10. červen 2015

Anna se kdysi provdala do Řecka, kde vedla hospodu a porodila syna Nikolu. Ze vztahu nakonec odešla a vrátila se zpět domů, do Jeseníků, kde se zanedlouho znova vdala. Další své děti ale bohužel mít nemohla, a tak se s manželem rozhodli pro adopci. Nejprve přišel do rodiny Mirek s Aspergerovým syndromem (dnes 23 let), nato Romka Nikola (20 let), trpící poruchou pozornosti. Bohužel, v té době Anin manžel rodinu opustil, ale navzdory všemu, v jejím domě dětí přibývalo. Přišel mentálně postižený Svatopluk (22 let), mentálně postižená, nevidomá a s cukrovkou Tereza (16 let), zanedbávaný Pavel a Radek, týraný Jan a Richard (20 a 17 let), Libor (8 let), Dominik (10 let), Vanesa (8 let), Sára (6 let) a nejmladší Dominika (5 let). Většina dětí žila v otřesných podmínkách a ze svých rodin si odnášejí psychická traumata. Tato obdivuhodná žena si nevybírá děti první kategorie, snaží se pomoci těm, kteří by jinak zůstali v ústavní péči.

Marie je vystudovaná diplomovaná sestra. Dětství prožila s tátou alkoholikem, a tak často raději jezdívala s maminkou a sourozenci na víkend k babičce a dědovi. Právě to se jim stalo osudným. V červnu 1995 cestovali lokálkou po známé trati, když se na ně vyřítily čtyři nákladní vagóny. Při této tragédii pohaslo 19 životů. Mezi přeživšími byla tenkrát těžce zraněná Marie, která viděla umírat svoji maminku a brášku. Jizvy na těle se časem zahojily, ale ty na duši jsou pořád zjitřené. A bohužel, ani dál to Marie neměla zrovna jednoduché. Po patnáctiletém manželství se rozvedla a přišla o všechno, včetně střechy nad hlavou. Marie se svojí osmiletou dcerkou začínala od nuly. Přesto nepřestala snít a pomáhat ostatním.