iVysílání

Učedníci hudby

• 00:01:50 Velice důležité, tady.
• 00:01:52 Dynamické rozdíly musí být,
  prosím, zřetelné, jo?
• 00:02:06 Šíř to tam zahraj! Vem tu druhou
  polovinu, jak je forte už!
• 00:02:11 Ano, tak.
• 00:02:23 Aspoň tak.
• 00:02:25 A nezapomínejme ještě na to,
• 00:02:28 že tady je, to jsou jenom vlny,
  fráze.
• 00:02:36 Housle, je to životní styl.
• 00:02:38 Není to jenom součást,
  ale prostě vášeň a život.
• 00:02:43 To jsou pro mě housle.
• 00:02:54 A zase, tý da dý da dá.
• 00:02:57 Tak, ale předtím to musíš vzít.
• 00:03:05 Úplně největším snem je pro mě,
• 00:03:07 samozřejmě jako pro každou
  zpěvačku či zpěváka
• 00:03:10 Metropolitní opera v New Yorku,
  v Americe,
• 00:03:13 protože mě velice baví hrát
  a vyjadřovat emoce
• 00:03:17 a dávat vlastně lidem něco ze sebe
  a vlastně bavit je.
• 00:03:24 Julie, Julie, Julie.
• 00:03:28 Máš to nepatrně níž.
• 00:03:30 Julie.
• 00:03:33 Jo, trochu to srazíš.
• 00:03:44 Pořád to drž nahoře.
• 00:03:49 A to už je nízko.
• 00:04:06 Hudba je naplňující,
• 00:04:09 a i kdybych se třeba tou hudbou
  neživil,
• 00:04:11 tak myslím, že je supr,
  že to dělám,
• 00:04:14 protože ta hudba člověka
  tak jako zušlechťuje
• 00:04:17 a dělá hezčím člověkem.
• 00:04:43 V klidu jo, tam zbytečně jdeš
  jako brzo
• 00:04:47 a on vyzní trošku jakoby
  nezřetelně.
• 00:04:52 Ten je hezkej, ten první,
  tadjá, počkat si, jo?
• 00:05:07 Chtěl bych dirigovat všude,
  kde dostanu práci,
• 00:05:10 hlavně dělat hudbu.
• 00:05:11 Není důležité, kde to je,
• 00:05:13 ale tu hudbu dělat
  a pracovat s lidmi.
• 00:06:06 No, dobrý, děkuju.
• 00:06:07 Hlavně ten orchestr sice je psaný
  pořád forte ve smyčcích,
• 00:06:12 ale ono na třetí dobu ty dechy
  jsou piano,
• 00:06:17 a teďka většinou on tam nedejchá
  svoje to ges.
• 00:06:20 A to musí bejt opravdu piánko,
  jinak pak bysme ho tam pohřbili.
• 00:06:32 Začni rovnou...
• 00:06:36 A víc měkce, tak!
• 00:06:41 Víš co, ale zase aby to nebylo
  takový...
• 00:06:46 Nečekej! Úplně jednoduše.
• 00:06:54 V tempu. Ano.
• 00:07:01 Nemůžu žít bez piána.
  To je můj život.
• 00:07:07 Ano, a víc!
• 00:07:13 A zase uzavřít.
• 00:07:22 Tý tá tá, to znamená maličko
  přidat. Zkusíme si třeba zahrát?
• 00:07:45 Výborně! Výborně! Jo?
• 00:07:47 To znamená opravdu zase tady
  od toho začátku
• 00:07:49 nějak to zvlášť vysoce nezvedat.
• 00:07:53 Pak teprve přijde ta melodie,
  a pak to posouvá i dál,
• 00:07:55 protože těch míst, který potom nás
  tam čekají v tý skladbě,
• 00:07:58 kterých je i jakoby hraných
• 00:08:02 v tý silnější dynamice,
  v tom forte, je poměrně hodně.
• 00:08:04 To znamená, abysme si to na začátku
  už vlastně,
• 00:08:07 ten efekt takovýho toho silnějšího
  hraní nevyčerpali zbytečně.
• 00:08:13 Pojďme zkusit třeba ještě
  i tu druhou část,
• 00:08:14 to znamená zase to je obdobný.
• 00:08:16 Zase si můžeš jenom to E znáčknout,
  než ho začneš hrát,
• 00:08:20 jenom ho zmáčkni,
  a teď ho začni rozeznívat.
• 00:08:25 Drž ho, jo?
• 00:08:31 A zase hodně ho zpomal.
• 00:08:34 Jakou skladbu napíšu,
• 00:08:36 tak napsat to tak,
  aby ty lidi tomu porozuměli,
• 00:08:38 to znamená, v každý skladbě vlastně
  si udělat
• 00:08:41 takovou určitou zásobnici
  prostředků,
• 00:08:44 který budou potom použitý tak,
• 00:08:45 aby to bylo srozumitelný
  pro ty posluchače.
• 00:08:48 To je to, o co se snažím.
• 00:08:51 Inspirace napsat tuto skladbu
• 00:08:52 byla především po četbě některých
  Kafkových knih, hlavně teda Zámku.
• 00:08:59 A vlastně v tý skladbě
  by měla být cítit
• 00:09:04 taková ta atmosféra neustálých
  zvratů
• 00:09:07 tak, jako je to v těch
  jeho příbězích,
• 00:09:09 a vlastně ta skladba je pojatá
  celkově tak, že teda není ukončená,
• 00:09:14 což vlastně koresponduje
  s tím příběhem toho Zámku.
• 00:10:22 Pražská konzervatoř
• 00:10:23 je nejprestižnější škola pro mladé
  hudebníky v Čechách,
• 00:10:27 nejprestižnější střední škola.
• 00:10:29 Je to škola života,
  je to škola hudby.
• 00:10:52 Ano! A teď na plný pecky!
• 00:10:54 Pozor na šestnáctinu!
• 00:10:59 (komentuje hru)
• 00:11:15 Ta podstata u mě je taková,
• 00:11:17 že bychom především se měli naučit
  co nejdříve
• 00:11:20 sami sebe správně poslouchat.
• 00:11:22 Já sám, když učím, tak se snažím
  poslouchat ty žáky
• 00:11:27 a snažím se pomáhat jim k tomu,
  jak by ty housle správně měly znít,
• 00:11:33 jak by měly znít dobře.
• 00:11:34 U každého je to individuelní,
  každému ty housle zní jinak,
• 00:11:38 a z toho důvodu potom se snažím
  každému z těch žáků
• 00:11:44 to, co pro něho je nejobtížnější,
• 00:11:47 nebo respektive to, co nejvíc
  potřebuje, tak mu to přibližovat
• 00:11:51 a snažím se, aby on sám vnímal,
  co mu pomáhá v těch pohybech,
• 00:11:57 které děláme tělem,
• 00:11:59 a které děláme svými pažemi
  a konečky prstů svých,
• 00:12:03 aby ty housle mu zněly dobře.
• 00:12:06 To je takový jenom detail,
  jak jdeš...
• 00:12:12 A teď ty na tu šestnáctku zrychlíš.
  Nezrychluj, nech to tam!
• 00:12:24 Jako kdyby úplně křičela. Tak, ano!
• 00:12:29 Tam bych viděl, že bysme mohli
• 00:12:30 ten majestát toho vyjádření
  v rytmu, který tam je,
• 00:12:34 a podpora té melodie, že by mohla
  být takhle velice účinná.
• 00:12:42 Hraní na housle je pro mě
  takovou přirozeností,
• 00:12:45 protože táta je houslista,
  primáš cimbálové muziky,
• 00:12:48 máma, ta dělal hudbu taky, housle,
• 00:12:53 a hudba je v postatě
  celý můj život.
• 00:12:58 Je to taková náplň,
  takový životní styl.
• 00:13:20 Mně se vždycky hrozně líbil
  trombón, tak jsem si ho vybral,
• 00:13:25 protože je to takovej vznešenej
  nástroj a mám ho hrozně rád.
• 00:14:13 Já si myslím, že to je podstata
  každýho učitele,
• 00:14:16 aby prostě dokázal toho žáka
• 00:14:20 nějakým způsobem zapálit.
• 00:14:23 Pokaď ho zapálí a je nastartovanej,
• 00:14:25 tak všechno jde jednodušejc,
  baví ho to.
• 00:14:30 Takže to je to nejtěžší,
• 00:14:32 aby vlastně měli taky rádi
  tu hudbu, aby prostě byli zapálený.
• 00:14:38 Pak jsou ostatní technický věci,
• 00:14:40 jako mluvit o tom, abych je naučil
  správně dýchat,
• 00:14:42 abych je naučil hrát čistě
  nebo rytmicky. To je samozřejmost.
• 00:14:50 To je podstata tý profesionality,
• 00:14:51 abych je vlastně svou výukou
  neotrávil, naopak.
• 00:14:57 Hudba je neustále v představě
  a furt ji vlastně člověk slyší.
• 00:15:04 Když jede domů ze školy,
• 00:15:06 nebo večer před spaním si přehrává
  různě, jak ty skladby, který hraje,
• 00:15:11 tak i to, co zrovna třeba poslouchá
  z nahrávek.
• 00:15:15 Takže hudba vlastně neustále
  doplňuje můj život právě.
• 00:15:19 I když nehraju a když neposlouchám,
• 00:15:21 tak vlastně neustále mi to zní
  v hlavě.
• 00:15:52 Hudba mě provází už od mládí,
  už odmalička.
• 00:15:55 Moje babička byla hudebnice.
  Byla to klavíristka.
• 00:16:00 Studovala tady,
  na Pražské konzervatoři,
• 00:16:03 a vlastně mě vedla k hudbě
  už od mého útlého dětství,
• 00:16:06 už když mi byly asi 3 roky,
• 00:16:08 tak mám fotku, jak se mnou sedí
  u klavíru a už tam brnkáme.
• 00:16:51 Protože jsem mezzosopranistka,
• 00:16:52 tak pro mě není vlastně
  tolik hlavních rolí,
• 00:16:55 jako pro sopranistky,
• 00:16:57 takže je to trošku těžší
  se i prosadit,
• 00:17:00 ale zase je nás vlastně méně,
  těch mezzosopranistek.
• 00:17:05 To víš, že jo! Ale když to tam
  tlačíš přes ten krk,
• 00:17:08 tak tě to žere,
  ale čím výš si to...
• 00:17:12 Já na to myslím.
• 00:17:14 A co se týče mé nejvysněnější role,
• 00:17:17 tak je to asi jako pro každou
  mezzosopranistku Carmen.
• 00:17:20 A myslím si, že jednou se k ní
  dostanu,
• 00:17:23 a že ji podám velmi dobře,
• 00:17:25 protože mám tu taneční průpravu,
  pohybovou průpravu,
• 00:17:28 jsem stejně vášnivá, jsem prostě
  stejně temperamentní,
• 00:17:32 a tak už se na to moc těším.
• 00:17:35 Jste rozkošná. Jste roztomilá.
• 00:17:37 Jste žena, s jakou jsem se dosud
  nesetkal.
• 00:17:40 Konečně!
• 00:17:44 Ano, tančit! Pojďte tančit!
• 00:17:48 A nemohli bychom ten valčík
  tančit v sedě?
• 00:17:51 Zde, sami, jen pro sebe?
• 00:17:55 Rozkošný nápad!
  Žádný tanečník mi vás nevezme.
• 00:18:00 Slyšte jen, jak krásně zní,
  hned jásavě, hned zas tak tiše.
• 00:18:09 V Písní té srdce mé se chví,
  jak sladce a důvěrně dýše.
• 00:18:19 Víte již, co asi vám chce říct,
  jak šeptá tak tajemně nám.
• 00:18:28 Ten kdo rád touží a láskou se
  souží, ach ten je bláhový sám.
• 00:18:38 Leč zatímco zapálen
  parkem si kráčí
• 00:18:42 a hned v kolo vábně se stáčí,
• 00:18:47 sedíme něžně ve zraku zrak
  a valčíku kouzlo nás poutá tak.
• 00:18:56 Co měla bych říct,
  v očích mám teď číst?
• 00:19:00 Že se mnou se točí,
  a tím jsem si jist.
• 00:19:05 A každý z nás teď dobře ví,
  jen valčík, ten je nádherný.
• 00:19:19 Ten valčík nádherný!
• 00:19:26 Slyšte jen, jak krásně zní,
  hned jásavě a hned zas tak tiše.
• 00:19:35 V písni té srdce mé se chví,
  jak sladce a důvěrně dýše.
• 00:19:44 Víte již, co nám asi chce říct,
  jak šeptá tak tajemně nám.
• 00:19:53 Ten, kdo jen touží a láskou se
  souží, ach ten je bláhový sám.
• 00:20:31 Ten, kdo jen touží a láskou se
  souží, ach ten je bláhový sám.
• 00:21:23 Před třemi dny jsem se vrátil
  z Anglie,
• 00:21:25 kde jsem měl dva koncerty,
  hrál jsem na klavír.
• 00:21:28 Ale na co se teď nejvíce
  připravuji,
• 00:21:31 dostal jsem pozvání ke konkurzu
  do Philharmonia Orchestra v Londýně
• 00:21:38 na asistenta šéfdirigenta.
• 00:21:42 Bude tam 12 lidí, je to taková
  soutěž, a když uspěji,
• 00:21:46 tak na jeden rok dostanu jakoby
  zaměstnání v Londýně
• 00:21:50 jako asistent šéfdirigenta.
• 00:22:01 Dědeček z matčiny strany
  byl zpěvák v Národním divadle,
• 00:22:06 sólistou Národního divadla,
  Dalibor Jedlička.
• 00:22:10 Z otcovy strany dědeček byl samouk,
  trumpetista,
• 00:22:14 a zabýval se spíše jazzem,
• 00:22:18 takže vlastně ten můj background,
  dá se říct, je docela velký.
• 00:22:26 Můj otec je trumpetistou
  České filharmonie
• 00:22:28 a zároveň učí zde,
  na Pražské konzervatoři.
• 00:22:31 Moje maminka byla baletkou,
  dnes učí tanec na hudební škole.
• 00:23:03 Floria tamo. To je vlastně jako
  nejzásadnější.
• 00:23:08 Co to znamená? To byste mohl vědět.
• 00:23:14 -Tamo?
  -Tamo.
• 00:23:16 Ty moje lásko, miluju tě.
• 00:23:19 A jak ona se jmenuje,
  ta Tosca teda křestním jménem?
• 00:23:21 -Gloria.
  -Jo.
• 00:23:22 Mě strašně baví práce s mladými,
• 00:23:25 protože mi to dává spoustu energie
  a spoustu síly,
• 00:23:30 protože je to takové vzájemné
  předávání té energie.
• 00:23:50 Raz, dva, tři, čtyři.
  Raz, dva, tři, čtyři.
• 00:23:53 Raz, dva, tři, čtyři.
• 00:23:56 Teď si to rozebereme v tempu.
• 00:23:57 Ty tam máš furt o 2 doby míň, jo.
  To je jasný.
• 00:24:01 Tak, zahraj druhou!
• 00:24:23 My jsme se s Eri poznali v Japonsku
  a mně se moc líbilo, jak hraje,
• 00:24:30 tak jsem si řekl, že by bylo dobrý,
  až bude starší,
• 00:24:33 aby přijela studovat do Prahy.
• 00:24:37 Napsal jsem jenom několik vět
  v angličtině,
• 00:24:39 mamince jsem to poslal,
• 00:24:41 a maminka hned, asi za hodinu,
  přijela za mnou do hotelu,
• 00:24:45 že je šťastná, že Eri chce přijet
  do Prahy
• 00:24:47 a že tady u nás chce studovat,
• 00:24:49 a že je šťastná, že bude v Evropě,
  že bude v Praze.
• 00:25:42 Za dva týdny začíná ve Varšavě
• 00:25:43 Chopinova mezinárodní klavírní
  soutěž
• 00:25:47 a máme už jenom 2 týdny
  na přípravu.
• 00:25:50 Ten program je velký a dlouhý,
• 00:25:51 tak teď musíme přemýšlet,
  co Eri ještě potřebuje cvičit,
• 00:25:56 protože musí hrát ještě na několika
  koncertech, a co už cvičit nemusí.
• 00:26:02 Co stačí třeba až přijede
  na soutěž,
• 00:26:04 co bude hrát ve druhém, ve třetím
  kole, co už cvičit nemusí.
• 00:26:07 Nikdo není klidný.
  Každý je nervózní, i já.
• 00:26:11 -Já víc, nebo ty?
  -Já víc. ĐTy víc?
• 00:26:15 Hodně. Jak moc!
• 00:26:18 Samozřejmě ta příprava na soutěž
  je tak vyčerpávající, tak namáhavá,
• 00:26:23 protože pořád jenom sedí, cvičí,
• 00:26:24 přemýšlí, jak hrát Chopinovu hudbu
  co nejlépe,
• 00:26:29 tak dnes byla tak unavená,
• 00:26:30 že jsem řekl:
• 00:26:31 "Eri, pojď, teď nemůžeš hrát,
  půjdeme se ven projít."
• 00:26:35 Tak jsme šli k Vltavě
  a tam jsme spolu chodili,
• 00:26:38 povídali jsme o všem možném.
• 00:26:40 Snažil jsem se, aby viděla tu krásu
  Vltavy, těch lidí, labutí,
• 00:26:46 slunce svítilo, aby viděla
  ty krásný budovy,
• 00:26:49 aby měla prostě jiný emoční
  zážitek, než samotnou hudbu.
• 00:27:14 Jste svědky historicky prvního
  koncertu
• 00:27:17 Symfonického orchestru
  Pražské konzervatoře
• 00:27:20 v odbavovací hale Hlavního nádraží.
• 00:27:24 K tomuto koncertu jsme byli vyzváni
  společností,
• 00:27:28 která tuto budovu provozuje,
  Grandi Stazioni.
• 00:27:31 Je to pro nás zajímavá zkušenost
  a zajímavá výzva.
• 00:32:00 -Já bych měl pro vás kytičku.
  -Děkuju moc!
• 00:32:25 O koncertech můžu říct, že to je
  takovej prubířskej kámen,
• 00:32:28 tam se projeví některý věci,
  který třeba nejsou vidět tady,
• 00:32:34 nebo ta tréma dostane člověka
  do jinýho pocitu,
• 00:32:38 se kterým se pak musí naučit
  bojovat.
• 00:32:41 Myslím si, že to je dobře.
• 00:32:44 Trošku jsi už skříplejší, jo,
  otevři ten zvuk.
• 00:32:50 Kdyby ty koncerty nebyly,
• 00:32:51 tak myslím si, že by to bylo
  špatně, že by to vlastně...
• 00:32:56 Jenom učit tu hudbu,
• 00:32:57 musí vyzkoušet v tom
  tlaku toho koncertu,
• 00:33:04 jak to přežít na tom pódiu.
• 00:33:08 To je důležitý.
• 00:33:10 Nebojte se i toho,
  když je tady třeba piano,
• 00:33:12 tak i v tom mezzoforte může být
  trošku: Pi pam, pi pim.
• 00:33:16 Jsou na soutěži povinný skladby,
• 00:33:19 který nemusí být úplně třeba
  člověku blízký,
• 00:33:22 protože si ji třeba nezvolí sám,
• 00:33:23 ale ani mu nemusí sednout nějak
  třeba, když mu nic moc neříká,
• 00:33:27 tak právě u pana profesora vím,
• 00:33:30 že se člověk musí snažit
  tam najít něco,
• 00:33:33 co pro něho v tý skladbě má ten
  význam, má nějaký to sdělení.
• 00:34:40 Tak já můžu o Jirkovi říct
  jednu věc, že to je právě ten typ,
• 00:34:46 který je pro mě, jako pro učitele,
  velmi zajímavý,
• 00:34:49 protože on se vlastně pro ten
  nástroj rozhodl až po tom,
• 00:34:52 co studoval technickou střední
  školu,
• 00:34:56 a ta muzika ho tak oslovila,
• 00:34:57 že vlastně přestoupil
  už z nějakýho záměru, který měl,
• 00:35:01 že bude dělat nějakou techniku,
  a tím pádem začal teprve dělat
• 00:35:06 už v takovým trošku zralejším věku
  tu hudbu.
• 00:35:30 Co může klasická hudba nabídnout
  lidem,
• 00:35:33 tak je asi takové zastavení se
  a přemýšlení nad nějakým příběhem,
• 00:35:40 nebo teda nad nějakým zvukem,
  který sám nabízí.
• 00:35:44 Je to takovej určitej způsob
  meditace, si myslím,
• 00:35:46 a útěku od každodenních problémů.
• 00:37:07 On navíc je velmi zvídavý,
• 00:37:09 takže velmi dobře už zná
  nejenom výborné hráče,
• 00:37:15 a už měl naposloucháno,
• 00:37:16 ale také hodně jakoby z historie
  toho nástroje.
• 00:37:23 Věděl hodně i o technice,
  znal už spoustu skladatelů,
• 00:37:27 a tím, že začal i komponovat tady,
  při tom akordeonu,
• 00:37:32 tak se najednou spojily
  dvě takové báječné věci.
• 00:38:06 Cvičení dělá mistra
• 00:38:07 a je samozřejmý, že všichni,
  hlavně ti nejlepší,
• 00:38:12 s ním tráví mnoho hodin týdně,
  samozřejmě denně.
• 00:38:18 Nicméně neřekla bych,
  že počítáme hodiny,
• 00:38:21 spíš počítáme skladby, které umíme,
• 00:38:23 takže ano, cvičí se, cvičí se,
  cvičí se.
• 00:38:31 Můj životní cíl?
  To je v podstatě snadný,
• 00:38:36 protože já bych samozřejmě chtěla
  být výbornou houslistkou
• 00:38:40 a dobrým člověkem, kvalitním.
• 00:39:05 Praha má velkou hudební historii.
  Zde se vlastně rodilo mnoho věcí.
• 00:39:13 Česká hudba má své výsadní
  postavení ve světě,
• 00:39:17 Praha, bych řekl, že hudbou dýchá.
• 00:39:22 Tam by měly bejt dvě doby, ne,
  v tom předtím?
• 00:39:25 Líbí se mi tady, ale moc rád bych
  vycestoval někam do ciziny.
• 00:39:30 Moc rád bych bydlel někde v cizině.
• 00:39:33 Ta da da da, že se jim dobře
  zahrajou ty šestnáctky.
• 00:39:35 Ta da da da, pa pa pa pá.
• 00:40:49 Bez optimismu by člověk
  ničeho nedosáhl.
• 00:40:51 To myslím, že jinak nejde.
• 00:40:55 Moje sny? Doufám, že se všechny
  uskuteční
• 00:41:02 a myslím, že na nich zatím
  tvrdě pracuji, aby se uskutečnily.
• 00:41:18 -Guten Abend.
  -Guten Abend.
• 00:41:20 Čau! Tady jsem ti přinesl frak.
• 00:41:26 To je moje maminka a to je můj
  dědeček.
• 00:41:32 Dobrý den.
• 00:41:40 Blíž. My jsme velmi nervózní,
• 00:41:44 jako vždycky, když má Marek
  koncert,
• 00:41:48 tak člověk to tak nějak těžce nese.
• 00:41:52 Ale jako dirigent je to dneska
  takovej...
• 00:41:57 Vlastně diriguje velký symfonický
  orchestr jakoby poprvé,
• 00:42:03 takže to bude jeho velký den.
• 00:42:10 Tak doufáme, že to všechno
  dobře dopadne.
• 00:42:13 Budeme držet palce.
• 00:42:16 -Tak čau!
  -Ahoj.
• 00:42:17 Tfuj, tfuj, tfuj.
• 00:42:19 -Drž se!
  -Tak čau. Drž se!
• 00:42:29 Jsem trošku nervózní. Už míň, než
  před 5 minutama, ale pořád trošku.
• 00:50:08 Skryté titulky: Vlasta Malíková
  Česká televize 2012