iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 9. 2010
18:40 na ČT2

1 2 3 4 5

59 hlasů
15822
zhlédnutí

S profesorem Františkem Dvořákem za klasiky českého výtvarného umění

Ota Janeček

13 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

S profesorem Františkem Dvořákem za klasiky českého výtvarného u

  • 00:00:18 Dobrý den.
  • 00:00:20 Dnes jsem vás přivedl
    na výstavu Oty Janečka.
  • 00:00:23 Já bych tady měl
    především zavzpomínat
  • 00:00:27 na své setkání s Otou Janečkem
    už v roce 1945,
  • 00:00:32 když si připravoval
    v jarních měsících,
  • 00:00:36 tedy vlastně na letní sezónu
    výstavu v Pošově galerii,
  • 00:00:41 která měla už předtím kontinuitu
    od konce třicátých let.
  • 00:00:46 Ale důležitější je,
    že zde vám představím umělce,
  • 00:00:52 který je přímo
    reprezentantem naší tvorby
  • 00:00:57 celé druhé poloviny
    dvacátého století.
  • 00:01:01 Ota Janeček
    začínal svoji uměleckou dráhu,
  • 00:01:05 kdy se umělci
    seskupovali do sdružení.
  • 00:01:09 To znamená,
    že byl vrstevníkem Skupiny 42,
  • 00:01:15 souběžníkem
    surrealistické skupiny Ra
  • 00:01:20 a další skupiny reprezentované
    především Josefem Lieslerem -
  • 00:01:24 skupiny Sedm v říjnu.
  • 00:01:27 Ota Janeček
    ale si pokládal za významné
  • 00:01:31 pouze být profesionálem.
  • 00:01:34 Vůbec neusiloval o to,
  • 00:01:37 aby se prezentoval
    jako mluvčí nějakého hnutí
  • 00:01:42 a nějakého programu.
  • 00:01:45 Takže i obrazy,
    s kterými se zde setkáváme,
  • 00:01:49 hovoří o malíři,
    který se neohlížel po tom,
  • 00:01:54 co je to takzvaná aktuálnost.
  • 00:01:57 Byl hnán svým tvořivým pudem
  • 00:02:01 především
    se prezentovat jako malíř.
  • 00:02:05 Ale když se rozhlédneme,
    tak zde vidíme i plastiky.
  • 00:02:09 Musím připomenout, že Ota Janeček
    studoval původně profesuru.
  • 00:02:14 Byl žákem Cyrila Boudy,
    Oldřicha Blažíčka
  • 00:02:19 a hlavně sochaře Karla Pokorného,
  • 00:02:22 který byl přímý odchovanec
    Josefa Václava Myslbeka,
  • 00:02:28 dokonce pracoval na některých
    plastikách na Václavském náměstí
  • 00:02:33 na sousoší svatého Václava.
  • 00:02:36 Takže Ota Janeček
    měl tady i přípravu sochařskou.
  • 00:02:40 Ale důležitější bylo,
  • 00:02:42 že Karel Pokorný
    ho přivedl k profesionalitě.
  • 00:02:46 Aby nemyslel na to, že bude
    učitelem na střední škole.
  • 00:02:51 Že bude učit kluky
    někde na gymnáziu kreslit.
  • 00:02:56 Že má v sobě předpoklady
    být umělec tvůrčí,
  • 00:03:02 který bude moci to,
    co nosí v sobě,
  • 00:03:07 převést do malby.
  • 00:03:20 Jsme v původní pracovně
    Oty Janečka.
  • 00:03:23 Tady měl společný byt se slavným
    hercem Vlastimilem Brodským,
  • 00:03:29 kterého jsem v té době už poznal
    jako člena divadla Větrník,
  • 00:03:36 kde začínal postavou,
    což těžko budete věřit,
  • 00:03:41 že hrál v adaptaci Švejka.
  • 00:04:06 Takže tohle je ateliér,
    kde otec začínal malovat.
  • 00:04:11 Přišel sem někdy v roce 1940.
  • 00:04:14 Vlastně v každé z místností
    tohoto prostoru půdního
  • 00:04:18 byl jeden malíř.
    Bylo to napsaný na Ivana Rupliče,
  • 00:04:22 který to přepsal na otce
    někdy koncem války,
  • 00:04:26 protože říkal, že chce
    okamžitě odejít do Francie,
  • 00:04:29 kam taky skutečně po válce odešel.
    No a tady v tomto ateliéru
  • 00:04:33 potom v roce 1955 až 1957
    vznikly obrazy,
  • 00:04:37 jmenujou se Předměstské krajiny
    nebo Města.
  • 00:04:42 Je to poměrně velká série obrazů
    takových mírně kubisticky laděných.
  • 00:04:59 Ota Janeček se zapsal
    do historie našeho umění
  • 00:05:02 svým originálním dílem.
  • 00:05:04 Je pravda, že reagoval na podněty,
    které vycházely zvenčí.
  • 00:05:09 Začínal ve čtyřicátých letech
    pod vlivem Modiglianiho.
  • 00:05:18 No tomto obrazu vidíte
    jasné ovlivnění Modiglianim.
  • 00:05:23 Je to půlakt.
    Jako kluk vždycky jsem si myslel,
  • 00:05:27 že to je matka,
    ale ona to docela popírá
  • 00:05:31 a tvrdí, že to je spíš
    nějaká esence všech žen.
  • 00:05:35 To skutečně tak bylo
    u těch otcových kreseb
  • 00:05:38 ze sedmdesátých a osmdesátých let,
    ale v tomto případě si myslím,
  • 00:05:42 že to bude spíš ona.
  • 00:05:48 Pak tedy našel kubismus přímo
    před originálními obrazy Picassa
  • 00:05:53 ve slavné sbírce Vincence Kramáře.
  • 00:05:56 Vincenc Kramář
    prohlašoval Otu Janečka
  • 00:05:59 za největšího umělce naší doby,
  • 00:06:02 tedy druhé poloviny
    dvacátého století.
  • 00:06:09 Pak tedy se začaly
    v jeho ateliéru rodit obrazy
  • 00:06:14 vyloženě i směrované
    stykem Oty Janečka s přírodou.
  • 00:06:20 Byla to celé série obrazů,
    které nazval Trávy.
  • 00:06:24 A ty vzbudily zájem
    Františka Hrubína,
  • 00:06:28 takže Ota Janeček začal
    se uplatňovat jako ilustrátor.
  • 00:06:33 A pak to byly knihy určené dětem.
    A tady se stal ilustrátorem
  • 00:06:39 veršů věnovaných dětem
    od Františka Halase.
  • 00:06:43 Ta jeho orientace
    ke světu dětí způsobila,
  • 00:06:47 že se stal autorem našeho
    nejslavnějšího slabikáře,
  • 00:06:51 vyznamenaného v zahraničí.
  • 00:06:54 Já jsem ho také přinesl
    s sebou ukázat.
  • 00:06:58 Je to tedy setkání s Otou Janečkem
    docela z jiné strany.
  • 00:07:07 Kdyby naše veřejnost neznala
    od Oty Janečka nic jiného
  • 00:07:11 než jeho ilustrace, výtvarný
    doprovod k slavné knize
  • 00:07:16 Oskara Wildea Šťastný princ,
    tak pak už by to stačilo k tomu,
  • 00:07:21 aby si zařadil každý Otu Janečka
    k nejoriginálnějším
  • 00:07:26 a nejnádhernějším autorům, s jakými
    se mohl v naší době setkat.
  • 00:07:43 Byl to úžasně milý člověk,
    vstřícný.
  • 00:07:47 Člověk cítil tu jeho srdečnost,
    kterou ovšem dovedl především
  • 00:07:52 promítnout do svého díla.
  • 00:07:55 Naše přátelské vztahy mohu dokládat
    dokonce korespondencí.
  • 00:08:00 Podívejte se,
    jaké mám uchované dopisy,
  • 00:08:03 které mi psal Ota Janeček.
  • 00:08:06 To jsou vzpomínky,
    které jsou velice milé a dojemné.
  • 00:08:18 Jeho obrazy
    jsou okamžitě zapamatovatelné.
  • 00:08:22 Cítíme, že u Oty Janečka
  • 00:08:25 rozhodoval tedy vkus
    a úžasná tvořivost.
  • 00:08:31 Máme tady vzácnou,
    zcela ojedinělou příležitost
  • 00:08:35 spatřit zde obraz,
  • 00:08:37 který namaloval
    ve svých osmnácti letech.
  • 00:08:41 To byl ještě na škole.
    Na reálce v Pardubicích.
  • 00:08:45 Ale myslím, že ještě přitažlivější
    pro tuto výstavu je,
  • 00:08:51 že je zde obraz z roku 1952,
    který přísně tajil,
  • 00:08:59 který dokonce nepodepsal,
    aby mohl,
  • 00:09:02 kdyby k něčemu došlo,
    říci, že neví,
  • 00:09:06 kdo to maloval.
  • 00:09:07 Protože to je reakce na poměry,
    které tehdy vládly,
  • 00:09:14 to jest na stalinismus
    na éru Gottwaldovu,
  • 00:09:17 kdy byly zrušeny
    všechny umělecké spolky
  • 00:09:22 a kdy umělci byli podrobeni
    diktátu socialistického realismu.
  • 00:09:29 Já si při té příležitosti vybavuju
    jedno posezení v Mánesu,
  • 00:09:35 kde jsme se scházeli pravidelně
    každý čtvrtek,
  • 00:09:39 a začalo se kolem truchlit,
    co to nastává za tragédii
  • 00:09:45 pro české umění, že jsou
    zrušeny umělecké organizace.
  • 00:09:50 Spolek Mánes, Hollar,
    všechno to mělo zakotvení
  • 00:09:55 v dávné, klasické minulosti
    a teď se truchlilo,
  • 00:09:59 co vlastně tenhle současný režim
    chce z našeho vědomí vymazat.
  • 00:10:05 A obrátili jsme se na Otu Janečka,
    který si nás začal prohlížet
  • 00:10:12 a říkal: Já jsem dnes vstal
    ráno ve čtyři hodiny
  • 00:10:18 a celé dopoledne
    jsem maloval obraz.
  • 00:10:22 A myslím, že to bude
    taky jako moje vyjádření vztahu.
  • 00:10:27 A nikdy už o tom obraze nehovořil.
  • 00:10:34 A teď teprve -
    je to tedy pro mě úplný objev -
  • 00:10:40 s tím obrazem se setkávám
    vlastně po tři čtvrtě století,
  • 00:10:46 kdybych to měl říct
    trochu přesněji historicky.
  • 00:10:57 Ten obraz se jmenuje Závodní
    jídelna na ministerstvu kultury
  • 00:11:02 v roce 1952, takže to bylo
    ještě za života Stalina,
  • 00:11:08 za života Gottwalda, tedy v letech,
    kdy jsme se báli
  • 00:11:13 na sebe vůbec kouknout
    trochu vstřícněji.
  • 00:11:17 Takže ten obraz je - myslím -
    historickou událostí.
  • 00:11:35 Musím tedy ještě
    z té minulosti vytáhnout
  • 00:11:40 naše dvě společné cesty
    do Paříže v roce 1956
  • 00:11:44 a potom za rok nato do Řecka.
  • 00:11:47 Já jsem těsně před odjezdem z Prahy
    si koupil kameru
  • 00:11:52 od naší sekretářky
    na filmové fakultě,
  • 00:11:56 které mně to doslova vnutila,
    že si s manželem koupili
  • 00:11:59 pořádnou kameru, ale tohle
    že je nádherný přístroj malý,
  • 00:12:04 kterým jsem začal točit.
  • 00:12:08 Výsledky jsou žalostné,
    ale jsou to pouhé vzpomínky.
  • 00:12:13 Doklady.
  • 00:12:15 Tak to je jaksi spíš
    na svoji omluvu,
  • 00:12:19 než abych mluvil tady o tom, že
    jsem pořídil nějakou dokumentaci.
  • 00:12:26 K Otovi Janečkovi jsem vás přivedl
    jenom svými vzpomínkami.
  • 00:12:30 Teď je na vás,
    abyste si k němu našli vztah,
  • 00:12:34 nebo obnovili své vzpomínky
    na setkání s jeho dílem.
  • 00:12:40 Je to tedy už záležitost vaše.
  • 00:12:43 Doufám, že znovu
    se s takovým potěšením setkáme
  • 00:12:46 u dalšího autora, s kterým
    mě spojuje můj osobní vztah.
  • 00:13:06 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2010

Související