iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 6. 2015
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

22 hlasů
26450
zhlédnutí

Kousek nebe

Poznejte příběhy pohnutých osudů hrdinů všedního dne, kterým, prostřednictvím jejich nejbližších, splníme sen.

57 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Kousek nebe

  • 00:00:36 Dobrý večer.
    Vítejte u dalšího Kousku nebe.
  • 00:00:39 Za prvním příběhem se dnes
    vypravíme do Prachatic.
  • 00:00:42 Bude o Jitce.
    Veselé a milé slečně,
  • 00:00:45 která kolem sebe odjakživa
    šíří jen dobrou náladu.
  • 00:00:48 4. září roku 2013
    ale došlo k tragické události,
  • 00:00:52 která jí ze vteřiny na vteřinu
    změnila život.
  • 00:00:56 A tak jsme se rozhodli,
    že Jitku navštívíme
  • 00:00:58 a pokusíme se zvýšit její
    šanci na uzdravení.
  • 00:01:05 29letá Jitka
    si ze všeho nejvíc přeje,
  • 00:01:07 aby se mohla starat
    o svého malého syna.
  • 00:01:10 Už rok a půl touží stát se
    obyčejnou, soběstačnou maminkou.
  • 00:01:14 Víc nám o jejím osudu prozradí
    Kateřina,
  • 00:01:17 která na mě čeká tady
    na dětském hřišti.
  • 00:01:19 Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:22 -Kateřino, já jsem Pavel Kříž.
    -Kateřina Fišerová.
  • 00:01:24 -Moc mě těší.
    -Taky.
  • 00:01:25 -Můžeme se někam posadit
    a popovídat si?
  • 00:01:27 -Určitě. Pojďte.
    -Dobře.
  • 00:01:34 Já tě rozhoupu, člověče.
  • 00:01:39 Kateřino, Jitka má 2 letého syna.
    Je to tak?-Ano.
  • 00:01:43 -Ale hrát si s ním na hřišti
    takhle nemůže,
  • 00:01:45 jako vy se svým synem.
    Proč?
  • 00:01:48 -Zhruba před rokem a půl
    ji postihla tragická událost.
  • 00:01:53 Měla masivní krvácení
    do mozku.
  • 00:01:58 A vlastně ochrnula
    na celou levou půlku.
  • 00:02:03 Ona byla se svým synem
    na procházce,
  • 00:02:06 přišla domů a z ničeho nic
    upadla do bezvědomí.
  • 00:02:10 -Praskla nějaká cévka?
    -Praskla jí výduť.
  • 00:02:13 Děda na to zemřel
    ve 48 letech.
  • 00:02:15 A kdyby ji nezachránil
    její kamarád, Petr Gajdoš,
  • 00:02:21 tak by vlastně zemřela.
    -Tím že ji asi brzo objevil.
  • 00:02:24 -Takže ji převáželi
    do Českých Budějovic,
  • 00:02:26 kde byla 8 hodin na sále.
  • 00:02:28 Nedávali jí vůbec žádné šance
    na přežití.
  • 00:02:30 Po tom, co se to stalo,
    tak byla úplný ležák.
  • 00:02:34 A dneska už je svým způsobem
    soběstačná.
  • 00:02:40 -Kateřino, jak se s tou situací
    vyrovnává Jitka psychicky?
  • 00:02:43 -Myslím si,
    že se opravdu furt snaží
  • 00:02:46 kvůli svému synu Františkovi
    bojovat.
  • 00:02:49 Ona vlastně nedokáže ho nakrmit,
    nemůže ho pochovat...
  • 00:02:54 -Hned po té operaci
    nebyla schopná ničeho, ne?
  • 00:02:58 -Když se probudila,
  • 00:02:59 tak reagovala na podněty zvenčí
    jenom stiskem ruky.
  • 00:03:03 -Jenom.
    -Jenom, nic jiného.
  • 00:03:05 Takže ta prognóza na uzdravení
    byla strašně malá.
  • 00:03:10 -Takže to už je velký pokrok
    i tak,
  • 00:03:12 že je schopná jít,
    že má funkční ruku a tak.
  • 00:03:15 Tak doufejme,
    že probudí i tu levou stranu.
  • 00:03:19 -Ano.
    Taky doufám.
  • 00:03:21 -Kdo ji pomáhá?
    Otec syna?
  • 00:03:23 -Vlastně potom,
    co se to stalo,
  • 00:03:25 tak to nedopadlo mezi nimi
    moc dobře.
  • 00:03:28 Takže Jíťa bydlí u svých rodičů,
    kteří se oni starají.
  • 00:03:32 A její přítel,
    se kterým má Františka,
  • 00:03:36 tak ten se o něj stará.
    Střídají se o něj.
  • 00:03:39 Mají takovou střídavou péči.
  • 00:03:42 -V čem bychom jí mohli pomoct?
    Nebo jí udělat radost?
  • 00:03:45 -Já si myslím,
    že největší radost
  • 00:03:46 by jí udělala speciální
    terapie.
  • 00:03:48 Ona má vysněnou jednu speciální
    terapii,
  • 00:03:50 kterou si ona finančně nemůže
    dovolit, ani její rodina.
  • 00:03:53 Takže to si myslím, že by jí
    udělalo ohromnou radost.
  • 00:03:56 Hlavně, kdyby jí to třeba
    aspoň z části pomohlo.
  • 00:03:59 -Zkusíme něco podobného pro ni
    zorganizovat.
  • 00:04:01 Protože, jestli je taková
    bojovnice, tak to má smysl.
  • 00:04:04 -Hm, určitě.
    Já myslím, že jo.
  • 00:04:10 -Jsme na druhém konci Prachatic,
    kde žije Jitka
  • 00:04:13 se svými rodiči,
    kteří jí ve všem pomáhají.
  • 00:04:16 Ty jsem do všeho zasvětil.
  • 00:04:18 A taky proto, aby byl u ní dneska
    malý Fanoušek.
  • 00:04:20 Proto mám náklaďáček, tak doufám,
    že budeme kamarádi.
  • 00:04:23 Jdeme na to.
  • 00:04:29 Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:04:30 -Já jsem Pavel Kříž.
    -Renata, dobrý den.
  • 00:04:33 -Já jsem přišel za maminkou Jitkou.
    Je doma?
  • 00:04:38 -Ano, určitě. Pojďte dál.
    Je na balkoně.
  • 00:04:40 -A malý Fanoušek taky?
    Něco pro něj mám.
  • 00:04:42 -No, jistě.
    Pojďte dál.
  • 00:04:44 -Ahoj, Fanoušku, čau.
    Tady já mám pro tebe auto.
  • 00:04:49 Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:04:52 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:04:54 -Jste Jitka?
    Já jsem Pavel Kříž, dobrý den.
  • 00:04:57 -Dobrý den.
    -Já jsem z pořadu Kousek nebe.
  • 00:05:01 Televizního.
    A přišel jsem za váma.
  • 00:05:03 Přišel jsem vás překvapit.
    Já jsem přišel za váma,
  • 00:05:06 protože má pro vás, doufám,
    dobrý zprávy a dobrý překvapení.
  • 00:05:10 Myslíte, že bychom si mohli
    na chvilku popovídat?
  • 00:05:13 -Určitě.
    -Jo?
  • 00:05:15 Tohle jsem přinesla synovi,
    Fanouškovi.
  • 00:05:17 -Jste hodný, děkuju.
    Faní!
  • 00:05:20 -Ahoj.
    Podívej, já mám pro tebe náklaďák.
  • 00:05:23 Líbí se ti?
    Je velikej.
  • 00:05:25 Podívej na to.
    -Pane jo!
  • 00:05:28 Půjdeme na písek, jo?
    -Ten je tvůj.
  • 00:05:31 Budeš si s ním hrát?
    -A jak řekneš? -Dík.
  • 00:05:35 -Tak mu to dáme,
    aby si mohl hrát.
  • 00:05:37 A my si popovídáme někde
    na chviličku. Děkujeme.
  • 00:05:42 Jitko, já teďka budu drzej.
    Ale nemohli bychom si tykat?
  • 00:05:46 -Určitě.
    -Tak já jsem Pavel, ahoj.
  • 00:05:48 -Jitka. Ahoj.
    -Někdo nám o tobě napsal.
  • 00:05:51 Že tě má moc rád
    a že by sis zasloužila,
  • 00:05:54 abychom pro tebe něco hezkého
    udělali.
  • 00:05:57 Předtím si musíme trošku popovídat.
    -Určitě.
  • 00:06:00 -Tobě se asi před rokem
    a půl trošku změnil život.
  • 00:06:07 Převrátil se ti na ruby.
    -Dost, no.
  • 00:06:09 -A co se stalo?
    -Měla jsem mozkovou příhodu.
  • 00:06:17 A od té do by jsem na levé straně
    ochrnutá.
  • 00:06:21 -Přišlo to jako úplně
    nenadále?
  • 00:06:25 Neměla jsi předtím
    nějaké zdravotní problémy?
  • 00:06:30 -Nikdy žádné.
  • 00:06:32 -Musí být strašně těžký,
    mně je strašně líto,
  • 00:06:34 že se na to musím zeptat,
    že potřebuješ vlastně
  • 00:06:37 pomoc na to, abys mohla být
    s Františkem sama.
  • 00:06:43 Zatím ho asi nedokážeš zvládat
    a hlídat, že jo?
  • 00:06:47 -Pro mě je to dost
    těžký,
  • 00:06:49 protože mám strach,
    aby se jemu něco nestalo.
  • 00:06:51 Když vím, že někam běží
    a nedoženu ho,
  • 00:06:53 tak je to pro mě dost
    stresový.
  • 00:06:56 Chci ho třeba odvést do školky,
    chodit s ním na hřiště
  • 00:07:01 a všechny ostatní věci,
    co prostě maminky s dětma dělají.
  • 00:07:07 A hlavně bych všem chtěla
    vrátit tu péči,
  • 00:07:11 kterou mi teď dávají.
  • 00:07:13 -Oni to pomáhají rodiče?
    -No, ano. Nevíc.
  • 00:07:17 -Já vím, že tě někdo
    zachránil.
  • 00:07:19 -Hm, můj ne nejlepší
    kamarád.
  • 00:07:21 My jsme byli domluvení,
    že půjdeme grilovat.
  • 00:07:25 Zrovna to stihl dřív, všechno,
    tak pro mě přijel dřív.
  • 00:07:31 A už mě vlastně našel v té sprše
    v bezvědomí.
  • 00:07:36 -Kdyby přišel později,
    tak to krvácení pokračovalo.
  • 00:07:41 Jitko, ty na mě působíš
    klidně.
  • 00:07:44 Když ti takhle vpadnou filmaři
    do bytu
  • 00:07:47 a začnou se tě vyptávat...
  • 00:07:49 -Pohybovala jsem se v takových
    prostředích,
  • 00:07:52 kde člověk vidí takové věci,
    že už ho asi jen tak nic
  • 00:07:58 úplně nepřekvapí, no.
  • 00:08:01 -Myslíš nemocniční
    rehabilitační...
  • 00:08:04 -Rehabilitační ústavy
    a tak, no.
  • 00:08:06 Tam, co člověk,
    to příběh na knížku.
  • 00:08:09 -Co by sis přála?
    -Poroky v mým uzdravení.
  • 00:08:14 Protože i vím, že by to udělalo
    radost všem ostatním.
  • 00:08:18 Pokrok je pro mě třeba i to,
    že se sama obleču a takovýhle to...
  • 00:08:24 -Jak jsi říkala:
    Pomalu, ale jistě.
  • 00:08:27 -Hm, snad jistě.
    -Tak to je dobře.
  • 00:08:30 -A je tady brácha.
    -Hm.
  • 00:08:32 -Půjdeme si popovídat všichni
    dohromady.
  • 00:08:34 -Určitě.
    -U tebe v pokoji?
  • 00:08:37 -Tak vy jste tady kompletní rodina,
    že jo?-Ano.
  • 00:08:40 -Ale já mám ještě pro Jitku
    překvapení.
  • 00:08:43 Ještě někdo přijde.
    Já doufám, že budeš mít radost.
  • 00:08:46 -Snad jo.
  • 00:08:49 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:08:51 -Dobrý den.
    -Ahoj.
  • 00:08:54 To je překvápko, co, Jitu?
    Máš ze mne radost?
  • 00:08:57 -Z tebe vždycky, Péťo.
    -Úplně se jí rozzářil obličej.
  • 00:09:01 Takovou radostí,
    takže určitě jo.
  • 00:09:04 A vy jste, Petře, vlastně Jitce
    zachránil život.
  • 00:09:07 -Byl jsem v pravý čas na pravém
    místě.
  • 00:09:10 -A že nad ní stál anděl strážnej.
    Že tam prostě Péťa byl.
  • 00:09:14 -Já jsem strašně rád, že je tady
    s náma furt.
  • 00:09:17 Já jsem tady Petrovi hrozně vděčnej
    za to, že tam byl.
  • 00:09:21 -Jitka, která si vede dobře kousek
    po kousku se zlepšuje.
  • 00:09:25 -Je to bojovnice.
    -Že jo? Byla vždycky taková?
  • 00:09:28 -Vždycky byla.
    Víc než chlapi, no.
  • 00:09:31 -Jsi statečná.
    Obdivuhodná.
  • 00:09:34 -A má svou motivaci.
    -Má, určitě.
  • 00:09:37 -Má tu motivaci s dudlíkem.
    Petře, dělá Jitka pokroky?
  • 00:09:41 -Dělá obrovský pokroky.
  • 00:09:43 Není to tak dlouho,
    co byla ještě na vozíčku
  • 00:09:45 a teď už skoro k nám dojde
    pěšky.
  • 00:09:47 Je to tak 500 metrů, ale opravdu se
    snaží, je to pašák.
  • 00:09:51 A ono to všechno dobře
    dopadne.
  • 00:09:53 -Jitko, ty máš v plánu nějakou
    rehabilitaci?
  • 00:09:56 Nějaký léčení někde?
    Nějaký datum?
  • 00:10:01 -Datum přímo žádný
    ještě ne.
  • 00:10:04 -Tak tě musím opravit,
    protože máš.
  • 00:10:08 -Tak mám, tak super.
  • 00:10:10 -Už za 5 dní pojdeš na speciální
    rehabilitaci do Klimkovic.
  • 00:10:14 Kterou jsme ti zařídili
    a uhradili.
  • 00:10:17 To je překvapení pro tebe.
    -Já mockrát děkuju.
  • 00:10:20 A už se těším.
    Super zpráva.
  • 00:10:26 Jsem ráda, když vím,
    že se se mnou bude něco dít.
  • 00:10:29 -Bude to náročný, ale...
    -Sedět doma mi nepomůže.
  • 00:10:34 -Kdo jinej by to měl zvládnout,
    než ty?
  • 00:10:36 -To se ví!
    -Já bych to třeba nezvládl.
  • 00:10:39 -Jsi šikovná.
    -Já mám ještě síly na rozdávání!
  • 00:10:43 -Budeme zase
    skákat přes kaluže.
  • 00:10:51 -Bude tam měsíc,
    tak je to dlouhá doba na to,
  • 00:10:53 aby se to nějak pohnulo.
  • 00:10:55 Tak budeme jí držet palce,
    vzpomínat na ni
  • 00:10:58 a by se jí dařilo tak,
    jak si všechno představuje.
  • 00:11:06 -Jitka je u nás zhruba
    dva týdny,
  • 00:11:09 je velmi pozitivně naladěná
    a dobře spolupracující pacient.
  • 00:11:14 -Tak jo.
    Jdeme překvapit Jitku.
  • 00:11:18 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:11:20 -Ahoj. Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:11:22 -Já jsem přijel jako přepadovka
    a překvapení.
  • 00:11:26 Já jsem slíbil, že se udivíme.
    -No, to jo.
  • 00:11:28 -Chtěl jsem zjistit,
    jak makáš,
  • 00:11:30 jestli tvrdě pracuješ
    a jestli to k něčemu je.
  • 00:11:33 Dřeš, jo?
    -Jo, je to parádní.
  • 00:11:35 -A jsi spokojená?
    -Naprosto.
  • 00:11:37 -Cítíš na sobě nějakou změnu?
    -No.
  • 00:11:41 Cítím, že sílím.
    -Tak to je dobrý.
  • 00:11:44 Dokážeš třeba něco,
    co jsi předtím nedokázala?
  • 00:11:48 Něco aspoň malinkého,
    že ses posunula?
  • 00:11:50 -No, hodně soběstačnost
    piluju.
  • 00:11:53 -Takže myslíš, že to nebylo
    zbytečný, že jsi sem přijela.
  • 00:11:56 -Ne, určitě ne.
    -Tak to je dobře.
  • 00:11:58 A já se zeptám, jestli to je
    pravda.
  • 00:12:00 SLOVENSKY: Jitka je moc šikovná,
    snaží se,
  • 00:12:01 dělá pro to všechno,
    aby se zlepšila,
  • 00:12:03 protože chce zase normálně
    fungovat.
  • 00:12:05 Takže se těší na cvičení.
    Už předem, jak má mít cvičení,
  • 00:12:12 tak čeká venku celá natěšená,
    že jde cvičit.
  • 00:12:15 Fakt je šikovná.
    Je hlavně ráda,
  • 00:12:18 že se sem dostala přes vás.
    A snaží se, no.
  • 00:12:23 -A nefláká to tedy?
    -Ne, vůbec!
  • 00:12:25 Tak to rád slyším.
    To je jenom taková kontrola,
  • 00:12:28 jestli je všechno v pořádku.
  • 00:12:29 Já jsem tomu věřil,
    ale důvěřuj ale prověřuj.
  • 00:12:32 Tak víš co?
    My tě tady necháme,
  • 00:12:34 aby sis to dodělala.
  • 00:12:36 Ale potom si ještě s tebou
    na chvilku popovídám, jo?
  • 00:12:38 Já vám moc děkuju.
    Teď vás už nebudu rušit.
  • 00:12:41 -Jo, za málo.
  • 00:13:05 -Cvičení jako takové
    nebolí.
  • 00:13:07 Spíš jenom ty přípravy
    na cvičení.
  • 00:13:10 Ty jsou občas dost bolestivý.
  • 00:13:12 SLOVENSKY: No, tak abych přestala,
    to neřekne,
  • 00:13:15 ale když to bolí,
    tak cukne sebou, to je jasné.
  • 00:13:18 -Když se mě sestřička zeptá,
    jestli můžu,
  • 00:13:21 tak odpovídám, že když nemůžu,
    tak ještě třikrát můžu.
  • 00:13:24 Protože to tak je.
  • 00:13:38 -Když se to stalo,
    tak to byla živoucí mrtvola.
  • 00:13:42 Ona jenom ležela
    a ani se nezvedla, vůbec nic.
  • 00:13:46 Nevím, jak to říct.
  • 00:13:49 Koukat se na to,
    to je dost hrozný.
  • 00:13:52 A když poprvé stoupla na nohy,
    tak já jsem byl z toho
  • 00:13:55 úplně hotovej.
  • 00:13:57 Já jsem řval jak malý dítě,
    fakt.
  • 00:14:00 Když jsem se na ni koukl,
    tak to bylo neskutečný.
  • 00:14:03 Na to nezapomenu.
    Na to ne.
  • 00:14:22 SLOVENSKY: Když přijela,
    tak měla úplně oslabený
  • 00:14:24 jak zadek, tak stehna.
    To absolutně nefungovalo,
  • 00:14:26 a tím pádem ta chůze nemůže být
    kvalitní.
  • 00:14:29 Takže to se nám konečně
    podařilo aktivovat.
  • 00:14:31 Pěkně se to tam spojuje,
    ten mozek s tím svalem.
  • 00:14:35 On se chytá už tady sval.
    Narůstá taková boulička.
  • 00:14:39 Drž, drž, drž to!
    Je tam!
  • 00:14:42 Vidíš, Jituš?
    -Vidím ji tam!
  • 00:14:45 My jsme viděly zabírat sval,
    no.
  • 00:14:47 To jsou velký radosti.
  • 00:14:49 -Viděli jste ho?
    A z toho máme radost.
  • 00:14:53 -Jsem pyšná, že to zvládám.
    Na sebe jsem hrdá.
  • 00:14:58 Usínám s úplně úžasným pocitem,
    že jsem ten den zvládla
  • 00:15:04 a že jsem zase něco měla
    možnost
  • 00:15:07 pro to udělat
    a posunout se dál.
  • 00:15:23 -Jitko, my jsme zase přivezli
    dobrý počasí.
  • 00:15:25 -Krásný.
    -Krásný?
  • 00:15:27 Jak už jsi tady dlouho?
    -Včera to byla přesně půlka.
  • 00:15:32 Takže 14 dní.
    -Dřeš, to je jasný, to jsem viděl.
  • 00:15:36 -Dostanu pokaždé hezký vysvětlení,
    takže i ta bolest
  • 00:15:39 a všechno se snáší
    mnohem líp.
  • 00:15:42 -Já jsem slyšel, že dneska jste
    spolu něco objevili na terapii.
  • 00:15:45 Že jsi na té noze vybudovala...
    -Sval!
  • 00:15:49 No jo, sílám.
    -Jo?
  • 00:15:52 A to jsi měla radost,
    když něco takového...
  • 00:15:55 -Hroznou. Z každého svalu
    máme radost, když se objeví.
  • 00:15:58 -A cítíš to, že jsi silnější?
    -Právě, že jo.
  • 00:16:00 -A to musí být ten skvělý pocit,
    že to cítíš sama!
  • 00:16:03 -Po prvním dnu cvičení jsem usínala
    vyloženě s úsměvem.
  • 00:16:07 Poplácala jsem se po ramenou
    a říkala jsem si:
  • 00:16:10 "Dala jsi to, jsi dobrá."
    Fakt je to krásný pocit.
  • 00:16:13 Hrozná vděčnost...
    -Já tě přeruším.
  • 00:16:17 Protože já tady mám další
    překvapení.
  • 00:16:19 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:16:22 Čau.
  • 00:16:25 A ty jsi říkal,
    že se nerozloučíme.
  • 00:16:29 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:16:32 -Já vám ani nestihla zavolat.
    -Zlato naše.
  • 00:16:39 -Tak do je dobře. Překvapení?
    -No jo.
  • 00:16:41 -Máte si o čem povídat.
    Já vás teď tady nechám o samotě.
  • 00:16:44 My se ještě uvidíme. Zatím.
    -Ahoj.
  • 00:16:49 -Ty jsi ofikaná, ne?
    -Nejsem.
  • 00:16:51 -Máš to nějaký otrhaný.
  • 00:16:56 -Já jsem nabitá.
    Mě nemůžeš sejmout.
  • 00:16:59 A začínám mít svalovou hmotu.
    Pozor na mě.
  • 00:17:03 Vidíš, jaký mám svaly?
    -Jo, jo, vymakaný.
  • 00:17:07 -Už jsou vidět, už jsou vidět.
    -Jo? -Jo.
  • 00:17:12 -Nikdy nebyla ufňukaná,
    nikdy si nestěžovala
  • 00:17:14 na osud nebo něco takovýho.
    Ne, vůbec ne.
  • 00:17:17 Spíš podporuje lidi kolem
    sebe.
  • 00:17:21 Tvrdí jim, že bude líp.
  • 00:17:23 Že jsou na tom lidi hůř než ona.
    Nestěžuje si.
  • 00:17:29 Ze začátku,
    když se tady to Jitulce stalo,
  • 00:17:32 tak jsme byli s manželem
  • 00:17:35 docela na tom psychicky špatně,
    že jo.
  • 00:17:38 Ale Jitulka byla ta,
    která nás podporovala.
  • 00:17:43 A že už jenom kvůli nám
    a kvůli malém Fanouškovi
  • 00:17:47 bude bojovat, dokud to půjde
    a dokud bude mít síly.
  • 00:17:50 A to doopravdy dělá.
    Bojuje.
  • 00:17:53 Bojuje, holka.
  • 00:18:11 -Dneska jsem si říkala,
  • 00:18:13 že bychom se zaměřili
    na tvoji ruku.
  • 00:18:14 -S rukou
    je to fakt jako počasí.
  • 00:18:16 Ta by mohla předpovídat.
  • 00:18:18 -Ale ta noha spolupracuje lépe.
    -Ta jo, ta je poslušnější.
  • 00:18:21 Bylo mi krásně řečeno sestřičkou
    z klimky,
  • 00:18:24 že stavíme jakože puzzle,
    kostičku ke kostičce
  • 00:18:29 a až pak z toho může být
    obrázek.
  • 00:18:31 Takže nemůžu chtít zázraky
    hned.
  • 00:18:37 -Jitko, jaké jsou tvé cíle?
  • 00:18:39 -Můj cíl je hlavně vrátit se
    ke svojí rodině
  • 00:18:41 a fungovat jako matka, hlavně.
    To je můj největší cíl.
  • 00:18:50 -Malinký ji motivuje moc,
    protože když už byla těhotná,
  • 00:18:55 tak jsme si spolu říkaly,
    co všechno budeme dělat,
  • 00:18:59 až se to miminko narodí.
  • 00:19:01 Jak si budeme vzájemně
    pomáhat.
  • 00:19:03 Jak já jí budu pomáhat
    a takový.
  • 00:19:08 Bohužel všechno bylo jinak,
    než jsme si naplánovaly.
  • 00:19:15 A tak právě proto,
  • 00:19:17 že si toho malého chce
    aspoň trošinku užít, tak bojuje.
  • 00:19:21 -Pokud zůstane tak pozitivně
    motivovaná,
  • 00:19:23 jak je v této chvíli,
    tak má velkou šanci,
  • 00:19:26 že toho svého velkého cíle
    aspoň z velké části dosáhne.
  • 00:19:31 -Tak Jitko, je někdo,
    kdo ti pomáhá?
  • 00:19:33 Kdo ti dodává energii?
  • 00:19:36 -Tak určitě rodiče, ti nejvíc
    vlastně,
  • 00:19:38 každodenní kontakt s nima,
    minimálně telefonický.
  • 00:19:43 Pak vlastně malý mi taky pomáhá,
    ten mě hodně drží.
  • 00:19:47 Aniž by si to uvědomoval
    on sám.
  • 00:19:50 A z rodiny vlastně všichni,
    no.
  • 00:19:52 -Sestra pro mě znamená
    všechno.
  • 00:19:55 Jsme kousek od sebe,
    jsme dvojčata.
  • 00:19:58 Znám ji moc dobře
    a mám ji hrozně rád.
  • 00:20:01 Myslím, že určitě jakoby
    přehodnotila život.
  • 00:20:04 Nebo prostě životní priority
    a to.
  • 00:20:06 Dřív to asi bylo úplně jiný.
    Jak se to stává, jak to bývá.
  • 00:20:12 Musí se asi člověku něco stát,
    aby si uvědomil,
  • 00:20:16 že to má být všechno jinak.
  • 00:20:19 -Ono je vlastně všechno zlý
    pro něco dobrý.
  • 00:20:21 Protože tím si člověk
    uvědomí,
  • 00:20:24 že má kolem sebe
    úplně úžasný lidi.
  • 00:20:34 Chtěla bych,
    aby to nebylo jenom tak,
  • 00:20:37 že mě vyvezou ven na vozíčku,
    jakože to je starost,
  • 00:20:41 kam se mnou, aby to pro mě
    bylo pohodlný.
  • 00:20:44 Chtěla bych prostě,
  • 00:20:46 aby na mě furt někdo nemusel
    brát ohled.
  • 00:20:49 -Takže chodíš s berlí,
    začínáš s berlí.
  • 00:20:51 Tak to je výborný začátek.
  • 00:20:54 -A teď mám už i boty,
    které si sama zvládnu obout.
  • 00:20:56 Tak to je úplně super.
    -Tak to je krásné!
  • 00:20:59 -Tu čtvrt hodinu v kuse taky jdu.
    -To je super.
  • 00:21:01 -Však jo.
    A já ještě budu pokračovat.
  • 00:21:04 -Ano, ano.
    -To jsme teprve na začátku.
  • 00:21:09 -Přivítejte Jitku, maminku Renatu
    a tátu Milana!
  • 00:21:20 Jitko, úžasně kráčíš.
    -Krásně!
  • 00:21:24 -Že jo?
    Jsi s tím spokojená?
  • 00:21:27 -Tak určitě.
  • 00:21:29 Ještě se to bude pilovat,
    ale už takhle je to dobrý.
  • 00:21:33 -Tak budeš to pilovat,
    to je neuvěřitelný pokrok.
  • 00:21:34 Alespoň co já jsem viděl.
  • 00:21:37 -Taky jsme na tom makali
    pořádně se sestřičkou.
  • 00:21:39 -Že jo?
    Jedete rovnou z lázní?
  • 00:21:41 -Přímo.
    -Z lázní.
  • 00:21:44 -Jak dlouho jsi tam byla?
    -4 týdny.
  • 00:21:47 -Když jsem k vám vtrhnul domů,
    co sis myslela?
  • 00:21:51 -Že přišel pan protetik
    a je někomu podobnej.
  • 00:21:57 -A co jste si mysleli vy?
    -Že to bude nějaký hezký dárek.
  • 00:22:02 Ale nevěděli jsme co.
  • 00:22:05 -Teda aspoň doufám,
    že jsme se strefili.
  • 00:22:07 A že to byl dárek takový
    nejdůležitější,
  • 00:22:10 protože nejlepší dárky jsou takové,
    které jsou taky užitečné.
  • 00:22:14 Ty jsi asi využívala veškeré té
    terapie na sto procent.
  • 00:22:18 -No, minimálně jsem se to snažila
    nějakým způsobem nahradit,
  • 00:22:22 když jsem se sekla ve výtahu
    nebo něco takovýho.
  • 00:22:26 -Jasně.
    Co jsi dělala ve volném čase?
  • 00:22:29 Protože byly taky večery.
    -Byly večery.
  • 00:22:32 Tak ty jsem buď trávila
    na telefonu se všema blízkýma.
  • 00:22:35 A nebo dokud tam byli sousedi,
    kluci od vedle,
  • 00:22:39 tak jsme si povídali
    s klukama.
  • 00:22:42 -Byli tam kluci odvedle?
    -No.
  • 00:22:46 -O tomhle vy víte?
    -Víme.
  • 00:22:49 -Víte o klukách, jo?
    -Víme o klukách.
  • 00:22:51 -A kde byli?
    -Byli už takoví starší.
  • 00:22:54 -Byli kluci jako vedle v pokoji?
    -Na balkoně.
  • 00:22:58 -To byli Moraváci.
    -My jsme se scházeli u pokoje.
  • 00:23:00 Kluci s krátkýma zobakama.
    -Až takhle?
  • 00:23:05 A to byly večer takovýhle mejdany,
    jo?
  • 00:23:08 -No, oni chtěli,
    a já, když jsem je viděla,
  • 00:23:11 jak druhý den bulili,
  • 00:23:14 tak jsem se toho nechtěla moc
    zúčastňovat.
  • 00:23:17 -Ale trošku ti to zpříjemnilo...
    -Jo, to určitě.
  • 00:23:19 Sranda byla.
  • 00:23:20 -Co ti nejvíc chybělo?
    -Spánek mi chyběl dost.
  • 00:23:24 Ale jako jinak...
    Že jsou všichni tak daleko ode mne.
  • 00:23:30 -Stýskalo se ti po rodině.
    -Tak. To dost.
  • 00:23:34 -Na co se nejvíc těšíš?
    -Těším se zítra na Fandu.
  • 00:23:39 -A Fanda se taky určitě těší
    na tebe.
  • 00:23:43 -Snad jo.
    -A že se vyspíš ve své posteli.
  • 00:23:46 -Na to se taky těším.
    Na kvalitní dlouhej spánek.
  • 00:23:49 -Sice asi nebude nikdo vedle
    na balkoně, ale aspoň bude klid.
  • 00:23:53 -Tak.
    -Co vy?
  • 00:23:56 Pozorovali jste nějaký rozdíl?
    Já jsem teda, samozřejmě
  • 00:23:59 neznám vaši dceru
  • 00:24:00 tak jako vy, ale já jsem na ní
    viděl rozdíl.
  • 00:24:03 -Jo, určitě.
    -I v očích.
  • 00:24:06 -Ano, ano, byla rozzářená.
    -Rozzářená.
  • 00:24:09 Viděl jsem, že ta dřina
  • 00:24:11 a to, jak tam makala,
    že jí to svědčí.
  • 00:24:13 Viděli jste to taky?
    -Viděli, určitě ano.
  • 00:24:16 -Všechno to bylo na ní znát.
    Byla ve větší pohodě.
  • 00:24:21 -Já si taky myslím.
    -To jí pomohlo, no. Moc.
  • 00:24:25 -Já jsem hlavně potřebovala
    makat.
  • 00:24:28 Potom drzá až vyzývavá,
    když mám roupy.
  • 00:24:30 Takže jsem potřebovala dřít,
    no.
  • 00:24:34 -Co si myslíš,
    že byl největší pokrok,
  • 00:24:37 kdybys mohla teď říct,
    že už to skončilo.
  • 00:24:40 Když já jsem tam byl,
    to ještě rehabilitace probíhala.
  • 00:24:43 Teď, po těch 4 týdnech,
  • 00:24:45 jaký rozdíl na sobě můžeš
    vypozorovat?
  • 00:24:49 -No, hlavně jsem byla ráda
    za to,
  • 00:24:50 že dokážu být sama na pokoji
    a že jsem nepotřebovala
  • 00:24:54 nikoho akutně mít furt
    u sebe.
  • 00:24:57 Sama do sprchy, ze sprchy...
  • 00:25:00 -Že to zvládáš bez té asistence,
    že jo?
  • 00:25:03 -Tak, ano.
    -Tak to jsme viděli,
  • 00:25:06 že se tam objevil ten slavný
    sval.
  • 00:25:09 -A hlavně ten slavný sval.
    A to nejenom jeden.
  • 00:25:11 -Nejenom jeden!
  • 00:25:13 To jsou další svaly,
    o kterých teda nevíme.
  • 00:25:15 -No, ty si zatím schovávám.
    Ty, až ukážu, tak...
  • 00:25:19 -Tak to je úžasný.
  • 00:25:21 Já jsem viděl, že to je velká
    radost.
  • 00:25:23 A samozřejmě, aby nebyla,
    že jo.
  • 00:25:26 Jitko, ty máš kolem sebe
    spoustu lidí,
  • 00:25:29 kteří ti dali podporu,
    pomáhají ti, mají tě rádi.
  • 00:25:34 Ale jenom jeden z nich byl
    dárce.
  • 00:25:37 Jeden z nich nám napsal
    a chtěl,
  • 00:25:39 abychom pro tebe něco udělali.
  • 00:25:41 Určitě jsi přemýšlela,
    kdo to byl.
  • 00:25:44 -Úplně všichni mě napadli.
    -Tak to je jasný.
  • 00:25:47 Ale nebyli to teda všichni.
    Byl to ten jeden člověk.
  • 00:25:56 Ty se to dozvíš, samozřejmě.
    Ale tipneš si?
  • 00:26:01 -No, asi si netipnu,
  • 00:26:03 protože bych fakt musela
    vyjmenovat...
  • 00:26:06 To bychom tu možná byli
    do večera.
  • 00:26:09 -To je ale krásný!
  • 00:26:10 Představ si,
    že můžeš něco takovýho říct.
  • 00:26:13 Jsou lidé, kteří by přemýšleli,
    aby našli jednoho.
  • 00:26:15 A ty řekneš,
    že máš tolik lidí,
  • 00:26:17 kteří by byli ochotni
    pro tebe něco takového
  • 00:26:20 krásného udělat.
    To je...
  • 00:26:22 To musí být hrozně hezký
    pocit.
  • 00:26:24 -Každopádně, ať to byl kdokoliv,
    tak jsem mu vděčná. To určitě.
  • 00:26:27 -Budeš mí možnost za chvilku
    tu vděčnost projevit.
  • 00:26:31 A co vy?
    Přemýšleli jste?
  • 00:26:35 -Přemýšleli. A také nás napadala
    spousta lidí.
  • 00:26:40 -To je teda skvělý.
    To je takový seznam...
  • 00:26:43 Takových by bylo, že jo?
    -Právě, je jich dost.
  • 00:26:47 Právě mě nikdo nenapadá.
    Nevím.
  • 00:26:50 -Dobře.
    Tak já vás nebudu napínat.
  • 00:26:52 Přivítejte...
    Kateřinu!
  • 00:27:02 -Kateřino, dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:27:05 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:27:07 -Ahoj.
    -Čau.
  • 00:27:12 -Tak je to venku.
    Jitko, Kateřina.
  • 00:27:16 Znáte se?
    Jste kamarádky?
  • 00:27:18 -Jenom od vidění.
    -Jsme sestřenice, no.
  • 00:27:22 Takže se známe velmi dobře.
    Viď?
  • 00:27:25 -Netušila, protože ten seznam
    je tak dlouhý, že si netipovala.
  • 00:27:29 Ale určitě tam taky někde byla
    v tom seznamu, že jo?
  • 00:27:32 -Taky jsem si na ni myslela.
    -Že jo?
  • 00:27:36 -Ona to asi neví,
    ale pro mě je prostě člověk,
  • 00:27:39 který mi dodává plno energie,
    když já kolikrát
  • 00:27:43 ze dvou dětí jsem na prášky,
    když to tak řeknu.
  • 00:27:47 Takže si na ni vždycky vzpomenu
    a říkám si,
  • 00:27:49 co by za to asi dala ona,
    kdyby mohla být vyčerpaná
  • 00:27:52 každý den z dětí
    a z každodenních starostí.
  • 00:27:55 Takž asi to ani neví,
    ale strašně často
  • 00:27:58 na ni myslím
    a dodává mi plno síly a energie.
  • 00:28:02 -Ona bude,
    jestli bude takhle tvrdohlavá,
  • 00:28:04 ona bude takhle vyčerpaná.
    Ten čas přijde.
  • 00:28:07 Jitko, ty máš teď možnost
    Kateřině cokoliv říct.
  • 00:28:11 -Já ti moc děkuju, Kateřino.
    -Nemáš zač.
  • 00:28:16 Já jsem ráda,
    že jsem ti mohla udělat radost
  • 00:28:19 a byla bych ještě radši,
    aby ji to opravdu furt hnalo dál
  • 00:28:23 a jsem ráda, že jí to aspoň trošku
    pomohlo v něčem dál.
  • 00:28:26 -Já myslím, že určitě, jak ji vidím
    a jak jsem ji viděl předtím.
  • 00:28:29 A to nemyslím opravdu
    jenom fyzicky,
  • 00:28:32 to ví ona nejlíp,
    co už dokáže
  • 00:28:34 a co předtím nedokázala,
    ale psychicky.
  • 00:28:37 Ty jsi opravdu trošku jiná.
    -Rozzářená.
  • 00:28:41 -Rodiče, chcete vy něco říct
    Kateřině?
  • 00:28:44 Máte možnost.
    -Chceme jí moc poděkovat.
  • 00:28:47 Děkujeme, Kačenko,
    za dobrý nápad a za realizaci.
  • 00:28:51 -Kačenko, děkujeme moc.
    To je nejkrásnější dárek.
  • 00:28:55 -Tak to jsem moc ráda.
  • 00:28:57 -Nejkrásnější dárek,
    jaký jsi mohla dát.
  • 00:29:00 A kdyby ji to aspoň o kousek
    poposunulo, tak je to krásný.
  • 00:29:03 -Já myslím, že jo.
  • 00:29:06 -Ježiš, to je krásný.
    -Tohle je pro vás.
  • 00:29:09 -To je krásný.
    -Protože myslíte na druhé.
  • 00:29:10 -Děkuju moc.
    -Máte dobré srdce.
  • 00:29:12 -Děkuju moc, mockrát děkuju.
    -Jitko.
  • 00:29:15 Tohle je samozřejmě pro Fandu.
    Pro koho jiného.
  • 00:29:18 -Děkuju. My si to vezmeme spolu.
    Děkuju.
  • 00:29:22 -A já ti přeju, abys byla pořád
    taková bojovnice, jaká jsi.
  • 00:29:27 A já věřím,
    že to všechno dobře dopadne.
  • 00:29:29 Tak, jak jsem tě poznal,
    o tom nepochybuju ani na chvilku.
  • 00:29:32 Máš kolem sebe spoustu lidí,
    kteří tě mají rádi.
  • 00:29:35 Ahoj.
    -Ahoj, děkuju.
  • 00:29:37 Měj se krásně.
  • 00:29:42 Další příběh je o muži,
  • 00:29:44 který nedávno oslavil
    65. narozeniny.
  • 00:29:46 Spolu s námi se alespoň
    na chvilku vrátil do svého mládí.
  • 00:29:54 Trampování po lescích a večery
    u ohně s kytarou.
  • 00:29:57 To prý kdysi neodmyslitelně patřilo
    do života pana Miroslava.
  • 00:30:01 Dnes jsou jeho součástí bohužel
    urputné bolesti
  • 00:30:05 od těžkého úrazu páteře,
    které se ale stále snaží
  • 00:30:08 překonávat svou oblíbenou
    hudbou.
  • 00:30:11 Napsala nám jeho dcera
    Miroslava.
  • 00:30:16 Mirko, váš tatínek prožil
    mládí jako tramp
  • 00:30:20 a má trampování v srdci.
    Je to pravda?
  • 00:30:22 -Ano.
    Drží ho to dodneška.
  • 00:30:24 Akorát, že nemůže jezdit
    pod širáky, pod stany,
  • 00:30:27 ale ta láska k té hudbě
    pořád přetrvává.
  • 00:30:31 -Proč už nemůže jezdit?
    -Když mu bylo 24 let,
  • 00:30:34 tak prodělal vážnou dopravní nehodu
    a nějaký čas zůstal na vozíku.
  • 00:30:40 Potom teda díky své pevné vůli
    se z toho dostal,
  • 00:30:44 zase začal chodit.
  • 00:30:46 -Tak ony ty nohy se občas postaví,
    že jo, pomocí berlí.
  • 00:30:49 Ten úraz se mu stal,
    když mu bylo 24 let.
  • 00:30:52 -Ano, když jel ráno do práce
    na motorce,
  • 00:30:55 nedostal přednost
    a srazilo ho auto.
  • 00:30:57 Mně byly akorát 4 roky,
    sestře byl rok.
  • 00:31:01 Byl celý život takový akční.
    Pořád něco podnikal.
  • 00:31:05 Takže to pro něj bylo asi hrozně
    těžký, ale vyrovnal se s tím,
  • 00:31:09 protože on je hrozný
    bojovník.
  • 00:31:12 -Ale bolesti pořád má.
    -Bolesti má.
  • 00:31:14 Někdy jsou třeba tak silné,
    že to trvá několik dní
  • 00:31:17 a potom zůstane v nemocnici
    na kapačkách.
  • 00:31:20 -Až takhle silný bolesti?
  • 00:31:22 -On je člověk, který prostě
    nemá rád litování.
  • 00:31:25 Když jsme byly malé holky,
    se sestrou,
  • 00:31:27 tak se vždycky snažil někam
    zavřít,
  • 00:31:29 abychom ho neviděly,
    že on křičí bolestí.
  • 00:31:31 Protože mi přišlo,
    že on se za to stydí.
  • 00:31:34 -Potýká se i s dalšími
    zdravotními problémy.
  • 00:31:36 -Má vrozenou vadu srdce,
    která se začala projevovat
  • 00:31:40 tak kolem 30. roku
    jeho věku.
  • 00:31:43 Aby toho nebylo málo,
  • 00:31:45 tak před dvěma lety měl
    onkologický nález.
  • 00:31:48 Ale tam to naštěstí dopadlo
    dobře,
  • 00:31:51 že stačila jenom operace,
    že to bylo včas zastavené.
  • 00:31:56 -Má vlastní svůj recept na to,
    jak s bolestí bojovat?
  • 00:31:59 -Vezme kytaru.
  • 00:32:01 A když nemá společníky,
    tak si hraje sám.
  • 00:32:03 -No to je úžasný.
    -Tak se probouzí.
  • 00:32:05 A tak začíná každý den.
    -To je skvělý.
  • 00:32:08 -I když se mu stal ten úraz,
    tak jsme ničím nestrádali.
  • 00:32:12 Snažil se nám dát všechno.
  • 00:32:14 Takže my jsme dokonce jezdili
    i pod stan.
  • 00:32:16 Je to spíš takový dobrý
    kamarád,
  • 00:32:19 který je vždycky tady,
    když ho potřebujete.
  • 00:32:22 A vždycky stojí za náma
    a můžu se na něj
  • 00:32:25 kdykoliv obrátit,
    když mám nějaký problém.
  • 00:32:28 -Co bychom pro něj mohli
    udělat my?
  • 00:32:30 -Největší radost mu určitě
    udělá něco,
  • 00:32:32 co je spojený s tou hudbou.
  • 00:32:35 Něco, co se týká country
    a westernu,
  • 00:32:38 protože ten tramp,
    ten pořád v něm je.
  • 00:32:43 -A on také, pokud vím,
  • 00:32:45 bude slavit kulaté narozeniny,
    že jo?
  • 00:32:47 -Ano, bude mít 65.
  • 00:32:50 -Tak to bychom mohli nějak spojit,
    že jo?
  • 00:32:52 -Bylo by to úplně úžasný,
    kdyby se to takhle povedlo,
  • 00:32:55 protože to by byla určitě
    dvojnásobná radost.
  • 00:33:03 -Tak jsme tady.
    Cesta sem nemněla naštěstí
  • 00:33:06 tisíc mil a severní vítr
    také nebyl krutý.
  • 00:33:08 Tak jen doufejme,
    že pan Miroslav nezavelí:
  • 00:33:11 Pověste ho vejš,
    ať se houpá.
  • 00:33:13 Až se objevím ve dveřích.
    Jdeme na to.
  • 00:33:24 Viděl jsem pana Miroslava
    za vraty.
  • 00:33:26 A když nás viděl, tak se schoval.
    A!
  • 00:33:28 Dobrý den.
    Pustíte mě dál?
  • 00:33:30 -Určitě.
    -Jste strašně hodnej.
  • 00:33:33 -Dobrý den.
    -Schneider, dobrý den.
  • 00:33:35 -Já jsem Pavel Kříž,
  • 00:33:37 já jsem z televizního pořadu
    Kousek nebe.
  • 00:33:39 A přijel jsem speciálně
    za váma.
  • 00:33:42 A mám pro vás jako...,
    myslím, že moc krásný překvapení.
  • 00:33:45 -To byste byl...
    -Jestli jsem u správnýho člověka.
  • 00:33:49 Vy jste pan Miroslav a jste
    milovník trampování?
  • 00:33:54 -No, to jo.
    -To je pravda?-Ano.
  • 00:33:56 -A country hudby?
    -Kde jste to vzal? To je pravda.
  • 00:33:59 -Já mám svoje informace.
    -Hm, tak to je teda dobrý.
  • 00:34:02 -Můžu jenom na chviličku dál?
    -Pojďte.
  • 00:34:04 -Máte to tady nádherný.
    Jste muzikant, že jo?
  • 00:34:06 Hrajete na nějaký hudební
    nástroj.
  • 00:34:09 -Tak to je silný slovo.
    -No ne, tak hrajete.
  • 00:34:11 Na co hrajete?
    -Na kytaru.
  • 00:34:14 Tak jezdí sem kamarádi z Berouna
    a tohle.
  • 00:34:16 Tam mám takový sezení.
  • 00:34:17 -Ukážete mi, kde je to sezení?
    -Určitě.
  • 00:34:20 -Tak se půjdeme podívat.
    Tak sem se vejde hodně kamarádů.
  • 00:34:23 -Tady je vaše kytara?
    -To je taková 45letá.
  • 00:34:27 -To jste vy!
    S kytarou.
  • 00:34:29 -Ano.
    -Že jo?
  • 00:34:31 -Támhle jako mladý kluk.
    -Takže taky zpíváte.
  • 00:34:34 -No, zpíval.
    -A to je rok...?
  • 00:34:38 -Asi 69.
    -To jste byl velký fešák.
  • 00:34:40 A pořád jste.
    -Děkuju.
  • 00:34:42 -Vypadáte tady hrozně uvolněně
    a šťastně.
  • 00:34:46 -No, takový chvíle jsou,
    no.
  • 00:34:49 Je jich málo,
    ale pár jich ještě takových mám.
  • 00:34:51 -Muzika vám přináší radost?
    -Určitě.
  • 00:34:53 To už je moje jediná zábava.
    Už nic jiného nemůžu.
  • 00:34:57 -Ale to je nádherná zábava,
    že?
  • 00:34:59 -Tak je, no.
  • 00:35:01 Stačí mi, když si mezi kamarády
    zahrajeme.
  • 00:35:04 Oni mi tolerují ty chyby...
  • 00:35:06 -Říkal jsem,
    že mám pro vás překvapení.
  • 00:35:08 A to překvapení je dobrý.
    -Jsem jedno ucho.
  • 00:35:10 -Že byste odjel na výlet.
    -No, to by se mnou bylo horší.
  • 00:35:15 Já na tom pohybově
    moc dobře nejsem.
  • 00:35:18 -O všechno je postaráno.
    To my víme.
  • 00:35:21 Ale věříme,
    že budete moc spokojený.
  • 00:35:25 Bude to stát za to, fakt.
    -Tak já proti tomu nic nemám.
  • 00:35:28 -Tak to je super!
    Já mám z toho radost.-Tak jo.
  • 00:35:47 -Já jsem nic takovýho
    ještě nikdy neviděl.
  • 00:35:49 -A věděl jste o tom,
    že existuje westernové městečko?
  • 00:35:52 -To jsem nevěděl.
    -Člověk má takový pocit,
  • 00:35:54 jako by byl v nějakým westernu,
    když se podívá.
  • 00:35:56 -No, no.
    -Tady je saloon...
  • 00:35:58 Tady prochází po tom písku...
    -Tak viděl jsem v televizi
  • 00:36:01 sem tam něco takovýho,
  • 00:36:03 ale živě jsem to ještě neviděl,
    to ne.
  • 00:36:06 Že takovýho něco v Česku je,
    to jsem nevěděl.
  • 00:36:13 -Vítej, Mirku, v našem městě.
    Mně říkají Ramiro.
  • 00:36:16 -Míra, děkuju.
    -A tohle je Martin.
  • 00:36:19 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:36:21 -Pokud tady chceš s námi
    něco zažít,
  • 00:36:23 tak první musíš jít s námi
    do indiánské vesnice,
  • 00:36:25 kde se setkáš s naším
    šamanem.
  • 00:36:28 Jdeš do toho?
    -Ano, jdu.
  • 00:36:30 -Tak kudy, kluci?
  • 00:36:31 -Samozřejmě tímto směrem
    nechť vedou vaše kroky.
  • 00:36:39 -V týpí na Miroslava čeká jeho
    nejlepší kamarád Ruda.
  • 00:36:43 Tak jsem zvědavý,
    jestli ho pozná.
  • 00:36:49 -Šaman tady není od toho,
    aby dlouze řečnil.
  • 00:36:52 Ale jednu věc říct musí.
    Vidím, že následující dva dny
  • 00:36:57 budou plné hojnosti
    a plné překvapení.
  • 00:37:01 -Mluvil jsi někdy se šamanem?
    -Ne.
  • 00:37:03 -A jak se ti zdá ten šaman?
    Dobrej, ne?
  • 00:37:06 -Já jsem ho nikdy neviděl,
    takže...
  • 00:37:08 -Šamane?
    Ukaž se nám.
  • 00:37:14 -Čau, Míro.
    -Tak Ruda, co?
  • 00:37:20 Víš, proč je tady Ruda šaman?
    Aby sis to tady užil taky
  • 00:37:23 s někým, koho znáš,
    s nějakým kamarádem, ne?
  • 00:37:26 -To je můj nejstarší
    a nejlepší kamarád, ano.
  • 00:37:29 -Tak jsi rád, že je tady, ne?
    -Samozřejmě, že ano.
  • 00:37:32 -Takže příjemný překvapení.
    -Určitě.
  • 00:37:34 Přes 40 let jsme kamarádi.
    Ale nepoznal jsem tě.
  • 00:37:36 -Že ne?
    -Ne, opravdu že ne.
  • 00:37:38 -To jsem rád.
    To byly nervy.
  • 00:37:41 -Ani podle hlasu ne.
    -Tak to já jsem se právě bál!
  • 00:37:45 -Jestli jsi neměl ohnivou vodu,
    nebo něco takovýho.
  • 00:37:47 Udělali jste mi teda strašnou
    radost.
  • 00:37:50 Na to budu vzpomínat do smrti.
    Musíme to zapít.
  • 00:37:52 -Zapijem.
  • 00:38:00 -A kde jste se poznali?
    -V Kladrubech. Bohužel.
  • 00:38:04 Lepší by to bylo někde
    v hospodě,
  • 00:38:06 ale bohužel to bylo
    v Kladrubech.
  • 00:38:08 -Ale tam byla taky hospoda.
  • 00:38:10 -Ruda měl trabanta kombíka,
    víkendy byly volný,
  • 00:38:11 tak jsme jeli jakoby na čundr,
    viď?
  • 00:38:13 -Na Sázavu.
    -Vzali jsme si kytary
  • 00:38:15 a seděli jsme tam na nějaký
    pasece.
  • 00:38:18 Tam jsme si brnkali
    a spali jsme v tom trabantu.
  • 00:38:22 Dovedeš si představit...
    -Moc ne.
  • 00:38:24 Oba dva jste tam spali
    celou dobu?
  • 00:38:27 -To se otevřely zadní dveře.
    Nohy nám čouhaly ven.
  • 00:38:30 -Rudo, já se zeptám.
  • 00:38:32 To přátelství je určitě
    hodně silný.
  • 00:38:33 Co bys mi o Mirkovi řekl?
    Jaký je to člověk?
  • 00:38:36 -Nejvýraznější vlastnost,
    tak to je pracovitost.
  • 00:38:40 Protože už když jsme byli spolu
    v Kladrubech,
  • 00:38:43 tak jsme si povídali
    jak ten život půjde dál,
  • 00:38:47 co vlastně zvládneme,
    co nezvládneme.
  • 00:38:50 A tak on už mi povídá:
    Já budu stavět barák.
  • 00:38:54 A fakt ten barák postavil.
    Dokázal to.
  • 00:38:57 -Dokázal to.
    To je úžasný.
  • 00:39:01 -On prostě musí.
    Ne, že by to měl za povinnost.
  • 00:39:04 Ale on bez toho nemůže žít.
    -Ona to byla taková motivace
  • 00:39:06 k životu, víš?
    Člověk si s tím dokazoval něco,
  • 00:39:10 že jsi prostě ten handicap
    nějak odbourával.
  • 00:39:14 Já to neumím vysvětlit, ale...
    -Já tomu rozumím.
  • 00:39:18 -Vlastně potřebujeme žít tak,
  • 00:39:21 aby ten náš život
    nevyvolával soucit.
  • 00:39:24 A to Míra vlastně dokázal.
    Neměl to lehký,
  • 00:39:28 ale prostě to bez tý práce
    nemohl být.
  • 00:39:30 -Něco jsi vybudoval,
    měl jsi z toho radost.
  • 00:39:32 Nějakou motivaci k tomu životu,
    víš?
  • 00:39:36 -Byl jsi šťastný v tom okamžiku.
    -Já jsem se přivázal
  • 00:39:38 páskem ke stromu,
    že budu kádrovat písek.
  • 00:39:42 Jo, ty brďo. Ty blázne, já myslel,
    že se zblázním bolestí.
  • 00:39:47 Tak jsem musel na kolena
    nebo na zem.
  • 00:39:50 Jak tomu propadneš,
    tak jsi prohrál.
  • 00:39:52 Protože to je všechno
    o bolesti.
  • 00:39:54 Když se snažíš chodit,
    tak musíš furt něco přemáhat.
  • 00:39:57 Takže si ťukneme.
  • 00:39:59 Na zdravíčko.
    -Na zdraví.
  • 00:40:03 A zítra zase budeme pokračovat.
    -Tak se se šamanem těšíme.
  • 00:40:06 Už jsi přišel na to,
    kdyby to nešlo smazat dolů,
  • 00:40:09 jak by ses s tím smířil,
    kdybys to měl mít na furt?
  • 00:40:12 -Já jsem s tím smířenej.
    -Už jsi s tím smířenej.
  • 00:40:15 Tak si na to musíme zvykat.
    A nebuďme krutí, sluší mu to.
  • 00:40:32 -Natáhnout a vypustit ji.
  • 00:40:35 -Ty se budeš dívat.
    Ty to nemůžeš házet, jo?
  • 00:40:41 -Jo, je tam.
    To je těch prvních pět let.
  • 00:40:43 Pak už to jde.
    -Takhle přesně to má bejt.
  • 00:40:50 -Teď jsem ji zavěsil.
  • 00:40:54 -Hm, no dobrý.
    -Se lepším.
  • 00:40:59 -No, tak jako...
    -Jsi dobrej.
  • 00:41:05 -Tak další.
    -Střílíš do mýho terče.
  • 00:41:08 -Protože vím,
    že tam to šlo dobře.
  • 00:41:13 -Super, hoši.
    -Tohle se nám dařilo.
  • 00:41:19 -Trefa.
    -No, paráda.
  • 00:41:22 -To si teda zaslouží doušek.
    -Och!
  • 00:41:25 Tak na zdraví,
    páni indiáni.
  • 00:41:29 -Míra je už od mládí
    vášnivý tramp.
  • 00:41:32 Teď jsme se s vámi zase dostali
    o několik desítek let zpátky.
  • 00:41:37 Do té atmosféry tady
    v Boskovicích.
  • 00:41:41 -Bum.
    Připadám si jako kovboj.
  • 00:41:44 -Řádili jsme tady jako mladí
    kluci.
  • 00:41:47 Zastříleli jsme si lukem,
    stříleli jsme po sobě...
  • 00:41:57 Tak to podej!
  • 00:42:04 Bejval to můj kamarád.
    Netrefil!
  • 00:42:09 Pár mrtvejch bylo...
  • 00:42:13 Ty brďo, mně píská v uších.
  • 00:42:15 -Myslím, že na to budeme
    dlouho vzpomínat.
  • 00:42:26 -Tak, kluci,
    teď jsme tady v naší
  • 00:42:28 jezdecké aréně,
    kde vám za chviličku ukážeme,
  • 00:42:31 co všechno se dá dokázat,
    když má člověk krásný vztah
  • 00:42:35 se svým přítelem, s koněm.
    Žádný rodeo tady nečekejte.
  • 00:42:40 Vidíte, že Dáša nemá žádný
    ostruhy,
  • 00:42:42 koně nemají žádná udidla,
    v hubě žádný železo, nic takovýho.
  • 00:42:59 -Sílu mi dodávají kamarádi
    a koníky. Prostě nějaká činnost.
  • 00:43:05 A něco takovýho,
    co jsem prožil tady,
  • 00:43:07 tak to už vůbec,
    to je vůbec nádherný.
  • 00:43:19 Když máš nějaký handicap
  • 00:43:21 a prostě se domu podáš,
    tak jsi prohrál.
  • 00:43:24 Ale třeba Ruda...
    Nikdy jsme se necítili
  • 00:43:27 nějak méněcenní tím,
    že jsme měli handicap nebo to.
  • 00:43:30 Hráli jsme košíkovou
    na vozejkách.
  • 00:43:32 Vypadl jsem z vozíku
    a přišel zřízenec,
  • 00:43:34 posadil tě zpátky a jelo se dál.
    Je to na vůli, no.
  • 00:43:40 Ty jsi krásnej koníček.
  • 00:43:44 Stejně máte divnou tu díru
    támhle v té skále nahoře.
  • 00:43:47 -Myslíš žu díru v kulisách?
    -Takový nepřirozený.
  • 00:43:50 -Chlapi, já, když takhle mávnu...
    -Jo!
  • 00:43:58 -A díra je zalepená.
    Dobrý?
  • 00:44:00 Může to tak být, kamaráde?
    -Může.
  • 00:44:04 Říkal jsem,
    že se to nějak zasype
  • 00:44:06 nebo něco takovýho,
    ale tohle jsem nečekal.
  • 00:44:09 -My rádi děláme překvapení.
    -To se vám povedlo.
  • 00:44:15 -Čau, chlapi.
    -Ahoj.
  • 00:44:17 To je dlouhán...
  • 00:44:19 -Massa Bob, je všechno připravené?
    -OK.
  • 00:44:21 Come on, please.
  • 00:44:24 Pánové, večeře na vás čeká.
  • 00:44:31 -Překvapení!
    -Ježišmarija.
  • 00:44:37 Tak tohle jsem teda nečekal.
    -To je dobře, to je překvapení.
  • 00:44:42 Tak se rozjeď k rodině, ne?
    -Ahoj.
  • 00:44:56 Když jsem seděl za tím stolem
    a viděl jsem,
  • 00:44:59 že ty lidi jsou tam všichni
    kolem mě
  • 00:45:01 a všechna ta zábava
    je kvůli mně,
  • 00:45:04 tak ten pocit byl
    nevysvětlitelný.
  • 00:45:07 To bylo...
    Že je člověk prostě platnej, no.
  • 00:45:10 To se nedá popsat.
    Hřejivý pocit.
  • 00:45:13 Tak tohle by mě nenapadlo
    ani náhodou.
  • 00:45:16 Něco takovýho, že bych...
    Na to se jen tak nezapomene.
  • 00:45:24 Děkuju vám všem.
  • 00:45:31 -Překvapení!
    -Tohle teda není velký překvapení.
  • 00:45:35 -Díky.
    -Tohle překvapení už tady známe.
  • 00:45:40 -Ani mluvit nemůžu.
  • 00:45:44 -Hezký večer, Mirku.
  • 00:46:14 -Máme pro tebe připravený
    certifikát
  • 00:46:15 jednoho metru čtverečního
    tohoto města.
  • 00:46:18 Takže ten certifikát opravňuje
    toho vlastníka k tomu,
  • 00:46:25 aby se stal skutečným právoplatným
    občanem tohoto města.
  • 00:46:30 -Děkuju z celého srdce.
    A je to pro mě neskutečnej dárek.
  • 00:46:35 A strašně si ho vážím.
  • 00:46:57 -On byl tak trošku v šoku,
    takže měl někdy kamenný výraz.
  • 00:47:06 Nezacházej slunce
    Nezacházej ještě
  • 00:47:14 Já mám potěšení
    Na dalekej cestě
  • 00:47:23 Já mám potěšení
    Na dalekej cestě
  • 00:47:33 Do smrti nejdelší...
  • 00:47:43 Umí!!!
  • 00:47:54 -Já tě moc zdravím.
    Moc tě zdravím.
  • 00:47:56 A mám tady pro tebe
    jeden dárek.
  • 00:48:00 Budeš velice překvapený.
    Je to skládací kytara.
  • 00:48:04 -Když přijel Žalman
    a zahrál mi tady
  • 00:48:06 a já jsem si s ním mohl zabrnkat
    jednu písničku,
  • 00:48:08 tak to byl sen.
  • 00:48:10 A navíc přijel ještě kvůli
    mně!
  • 00:48:12 Tak toho si strašně vážím.
  • 00:48:15 Podívej, jak málo stačí
  • 00:48:20 Když do vázy natrhám
  • 00:48:26 Bílou nocí k milování
  • 00:48:31 Z hor divokej tymián...
  • 00:48:37 -To jsem se celej klepal.
    Samozřejmě jsem měl trému,
  • 00:48:41 že jsem nemohl ani trefit
    na struny.
  • 00:48:45 Ale přesto přeze všechno
    to bylo krásný.
  • 00:48:48 Tak ti přejeme všechno dobré,
    všechno nejlepší.
  • 00:48:52 Hlavně hodně zdraví.
  • 00:48:54 Ať jsi tady dlouho
    a s písničkami dlouho s náma.
  • 00:48:59 JÁSOT
  • 00:49:12 Přivítejte trampa Miroslava!
  • 00:49:19 Mirku, ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:49:22 -Ahoj, posaď se.
    Já tě vítám ve studiu.
  • 00:49:25 -Děkuju.
  • 00:49:27 -Celou dobu jsem to v Boskovicích
    sliboval a jsi tady.
  • 00:49:31 Já jsem říkal v úvodu,
    že jsme chtěli,
  • 00:49:34 aby ses aspoň na chvilku vrátil
    do svého mládí.
  • 00:49:38 -Tak to se vám povedlo určitě.
    To bylo,
  • 00:49:42 jak když jsem do dětských let
    přišel zpátky.
  • 00:49:46 Zastřílel jsem si, zaházel
    sekyrkou...
  • 00:49:49 -Házíš dobře sekyrkou.
    To jsem viděl,
  • 00:49:51 to je překvapující.
  • 00:49:53 -To je právě z toho mládí
    naučený.
  • 00:49:55 -Ty jsi házel sekyrkou v mládí?
    -Tak já byl v lese furt.
  • 00:49:58 Já bydlel kousek od lesa.
    -No.
  • 00:50:01 A jde ti i ta lukostrelba,
    musím říct.
  • 00:50:04 Střílíš do jiného terče, malinko,
    ale tam ti to jde.
  • 00:50:08 Tam jsi blízko toho středu.
  • 00:50:10 Řekni mi,
    když jsem k vám takhle vpadnul,
  • 00:50:14 já vím, tam to byl vpád,
    tak ty jsi se rozmýšlel.
  • 00:50:18 Jestli zdravotně a tak,
    kvůli bolesti
  • 00:50:21 a jestli nějaký výlet
    zvládneš.
  • 00:50:24 -Ale na druhou stránku jsem si to
    zase nechtěl nechat ujít.
  • 00:50:26 -Že jo?
    Trošku to tam vzadu bylo.
  • 00:50:28 Přeci jenom - co.
    Ty jsi nevěděl, kam jedeš.
  • 00:50:31 -To jsem nevěděl,
    ale navnadil jsi mne,
  • 00:50:34 že country, příroda
    a nějaký takový, to mluvilo.
  • 00:50:38 -Já umím trošku navnadit.
    To umím.
  • 00:50:40 Po všech těch zážitcích,
    po tom, co jsi to absolvoval,
  • 00:50:43 tak doufám, že jsi rád,
  • 00:50:45 že jsi nás neposlal zpátky
    do Prahy, že jo?
  • 00:50:48 -To by mě sakra mrzelo.
    Teďko.
  • 00:50:50 -To jsem rád.
    Já jsem taky rád.
  • 00:50:53 Když jsi dorazil a z jistil
    jsi - western,
  • 00:50:57 městečko Boskovice,
  • 00:50:59 tak jsem tě vzal do toho týpí
    a tam byl ten šaman.
  • 00:51:03 Ty jsi vůbec nepoznal,
    kdo ten šaman je!
  • 00:51:08 -Ne.
    -My toho šamana tady dneska máme.
  • 00:51:11 Rudo, ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:51:14 -Jak se ti hrálo?
    Jaký to bylo, být šamanem?
  • 00:51:17 -Mně už to zůstalo.
    Já už teď léčím lidi...
  • 00:51:20 -Jo? Maluješ se doma takhle?
    -Vždycky se namaluju.
  • 00:51:24 -Malinko bubnuješ?
    -No.
  • 00:51:26 -Co sousedi?
    -Na Černým mostě se seběhnou.
  • 00:51:29 -My jsme zmiňovali tu sekyrku.
    A tu lukostřelbu.
  • 00:51:33 Takže jste byli trošku rivalové.
    Byl to boj?
  • 00:51:36 -Myslím, že to byla spíš
    sranda než boj.
  • 00:51:38 -Ale potom, když došlo ke střelbě,
    tak už moc ne, co?
  • 00:51:41 A potom ten souboj.
    -Když se to vyhrotí...
  • 00:51:44 -Když už se to vyhrotí
    a dojde na pistole,
  • 00:51:47 že jo, tak to ve westernu
    už jde do tuhého.
  • 00:51:49 -To se pak těžko člověk
    ovládá.
  • 00:51:51 -Soupeřili jste v něčem?
    Ale teď myslím v dobrým.
  • 00:51:54 Spolu za těch 40 let?
    -Já myslím, že ne.
  • 00:51:58 -Ne, asi ne.
    -Vždycky to takhle pěkně běželo.
  • 00:52:03 Až došlo na ty pistole.
    -Až došlo na pistole.
  • 00:52:07 -Plánoval jsi nějakou oslavu
    65. narozenin?
  • 00:52:11 -Ještě furt ji plánuju.
    -Ještě furt.
  • 00:52:14 Tak další?
    -Ještě jsem to neoslavil.
  • 00:52:17 Mimo toho. Takováhle oslava
    se mi nemůže povést.
  • 00:52:21 Myslím, málokomu by se takováhle
    oslava mohla povést.
  • 00:52:24 -Schoval sis doma ty dárky?
  • 00:52:26 -Ty železa, jak ohýbali
    kolem krku, ty mám doma.
  • 00:52:30 -Máš je doma.
    -Mám je doma podepsané.
  • 00:52:32 V té mojí hospůdce.
    -To je na to to správný místo.
  • 00:52:36 -A certifikát samozřejmě.
    -Certifikát.
  • 00:52:38 Chystáš se tam?
    -Tak vždyť tam mám pozemek.
  • 00:52:41 -Když tam něco vlastníš,
    musíš to zkontrolovat.
  • 00:52:44 Co se ti děje s pozemkem.
    -Tak musím se o něj starat, ne?
  • 00:52:46 -Zasadíš tam něco?
    Nebo to necháš ladem.
  • 00:52:50 -To ještě nevím.
    Až se domluvím tam s nima.
  • 00:52:54 Co bych tam mohl vysadit.
    -Ale vrátíš se tam někdy?
  • 00:52:56 -Strašně rád bych.
    S kamarádama...
  • 00:52:59 Mám domluvené, že tam přijedeme
    celá kapela.
  • 00:53:03 -Opravdu?
    -Mám to domluvený.
  • 00:53:06 Když tam přijede celá kapela,
    tak jsme tam zadarmo.
  • 00:53:09 -Až takhle, jo?
    -Až tak.
  • 00:53:12 -Pozveš taky Rudu?
    -Tak to je samozřejmý.
  • 00:53:15 -Jasně.
    Ty už sis tam ale zahrál.
  • 00:53:18 -Tak to bych nikde neříkal
    nahlas.
  • 00:53:22 -Co ten hřeb večera, aspoň měl být.
    Pavel Žalman Lohonka?
  • 00:53:28 -Tak já ho znám.
    Bydlel kousek od nás.
  • 00:53:32 V Budějicích je hodně těchto
    muzikantů.
  • 00:53:34 Ale takhle osobně jsem s ním
    nikdy nebyl, takhle osobně.
  • 00:53:40 Ale měl jsem takovou trému,
    že jsem měl co dělat,
  • 00:53:43 abych tu kytaru udržel.
    -Ale nebylo to poznat.
  • 00:53:46 Já jsem se na to taky díval
    a to vypadalo,
  • 00:53:49 že ses zapojil
    a že normálně hrajete spolu,
  • 00:53:51 jako když spolu hrajete
    denně.
  • 00:53:54 -To jsem rád, že to tak vypadalo.
    -No.
  • 00:53:56 A ty jsi tu kytaru dostal, že jo?
    -No.
  • 00:53:58 -Je něčím zvláštní?
    -Je ze tří dílů.
  • 00:54:01 To je asi zvláštní pro každého.
    Já jsem to ještě nikdy neviděl.
  • 00:54:05 -Ale to je dobrý, když si složíš
    kytaru do kufříku...
  • 00:54:07 -Na záda.
    -Tak to je hrozně praktický.
  • 00:54:11 -Je to taková první pomoc, no.
    -První hudební pomoc.
  • 00:54:14 -No, přesně.
    -Tak to je parádní.
  • 00:54:16 Hrál jsi na ni už?
    -No jéje!
  • 00:54:18 Teď tam byli o víkendu kamarádi
    z Berouna,
  • 00:54:20 jak jste tam viděli
    na těch fotkách,
  • 00:54:23 tak jsme ji hned...
  • 00:54:24 -Hned jste ji provětrali.
    -Tak ještě čekám jednoho.
  • 00:54:26 Ten vyrábí kytary,
    tak ten se bude divit.
  • 00:54:28 -Mirku, ty víš, že tohle všechno -
    ten tvůj návrat do mládí
  • 00:54:32 a tyhle všechny zážitky,
    oslava -
  • 00:54:35 to všechno si pro tebe někdo
    přál.
  • 00:54:40 Někdo nám napsal a chtěl,
    abychom to zařídili.
  • 00:54:44 Tušíš, kdo to byl?
    -Netuším.
  • 00:54:47 Samozřejmě, že jsem něco tipoval,
    ale že bych byl přesvědčený...
  • 00:54:53 -Tak do je dobře, ne.
  • 00:54:55 -Vždycky jste mi to vyvrátili,
    když jsem na někoho myslel.
  • 00:54:58 -Tak to je naše úloha
    ti to vyvracet.
  • 00:55:00 Protože, kdyby ses trefil,
    tak mi ti to nemůžeme říct,
  • 00:55:03 to by nebylo překvapení,
    že jo.
  • 00:55:05 -Ano.
    -To překvapení bude teď.
  • 00:55:07 Chceš to vědět?
    -No, určitě!
  • 00:55:10 -Jo?
    Tak já ti to řeknu.
  • 00:55:13 Takže přivítejte dceru
    Miroslavu.
  • 00:55:21 -Mirko, dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:55:27 -Mirko, co reportáž?
    Líbila se?
  • 00:55:31 -Reportáž byla krásná.
    Já jsem právě neviděla ten začátek.
  • 00:55:33 Měli jsme štěstí,
    že jsme byli u toho zbytku,
  • 00:55:36 ale ten začátek jsem neviděla,
    na ten jsem byla strašně zvědavá.
  • 00:55:39 Ten byl úplně úžasnej.
  • 00:55:41 -Ten začátek,
    jak málem nás tatínek vyhodil?
  • 00:55:43 -Ne, ne, to ne.
    -Začátek...
  • 00:55:47 -Myslím začátek té návštěvy.
    -Westernu.
  • 00:55:51 Mirku, teď už to víš,
    že to byla dcera.
  • 00:55:54 Možná jsi to trošku tušil,
    nebyl sis jistý.
  • 00:55:57 Teď už to víš jistě.
    Dělá takový věci?
  • 00:55:59 Často tě takhle zlobí?
  • 00:56:02 -Tak už mně jednou nechala
    zahrát v rádiu.
  • 00:56:05 To jsem měl teda o 15 let míň.
    -Tak se to pořád stupňuje.
  • 00:56:09 Pozor, co bude v 70, člověče.
    To už bych se bál dopředu.
  • 00:56:14 -Samozřejmě jí moc děkuju
    a jsem moc vděčný za to.
  • 00:56:17 A udělala mi velikou radost,
    jako vždycky.
  • 00:56:22 Mám z toho strašnou radost
    a nikdy jí to nezapomenu.
  • 00:56:33 -Mirko, tohle je pro vás.
    -Děkuju.
  • 00:56:37 -Za to, že myslíte na druhé.
    Moc vám děkujeme.
  • 00:56:41 A, Mirku, já jsem moc rád,
    že jsem tě poznal.
  • 00:56:45 -I já, i já.
  • 00:56:47 -Bylo to perfektní,
    co jsme tam zažili.
  • 00:56:49 A drž se.
    -Děkuju.
  • 00:56:54 -Tak takový byl další
    Kousek nebe.
  • 00:56:57 Doufám, že se vám obě reportáže
    líbily
  • 00:56:59 a že vás přivedly alespoň
    na chvilku na jiné myšlenky.
  • 00:57:03 Krásný zbytek večera
    a na shledanou.
  • 00:57:30 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2015

Související