iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 6. 2014
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

6 hlasů
66238
zhlédnutí

České stopy na břehu bájného jezera Titicaca

Dokumentární pořad o objevech a napínavých výpravách českých cestovatelů u legendarního jihoamerického jezera.

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

České stopy na břehu bájného jezera Titicaca

  • 00:00:16 Indiáni měli problém.
  • 00:00:17 Oni potřebovali přestěhovat
    přes jezero obří kamenné bloky
  • 00:00:22 a nemohli je stěhovat po souši.
  • 00:00:38 Pojď trošku níž. Níž, níž, níž!
  • 00:00:55 Na počátku světa existovalo na Zemi
    pouze jezero.
  • 00:00:59 Jednoho dne Bůh Slunce nařídil,
    aby se z jeho vod vynořili
  • 00:01:03 první Inkové Manco Capac
    a Mama Ocllo
  • 00:01:07 a sjednotili divoké kmeny,
    žijící na jeho březích.
  • 00:01:12 "Virakočo na počátku světa,
    virakočo na konci světa,
  • 00:01:16 Virakočo první a nejkrásnější.
  • 00:01:20 Stvořen a ustaven tebou,
    klidně a bez starosti žiju",
  • 00:01:26 praví jedna ze starých
    inckých legend
  • 00:01:28 o zrození nejslavnější z amerických
    kultur na jezeře Titicaca.
  • 00:01:36 Svědkem oněch událostí měl být
    největší z ostrovů,
  • 00:01:39 zasvěcený Slunci,
    neboť právě Slunce "Inti"
  • 00:01:42 považovali Inkové za své nejvyšší
    božstvo a svého vládce na Zemi
  • 00:01:47 za jeho přímého potomka.
  • 00:01:50 Prapůvod obyvatel největší
    z indiánských říší
  • 00:01:53 připomíná kámen na jeho vrcholu.
  • 00:01:57 Po staletí se slova bájného příběhu
    předávala z generace na generaci,
  • 00:02:02 a tak je Titicaca dodnes jedním
    z nejposvátnějších míst,
  • 00:02:06 jemuž se dostává úcty
    všech potomků Inků.
  • 00:02:10 Věří, že v jeho hlubinách se ukrývá
    potopené město.
  • 00:02:25 To sice dosud nikdo neviděl,
  • 00:02:27 ale jedna z nejstarších inckých
    staveb, palác Chincana,
  • 00:02:31 se dochovala právě na ostrově
    Slunce.
  • 00:02:35 Inkové však neznali písmo.
  • 00:02:38 Co se tady, v podivném labyrintu
    chodeb a průchodů
  • 00:02:41 mezi kamennými zdmi
    kdysi odehrávalo,
  • 00:02:44 se tak už nikdy nedozvíme.
  • 00:02:47 Hranice mezi mýtem a skutečností
  • 00:02:49 se tak stírá již v samotných
    počátcích jejich existence.
  • 00:02:56 Dodnes je proto Titicaca
    místem,
  • 00:02:58 naplněným neobyčejným kouzlem
    i atmosférou.
  • 00:03:01 Snad proto se k němu váže
    tolik legend a pověstí,
  • 00:03:05 a snad proto učarovalo v minulosti
  • 00:03:07 i mnoha badatelům ze všech
    koutů světa.
  • 00:03:11 Byli mezi nimi i naši krajané,
  • 00:03:14 po jejichž stopách jsme se rozhodli
    tentokrát pátrat.
  • 00:03:21 Jedním z prvních, který o svých
    výzkumech podal zprávu,
  • 00:03:24 byl na sklonku 18. století
    Tadeáš Haenke - botanik a lékař,
  • 00:03:29 rodák ze severočeského městečka
    Chřibská.
  • 00:03:33 Zajímal se nejen o andskou květenu
    a zdejší faunu, zejména ryby,
  • 00:03:38 ale i o celý vodní systém
    jezera Titicaca,
  • 00:03:41 jedinečný přírodní fenomén,
  • 00:03:44 vklíněný mezi dvě pásma andských
    velehor.
  • 00:03:47 Jezerní pánev tektonického původu
  • 00:03:49 je však jen zbytkem mnohem
    rozsáhlejší vodní plochy,
  • 00:03:53 jež se tu v dávných geologických
    dobách rozlévala.
  • 00:03:57 Zatímco do jezera vtéká
    řek několik,
  • 00:04:00 jeho vody odvádí pouze jediná -
    Desaguadero.
  • 00:04:14 Tajuplná krása krajiny v srdci And
    i její svérázní obyvatelé
  • 00:04:18 jistě nenechají lhostejně přihlížet
    nikoho, koho sem osud zavane
  • 00:04:23 a své stopy zanechají v jeho duši
    na dlouho,
  • 00:04:26 dost možná na celý život.
  • 00:04:29 Tak jako v případě dalších Čechů -
  • 00:04:31 etnografa Václava Šolce
    a Jaroslava Soukupa,
  • 00:04:35 který přišel do Peru jako misionář.
  • 00:04:39 Okouzlen zdejší přírodou
  • 00:04:40 se ale záhy začal věnovat
    i studiu botaniky
  • 00:04:44 a v tomto oboru dosáhl nejednoho
    významného ocenění,
  • 00:04:47 včetně dvou řádů peruánských
    ministerstev a několika doktorátů.
  • 00:05:00 Nikdy ale neopustil duchovní práci,
  • 00:05:02 jež ho na americký kontinent
    přivedla,
  • 00:05:05 avšak veškerý svůj volný čas
  • 00:05:07 věnoval pilnému studiu rostlin
    a zemědělských plodin.
  • 00:05:13 Vyrážel na dlouhé výpravy
    nejen do peruánských hor,
  • 00:05:16 ale i ke břehům Pacifiku
    či k tropickým pralesům.
  • 00:05:20 Rostlinná říše ho zkrátka
    fascinovala všude, kam zavítal,
  • 00:05:24 ponejvíce však právě na březích
    a ostrovech jezera Titicaca.
  • 00:05:33 Rodák z Příbrami přijíždí
    do Ameriky
  • 00:05:35 jako čtyřiadvacetiletý člen
    Salesiánského řádu v roce 1926.
  • 00:05:41 Nejprve do peruánského města
    Arequipy.
  • 00:05:44 Pátrání po jeho stopách
    tak začínáme právě tady,
  • 00:05:47 v budově Salesiánské školy.
    A máme štěstí.
  • 00:05:51 Julio Campana si na otce Soukupa
    pamatuje,
  • 00:05:55 býval prý to velmi veselý člověk.
  • 00:06:00 Vzpomínám si, bylo to na jedné
    konferenci,
  • 00:06:02 během velmi vážného projevu
    našeho představeného.
  • 00:06:06 A otec Soukup mi začal vyprávět
    vtipy. Jeden za druhým.
  • 00:06:10 Já jsem se nemohl udržet,
    musel jsem se smát,
  • 00:06:12 až si toho otec představený
    všimnul,
  • 00:06:15 myslel si, že se směju jemu.
  • 00:06:17 Pak ke mně přišel
    a vytáhl mne za ruku.
  • 00:06:20 Vysvětlil jsem mu, že za to nemůžu,
    že mi otec Soukup vyprávěl vtipy
  • 00:06:24 a on na to: "A proč jsi si
    sedal vedle něj?"
  • 00:06:27 A já na to: "To ne já,
    on si vyhledal mě."
  • 00:06:31 Víte, byl jsem tehdy nejmladší
    a moje příjmení je "Zvon"
  • 00:06:36 a Soukup si ze mě utahoval
    a vždycky říkal:
  • 00:06:38 "Kde je ten zvonek, cililink?"
  • 00:06:47 Jak se ale ukázalo, v Arequipě
    zůstává odkaz otce Soukupa
  • 00:06:50 uložen více ve vzpomínkách
    pamětníků, než ve školním archivu.
  • 00:06:56 Našli jsme tu totiž jen několik
    fotografií
  • 00:06:58 ještě z jeho studentských let.
  • 00:07:05 V tomto malebném koloniálním městě
    začal tedy svůj noviciát,
  • 00:07:13 a o rok později, v lednu roku 1928
    v něm složil první řeholní sliby.
  • 00:07:25 Už tady mu ale učarovala
    vysokohorská příroda,
  • 00:07:29 fascinován krajinou jihoperuánských
    And
  • 00:07:31 při úpatí majestátního vulkánu
    Misti,
  • 00:07:35 tolik odlišnou od té,
    jakou znal ze svého domova,
  • 00:07:38 se často vydával do její blízkosti.
  • 00:07:43 Do své rodné země se už nikdy
    nevrátil.
  • 00:07:46 Umírá 14. listopadu roku 1989,
  • 00:07:51 jen pár dní před začátkem
    Sametové revoluce.
  • 00:08:09 Nejdelší část své životní pouti
    strávil Jaroslav Soukup
  • 00:08:12 na jezeře Titicaca.
  • 00:08:16 Z Arequipy přichází do Puna,
  • 00:08:18 největšího přístavu na jeho
    březích, studovat teologii.
  • 00:08:24 6. června roku 1935 byl pak
    v tomto městě vysvěcen na kněze.
  • 00:08:31 A v Punu pokračuje i naše výprava
    po jeho stopách.
  • 00:08:37 Zavedla nás až na okraj rozlehlého
    města, do čtvrti Salcedo.
  • 00:08:43 Je nanejvýš pravděpodobné,
  • 00:08:45 že do tohoto prastarého kostelíka
    otec Soukup chodíval na mše,
  • 00:08:49 a dost možná i kázal.
  • 00:08:53 Je totiž součástí areálu
    Salesiánské školy,
  • 00:08:56 kterou tu řád založil
    na sklonku dvacátých let,
  • 00:08:59 v duchu svého hlavního poslání,
  • 00:09:01 jímž, jak známo, je výchova dětí
    a mládeže.
  • 00:09:11 Motivy, připomínající
    předkolumbovskou historii Peru
  • 00:09:15 na stěnách i stropě hlavní budovy,
  • 00:09:17 jsou jistě důkazem citlivého
    přístupu Salesiánů
  • 00:09:21 ke kořenům a tradicím,
    z nichž jejich svěřenci vycházeli.
  • 00:09:26 A i když z Puna odešli členové
    tohoto řádu již v 70. letech,
  • 00:09:30 účelu vzdělávání slouží
    jejich objekt,
  • 00:09:34 který věnovali státu,
    v nezměněné podobě dodnes.
  • 00:09:40 Sídlí tu střední průmyslová škola.
  • 00:09:45 Žel dokumenty, které by zmiňovaly
    osobu otce Soukupa
  • 00:09:48 ani žádného z jeho pamětníků,
    jsme v Salcedu nenašli.
  • 00:09:55 Snad budeme mít větší štěstí
    mezi botaniky.
  • 00:10:00 Právě tady, v okolí jezera
    Titicaca,
  • 00:10:01 totiž přerůstá jeho vztah k přírodě
    v nezkrotnou vášeň.
  • 00:10:05 Z milovníka přírody se stává vědec
    věhlasného jména.
  • 00:10:10 Rostliny sbíral, zkoumal
    a popisoval.
  • 00:10:13 Objevil nové druhy,
    jež dostaly jeho jméno,
  • 00:10:16 spolupracoval s univerzitami
    po celém světě,
  • 00:10:19 budoval herbáře, které nakonec
    obsahovaly více, než 4 tisíce druhů
  • 00:10:24 peruánské flóry.
  • 00:10:27 Některé z nich posílal do Čech.
  • 00:10:29 Dnes jsou součástí sbírek
  • 00:10:31 botanického oddělení Národního
    muzea
  • 00:10:34 a představují unikátní kolekci
    andské květeny.
  • 00:10:38 Kromě názvů a přesného místa nálezů
  • 00:10:40 obsahuje i údaje o nadmořských
    výškách.
  • 00:10:44 Ty svědčí o tom, že největší část
    svého terénního výzkumu
  • 00:10:48 prováděl Soukup vysoko v horách,
    ve výškách nad 3 tisíce metrů.
  • 00:11:04 Naše další kroky míří na Univerzitu
    v Punu,
  • 00:11:07 Universidad Nacional del Altiplano,
  • 00:11:10 za inženýrem José Rosselem,
    předním peruánským botanikem.
  • 00:11:15 Práce svého předchůdce
    si velmi cení.
  • 00:11:20 Tak například tahle rostlina,
  • 00:11:21 kterou mám už dnes popsanou
    a nakreslenou ve své knize,
  • 00:11:23 je velmi důležitá.
  • 00:11:25 Když jsem ji ale našel,
    nedokázal jsem ji sám určit.
  • 00:11:28 Obrátil jsem se proto
    na doktora Soukupa.
  • 00:11:30 Tehdy už přednášel v Limě.
  • 00:11:32 Poslal jsem mu ji a on ji určil
    jako Bocconia integrifolia.
  • 00:11:39 José Rossel je dnes pokračovatelem
    v Soukupově práci.
  • 00:11:42 Bez jeho knihy, Slovníku rostlin,
  • 00:11:44 si svůj výzkum v terénu
    neumí vůbec představit.
  • 00:11:48 Pomáhá mu rostliny nejen nalézat
    a určit,
  • 00:11:51 ale i dozvědět se více o tom,
    k čemu je domorodci užívají.
  • 00:11:56 Jako například tuto
    Eupatorium bullatum.
  • 00:11:59 Podle Soukupa ji místní nazývají
    čijka a používají k desinfekci.
  • 00:12:06 Zdá se, že neroste v této krajině
    bylinka,
  • 00:12:07 kterou by indiáni neznali
    a ve svém životě nepotřebovali.
  • 00:12:15 Tuhle rostlinu nazývá Soukup
    ve své knize Ambrosia Peruviana,
  • 00:12:20 lidově altamisa,
  • 00:12:22 a já jsem také studoval
    její vlastnosti.
  • 00:12:25 Staří Peruánci extraktem z téhle
    rostliny mumifikovali své zemřelé.
  • 00:12:31 My agronomové ji dnes využíváme
    k hubení hmyzu.
  • 00:12:39 Největší uplatnění mají ale
    rostliny
  • 00:12:40 v tradiční lidové medicíně.
  • 00:12:43 Věděl to už otec Soukup,
    a tak se k domorodcům vydával,
  • 00:12:46 aby se o blahodárných účincích
    dozvěděl.
  • 00:12:50 Od té doby se mnoho nezměnilo.
  • 00:12:51 Jen těžko byste našli na venkově
    někoho, kdo by nevěděl,
  • 00:12:54 na co se ta která rostlinka
    používá.
  • 00:12:57 K léčení zánětů je to například
    kantuta,
  • 00:13:00 keř, jehož nádherné květy
    jsou symbolem peruánské flóry.
  • 00:13:06 To lístky zdejší kopřivy,
  • 00:13:08 jak nám tvrdí tato žena
    z vesnice Chucuito,
  • 00:13:10 si jednoduše jen potřete čelo,
    musí být ale čerstvé,
  • 00:13:14 a bolest hlavy je pryč.
  • 00:13:23 Z každé výpravy do terénu
  • 00:13:25 si José přináší vzorky
    do své laboratoře,
  • 00:13:27 aby je dříve, než se stanou
    součástí
  • 00:13:29 jeho rozsáhlé herbářové sbírky,
    detailně prostudoval
  • 00:13:34 a mohl tak přesně nakreslit
    jejich strukturu.
  • 00:13:45 Na rozdíl od otce Soukupa
  • 00:13:47 si totiž své vědecké publikace
    sám také ilustruje.
  • 00:13:51 Přesto hlavním zdrojem informací
    v jeho výzkumné práci
  • 00:13:54 zůstává po desetiletí stěžejní dílo
    našeho krajana -
  • 00:13:58 Slovník lidových názvů peruánské
    flóry.
  • 00:14:02 Výsledek čtyřicetileté,
    vpravdě mravenčí práce.
  • 00:14:08 Jaroslav Soukup v něm zúročil
    všechno, co se od domorodců naučil,
  • 00:14:11 a co sám jako botanik poznal.
  • 00:14:14 Obsahuje více než tisícovku
    rostlin
  • 00:14:16 a poprvé vyšel už v roce 1970.
  • 00:14:29 Tohle je jedna z nejdůležitějších
    botanických knih v Peru. Proč?
  • 00:14:33 Obsahuje totiž kromě latinských
    názvů rostlin
  • 00:14:35 také pojmenování v domorodých
    jazycích kečua a aymara
  • 00:14:39 a navíc kompletní charakteristiku
    rostlin,
  • 00:14:42 včetně jejich užití v lidové
    medicíně.
  • 00:14:46 A protože místní znají názvy
    pouze ve svém jazyce,
  • 00:14:48 nemá badatel šanci
    danou rostlinu
  • 00:14:50 bez jejich pomoci v terénu najít.
  • 00:15:00 A že to funguje, nám José ukázal
    na jednom lidovém tržišti.
  • 00:15:04 Schází se tu bylinkářky a kořenářky
    z celé oblasti departamentu Puno
  • 00:15:09 a i pro renomovaného vědce
    jsou studnicí informací.
  • 00:15:15 O každé rostlince vědí,
    na co a jak se používají,
  • 00:15:17 jejich názvy ale znají
    jen ve svém jazyce.
  • 00:15:29 V botanickém výzkumu se Jaroslav
    Soukup věnoval nejen bylinkám,
  • 00:15:32 ale také kulturním plodinám,
  • 00:15:34 jež jsou hlavní součástí
    chudého jídelníčku obyvatel And.
  • 00:15:40 Zajímal se zejména o brambory.
  • 00:15:43 Není divu, vždyť právě Peru
    je jejich domovinou
  • 00:15:45 a napočítat tu můžete více než
    200 různých druhů
  • 00:15:49 a na 5 tisíc jejich odrůd.
  • 00:15:51 Domorodci však konzumují
    jen několik z nich.
  • 00:15:55 Při zpracování se většinou omezují
    na výrobu tradičního chuňa,
  • 00:15:59 jakýchsi bramborových mumií,
  • 00:16:01 připravených jednoduchou formou
    konzervace.
  • 00:16:04 Hlízy se oloupou a pak se vysušují
    střídavým působením mrazu a slunce,
  • 00:16:09 dokud v nich nezůstane
    ani kapka vody.
  • 00:16:12 Podle druhu použitých brambor
    se rozlišuje chuňo černé a bílé.
  • 00:16:19 Jejich tepelná úprava je v podstatě
    stejná,
  • 00:16:21 jako při přípravě čerstvých
    brambor.
  • 00:16:23 Nejčastěji se jednoduše uvaří.
  • 00:16:27 Jejich hlavní předností je však
    dlouhá trvanlivost,
  • 00:16:29 chuňo totiž vydrží až 8 let
  • 00:16:32 a pomáhá tak lidem v horách
    překonávat období neúrody.
  • 00:16:43 Ječmen sice od jezera Titicaca
    nepochází,
  • 00:16:46 ale i tento druh obilí
  • 00:16:48 hraje v tradičním zemědělství
    důležitou úlohu.
  • 00:16:51 Stejně jako při zpracování brambor
  • 00:16:53 se však způsob jeho sklizně
    za uplynulá staletí nijak nezměnil.
  • 00:17:07 Ruční práce jen s pomocí
    primitivních nástrojů,
  • 00:17:09 jako za časů doby kamenné,
    a větru oddělujícího zrna od plev,
  • 00:17:15 musí stačit obyvatelům poloostrova
    Capachica i při sklízení havas -
  • 00:17:20 luštěniny příbuzné fazolím.
  • 00:17:29 Přírodní bohatství jezera Titicaca
    využívají lidé od doby,
  • 00:17:33 kdy se na jeho březích
    poprvé usídlili.
  • 00:17:36 K největším darům patří určitě
    jezerní rákos totora,
  • 00:17:40 scirpus tatora,
  • 00:17:42 pokrývající velkou část
    Punské zátoky.
  • 00:17:46 O jeho všestranném využití
  • 00:17:47 píše ve svém slovníku
    i Jaroslav Soukup.
  • 00:17:50 Dnes je velká část tohoto
    ekosystému národní rezervací.
  • 00:17:57 S jejich ochráncem Oscarem
  • 00:17:58 se vydáváme na malý průzkum
    této unikátní lokality.
  • 00:18:03 Totora vyrůstá z hloubky
    asi dvou metrů a dorůstá až čtyř.
  • 00:18:08 Dozrává zhruba po třech měsících.
  • 00:18:13 Tohle je tedy stonek totory.
  • 00:18:17 Tenhle vodní rákos slouží také
    jako krmivo pro dobytek.
  • 00:18:21 Tady máme příležitost vidět
    zralý stonek,
  • 00:18:25 který může být dlouhý přibližně
    3 metry
  • 00:18:27 a v průměru má asi centimetr a půl.
  • 00:18:32 Tady té koncové bíle zbarvené části
    říkáme čujo,
  • 00:18:37 která je potravou nejen
    pro dobytek,
  • 00:18:40 ale i pro domorodce, kteří žijí
    a pracují na břehu jezera.
  • 00:18:46 Obsahuje navíc hodně kalcia
    a je to opravdu pochoutka.
  • 00:19:05 Národní rezervace Titicaca
  • 00:19:07 dnes chrání bezmála 30 tisíc
    hektarů území porostlého rákosem.
  • 00:19:12 Místní mu říkají "totoral".
  • 00:19:15 Ochrana spočívá v kontrole
    a regulaci
  • 00:19:17 jejího využívání domorodci,
  • 00:19:19 tak, aby se cenný ekosystém
    nenarušil
  • 00:19:22 a docházelo k jeho přirozené
    obnově.
  • 00:19:25 Nadměrnou spotřebou by totiž
    mohlo dojít k nezvratným změnám.
  • 00:19:30 Rákos je nejen zmiňovanou potravou
    i krmivem pro dobytek,
  • 00:19:33 a jeho květ má dokonce
    léčivé účinky,
  • 00:19:36 ale husté porosty totory jsou také
    hnízdištěm vodního ptactva
  • 00:19:40 a významným tepelným a biologickým
    regulátorem.
  • 00:19:48 Jenže to si většina domorodců
    neuvědomuje,
  • 00:19:51 a tak každé ráno vyráží
    na hladinu jezera,
  • 00:19:54 aby svým rodinám zajistila obživu.
  • 00:20:05 Usušené, duté a lehké stonky totory
    jsou výborným stavebním materiálem,
  • 00:20:10 to už věděly staré indiánské
    kultury.
  • 00:20:16 Odnepaměti se tak používají
    k pokrývání střech chatrčí,
  • 00:20:20 nebo k výrobě rohoží a matrací.
  • 00:20:25 Upletení jedné trvá zručným ženám
    sotva pár hodin.
  • 00:20:34 Vydrží ale jen několik měsíců,
  • 00:20:37 a tak mají v početných rodinách
    práce stále dost.
  • 00:20:44 Nejdůležitější roli,
    ba přímo existenční,
  • 00:20:47 hraje totora v životě Urů,
    indiánů z plovoucích ostrovů.
  • 00:20:54 K životu na jezeře patří stejně
    neodmyslitelně
  • 00:20:57 jako ony mýty a legendy.
  • 00:20:59 Ostatně některé z nich
    jim přisuzují nadpozemský původ.
  • 00:21:04 Nic to ale nemění na skutečnosti,
  • 00:21:07 že musí den co den svádět
    boj o přežití.
  • 00:21:11 Každé 3 měsíce musí položit
    novou vrstvu rákosu,
  • 00:21:14 aby ostrov dál plaval
    a neklesal ke dnu.
  • 00:21:23 Dnes jich na jezeře plave
    asi osmdesát,
  • 00:21:26 tady, na Titino, žije šest rodin.
  • 00:21:29 A protože leží stranou hlavního
    turistického centra,
  • 00:21:32 musí se o živobytí postarat sami.
  • 00:21:35 Muži loví ryby a ptáky, ženy vaří
    a pečují o děti.
  • 00:21:48 To jiné ostrovy mají štěstí.
  • 00:21:51 Jako hlavní turistická atrakce
    na jezeře
  • 00:21:53 vydělávají dnes slušné peníze.
  • 00:21:56 Původní tradice a zvyklosti
    se sice mění v kýčovité divadlo,
  • 00:22:00 avšak Urům zajišťuje
    mnohem pohodlnější způsob obživy.
  • 00:22:07 V hlavní turistické "ulici"
    dnes napočítáte na 50 ostrovů,
  • 00:22:11 každý z nich má svého prezidenta,
  • 00:22:13 který se stará o blaho
    svých obyvatel.
  • 00:22:16 To pochopitelně přinášejí
    návštěvníci,
  • 00:22:20 čím více tím větší provize
    od cestovních agentur pro ostrovany
  • 00:22:24 a více prodaných suvenýrů.
  • 00:22:30 Ještě před několika desítkami let
  • 00:22:32 však život těchto indiánů
    vypadal úplně jinak.
  • 00:22:36 Tehdy pobýval na Titicaca etnograf
  • 00:22:38 a někdejší ředitel Náprstkova muzea
    Václav Šolc.
  • 00:22:43 Nad dnešní tváří ostrovů
    by se nejspíš podivil.
  • 00:22:47 Kterak ale vypadal život na jezeře
    před půl stoletím,
  • 00:22:50 barvitě vylíčil ve svých knihách.
  • 00:22:54 Václav Šolc byl symbolem
    amerikanistiky u nás.
  • 00:22:57 Pracoval v Náprstkově muzeu
    už od roku 1945,
  • 00:23:00 ale do Jižní Ameriky se dostal
  • 00:23:03 až jako čtyřiačtyřicetiletý
    v roce 1963.
  • 00:23:07 Ten jeho první pobyt trval půl roku
  • 00:23:09 a jel do Bolívie, kde prováděl
    terénní výzkum u indiánů Aymarů
  • 00:23:14 v okolí jezera Titicaca.
  • 00:23:16 Zkoumal stavbu rákosových člunů,
  • 00:23:18 které se v té době na jezeře
    Titicaca používaly k plavbě,
  • 00:23:22 a to s ním konzultoval
    i Thor Heyerdahl,
  • 00:23:25 když řešil možnost dálkových plaveb
    v Tichém oceánu.
  • 00:23:30 Václav Šolc ze svých cest
  • 00:23:31 samozřejmě přivážel do Náprstkova
    muzea cenné etnografické
  • 00:23:35 a později i archeologické
    artefakty.
  • 00:23:37 Kromě toho fotografoval.
  • 00:23:39 A protože nebyl jenom takovým tím
    suchým typem
  • 00:23:42 vědce akademika a teoretika,
  • 00:23:45 tak psal i knížky,
    které byly napůl cestopisy,
  • 00:23:48 ale zároveň se z nich čtenáři
    dozvídali i spousta informací
  • 00:23:51 o kultuře těch původních obyvatel.
  • 00:23:54 Takže Václav Šolc vlastně
    velice přispěl k tomu,
  • 00:23:56 že se poznatky o těch původních
    amerických kulturách
  • 00:24:00 dostaly do širšího povědomí
    veřejnosti.
  • 00:24:12 Jezero je dnes rozděleno
    mezi území Peru a Bolívie,
  • 00:24:16 v minulosti se však do jeho
    historie zapsalo několik národů.
  • 00:24:22 Před příchodem Evropanů bylo
    ale součástí jediného impéria,
  • 00:24:26 mocné říše Inků.
  • 00:24:29 Současný název však pochází
    z jazyka Aymarů,
  • 00:24:33 kteří jezero obývali
    ještě před jejich příchodem.
  • 00:24:37 "Titi" v ajmarštině znamená puma
    a "khakha" skála či kámen,
  • 00:24:43 tedy "pumí skála".
  • 00:24:47 Na Titicaca dodnes potomci Inků
    i Aymarů žijí.
  • 00:24:50 A i když i do jejich života
    stále častěji
  • 00:24:52 zasahuje naše moderní civilizace,
  • 00:24:55 mnohé z původních tradic a způsobu
    života se nezměnilo.
  • 00:25:01 Tak, jako na ostrově Amantani.
  • 00:25:11 Po staletí tu lidé zůstávají,
  • 00:25:13 navzdory chladnému podnebí
    Altiplana,
  • 00:25:16 v nehostinné a tak málo úrodné
    krajině.
  • 00:25:20 Snad proto, aby mohli lovit
    ve vodách posvátného jezera,
  • 00:25:25 spřádat vlnu a tkát látky,
  • 00:25:28 sklízet obilí a brambory
    z malých terasových políček
  • 00:25:34 a v kamenné svatyni na samém
    vrcholu ostrova děkovat Pačamamě,
  • 00:25:38 bohyni země, za úrodu.
  • 00:25:44 Přesně tak, jak to dělávali
    jejich předkové,
  • 00:25:48 třebaže dnes už nemusí
    část své úrody odevzdávat Slunci
  • 00:25:52 a vládci Inkovi.
  • 00:25:54 Snad proto, aby se každý večer
    loučili s odcházejícím dnem,
  • 00:25:59 aby ten příští na úsvitu s úctou
    a pokorou opět přivítali.
  • 00:26:13 V posledních letech jsou vedle
    rákosových
  • 00:26:15 i kamenné ostrovy na jezeře
    vyhledávaným cílem turistů.
  • 00:26:20 Kromě Amantani míří z Puna
    nejčastěji na Taquile.
  • 00:26:25 Přestože se od dob, kdy na jezeře
    pobýval český etnograf Václav Šolc,
  • 00:26:29 i tady dočkali jeho obyvatelé
    mnoha vymožeností moderní doby,
  • 00:26:34 tvář ostrova zůstala zachována.
  • 00:26:41 Chalupy, svatostánek nevyjímaje,
  • 00:26:43 jsou postavené z kamene a hliněných
    cihel usušených na slunci,
  • 00:26:48 jimž domorodci říkají "adobe".
  • 00:26:51 Všudypřítomná políčka brambor
    a obilí
  • 00:26:53 a domorodci ve svérázných krojích,
  • 00:26:57 které je proslavily po celých
    Andách.
  • 00:27:04 Ty mužské doplňují barevné čepičky,
  • 00:27:06 které si muži dodnes,
    jak káže tradice, sami pletou.
  • 00:27:11 Mají-li červenobílou barvu,
  • 00:27:12 znamená to, že je muž stále
    svobodný,
  • 00:27:15 ti ženatí pak nosí pokrývky hlavy
    červené barvy.
  • 00:27:21 Tkaní látek je však i na Taquile
    výhradně ženskou prací.
  • 00:27:25 Jednoduché závěsné stavy,
  • 00:27:27 ne nepodobné těm, jaké se používaly
    už za časů Inků,
  • 00:27:32 jsou součástí snad každé domácnosti
    na ostrově.
  • 00:27:43 Titicaca je největším z andských
    jezer
  • 00:27:45 a nadmořskou výškou 3812 metrů
  • 00:27:49 se pyšní i titulem nejvýše
    položeného
  • 00:27:52 splavného jezera na Zemi.
  • 00:27:55 Více než pravidelná lodní doprava
  • 00:27:57 je však pro domorodce důležitý
    rybolov.
  • 00:28:01 Stále je totiž pro mnohé z nich
    hlavním zdrojem jejich obživy.
  • 00:28:06 Stejně jako před tisíci lety
  • 00:28:07 se i dnes vydávají před východem
    slunce se sítěmi na jeho hladinu.
  • 00:28:13 V jezeře žije na 30 druhů ryb.
  • 00:28:15 Některé jsou endemity,
  • 00:28:17 jiné, především několik druhů
    pstruhů, tu byly vysazeny.
  • 00:28:21 Tihle rybáři loví malé Carachis.
  • 00:28:23 Sami je ale nekonzumují,
    používají je jako potravu pro větší
  • 00:28:26 a také oblíbenější na indiánském
    jídelníčku - pstruhy,
  • 00:28:30 často chované v těchto sádkách.
  • 00:28:51 Bez svátků a slavností by nebyl
    obraz jezera úplný.
  • 00:28:55 Příležitost zapomenout na nelehký
    úděl života vysoko v horách
  • 00:28:59 si snad žádný z domorodců
    nenechá ujít.
  • 00:29:03 Většina z nich má původ ještě
    z předhispánském období,
  • 00:29:06 do něhož byly importovány prvky
    evropské kultury a náboženství.
  • 00:29:13 K největším fiestám patří
    ty na konci sklizně,
  • 00:29:16 kdy domorodci děkují za úrodu
    a tancem a zpěvy prosí
  • 00:29:19 o bohatou i v roce nadcházejícím,
  • 00:29:22 tak jako obyvatelé vesnice
    Capachica.
  • 00:29:38 Nejen o současný život indiánů
    se Václav Šolc zajímal,
  • 00:29:41 ale stejně intenzivně věnoval
    své studium historii celé oblasti.
  • 00:29:48 Ještě před příchodem Inků
  • 00:29:49 se do ní nejvýrazněji zapsala
    kultura,
  • 00:29:51 symbolizovaná dnes archeologickou
    lokalitou Tiwanacu.
  • 00:29:58 Kdo a proč nechal v tak pusté
    krajině
  • 00:30:00 ve výšce téměř 4000 metrů
    nad mořem vybudovat místo,
  • 00:30:04 o němž archeolog Max Uhle
    kdysi prohlásil:
  • 00:30:07 "Tiwanacu jsou nejzajímavější
  • 00:30:09 a nejmajestátnější zříceniny
    Ameriky!"
  • 00:30:13 A také nejzáhadnější,
    chtělo by se dodat.
  • 00:30:17 O jeho původu a pravém významu
    totiž mnoho nevíme.
  • 00:30:20 Důvod je nasnadě.
  • 00:30:21 Ani Tiwanacové totiž neznali písmo,
  • 00:30:24 a tak se současná věda
    musí spoléhat
  • 00:30:26 jen na archeologické výzkumy
  • 00:30:27 a zápisy nejstarších španělských
    kronikářů.
  • 00:30:31 Prvním z nich, kdo podal o Tiwanacu
    zprávu, byl Pedro Cieza de León.
  • 00:30:37 Psal se rok 1548.
  • 00:30:41 Václav Šolc ve své knize
    Tiwanacu - klenot And
  • 00:30:44 cituje slova z jeho kroniky:
  • 00:30:47 "Rozvaliny prastarého města,
    tak majestátního,
  • 00:30:49 tak neobyčejného a podivného,
  • 00:30:52 že zkušený topograf marně hledal
    v paměti,
  • 00:30:55 kdy viděl něco podobného."
  • 00:30:59 Z původní podoby se toho žel,
    mnoho nedochovalo,
  • 00:31:02 výjimkou je Brána Slunce,
  • 00:31:04 nejslavnější dílo tiwanackých
    stavitelů,
  • 00:31:07 a jedna z nejlepších ukázek
  • 00:31:09 umění starověkých indiánských
    kultur -
  • 00:31:12 třicetitunový monolit zdobí reliéf
    s ústřední postavou,
  • 00:31:16 která zřejmě představuje
    důležité tiwanacké božstvo.
  • 00:31:29 Stáří Tiwanaca je odhadováno
    až na 3,5 tisíce let
  • 00:31:33 a poslední výzkumy naznačují,
    že více než sídelním městem
  • 00:31:37 bylo náboženským a ceremoniálním
    centrem.
  • 00:31:41 Střediskem pro údajně až 500 tisíc
    obyvatel širokého okolí.
  • 00:31:47 Proč ale na přelomu tisíciletí
    přestalo náhle existovat?
  • 00:31:51 Na vině mohla být přírodní,
    či snad společenská katastrofa.
  • 00:31:57 Jisté je jen to, že už první
    badatelé z Evropy
  • 00:32:00 tu nacházeli jen ruiny.
  • 00:32:03 Opuštěné sídlo si zkrátka lidé
  • 00:32:04 z přilehlého městečka Tiahuanaco
    rozebrali.
  • 00:32:09 Kámen posloužil ke stavbě kostela,
    domů i chodníků.
  • 00:32:14 Jiný stavební materiál totiž
    v nejbližším okolí nebyl
  • 00:32:17 a v Tiwanacu tak zůstaly jen velké
    bloky z kvalitního andezitu -
  • 00:32:21 další z hádanek tajuplného místa.
  • 00:32:25 Proč tvrdý kámen, a ne pískovec?
  • 00:32:27 Asi to bylo proto,
  • 00:32:28 že v Andách nikdy indiáni
    před příchodem Evropanů
  • 00:32:31 nepřišli na to,
    jak zaklenout oblouk,
  • 00:32:33 a jak vlastně vytvořit
    nějaké větší struktury,
  • 00:32:37 jinak, než buď vrstvením kamenů
    na sebe,
  • 00:32:40 anebo tedy opracováním
    jednoho velikého bloku.
  • 00:32:43 Právě pro to opracování jednoho
    velikého bloku,
  • 00:32:45 který působí mnohem monumentálněji,
    ten pískovec není vhodný,
  • 00:32:49 protože se prostě drolí a láme.
  • 00:32:51 Takže tam bylo potřeba zpracovávat
    ten tvrdý kámen
  • 00:32:53 a samozřejmě to byla i otázka
    prestiže.
  • 00:32:55 Velký vládce, a to máte nejenom
    v Andách, máte to všude,
  • 00:32:59 máte to v Egyptě, máte to
    i v Evropě, i v moderní době.
  • 00:33:02 Velký vládce se pozná tak,
    že dokáže nemožné,
  • 00:33:05 respektive jeho poddaní
    dokáží nemožné.
  • 00:33:07 Čili čím tvrdší a hůře
    opracovatelný kámen
  • 00:33:10 vztyčí na svou počest,
    tím větší je jeho sláva.
  • 00:33:15 No, a co je zajímavé,
    Václav Šolc mluví o tom,
  • 00:33:18 že krátce před jeho cestou do And
  • 00:33:21 byl objeven lom na velmi podobný
    kámen, nebo vlastně i kámen,
  • 00:33:26 který pak byl nalezen v Tiwanacu
    na druhé straně jezera Titicaca.
  • 00:33:35 Tak tohle je model katamarán
    ze dvou rákosových člunů,
  • 00:33:41 jak to kdysi dávno indiáni
    na jezeře Titcaca mohli stěhovat.
  • 00:33:47 Indiáni měli problém.
  • 00:33:48 Oni potřebovali přestěhovat
    z jedné strany jezera Titicaca,
  • 00:33:53 od tajemné sopky Ccapii
    obří kamenné bloky,
  • 00:33:59 a nemohli je stěhovat po souši,
    ale mohli jet přes jezero.
  • 00:34:03 Otázka je, jak tyto obrovské bloky
    nasadit na křehké rákosové čluny.
  • 00:34:09 Ovšem když použili možnost
    vézt ty kameny pod vodou,
  • 00:34:13 tak vlastně vezli jenom polovinu
    hmotnosti,
  • 00:34:16 protože jim pomáhal vztlak -
    Archimédův zákon.
  • 00:34:20 Pro stavbu Tiwanaca používali
    kameny, které měly 20, 30, 40,
  • 00:34:25 ale ten největší má 130 tun.
  • 00:34:27 A 130 tun, to už je hlavolam.
  • 00:34:31 Neměli jeřáby, nemohli takový kámen
    nasadit,
  • 00:34:34 ale mohli jej vtáhnout do vody,
    až se potopil,
  • 00:34:39 najet nad něj čluny,
    svázat vše dohromady
  • 00:34:44 a jet po jezeře Titicaca.
  • 00:34:46 Záhada je rozřešena.
  • 00:34:49 My jsme naštěstí měli možnost
  • 00:34:52 kontaktovat pana doktora
    Václava Šolce.
  • 00:34:55 On žil na jezeře Titicaca
    na ostrůvku Suriki,
  • 00:34:59 kde indiáni vyrábějí
    tyhle nádherné rákosové čluny.
  • 00:35:05 A vyrábí dodnes, byť zpravidla
    jen pro zpestření turistů.
  • 00:35:10 Porfirio Esteban zdědil řemeslo
    po svém otci,
  • 00:35:13 který stavěl lodě pro slavné
    expedice Thora Heyerdhala.
  • 00:35:19 Člun má 5 částí těla.
    Tady uprostřed má srdce,
  • 00:35:23 tady ty dvě tvoří tělo lodě
    a dvě okraj po obou stranách.
  • 00:35:29 Tohle je člun jen pro jednu
    nebo dvě osoby.
  • 00:35:34 Měří v průměru 5-6 metrů,
    používají jej rybáři.
  • 00:35:40 Může se samozřejmě ale postavit
    i větší loď,
  • 00:35:43 tak jako se kdysi stavěly.
  • 00:35:47 Například lodě dlouhé 12 metrů
    mohly uvést kameny o váze až 5 tun.
  • 00:35:56 Ale prý podle španělských kronik
    vyráběli i dvacetimetrové čluny.
  • 00:36:02 Jejich nosnost byla přirozeně
    obrovská.
  • 00:36:06 A pan doktor Šolc nám poskytnul
    své fotografie, vzpomínky, náčrty.
  • 00:36:10 Vytvořili jsme dva rákosové čluny,
    asi 7,5 metru dlouhé.
  • 00:36:14 Potom putovaly do Třeboně,
  • 00:36:17 kde jsme vytvořili takovýhle
    katamarán
  • 00:36:20 a skutečně tříapůltunový kámen
  • 00:36:22 skupina dobrovolníků
    zatáhla do vody,
  • 00:36:26 najeli jsme nad to čluny, svázali,
  • 00:36:29 a potom plavidlo vyplavalo
    přes rybník Svět na vedlejší pláž,
  • 00:36:34 kde jsme zase kámen vytáhli
    ven z vody.
  • 00:36:41 Teorii o tom,
  • 00:36:42 že indiáni dopravovali obří balvany
    po hladině jezera,
  • 00:36:45 dokazují také kameny,
    ležící na jižním pobřeží.
  • 00:36:48 Říká se jim příhodně "unavené".
  • 00:36:52 Patrně proto, že ti,
    kteří je odtud kdysi vláčeli,
  • 00:36:54 už neměli sílu či důvod
    dopravit je až k branám Tiwanaca.
  • 00:36:58 Město totiž nebylo nikdy dokončeno.
  • 00:37:01 Jak ale dokázali překonat
    i po souši
  • 00:37:03 vzdálenost možná až 15 kilometrů
    bez znalosti kola,
  • 00:37:07 železných nástrojů,
    či tažných zvířat?
  • 00:37:11 Bernabe Cobo říká: "Velké kameny,
    které v Tiwanacu vidíme,
  • 00:37:15 byly přineseny vzduchem
    na povel trubky z lastury",
  • 00:37:18 což je samozřejmě strašně zvláštní,
  • 00:37:20 ale já si myslím,
    že v téhle informaci,
  • 00:37:25 kterou patrně získal ten kněz
    Bernabe Cobo
  • 00:37:27 od nějakých místních indiánů,
  • 00:37:29 je skryto zrníčko řekněme
    historické pravdy,
  • 00:37:32 nebo historické zkušenosti.
  • 00:37:33 Patrně byly shromážděny
    obrovské počty lidí,
  • 00:37:36 kteří velice trpělivě,
  • 00:37:39 rychlostí několika málo možná
    i jenom metrů za den,
  • 00:37:43 přesouvali ty kamenné bloky,
    no a zjevně pracovali na povel.
  • 00:37:47 A to právě byly ty trubky, že jo.
  • 00:37:49 Ty trubky z lastury byly v Andách
  • 00:37:51 velice tradičním dorozumívacím
    prostředkem
  • 00:37:54 a byly třeba hodně používané
    v armádě.
  • 00:38:00 Na stavbu Tiwanaca se používal
    také pískovec.
  • 00:38:03 Jeho lomy se však nacházely
    v blízkosti města.
  • 00:38:05 Mnohem těžší andezit
  • 00:38:07 ale museli jeho stavitelé
    nejprve dopravit přes jezero
  • 00:38:10 do některého z přístavů
    na jižním břehu.
  • 00:38:13 Jedním z největších byl tento,
    Santa Rosa,
  • 00:38:16 na poloostrově Tarako.
  • 00:38:18 Dodnes však s jistotou nevíme,
  • 00:38:20 zda mohlo někdy Tiwanaco ležet
    přímo na břehu jezera,
  • 00:38:23 nebo v jeho těsné blízkosti.
  • 00:38:26 Jak známo, hladina Titicaca
    v geologické minulosti kolísala.
  • 00:38:30 Ve starších čtvrtohorách
    a na počátku holocénu
  • 00:38:34 i o několik desítek metrů.
  • 00:38:36 Odpověď na tuto otázku se snažil
    najít další z Čechů,
  • 00:38:40 geolog ing. Otto Horský.
  • 00:38:44 V Peru strávil řadu let
    svého života,
  • 00:38:46 a o svých cestách a výzkumech
    vydal několik knih.
  • 00:38:51 Zajímá nás například,
    zda Tiwanaco mohlo být přístavem,
  • 00:38:54 jak se mnohde udává.
  • 00:38:56 Tak k tomu jsem získal
    hodně materiálu
  • 00:38:59 a mohu vám to dokumentovat.
  • 00:39:02 Kdybychom se chtěli zabývat
    otázkou,
  • 00:39:04 jestli Tiwanacu, kde je nadmořská
    výška 3885 metrů,
  • 00:39:10 a dnešní výška jezera
    je 3810 metrů,
  • 00:39:14 tak tady vidíte rozdíl 70 metrů.
  • 00:39:16 Čili podle mého názoru
    přístav přímo nemělo Tiwanacu,
  • 00:39:21 musel být vzdálen od toho centra
    takových 10-15 kilometrů,
  • 00:39:28 možná víc.
  • 00:39:30 Geologické výzkumy tedy ukazují,
  • 00:39:32 že za poslední 3000 let,
    tedy v době existence Tiwanaca,
  • 00:39:36 se hladina dostala přibližně
    na dnešní úroveň.
  • 00:39:39 O to větší údiv vzbuzují
  • 00:39:41 obří kamenné bloky v části
    zvané Puma Punku.
  • 00:39:46 V dávném sídle Tiwanacu je ale
    záhad ukryto mnohem více,
  • 00:39:51 třebaže rozluštit se je pokoušelo
    bezpočet badatelů,
  • 00:39:54 Václava Šolce nevyjímaje.
  • 00:39:57 Snad největší pozornost vzbuzuje
  • 00:39:59 nejstarší stavba
    Templete Semisubterraneo,
  • 00:40:03 chrámek zapuštěný asi 2,5 metru
    pod úroveň terénu,
  • 00:40:06 ozdobený kamennými plastikami hlav.
  • 00:40:10 Dosud bylo objeveno 178
  • 00:40:13 a i jejich původ je zahalen
    rouškou tajemství.
  • 00:40:18 Na jednu otázku však měl Šolc
  • 00:40:19 pro bolivijského archeologa
    Ponceho,
  • 00:40:21 který v 60. letech vedl výzkum
    v Tiwanacu, odpověď.
  • 00:40:25 Ve své knize na to vzpomíná:
  • 00:40:27 "Před zejícími otvory
    v galerii hlav
  • 00:40:29 mi můj průvodce a přítel
    Carlos Ponce řekl:
  • 00:40:33 Prohrabali jsme kdeco,
    ale tyhle hlavy jsme nenašli.
  • 00:40:37 Co bych za to dal, kdybych věděl,
    kam se poděly.
  • 00:40:40 A já jsem mu odpověděl:
    To ti mohu říci,
  • 00:40:43 jsou v Náprstkově muzeu
    na Betlémském náměstí v Praze."
  • 00:40:50 A jak se tam dostaly?
  • 00:40:52 Dvě hlavy z tiwanackého chrámku
    musely do Evropy odcestovat
  • 00:40:55 někdy na počátku 20. století.
  • 00:40:58 Tehdy se totiž vracel ze svého
    amerického pobytu
  • 00:41:01 pražský profesor Julius Nestler,
    v jehož sbírce se nalézají.
  • 00:41:09 Odkud a jakým způsobem je získal,
    ale nevíme.
  • 00:41:12 Náprstkovo muzeum odkoupilo sbírku
    po výstavě,
  • 00:41:15 kterou Nestler uspořádal
  • 00:41:17 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze
    ve 30. letech.
  • 00:41:22 Celá kolekce čítá na 4000 kusů,
  • 00:41:25 především keramiku a předměty
    z kovu a kamene.
  • 00:41:29 Je tak jednou z nejrozsáhlejších,
    jaké Náprstkovo muzeum vlastní
  • 00:41:34 a druhou největší svého druhu
    na světě.
  • 00:41:43 Informace v Šolcově knize nás
    přivedla na odvážnou myšlenku.
  • 00:41:48 Přemýšleli jsme, kterak kamenné
    hlavy vrátit do Tiwanaca
  • 00:41:52 a přitom neochudit muzejní
    expozici.
  • 00:41:55 S řešením nám pomohla
    nejmodernější technologie.
  • 00:42:03 Se souhlasem a podporou
    Národního muzea
  • 00:42:05 pracovníci geodetické společnosti
    GEFOS
  • 00:42:08 mohli přímo v expozici vyrobit
    detailní počítačové 3D modely,
  • 00:42:13 aniž by se kamenných hlav dotýkali,
    pomocí laserového scanneru.
  • 00:42:19 Nasnímaný objekt speciální software
    ihned zobrazuje
  • 00:42:22 ve formě mračen bodů, na jejichž
    základě se vytváří model.
  • 00:42:27 S ním pak lze v počítači jakkoli
    pohybovat a upravovat jej.
  • 00:42:32 Naše další kroky vedly s jedním
    z vytvořených modelů
  • 00:42:35 na Stavební fakultu ČVUT.
  • 00:42:40 V rámci výzkumu se nám podařilo
    poměrně unikátní dílo.
  • 00:42:43 Měli jsme 3D model z laserového
    skeneru.
  • 00:42:46 Ten model se nám podařilo zpracovat
    a vytisknout ho na 3D tiskárně.
  • 00:42:51 3D tiskárna je založena na principu
    vrstvení speciálního prášku
  • 00:42:55 v kombinaci s nanášením
    tenkých vrstev speciálního lepidla,
  • 00:42:59 v profilu, který získáme právě
    z toho 3D modelu,
  • 00:43:03 který je k tomu třeba.
  • 00:43:04 Výsledek samozřejmě záleží
    na kvalitě
  • 00:43:07 a textuře toho požadovaného objektu
    a na kvalitě tiskárny.
  • 00:43:11 Ty současné tiskárny mají přesnost
    dokonce desetiny milimetru.
  • 00:43:16 No a já v tom spatřuji
    jistou budoucnost,
  • 00:43:18 protože ne všechny památky
    jsou dneska ve stavu,
  • 00:43:21 aby se daly vystavovat,
    nebo aby byly na původním místě,
  • 00:43:24 a myslím, že zanedlouho přijde
    doba,
  • 00:43:25 kdy budeme moct dělat
  • 00:43:26 poměrně věrné, kvalitní kopie
    originálních předmětů
  • 00:43:30 a umístit je na místa,
    kde původně byly.
  • 00:43:36 Hlava ležela po staletí, od doby,
    kdy bylo město opuštěno,
  • 00:43:40 pod nánosy zeminy a dalších téměř
    100 let v muzejní expozici.
  • 00:43:45 Byla tak ušetřena vlivu
    extrémního klimatu Altiplana
  • 00:43:49 a díky tomu zůstala částečně
    zachována i přírodní barva,
  • 00:43:53 jíž byla natřena.
  • 00:43:55 Podle ní tak mohla být kopie
  • 00:43:56 v restaurátorské dílně muzea
    dobarvena.
  • 00:44:00 Teď už zbývá ji jen před dalekou
    cestou pečlivě zabalit.
  • 00:44:13 Nemíříme však rovnou do Tiwanaca,
  • 00:44:16 ale nejprve do La Pazu,
    bolivijské metropole.
  • 00:44:19 Důvodem je návštěva Národního
    archeologického muzea,
  • 00:44:22 nejstaršího v zemi.
  • 00:44:25 Jeho současný ředitel
    doktor Julio Ballivián
  • 00:44:29 byl stejně, jako tehdy
    Carlos Ponce, překvapen zprávou,
  • 00:44:32 že v pražském muzeu jsou uloženy
    dvě z tiwanackých plastik.
  • 00:44:37 To, že se k nim touto cestou
    alespoň jedna z nich vrátila,
  • 00:44:41 proto uvítal.
  • 00:44:49 Vysvětlujeme mu, jakou technologií
    byla kopie vyrobena,
  • 00:44:53 že je z křehkého a choulostivého
    materiálu.
  • 00:44:56 Nemůže být proto vystavena
    ve venkovních podmínkách,
  • 00:44:59 ale poslouží jako dokonalý model,
    matrice k výrobě kamenné repliky.
  • 00:45:17 V andské společnosti,
    v této oblasti naší země,
  • 00:45:21 existuje svérázný způsob
  • 00:45:22 komplexního vnímání
    a chápaní přírody,
  • 00:45:26 který má hluboké kořeny.
  • 00:45:29 A podle svědectví našich
    archeologických památek,
  • 00:45:32 jako je i tato hlava,
    které byly odtud odvezeny,
  • 00:45:36 lidé věří, že ony pláčou
    a čekají na okamžik,
  • 00:45:40 kdy se budou moci vrátit.
  • 00:45:43 Na druhou stranu si uvědomujeme,
    že je důležité šířit
  • 00:45:47 naše bolivijské kulturní dědictví
    v různých částech světa,
  • 00:45:51 jako je i Evropa.
  • 00:45:53 K tomu právě slouží muzea,
    protože pomáhají cestovnímu ruchu
  • 00:45:56 a tím i ekonomickému rozvoji
    Bolívie.
  • 00:46:00 Jsou vlastně takovými našimi
    kulturními velvyslanectvími.
  • 00:46:05 Vemte si, přijde tam návštěvník
    a uvidí něco z Tiwanaca
  • 00:46:07 a bude se ptát: "Kde je Tiwanacu?
    Tiwanacu je v Bolívii.
  • 00:46:11 A kde je Bolívie? V Jižní Americe.
  • 00:46:14 Rád bych se tam podíval,
  • 00:46:16 abych tohle archeologické místo
    lépe poznal."
  • 00:46:21 Teď už nic nebrání tomu,
  • 00:46:23 aby se kopie hlavy konečně dostala
    na místo,
  • 00:46:25 odkud její originál pochází,
  • 00:46:29 do Polopodzemního chrámku
    v Tiwanacu.
  • 00:46:33 Nevíme přesně, kde, na kterém místě
    mohla tahle hlava být.
  • 00:46:37 Tady totiž můžeme vidět různé typy,
    tváře s rozličnými rysy.
  • 00:46:42 Pravděpodobně reprezentovaly
    osobnosti
  • 00:46:43 z různých vrstev společnosti
    i nejrůznějších oblastí.
  • 00:46:47 Jsou to jakési fotografie
    našich předků.
  • 00:46:50 Většinu typů obličejů
    můžeme ještě vidět,
  • 00:46:53 jiné už ale neexistují.
  • 00:46:59 Kruh se uzavírá. Uplynulo více
    než 100 let,
  • 00:47:02 než mohla jedna z hlav
    tiwanacké galerie
  • 00:47:05 znovu zaujmout své místo
    na stěně Polopodzemního chrámku,
  • 00:47:09 třebaže jen symbolicky,
  • 00:47:11 než bolivijští restaurátoři vyrobí
    její kamennou podobu.
  • 00:47:16 Kopie pak bude vystavena
    v expozici zdejšího muzea.
  • 00:47:22 Opusťme ale tajuplnou historii
    jezera.
  • 00:47:24 Poslední českou stopu,
    po níž jsme se vydali pátrat,
  • 00:47:27 totiž představuje ojedinělý
    sportovní výkon.
  • 00:47:30 V roce 1995 se o něj během
    studentské expedice zasloužil
  • 00:47:35 Vladimír Šimek.
  • 00:47:37 Dokumentarista, ale také náruživý
    vyznavač windsurfingu.
  • 00:47:43 Bylo to poprvé, kdy si někdo troufl
    na takto vysoko položené jezero.
  • 00:47:48 Když jsme podnikli výpravu
    přes ostrovy Taquile a Amantani
  • 00:47:52 a z Amantani měl Vladimír doplout
    na ostrov Soto a poté ke břehu,
  • 00:47:56 tudíž napříč přetnout
    celé tohle velké jezero,
  • 00:48:02 tak jsme se setkali s mlhou.
  • 00:48:05 A ta právě způsobila to,
  • 00:48:07 že jsem si spletl toto pobřeží
    s mysem ostrova Amantani,
  • 00:48:11 kam jsem původně směřoval,
  • 00:48:13 jenže nemaje GPS ani mapu,
    jenom malou buzolu,
  • 00:48:15 tak jsem se octl v těchto místech.
  • 00:48:18 A pamatuju si, že se ke mně
    seběhly děti,
  • 00:48:21 hlavně kluci tady z vesnice
    na kopci,
  • 00:48:23 osahávali můj barevný neopren,
  • 00:48:25 viděli divnýho člověka na malý
    lodičce s barevnou plachtou,
  • 00:48:30 což v životě neviděli
    a možná už ani poté nikdy.
  • 00:48:32 A já jsem jim dal čokoládu
    a zase jsem odjel.
  • 00:48:36 Myslím si, že možná dodneška,
    dodneška možná už ne,
  • 00:48:39 ale že na to dlouho vzpomínali,
  • 00:48:41 a mysleli si snad, že přijel
    Virakoča,
  • 00:48:43 nebo nějakej starej inckej bůh,
  • 00:48:45 kterej se vynořil z jezera
    a zase odjel.
  • 00:48:48 Trasa na mapě se zdála
    poměrně dlouhá,
  • 00:48:51 bylo to něco pod 100 kilometrů,
    nicméně jak jsme potom zjistili,
  • 00:48:55 on najezdil kolem 140 kilometrů
    po hladině Titicacy.
  • 00:49:00 Vzpomínám na epizodu,
    kdy jsme se přiblížili lodi,
  • 00:49:04 podáváme mu horký čaj,
  • 00:49:06 a on místo toho, aby ho vypil,
    tak si ho nalil za neopren,
  • 00:49:08 protože byl tak zmrzlej,
    že už nemohl, necítil prsty, nic.
  • 00:49:13 A nakonec to všechno ustál
    a skutečně jako první surfař
  • 00:49:17 přeplul nejvýše položené jezero
    světa,
  • 00:49:21 kde se provozuje pravidelná
    lodní doprava.
  • 00:49:23 To je něco výjimečného
    a takto to zůstalo až dodneška.
  • 00:49:29 Nevím o dalších, kteří by to
    zkoušeli po něm.
  • 00:49:33 Když si prohlížím mapu,
  • 00:49:34 do které jsem si vždycky
    po přistání
  • 00:49:36 zakresloval trasu toho dne,
    kterou se podařilo uplout,
  • 00:49:40 tak se mi vše pěkně docela dobře
    i po těch letech vybavuje.
  • 00:49:44 Mám tady dokonce i jméno kapitána
    lodi,
  • 00:49:46 jmenoval se Julio Gispe Cruiz,
  • 00:49:49 a je zajímavé, že se ukázalo,
  • 00:49:51 že byl sbormistrem dětského
    pěveckého sboru,
  • 00:49:54 který zpíval dokonce
    i na turné v Praze,
  • 00:49:57 takže další taková neplánovaná
    česká stopa na jezeře Titicaca.
  • 00:50:03 Výprava po stopách našich krajanů,
  • 00:50:05 kteří svůj osud, či alespoň
    jeho malou část
  • 00:50:08 spojili s jezerem Titicaca, končí,
  • 00:50:12 přestože Čechů, kteří se zapsali
    do jeho historie, je určitě víc.
  • 00:50:17 Sotva ale někdo spočítá ty,
  • 00:50:20 jimž své stopy v srdcích natrvalo
    zanechal
  • 00:50:23 naopak tenhle jedinečný kout
    naší planety.
  • 00:50:28 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2014

Související