Učedníci hudby
- 00:01:50 Velice důležité, tady.
-
00:01:52
Dynamické rozdíly musí být,
prosím, zřetelné, jo? -
00:02:06
Šíř to tam zahraj! Vem tu druhou
polovinu, jak je forte už! - 00:02:11 Ano, tak.
- 00:02:23 Aspoň tak.
- 00:02:25 A nezapomínejme ještě na to,
-
00:02:28
že tady je, to jsou jenom vlny,
fráze. - 00:02:36 Housle, je to životní styl.
-
00:02:38
Není to jenom součást,
ale prostě vášeň a život. - 00:02:43 To jsou pro mě housle.
- 00:02:54 A zase, tý da dý da dá.
- 00:02:57 Tak, ale předtím to musíš vzít.
- 00:03:05 Úplně největším snem je pro mě,
-
00:03:07
samozřejmě jako pro každou
zpěvačku či zpěváka -
00:03:10
Metropolitní opera v New Yorku,
v Americe, -
00:03:13
protože mě velice baví hrát
a vyjadřovat emoce -
00:03:17
a dávat vlastně lidem něco ze sebe
a vlastně bavit je. - 00:03:24 Julie, Julie, Julie.
- 00:03:28 Máš to nepatrně níž.
- 00:03:30 Julie.
- 00:03:33 Jo, trochu to srazíš.
- 00:03:44 Pořád to drž nahoře.
- 00:03:49 A to už je nízko.
- 00:04:06 Hudba je naplňující,
-
00:04:09
a i kdybych se třeba tou hudbou
neživil, -
00:04:11
tak myslím, že je supr,
že to dělám, -
00:04:14
protože ta hudba člověka
tak jako zušlechťuje - 00:04:17 a dělá hezčím člověkem.
-
00:04:43
V klidu jo, tam zbytečně jdeš
jako brzo -
00:04:47
a on vyzní trošku jakoby
nezřetelně. -
00:04:52
Ten je hezkej, ten první,
tadjá, počkat si, jo? -
00:05:07
Chtěl bych dirigovat všude,
kde dostanu práci, - 00:05:10 hlavně dělat hudbu.
- 00:05:11 Není důležité, kde to je,
-
00:05:13
ale tu hudbu dělat
a pracovat s lidmi. - 00:06:06 No, dobrý, děkuju.
-
00:06:07
Hlavně ten orchestr sice je psaný
pořád forte ve smyčcích, -
00:06:12
ale ono na třetí dobu ty dechy
jsou piano, -
00:06:17
a teďka většinou on tam nedejchá
svoje to ges. -
00:06:20
A to musí bejt opravdu piánko,
jinak pak bysme ho tam pohřbili. - 00:06:32 Začni rovnou...
- 00:06:36 A víc měkce, tak!
-
00:06:41
Víš co, ale zase aby to nebylo
takový... - 00:06:46 Nečekej! Úplně jednoduše.
- 00:06:54 V tempu. Ano.
-
00:07:01
Nemůžu žít bez piána.
To je můj život. - 00:07:07 Ano, a víc!
- 00:07:13 A zase uzavřít.
-
00:07:22
Tý tá tá, to znamená maličko
přidat. Zkusíme si třeba zahrát? - 00:07:45 Výborně! Výborně! Jo?
-
00:07:47
To znamená opravdu zase tady
od toho začátku - 00:07:49 nějak to zvlášť vysoce nezvedat.
-
00:07:53
Pak teprve přijde ta melodie,
a pak to posouvá i dál, -
00:07:55
protože těch míst, který potom nás
tam čekají v tý skladbě, - 00:07:58 kterých je i jakoby hraných
-
00:08:02
v tý silnější dynamice,
v tom forte, je poměrně hodně. -
00:08:04
To znamená, abysme si to na začátku
už vlastně, -
00:08:07
ten efekt takovýho toho silnějšího
hraní nevyčerpali zbytečně. -
00:08:13
Pojďme zkusit třeba ještě
i tu druhou část, - 00:08:14 to znamená zase to je obdobný.
-
00:08:16
Zase si můžeš jenom to E znáčknout,
než ho začneš hrát, -
00:08:20
jenom ho zmáčkni,
a teď ho začni rozeznívat. - 00:08:25 Drž ho, jo?
- 00:08:31 A zase hodně ho zpomal.
- 00:08:34 Jakou skladbu napíšu,
-
00:08:36
tak napsat to tak,
aby ty lidi tomu porozuměli, -
00:08:38
to znamená, v každý skladbě vlastně
si udělat -
00:08:41
takovou určitou zásobnici
prostředků, - 00:08:44 který budou potom použitý tak,
-
00:08:45
aby to bylo srozumitelný
pro ty posluchače. - 00:08:48 To je to, o co se snažím.
- 00:08:51 Inspirace napsat tuto skladbu
-
00:08:52
byla především po četbě některých
Kafkových knih, hlavně teda Zámku. -
00:08:59
A vlastně v tý skladbě
by měla být cítit -
00:09:04
taková ta atmosféra neustálých
zvratů -
00:09:07
tak, jako je to v těch
jeho příbězích, -
00:09:09
a vlastně ta skladba je pojatá
celkově tak, že teda není ukončená, -
00:09:14
což vlastně koresponduje
s tím příběhem toho Zámku. - 00:10:22 Pražská konzervatoř
-
00:10:23
je nejprestižnější škola pro mladé
hudebníky v Čechách, - 00:10:27 nejprestižnější střední škola.
-
00:10:29
Je to škola života,
je to škola hudby. - 00:10:52 Ano! A teď na plný pecky!
- 00:10:54 Pozor na šestnáctinu!
- 00:10:59 (komentuje hru)
- 00:11:15 Ta podstata u mě je taková,
-
00:11:17
že bychom především se měli naučit
co nejdříve - 00:11:20 sami sebe správně poslouchat.
-
00:11:22
Já sám, když učím, tak se snažím
poslouchat ty žáky -
00:11:27
a snažím se pomáhat jim k tomu,
jak by ty housle správně měly znít, - 00:11:33 jak by měly znít dobře.
-
00:11:34
U každého je to individuelní,
každému ty housle zní jinak, -
00:11:38
a z toho důvodu potom se snažím
každému z těch žáků - 00:11:44 to, co pro něho je nejobtížnější,
-
00:11:47
nebo respektive to, co nejvíc
potřebuje, tak mu to přibližovat -
00:11:51
a snažím se, aby on sám vnímal,
co mu pomáhá v těch pohybech, - 00:11:57 které děláme tělem,
-
00:11:59
a které děláme svými pažemi
a konečky prstů svých, - 00:12:03 aby ty housle mu zněly dobře.
-
00:12:06
To je takový jenom detail,
jak jdeš... -
00:12:12
A teď ty na tu šestnáctku zrychlíš.
Nezrychluj, nech to tam! - 00:12:24 Jako kdyby úplně křičela. Tak, ano!
- 00:12:29 Tam bych viděl, že bysme mohli
-
00:12:30
ten majestát toho vyjádření
v rytmu, který tam je, -
00:12:34
a podpora té melodie, že by mohla
být takhle velice účinná. -
00:12:42
Hraní na housle je pro mě
takovou přirozeností, -
00:12:45
protože táta je houslista,
primáš cimbálové muziky, - 00:12:48 máma, ta dělal hudbu taky, housle,
-
00:12:53
a hudba je v postatě
celý můj život. -
00:12:58
Je to taková náplň,
takový životní styl. -
00:13:20
Mně se vždycky hrozně líbil
trombón, tak jsem si ho vybral, -
00:13:25
protože je to takovej vznešenej
nástroj a mám ho hrozně rád. -
00:14:13
Já si myslím, že to je podstata
každýho učitele, - 00:14:16 aby prostě dokázal toho žáka
- 00:14:20 nějakým způsobem zapálit.
- 00:14:23 Pokaď ho zapálí a je nastartovanej,
-
00:14:25
tak všechno jde jednodušejc,
baví ho to. - 00:14:30 Takže to je to nejtěžší,
-
00:14:32
aby vlastně měli taky rádi
tu hudbu, aby prostě byli zapálený. - 00:14:38 Pak jsou ostatní technický věci,
-
00:14:40
jako mluvit o tom, abych je naučil
správně dýchat, -
00:14:42
abych je naučil hrát čistě
nebo rytmicky. To je samozřejmost. - 00:14:50 To je podstata tý profesionality,
-
00:14:51
abych je vlastně svou výukou
neotrávil, naopak. -
00:14:57
Hudba je neustále v představě
a furt ji vlastně člověk slyší. - 00:15:04 Když jede domů ze školy,
-
00:15:06
nebo večer před spaním si přehrává
různě, jak ty skladby, který hraje, -
00:15:11
tak i to, co zrovna třeba poslouchá
z nahrávek. -
00:15:15
Takže hudba vlastně neustále
doplňuje můj život právě. - 00:15:19 I když nehraju a když neposlouchám,
-
00:15:21
tak vlastně neustále mi to zní
v hlavě. -
00:15:52
Hudba mě provází už od mládí,
už odmalička. -
00:15:55
Moje babička byla hudebnice.
Byla to klavíristka. -
00:16:00
Studovala tady,
na Pražské konzervatoři, -
00:16:03
a vlastně mě vedla k hudbě
už od mého útlého dětství, - 00:16:06 už když mi byly asi 3 roky,
-
00:16:08
tak mám fotku, jak se mnou sedí
u klavíru a už tam brnkáme. - 00:16:51 Protože jsem mezzosopranistka,
-
00:16:52
tak pro mě není vlastně
tolik hlavních rolí, - 00:16:55 jako pro sopranistky,
-
00:16:57
takže je to trošku těžší
se i prosadit, -
00:17:00
ale zase je nás vlastně méně,
těch mezzosopranistek. -
00:17:05
To víš, že jo! Ale když to tam
tlačíš přes ten krk, -
00:17:08
tak tě to žere,
ale čím výš si to... - 00:17:12 Já na to myslím.
- 00:17:14 A co se týče mé nejvysněnější role,
-
00:17:17
tak je to asi jako pro každou
mezzosopranistku Carmen. -
00:17:20
A myslím si, že jednou se k ní
dostanu, - 00:17:23 a že ji podám velmi dobře,
-
00:17:25
protože mám tu taneční průpravu,
pohybovou průpravu, -
00:17:28
jsem stejně vášnivá, jsem prostě
stejně temperamentní, - 00:17:32 a tak už se na to moc těším.
- 00:17:35 Jste rozkošná. Jste roztomilá.
-
00:17:37
Jste žena, s jakou jsem se dosud
nesetkal. - 00:17:40 Konečně!
- 00:17:44 Ano, tančit! Pojďte tančit!
-
00:17:48
A nemohli bychom ten valčík
tančit v sedě? - 00:17:51 Zde, sami, jen pro sebe?
-
00:17:55
Rozkošný nápad!
Žádný tanečník mi vás nevezme. -
00:18:00
Slyšte jen, jak krásně zní,
hned jásavě, hned zas tak tiše. -
00:18:09
V Písní té srdce mé se chví,
jak sladce a důvěrně dýše. -
00:18:19
Víte již, co asi vám chce říct,
jak šeptá tak tajemně nám. -
00:18:28
Ten kdo rád touží a láskou se
souží, ach ten je bláhový sám. -
00:18:38
Leč zatímco zapálen
parkem si kráčí - 00:18:42 a hned v kolo vábně se stáčí,
-
00:18:47
sedíme něžně ve zraku zrak
a valčíku kouzlo nás poutá tak. -
00:18:56
Co měla bych říct,
v očích mám teď číst? -
00:19:00
Že se mnou se točí,
a tím jsem si jist. -
00:19:05
A každý z nás teď dobře ví,
jen valčík, ten je nádherný. - 00:19:19 Ten valčík nádherný!
-
00:19:26
Slyšte jen, jak krásně zní,
hned jásavě a hned zas tak tiše. -
00:19:35
V písni té srdce mé se chví,
jak sladce a důvěrně dýše. -
00:19:44
Víte již, co nám asi chce říct,
jak šeptá tak tajemně nám. -
00:19:53
Ten, kdo jen touží a láskou se
souží, ach ten je bláhový sám. -
00:20:31
Ten, kdo jen touží a láskou se
souží, ach ten je bláhový sám. -
00:21:23
Před třemi dny jsem se vrátil
z Anglie, -
00:21:25
kde jsem měl dva koncerty,
hrál jsem na klavír. -
00:21:28
Ale na co se teď nejvíce
připravuji, -
00:21:31
dostal jsem pozvání ke konkurzu
do Philharmonia Orchestra v Londýně - 00:21:38 na asistenta šéfdirigenta.
-
00:21:42
Bude tam 12 lidí, je to taková
soutěž, a když uspěji, -
00:21:46
tak na jeden rok dostanu jakoby
zaměstnání v Londýně - 00:21:50 jako asistent šéfdirigenta.
-
00:22:01
Dědeček z matčiny strany
byl zpěvák v Národním divadle, -
00:22:06
sólistou Národního divadla,
Dalibor Jedlička. -
00:22:10
Z otcovy strany dědeček byl samouk,
trumpetista, - 00:22:14 a zabýval se spíše jazzem,
-
00:22:18
takže vlastně ten můj background,
dá se říct, je docela velký. -
00:22:26
Můj otec je trumpetistou
České filharmonie -
00:22:28
a zároveň učí zde,
na Pražské konzervatoři. -
00:22:31
Moje maminka byla baletkou,
dnes učí tanec na hudební škole. -
00:23:03
Floria tamo. To je vlastně jako
nejzásadnější. - 00:23:08 Co to znamená? To byste mohl vědět.
-
00:23:14
-Tamo?
-Tamo. - 00:23:16 Ty moje lásko, miluju tě.
-
00:23:19
A jak ona se jmenuje,
ta Tosca teda křestním jménem? -
00:23:21
-Gloria.
-Jo. - 00:23:22 Mě strašně baví práce s mladými,
-
00:23:25
protože mi to dává spoustu energie
a spoustu síly, -
00:23:30
protože je to takové vzájemné
předávání té energie. -
00:23:50
Raz, dva, tři, čtyři.
Raz, dva, tři, čtyři. - 00:23:53 Raz, dva, tři, čtyři.
- 00:23:56 Teď si to rozebereme v tempu.
-
00:23:57
Ty tam máš furt o 2 doby míň, jo.
To je jasný. - 00:24:01 Tak, zahraj druhou!
-
00:24:23
My jsme se s Eri poznali v Japonsku
a mně se moc líbilo, jak hraje, -
00:24:30
tak jsem si řekl, že by bylo dobrý,
až bude starší, - 00:24:33 aby přijela studovat do Prahy.
-
00:24:37
Napsal jsem jenom několik vět
v angličtině, - 00:24:39 mamince jsem to poslal,
-
00:24:41
a maminka hned, asi za hodinu,
přijela za mnou do hotelu, -
00:24:45
že je šťastná, že Eri chce přijet
do Prahy - 00:24:47 a že tady u nás chce studovat,
-
00:24:49
a že je šťastná, že bude v Evropě,
že bude v Praze. - 00:25:42 Za dva týdny začíná ve Varšavě
-
00:25:43
Chopinova mezinárodní klavírní
soutěž -
00:25:47
a máme už jenom 2 týdny
na přípravu. - 00:25:50 Ten program je velký a dlouhý,
-
00:25:51
tak teď musíme přemýšlet,
co Eri ještě potřebuje cvičit, -
00:25:56
protože musí hrát ještě na několika
koncertech, a co už cvičit nemusí. -
00:26:02
Co stačí třeba až přijede
na soutěž, -
00:26:04
co bude hrát ve druhém, ve třetím
kole, co už cvičit nemusí. -
00:26:07
Nikdo není klidný.
Každý je nervózní, i já. -
00:26:11
-Já víc, nebo ty?
-Já víc. ĐTy víc? - 00:26:15 Hodně. Jak moc!
-
00:26:18
Samozřejmě ta příprava na soutěž
je tak vyčerpávající, tak namáhavá, - 00:26:23 protože pořád jenom sedí, cvičí,
-
00:26:24
přemýšlí, jak hrát Chopinovu hudbu
co nejlépe, - 00:26:29 tak dnes byla tak unavená,
- 00:26:30 že jsem řekl:
-
00:26:31
"Eri, pojď, teď nemůžeš hrát,
půjdeme se ven projít." -
00:26:35
Tak jsme šli k Vltavě
a tam jsme spolu chodili, - 00:26:38 povídali jsme o všem možném.
-
00:26:40
Snažil jsem se, aby viděla tu krásu
Vltavy, těch lidí, labutí, -
00:26:46
slunce svítilo, aby viděla
ty krásný budovy, -
00:26:49
aby měla prostě jiný emoční
zážitek, než samotnou hudbu. -
00:27:14
Jste svědky historicky prvního
koncertu -
00:27:17
Symfonického orchestru
Pražské konzervatoře - 00:27:20 v odbavovací hale Hlavního nádraží.
-
00:27:24
K tomuto koncertu jsme byli vyzváni
společností, -
00:27:28
která tuto budovu provozuje,
Grandi Stazioni. -
00:27:31
Je to pro nás zajímavá zkušenost
a zajímavá výzva. -
00:32:00
-Já bych měl pro vás kytičku.
-Děkuju moc! -
00:32:25
O koncertech můžu říct, že to je
takovej prubířskej kámen, -
00:32:28
tam se projeví některý věci,
který třeba nejsou vidět tady, -
00:32:34
nebo ta tréma dostane člověka
do jinýho pocitu, -
00:32:38
se kterým se pak musí naučit
bojovat. - 00:32:41 Myslím si, že to je dobře.
-
00:32:44
Trošku jsi už skříplejší, jo,
otevři ten zvuk. - 00:32:50 Kdyby ty koncerty nebyly,
-
00:32:51
tak myslím si, že by to bylo
špatně, že by to vlastně... - 00:32:56 Jenom učit tu hudbu,
-
00:32:57
musí vyzkoušet v tom
tlaku toho koncertu, - 00:33:04 jak to přežít na tom pódiu.
- 00:33:08 To je důležitý.
-
00:33:10
Nebojte se i toho,
když je tady třeba piano, -
00:33:12
tak i v tom mezzoforte může být
trošku: Pi pam, pi pim. - 00:33:16 Jsou na soutěži povinný skladby,
-
00:33:19
který nemusí být úplně třeba
člověku blízký, - 00:33:22 protože si ji třeba nezvolí sám,
-
00:33:23
ale ani mu nemusí sednout nějak
třeba, když mu nic moc neříká, - 00:33:27 tak právě u pana profesora vím,
-
00:33:30
že se člověk musí snažit
tam najít něco, -
00:33:33
co pro něho v tý skladbě má ten
význam, má nějaký to sdělení. -
00:34:40
Tak já můžu o Jirkovi říct
jednu věc, že to je právě ten typ, -
00:34:46
který je pro mě, jako pro učitele,
velmi zajímavý, -
00:34:49
protože on se vlastně pro ten
nástroj rozhodl až po tom, -
00:34:52
co studoval technickou střední
školu, - 00:34:56 a ta muzika ho tak oslovila,
-
00:34:57
že vlastně přestoupil
už z nějakýho záměru, který měl, -
00:35:01
že bude dělat nějakou techniku,
a tím pádem začal teprve dělat -
00:35:06
už v takovým trošku zralejším věku
tu hudbu. -
00:35:30
Co může klasická hudba nabídnout
lidem, -
00:35:33
tak je asi takové zastavení se
a přemýšlení nad nějakým příběhem, -
00:35:40
nebo teda nad nějakým zvukem,
který sám nabízí. -
00:35:44
Je to takovej určitej způsob
meditace, si myslím, - 00:35:46 a útěku od každodenních problémů.
- 00:37:07 On navíc je velmi zvídavý,
-
00:37:09
takže velmi dobře už zná
nejenom výborné hráče, - 00:37:15 a už měl naposloucháno,
-
00:37:16
ale také hodně jakoby z historie
toho nástroje. -
00:37:23
Věděl hodně i o technice,
znal už spoustu skladatelů, -
00:37:27
a tím, že začal i komponovat tady,
při tom akordeonu, -
00:37:32
tak se najednou spojily
dvě takové báječné věci. - 00:38:06 Cvičení dělá mistra
-
00:38:07
a je samozřejmý, že všichni,
hlavně ti nejlepší, -
00:38:12
s ním tráví mnoho hodin týdně,
samozřejmě denně. -
00:38:18
Nicméně neřekla bych,
že počítáme hodiny, - 00:38:21 spíš počítáme skladby, které umíme,
-
00:38:23
takže ano, cvičí se, cvičí se,
cvičí se. -
00:38:31
Můj životní cíl?
To je v podstatě snadný, -
00:38:36
protože já bych samozřejmě chtěla
být výbornou houslistkou - 00:38:40 a dobrým člověkem, kvalitním.
-
00:39:05
Praha má velkou hudební historii.
Zde se vlastně rodilo mnoho věcí. -
00:39:13
Česká hudba má své výsadní
postavení ve světě, - 00:39:17 Praha, bych řekl, že hudbou dýchá.
-
00:39:22
Tam by měly bejt dvě doby, ne,
v tom předtím? -
00:39:25
Líbí se mi tady, ale moc rád bych
vycestoval někam do ciziny. - 00:39:30 Moc rád bych bydlel někde v cizině.
-
00:39:33
Ta da da da, že se jim dobře
zahrajou ty šestnáctky. - 00:39:35 Ta da da da, pa pa pa pá.
-
00:40:49
Bez optimismu by člověk
ničeho nedosáhl. - 00:40:51 To myslím, že jinak nejde.
-
00:40:55
Moje sny? Doufám, že se všechny
uskuteční -
00:41:02
a myslím, že na nich zatím
tvrdě pracuji, aby se uskutečnily. -
00:41:18
-Guten Abend.
-Guten Abend. - 00:41:20 Čau! Tady jsem ti přinesl frak.
-
00:41:26
To je moje maminka a to je můj
dědeček. - 00:41:32 Dobrý den.
- 00:41:40 Blíž. My jsme velmi nervózní,
-
00:41:44
jako vždycky, když má Marek
koncert, - 00:41:48 tak člověk to tak nějak těžce nese.
-
00:41:52
Ale jako dirigent je to dneska
takovej... -
00:41:57
Vlastně diriguje velký symfonický
orchestr jakoby poprvé, - 00:42:03 takže to bude jeho velký den.
-
00:42:10
Tak doufáme, že to všechno
dobře dopadne. - 00:42:13 Budeme držet palce.
-
00:42:16
-Tak čau!
-Ahoj. - 00:42:17 Tfuj, tfuj, tfuj.
-
00:42:19
-Drž se!
-Tak čau. Drž se! -
00:42:29
Jsem trošku nervózní. Už míň, než
před 5 minutama, ale pořád trošku. -
00:50:08
Skryté titulky: Vlasta Malíková
Česká televize 2012