávají informaci dál.
  • 00:04:46 Elektrický impuls prostě
    přenesou na druhou stranu.
  • 00:04:51 Neuromodulátory jsou ale jiné.
    Dopadem na receptor
  • 00:04:55 změní vnitřní nastavení nervové
    buňky.
  • 00:04:58 Tedy to, jak se při podráždění
    chová.
  • 00:05:03 -Je to v podstatě jako
    televize.
  • 00:05:06 Do té televize nám jde nějaký
    signál,
  • 00:05:08 který nám nese zvuk a ty
    obrázky.
  • 00:05:11 A ten signál, který je nesen
    do té televize,
  • 00:05:13 kde já to potom vidím, tak to jsou
    ty neurotransmitery,
  • 00:05:16 to je ta rychlá
    neurotransmise.
  • 00:05:18 To jsou ty látky,
    které zprostředkují
  • 00:05:20 rychlý přenos informace
    z jednoho neuronu na druhý.
  • 00:05:23 Na druhou stranu
    neuromodulátory,
  • 00:05:25 které jenom mění citlivost,
    receptivitu,
  • 00:05:27 schopnost přijímat ty
    informace,
  • 00:05:29 tak ty jsou v podstatě
    jako máme knoflíky
  • 00:05:34 jasu a kontrastu
    na té televizi.
  • 00:05:37 Ty vlastně dolaďují
    tu obrazovku naší mysli tak,
  • 00:05:40 aby ten obraz byl
    co nejpřesnější.
  • 00:05:43 -Abychom v televizi naší mysli
    viděli správný obraz reality,
  • 00:05:47 musí být tyto chemické látky
    správně nastaveny.
  • 00:05:51 Když se totiž křehká rovnováha
    naruší,
  • 00:05:53 může se realita rázem změnit
    v nesrozumitelný šum.
  • 00:06:02 -Bylo to před 20 lety.
  • 00:06:05 Byla jsem hospitalizována
    půl roku,
  • 00:06:09 než se podařilo doktorům
    zjistit,
  • 00:06:12 co vlastně je za problém se
    mnou.
  • 00:06:15 A bylo to strašně složitý
    období pro celou rodinu.
  • 00:06:20 -Jednou ráno jsem se probudila
    s tím,
  • 00:06:22 že mě kontaktovali
    mimozemšťané,
  • 00:06:25 kteří byli všude kolem mě.
    A kterých jsem se strašně bála.
  • 00:06:28 Byli u postýlky mé malé
    holčičky
  • 00:06:30 a snažili se mi ji vzít.
  • 00:06:33 Já jsem netušila, jak vážné to
    je, nebo co se děje,
  • 00:06:37 ale věděla jsem, že je něco
    hrozně moc špatně,
  • 00:06:40 že se bojím a že potřebuju
    pomoct.
  • 00:06:45 -Mě ani vlastně moji rodinu
    nenapadlo,
  • 00:06:48 že to, co se mi děje,
    je psychický problém.
  • 00:06:52 Jako mně je tohle, mně je tohle,
    ale nejsem blázen!
  • 00:06:57 Já vám říkám, já nejsem blázen.
    A já jsem vlastně blázen byla.
  • 00:07:03 -Schizofrenie, paranoia,
    poruchy nálad,
  • 00:07:06 mánie střídaná s depresí.
  • 00:07:09 O příznacích, jimiž Eliška
    a Kateřina trpí,
  • 00:07:12 jsme všichni slyšeli.
  • 00:07:14 Netušíme ale, že úzce souvisí
    s chemikáliemi v našem mozku.
  • 00:07:18 Právě ty přitom psychiatrům
    a jejich pacientům
  • 00:07:21 otevírají cestu, jak příznaky
    duševní nemoci překonat.
  • 00:07:35 -V momentě, kdy jste už téměř
    opravdu na dně,
  • 00:07:40 protože tahle ta nemoc vás
    dovede dostat na dno,
  • 00:07:44 na opravdický dno, tak se stane
    třeba to,
  • 00:07:48 že vás rodina odveze
    do blázince. Nedobrovolně.
  • 00:07:54 Vy to nechcete, ale oni vědí,
    že vás tam musejí dát,
  • 00:07:57 protože stůněte, jste nemocnej
    člověk.
  • 00:08:03 -Když se nám zhorší signál,
    který přichází do té televize,
  • 00:08:06 začne nám to zrnit, ten obraz
    je nekvalitní,
  • 00:08:08 tak ono je možné do značné míry
    ho doladit
  • 00:08:11 těmi knoflíky jasu a kontrastu.
  • 00:08:14 To znamená, že my vlastně
    pomocí farmakologických zásahů
  • 00:08:17 do té neuromodulace můžeme
    vlastně do značné míry
  • 00:08:21 doladit chování toho nervového
    systému tak,
  • 00:08:24 že zmizí příznaky té duševní
    poruchy.
  • 00:08:29 -Jak začaly zabírat ty léky,
    tak se mi zdálo,
  • 00:08:31 že už je to lepší,
    že už se to celé spravuje
  • 00:08:35 a že už to bude navždycky
    dobré,
  • 00:08:37 ale v podstatě se mi to vrací
    stále.
  • 00:08:41 Po té první atace byly další
    a propadala jsem se
  • 00:08:46 do těch stavů, které vlastně
  • 00:08:48 vzbuzovaly ve mně strach i
    nadále.
  • 00:08:54 -Lidé jako Eliška a Kateřina
    by dříve byli odsouzeni
  • 00:08:56 k celoživotnímu pobytu
    v léčebně.
  • 00:09:00 Byli by to pacienti, s nimiž si
    lékaři nevědí rady.
  • 00:09:06 Dnes už je to naštěstí jinak.
  • 00:09:09 Kde ale hledat ten rozhodující
    moment,
  • 00:09:12 jenž pacientům otevřel brány
    běžného života?
  • 00:09:15 Jak souvisí s poznáním
  • 00:09:17 neurochemických vlastností
    našeho mozku?
  • 00:09:25 -Nová historie se zakládá někdy
    v polovině 20. století,
  • 00:09:28 kdy se začínají objevovat
    jednotlivé chemické působky
  • 00:09:33 jako ty základní elementy v té
    komunikační mašinérii
  • 00:09:37 toho složitého orgánu, jakým
    mozek je.
  • 00:09:40 Ten mozek využívá toho,
  • 00:09:43 co vlastně evoluce měla po ruce
    nejblíže.
  • 00:09:46 To znamená chemické molekuly,
    které jsou velice jednoduché
  • 00:09:49 a skládá je do velice složitých
    kontextů.
  • 00:09:53 To je něco, co je na té přírodě
    naprosto úžasné.
  • 00:09:58 S jednouchými komponenty
  • 00:10:00 vytvářet obrovsky složité
    struktury.
  • 00:10:02 -Převrat v dějinách psychiatrie
    způsobil objev
  • 00:10:04 prvního antipsychotika -
  • 00:10:06 léku, který tlumí příznaky
    psychóz.
  • 00:10:09 Psala se 50. léta
    a ve francouzských laboratořích
  • 00:10:12 vznikla nová chemická látka
    jménem chlorpromazin.
  • 00:10:22 -Náhodou se stalo to,
    že se zkoušela
  • 00:10:25 tato analgetická směs
    s chlorpromazinem
  • 00:10:28 u francouzských vojáků, kteří
    se tehdy angažovali v Indočíně.
  • 00:10:31 A jeden francouzský
    lékař-chirurg si všiml,
  • 00:10:35 že ti kluci, kteří byli
    bojových operacích
  • 00:10:38 a byli vystrašeni a měli vážná
    zranění
  • 00:10:41 a měli být uvedeni do té
    celkové anestézie,
  • 00:10:44 tak se najednou obrovsky
    uklidnili.
  • 00:10:48 A protože jsme ve Francii,
    tak o tom vyprávěl
  • 00:10:50 svému známému, jednomu známému
    pařížskému psychiatrovi
  • 00:10:53 u oběda, nedělního, samozřejmě,
    kde jinde.
  • 00:10:56 A ten zbystřil svoji pozornost
    a říkal:
  • 00:10:59 Ale to je hrozně zajímavý.
    To bychom mohli vyzkoušet
  • 00:11:01 u nás v naší nemocnici
    u našich neklidných pacientů.
  • 00:11:09 -Byla to doba,
    kdy byly psychiatrické léčebny
  • 00:11:12 plné pacientů.
    A neexistoval způsob,
  • 00:11:14 jak jim od příznaků psychóz
    pomoci.
  • 00:11:17 Lékaři se proto uchylovali
  • 00:11:19 i k testování
    nových neprověřených látek.
  • 00:11:25 -Vyzkoušeli to u několika
    pacientů
  • 00:11:29 v jedné pařížské nemocnici,
    a stal se zázrak.
  • 00:11:32 Těch se neděje mnoho,
    v medicíně.
  • 00:11:35 A zkrátka a dobře -
    tito pacienti se
  • 00:11:37 po mnoha a mnoha letech,
  • 00:11:39 kdy byli azylováni v tomto
    ústavu, se vyléčili.
  • 00:11:42 Zmizely ty příznaky, bludy
    a halucinace,
  • 00:11:44 které tam byly tak strašně
    dlouho.
  • 00:11:47 A to úplně od základů změnilo
    tvář psychiatrie.
  • 00:11:51 Protože se najednou objevila
    účinná látka
  • 00:11:54 a tito lidé mohli zpátky
    ke svým blízkým,
  • 00:11:57 mohli opět nějakým způsobem
    navázat
  • 00:11:59 na ten svůj přervaný životní
    příběh.
  • 00:12:03 A vlastně také od té doby
    vidíme,
  • 00:12:06 že se postupně snižoval počet
    psychiatrických lůžek.
  • 00:12:12 -Byl to příběh náhodného objevu
  • 00:12:16 a velké naděje pro psychicky
    nemocné pacienty.
  • 00:12:19 Příběh o to šťastnější,
    že se nevědělo,
  • 00:12:22 jak vlastně chlorpromazin
    působí.
  • 00:12:24 Nevědělo se, že za to může
  • 00:12:26 jedna jednoduchá molekula
    v naší hlavě - dopamin!
  • 00:12:36 Dopamin vzniká v poměrně malém
    počtu neuronů.
  • 00:12:39 Jejich výběžky ale vedou
    prakticky do celého mozku,
  • 00:12:43 proto tu dopamin hraje hned
    několik rolí.
  • 00:12:54 -Některé činnosti vyhledáváme,
    jiným se vyhýbáme
  • 00:12:57 a vlastně tím, kdo to
    zprostředkovává
  • 00:13:00 na nějaké úrovni je dopamin.
  • 00:13:03 Buďto se velice silně vylévá
    ve chvíli,
  • 00:13:06 kdy máme něco úžasného k jídlu
    nebo při sexu
  • 00:13:11 nebo nakonec i při hraní
    vzrušujících počítačových her
  • 00:13:16 nebo něčeho jiného -
  • 00:13:19 v té chvíli se vylévá v určité
    oblasti mozku.
  • 00:13:21 Jakoby označuje, taguje tu
    událost jako důležitou pro mě.
  • 00:13:25 A jako motivačně nabitou.
  • 00:13:31 Ale posunete se jenom kousek
    a v další dráze
  • 00:13:35 má ten dopamin úplně jinou
    roli.
  • 00:13:38 Tady zase reguluje hybnost.
  • 00:13:41 My víme, že právě úbytek těch
    dopaminových neuronů
  • 00:13:45 je podkladem
    Parkinsonovy nemoci.
  • 00:13:49 Nemoci, která je
    charakterizována
  • 00:13:51 zejména pak změnami v hybnosti.
  • 00:13:54 Jedinec je ztuhlý, třese se,
    chodí šouravými krůčky...
  • 00:14:01 Ale zase kousek dál hraje
    právě dopamin důležitou roli
  • 00:14:06 v rozvoji stavu, kterému říkáme
    psychóza.
  • 00:14:10 Nejčastější schizofrenie.
  • 00:14:13 A to proto, že ten dopamin tady
    v této v oblasti
  • 00:14:18 zprostředkovává významnost
    podnětů, které kolem sebe máme.
  • 00:14:31 -Mám taková bytosti,
  • 00:14:34 které vlastně se mnou sdílí ten
    můj svět.
  • 00:14:36 Časem jsem zjistila, že je
    ostatní lidé nevidí.
  • 00:14:39 Pro mě jsou naprosto reální.
  • 00:14:41 Mluví se mnou, jsou vidět,
    pohybují se okolo mě.
  • 00:14:46 A často se mnou komunikují
    hodně nevybíravě,
  • 00:14:54 že mi třeba i nadávají
    nebo se mi posmívají.
  • 00:14:59 I třeba teď, když tady mluvím,
    tak normálně komunikuji
  • 00:15:03 s těma bytostma a ony mi
    normálně sdělují svůj názor.
  • 00:15:08 Nebo říkají něco.
  • 00:15:10 Ale naučila jsem se jim třeba
    neodpovídat.
  • 00:15:13 Jakože nemám čas.
  • 00:15:17 -Eliška je nemocná paranoidní
    schizofrenií.
  • 00:15:20 Běžnou součástí jejího života
    jsou
  • 00:15:23 halucinace, bludy, přesvědčení,
    že po ní někdo jde.
  • 00:15:28 Veřejné povědomí nám o takto
    nemocných lidech praví,
  • 00:15:31 že jsou nebezpeční.
  • 00:15:34 V naprosté většině případů
    to ale není pravda.
  • 00:15:37 Projevy schizofrenie v její
    akutní fázi,
  • 00:15:39 při takzvané atace,
    jsou jen krátkodobým výkyvem
  • 00:15:42 v chemických procesech mozku.
  • 00:15:45 Nekontrolovatelně se tam vylévá
    dopamin.
  • 00:15:48 A věci náhle získávají netušené
    významy.
  • 00:15:52 Svět se před všemi smysly
    mění...
  • 00:16:00 -To se začne v podstatě
  • 00:16:02 tak jako poznenáhlu dít něco
    zvláštního.
  • 00:16:08 Vlastně se ráno třeba probudím jako
    kdybych byla
  • 00:16:11 v nějaké kouli nebo bublině.
  • 00:16:14 A teď ten svět je ode
    mne odtržený
  • 00:16:17 a mám takový pocit neurčitosti
    a skoro neexistence.
  • 00:16:21 A takové uzavřenosti v něčem,
    z čeho nemůžu ven.
  • 00:16:25 Najednou začnu vnímat všechno
    hodně ostře.
  • 00:16:30 Ať už zvuky nebo tvary,
    barvy...
  • 00:16:35 A začne se mi zdát, jako kdyby
    se na mě lidi dívali
  • 00:16:40 nějakým škaredým způsobem,
    jako kdyby se třeba šklebili.
  • 00:16:46 Taky si všímám věcí,
    které spolu zároveň
  • 00:16:49 normálně nesouvisí a já si je
    dávám najednou dohromady.
  • 00:16:55 Že třeba někde přeletí pták,
    někde projede černé auto,
  • 00:16:58 tam uvidím černého člověka...
  • 00:17:02 A to se mi stane takovým
    vodítkem, že se mi to spojí,
  • 00:17:07 že všichni kolem vlastně jsou
    černí
  • 00:17:10 nebo jsou tam nějací agenti,
    kteří mě sledují...
  • 00:17:14 A teď samozřejmě nastane
    strach.
  • 00:17:16 A tem je takový jakoby úplně
    živočišný,
  • 00:17:20 protože je to vlastně strach
    o život.
  • 00:17:23 Protože ony ty halucinace
    jsou reálné.
  • 00:17:26 Já třeba, když mám pocit,
    že mě někdo chce zabít,
  • 00:17:30 tak třeba cítím,
    že mi bodá nůž do těla.
  • 00:17:34 A to tělo reaguje tak, že já to
    fakt cítím.
  • 00:17:49 -V té situaci, kdy je dopamin
    disregulován
  • 00:17:52 a vylévá se mimo kontext
    té situace,
  • 00:17:55 tak najednou vtiskává těm věcem
    význam.
  • 00:17:58 A ten význam samozřejmě
    se obrací ke mně samotnému.
  • 00:18:03 Tyto věci mají význam pro mě,
    něco mi říkají.
  • 00:18:06 Něco důležitého mi chtějí
    sdělit.
  • 00:18:09 -Naši mysl to nutí tyto významy
    vysvětlovat,
  • 00:18:11 dávat si je do souvislostí,
    vytvořit si obraz světa,
  • 00:18:15 který pak psychiatři označují
    jako bludy.
  • 00:18:20 -Blud je o tom, že mám různé
    vize, různé informace,
  • 00:18:27 které mi třeba chodí jakoby
    telepatickou cestou.
  • 00:18:30 Které prostě najednou
    v té hlavě mám.
  • 00:18:33 Najednou vím stoprocentně,
  • 00:18:36 že to je pravda a nepochybuju
    o tom.
  • 00:18:41 Mně se prostě takhle ta realita
    poskládala
  • 00:18:44 a pro mě je to svět,
    který dává smysl.
  • 00:18:49 V podstatě každé pojetí světa
    je pouze nějaké přesvědčení
  • 00:18:53 toho člověka o tom, jak to na
    světě funguje.
  • 00:18:57 Protože vychází ze svým smyslů.
  • 00:18:59 A když mu ty smysly říkají něco
    jiného než jiným lidem,
  • 00:19:03 tak je logické, že potom si to
    poskládá jinak
  • 00:19:06 a věří něčem u jinému.
  • 00:19:08 To je třeba to samý
    i s minulostí, s budoucností
  • 00:19:12 a tak dále, protože všechno,
    co si pamatuju,
  • 00:19:14 všechny vzpomínky, tak se nikdy
    stát nemusely,
  • 00:19:17 protože se mi často stává,
    že mi někdo říká,
  • 00:19:20 že tohle není pravda, že se to
    nikdy nestalo
  • 00:19:24 nebo že se to stalo jinak.
  • 00:19:27 Takže proto se snažím nic
    nebrat definitivně:
  • 00:19:33 Takhle to je, musí být
    a vždycky bude.
  • 00:19:35 Protože se setkávám s tím,
    že pak to tak třeba vůbec není.
  • 00:19:43 -Odhalením zázračných účinků
    chlorpromazinu
  • 00:19:46 začala v psychiatrii nová éra.
  • 00:19:49 Vědci začali zjišťovat,
    jak antipsychotika fungují -
  • 00:19:52 že jsou takzvaným antagonistou
    dopaminu.
  • 00:19:55 Že zabraňují tomu,
    aby se dopamin
  • 00:19:58 dostal na druhou stranu
    synapse.
  • 00:20:02 -Takže na jedné straně dopamin
    utržený z řetězu
  • 00:20:05 a na druhé straně látky,
    které vlastně blokují
  • 00:20:08 ty dopaminové receptory
    a tím dokáží sejmout člověku
  • 00:20:13 z očí tu optiku psychózy a opět
    ho uvedou do těch souřadnic,
  • 00:20:18 takže je schopen vnímat sám
    sebe
  • 00:20:21 v tomto světě, řekneme,
    "normálně".
  • 00:20:29 -Když beru ty léky, tak potom
    mám možnost
  • 00:20:32 se od toho trochu oprostit
  • 00:20:35 a trochu být nad věcí
    a zvládat to.
  • 00:20:40 A ještě mít tam někde v hlavě
    světýlko rozumu,
  • 00:20:44 že to je nějaké divné, protože
    to jde někam, kam nechci.
  • 00:20:49 Přicházím jakoby zpátky do té
    reality
  • 00:20:53 a učím se v ní znovu chodit.
  • 00:20:55 Samozřejmě jsem nejistá,
    protože už nevím,
  • 00:20:57 čemu mám věřit, čemu ne.
  • 00:21:00 -Antipsychotika dnes pomáhají
    miliónům nemocných.
  • 00:21:04 Stále však neléčí schizofrenii
    jako takovou.
  • 00:21:07 Pouze pomáhají vyrovnat se
    s jejími příznaky.
  • 00:21:11 -Ty příznaky, které my vnímáme
    jako psychóza, bludy,
  • 00:21:16 halucinace, změny chování
    a podobně,
  • 00:21:18 ale to není ta vlastní nemoc.
  • 00:21:20 Ta vlastní nemoc začíná daleko
    dřív.
  • 00:21:22 A projevuje se daleko
    závažněji.
  • 00:21:25 Například třeba tím, že člověk
    ztratí schopnost
  • 00:21:28 fungovat v tomhle světě, ztratí
    schopnost studovat,
  • 00:21:31 fungovat jako sociální bytost
    a podobně.
  • 00:21:34 A to jsou ty články řetězu,
    které za tím jsou v polotmě
  • 00:21:40 a my vlastně vidíme jenom ten
    poslední.
  • 00:21:44 A to je ta neurochemická
    disbalance.
  • 00:21:47 -Ve stejné době jako
    antipsychotika
  • 00:21:50 byla objevena ještě jedna
    skupina léčiv,
  • 00:21:52 jež měla změnit tvář
    psychiatrie - antidepresiva.
  • 00:21:56 Víme ale, co je jejich
    chemickým protivníkem?
  • 00:22:03 Kateřina už přes 20 let žije
  • 00:22:05 s takzvanou schizoafektivní
    poruchou.
  • 00:22:08 Projevuje se extrémním
    střídáním nálad,
  • 00:22:11 kdy z manických stavů -
    podobných atakám psychózy -
  • 00:22:15 propadá do hlubokého zoufalství
    deprese.
  • 00:22:18 Obě tyto fáze pak doprovází
    výrazné zkreslení reality.
  • 00:22:25 -V manické epizodě se objevuje
    úplně všechno.
  • 00:22:29 Takzvané bludy, hlasy,
    halucinace.
  • 00:22:34 A halucinace nejen zrakové,
    ale i čichové a chuťové.
  • 00:22:38 A vlastně dochází ke zjitření
    smyslů.
  • 00:22:44 Všechny smysly jsou jakoby
    intenzivnější a vnímavější.
  • 00:22:49 Máte potřebu na věci sahat.
  • 00:22:53 Máte potřebu věci cítit.
  • 00:22:57 Nutí vás to k tomu být
    zrychlenej, všechno vám jde,
  • 00:23:02 daří se vám, všichni jsou
    na vás hodný
  • 00:23:05 a všichni vám přejou.
    A vy najednou zjistíte,
  • 00:23:07 že lítáte od nevidím
    po nevidím.
  • 00:23:12 Lítáte doslova třeba přes
    dálnici
  • 00:23:15 uprostřed noci k benzínový
    pumpě pro cigára.
  • 00:23:20 -Pak ale přijde deprese
    a všechno je během týdne jinak.
  • 00:23:26 -Máte chorobný smutek,
    máte beznaděj,
  • 00:23:31 máte absolutní zhnusení sama
    sebou.
  • 00:23:37 Člověk si přijde nejhorší
    na světě.
  • 00:23:40 A nic mu nepomůže.
    Když mu stokrát říkají:
  • 00:23:44 "Ne, je to dobrý, Káčo,
    všechno je v pohodě." Není!
  • 00:23:56 -Deprese je jedno
  • 00:23:58 z nejvážnějších duševních
    onemocnění.
  • 00:24:00 Deprese není prostý smutek,
    represe je porucha,
  • 00:24:03 ve které se smutek projeví jako
    patologický, nezvládnutelný,
  • 00:24:09 nemotivovaný situací,
    ve které ten člověk je.
  • 00:24:13 Schopnost se soustředit, vnímat,
    podávat výkon,
  • 00:24:16 rychlost psychomotorického
    tempa,
  • 00:24:19 rychlost toho, jak rychle nám
    plynou myšlenky
  • 00:24:21 a jak nám plyne řeč.
  • 00:24:23 To všechno je ovlivněno
    tou depresí.
  • 00:24:25 A je to vážný stav.
  • 00:24:29 -Člověk má pocit, že není
    schopen nic jinýho,
  • 00:24:32 než si celý dopoledne vařit
    kafe,
  • 00:24:35 sedět u stolu a kouřit,
    pít to kafe.
  • 00:24:37 Nejste schopný si pustit
    televizi, vzít si knížku...
  • 00:24:40 Prostě to nejde.
  • 00:24:47 Žijete z minuty na minutu,
    ze vteřiny na vteřinu.
  • 00:24:52 Nejste schopen si naplánovat
    čas ani na 5 minut napřed.
  • 00:24:57 Natož na den nebo na týden!
  • 00:24:59 Nebo jakože v létě pojedete
    na dovolenou!
  • 00:25:13 Uklidit po sobě hrnky
    od nádobí...
  • 00:25:16 A tyhle ty banální věci vám
    přijdou strašně těžký.
  • 00:25:20 V mánii jste schopná za noc
    přerovnat celou skříň.
  • 00:25:24 V depresi poličku se svetrama
    srovnáváte týden.
  • 00:25:53 Nádobí dát do myčky?
    To je hlavolam, kam co patří.
  • 00:26:00 Rozdělat si pribiňáka...
  • 00:26:02 Zkuste si někdy po ranní
    medikaci
  • 00:26:05 v psychiatrické léčebně
    rozdělat pribiňáka.
  • 00:26:12 To je test inteligence.
  • 00:26:16 -Antidepresiva si uměla s mnoha
    popsanými příznaky poradit.
  • 00:26:20 Rychle se stala nejužívanějšími
    léky v psychiatrii.
  • 00:26:27 Trvalo ale řadu let,
    než vědci odhalili
  • 00:26:30 tajemství jejich účinku.
  • 00:26:38 Když se do synaptické štěrbiny
    vyleje neuromediátor,
  • 00:26:41 jeho působení je dočasné.
  • 00:26:44 Účinné molekuly se rozloží
    nebo je odstraní bílkoviny,
  • 00:26:48 kterým se říká transportéry.
  • 00:26:51 Prostor mezi neurony se tak
    jako tak vyčistí
  • 00:26:53 a je připraven k další chemické
    komunikaci.
  • 00:27:01 Antidepresiva tyto transportéry
    zablokují
  • 00:27:04 a v mozku se pak hromadí
    molekula usvědčená z toho,
  • 00:27:07 že ovlivňuje naše vnímání
    a náladu - serotonin.
  • 00:27:15 -Toto zjištění vedlo
    k předpokladu, že deprese,
  • 00:27:17 logicky, bude onemocnění, logicky,
    způsobené narušením
  • 00:27:23 sníženou hladinou těch
    neuromediátorů.
  • 00:27:27 A dneska už víme,
    že to tak není.
  • 00:27:29 Představa, že zvýšení
    serotoninu,
  • 00:27:32 které zlepšuje náladu znamená,
    že nedostatek serotoninu je to,
  • 00:27:35 co způsobuje špatnou náladu,
    je prostě příliš jednoduché.
  • 00:27:40 Důkaz, že tomu tak není, může
    být experiment,
  • 00:27:42 kde by si depresivní pacient
    vzal
  • 00:27:46 tu první tabletku toho
    antidepresiva.
  • 00:27:49 Během desítek minut dojde
    k mnohonásobně
  • 00:27:51 vyšší koncentraci
    neurotransmiterů
  • 00:27:54 uvnitř té štěrbiny.
    Velmi rychle!
  • 00:27:56 Deprese však neodezní, deprese
    trvá dál další měsíce.
  • 00:28:03 -Když ležíte v noci
    v té posteli v tom blázinci
  • 00:28:08 a nemůžete spát a nechcete léky
    na spaní
  • 00:28:11 a posloucháte,
    jak bijou ty hodiny.
  • 00:28:15 A je to milosrdný, protože
    víte, že v 5 ráno
  • 00:28:19 už přijde ranní sestra a můžete
    vstávat.
  • 00:28:22 A pustí vás na kuřárnu a dovolí vám
    uvařit si kafe.
  • 00:28:26 Sedíte na kuřárně a jsou tam
    lidi okolo vás a nic.
  • 00:28:30 Je vám blbě.
    Chcete si zapálit...
  • 00:28:33 A najednou vám někdo připálí.
  • 00:28:37 A v ten moment zjistíte:
    Je mi líp.
  • 00:28:43 -Původ deprese dnes vědci
    hledají
  • 00:28:45 v části mozku,
    které se říká hipokampus.
  • 00:28:50 -U depresivních pacientů je tam
    narušení struktury
  • 00:28:53 přímo viditelné mikroskopem,
    které spočívá v tom,
  • 00:28:57 že neuronů je normálně,
    ale mají méně synapsí,
  • 00:29:01 jsou prostě ochuzeny.
  • 00:29:03 Dnes víme určitě, že serotonin
    není příčinou deprese,
  • 00:29:06 ale zásah do přenosu
    na serotonerní,
  • 00:29:10 na serotoninovou synapsi
    depresi léčí.
  • 00:29:12 To je to, co my dneska víme.
  • 00:29:14 A dokonce dneska už víme i
    proč.
  • 00:29:17 -Tajemství úspěchu antidepresiv
    se skrývá až v dějích,
  • 00:29:21 které serotonin uvádí
    do pohybu.
  • 00:29:24 Na jejich konci je zvýšená
    produkce
  • 00:29:26 takzvaných růstových faktorů.
  • 00:29:28 Hnojiva, jenž podporuje vznik
    nových synapsí
  • 00:29:31 a zalesňuje tak depresí
    ochuzené neurony v hipokampu.
  • 00:29:36 Než se jeho vliv projeví,
    uplyne ale zhruba měsíc.
  • 00:29:43 -Zásahem do toho
    neuromodulátoru ovlivňuji
  • 00:29:45 nějaké úplně jiné děje,
    které potom nakonec se dotknou
  • 00:29:48 té vlastní příčiny a vede to
    k té změně.
  • 00:29:51 Synapse se obnoví, je jich
    normální počet,
  • 00:29:54 a deprese odezní.
  • 00:30:09 -Náš mozek se tedy den co den
    snaží udržet v rovnováze.
  • 00:30:13 Každý krok v životě,
    každá zkušenost a emoce
  • 00:30:17 jej vychýlí na tu či onu
    stranu.
  • 00:30:20 Abychom zůstali duševně zdraví,
    jde jen o to, nepřepadnout.
  • 00:30:26 Problém nastává,
  • 00:30:28 když se chemická rovnováha
    v mozku naruší.
  • 00:30:31 Zejména u náchylných lidí to má
    vážné důsledky.
  • 00:30:36 To ovšem neznamená, že za to
    můžou
  • 00:30:38 signální molekuly v naší hlavě.
  • 00:30:42 -Psychické poruchy nejsou
    způsobeny
  • 00:30:44 nedostatkem nebo nadbytkem
    nějakého přenašeče, určitě ne.
  • 00:30:49 Na druhou stranu ale my nemáme
    většinou jinou možnost,
  • 00:30:52 než právě zásahem do těch
    přenašečů ty diagnózy léčit.
  • 00:31:02 -Od léků však nelze očekávat
    přespříliš.
  • 00:31:06 Mohou zabránit pádu do akutní
    fáze nemoci.
  • 00:31:09 Mohou duševně nemocným pomoci
    vstát,
  • 00:31:12 ale udržet rovnováhu
    dlouhodobě?
  • 00:31:17 -Ty molekuly těch léků jsou
    příliš jednoduché na to,
  • 00:31:19 aby prostě zprostředkovaly to,
  • 00:31:22 že ten svět není takto,
    ale že je takto.
  • 00:31:24 Ty léky nedělají nic jiného
  • 00:31:27 než že urychlují schopnost obnovy
    té rovnováhy
  • 00:31:29 tomu nervovému systému.
  • 00:31:32 Ale to obnovení rovnováhy
    je potom na tom mozku samotném.
  • 00:31:37 -Může se zdát, že příběh
    psychiatrie od začátku 50. let
  • 00:31:42 je příběhem mimořádně šťastným.
  • 00:31:46 Problém se ale skrývá
    v detailu.
  • 00:31:49 V případě psychických
    onemocnění
  • 00:31:51 jsou to praktické důsledky
    dlouhodobé léčby.
  • 00:31:58 -To je slinění, slintání nebo
    naopak vyschlý jazyk,
  • 00:32:04 změna chuti - to začnu od tý
    pusy.
  • 00:32:09 Pak třeba tiky v očích,
  • 00:32:12 různý poškubávání obličejem,
    přesedávání.
  • 00:32:18 Nejste schopný stát na jednom
    místě, musíte chodit.
  • 00:32:22 Psychiatričtí pacienti často
    trpí bolestmi hlavy,
  • 00:32:25 mívají větší sklon k migrénám.
  • 00:32:29 -Po určitém čase vždycky
    přestanu cítit.
  • 00:32:33 Nejenom, že necítím tolik ten
    strach,
  • 00:32:37 který mě předtím ochromoval,
  • 00:32:39 ale že se nedokážu ani pořádně
    radovat z věcí.
  • 00:32:44 -Vy žijete v bublině, žijete
    za zdí, žijete v zrcadle.
  • 00:32:49 A máte kolem sebe koridor,
    který vytvoří ten lék
  • 00:32:54 jako hranice proti tomu, aby
    k vám ta realita nemohla.
  • 00:33:00 -A v momentě, kdy já mám pocit,
    že jsem vyhaslá,
  • 00:33:04 že jsem mrtvá jako uvnitř,
    že nedokážu
  • 00:33:06 intenzívně cítit ten cit,
    tak to je něco tak hrozného,
  • 00:33:11 že pak zkouším něco s tím
    udělat
  • 00:33:15 jen aby tento stav pominul.
  • 00:33:23 -Je sputa faktorů, které nám
    házejí klacky pod nohy.
  • 00:33:28 To je - že nevíme, které léky se
    hodí
  • 00:33:32 na kterou psychózu, pořádně.
    Že nedokážeme předem říci,
  • 00:33:36 jak je ten který člověk bude
    tolerovat.
  • 00:33:39 A také, že ty léky mají
    nežádoucí účinky,
  • 00:33:43 které znamenají, že v 60% případů
    je lidé,
  • 00:33:48 kteří mají zkušenost s psychózou,
    vysadí.
  • 00:33:51 -Jsou lidé, kteří berou léky -
    jednu dávku
  • 00:33:54 vlastně dlouhodobě a pochvalují
    si to, že to je tak akorát.
  • 00:34:00 Jsou lidé, kteří si to podle
    situace
  • 00:34:03 regulují trochu víc, trochu
    míň.
  • 00:34:07 A jsou třeba lidé, kterým léky
    dělají špatně. Úplně.
  • 00:34:12 -Nebo prostě takový to:
    Fuj, už to nechci.
  • 00:34:15 Ty léky mi dělají špatně,
    mám vedlejší účinky
  • 00:34:17 a nechci je brát!
  • 00:34:19 Chci být normální, zdravej
    člověk!
  • 00:34:21 Nechci brát žádný léky.
  • 00:34:24 Šup, vysadím, do tejdne,
    do měsíce jsem zpátky.
  • 00:34:33 -Dobrá zpráva je, že těch léků
    dnes máme mnoho
  • 00:34:36 a je možné zkoušet ten pravý
    klíč do toho pravého zámku.
  • 00:34:41 Tak, aby byly příznaky
    pod kontrolou
  • 00:34:44 a zároveň aby člověk mohl s tím
    lékem žít dlouhodobě.
  • 00:34:51 -Nové léky jsou také lépe
    cílené.
  • 00:34:54 Mohou být nastaveny tak,
    že v jedné oblasti mozku
  • 00:34:57 působí jinak než v oblasti
    jiné,
  • 00:35:00 jen o pár centimetrů vedle.
  • 00:35:03 -Ta nová psychofarmaka,
    která máme, jsou bezpečnější.
  • 00:35:06 To znamená - mají méně
    vedlejších účinků
  • 00:35:08 a jsou schopny ovlivňovat jemné
    dimenze.
  • 00:35:10 Jako je ztráta vůle, ztráta
    schopnosti
  • 00:35:12 adaptovat se v životě, ztráta
    potřeby
  • 00:35:15 navazovat sociální interakce
    a podobně.
  • 00:35:18 Což nejsou halucinace,
    to je jemnější skupina příznaků
  • 00:35:22 u schizofrenie, která nakonec
    pro kvalitu života
  • 00:35:24 může mít mnohem větší dopad než
    slyšení
  • 00:35:27 nějakého hlasu nebo blud, který
    se dá dobře vyléčit.
  • 00:35:31 -Přes veškerou snahu vědců
    a lékařů
  • 00:35:33 stále existují pacienti,
  • 00:35:36 kterým léčba dostupnými
    psychofarmaky nepomáhá.
  • 00:35:39 Buď na ně léky neúčinkují
  • 00:35:41 nebo nepřekonají bariéru
    vedlejších účinků.
  • 00:35:45 Naděje, jak těmto lidem pomoci,
    se v posledních letech
  • 00:35:48 upíná i ke skupině látek,
    jež byla donedávna
  • 00:35:51 výzkumným účelům zapovězena -
    psychedelikům.
  • 00:35:59 -Látky Jako je LSD, mescalin,
  • 00:36:03 tak vyvolávají poměrně výrazné
    změny vnímání
  • 00:36:06 jako jsou halucinace, jako je
    narušené myšlení,
  • 00:36:08 jako jsou změny emocí,
  • 00:36:11 jako je narušené vnímání
    sociálního kontextu.
  • 00:36:14 A ty účinky jsou tak robustní,
    tak velký, tak mocný,
  • 00:36:16 že se začali vědci zajímat
    o to,
  • 00:36:20 zadali by tyhle ty látky nebyly
    použitelné
  • 00:36:23 k léčbě duševních poruch.
  • 00:36:28 V těch 50. letech, řekněme si
    na rovinu,
  • 00:36:31 asi ty etická pravidla nebyla
  • 00:36:33 tak striktní a přísná
    jako dnes.
  • 00:36:37 A v praxi to vedlo k tomu,
  • 00:36:39 že psychedelika dostal de facto
    každý pacient.
  • 00:36:43 Na základě toho se přišlo
    na to,
  • 00:36:45 že zaprvé tyto látky vyvolávají
    příznaky,
  • 00:36:48 které jsou podobné psychóze,
    také se tomu svého času říkalo,
  • 00:36:52 že vyvolávají experimentální
    psychózu.
  • 00:36:54 A na straně druhé, že tyto látky
    mohou v některých případech
  • 00:36:59 i těm lidem pomoct,
  • 00:37:01 že mohou zmírnit některé
    ty příznaky, kterými trpí.
  • 00:37:09 -Po dvaceti letech se ale
    nadějný výzkum zastavil.
  • 00:37:13 Psychedelika se dostala
    na seznam zakázaných látek
  • 00:37:16 k drogám jako je kokain
    nebo heroin.
  • 00:37:25 Dnes už ale ledy povolují.
  • 00:37:28 A v několika zemích se výzkumy
    znovu rozběhly.
  • 00:37:31 Zde, v Národním ústavu
    duševního zdraví v Klecanech,
  • 00:37:34 jsou psychedelika
    experimentálně užívána
  • 00:37:38 při výzkumu psychóz.
  • 00:37:45 -V tom projektu, který teď
    probíhá,
  • 00:37:47 tak my se snažíme modelovat
    psychotické onemocnění,
  • 00:37:51 modulujeme schizofrenii.
  • 00:37:53 My už klasické příznaky docela
    dobře známe,
  • 00:37:56 ty už byly popsány mockrát,
    nicméně dneska máme k dispozici
  • 00:37:59 poměrně sofistikované metody,
    kterými se můžeme koukat na to,
  • 00:38:03 jakým způsobem dochází
    k ovlivnění mozkové funkce.
  • 00:38:07 -Stav podobný psychóze vědci
    vyvolávají
  • 00:38:09 látkou jménem psilocybin.
  • 00:38:13 V přírodě ji obsahují
    halucinogenní houby.
  • 00:38:16 Její laboratorně připravenou
    variantu
  • 00:38:18 vědci podávají několika
    desítkám dobrovolníků.
  • 00:38:22 Patří mezi ně i postgraduální
    studentka zoologie Klára.
  • 00:38:32 -Já jsem na první intoxikaci
    byla před 10 měsíci.
  • 00:38:39 Pořád přemýšlím o tom zážitku,
    co to vlastně znamenalo.
  • 00:38:42 Řekla bych, že to je jeden
  • 00:38:44 z nejsilnějším zážitků v mém
    životě.
  • 00:38:46 Opravdu mě to překvapilo.
  • 00:38:48 Já jsem si myslela, že to bude
    spíš taková legrace,
  • 00:38:51 ale legrace to moc nebyla.
  • 00:38:53 -Ahoj.
    -Ahoj, ahoj, vítejte.
  • 00:38:56 Tak pojď se posadit k nám,
    prosím tě.
  • 00:39:00 Tak já tě vítám u nás v naší
    experimentální místnosti
  • 00:39:04 na tvém druhém měření, je to
    tak?
  • 00:39:06 -No, je to druhý.
  • 00:39:09 -Tak, prosím tě, já se tě asi
    na úvod
  • 00:39:11 nejdřív zeptám na takový ty
    běžný věci -
  • 00:39:14 jestli jsi teď zdravá,
    jestli nemáš nějaký
  • 00:39:16 tělesný problém nebo cokoliv,
    co by mohlo bránit tomu,
  • 00:39:18 abychom to měření mohli začít
    dělat.
  • 00:39:20 -Ne, cítím se dobře.
    -Cítíš se dobře.
  • 00:39:22 Po psychické stránce, že bys
    teď zažila v poslední době
  • 00:39:26 nějaké složitější situace,
  • 00:39:28 co by se tě nějak hluboce
    dotklo...
  • 00:39:30 -Ne, nic významného se mi
    nestalo.
  • 00:39:32 Tak doufám, že to bude dobrý.
    -Jo.
  • 00:39:37 -Při práci s psychedeliky
    je na prvním místě bezpečnost.
  • 00:39:40 Každé sezení proto doprovázejí
    odborní asistenti -
  • 00:39:44 takzvaní siteři -
    kteří dělají nutná měření
  • 00:39:47 a zároveň jsou vždy po ruce,
  • 00:39:50 aby Kláru jejím zážitkem
    provedli.
  • 00:39:57 -Tak všechno dobrý?
    Nemotá se ti hlava?
  • 00:39:59 -Ne, je mi dobře.
  • 00:40:01 -Člověk může prožívat celou
    řadu různých stavů.
  • 00:40:04 Od extatických, euforických
    stavů, přes stavy,
  • 00:40:07 které jsou charakterizované
    velkou úzkostí.
  • 00:40:10 Můžou tam být stavy, kdy člověk
    prožívá paranoidní představy.
  • 00:40:14 Můžou tam být i momenty,
    kdy má člověk strach, že umře,
  • 00:40:18 dostává se do kontaktu se
    smrtí.
  • 00:40:21 A to je potřeba nějakým
    způsobem potom zintegrovat,
  • 00:40:24 aby člověk si z toho nedonášel
    nějaké nedokončené,
  • 00:40:27 neuzavřené záležitosti,
    aby ten finální prožitek
  • 00:40:30 byl co nejpříjemnější
    a co nejbezpečnější.
  • 00:40:35 -K tomu přispívá i nezvyklé
    prostředí,
  • 00:40:38 které vědci z obvykle šedivé
    místnosti vytvořili.
  • 00:40:41 Uklidňující atmosféru nakonec
    podtrhuje
  • 00:40:43 i očistný rituál s kondořími
    pery a vůní bílé šalvěje.
  • 00:40:49 -Tak já myslím, že začátek máme
    za sebou.
  • 00:40:52 -Jsme připravený.
    -Jestli je něco, co bys ještě
  • 00:40:54 chtěla dál probrat před tím,
    než se pustíme do práce?
  • 00:40:58 -Ne, jedeme na to.
    -Dobrý. Tak jo.
  • 00:41:00 Takže to si tady odložíme,
    típneme...
  • 00:41:10 My tady máme pro tebe
    přichystanou dávku.
  • 00:41:13 Ta dávka je připravená tak,
    aby odpovídala tvé váze.
  • 00:41:16 Měly by tam být 4 bílé kapsle
    a 2 průhledné kapsle.
  • 00:41:19 Takže podle mě tam 4 bílé
    a 2 průhledný jsou.
  • 00:41:22 Takže ještě to zkontroluj ty,
    jestli to tak odpovídá.
  • 00:41:24 -Hm, no.
  • 00:41:26 -Takže já myslím, že se můžeme
    pustit do práce.
  • 00:41:28 Máš tady vodu na zapití,
    takže můžeš užít.
  • 00:41:32 Máme 10:45.
  • 00:41:43 -Já jsem strašně zvědavá,
    jak to bude probíhat,
  • 00:41:46 jaká ta intoxikace bude,
    protože už nějaká prožitek mám.
  • 00:41:49 A teď mě hrozně zajímá, jestli
    mu to bude podobný,
  • 00:41:51 nebo jestli se člověk naučí
    třeba s tím nějak pracovat.
  • 00:41:55 Nebo co vůbec se bude dít.
  • 00:42:00 -Ty akutní projevy intoxikace
  • 00:42:02 nejsou nějak dramaticky
    závažné.
  • 00:42:05 Většinou dojde k mírnému
    zvýšení krevního tlaku,
  • 00:42:08 k mírnému zvýšení tepové
    frekvence,
  • 00:42:10 k rozšíření zornic...
  • 00:42:20 -Člověk cítí takové to trnutí
    těla, tak si říká:
  • 00:42:23 Tak asi to je aktivní látka.
  • 00:42:25 Ale potom ten nástup u mě je
    okamžitej.
  • 00:42:32 Na začátku toho prožitku
    se strašně zintenzívní
  • 00:42:35 smyslové vnímání a ten svět je
    potom
  • 00:42:38 krásně barevnej,
    krásně voní...
  • 00:42:41 Ty vůně jsou opravdu opojný.
  • 00:42:44 Člověk je vnímá jinak
    než když není intoxikovaný.
  • 00:42:47 A hmat - to prostě na něco
    sáhneš
  • 00:42:50 a to se nedá popsat,
    jak je to příjemný.
  • 00:42:55 Člověk se cítí emočně jako
    nahej.
  • 00:42:59 Opravdu se střídají strašně
    rychle návaly absolutní lásky,
  • 00:43:03 absolutní nenávisti, štěstí,
    úzkosti...
  • 00:43:07 A vlastně vůbec není v jeho
    silách
  • 00:43:09 nějakým způsobem to ovládat.
  • 00:43:13 -Psilocybin, respektive jeho
    aktivní forma psilocin,
  • 00:43:18 je molekulárně velmi podobný
    látce,
  • 00:43:21 kterou již známe - serotoninu.
  • 00:43:24 Díky tomu v mozku obsazuje
  • 00:43:26 různé typy serotoninových
    receptorů.
  • 00:43:29 Vědce obzvláště zajímá jeden
    z nich.
  • 00:43:31 Psilocin zde mění aktivitu
    a citlivost neuronů tak,
  • 00:43:35 že to vede až k halucinacím.
  • 00:43:38 -Psychedelika vyřadí jakýsi
    filtr,
  • 00:43:40 takzvaný talamický filtr.
  • 00:43:42 A my na základě toho dostáváme
    mnohem větší
  • 00:43:45 množství informací, které
    přicházejí nám do mozku.
  • 00:43:49 A zároveň ten mozek začne
    generovat nějaké vzruchy navíc.
  • 00:43:52 A ty se potom mohou projevit
    jako například
  • 00:43:56 ty vizuální halucinace nebo ty
    změny,
  • 00:44:00 které lidé potom prožívají,
  • 00:44:02 vnímají navíc oproti té běžné
    realitě.
  • 00:44:06 -Podobnost psychedelického
    zážitku s psychózou
  • 00:44:10 ale nezůstává jen u vnímání.
  • 00:44:13 Změny, které Klára zažívá,
    jsou hlubší.
  • 00:44:17 Přestává umět číst emoce jiných
    lidí a chápat sociální vazby.
  • 00:44:22 Její příznaky se začínají
    podobat tomu,
  • 00:44:24 co lidé jako Eliška a Kateřina
    zažívají běžně.
  • 00:44:31 -Člověk začne úplně jinak
    vznímat ostatní lidi.
  • 00:44:34 Strašně špatně se mu interpretuje,
    co vlastně oni chtějí,
  • 00:44:39 jak jsou emočně naladěný
    a jestli se na mě zlobí
  • 00:44:42 nebo jestli mají radost,
    co vlastně jakoby mám dělat.
  • 00:44:50 Člověku je dobře mezi ostatními
    lidmi,
  • 00:44:53 protože jim rozumí, dokáže číst
    jejich emoce,
  • 00:44:57 dokáže předpokládat, co si
    myslí,
  • 00:45:00 dokáže s nima normálně
    mluvit...
  • 00:45:02 A když se tohle rozbourá,
    tak najednou je sám
  • 00:45:04 někde ve světě,
    kde je úplně sám,
  • 00:45:07 nikdo mu nepomůže,
    nikdo mu nerozumí.
  • 00:45:10 Celý život si stavíš svět,
    který v pár
  • 00:45:14 minutách nebo hodinách
    se ti kompletně rozloží.
  • 00:45:18 Takhle si třeba představuju
    smrt.
  • 00:45:23 -Jedno takové sezení trvá
    šest i více hodin.
  • 00:45:26 Dobrovolníci během něj plní
    několik výzkumných úloh,
  • 00:45:30 zatímco vědci jejich mozkovou
    aktivitu
  • 00:45:32 mapují pomocí EEG a magnetické
    rezonance.
  • 00:45:39 -Během toho momentu, kdy víme,
    že ten člověk
  • 00:45:42 třeba aktivně halucinuje,
  • 00:45:44 tak jsme schopni se podívat
    na ten mozek,
  • 00:45:46 co zrovna v tu chvilku dělá
    a zjistit, které ty oblasti
  • 00:45:50 se dokáží podílet na vzniku
    těch halucinací.
  • 00:45:53 Je to jakési okénko,
    které mám vlastně ukazuje
  • 00:45:55 pouze malou část toho,
    co za tou psychózou může stát.
  • 00:45:59 A zároveň díky tomu, že známe
    mechanismus účinku psilocybinu,
  • 00:46:05 že působí přes serotoninový
    systém,
  • 00:46:08 můžeme následně i dovozovat to,
    které sítě, které okruhy
  • 00:46:11 a které neurotransmitery se podílí
    na těch konkrétních změnách.
  • 00:46:17 -Objevují se už i studie,
    které nesledují bezprostřední,
  • 00:46:20 ale dlouhodobé působení
    psychedelik.
  • 00:46:23 Slibně se jeví užití
    psilocybinu
  • 00:46:26 při úzkostných poruchách
    a u pacientů s depresí,
  • 00:46:29 jimž nezabírají běžná
    antidepresiva.
  • 00:46:32 -Silocybin se zdá, že u těchto
    pacientů
  • 00:46:35 měl naprosto úžasný efekt,
    kdy došlo v podstatě
  • 00:46:38 k vymizení těch depresivních
    příznaků
  • 00:46:41 a ten efekt přetrvával
    minimálně měsíc.
  • 00:46:44 Ale některé ty pozitivní účinky
    přetrvávaly
  • 00:46:46 až 6 měsíců od užití
    nebo od podání této látky.
  • 00:46:54 -Je podivuhodné, jak působení
    několika molekul
  • 00:46:58 na jeden typ receptoru v mozku
    ovlivní tak širokou škálu
  • 00:47:01 tělesných a duševních stavů.
  • 00:47:05 Odhaluje se tím, jak důležité
    jsou látky jako serotonin
  • 00:47:09 při definování světa kolem nás.
  • 00:47:12 A také to, jak křehká tato
    realita je.
  • 00:47:15 Jak je náchylná k tomu
    překlopit se do reality jiné.
  • 00:47:22 -Člověk víc přemýšlí o tom,
  • 00:47:23 která ta realita je vlastně
    správná.
  • 00:47:26 Nebo není už si tak jistý...
  • 00:47:30 Já prostě pořád přemýšlím
    o tom, co zažívají lidi,
  • 00:47:34 kteří takovýhle stavy prožívají
    pravidelně.
  • 00:47:40 Třeba už vědí, že ten stav
    nastane
  • 00:47:42 a že bude trvat delší dobu.
  • 00:47:49 Opravdu jsem si uvědomila,
    že to, co v životě
  • 00:47:53 vnímám jako samozřejmý
    samozřejmý není.
  • 00:47:56 To vůbec.
    Že člověk rozumí
  • 00:47:58 světu kolem sebe je něco,
  • 00:48:00 co by si měl asi opravdu hrozně
    vážit.
  • 00:48:17 -Některé náhody mají šťastnější
    důsledky než jiné.
  • 00:48:21 Objev účinných psychofarmak
    a následně i chemických látek,
  • 00:48:25 jež ovlivňují náš mozek,
    se stal klíčovým momentem
  • 00:48:28 nejen pro neurovědy,
  • 00:48:30 ale především pro lékaře
    a pro jejich pacienty.
  • 00:48:35 -Od 50. let vlastně neběží nic
    jiného, než výzkum,
  • 00:48:38 který zjišťuje, proč vlastně ty
    léky fungují. To zaprvé.
  • 00:48:41 A zadruhé - jak ty původní
    molekuly trošku pozměnit,
  • 00:48:44 aby fungovaly lépe a s menšími
    vedlejšími účinky.
  • 00:48:50 -Ke zkoumaným alternativám dnes
    přibývají i látky
  • 00:48:53 dříve zatracované jako
    nebezpečné drogy.
  • 00:48:56 Vědci v nich hledají
    mechanismy,
  • 00:48:58 jež by účinky tradičních léků
    dokázaly překonat.
  • 00:49:02 Bude to ale lidem jako je
    Eliška a Kateřina stačit?
  • 00:49:08 -Nechci se ocitnout zase v tom
    stavu,
  • 00:49:11 kdy se nekontroluju
    a kdy propadu tomu bludu
  • 00:49:15 a kdy budu jednat zase
    zkratkovitě
  • 00:49:18 a tak, jak si nepřeju,
    když se z toho probírám.
  • 00:49:23 Rozhodně bych ale nechtěla
    ztratit
  • 00:49:25 tu bohatost tohoto světa.
  • 00:49:27 To by najednou ten život byl
    o hodně prázdnější.
  • 00:49:30 Když je člověk takový vyhaslý
    a prázdný,
  • 00:49:33 tak to je otázka potom, jestli
    to má smysl, takový život.
  • 00:49:39 -V momentě, kdy máte depresi,
  • 00:49:42 tak nevidíte světlo na konci
    tunelu.
  • 00:49:44 Ale vidíte, že vlastně existují
    instituce vytvořené lidmi,
  • 00:49:51 nedokonalými lidmi
    pro nedokonalé lidi.
  • 00:49:56 Ale když vám bude špatně,
    když vám bude hodně špatně,
  • 00:50:00 že vám nějak pomůžou.
  • 00:50:02 Že to sice bude třeba trvat
    dlouho, ale že to zvládnou.
  • 00:50:05 To je prostě o personálu,
    o lidech, o lécích...
  • 00:50:09 To je komplex.
    Jedno bez druhého nemá smysl.
  • 00:50:17 -Možná se opravdu blíží doba,
    kdy vědci a lékaři
  • 00:50:20 nemocným vrátí plnohodnotný
    život bez vedlejších účinků.
  • 00:50:27 Přesto stále půjde jen
    o zlomek tajemství
  • 00:50:31 skrytých mezi miliardami
    neuronů v našem mozku.
  • 00:50:36 -My vlastně osvětlujeme jenom
    malou část toho jeviště
  • 00:50:41 a to, co se děje kolem
    je prozatím ve tmách.
  • 00:50:44 A tam je obrovská, široká škála
    různých látek,
  • 00:50:49 které také jsou signálními
    molekulami.
  • 00:50:52 A jejich funkce je nám prozatím
    zcela neznámá.
  • 00:50:57 -Osobně se nedomnívám, že někdy
    poznáme plně to,
  • 00:51:01 jak náš mozek funguje,
    ale v okamžiku,
  • 00:51:03 kdy poznáme aspoň ty základní
    stavební kameny,
  • 00:51:07 nebo ty základ principy,
    tak samozřejmě i tento posun
  • 00:51:10 bude mít a má už teď praktické
    dopady.
  • 00:51:13 My prostě lépe léčíme narušení
    toho mozku.
  • 00:51:17 Lépe léčíme naše pacienty.
  • 00:51:32 Skryté titulky: Tereza Fenclová
    2017

Související