Křižáček

Snímek je inspirovaný méně známou básní Jaroslava Vrchlického „Svojanovský křižáček“, která režiséra Václava Kadrnku zaujala svojí nadčasovostí a prací s archetypy. „Motiv rozdělené rodiny a absence milovaného člověka se mi objevil už ve filmu Osmdesát dopisů. Nedělám to ale vědomě, nespekuluji. Až po dokončení Křižáčka jsem zjistil, jak jsou oba filmy propojené. Nechci ale analyzovat, proč tomu tak je,“ připomíná Kadrnka svůj úspěšný debut „Osmdesát dopisů“, který byl uveden na festivalu v Berlíně, a za něhož získal cenu Objev roku na Cenách české filmové kritiky.

„Křižáček vznikal jako intimní zpověď, osobní modlitba. Mapuje něco z hloubi člověka, něco na výsost pravdivého,“ říká o projektu představitel mladého rytíře Aleš Bilík. „Důvody jeho vzniku a ta vnitřní pravdivost jsou na něm fascinující. Co se mě týče, téma rozpadu rodiny je mi bohužel také známé. Mám čtyřletého syna, se kterým nežiju. To vás vede k podobným tématům: hledání sebe, hledání jeho, hledání smíru… Snažím se nyní, aby jednou nemusel hledat on mě.“

Snímek získal na festivalu v Karlových Varech v roce 2017 hlavní cenu Křišťálový glóbus.