iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 6. 2012
00:05 na ČT2

1 2 3 4 5

3 hlasy
7720
zhlédnutí

Učedníci hudby

Čím projdou studenti Pražské konzervatoře, než jejich tóny dozrají pro pódium?

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Učedníci hudby

  • 00:01:50 Velice důležité, tady.
  • 00:01:52 Dynamické rozdíly musí být,
    prosím, zřetelné, jo?
  • 00:02:06 Šíř to tam zahraj! Vem tu druhou
    polovinu, jak je forte už!
  • 00:02:11 Ano, tak.
  • 00:02:23 Aspoň tak.
  • 00:02:25 A nezapomínejme ještě na to,
  • 00:02:28 že tady je, to jsou jenom vlny,
    fráze.
  • 00:02:36 Housle, je to životní styl.
  • 00:02:38 Není to jenom součást,
    ale prostě vášeň a život.
  • 00:02:43 To jsou pro mě housle.
  • 00:02:54 A zase, tý da dý da dá.
  • 00:02:57 Tak, ale předtím to musíš vzít.
  • 00:03:05 Úplně největším snem je pro mě,
  • 00:03:07 samozřejmě jako pro každou
    zpěvačku či zpěváka
  • 00:03:10 Metropolitní opera v New Yorku,
    v Americe,
  • 00:03:13 protože mě velice baví hrát
    a vyjadřovat emoce
  • 00:03:17 a dávat vlastně lidem něco ze sebe
    a vlastně bavit je.
  • 00:03:24 Julie, Julie, Julie.
  • 00:03:28 Máš to nepatrně níž.
  • 00:03:30 Julie.
  • 00:03:33 Jo, trochu to srazíš.
  • 00:03:44 Pořád to drž nahoře.
  • 00:03:49 A to už je nízko.
  • 00:04:06 Hudba je naplňující,
  • 00:04:09 a i kdybych se třeba tou hudbou
    neživil,
  • 00:04:11 tak myslím, že je supr,
    že to dělám,
  • 00:04:14 protože ta hudba člověka
    tak jako zušlechťuje
  • 00:04:17 a dělá hezčím člověkem.
  • 00:04:43 V klidu jo, tam zbytečně jdeš
    jako brzo
  • 00:04:47 a on vyzní trošku jakoby
    nezřetelně.
  • 00:04:52 Ten je hezkej, ten první,
    tadjá, počkat si, jo?
  • 00:05:07 Chtěl bych dirigovat všude,
    kde dostanu práci,
  • 00:05:10 hlavně dělat hudbu.
  • 00:05:11 Není důležité, kde to je,
  • 00:05:13 ale tu hudbu dělat
    a pracovat s lidmi.
  • 00:06:06 No, dobrý, děkuju.
  • 00:06:07 Hlavně ten orchestr sice je psaný
    pořád forte ve smyčcích,
  • 00:06:12 ale ono na třetí dobu ty dechy
    jsou piano,
  • 00:06:17 a teďka většinou on tam nedejchá
    svoje to ges.
  • 00:06:20 A to musí bejt opravdu piánko,
    jinak pak bysme ho tam pohřbili.
  • 00:06:32 Začni rovnou...
  • 00:06:36 A víc měkce, tak!
  • 00:06:41 Víš co, ale zase aby to nebylo
    takový...
  • 00:06:46 Nečekej! Úplně jednoduše.
  • 00:06:54 V tempu. Ano.
  • 00:07:01 Nemůžu žít bez piána.
    To je můj život.
  • 00:07:07 Ano, a víc!
  • 00:07:13 A zase uzavřít.
  • 00:07:22 Tý tá tá, to znamená maličko
    přidat. Zkusíme si třeba zahrát?
  • 00:07:45 Výborně! Výborně! Jo?
  • 00:07:47 To znamená opravdu zase tady
    od toho začátku
  • 00:07:49 nějak to zvlášť vysoce nezvedat.
  • 00:07:53 Pak teprve přijde ta melodie,
    a pak to posouvá i dál,
  • 00:07:55 protože těch míst, který potom nás
    tam čekají v tý skladbě,
  • 00:07:58 kterých je i jakoby hraných
  • 00:08:02 v tý silnější dynamice,
    v tom forte, je poměrně hodně.
  • 00:08:04 To znamená, abysme si to na začátku
    už vlastně,
  • 00:08:07 ten efekt takovýho toho silnějšího
    hraní nevyčerpali zbytečně.
  • 00:08:13 Pojďme zkusit třeba ještě
    i tu druhou část,
  • 00:08:14 to znamená zase to je obdobný.
  • 00:08:16 Zase si můžeš jenom to E znáčknout,
    než ho začneš hrát,
  • 00:08:20 jenom ho zmáčkni,
    a teď ho začni rozeznívat.
  • 00:08:25 Drž ho, jo?
  • 00:08:31 A zase hodně ho zpomal.
  • 00:08:34 Jakou skladbu napíšu,
  • 00:08:36 tak napsat to tak,
    aby ty lidi tomu porozuměli,
  • 00:08:38 to znamená, v každý skladbě vlastně
    si udělat
  • 00:08:41 takovou určitou zásobnici
    prostředků,
  • 00:08:44 který budou potom použitý tak,
  • 00:08:45 aby to bylo srozumitelný
    pro ty posluchače.
  • 00:08:48 To je to, o co se snažím.
  • 00:08:51 Inspirace napsat tuto skladbu
  • 00:08:52 byla především po četbě některých
    Kafkových knih, hlavně teda Zámku.
  • 00:08:59 A vlastně v tý skladbě
    by měla být cítit
  • 00:09:04 taková ta atmosféra neustálých
    zvratů
  • 00:09:07 tak, jako je to v těch
    jeho příbězích,
  • 00:09:09 a vlastně ta skladba je pojatá
    celkově tak, že teda není ukončená,
  • 00:09:14 což vlastně koresponduje
    s tím příběhem toho Zámku.
  • 00:10:22 Pražská konzervatoř
  • 00:10:23 je nejprestižnější škola pro mladé
    hudebníky v Čechách,
  • 00:10:27 nejprestižnější střední škola.
  • 00:10:29 Je to škola života,
    je to škola hudby.
  • 00:10:52 Ano! A teď na plný pecky!
  • 00:10:54 Pozor na šestnáctinu!
  • 00:10:59 (komentuje hru)
  • 00:11:15 Ta podstata u mě je taková,
  • 00:11:17 že bychom především se měli naučit
    co nejdříve
  • 00:11:20 sami sebe správně poslouchat.
  • 00:11:22 Já sám, když učím, tak se snažím
    poslouchat ty žáky
  • 00:11:27 a snažím se pomáhat jim k tomu,
    jak by ty housle správně měly znít,
  • 00:11:33 jak by měly znít dobře.
  • 00:11:34 U každého je to individuelní,
    každému ty housle zní jinak,
  • 00:11:38 a z toho důvodu potom se snažím
    každému z těch žáků
  • 00:11:44 to, co pro něho je nejobtížnější,
  • 00:11:47 nebo respektive to, co nejvíc
    potřebuje, tak mu to přibližovat
  • 00:11:51 a snažím se, aby on sám vnímal,
    co mu pomáhá v těch pohybech,
  • 00:11:57 které děláme tělem,
  • 00:11:59 a které děláme svými pažemi
    a konečky prstů svých,
  • 00:12:03 aby ty housle mu zněly dobře.
  • 00:12:06 To je takový jenom detail,
    jak jdeš...
  • 00:12:12 A teď ty na tu šestnáctku zrychlíš.
    Nezrychluj, nech to tam!
  • 00:12:24 Jako kdyby úplně křičela. Tak, ano!
  • 00:12:29 Tam bych viděl, že bysme mohli
  • 00:12:30 ten majestát toho vyjádření
    v rytmu, který tam je,
  • 00:12:34 a podpora té melodie, že by mohla
    být takhle velice účinná.
  • 00:12:42 Hraní na housle je pro mě
    takovou přirozeností,
  • 00:12:45 protože táta je houslista,
    primáš cimbálové muziky,
  • 00:12:48 máma, ta dělal hudbu taky, housle,
  • 00:12:53 a hudba je v postatě
    celý můj život.
  • 00:12:58 Je to taková náplň,
    takový životní styl.
  • 00:13:20 Mně se vždycky hrozně líbil
    trombón, tak jsem si ho vybral,
  • 00:13:25 protože je to takovej vznešenej
    nástroj a mám ho hrozně rád.
  • 00:14:13 Já si myslím, že to je podstata
    každýho učitele,
  • 00:14:16 aby prostě dokázal toho žáka
  • 00:14:20 nějakým způsobem zapálit.
  • 00:14:23 Pokaď ho zapálí a je nastartovanej,
  • 00:14:25 tak všechno jde jednodušejc,
    baví ho to.
  • 00:14:30 Takže to je to nejtěžší,
  • 00:14:32 aby vlastně měli taky rádi
    tu hudbu, aby prostě byli zapálený.
  • 00:14:38 Pak jsou ostatní technický věci,
  • 00:14:40 jako mluvit o tom, abych je naučil
    správně dýchat,
  • 00:14:42 abych je naučil hrát čistě
    nebo rytmicky. To je samozřejmost.
  • 00:14:50 To je podstata tý profesionality,
  • 00:14:51 abych je vlastně svou výukou
    neotrávil, naopak.
  • 00:14:57 Hudba je neustále v představě
    a furt ji vlastně člověk slyší.
  • 00:15:04 Když jede domů ze školy,
  • 00:15:06 nebo večer před spaním si přehrává
    různě, jak ty skladby, který hraje,
  • 00:15:11 tak i to, co zrovna třeba poslouchá
    z nahrávek.
  • 00:15:15 Takže hudba vlastně neustále
    doplňuje můj život právě.
  • 00:15:19 I když nehraju a když neposlouchám,
  • 00:15:21 tak vlastně neustále mi to zní
    v hlavě.
  • 00:15:52 Hudba mě provází už od mládí,
    už odmalička.
  • 00:15:55 Moje babička byla hudebnice.
    Byla to klavíristka.
  • 00:16:00 Studovala tady,
    na Pražské konzervatoři,
  • 00:16:03 a vlastně mě vedla k hudbě
    už od mého útlého dětství,
  • 00:16:06 už když mi byly asi 3 roky,
  • 00:16:08 tak mám fotku, jak se mnou sedí
    u klavíru a už tam brnkáme.
  • 00:16:51 Protože jsem mezzosopranistka,
  • 00:16:52 tak pro mě není vlastně
    tolik hlavních rolí,
  • 00:16:55 jako pro sopranistky,
  • 00:16:57 takže je to trošku těžší
    se i prosadit,
  • 00:17:00 ale zase je nás vlastně méně,
    těch mezzosopranistek.
  • 00:17:05 To víš, že jo! Ale když to tam
    tlačíš přes ten krk,
  • 00:17:08 tak tě to žere,
    ale čím výš si to...
  • 00:17:12 Já na to myslím.
  • 00:17:14 A co se týče mé nejvysněnější role,
  • 00:17:17 tak je to asi jako pro každou
    mezzosopranistku Carmen.
  • 00:17:20 A myslím si, že jednou se k ní
    dostanu,
  • 00:17:23 a že ji podám velmi dobře,
  • 00:17:25 protože mám tu taneční průpravu,
    pohybovou průpravu,
  • 00:17:28 jsem stejně vášnivá, jsem prostě
    stejně temperamentní,
  • 00:17:32 a tak už se na to moc těším.
  • 00:17:35 Jste rozkošná. Jste roztomilá.
  • 00:17:37 Jste žena, s jakou jsem se dosud
    nesetkal.
  • 00:17:40 Konečně!
  • 00:17:44 Ano, tančit! Pojďte tančit!
  • 00:17:48 A nemohli bychom ten valčík
    tančit v sedě?
  • 00:17:51 Zde, sami, jen pro sebe?
  • 00:17:55 Rozkošný nápad!
    Žádný tanečník mi vás nevezme.
  • 00:18:00 Slyšte jen, jak krásně zní,
    hned jásavě, hned zas tak tiše.
  • 00:18:09 V Písní té srdce mé se chví,
    jak sladce a důvěrně dýše.
  • 00:18:19 Víte již, co asi vám chce říct,
    jak šeptá tak tajemně nám.
  • 00:18:28 Ten kdo rád touží a láskou se
    souží, ach ten je bláhový sám.
  • 00:18:38 Leč zatímco zapálen
    parkem si kráčí
  • 00:18:42 a hned v kolo vábně se stáčí,
  • 00:18:47 sedíme něžně ve zraku zrak
    a valčíku kouzlo nás poutá tak.
  • 00:18:56 Co měla bych říct,
    v očích mám teď číst?
  • 00:19:00 Že se mnou se točí,
    a tím jsem si jist.
  • 00:19:05 A každý z nás teď dobře ví,
    jen valčík, ten je nádherný.
  • 00:19:19 Ten valčík nádherný!
  • 00:19:26 Slyšte jen, jak krásně zní,
    hned jásavě a hned zas tak tiše.
  • 00:19:35 V písni té srdce mé se chví,
    jak sladce a důvěrně dýše.
  • 00:19:44 Víte již, co nám asi chce říct,
    jak šeptá tak tajemně nám.
  • 00:19:53 Ten, kdo jen touží a láskou se
    souží, ach ten je bláhový sám.
  • 00:20:31 Ten, kdo jen touží a láskou se
    souží, ach ten je bláhový sám.
  • 00:21:23 Před třemi dny jsem se vrátil
    z Anglie,
  • 00:21:25 kde jsem měl dva koncerty,
    hrál jsem na klavír.
  • 00:21:28 Ale na co se teď nejvíce
    připravuji,
  • 00:21:31 dostal jsem pozvání ke konkurzu
    do Philharmonia Orchestra v Londýně
  • 00:21:38 na asistenta šéfdirigenta.
  • 00:21:42 Bude tam 12 lidí, je to taková
    soutěž, a když uspěji,
  • 00:21:46 tak na jeden rok dostanu jakoby
    zaměstnání v Londýně
  • 00:21:50 jako asistent šéfdirigenta.
  • 00:22:01 Dědeček z matčiny strany
    byl zpěvák v Národním divadle,
  • 00:22:06 sólistou Národního divadla,
    Dalibor Jedlička.
  • 00:22:10 Z otcovy strany dědeček byl samouk,
    trumpetista,
  • 00:22:14 a zabýval se spíše jazzem,
  • 00:22:18 takže vlastně ten můj background,
    dá se říct, je docela velký.
  • 00:22:26 Můj otec je trumpetistou
    České filharmonie
  • 00:22:28 a zároveň učí zde,
    na Pražské konzervatoři.
  • 00:22:31 Moje maminka byla baletkou,
    dnes učí tanec na hudební škole.
  • 00:23:03 Floria tamo. To je vlastně jako
    nejzásadnější.
  • 00:23:08 Co to znamená? To byste mohl vědět.
  • 00:23:14 -Tamo?
    -Tamo.
  • 00:23:16 Ty moje lásko, miluju tě.
  • 00:23:19 A jak ona se jmenuje,
    ta Tosca teda křestním jménem?
  • 00:23:21 -Gloria.
    -Jo.
  • 00:23:22 Mě strašně baví práce s mladými,
  • 00:23:25 protože mi to dává spoustu energie
    a spoustu síly,
  • 00:23:30 protože je to takové vzájemné
    předávání té energie.
  • 00:23:50 Raz, dva, tři, čtyři.
    Raz, dva, tři, čtyři.
  • 00:23:53 Raz, dva, tři, čtyři.
  • 00:23:56 Teď si to rozebereme v tempu.
  • 00:23:57 Ty tam máš furt o 2 doby míň, jo.
    To je jasný.
  • 00:24:01 Tak, zahraj druhou!
  • 00:24:23 My jsme se s Eri poznali v Japonsku
    a mně se moc líbilo, jak hraje,
  • 00:24:30 tak jsem si řekl, že by bylo dobrý,
    až bude starší,
  • 00:24:33 aby přijela studovat do Prahy.
  • 00:24:37 Napsal jsem jenom několik vět
    v angličtině,
  • 00:24:39 mamince jsem to poslal,
  • 00:24:41 a maminka hned, asi za hodinu,
    přijela za mnou do hotelu,
  • 00:24:45 že je šťastná, že Eri chce přijet
    do Prahy
  • 00:24:47 a že tady u nás chce studovat,
  • 00:24:49 a že je šťastná, že bude v Evropě,
    že bude v Praze.
  • 00:25:42 Za dva týdny začíná ve Varšavě
  • 00:25:43 Chopinova mezinárodní klavírní
    soutěž
  • 00:25:47 a máme už jenom 2 týdny
    na přípravu.
  • 00:25:50 Ten program je velký a dlouhý,
  • 00:25:51 tak teď musíme přemýšlet,
    co Eri ještě potřebuje cvičit,
  • 00:25:56 protože musí hrát ještě na několika
    koncertech, a co už cvičit nemusí.
  • 00:26:02 Co stačí třeba až přijede
    na soutěž,
  • 00:26:04 co bude hrát ve druhém, ve třetím
    kole, co už cvičit nemusí.
  • 00:26:07 Nikdo není klidný.
    Každý je nervózní, i já.
  • 00:26:11 -Já víc, nebo ty?
    -Já víc. ĐTy víc?
  • 00:26:15 Hodně. Jak moc!
  • 00:26:18 Samozřejmě ta příprava na soutěž
    je tak vyčerpávající, tak namáhavá,
  • 00:26:23 protože pořád jenom sedí, cvičí,
  • 00:26:24 přemýšlí, jak hrát Chopinovu hudbu
    co nejlépe,
  • 00:26:29 tak dnes byla tak unavená,
  • 00:26:30 že jsem řekl:
  • 00:26:31 "Eri, pojď, teď nemůžeš hrát,
    půjdeme se ven projít."
  • 00:26:35 Tak jsme šli k Vltavě
    a tam jsme spolu chodili,
  • 00:26:38 povídali jsme o všem možném.
  • 00:26:40 Snažil jsem se, aby viděla tu krásu
    Vltavy, těch lidí, labutí,
  • 00:26:46 slunce svítilo, aby viděla
    ty krásný budovy,
  • 00:26:49 aby měla prostě jiný emoční
    zážitek, než samotnou hudbu.
  • 00:27:14 Jste svědky historicky prvního
    koncertu
  • 00:27:17 Symfonického orchestru
    Pražské konzervatoře
  • 00:27:20 v odbavovací hale Hlavního nádraží.
  • 00:27:24 K tomuto koncertu jsme byli vyzváni
    společností,
  • 00:27:28 která tuto budovu provozuje,
    Grandi Stazioni.
  • 00:27:31 Je to pro nás zajímavá zkušenost
    a zajímavá výzva.
  • 00:32:00 -Já bych měl pro vás kytičku.
    -Děkuju moc!
  • 00:32:25 O koncertech můžu říct, že to je
    takovej prubířskej kámen,
  • 00:32:28 tam se projeví některý věci,
    který třeba nejsou vidět tady,
  • 00:32:34 nebo ta tréma dostane člověka
    do jinýho pocitu,
  • 00:32:38 se kterým se pak musí naučit
    bojovat.
  • 00:32:41 Myslím si, že to je dobře.
  • 00:32:44 Trošku jsi už skříplejší, jo,
    otevři ten zvuk.
  • 00:32:50 Kdyby ty koncerty nebyly,
  • 00:32:51 tak myslím si, že by to bylo
    špatně, že by to vlastně...
  • 00:32:56 Jenom učit tu hudbu,
  • 00:32:57 musí vyzkoušet v tom
    tlaku toho koncertu,
  • 00:33:04 jak to přežít na tom pódiu.
  • 00:33:08 To je důležitý.
  • 00:33:10 Nebojte se i toho,
    když je tady třeba piano,
  • 00:33:12 tak i v tom mezzoforte může být
    trošku: Pi pam, pi pim.
  • 00:33:16 Jsou na soutěži povinný skladby,
  • 00:33:19 který nemusí být úplně třeba
    člověku blízký,
  • 00:33:22 protože si ji třeba nezvolí sám,
  • 00:33:23 ale ani mu nemusí sednout nějak
    třeba, když mu nic moc neříká,
  • 00:33:27 tak právě u pana profesora vím,
  • 00:33:30 že se člověk musí snažit
    tam najít něco,
  • 00:33:33 co pro něho v tý skladbě má ten
    význam, má nějaký to sdělení.
  • 00:34:40 Tak já můžu o Jirkovi říct
    jednu věc, že to je právě ten typ,
  • 00:34:46 který je pro mě, jako pro učitele,
    velmi zajímavý,
  • 00:34:49 protože on se vlastně pro ten
    nástroj rozhodl až po tom,
  • 00:34:52 co studoval technickou střední
    školu,
  • 00:34:56 a ta muzika ho tak oslovila,
  • 00:34:57 že vlastně přestoupil
    už z nějakýho záměru, který měl,
  • 00:35:01 že bude dělat nějakou techniku,
    a tím pádem začal teprve dělat
  • 00:35:06 už v takovým trošku zralejším věku
    tu hudbu.
  • 00:35:30 Co může klasická hudba nabídnout
    lidem,
  • 00:35:33 tak je asi takové zastavení se
    a přemýšlení nad nějakým příběhem,
  • 00:35:40 nebo teda nad nějakým zvukem,
    který sám nabízí.
  • 00:35:44 Je to takovej určitej způsob
    meditace, si myslím,
  • 00:35:46 a útěku od každodenních problémů.
  • 00:37:07 On navíc je velmi zvídavý,
  • 00:37:09 takže velmi dobře už zná
    nejenom výborné hráče,
  • 00:37:15 a už měl naposloucháno,
  • 00:37:16 ale také hodně jakoby z historie
    toho nástroje.
  • 00:37:23 Věděl hodně i o technice,
    znal už spoustu skladatelů,
  • 00:37:27 a tím, že začal i komponovat tady,
    při tom akordeonu,
  • 00:37:32 tak se najednou spojily
    dvě takové báječné věci.
  • 00:38:06 Cvičení dělá mistra
  • 00:38:07 a je samozřejmý, že všichni,
    hlavně ti nejlepší,
  • 00:38:12 s ním tráví mnoho hodin týdně,
    samozřejmě denně.
  • 00:38:18 Nicméně neřekla bych,
    že počítáme hodiny,
  • 00:38:21 spíš počítáme skladby, které umíme,
  • 00:38:23 takže ano, cvičí se, cvičí se,
    cvičí se.
  • 00:38:31 Můj životní cíl?
    To je v podstatě snadný,
  • 00:38:36 protože já bych samozřejmě chtěla
    být výbornou houslistkou
  • 00:38:40 a dobrým člověkem, kvalitním.
  • 00:39:05 Praha má velkou hudební historii.
    Zde se vlastně rodilo mnoho věcí.
  • 00:39:13 Česká hudba má své výsadní
    postavení ve světě,
  • 00:39:17 Praha, bych řekl, že hudbou dýchá.
  • 00:39:22 Tam by měly bejt dvě doby, ne,
    v tom předtím?
  • 00:39:25 Líbí se mi tady, ale moc rád bych
    vycestoval někam do ciziny.
  • 00:39:30 Moc rád bych bydlel někde v cizině.
  • 00:39:33 Ta da da da, že se jim dobře
    zahrajou ty šestnáctky.
  • 00:39:35 Ta da da da, pa pa pa pá.
  • 00:40:49 Bez optimismu by člověk
    ničeho nedosáhl.
  • 00:40:51 To myslím, že jinak nejde.
  • 00:40:55 Moje sny? Doufám, že se všechny
    uskuteční
  • 00:41:02 a myslím, že na nich zatím
    tvrdě pracuji, aby se uskutečnily.
  • 00:41:18 -Guten Abend.
    -Guten Abend.
  • 00:41:20 Čau! Tady jsem ti přinesl frak.
  • 00:41:26 To je moje maminka a to je můj
    dědeček.
  • 00:41:32 Dobrý den.
  • 00:41:40 Blíž. My jsme velmi nervózní,
  • 00:41:44 jako vždycky, když má Marek
    koncert,
  • 00:41:48 tak člověk to tak nějak těžce nese.
  • 00:41:52 Ale jako dirigent je to dneska
    takovej...
  • 00:41:57 Vlastně diriguje velký symfonický
    orchestr jakoby poprvé,
  • 00:42:03 takže to bude jeho velký den.
  • 00:42:10 Tak doufáme, že to všechno
    dobře dopadne.
  • 00:42:13 Budeme držet palce.
  • 00:42:16 -Tak čau!
    -Ahoj.
  • 00:42:17 Tfuj, tfuj, tfuj.
  • 00:42:19 -Drž se!
    -Tak čau. Drž se!
  • 00:42:29 Jsem trošku nervózní. Už míň, než
    před 5 minutama, ale pořád trošku.
  • 00:50:08 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2012

Související