Naše tradice
Přehled dílů
Silvestr a Nový rok
Datum, na které Nový rok připadal, se v minulosti mnohokrát změnilo. Až se zavedením juliánského kalendáře jsou poprvé doloženy bujaré lednové oslavy.
Tři králové
Připomínka legendy o mudrcích z východu, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi, ukončuje vánoční svátky.
Hromnice
Svátek pojmenovaný po posvěcených svíčkách zvaných hromničky slavíme 2. února. Pro křesťany vychází právě na tento den Uvedení páně do chrámu.
Masopust
Masopust neboli fašank je třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a mimořádně rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Velikonoce a Smrtná neděle
V předkřesťanských dobách příchodem jara začínal nový rok. Pro křesťany toto období přináší nejdůležitější svátky roku, oslavu mučednické smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Velikonoce.
Pašijový týden
Pašijovým týdnem si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista, zradu, ukřižování, vzkříšení. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa, které nám má připomínat Jidášovu zradu.
Boží hod velikonoční
Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.
Pálení čarodějnic
Filipojakubská noc 30. dubna vzbuzovala u našich předků bázeň i úctu. Věřili, že právě tento soumrak otevíral cestu temným silám, které bylo třeba zapudit, osvítit, plamenem očistit.
1. máj
První květnový den je tradičně chápán jako svátek lásky a lidových oslav jara a plodnosti. Temné síly poslední dubnové noci byly zapuzeny a vše bylo očištěno.
Královničky a otvírání studánek
Průvody mladých dívek, králek neboli královniček, patřily ke starobylým letnicovým obyčejům, hrám a slavnostem, jejichž kořeny sahají až do dob pohanských.
