iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 11. 2015
18:15 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
7800
zhlédnutí

Jednou nohou v absolutnu

R.U.R.

Samostatné myšlení a z toho vyplývající jednání robotů zůstává stále realitou pro sci-fi, zatím může „plechovce“ vtisknout způsob reakce na přesný, konkrétní podnět pouze člověk.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Jednou nohou v absolutnu - R.U.R.

  • 00:00:44 -Cílem tohoto výzkumu
    je být překvapen.
  • 00:00:48 To znamená najít nějaké chování,
    které se například v přírodě
  • 00:00:53 může vyskytovat,
    ale je těžké ho pozorovat.
  • 00:00:56 A potom biologové,
    se kterými spolupracujeme,
  • 00:00:59 toto chování můžou hledat
    i v roji živých jedinců.
  • 00:01:12 -Mým snem je,
  • 00:01:14 aby roboti libovolného typu
    uměli chodit do míst,
  • 00:01:17 kam já jim řeknu, že mají chodit.
  • 00:01:19 Součástí toho pohybu je i učení
    nebo adaptace se na nové prostředí.
  • 00:01:24 Já potřebuju, aby on zjistil,
    že je v jiném prostředí,
  • 00:01:27 dokázal se na to rychle adaptovat,
    a potom už někam chodil.
  • 00:01:33 Součástí toho
    pohybovat se do nějakého místa
  • 00:01:36 je i vyhýbání se překážkám
  • 00:01:38 případně přelézání překážek,
    oblézání překážek.
  • 00:01:45 -Lidská lenost je vůbec jedna
    z největších motivací robotiky.
  • 00:01:56 Úkolem toho projektu
    je vyvinout nové algoritmy,
  • 00:01:59 které by dokázaly řídit robota tak,
  • 00:02:01 aby složil to tričko
    do nějakého komínku.
  • 00:02:04 Chapadlo máte nakalibrovaný?
  • 00:02:07 Je to tam. Takže normálně
    teď by to mělo skládat.
  • 00:02:14 -Teďka tady mám takový bazének
    a malinkatý kuličky.
  • 00:02:20 A problém je,
  • 00:02:21 že já potřebuju ty kuličky
    dostat do nějaké definované polohy.
  • 00:02:25 -Ty objekty,
    se kterými tady pohybujeme,
  • 00:02:28 jsou řádově v desítkách mikrometrů.
  • 00:02:34 -Tady je kamera,
    která sleduje vůdčí helikoptéru.
  • 00:02:37 Tahle kamera je určena
    pro rozpoznávání tamtoho obrázku.
  • 00:02:41 To je zásadní.
    Pokud ztratíme z obrazu ten kruh,
  • 00:02:44 ta helikoptéra
    bude neřízeně plout prostorem.
  • 00:02:47 A to se nesmí stát.
  • 00:03:00 Software tam je?
    -Software tam je.
  • 00:03:03 -Tak snad.
  • 00:03:08 -Teď ale riskujete.
    Teď bych šel kousek dál.
  • 00:03:32 -My se prostě netrefíme.
  • 00:03:38 -To si koledujeme o problém takhle.
    -To je možný.
  • 00:04:02 -Konec.
  • 00:04:08 -Kluci, tušíte aspoň,
    v čem je problém?
  • 00:04:11 -Ne.
    -Ne.
  • 00:04:13 -Kdyby se nám podařilo
    něco dokončit úplně,
  • 00:04:16 tak to bychom taky mohli
    to tady všechno zabalit a jít domů.
  • 00:04:24 -Tak to se divím,
    že to jelo předtím.
  • 00:04:26 Já jsem tam zadal úplnej nesmysl.
  • 00:04:29 Tak to teda teď nevím,
    co s tím mám udělat.
  • 00:04:33 -Tenhle pokus se nezdařil bohužel.
    Já se pokusím tam dát...
  • 00:04:37 -A v čem se nezdařil?
    Ona vám zmizela nebo co?
  • 00:04:40 -Ona mi nezmizela.
    Ony tam ty kuličky jsou.
  • 00:04:43 Ale nejsou v těch místech,
    kde já je potřebuji.
  • 00:04:46 -Takže je tam budete pořád házet,
  • 00:04:48 až nějaká vám zůstane tam,
    kde chcete?
  • 00:04:50 -Ono víceméně v tomto případě
    to tak opravdu je.
  • 00:04:56 -Často se stane, že nějaký senzor
  • 00:04:58 přestane získávat data,
    která by měl.
  • 00:05:00 Tím pádem ten robot
    de facto oslepne
  • 00:05:05 a začne se chovat náhodně.
    -Náhodně jako chaoticky?
  • 00:05:08 Podle jaký logiky?
    Nebo podle čeho se začne chovat?
  • 00:05:12 -Neřízeně poletí prostorem.
    -Jako kdyby se opil.
  • 00:05:15 -Je zapotřebí, aby se tam ukázal
    ten oprahovaný obraz,
  • 00:05:19 abychom viděli,
    co on si myslí, že je tričko.
  • 00:05:26 -Ty kostičky jsem zapojil v jiném
    pořadí, než je normálně zapojuju.
  • 00:05:31 A ten robot nějak
    prostě dokázal se s tím vyrovnat.
  • 00:05:35 119. 18.
  • 00:05:37 Takže teď nevím, kam to pojede.
    Protože jsem tam měl chybu předtím.
  • 00:05:41 Čili můžu?
  • 00:05:43 -Počkejte, vy nevíte,
    kam to pojede?-Ne.
  • 00:05:54 Tohle je příklad
    modulárního robotu.
  • 00:05:56 Takže máme hromadu
    takovýchhle kostiček.
  • 00:05:59 Můžu si z těch samých kostiček
    udělat hada,
  • 00:06:02 můžu si k tomu připojit nohy.
  • 00:06:03 Můžu si z toho udělat housenku
    nebo čtyřnožku, cokoli.
  • 00:06:09 A ten robot, když někam dojede,
    a zjistí, že nemá...
  • 00:06:12 že to jeho dané tělo
    už není dostatečně dobré k tomu,
  • 00:06:15 aby ten úkol, který má splnit,
    splnil,
  • 00:06:17 měl by se překonfigurovat
    do jiného organizmu.
  • 00:06:20 Případně ty svoje nohy opustit
    a ťapat dál.
  • 00:06:23 -Aha, to znamená,
    on si na to přijde sám?
  • 00:06:25 -Taková je vize do budoucna.
  • 00:06:27 Momentálně je tam arbitr
    někde nahoře,
  • 00:06:30 člověk, který mu říká,
  • 00:06:31 teď už si myslíme,
    že by ses měl překonfigurovat.
  • 00:06:34 Ale výzkum směřuje k tomu,
    že ten robot by měl sám poznat,
  • 00:06:38 že teď už dál nemůže
    v takové konfiguraci, v jaké je.
  • 00:06:41 -My často chceme podobnou věc.
  • 00:06:45 To znamená, že chceme, aby se robot
    pohyboval z bodu A do bodu B.
  • 00:06:49 To je vlastně společné té normální
    robotice i té mikrorobotice.
  • 00:06:54 -Kuličky.
  • 00:06:57 Ha! Už ji tam mám.
    -Jo? Už tam je?
  • 00:06:59 -Hm. Ne, už mi zas zdrhla.
    Ne, je tam. Doufám. Au!
  • 00:07:06 -Mikrorobotika je hlavně o tom,
  • 00:07:08 že se hledají nějaké nové
    řekl bych koncepty anebo přístupy,
  • 00:07:12 které vlastně nejsou známé
    z té běžné robotiky.
  • 00:07:15 Protože fyzikálně
    na té mikroúrovni dochází k jiným
  • 00:07:19 nebo jsou tam důležité jiné jevy
    než v tom makrosvětě.
  • 00:07:25 Na té mikroúrovni typicky
    převládají takzvané povrchové síly.
  • 00:07:30 Můžete si představit třeba rozdíl
  • 00:07:32 mezi člověkem na vodě
    a pavoukem na vodě.
  • 00:07:37 -Ten robot
    má řadu snímacích senzorů.
  • 00:07:39 Jsou to hlavně kamery,
    různé typy kamer.
  • 00:07:46 Některé jsou foťáky,
  • 00:07:48 některé jsou range findery
    a podobně.
  • 00:07:50 Čili hloubkoměry.
  • 00:07:52 To znamená,
    když to zjednoduším,
  • 00:07:54 tak ten robot má oči, má hmat,
    má řekněme měření polohy kloubů.
  • 00:08:05 Takže napnul si to tričko.
  • 00:08:12 -Od třetího měsíce
    ty děti už dokáží něco uchopovat,
  • 00:08:16 ale berou to do celé dlaně.
  • 00:08:18 Kdyby tohle byly prsty všechno,
    a tohle dlaň,
  • 00:08:23 tak by to taky tak odpovídalo.
  • 00:08:25 A tohle je spíš fakt už jemnější,
    ten klíšťkový,
  • 00:08:28 a ten je až většinou
    ve tři čtvrtě roce.
  • 00:08:32 Okolo 9. měsíce.
  • 00:08:34 -Čili tady jsme ve stádiu
    9. měsíce dítěte?-Tak.
  • 00:08:39 -Právě ve srovnání
    s tou standardní robotikou
  • 00:08:42 je těžké věci pustit.
    Když si představíte
  • 00:08:45 nějaký manipulátor
    nebo nějaký koncový efektor,
  • 00:08:48 který něco uchopí,
  • 00:08:51 tak v tom mikrosvětě
    to klidně může uchopit,
  • 00:08:54 může to někam přenést,
    ale pak je těžké to pustit.
  • 00:08:57 Protože on když to pustí,
  • 00:08:59 tak právě díky tomu jinému poměru
    mezi objemem a povrchem
  • 00:09:03 to zůstane přilepené
    vlastně na tom jednom chapadle.
  • 00:09:07 -Teď se mi dvě slepily,
    což taky není dobré.
  • 00:09:10 To ony kuličky dělají,
    jak jsou malé, tak drží pohromadě.
  • 00:09:14 Tak já teď se pokusím
    je zase odehnat.
  • 00:09:21 Takhle ze začátku se příroda brání
  • 00:09:23 a vyžaduje nějaký čas,
    aby se jí člověk věnoval.
  • 00:09:27 Takže kuličky vyžadují také,
  • 00:09:29 začnou poslouchat
    až po tři čtvrtě hodině.
  • 00:09:42 -A teďka on bude skládat
    ten první sklad.
  • 00:09:45 To znamená,
    že on si potřebuje zjistit,
  • 00:09:48 kde to tričko má,
    kam by měl sáhnout.
  • 00:09:52 -To je lepší než člověk.
  • 00:09:56 To my takhle nenatočíme.
  • 00:10:04 -Robot dostal pokyn,
    tenhle svislý pohyb.
  • 00:10:16 -Tak je vidět,
    že se mu to úplně nepovedlo.
  • 00:10:19 -Jo, tam zůstal rukáv.
  • 00:10:21 -Že tam ten rukáv
    nebyl úplně natažený.
  • 00:10:44 -Z našeho hlediska praktického
    je velmi nepříjemné,
  • 00:10:47 že tahle vzdálenost
    je hrozně veliká.
  • 00:10:50 To je, jako kdybych člověku
    to tady přeřízl
  • 00:10:53 a dal mu tady půl metru nástavec.
  • 00:10:56 A v ten okamžik
    už podrbat se na bradě
  • 00:10:59 by byl velký problém pro mě.
  • 00:11:02 -Tady holt je to 9. měsíc života.
  • 00:11:10 -Robot měl za úkol
    se naučit chodit.
  • 00:11:13 Takže tohle je první řešení,
  • 00:11:15 na které robot přišel
    zhruba po jedné minutě zkoušení.
  • 00:11:20 Je vidět,
    že ten robot se sice hýbe,
  • 00:11:23 ale ještě to není
    úplně koordinované
  • 00:11:25 a v podstatě zůstává na místě.
  • 00:11:32 A tohle je nejlepší řešení,
  • 00:11:34 po 40 minutách ťapání
    se robot naučil chodit.
  • 00:12:18 -Tady máme, my tomu říkáme
    magnetický manipulátor.
  • 00:12:21 Je to vlastně sada cívek,
    pole 4x4, všechny jsou stejné.
  • 00:12:25 A teď my do toho magnetického pole
    umístíme kovovou kuličku,
  • 00:12:29 která se podle řekněme tvaru
    magnetického pole pohybuje.
  • 00:12:33 Takže když já aktivuju jednu cívku,
  • 00:12:35 tak vlastně dojde k tomu,
    co by asi každý čekal.
  • 00:12:39 Že se tam ta kulička
    přitáhne nad tu cívku.
  • 00:12:42 Když potom chceme dostat tu kuličku
    i jinam než nad ty magnety,
  • 00:12:47 tak už to takhle jednoduše nejde.
  • 00:12:49 Ale jakmile se tam ještě přidá
    nějaká řídicí technika, algoritmus,
  • 00:12:54 prostě nějaký popis činnosti,
    který dokáže zpracovat počítač,
  • 00:12:58 který vlastně rozhoduje o tom,
    jak bude zapínat magnety,
  • 00:13:02 tak můžu vlastně
    teďko pozvolně přejíždět mezi.
  • 00:13:05 Nejsem omezen tím,
  • 00:13:08 že bych se dostával
    jenom nad magnety,
  • 00:13:10 a navíc vlastně,
    že tam nejsou ty oscilace.
  • 00:13:13 Je to sice takové línější,
  • 00:13:16 ale když bych vzal nějaký
    celkový čas k tomu ustálení,
  • 00:13:19 tak je teď menší.
  • 00:13:21 Ty algoritmy,
    které my si tady vyzkoušíme,
  • 00:13:24 tak můžeme potom nasadit
  • 00:13:26 třeba na pohybování
    pomocí elektrického pole,
  • 00:13:29 které už k něčemu je i aplikačně.
  • 00:13:32 -Tak to je ona.
  • 00:13:34 -Ano, to je ona, dobře.
    A ta se má hýbat? Tak s ní už...
  • 00:13:38 -Zkusím.
  • 00:13:42 Dráha zadaná je osmička.
    Na počítači běží řídící algoritmus.
  • 00:13:47 Ta kulička je víceméně hnána
    před těmi zapnutými elektrodami
  • 00:13:52 a odpuzuje se od nich.
  • 00:13:57 -Proč tou rukou
    jde takhle strašně složitě?
  • 00:14:02 -To je právě artefakt
    toho náhodného plánování.
  • 00:14:08 Ve skutečnosti stačilo,
    aby ji takhle zvednul.
  • 00:14:11 Ale protože
    ten plánovací algoritmus zabloudil,
  • 00:14:15 tak vyrobil takovouhle
    trajektorii s oklikou.
  • 00:14:18 -Příště si to už bude pamatovat?
  • 00:14:20 -Nebude. Příště to udělá náhodně,
    zase nějak úplně jinak.
  • 00:14:25 Já si myslím právě, že malé děti,
    tak vlastně taky tohle neumějí.
  • 00:14:30 Ten robot
    evidentně jde oklikou velikou.
  • 00:14:34 -A on si ty varianty vymýšlí různé
    nebo to je jenom tahle varianta?
  • 00:14:39 -Přesně tak. On tam má omezený
    jenom ten stavový prostor.
  • 00:14:43 To znamená prostor,
    co může s tím motorem dělat.
  • 00:14:46 Ale to, jak to zkombinuje
    s těmi jinými moduly
  • 00:14:49 a jak ony se mezi sebou dohodnou,
    to je na něm.
  • 00:14:51 Já mu jenom řeknu, máš 8 motorů.
    To je celé.
  • 00:14:56 -Po celou dobu
    těch prvních tří měsíců
  • 00:14:58 neustále náhodně
    těma rukama nějak šermuje.
  • 00:15:01 -V podstatě když nespí,
    tak vlastně celou dobu se učí, že?
  • 00:15:05 -On ty pohyby má,
  • 00:15:07 třeba se jim dostanou před očička
    ty ruce.
  • 00:15:09 A on teprve zjišťuje, co to je.
  • 00:15:12 Zezačátku vůbec prozkoumávají,
    co to tady před očima mám.
  • 00:15:15 Až doopravdy okolo toho třetího
    měsíce si to propojí,
  • 00:15:19 že to jsou jeho ruce.
  • 00:15:37 Takže tohle by se v intencích toho,
    co děláme,
  • 00:15:40 dalo považovat za úspěch,
    tenhle levý rukáv.
  • 00:15:46 -On si najde nějakou variantu,
  • 00:15:49 se kterou ale vy
    nejste úplně spokojen,
  • 00:15:51 vy víte, že je ještě jiná varianta,
    která je lepší.
  • 00:15:54 -Samozřejmě. Jasně.
    To se stává furt.
  • 00:15:57 Naopak, ještě se nestalo,
    že by to udělal tak, jak chci já.
  • 00:16:00 -Aha. A stalo se, že by to udělal
    líp, než jste myslel vy?
  • 00:16:04 -Taky.
    -A pochválil jste ho nějak?
  • 00:16:06 -Ne. Měl jsem radost sám na sebe,
    protože já jsem to programoval.
  • 00:16:10 -To on přece na to přišel.
    -On na to nepřišel.
  • 00:16:13 Protože tam jsou algoritmy,
    které my tady programujeme.
  • 00:16:17 Takže můj algoritmus na to přišel,
    ne ten robot.
  • 00:16:20 Robot je kus železa,
    který dělá to, co já mu řeknu.
  • 00:16:23 -A když to teda neudělá,
    jak jste vy chtěl,
  • 00:16:26 tak vy ho nějak potrestáte?
  • 00:16:28 -To je potom ještě jiná úloha,
    to je úloha,
  • 00:16:30 kdy se ten robot sám učí.
    Tak v takovém případě ano,
  • 00:16:34 když ten robot udělá něco,
    co já opravdu nechci,
  • 00:16:37 tak se to dozví.
  • 00:16:38 Dozví se to tak, že já mu zadám
    nějaké číslo, negativní třeba.
  • 00:16:42 On ví, že negativních čísel
    se nemá dotýkat.
  • 00:16:45 -Těch se bojí.
    -Má naprogramované, že se bojí.
  • 00:16:48 -Překvapil vás někdy ten robot?
  • 00:16:51 -Ani ne.
    Já jsem od něj moc neočekával.
  • 00:16:54 -Vy jste od něj nic neočekával...
    -Tak on nepřemýšlí.
  • 00:16:57 -Ale jo. S tím nesouhlasím.
    -Jak to?
  • 00:17:00 -Ta množina těch programů,
    které jste tady napsali,
  • 00:17:03 tak tomu se samozřejmě
    dá říct přemýšlení.
  • 00:17:11 Ten robot provádí něco,
    co by se dalo nazvat rozhodováním.
  • 00:17:16 Kudy tam pojede,
    který bod uchopí a podobně.
  • 00:17:19 Takže já nesouhlasím s tím,
    že ten robot nepřemýšlí.
  • 00:18:07 -Děti většinou,když se narodí,
    tak to mají takhle.
  • 00:18:10 Ruce nahoru.
  • 00:18:15 On už je má nastavené,
    že jde pracovat.
  • 00:18:22 Jsem taky zvědavá,
  • 00:18:24 za jak dlouho to zmenšíte natolik,
    že to vyjde do ulic.
  • 00:18:32 -Jeden z experimentů spočívá v tom,
  • 00:18:35 že startuje s několika typy
    organizmů nebo robotů.
  • 00:18:38 Tady mám například takového robota,
  • 00:18:40 který ten algoritmus
    bude vykonávat.
  • 00:18:44 Ti roboti samostatní se pohybují
    víceméně náhodně v tom prostředí
  • 00:18:48 a reagují na určité podněty.
  • 00:18:50 Například když vidí zásuvku,
    tak jedou k té zásuvce.
  • 00:18:54 A potom by měli najít organizmus
    a říct mu, ta zásuvka je tam a tam.
  • 00:19:02 Cílem tohoto experimentu je ukázat,
  • 00:19:04 že algoritmy,
    které byly inspirovány přírodou,
  • 00:19:07 se dají pustit
    na velká hejna robotů
  • 00:19:10 a že dokážou přenášet informaci
  • 00:19:12 i mezi jednotlivými členy
    těch hejn.
  • 00:19:15 Takže stejně jak v těch hejnech
    holubů, ryb, čehokoliv,
  • 00:19:18 když jedna z nich najde potravu,
    tak ty ostatní za ní jdou.
  • 00:19:22 Podobně naše algoritmy
    v určitém smyslu jsou přitahovány
  • 00:19:26 dosud nejlepším řešením,
    které bylo nalezeno,
  • 00:19:29 toho optimalizačního problému.
  • 00:19:34 -Tady vlastně vidíme shora
    takové hejno nebo sadu kuliček,
  • 00:19:38 které se pohybují
    v elektrickém poli.
  • 00:19:40 My je teď zaostříme,
    jsou nad soustavou elektrod.
  • 00:19:44 A vidíte, že každá z nich je
    počítačem sledovaná v tom obraze.
  • 00:19:48 A vidíte, co dělají.
  • 00:19:50 Ony se vlastně samy uspořádávají
    do takových pravidelných řetězců.
  • 00:19:54 Protože ony
    vlastně spolu interagují.
  • 00:19:57 Můžeme si představit chování
    třeba nějakých hejn.
  • 00:20:01 -Tím naším hlavním cílem
  • 00:20:03 je mít roj helikoptér
    podobný roji ptáků nebo ryb.
  • 00:20:09 Ty jednotlivé ryby
    mezi sebou nekomunikují.
  • 00:20:12 Ony se pouze vidí.
  • 00:20:13 My se snažíme tyhle principy
    aplikovat i na ty helikoptéry.
  • 00:20:18 Ony dokáží formovat ten svůj tvar
    do toho roje a pohybovat se.
  • 00:20:28 -Ten výzkum,
    kterým my se zabýváme,
  • 00:20:31 tak je hodně podobný chování davů,
    lidí davu.
  • 00:20:34 Například je tam nějaký velký houf,
  • 00:20:36 který se snaží projít
    nějakým užším prostorem.
  • 00:20:39 A ti lidi navzájem,
    oni spolu nekomunikují.
  • 00:20:42 Oni ale vědí, kde je soused.
  • 00:20:44 Takže já když jsem
    někde v tlačenici,
  • 00:20:46 tak si říkám,
    jak já se vlastně chovám?
  • 00:20:49 Je to takové zvláštní,
    člověk nad tím nemyslí, nepřemýšlí.
  • 00:20:53 Ale ve skutečnosti vy se snažíte
    prostě vyhnout těm lidem vedle vás.
  • 00:20:57 A to samé by měla udělat
    ta helikoptéra.
  • 00:21:05 -To tu ještě nebylo, tohle.
  • 00:21:07 Teď vidíte roj čtyř helikoptér,
    a za chvíli přibyde i pátá.
  • 00:21:13 -A tři z toho
    jsou řízené automaticky.
  • 00:21:23 -Tak taková aplikace,
  • 00:21:25 která má hodně blízko k tomu,
    co tady děláme,
  • 00:21:28 je třeba doprava nějakých léků
    na konkrétní místa v lidském těle.
  • 00:21:33 To znamená, že se třeba
    pomocí externích magnetů
  • 00:21:36 tvaruje magnetické pole tak,
  • 00:21:38 aby vlastně ten lék
    docestoval tam, kam má.
  • 00:21:41 O čem tedy tak sníme
    nebo co je takový výhled,
  • 00:21:44 je rozlišování nějakých
    třeba rakovinných buněk.
  • 00:21:51 -My jsme běžná chemická laboratoř,
  • 00:21:54 kde se dělají chemické reakce
    v kádinkách.
  • 00:21:56 Ale v současné době
    toto už není možné dál provozovat,
  • 00:22:00 pokud chceme dělat
    velké množství těch analýz.
  • 00:22:03 Takže se zmenšují objemy.
  • 00:22:05 Ty objemy se zmenšují tak,
    že se celá chemická laboratoř
  • 00:22:10 integruje do formátu
    typu elektronického čipu.
  • 00:22:13 Říká se tomu
    laboratoř na čipu často.
  • 00:22:15 Tam právě se místo kádinek
    používají například malé kapičky,
  • 00:22:19 které mají objem pikolitrů
    nebo i méně.
  • 00:22:23 Toto zařízení
    my zde vyvineme, vyrobíme,
  • 00:22:25 a následně po připojení
    mikroforetických kanálků
  • 00:22:29 předáme našim kolegům v Praze.
  • 00:22:32 -My to přilepíme na ty elektrody.
  • 00:22:34 A třeba tahle konkrétní struktura
    se používá k tomu,
  • 00:22:37 že se k tomu připojí
    dvě takové hodně tenké trubičky,
  • 00:22:41 a tahle struktura potom generuje
    takové malé kapičky,
  • 00:22:45 se kterými se my
    potom pokoušíme hýbat.
  • 00:22:50 -My se snažíme
    analyzovat třeba obsah buněk.
  • 00:22:54 A pokud je člověk schopen
  • 00:22:56 dělat těch analýz mnoho
    za jednotku času,
  • 00:22:58 tak to umožňuje
    dělat třeba lepší diagnostiku.
  • 00:23:01 To má význam
    například pro detekci rakoviny.
  • 00:23:53 -Když to takhle zpětně hodnotím,
  • 00:23:55 tak musím říct,
    že jsem byl taky trochu naivní.
  • 00:23:58 Protože člověk třeba nastudoval,
    jak se to má chovat,
  • 00:24:01 nastudoval nějaké fyzikální zákony,
    a pak si k tomu sednul
  • 00:24:05 a najednou zjistil,
    že ono se to chová úplně jinak.
  • 00:24:09 A vlastně čím víc tomu věnoval,
  • 00:24:12 tím víc se mu vlastně otvíraly
    dveře do šířky poznání.
  • 00:24:18 A v člověku to pak postupně buduje
    takovou jako, nechci říkat bázeň,
  • 00:24:22 ale minimálně respekt
    před tou složitostí světa.
  • 00:24:35 -Když tohle vidím,
  • 00:24:37 tak mě spíš fascinuje,
    jak my jsme dělaní, jako lidi.
  • 00:24:41 Když vidím, co tam je součástek,
    jak je to složitě programované,
  • 00:24:45 tak si říkám,
  • 00:24:47 že je to fakt neuvěřitelné,
    jako my, lidi.
  • 00:24:53 -Teďka se snaží zlepšit kvalitu
    těch skladů tím, že to "uplácá."
  • 00:25:01 Pavle, ještě bychom měli udělat
    nebo začít pracovat na tom,
  • 00:25:05 že by to tričko uchopil
    a položil na ten komínek.
  • 00:25:09 Čili že ten robot to takhle uchopí
    a takhle to někam položí.
  • 00:25:14 Je to ambiciózní
    tak ten projekt je ambiciózní.
  • 00:25:43 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2015

Související