iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 5. 2018
13:20 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
21180
zhlédnutí

Uchem jehly

Anna K.

25 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Uchem jehly

  • 00:00:14 -Dámy a pánové,
    mým dnešním hostem je dáma,
  • 00:00:18 která se narodila ve Vrchlabí.
  • 00:00:21 Pokud si myslíte,
    že je to Veronika Vítková,
  • 00:00:24 tak jste na omylu.
  • 00:00:26 Mým dnešním hostem je Luciana K.
    Jinými slovy Anna K.
  • 00:00:33 Anno, ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:00:35 -Já tě vítám v Lanškrouně.
    -Ahoj.
  • 00:00:38 -Prosím tě, ty jsi milovníkem
    sportu a Veronice jsi fandila.
  • 00:00:44 -Fandila jsem jí.
    -Já to vím!
  • 00:00:46 -A nejenom Veronice.
  • 00:00:48 -A aby ti nebylo líto,
    tak já mám pro tebe medaili.
  • 00:00:53 Zpěváci a zpěvačky
    nedostávají medaile,
  • 00:00:56 ale máš tady medaili ode mě.
    Za to poslední CD.
  • 00:01:00 Anna K. "Světlo".
  • 00:01:03 Já tohle to CD zbožňuji!
    A to máš ode mě takovou pozornost.
  • 00:01:08 -Děkuji moc!
    To jsem ještě nedostala!
  • 00:01:10 -Vidíš, jak jsem na tebe hodný.
    -Žádnou medaili v životě.
  • 00:01:13 Možná, když jsem byla malá.
    Děkuji.
  • 00:01:15 Tak mám medaili.
    -Můžeš si ji nechat.
  • 00:01:17 -Děkuji.
  • 00:01:21 -Mohu ti říct tak,
  • 00:01:23 jak ti říká tvůj
    a náš společný kamarád?
  • 00:01:26 Emanuele Ridi.
    Čau Luciana!
  • 00:01:29 -Čau Luciana!
    -Neumím italsky.
  • 00:01:34 -Hezky to říká Manu.
    -A hezky to zní!
  • 00:01:38 -Hezky to zní.
  • 00:01:40 Já mám to jméno ráda,
    když on ho vysloví.
  • 00:01:43 Jako malé mně přišlo
    takové zbytečně afektované.
  • 00:01:48 Protože mně právě učitelé
    na škole říkali Luciano.
  • 00:01:53 A mě se to moc nelíbilo
    jako dítěti.
  • 00:01:56 Já jsem chtěla být Lucinka,
    nebo Lucianna, nebo Anička.
  • 00:02:00 Ale byla jsem víc Lucinka.
  • 00:02:02 Vlastně moje babička
    se jmenovala Luciana.
  • 00:02:05 A té, protože měla francouzské
    školy a studovala ve Francii,
  • 00:02:11 tak té zase říkali Lucienne.
  • 00:02:15 -Pojďme na začátek, protože ty
    ses narodila ve Vrchlabí.
  • 00:02:18 -Ano.
    Narodila jsem se ve Vrchlabí.
  • 00:02:21 My jsme bydleli
    ve Špindlerově Mlýně
  • 00:02:24 a tam není porodnice.
    Proto jsem se narodila ve Vrchlabí.
  • 00:02:28 Já už jsem se začala
    rodit ve Špindlerově Mlýně,
  • 00:02:32 takže jsem se narodila
    v podstatě po cestě do Vrchlabí.
  • 00:02:35 Ale v občance mám,
    narozena ve Vrchlabí.
  • 00:02:39 Protože tam jsme
    s maminkou dojeli do porodnice.
  • 00:02:42 -Jsi taková holka z hor.
    Možná proto jsi taková cílevědomá.
  • 00:02:47 Já jsem tak trochu z Beskyd.
  • 00:02:49 Ten život na těch horách
    je trošku drsnější.
  • 00:02:52 A naučí nás,
    jakoby prát se se životem.
  • 00:02:56 A obecně i sport.
  • 00:02:58 Já jsem si tady
    poznamenal myšlenku.
  • 00:03:01 Protože jak sleduju ty přenosy,
    možná jsi to také zaregistrovala,
  • 00:03:06 co tam Šárka Pančochová říkala,
    že se řídí takovým heslem:
  • 00:03:10 Makej a nebul!
    -Makej a nebul!
  • 00:03:14 -Moc se mi to líbilo.
  • 00:03:16 Ty jsi ten typ člověka,
    který maká a nebulí.
  • 00:03:20 -Bulím! Jasně, že bulím.
    Já jsem velká plačka!
  • 00:03:24 Ale já mám ráda slzy štěstí.
    -Ano.
  • 00:03:30 -Toho dojetí.
  • 00:03:32 Třeba zrovna u sportovních výkonů
    našich sportovců na olympiádě,
  • 00:03:37 to v podstatě
    od startu až dokonce brečím pořád!
  • 00:03:41 -Já si myslím, že slzy potřebujeme.
    Ať už smutku nebo štěstí.
  • 00:03:45 Protože já to přirovnávám k brýlím,
  • 00:03:48 že slzy jsou taková čočka,
  • 00:03:52 kterou potřebujeme do oka.
  • 00:03:54 A když čočku přiložíme k oku,
    tak vidíme dál a víc.
  • 00:03:57 A někdy tu slzu potřebujeme,
  • 00:03:59 abychom viděli
    trošku dál a někdy více.
  • 00:04:03 -Já mám píseň o slzách,
    kterou mně napsal kamarád
  • 00:04:07 Robert Kodym před pár lety.
    V té písni je část mého textu.
  • 00:04:13 Začíná to:
  • 00:04:15 Někdy se mi zdá, slzy jsou dobrý,
    vždycky se pak nějak rozední.
  • 00:04:25 -Pojďme k takové
    té tmavší straně tvého života.
  • 00:04:31 Nevím, jestli o tom mohu mluvit.
    Ale je to obecně známo.
  • 00:04:35 Já nevím, máš ráda,
  • 00:04:37 když se ještě mluví
    o tvých zdravotních problémech?
  • 00:04:40 -Vlastně,
    když jsem onemocněla poprvé,
  • 00:04:43 tak jsem o tom hodně mluvila.
  • 00:04:45 Protože mně přišlo, že kdybych
    měla dostatek informací tehdy já,
  • 00:04:49 tak třeba jsem přišla dříve
    na preventivní prohlídku.
  • 00:04:53 Takže jsem, abych i odpoutala
    svoji pozornost od mého průšvihu,
  • 00:04:57 ve kterém jsem byla,
  • 00:04:59 abych se zaměstnala,
    abych se nepropadala do nějakých
  • 00:05:02 monstrózních hlubin démonů,
    abych se udržela na tom světle,
  • 00:05:08 protože ta informace,
    že jsi tak vážně nemocný,
  • 00:05:12 to ti radost neudělá.
  • 00:05:15 A dějí se nepopsatelné
    věci s mozkem, s tělem,
  • 00:05:20 je to velká úzkost, strach.
    Tak jsem si říkala,
  • 00:05:23 musím se zaměstnat
    a musím se postavit.
  • 00:05:27 A začala jsem dělat svoji kampaň
    na prevenci rakoviny prsu.
  • 00:05:31 Dělali jsme ji s kamarádkou,
    bez reklamek, bez pomoci.
  • 00:05:35 Dělali jsme ji jen ve dvou.
  • 00:05:37 Takovou mediální kampaň
    na osvětu i mladým holkám,
  • 00:05:43 protože si mylně myslí,
    nebo tehdy si mysleli,
  • 00:05:48 že se jich to týká
    až v pozdním věku.
  • 00:05:51 A já jsem onemocněla
    poměrně mladá.
  • 00:05:53 A bohužel znám hodně
    smutných příběhů děvčat,
  • 00:05:57 která onemocněla
    už v 25 letech rakovinou prsu.
  • 00:06:01 Takže není to nemoc
    starších dam.
  • 00:06:04 Tak jsem měla pocit,
    že o tom musím mluvit.
  • 00:06:07 Začala jsem o tom mluvit
    a dělala jsem tu svoji kampaň,
  • 00:06:10 ze které se pak stala
    velká kampaň.
  • 00:06:13 Ozývali se nám lidé,
    dali nám peníze,
  • 00:06:15 abychom mohli mít billboardy,
    televizní spot.
  • 00:06:19 Bylo to celé takové drsné,
  • 00:06:22 protože jsem to
    točila v době léčby.
  • 00:06:25 Trochu jsem se měnila,
    přišla jsem o vlasy,
  • 00:06:28 natékala jsem
    po kortikoidech a lécích.
  • 00:06:31 Ale i takhle jsem chodila
    mezi lidi a říkala jim:
  • 00:06:35 "Jděte na preventivní prohlídku!
    Když přijdete včas
  • 00:06:40 a máte problém
    a přijde se na něj včas,
  • 00:06:46 tak se to dá jednoduše řešit.
  • 00:06:48 Nemusíte se
    tak dlouho léčit jako já."
  • 00:06:52 -Mě by zajímalo,
    jestli ses dostala do situace,
  • 00:06:55 že jsi to začala někomu,
    možná i sobě nebo i Pánu Bohu,
  • 00:07:01 vyčítat, proč zrovna mě to potkalo.
    Proč to zrovna musím být já?
  • 00:07:09 -To je dobré, že se ptáš.
  • 00:07:11 Tak to se nabízí.
    Protože to napadne úplně každého.
  • 00:07:15 Kdo má takový nějaký průšvih.
  • 00:07:17 Vždycky první,
    co tě napadne je, proč já?
  • 00:07:20 Možná ne každého.
    Možná někdo ví, proč zrovna on.
  • 00:07:24 Třeba tuší,
    že něco dělal v životě blbě.
  • 00:07:30 Já jsem se na to
    samozřejmě okamžitě ptala.
  • 00:07:34 Ale paní doktorka mně říkala:
  • 00:07:38 "Hlavně se, prosím tě,
    nezabývej tím, proč zrovna ty!
  • 00:07:42 To tě bude oslabovat!
    Na to nikdy nepřijdeš.
  • 00:07:46 Zabývej se tím, co bude
    a ne co bylo!
  • 00:07:49 Proč ty?
  • 00:07:51 Ber to jako věc, která se musí
    vyřešit a také se vyřeší."
  • 00:07:54 Já jsem k tomu
    takhle poprvé přistoupila.
  • 00:07:56 A když se mně to teď
    po letech stalo podruhé,
  • 00:07:59 tak jsem si to říkala
    trochu intenzivněji: "Proč?"
  • 00:08:06 Proč znovu a proč já,
    když jsem si myslela,
  • 00:08:12 že jsem tolik
    udělala pro druhé lidi.
  • 00:08:15 Tolik zpětné vazby,
    tolik krásných dopisů jsem dostala.
  • 00:08:19 Snad se nějak nerouhám,
    když řeknu,
  • 00:08:25 že jsem možná
    pár lidem zachránila život.
  • 00:08:30 Protože mně to doslova psali,
    tak si to asi nevymýšleli.
  • 00:08:35 Tak jsem si říkala,
    proč jsem zase znovu nemocná?
  • 00:08:37 Pane faráři?
  • 00:08:39 -No. Proč?
  • 00:08:41 To je přesně pravda,
    co ti paní doktorka říkala.
  • 00:08:44 Já to lidem také říkám.
    Hlavně se neptejte proč!
  • 00:08:48 Protože tu odpověď nenajdete!
    -Nedostanete.
  • 00:08:52 -Nikdo vám ji nedá.
  • 00:08:54 Ale to, co se mně hrozně líbilo
    u tebe, že jsi to nevzdala!
  • 00:08:58 A s tou holou hlavou jsi šla
  • 00:09:01 před to tisícové publikum
    a pořádně to tam rozbalila!
  • 00:09:05 Že ses rozhodla to přiznat,
    neskrývat to a zůstat přirozenou.
  • 00:09:09 -Jo!
    To byla pro mě jediná možná cesta!
  • 00:09:13 Mně to strašně pomáhalo.
  • 00:09:15 Než žít v nějaké lži,
    pořád se schovávat a nosit paruky.
  • 00:09:20 Prostě jsem to všechno odhodila.
    Bylo to strašně očistné.
  • 00:09:25 Já jsem zkraje,
    asi těch prvních 14 dní,
  • 00:09:30 tehdy, když jsem onemocněla poprvé,
  • 00:09:33 tak prvních 14 dní s holou hlavou
    jsem si říkala, já...
  • 00:09:39 Nechala jsem si
    udělat paruku z pravých vlasů.
  • 00:09:42 Jela jsem na 1. vystoupení,
  • 00:09:44 schovávala jsem se
    i před paní pořadatelkou. V šatně.
  • 00:09:48 Pořád jsme hlídali dveře,
    aby to nikdo nevěděl.
  • 00:09:54 Věděli to jen kluci z kapely
    a já jsem říkala, že to zvládneme.
  • 00:09:58 Nosila jsem tehdy takovou ofinku,
    tak jsem měla takové podobné vlasy.
  • 00:10:02 Pak jsem zpívala ten koncert,
    bylo mně strašné vedro v té paruce.
  • 00:10:06 Po tom koncertu
    na mě čekala moje spolužačka,
  • 00:10:10 kterou jsem tam zahlédla,
    kterou jsem roky neviděla.
  • 00:10:13 Viděla jsem ji periferně,
    že tam stojí, že na mě mává.
  • 00:10:16 Že počká,
    až skončím koncert.
  • 00:10:18 A já úplně zbaběle jsem si říkala,
  • 00:10:21 když mě uvidí zblízka,
    tak uvidí, že mám paruku.
  • 00:10:25 Já jsem se na ni těšila,
    ráda bych ji objala a pozdravila.
  • 00:10:30 Ale já jsem po tom koncertu vlastně
    kvůli tomu v takové divné úzkosti
  • 00:10:35 utekla druhou stranou do šatny
    a rychle do auta.
  • 00:10:41 Zachovala jsem se
    úplně jako blázen!
  • 00:10:44 Říkala jsem si, tohle ne,
    takhle já nemůžu žít!
  • 00:10:46 To přece nezvládnu!
  • 00:10:49 To nemůžu dělat,
    rok se takhle schovávat.
  • 00:10:53 Pak jsem na jednom
    koncertě měla šátek
  • 00:10:57 a tady takové kousky jako vlasů.
  • 00:11:00 To bylo venku,
    bylo tam asi 10 000 lidí.
  • 00:11:03 To byl festival JamRock,
    to si pamatuju. V Žamberku.
  • 00:11:07 A ta hlava se mně potila
    od těch umělých vlasů!
  • 00:11:13 Tak jsem tu čepici vzala
    a takhle jsem s ní šoupla!
  • 00:11:16 A ti lidé, to byl strašný řev!
    Tak to bylo dobrý.
  • 00:11:22 To jsem si říkala,
    jo, to je správný!
  • 00:11:24 -A to, vedle té prevence,
    je určitá forma pomoci těm lidem,
  • 00:11:28 které to potká.
    A je hrozně důležitá!
  • 00:11:31 Tak, jak kdysi v minulosti
    za nějakého režimu,
  • 00:11:35 izolovali lidi psychicky nemocné.
    A teď žijeme ve svobodném světě
  • 00:11:40 a sami se jakoby izolujeme
  • 00:11:43 od tohoto světa
    a hrajeme nějakou hru.
  • 00:11:46 Ta pravdivost je hrozně
    důležitá a nakopne!
  • 00:11:50 Vedle té prevence
    jen zůstat přirozeným a ukázat,
  • 00:11:53 ano, mám nějaký hendikep.
  • 00:11:56 Někdo je na vozíku,
    někdo nemá vlasy.
  • 00:12:00 -Je nemocný, je v nějakém
    procesu léčby. No jasně!
  • 00:12:05 Mně strašně moc statečných lidí,
    strašně moc žen píše.
  • 00:12:12 To jsou neuvěřitelné příběhy!
  • 00:12:14 A strašně moc žen mně zároveň píše,
    že nebyly tak statečné.
  • 00:12:20 Ale když to zažily,
    třeba mě viděly zblízka,
  • 00:12:24 šly na koncert a viděly,
    v jakém stavu se dokážu vybičovat!
  • 00:12:32 Samozřejmě byly momenty,
    kdy to nešlo.
  • 00:12:35 Kdy jsem ležela doma
    a musela odpočívat.
  • 00:12:38 Ale když to jenom trochu šlo,
  • 00:12:41 tak jsem dělala normální věci,
    na které jsem byla zvyklá.
  • 00:12:44 Nechtěla jsem se nechat
    tou nemocí nějak zválcovat.
  • 00:12:47 A to mně strašně pomohlo.
  • 00:12:49 A to pomáhá i těm holkám,
    nebo dámám, pánům, klukům,
  • 00:12:55 kteří jsou v nějaké
    podobné situaci.
  • 00:12:59 Nebo i nejsou vážně nemocní,
    ale řeší nějaké temnoty v životě
  • 00:13:04 a vidí tu moji sílu, bojovnost!
    Já nejsem býk, já jsem kozoroh.
  • 00:13:11 Ale jsem rohaté znamení.
  • 00:13:13 Takže to vidí
    a dává jim to nějakou sílu.
  • 00:13:17 A mě to strašně posiluje,
    že těm lidem dávám sílu.
  • 00:13:20 Tak si tak vzájemně pomáháme.
    Nejenom já jim pomáhám.
  • 00:13:24 Oni těmi vzkazy, dopisy
    a tou zpětnou vazbou
  • 00:13:29 a reakcemi pomáhají i mně.
    Takže si vzájemně pomáháme.
  • 00:13:33 -Logické je, že o prevenci,
    obzvlášť co se týče
  • 00:13:41 ženských onkologických nemocí,
    mluví ženy.
  • 00:13:46 Nemyslíš si, že by tou osvětou
    měli procházet také muži?
  • 00:13:55 -Jsou i takové kurzy.
    Je jich samozřejmě méně.
  • 00:13:58 Hodně se razí
    ta metoda samovyšetření.
  • 00:14:03 Už pro mladé ženy,
    které se učí.
  • 00:14:06 Já i mnoho ostatních
    už vydalo takovou publikaci.
  • 00:14:12 Teď už se o tom hodně mluví.
  • 00:14:14 Nechci říct, že se to
    rozpoutalo tou mojí kampaní,
  • 00:14:18 ale moji doktoři mně říkají,
  • 00:14:21 že od té doby, jak jsem o tom
    hodně já mluvila asi rok pořád,
  • 00:14:26 veřejně,
    že se to hodně rozjelo.
  • 00:14:29 Řeči o tom
    a různé preventivní programy.
  • 00:14:34 A právě mezi tím někoho napadlo,
    že bude učit muže,
  • 00:14:39 aby svoje partnerky dokázali
    nějakým způsobem upozornit,
  • 00:14:45 nebo naučit znát
    prs té ženy pohmatem.
  • 00:14:53 Já ti řeknu,
    že zrovna pro mě
  • 00:14:55 to samovyšetření
    bylo trochu složité.
  • 00:14:58 To se prostě musíš naučit.
  • 00:15:00 Ale přeskočím.
  • 00:15:02 Ona rakovina prsu
    se týká většinou žen,
  • 00:15:06 ale existují i muži,
    kteří mají rakovinu prsu.
  • 00:15:09 -Já jsem o tom slyšel.
    -Je to neuvěřitelné.
  • 00:15:12 -Je to naštěstí do 10-20 případů
    v 10 milionech populace.
  • 00:15:19 -Ano.
    -Ale je to záležitost všech.
  • 00:15:23 -Ale vůbec by se měl člověk
    k sobě chovat více ostražitě.
  • 00:15:30 Ne nějak přehnaně,
    ale já to ze zkušenosti vím.
  • 00:15:35 Já jsem byla člověk,
    který šel k zubaři,
  • 00:15:39 až když ho bolel zub!
    -Ano.
  • 00:15:43 -Ne preventivně.
  • 00:15:45 Jako, tak co bych
    tak asi dnes dělala?
  • 00:15:47 Tak si zajdu k zubaři,
    ať se mi jen tak podívá na zuby.
  • 00:15:50 Neměla jsem to takhle nikdy.
  • 00:15:52 Až když mě bolel zub,
    tak jsem šla k zubaři.
  • 00:15:56 Dnes už jdu k zubaři před tím,
    než mě začne bolet zub.
  • 00:16:03 -Poslední tvoje CD je "Světlo".
  • 00:16:06 Na co se můžeme těšit?
    Pracuješ na něčem? Tvoříš?
  • 00:16:12 -Pracujeme pořád.
  • 00:16:16 "Světlo" miluju.
  • 00:16:19 Moje album "Světlo"
    je podle mě moje nejlepší dílo!
  • 00:16:25 Zatím, za můj život.
  • 00:16:27 K tomu albu už jsme jeli turné.
  • 00:16:30 Turné Světlo,
    které bylo moc krásné.
  • 00:16:33 Bylo moc úspěšné, takže jsem se
    rozhodla v tom pokračovat.
  • 00:16:37 Akorát mě zbrzdila ta nemoc.
  • 00:16:39 Takže jsem potom další
    koncerty ke "Světlu" přerušila.
  • 00:16:43 Ale teď mám po 3 krásných
    velkých koncertech k albu "Světlo".
  • 00:16:49 Ještě tenhle rok pojedu na podzim
    krásné divadelní sály,
  • 00:16:55 protože to mám ráda.
  • 00:16:57 Mám ráda kotel,
    mám ráda rockové energické koncerty
  • 00:17:01 a mám ráda i toto.
  • 00:17:03 -Pardon, ty jsi dokonce
    koketovala i s metalem?
  • 00:17:06 -Ne! To ne. S metalem ne.
    -Ne?
  • 00:17:09 -S metalem já ne,
    ale když jsem úplně začínala,
  • 00:17:14 tak jsem zpívala písničku
    od Ládi Křížka, což byl metalista.
  • 00:17:21 Byl to takový metalový ploužák.
    Já, protože jsem z divadla Semafor,
  • 00:17:28 kde jsem 20 let vystupovala,
  • 00:17:31 tak jsem byla hodně
    zaměřená na texty.
  • 00:17:34 Vyrostla jsem vedle Jiřího Suchého.
  • 00:17:36 -Tak to je pochopitelné!
  • 00:17:38 -Takže já, když jsem
    přešla do pop music,
  • 00:17:41 tak jsem s tím měla trochu problém.
  • 00:17:44 Byla jsem zvyklá
    na nádherné, duchaplné texty
  • 00:17:46 a pak jsem měla zpívat
    texty trochu méně duchaplné
  • 00:17:51 a hodně jsem s tím bojovala.
    A vlastně jsem to dělat nechtěla.
  • 00:17:54 Tak jsem z té pop music
    trošku vycouvala
  • 00:17:57 a zase jsem se tam vrátila s tím,
    že jsem si našla svoje autory,
  • 00:18:01 a začala jsem do toho
    malinko zasahovat.
  • 00:18:08 Někdy i trochu víc a všechno
    jsem si tvořila k obrazu svému.
  • 00:18:13 Abych nezpívala blbosti!
    Tak bych to řekla.
  • 00:18:18 -Aby ti Jiří Suchý
    nezavolal a říkal: Luciano,
  • 00:18:23 prosím tě, co to má znamenat!
    Co to zpíváš?
  • 00:18:27 -To bych se opravdu
    před Jiřím styděla!
  • 00:18:30 Tady na tom albu
    je taková krásná věc.
  • 00:18:33 To se mi stala taková věc.
    Když jsem tančila ve StarDance,
  • 00:18:38 tak když jsme byli
    na plese pro "Paraple",
  • 00:18:42 tak tam byl Zděněk Svěrák,
    který je s tím úzce spjatý,
  • 00:18:47 a byl tam Jaroslav Uhlíř.
    A Jaroušek Uhlíř mně říkal
  • 00:18:51 v 1 hod ráno na balkoně
    v Obecním domě:
  • 00:18:54 "Anno K., já už bych pro vás hrozně
    dlouho chtěl napsat píseň.
  • 00:18:58 Chtěla byste?"
  • 00:19:00 První chlap,
    který na mě koukal takhle!
  • 00:19:03 Já jsem prcek, že jo.
    On přes ty brejle: "Anno K...."
  • 00:19:07 Já jsem říkala, Jaroušku,
    samozřejmě, že bych chtěla!
  • 00:19:10 Píseň od pana Uhlíře,
    kdo by nechtěl!
  • 00:19:13 Takže abych to zkrátila,
    tak Jaroušek Uhlíř mně skutečně
  • 00:19:17 poslal píseň, poslal demo,
    jestli se mně bude líbit.
  • 00:19:20 Pak že se bude řešit text.
    Já jsem si říkala,
  • 00:19:23 přece nebudu dělat já,
    nebo můj Tomáš, partner,
  • 00:19:26 který je povětšinou
    autor mých textů,
  • 00:19:29 tak nebude psát
    na Uhlířovu písničku text.
  • 00:19:33 To by se hodil Zdeněk Svěrák.
    Tak jsem Zdeňka Svěráka oslovila,
  • 00:19:38 on o tom už věděl a říkal:
    "Líbí se vám ta hudba vůbec?"
  • 00:19:42 Já jsem říkala: "Jasně,
    jinak bych vám neříkala."
  • 00:19:46 "Vy byste opravdu
    chtěla text ode mě?"
  • 00:19:49 Říkala jsem: "Pane Svěráku,
    kdo by nechtěl od vás text?"
  • 00:19:52 Takže jsme si zavolali
    a on říkal:
  • 00:19:55 "Můžeme si chvíli povídat,
    o čem byste to chtěla?"
  • 00:19:58 Tak jsem tak chvíli povídala,
    jak jsem ukecaná.
  • 00:20:01 A on říkal: "Dobrá,
    tak já vám zavolám,
  • 00:20:04 až mě něco napadne
    při venčení psa."
  • 00:20:08 Tak venčil a volal,
    že má něco zhruba napsaného.
  • 00:20:12 Jestli bychom se sešli.
    Sešli jsme se v kavárně Slávia.
  • 00:20:17 U kávy a sachr dortu,
    dobře si to pamatuju.
  • 00:20:21 Vzala jsem si repráček
  • 00:20:23 tam jsem pouštěla
    ten základ písně Jarouška Uhlíře.
  • 00:20:28 A Zdeněk Svěrák,
    takhle vzal ten papír s textem
  • 00:20:31 a celý mně ho přezpíval.
    A říkal: "Líbí se vám to?"
  • 00:20:36 A já s tou lžičkou na půl cesty,
    s tím dortem:
  • 00:20:41 "Strašně se mně to líbí!"
  • 00:20:43 A říkal:
    "Nemám tam něco změnit?"
  • 00:20:46 A já, která každé
    slovo 100x změním, přepíšu,
  • 00:20:49 tak jsem říkala:
    "Ne, ani slovo!"
  • 00:20:52 Úplně jsem se
    do toho textu zamilovala. Nádhera.
  • 00:20:55 Takže mám na tomhle albu píseň,
    která se jmenuje "Prokřehlá".
  • 00:21:00 Což je trošku zvláštní slovo,
    ale není to prokřehlá píseň.
  • 00:21:04 Je to nádherná píseň.
    A Zdeněk Svěrák říkal:
  • 00:21:07 "Takhle jsem za 50 let,
    co dělám s Uhlířem,
  • 00:21:10 ještě nikomu text nepředával."
  • 00:21:13 -Poslední písnička je v angličtině,
    což je také neobvyklé.
  • 00:21:18 -To je u mě velmi neobvyklé,
  • 00:21:20 ale je to proto,
    že to zpívám s britskými muzikanty,
  • 00:21:23 kteří náhodou byli na mém turné.
    Je to na dlouhé povídání.
  • 00:21:30 Můj splněný sen!
    To byla kapela Reef,
  • 00:21:34 taková hodně rocková kapela,
    výborná, slavná ve světě.
  • 00:21:40 Já jsem je poslouchala
    a náhodou jsem se s nimi setkala.
  • 00:21:44 Po x letech
    a my jsme se spřátelili.
  • 00:21:48 Přijeli jako hosté
    na moje koncerty do Prahy
  • 00:21:51 a byli strašně přátelští.
  • 00:21:54 Neskutečně úžasní,
    moc by se ti líbili!
  • 00:21:57 Milí a skromní lidé,
    takové hvězdy!
  • 00:21:59 Fantastický zpěvák,
    ten Gary Stringer,
  • 00:22:02 a já jsem s ním nazpívala písničku.
  • 00:22:05 Říkala jsem mu: "Mám písničku,
    nezazpíval bys ji se mnou?"
  • 00:22:09 Jen tak jsem to řekla
    a on řekl: "Why not?"
  • 00:22:13 Proč ne?
    Tak jsme šli odpoledne do studia,
  • 00:22:16 tam jsme ji nahráli,
    nazpívali a mám ji tam.
  • 00:22:19 Já jsem ji dlouho měla doma
    a říkala jsem si,
  • 00:22:22 že ta písnička je tak pěkná,
    aby ji lidé slyšeli,
  • 00:22:25 tak jsem ji tam dala jako bonus.
  • 00:22:28 -Ty jsi říkala,
    že "Světlo" je top.
  • 00:22:32 Znamená to,
    že žádné jiné top už nebude?
  • 00:22:37 -Bude ještě další top.
    -Kdy bude další top?
  • 00:22:40 -Už připravuju další.
  • 00:22:43 Ale myslím, si, že je to
    taková moje nejzralejší deska.
  • 00:22:47 Muzikantsky a vůbec i technicky.
    Já jsem takový puntičkář.
  • 00:22:53 Všechno mám ráda dokonalé.
    Mám tam také Kühnův dětský sbor.
  • 00:22:57 Je to strašně nabité samými
    úžasnými lidmi a skvělými umělci.
  • 00:23:02 A mám tam hlavně nádherné texty!
    Takže já jsem to tak vychválila.
  • 00:23:06 -Bude obsahem tvého turné a tvého
    účinkování po divadlech v ČR?
  • 00:23:11 -Bude.
    -Na podzim?
  • 00:23:13 -Ano, na podzim.
    -To bude základ.
  • 00:23:16 -A v létě ještě pojedeme festivaly,
    kde z toho "Světla" budu hrát dál.
  • 00:23:19 Takové ty velké i malé fesťáčky.
    -Ano.
  • 00:23:22 -Takže mám spoustu plánů.
  • 00:23:26 Teď v 1. řadě, se musím
    dát do nějaké fyzické kondice.
  • 00:23:33 Potřebuji nabrat hodně sil.
    Ale už jsem na dobré cestě.
  • 00:23:38 -Máš nějakou vysněnou
    destinaci ve světě nebo v ČR,
  • 00:23:44 kam bys chtěla na chvíli zmizet
    a načerpat sílu?
  • 00:23:46 -Já vždycky,
    když je mně úplně blbě, ale úplně,
  • 00:23:49 tak to je jenom výlet.
  • 00:23:51 Já to mám poměrně blízko
    do Svatého Jana pod Skalou.
  • 00:23:55 Tam vždycky zaparkuju auto
    a když vylezu ten kopec nahoru,
  • 00:24:00 což je docela velký kopec,
    tak si říkám, když ho vylezu,
  • 00:24:05 tak se uzdravím třeba.
  • 00:24:07 Nebo když ho vylezu,
    tak to dobře dopadne.
  • 00:24:10 Tak já ho vždycky vylezu.
    Tak tam jezdím nabírat sílu.
  • 00:24:15 Ale samozřejmě já mám ráda teplo,
    moře, mám ráda i hory oproti tobě.
  • 00:24:20 Takže já teď nemám úplně
    nějaký plán, kam bych jela.
  • 00:24:25 Protože mám spoustu práce.
    Ale možná nějaké moře, plavání.
  • 00:24:30 -Takže, prosím tě, zpomal!
    Zpomal.
  • 00:24:33 -Zpomal, já vím.
    Určitě se nějak zrelaxuju.
  • 00:24:38 Já umím relaxovat i v Čechách.
    Já nemusím k moři.
  • 00:24:41 Já miluju túry,
    já jsem teď takový turista.
  • 00:24:44 Batoh, svačinu
    a chodíme třeba Posázavskou stezku.
  • 00:24:48 Mám ráda pěší túry.
  • 00:24:51 Takže tam určitě naberu sílu.
  • 00:24:54 -Tak Luciano,
    dávej na sebe pozor!
  • 00:24:57 Děkuji za to, že jsi přijala
    pozvání do "Uchem jehly".
  • 00:25:01 -Děkuji.
    -A přeji ti všechno dobré.
  • 00:25:05 A stejně též
    našim televizním divákům.
  • 00:25:08 Na shledanou.
  • 00:25:10 Skryté titulky M. C. Vrbská
    Česká televize Brno 2018

Související