iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 9. 2010
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

85 hlasů
27917
zhlédnutí

Domy milovníků umění

Ideály rodinného bydlení od slovutných architektů

59 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Domy milovníků umění

  • 00:00:11 První třetina dvacátého století
    byla v Evropě dobou
  • 00:00:14 hledání životního stylu
    moderního člověka.
  • 00:00:18 S tím rovněž souviselo řešení
    ideálu rodinného bydlení -
  • 00:00:22 onoho pomyslného
    domu milovníka umění,
  • 00:00:26 jak téma v roce 1900
    pojmenovala architektonická soutěž
  • 00:00:30 vypsaná v německém Garmstadtu.
  • 00:00:33 V té době vyrostly
    v Čechách a na Moravě vily,
  • 00:00:36 které přesahovaly rámec
    běžné stavební produkce.
  • 00:00:40 Jejich architekti, například
    Jurkovič, Hofman, Bauer,
  • 00:00:43 Kotěra, Chochol, Loos a další
    byli v řadě případů nositeli
  • 00:00:48 nových myšlenek,
    které hýbaly tehdejší Evropou.
  • 00:00:53 Proč se právě oni
    dokázali prosadit?
  • 00:00:56 Odkud čerpali?
    A z jakých poznatků vycházeli?
  • 00:01:09 Severní Itálie, kraj Benátsko.
    Město Vicenza s okolím.
  • 00:01:14 Místa inspirovaná
    antickou kulturou,
  • 00:01:18 architekturou vyvážených proporcí
    a dokonalé účelnosti.
  • 00:01:22 Příměstská krajina s řadou
    výjimečných renesančních vil,
  • 00:01:26 do nichž se v parných létech
    Vicenzané uchylovali,
  • 00:01:30 aby si zde obklopeni zelení
    vychutnávali chládek.
  • 00:01:35 Místo obklopené nevysokým
    obdělávanými pahorky,
  • 00:01:40 oblast vynikajícího ovoce
    a kvalitní vinné révy.
  • 00:01:44 Vicenza je městem slavného pozdně
    renesančního architekta
  • 00:01:48 Andrey Palladia, který se narodil
    v roce 1508 v nedaleké Padově
  • 00:01:54 jako Andrea di Pietro
    della Gondola.
  • 00:01:57 Vyučil se kameníkem, později začal
    pracovat v architektonické dílně.
  • 00:02:02 Pohyboval se v blízkosti
    humanistického filozofa a básníka
  • 00:02:06 Giangiorgia Trissina,
  • 00:02:09 na jehož popud
    přijal vznešení příjmení Palladio.
  • 00:02:13 Přátelství s Trissinem
    mu otevřelo cestu
  • 00:02:17 k řadě návrhů veřejných staveb,
    městských paláců,
  • 00:02:20 kostelů a venkovských vil.
  • 00:02:24 v roce 1549 zvítězil Palladio
    v soutěži vypsané velkou radou
  • 00:02:29 města Vicenzy na přestavbu
    středověké baziliky
  • 00:02:33 Palazzo della Raggione - soudního
    dvora na novou radnici města.
  • 00:02:38 Rozsáhlá přestavba mu otevřela
    cestu k dalším zakázkám.
  • 00:02:44 Palladiova Loggia del Capitaniato
    z roku 1571
  • 00:02:49 původně sloužila jako sídlo
    benátského velitele města.
  • 00:02:59 Andrea Palladio - tvůrce
    hluboce ovlivněný antikou -
  • 00:03:02 je jediný architekt v dějinách,
    podle něhož byl pojmenován
  • 00:03:06 celý architektonický směr -
    palladianismus.
  • 00:03:15 Ve Vicenze - městě zaslíbením
    renesanční architektuře -
  • 00:03:19 o několik desetiletí později
    působil i další významný architekt
  • 00:03:23 a velký obdivovatel Palladiova díla
    - Vincenzo Scamozzi.
  • 00:03:31 Andrea Palladio získal velké uznání
    svými návrhy městských paláců
  • 00:03:36 a církevních staveb,
    ale mistrovskými díly se staly
  • 00:03:39 především jeho příměstské
    nebo venkovské vily.
  • 00:03:44 Jsme ve Vicenze, tam,
    kde Monti Berici padají do roviny
  • 00:03:48 a kde stojí tato
    už po staletí obdivovaná stavba -
  • 00:03:54 vila Rotonda od Andrey Palladia.
  • 00:03:57 Její stavebník Paolo Almerico
    byl výjimečnou osobností.
  • 00:04:01 Jako architekta
    si volí Andreu Palladia.
  • 00:04:06 Setkali se dva muži, kteří si,
    jak se někdy říká, kápli do noty,
  • 00:04:10 protože Almerico byl muž,
    intelektuál,
  • 00:04:14 který chtěl svojí stavbou
    ztělesnit nejenom to,
  • 00:04:18 co nutně potřeboval,
    to znamená souhru účelovosti
  • 00:04:23 s reprezentativností,
    ale i něco nad tím,
  • 00:04:26 něco ideálního.
    Ideál antické harmonie.
  • 00:04:32 Vila Rotonda představuje jedinečné
    spojení formy, funkce a místa.
  • 00:04:37 Architekt zde uskutečnil svoji
    představu o světě dokonalosti,
  • 00:04:41 harmonie a stálosti.
  • 00:04:43 Dispoziční řešení
    vytváří kruh vepsaný do čtverce,
  • 00:04:49 to znamená
    tvary naprosto absolutní.
  • 00:04:52 Palladio se u této stavby pokusil
    pravděpodobně poprvé v Evropě
  • 00:04:56 na naprosto profánní,
  • 00:04:59 to znamená
    užitkovou, obytnou, stavbu
  • 00:05:02 aplikovat ty nejvznešenější
    sakrální motivy.
  • 00:05:07 Motivy, které byly
    dosud užívány u svatyní.
  • 00:05:11 Rotundu -
    vzpomeňme na římský Pantheon -
  • 00:05:15 a čtyři průčelí, věnčená
    průčelími antických chrámů.
  • 00:05:21 Nehotovou stavbu publikoval
    Palladio ve svém teoretickém
  • 00:05:24 traktátu I Quattro Libri
    dell Architettura -
  • 00:05:28 Čtyři knihy o architektuře.
  • 00:05:31 Spis chápal jako příručku,
  • 00:05:33 která měla být ostatním vzorem
    při navrhování.
  • 00:05:36 Poznatky starověku
    Palladio aktualizoval
  • 00:05:39 a doplnil vlastními myšlenkami.
  • 00:05:42 Tyto představy pak doložil návrhy
    svých architektonických prací.
  • 00:05:48 Zastavme se ještě u funkčního
    uspořádání vlastní stavby.
  • 00:05:53 V přízemí byly umístěny
    hospodářské funkce,
  • 00:05:56 především kuchyně
    a obydlí pro čeleď.
  • 00:06:00 V prvním patře,
    v onom proslulém pianu nobile,
  • 00:06:03 přístupném v tomto případě,
    jak to Palladio měl rád,
  • 00:06:07 monumentálními schodišti,
    bylo vlastní obydlí pána,
  • 00:06:13 a horní podlaží
    sloužilo jako sýpky,
  • 00:06:16 kam se na podzim ukládaly
    plodiny z panství,
  • 00:06:19 a zároveň tím vytvářely jakousi
    izolaci před nadcházející zimou.
  • 00:06:25 Palladio dovedl stavbu
    do výšky přízemí.
  • 00:06:28 Dílo dokončil po jeho smrti
    Vincenzo Scamozzi v roce 1620
  • 00:06:34 a Villa Almerico Capra la Rotonda
    začala být brzy považována
  • 00:06:38 za jeden z mostů k antické kultuře.
  • 00:06:42 V Anglii architekti brzy vytvořili
    specifickou linii palladianismu,
  • 00:06:47 reprezentovanou
    například dílem Inigo Jonese
  • 00:06:50 a jeho Královniným pavilonem
    v Greenwich
  • 00:06:53 z konce první třetiny 17.století.
  • 00:06:57 Richard Boyle, hrabě z Burlingtonu
    v tomto duchu vybudoval
  • 00:07:00 v roce 1729 svůj Chiswick House.
  • 00:07:04 Ve své době vila ovlivnila
    architekturu v celé Velké Británii.
  • 00:07:11 Za oceánem Thomas Jefferson,
    třetí prezident Spojených států
  • 00:07:15 amerických, postavil
    ve Virginii své Monticello.
  • 00:07:19 Příliš velká a nákladná
    i pro samotného benátského dóžete,
  • 00:07:24 prohlásil o vile rodiny Manin
    generál Napoleon.
  • 00:07:30 V práci architekta Benoniho
    z první poloviny 17.století
  • 00:07:34 převážily reprezentační prvky
  • 00:07:36 a ideál vyváženosti funkce
    a prestižní stránky se vytrácel.
  • 00:07:42 Stavba tak uzavřela vývoj
    vilové architektury Benátska.
  • 00:07:54 V polovině 19.století se v Anglii
    jako výsledek hledání nového stylu
  • 00:07:59 formovala odrůda neogotiky.
  • 00:08:01 Jeden z nejslavnějších
    rodinných domů -
  • 00:08:04 Red House, Červený dům,
    si nechal postavit William Morris
  • 00:08:08 v roce 1860 podle projektu svého
    přítele architekta Philippa Webba.
  • 00:08:14 Říká se mu také
    první moderní dům na světě.
  • 00:08:19 Obroda uměleckých řemesel a návrat
    k idealizovanému středověku
  • 00:08:23 podle představ Johna Ruskina,
    to je Morrisův Red House.
  • 00:08:29 V první polovině 19.století se ve
    Velké Británii začal šířit pocit,
  • 00:08:35 který by bylo možné nazvat
    estetickou rozladěností.
  • 00:08:39 Pocit, který vycházel z toho,
  • 00:08:42 že industriální civilizace
    pokazila - stručně řečeno - vkus.
  • 00:08:47 Když se kolem poloviny 19.století
  • 00:08:50 William Morris
    rozhodl uzavřít sňatek,
  • 00:08:53 pokoušel se sehnat si v Londýně
    vybavení budoucí domácnosti.
  • 00:08:58 A najednou s překvapením
    a s rozčarováním zjistil,
  • 00:09:02 že nic takového, co by odpovídalo
    jeho vkusu, sehnat nemůže.
  • 00:09:06 No a tak se vyučil
    několika řemeslům
  • 00:09:09 a začal si vybavení domácnosti
    a později i textilie
  • 00:09:13 a později i nástěnné malby
    a tapety a tak dál a tak dál
  • 00:09:17 vyrábět sám.
  • 00:09:20 S přáteli založil Morris
    uměleckořemeslné dílny
  • 00:09:24 William Morris and Company,
    z nichž se postupně vyvinulo
  • 00:09:28 slavné hnutí umění a řemesel
    Arts and Crafts.
  • 00:09:35 Hledání ideálu bydlení
    nás zavedlo do Vídně,
  • 00:09:38 kde si Otto Wagner v roce 1886
  • 00:09:41 postavil vlastní nádhernou vilu
    v italském stylu.
  • 00:09:50 Stavba odkazovala k antickému
    i renesančnímu dědictví.
  • 00:09:54 Dům byl později nazván italským
    snem v náručí vídeňského lesa.
  • 00:10:02 Wagner se u své vily snažil naplnit
    tento paladiánský ideál
  • 00:10:07 do všech důsledků
    a do všech detailů.
  • 00:10:11 Vila je přísně symetrická,
  • 00:10:14 otevírá se k příchozímu
    sloupovým portikem
  • 00:10:18 vrcholícím ionským řádem.
  • 00:10:22 Má vynikající proporce.
  • 00:10:25 Má dokonce nízké převislé střechy
    tak charakteristické
  • 00:10:29 právě pro italskou architekturu
    quattrocenta a cinquecenta.
  • 00:10:36 Wagner určil
    vývoj moderní architektury.
  • 00:10:39 Jeho speciálkou na vídeňské
    Akademii prošli:
  • 00:10:42 brněnský rodák Kotěra,
    Leopold Bauer z Krnova
  • 00:10:46 i Josef Hoffmann z Brtnice.
    Ve Wagnerově ateliéru jim dělal
  • 00:10:50 vedoucího kresliče
    Josef Maria Olbrich z Opavy.
  • 00:10:55 Wagnerův spis Moderní architektura
    se stal manifestem,
  • 00:11:00 loučením
    s historizujícím 19.stoletím.
  • 00:11:04 Nejen v akademických kruzích,
    ale také tam, kde to bylo
  • 00:11:08 pro Vídeň typické - v kavárnách
    vznikaly v dlouhých debatách
  • 00:11:12 Wagnerových žáků a jejich
    dalších mladých souputníků
  • 00:11:16 nové myšlenky, ideje, východiska.
  • 00:11:19 Vídeň té doby patřila
    ke kulturním metropolím Evropy.
  • 00:11:24 Tady se setkávali na konci
    devadesátých let 19.století
  • 00:11:31 mladí architekti, malíři a umělci
  • 00:11:34 a zde založili volné sdružení,
    debatní spolek,
  • 00:11:38 který pojmenovali Siebener klub.
  • 00:11:41 Stýkali s zde Koloman Moser,
    Josef Hoffmann,
  • 00:11:46 Olbrich,
  • 00:11:48 Jan Kotěra,
  • 00:11:51 Max Fabiani.
  • 00:11:53 Nové myšlenky si například
    vyměňovali také
  • 00:11:57 na vlastnoručně kreslených
    pohlednicích.
  • 00:12:00 I tak se rodilo
    nové uměleckého hnutí.
  • 00:12:04 I na základě těchto skic
    se rodil Olbrichův pavilon Secese.
  • 00:12:12 Secese -
    tento poslední univerzální sloh -
  • 00:12:15 se na více než dvacet let
    zmocnila projevů moderního života,
  • 00:12:20 počínaje
    architekturou, malířstvím
  • 00:12:23 až po všechny druhy
    užitého umění.
  • 00:12:26 Secese usilovala
    o souhrnné umělecké dílo.
  • 00:12:41 Na počátku dvacátého století
    se město Darmstadt
  • 00:12:44 stalo po Mnichovu
    dalším uměleckým centrem Německa.
  • 00:12:49 Na zrodu umělecké kolonie,
    rozložené na vršku Mathildenhöhe,
  • 00:12:53 měli zásluhu tři muži:
  • 00:12:56 Hesenský velkovévoda Ernst Ludwig,
    syn anglické královny Viktorie,
  • 00:13:01 knižní nakladatel Alexandr Koch
    a Josef Maria Olbrich.
  • 00:13:07 Olbrich dostal od velkovévody,
    který obdivoval britské hnutí
  • 00:13:12 Arts and Crafts, mimořádnou
    a neopakovatelnou šanci -
  • 00:13:17 navázat v Darmstadtu na to,
    co bylo považováno
  • 00:13:20 za základní kámen mladého umění -
    na vídeňský pavilon Secese.
  • 00:13:26 Ernst Ludwig byl osvícený mecenáš,
  • 00:13:29 Olbrich pak výjimečný
    naplňovatel jeho vizí.
  • 00:13:33 Krása vyrůstající
    z pravdy a účelnosti,
  • 00:13:36 tak hodnotil velkovévoda
    Olbrichovo dílo.
  • 00:13:41 Olbrichovi se v Darmstadtu podařilo
    uskutečnit velkovévodovy představy.
  • 00:13:46 Vycházely ze snahy
    překlenout propast
  • 00:13:49 mezi vysokým a užitým uměním,
    mezi uměním a řemeslem,
  • 00:13:54 mezi prací návrháře a dělníka.
  • 00:13:57 Olbrich na Mathildenhöhe
    vytvořil průzračný,
  • 00:14:02 melodický akord
    jednotlivých uměleckých druhů.
  • 00:14:07 Interiér Glückertova domu
    představoval něco fantaskního,
  • 00:14:13 něco úžasného.
    Anglikanizující, vznosná hala
  • 00:14:17 připomínající téměř svatyni
    a v ní Olbrich v podstatě provedl
  • 00:14:22 syntézu toho,
    kam dospěla evropská secese
  • 00:14:26 a začínající moderna
    kolem roku 1900.
  • 00:14:30 Na jedné straně
    doznívající stonkový styl,
  • 00:14:35 do určité míry
    s téměř folklorní barevností,
  • 00:14:39 na druhé straně potom
    vynikající dispoziční řešení,
  • 00:14:43 anglikanizující řešení
    a geometrizace dekoru,
  • 00:14:48 ony proslulé čtverečky,
    v tomto případě modré čtverce.
  • 00:14:56 Vedle Olbricha
    se při otevření umělecké kolonie
  • 00:14:59 v roce 1901 na Mathildenhöhe
  • 00:15:02 stavbou vlastního domu uplatnil
    i další architekt - Peter Behrens.
  • 00:15:09 Nebyla to v podstatě secese,
    bylo to něco,
  • 00:15:13 co bychom mohli nazvat
    architektonickým symbolismem.
  • 00:15:16 A sám Behrens tvrdil,
    že tento jeho dům je poctou
  • 00:15:20 významnému německému filozofu
    Friedrichu Nietzschemu
  • 00:15:24 a konkrétně jeho v té době
    neobyčejně proslulé knize
  • 00:15:28 Tak pravil Zarathustra.
  • 00:15:35 Třeba mít křídla,
    když miluješ propast.
  • 00:15:39 Friedrich Nietzsche
  • 00:15:41 Secese se pokoušela
    ozdravit umění a společnost
  • 00:15:45 a současně pěstovala
    kult erotiky a smrti.
  • 00:15:49 Byla odrazem nihilismu
    a sentimentalismu.
  • 00:15:53 Secese završila obrodu národních
    mytologií a kultu lidovosti,
  • 00:15:57 aby je pak popřela v záři a lesku
    salonů kosmopolitních center.
  • 00:16:02 Na místo křesťanského Boha
    dosadila Krásu.
  • 00:16:07 Tvůrce krásy - umělce, řemeslníka -
  • 00:16:10 poté korunovala
    coby proroky nové morálky
  • 00:16:14 a génia nového
    sjednocení umění a života.
  • 00:16:19 V roce 1900
    vyhlásil Alexander Koch soutěž
  • 00:16:23 na projekt Domu milovníka umění,
    která měla ztělesnit úsilí
  • 00:16:28 o vytvoření
    komplexního životního stylu.
  • 00:16:34 Přizval k ní dva Brity -
  • 00:16:37 Baillie Scotta
    a Charlese Mackintoshe
  • 00:16:40 a také krnovského rodáka -
  • 00:16:42 vídeňského architekta
    Leopolda Bauera.
  • 00:16:45 Soutěž měla přinést projekt na nové
    sídlo pevně zakotvené ve své době,
  • 00:16:50 sídlo měšťanské éry.
  • 00:17:02 O prestiži darmstadtské
    architektonické soutěže
  • 00:17:05 na téma Dům milovníka umění
    svědčilo i složení poroty.
  • 00:17:10 Zasedli v ní například:
    Otto Wagner, Henry van der Velde
  • 00:17:15 nebo Josef Hoffmann.
    Porota přijala i pozdě došlý návrh
  • 00:17:18 Skota Charlese Mackintoshe.
  • 00:17:21 Představoval
    jedno z vyvrcholení moderny.
  • 00:17:25 Dům byl nakonec na základě plánů
    manželů Mackintoshových
  • 00:17:28 postaven v Glasgow
    až téměř o sto let později -
  • 00:17:32 v roce 1999.
  • 00:17:36 Skotské město tak velkoryse ocenilo
    význam a hodnotu díla svého umělce.
  • 00:17:43 Ten dům je velmi zvláštní
    a dá se říci,
  • 00:17:47 že svoji dobu neobyčejně vystihuje.
  • 00:17:51 Je postaven na kontrastu.
  • 00:17:53 Kontrast hrubé omítky s kamenem,
  • 00:17:57 kontrast průčelí s detailem okna
    anebo reliéfu
  • 00:18:03 a především kontrast v interiérech.
  • 00:18:06 Vstupní části - chodba, hala,
    jídelna - jsou temné,
  • 00:18:12 strohé, jako by ztělesňovaly
    mužský princip.
  • 00:18:16 Vše je postaveno na geometrii,
  • 00:18:19 především Mackintoshově
    oblíbeném čtverci.
  • 00:18:25 Místnosti situované do zahrady
    jsou orientovány
  • 00:18:29 v téměř nazlátlé bělobě,
    v jemně fialových barvách,
  • 00:18:34 jako by ztělesňovaly
    princip ženský.
  • 00:18:41 Spojuje se a kontrastuje tady to,
    co bychom mohli vysledovat
  • 00:18:46 v evropském myšlení
    až hluboko do antiky.
  • 00:18:50 Peras a apeiron,
    ty dva základní principy,
  • 00:18:53 které se doplňují
    a které spolu kontrastují.
  • 00:18:57 Žena jako základ života,
    žena jako motlitba
  • 00:19:02 a zároveň žena jako femme fatale,
    tedy žena jako ztělesnění erotiky.
  • 00:19:09 Jedním z typických motivů, který
    Mackintoshovi v domě rozehráli,
  • 00:19:13 jsou Bay Windows,
    kontemplační výklenky u oken.
  • 00:19:17 O své ženě Mackintosh řekl:
  • 00:19:20 Margaret je génius.
    Já mám jen talent.
  • 00:19:24 Mackintoshovo dílo
    mělo dvě ideová východiska.
  • 00:19:27 Drobné anglické
    šlechtické venkovské sídlo
  • 00:19:30 a skotský lidový dům.
  • 00:19:34 V Helensburgh vzdáleném
    asi dvacet mil od Glasgow
  • 00:19:39 si v letech 1902 až 1904 nechal
    postavit svoje venkovské letovisko
  • 00:19:45 Hill House knižní nakladatel
    Walter Blackie.
  • 00:19:49 Hill House je souhrou
    čistých geometrických forem,
  • 00:19:53 které přecházejí
    až do abstraktní polohy.
  • 00:19:57 Jeden z nejvýznamnějších historiků
    architektury původem Němec
  • 00:20:01 Julius Posener o něm řekl: V našem
    století nevznikl žádný jiný dům,
  • 00:20:06 který by byl
    tak čistou básní jako Hill House.
  • 00:20:12 Jasné architektonické uspořádání
  • 00:20:14 bylo často opředeno
    jemnými květinovými ornamenty.
  • 00:20:19 Interiéry jsou temné i bělostné,
    plné magie a mystiky.
  • 00:20:23 Zřetelný byl vliv symbolismu
    a také japonské architektury,
  • 00:20:28 především v užívání
    dělících dřevěných příček.
  • 00:20:34 Hill House,
    skotský soulad umění a řemesel
  • 00:20:38 se stal vyvrcholením
    Mackintoshova díla.
  • 00:20:44 Společnost byla založena roku 1973
  • 00:20:49 s cílem zabránit chátrání
    Mackintoshových staveb.
  • 00:20:53 Pro mě osobně fascinace
    Mackintoshem pramení z toho,
  • 00:20:56 že zřejmě nebude nikdy možné
  • 00:20:58 se o tomto člověku
    dovědět celou pravdu.
  • 00:21:01 Jeho kreativita zahrnovala oblast
    architektury, umění i designu.
  • 00:21:06 Myslím, že v něm bylo něco
    fascinujícího až tajemného.
  • 00:21:10 Velká část z jeho systému symbolů
  • 00:21:12 a z jeho tvorby v oblasti designu
    totiž pravděpodobně
  • 00:21:16 nikdy nevykrystalizovala
    do konečného tvaru.
  • 00:21:20 Mackintoshův Windyhill v Kilmacolmu
  • 00:21:23 se stal dalším mezníkem
    na cestě za domy milovníků umění.
  • 00:21:27 Obydlený dům je funkční,
    krásný a pozvedá ducha.
  • 00:21:34 Je velmi snadné v tomto domě žít.
    Je to velmi krásný dům.
  • 00:21:42 Avšak o tom,
    o co se Mackintosh pokoušel,
  • 00:21:46 se člověk přesvědčí,
    až když v jeho domech bydlí,
  • 00:21:50 nebo poté, co v nich bydlel.
  • 00:21:53 Jde o to probudit se v domě
    a strávit v něm celý den.
  • 00:21:59 Mackintosh kladl velký důraz na hru
    světel na jednotlivých plochách.
  • 00:22:06 Návštěvníci domu
    si vlastně neuvědomí,
  • 00:22:09 že zde musíte být
    opravdu delší dobu
  • 00:22:13 a zakoušet dům ve všech odlišných
    aspektech, obdobích a dobách dne.
  • 00:22:17 Tehdy dům ožívá.
  • 00:22:24 Windyhill v Kilmacolmu
    je Mackintoshovým návodem
  • 00:22:27 jak stavět umělecky,
    a přitom občansky.
  • 00:22:41 Když jsme připravovali jednu
    ze stálých expozic našeho muzea
  • 00:22:46 nazvanou Dům milovníka umění,
    sledovali jsme tím několik cílů.
  • 00:22:51 Chtěli jsme představit
    tuto dobu tak,
  • 00:22:54 jak se ve skutečnosti
    podle našeho názoru profilovala,
  • 00:22:57 to znamená jako dobu,
    která se pokusila shrnout,
  • 00:23:02 syntetizovat řadu uměleckých oborů
    a také oborů uměleckého řemesla.
  • 00:23:08 Proto se v expozici nevyskytují
    jenom tradiční výtvarné exponáty -
  • 00:23:14 obrazy, sochy, kresby i grafika,
  • 00:23:18 ale také umělecké řemeslo,
    například nábytek,
  • 00:23:21 ale také knihy,
    také sklo a řada dalších oborů.
  • 00:23:33 Idea Domu milovníka umění
  • 00:23:36 odpovídala specifickému
    životnímu stylu
  • 00:23:39 a současně byla naplněna
    neobyčejnou poezií.
  • 00:23:44 Doba od poloviny 19.století
    zhruba do poloviny 20.století
  • 00:23:49 byla dobou, kdy -
  • 00:23:51 jak se tradičně
    vyprávělo v dějinách umění -
  • 00:23:54 převládala buržoazie.
  • 00:23:58 Ta doba byla až donedávna
    ve velkém opovržení
  • 00:24:01 a tvrdilo se, že pokud vznikalo
    umění, tak to bylo umění,
  • 00:24:06 které se stavělo
    proti této sociální skupině.
  • 00:24:11 Domníváme se, že tomu tak nebylo.
  • 00:24:14 I tato doba vytvořila -
    ve zdánlivě amúzických končinách -
  • 00:24:20 řadu děl natolik pozoruhodných,
  • 00:24:22 že se mohou
    vyrovnat tomu nejlepšímu,
  • 00:24:25 co vzniklo v baroku,
    v renesanci, gotice nebo v antice.
  • 00:24:37 Secesní sklo, to je skutečně
    velký fenomén secesního období.
  • 00:24:43 My tady stojíme před vitrínou,
    kde na necelých třech
  • 00:24:46 čtverečních metrech máme kompletní
    přehlídku toho nejlepšího,
  • 00:24:50 co v secesním skle
    ve světě vzniklo.
  • 00:24:55 Secesní sklo
    se inspirovalo přírodou.
  • 00:24:58 Příroda v něm přímo žije
    jak v tvarosloví, tak v dekoru.
  • 00:25:12 Svébytné pojetí skla vyrobeného
    ve sklárně Johann Lötz - vdova
  • 00:25:17 z Klášterského mlýna na Šumavě
  • 00:25:20 odpovídalo
    duchu secesního symbolismu.
  • 00:25:25 Užitkovost násobená
    výtvarnou kvalitou vytvářela
  • 00:25:29 i z běžné thonetovské produkce
    předměty nadčasové hodnoty.
  • 00:25:34 Fascinace geometrií
    vycházela především z díla
  • 00:25:38 Charlese Mackintoshe
    a představovala redukci
  • 00:25:41 architektonického ornamentu
    na to úplně nejzákladnější -
  • 00:25:45 čtverec a kruh.
  • 00:25:48 V roce 1903 založili pánové
    Josef Hoffmann, Kolo Moser
  • 00:25:52 a Fritz Waerndorfer
    dílny Wiener Werkstäte.
  • 00:25:56 Jejich výrobky se staly
    završením jedné linie
  • 00:25:59 secesního gesamtkunstwerku.
  • 00:26:02 Návrhy interiérů
    byly dotaženy do detailů.
  • 00:26:05 Příklad - kbelík na uhlí.
  • 00:26:07 Ve slavném Hoffmannově
    polohovacím křesle Sitzmaschine -
  • 00:26:11 Stroji na sezení
  • 00:26:14 je vlastně shrnuto
    vše podstatné z hnutí moderny.
  • 00:26:21 Vývoj architektury
    na počátku dvacátého století
  • 00:26:24 si můžeme představit na třech
    ukázkách z moravské tvorby
  • 00:26:28 dvojice vídeňských architektů
    Krausse a Tölka.
  • 00:26:33 Prostějovský palác rodiny
    Wichterlových z roku 1900
  • 00:26:37 byl ještě architekturou zahleděnou
    spíše do historizujícího období
  • 00:26:41 předchozího století,
  • 00:26:44 zatímco vila továrníka Erwina
    Weisse postavená o tři roky později
  • 00:26:48 na rozlehlém pozemku
    ve městě Jeseníku,
  • 00:26:51 se již jednoznačně klonila
    k modernímu typu
  • 00:26:55 anglického halového domu.
  • 00:27:01 Franz von Krauss a Josef Tölk
    orientovali dispozici
  • 00:27:05 kolem dvoupodlažní
    schodišťové haly s krbem.
  • 00:27:08 Z haly bylo možné vstoupit
  • 00:27:10 do dalších společenských
    i intimních místností.
  • 00:27:14 Třetí, zdaleka nejvýznamnější
    moravskou stavbou této dvojice
  • 00:27:18 se stala rozlehlá olomoucká vila
    dokončená v roce 1906.
  • 00:27:24 Objednateli díla
    byli Otto a Mäda Primavesi.
  • 00:27:30 Olomoucká vila Primavesi
    představuje v našem putování
  • 00:27:34 po hledání domu milovníka umění
  • 00:27:37 velmi zajímavý
    a velmi důležitý předěl.
  • 00:27:41 Architektům se podařilo
    zasadit stavbu
  • 00:27:46 do náročného prostředí
  • 00:27:49 bez jakéhokoliv
    historizujícího aparátu.
  • 00:27:52 Na fasádách vily Primavesi
    nenalezneme žádné pilastry,
  • 00:27:58 žádné šambrány,
    žádná zvláštní rámování oken,
  • 00:28:01 žádné římsy.
  • 00:28:07 Fasády jsou prosté
    a navíc asymetrické.
  • 00:28:17 Vstupní část vily Primavesi
    je velmi zajímavá.
  • 00:28:20 Ilustruje právě tu snahu
    vytvářet gesamtkunstwerk,
  • 00:28:25 souborné uměleckořemeslné dílo.
  • 00:28:29 Za mnou je mozaika,
    kterou manželé Primavesiovi
  • 00:28:34 se svými dětmi
    vlastnoručně lepili na zdi,
  • 00:28:37 ale nikoliv podle svého návrhu,
    nýbrž podle projektu
  • 00:28:41 vídeňského, původem však hanáckého
    sochaře Antona Hanaka.
  • 00:28:48 To podstatné u architektury
    vily Primavesi
  • 00:28:52 nespočívalo jen v jejím exteriéru,
    ale i v její vnitřní části,
  • 00:28:56 v interiérech a dispozičním řešení.
  • 00:29:00 Hala a další místnosti domu byly
    vyzdobeny obrazy Gustava Klimta.
  • 00:29:05 Primavesiovi mu zadávali díla
    především s ústředním motivem ženy.
  • 00:29:09 Ženy dívky,
    těhotné ženy, ženy upíra.
  • 00:29:21 Vila měla vlastní elektrárnu,
  • 00:29:23 bylo zde zařízení pro automatické
    vysávání prachu ze všech místností
  • 00:29:27 i ústřední vytápění.
  • 00:29:31 Součástí obytné haly
    byl anglický krb
  • 00:29:34 s citátem z milovaného
    Williama Morrise:
  • 00:29:37 Život vede jen vpřed, nikdy nazpět.
  • 00:29:42 Pozdně secesní symbolismus s kultem
    ženy a ženství nebyl jediný.
  • 00:29:46 Stejně intenzivně se projevovala
    snaha o geometrizaci dekoru.
  • 00:29:52 Souprava jídelního stolu se židlemi
    od Antona Hanaka
  • 00:29:56 představovala výjimečnou
    kubistickou odnož
  • 00:29:59 pražského uměleckého centra
  • 00:30:01 v prostředí umělecky
    i lidsky spjatém s Vídní.
  • 00:30:06 Vila Primavesi se stala
    patrně nejvýznamnějším sídlem
  • 00:30:09 milovníků umění ve střední Evropě.
  • 00:30:15 Vilu doktora Reissiga v Brně
    dokončil Leopold Bauer v roce 1902.
  • 00:30:21 Bauer, vítěz darmstadtské soutěže
    na dům milovníka umění
  • 00:30:25 koncipoval dům
    vysloveně funkčním způsobem.
  • 00:30:30 Architekt se tímto dílem vrátil do
    místa svých středoškolských studií.
  • 00:30:34 V Brně vystudoval
    podobně jako Loos, Hoffmann
  • 00:30:37 nebo Gessner průmyslovku.
  • 00:30:40 Bauer dokázal skloubit
  • 00:30:43 dvě zásadní polohy
    příznačné pro dílo architekta,
  • 00:30:49 kterého tehdy mladí wagneriáni
    ve Vídni obdivovali
  • 00:30:53 a milovali - Charlese Mackintoshe.
  • 00:30:56 To znamená věcnost,
  • 00:30:58 říkalo se tomu tehdy dokonce
    aristokratická věcnost,
  • 00:31:02 strohé tvary s jakousi magičností.
  • 00:31:05 Vzniklo vynikající dílo,
    které bylo ve své době
  • 00:31:09 právem nazváno
    první moderní dům v Rakousku,
  • 00:31:13 to znamená
    v celé podunajské monarchii.
  • 00:31:19 Architekt Leopold Bauer
  • 00:31:22 vybavil Reissigovu vilu
    řadou technických vymožeností
  • 00:31:25 i vynikající úrovní
    hygienického zázemí;
  • 00:31:28 Například každá ložnice
    měla svoji koupelnu.
  • 00:31:35 Bauerův dům nabízel
    jeho obyvatelům pohodlí
  • 00:31:38 a zároveň umožňoval vnímat
    přednosti života
  • 00:31:42 v souladu s okolní přírodou.
  • 00:31:55 V roce 1906 si v Brně
    postavil slovenský architekt
  • 00:31:59 Dušan Samo Jurkovič
    svůj vlastní dům,
  • 00:32:03 další z domů milovníka umění.
  • 00:32:06 Jeho charakter byl přímo pohádkový.
  • 00:32:09 Jurkovič ve svém díle čerpal
    ze zdrojů lidového stavitelství.
  • 00:32:14 Východiskem mu byla
    i lidová kultura,
  • 00:32:17 kterou jako dítě
    poznal na Slovensku
  • 00:32:19 a také při svých
    prvních stavbách na Valašsku.
  • 00:32:24 V roce 1895 při přípravách
    pražské národopisné výstavy
  • 00:32:30 navštívil mladý Jurkovič
    slovenské Čičmany.
  • 00:32:34 Během týdenní návštěvy
    mu vesnice naprosto učarovala.
  • 00:32:39 Čičmanské domy začal považovat
    za jakýsi ?pravý typ
  • 00:32:43 starých dřevěných staveb
    budovaných Slovany?.
  • 00:32:47 Domy se mu stávaly obrazem
  • 00:32:49 ?malebného, útulného,
    nejstaršího přístřeší slovenského?.
  • 00:32:54 V lidovém stavitelství i běžném
    životě podtatranského lidu
  • 00:32:58 začal hledat inspiraci
    a smysl vlastních dějin
  • 00:33:01 i další okruh tvůrců.
    Tvůrců, pocházejících tentokrát
  • 00:33:06 z druhé,
    polské strany Vysokých Tater.
  • 00:33:10 Vznikla řada parafrází
    lidových chalup.
  • 00:33:14 Nejslavnější - vilu Koliba -
    postavil Stanisław Witkiewicz
  • 00:33:19 v roce 1891 v zakopaňském stylu.
  • 00:33:26 Horalský styl se stal
    neobyčejně populárním i proto,
  • 00:33:29 že literát,
    malíř a architekt Witkiewicz
  • 00:33:33 a skupina jeho přátel
    začali kolem této záležitosti
  • 00:33:37 rozvíjet celou
    téměř pohádkovou teorii o tom,
  • 00:33:40 že se jim podařilo
    objevit něco prapůvodního,
  • 00:33:44 prapolského, praslovanského,
  • 00:33:47 že se tedy podařilo nalézt
    kořeny lidového umění,
  • 00:33:51 umění idealizovaných mýtických dob.
  • 00:33:56 Zakopane se měnilo,
    přestavovalo se v goralském stylu.
  • 00:34:01 Vila Pod jedlami z roku 1897
    od Jana Pawlikovského
  • 00:34:07 připomínala
    téměř šlechtický dvorec.
  • 00:34:11 Podle Witkiewicze
    byla stavba nejlepším příkladem
  • 00:34:14 zakopaňského stylu.
  • 00:34:17 Nejen polská,
    ale i část moravské inteligence
  • 00:34:21 snila o vytvoření místa
    ?slovanského duchem i tvarem?.
  • 00:34:26 Měl to naplnit Jurkovičův pokus
  • 00:34:29 přestavět lázeňské centrum
    Luhačovic v něco,
  • 00:34:33 čemu jeho přátelé
    začali říkat "slovanský salon".
  • 00:34:37 Janův dům - dnešní Jurkovičův dům -
  • 00:34:41 byl syntézou původního
    klasicistního objektu a toho,
  • 00:34:45 co k němu Jurkovič připojil.
  • 00:34:48 Dušan Jurkovič
    navazoval na to nejlepší
  • 00:34:51 ze současné evropské architektury
  • 00:34:54 a zároveň chtěl vytvořit
    moderní díla
  • 00:34:57 inspirovaná lidovým stavitelstvím
    nejen z hlediska základní koncepce,
  • 00:35:01 ale například i barevnosti.
  • 00:35:03 Nedaleko centra luhačovických lázní
    navrhl Jurkovič
  • 00:35:07 dům pro lázeňského topiče.
  • 00:35:10 Stavbu se zřetelným použitím
    geometrizujícího čtvercového
  • 00:35:15 motivu, bylo možné považovat
    za Jurkovičovu poctu
  • 00:35:19 Charlesi Renie Mackintoshovi.
  • 00:35:22 Jurkovič ve svém díle dotvářel,
    domýšlel a spojoval
  • 00:35:26 lidovou architekturu
    s progresivními trendy doby,
  • 00:35:30 což zřetelně demonstroval u stavby
    svého vlastního brněnského domu.
  • 00:35:35 Hala Jurkovičova vlastního domu
    představuje podle mého názoru
  • 00:35:40 to nejpodstatnější,
    co Jurkovič vytvořil.
  • 00:35:43 Je totiž jakousi syntézou
    tří různých skutečností,
  • 00:35:48 které zde dokázal
    spojit v jeden celek.
  • 00:35:51 Na jedné straně britská,
    na druhé straně vídeňská moderna
  • 00:35:57 směřující ke geometrizaci dekoru,
  • 00:36:00 samozřejmě směřující k tomu,
    že dům se staví zevnitř navenek,
  • 00:36:05 že má jako centrum obytnou
    dvoupodlažní halu
  • 00:36:10 s funkčním uspořádáním,
  • 00:36:13 to znamená v přízemí
    je společenská část,
  • 00:36:16 v patře potom část intimní,
    ale to, co je podle mého názoru
  • 00:36:20 nejpodstatnější,
    spočívá v tom třetím prvku.
  • 00:36:24 A jím je sklon k pohádkovosti.
  • 00:36:27 Sklon k pohádkovosti -
    ono umění využít
  • 00:36:31 lidovou tradici
    v souladu s moderní dobou -
  • 00:36:35 představuje hlavní Jurkovičův
    příspěvek evropské architektuře.
  • 00:36:49 Moderní, asketická kompozice
    geometrických těles
  • 00:36:53 ukrývající
    soustavu vnitřních prostorů.
  • 00:36:57 Tak lze popsat
    vilu architekta Jana Kotěry,
  • 00:37:00 která byla v době svého vzniku
    v roce 1910
  • 00:37:03 vnímána jako další
    z manifestů nového bydlení.
  • 00:37:07 Kotěrovo pojetí toho, čemu
    se říkalo racionální moderna,
  • 00:37:11 ztělesnily především tyto prvky -
  • 00:37:14 hrubá struktura omítky
    a neomítaná cihla.
  • 00:37:19 Obojí vytvářelo
    žádoucí kontrast světla a stínu
  • 00:37:22 a obojí byly zároveň redukcí
    na ono minimální,
  • 00:37:26 k čemu moderna směřovala.
  • 00:37:30 Kdyby Jan Kotěra postavil svoji
    vilu o dvě desetiletí později,
  • 00:37:33 ani bychom to příliš nepoznali.
  • 00:37:37 Pozdějšími tlumočníky Kotěrova díla
  • 00:37:39 začal být jeho rukopis
    nazýván přísným a mužným.
  • 00:37:46 Kotěrův dům byl zajímavý
    ještě v jednom ohledu.
  • 00:37:49 Podle vzoru
    svého učitele Otto Wagnera
  • 00:37:52 architekt stavbu projektoval
    pro řadu různorodých funkcí.
  • 00:37:57 Úplně dole -
    alespoň z našeho hlediska -
  • 00:38:00 byl architektův soukromý ateliér,
  • 00:38:03 v prostředním podlaží
    byt jeho rodiny
  • 00:38:07 a úplně nahoře -
    alespoň po jistý čas -
  • 00:38:10 škola architektury,
    kterou Kotěra zakládá v roce 1910,
  • 00:38:15 rok po dokončení
    svého rodinného domu,
  • 00:38:18 při pražské
    Akademii výtvarných umění.
  • 00:38:21 Tou školou prošla
    řada vynikajících architektů -
  • 00:38:26 Josef Gočár, Otakar Novotný
  • 00:38:28 anebo pozdější funkcionalista
    Jaromír Krejcar.
  • 00:38:33 V díle architekta Kotěry postupně
    sílily klasicizující tendence.
  • 00:38:38 Řadu jeho vil završila vídeňská
    novostavba Lembergova paláce
  • 00:38:43 z let 1913 až 1915.
  • 00:38:47 Budova byla navržena
    jako domov pro dvě rodiny,
  • 00:38:50 což pro architekta znamenalo
  • 00:38:53 vytvořit poměrně složité
    půdorysné řešení.
  • 00:38:57 Ve slově architektura
    se vlastně skrývá i tektonika.
  • 00:39:04 S materiálem uměl autor
    velmi dobře pracovat.
  • 00:39:09 Vidíme to na této vile.
  • 00:39:12 Na způsobu užití kamene a omítky -
    různých druhů omítek.
  • 00:39:17 A také na způsobu užití cihel
    v horní části domu.
  • 00:39:23 Kotěra předběhl svoji dobu
    a byl v úžasném dialogu
  • 00:39:27 s vídeňskou architekturou
    a jejími vídeňskými protagonisty.
  • 00:39:34 V prostějovském Národním domě
    uplatnil Jan Kotěra
  • 00:39:38 řadu poznatků moderní architektury
    počátku dvacátého století.
  • 00:39:44 Osvětlovací tělesa
    podle Kotěrových návrhů
  • 00:39:47 vyrobila místní firma Vulkania.
  • 00:39:50 Jejím uměleckým ředitelem
    byl architekt Emil Králík.
  • 00:39:54 Prostějovská Vulkania -
  • 00:39:57 moravská továrna
    uměleckých předmětů kovových,
  • 00:40:00 to byl další pokus
    o obrodu uměleckého řemesla
  • 00:40:04 a současně
    i další pokus o obrodu
  • 00:40:07 mravního vztahu dělníka k práci
    návratem k rukodělné tvorbě.
  • 00:40:14 Vstupní průčelí
    vily doktora Františka Kováříka
  • 00:40:17 od architekta Králíka
    bylo korunováno
  • 00:40:21 dvěma vyhlídkovými belvedery
    a současně architekt
  • 00:40:25 příchozího nabádal
    ke vstupu čestným nádvořím.
  • 00:40:28 Navázal tak
    na podstatnou část tradice
  • 00:40:31 evropské architektonické kultury.
  • 00:40:40 V interiéru předjímal Králík
    revoluční přínos
  • 00:40:44 architekta Adolfa Loose,
    motiv Raumplanu,
  • 00:40:48 tedy výškové diferenciace
    jednotlivých místností,
  • 00:40:52 což se zřetelně projevilo především
    ve vstupní hale tohoto domu.
  • 00:41:01 Ve druhé prostějovské stavbě -
    paláci Josefa Kováříka
  • 00:41:05 architekt navrhl vstupní halu
    s motivem oválného zakončení
  • 00:41:10 a jemného stoupání schodiště
    vzhůru k intimním místnostem.
  • 00:41:15 Ozdobou uspořádání
    a čistých proporčních vztahů
  • 00:41:19 se stal
    kultivovaný řemeslný detail.
  • 00:41:23 Dům opět zřetelně odkazoval
  • 00:41:25 k poslednímu
    vývojovému stadiu secese,
  • 00:41:29 tak zvanému stylu 1910.
  • 00:41:32 Použitím motivu
    antikizujícího atria
  • 00:41:35 se Emil Králík zase odvolal
    k něčemu velmi podstatnému
  • 00:41:39 v evropské
    architektonické historii -
  • 00:41:42 k antickému atriovému domu,
    známému především z Pompejí.
  • 00:41:50 Hoffmannova vídeňská vila
    Skywa - Primavesi
  • 00:41:54 stojí rozkročena
    mezi dvěma stylovými epochami -
  • 00:41:57 mezi antikizujícím klasicismem
    a předzvěstí art déco.
  • 00:42:03 Josefine Skywa a Robert Primavesi
  • 00:42:06 se do vily architekta Josefa
    Hoffmanna nastěhovali v roce 1915.
  • 00:42:12 Hoffmann patřil k absolventům
  • 00:42:14 Wagnerovy
    architektonické speciálky,
  • 00:42:17 kteří kolem roku 1900
    rozvíjeli radikální modernismus.
  • 00:42:21 V další dekádě
    patřil k předním z těch,
  • 00:42:25 kteří ho začali opouštět.
  • 00:42:28 Podle tezí největšího teoretika
    architektury 19.století
  • 00:42:33 Gottfrieda Sempera
    vymezil Hoffmann modernismu funkci
  • 00:42:37 z hlediska kostry stavby,
    to znamená technického vybavení,
  • 00:42:41 technického provedení
    a technického zázemí,
  • 00:42:45 ale plášť budovy
    začal znovu utvářet
  • 00:42:48 v těsném vztahu k historickému
    architektonickému dědictví.
  • 00:42:55 Další stavba
    v duchu klasického dědictví,
  • 00:42:58 a také regionálního svérázu,
    navržená architektem
  • 00:43:02 Josefem Hoffmannem pro manžele
    Primavesiovy v Koutech nad Desnou,
  • 00:43:06 byla kromě kamenné podezdívky
    celá dřevěná,
  • 00:43:10 roubená
    a přikrytá doškovou střechou.
  • 00:43:14 Toto venkovanství bylo totiž
    kombinováno velmi zvláštním,
  • 00:43:20 osobitým způsobem s tím nejvyšším,
    co bylo odjakživa v Evropě
  • 00:43:24 vždy za nejvyšší posuzováno,
    to znamená s antikou,
  • 00:43:27 s klasickým antickým dědictvím.
  • 00:43:29 Objekt se totiž do údolí obrací
    téměř chrámovým průčelím,
  • 00:43:34 na sloupech
    je vynášen takzvaný tympanon,
  • 00:43:39 to znamená portikus,
  • 00:43:41 kterým je možné vyjít
    přímo nad celou krajinu.
  • 00:43:49 Primavesiovi v Koutech rozvinuli
    velmi živý společenský život,
  • 00:43:53 jehož středem bývala trojice umělců
  • 00:43:56 Hoffmann, Anton Hanak
    a Gustav Klimt.
  • 00:44:00 Hoffmann jednotlivé interiéry
    z dílny Wiener Werkstätte
  • 00:44:04 koncipoval tak, aby barevně
    i dekorativně korespondovaly
  • 00:44:08 s povahami jejich uživatelů.
  • 00:44:14 Byl to příjemný život
    s procházkami,
  • 00:44:17 improvizovanými slavnostmi
    a pěknými večery,
  • 00:44:20 při kterých Hanak zpíval
    nádherné písně ke své loutně,
  • 00:44:24 z kterých jsme se nábožně těšili,
  • 00:44:26 vzpomínal na Kouty
    architekt Hoffmann.
  • 00:44:31 Po ničivém požáru počátkem
    dvacátých let minulého století
  • 00:44:34 byl na základech Hoffmannova domu
    postaven nový objekt.
  • 00:44:42 Habsburská vévodkyně Alžběta
    navštívila areál
  • 00:44:45 v Koutech nad Desnou v roce 1914
    a napsala:
  • 00:44:51 Není to přehánění,
    jestliže venkovský dům v Koutech
  • 00:44:54 označíme za úhelný kámen
    v uměleckém vývoji
  • 00:44:58 nově objeveného
    domovského stavitelství.
  • 00:45:03 Součástí areálu rodiny Primavesi
    v Koutech nad Desnou
  • 00:45:07 byla řada různorodých staveb,
  • 00:45:09 v nichž se spojovalo
    příjemné s užitečným.
  • 00:45:13 Stojíme tady
    u pozůstatku vodní elektrárny,
  • 00:45:16 ale v sousedství byly například
    tak zvané sluneční lázně,
  • 00:45:20 dobově velmi populární areál,
    miloval je například i Franz Kafka.
  • 00:45:30 Vztah člověka k přírodě,
  • 00:45:32 který i Primavesiovi začali
    obdivovat a spoluvytvářet,
  • 00:45:37 se v Evropě
    datuje vlastně odnepaměti
  • 00:45:40 a mohli bychom ho vysledovat
    především od 18.století.
  • 00:45:44 Vzpomeňme jenom,
    jakým způsobem velebil přírodu
  • 00:45:49 anglický básník Alexander Pope,
  • 00:45:52 který někde
    v jedné ze svých básní říká:
  • 00:45:55 Vždycky se raď s geniem místa,
    s geniem loci.
  • 00:46:00 Vzpomeňme jenom, že geniu loci
    zasvětil část své zahrádky
  • 00:46:05 Johann Wolfgang Goethe ve Výmaru,
    vzpomeňme na Jean Jacques Rousseaua
  • 00:46:09 a tak bychom
    mohli pokračovat dál a dál.
  • 00:46:18 Architektonických stylů
    se ve střední Evropě
  • 00:46:21 po roce 1900 vynořila řada.
  • 00:46:24 Jedním byla racionální moderna,
  • 00:46:27 dalším byly návraty
    zpět do historie k tomu,
  • 00:46:30 co se odvozovalo od antiky,
    jiným se stal kubismus.
  • 00:46:34 Úspěšným kubistickým architektem
    byl Josef Chochol,
  • 00:46:37 který pod pražským Vyšehradem
    kolem roku 1910
  • 00:46:41 postavil řadu
    rodinných i nájemních domů,
  • 00:46:44 charakteristických příkladů
    kubistické architektury.
  • 00:46:49 Kubistická architektura se plně
    soustředila na řešení formy.
  • 00:46:54 Skládání hmoty z různých hranolů,
    které připomínaly téměř diamanty,
  • 00:47:00 bylo uplatňováno na symetrickém
    klasicizujícím průčelí.
  • 00:47:06 Přední teoretik pražského kubismu,
    pražské kubistické architektury
  • 00:47:10 Pavel Janák, žák Otto Wagnera
    začal hovořit o tom,
  • 00:47:14 že hmota se začíná produchovňovat,
    že začíná žít svým vlastním,
  • 00:47:21 na všem ostatním
    nezávislým životem.
  • 00:47:25 Je to samozřejmě teorie
    idealistická,
  • 00:47:28 teorie - téměř bychom mohli říci -
  • 00:47:30 v kontrastu
    k racionální moderně iracionální.
  • 00:47:35 Vazba ke geniu loci, duchu místa
  • 00:47:38 i nově objevované vazby především
    k pozdní fázi gotiky či baroka,
  • 00:47:42 k jejich metafyzičnosti,
    to byly významné zdroje kubismu.
  • 00:47:56 Počátek epilogu cesty za hledáním
    architektonického řešení
  • 00:48:00 ideálu rodinného bydlení,
    onoho domu milovníka umění
  • 00:48:05 nás zavedl znovu do Vídně.
  • 00:48:09 Architekt Paul Engelmann,
    olomoucký rodák
  • 00:48:12 v roce 1925 napsal svému příteli,
    významnému rakouskému filozofovi
  • 00:48:18 s vídeňskými kořeny
    Ludwigu Wittgensteinovi:
  • 00:48:22 Byl jsem u Vaší sestry.
    Má v úmyslu postavit ve Vídni dům.
  • 00:48:26 Mluvili jsme o tom,
    zdali je to možné.
  • 00:48:30 Myslím, že spíše ne, než ano.
    Kdybych ale zakázku dostal,
  • 00:48:35 troufl bych si. Rád bych s Vámi
    o této záležitosti mluvil.
  • 00:48:40 Wittgenstein odpověděl: Stavba
    obytného domu by mě také zajímala.
  • 00:48:47 Engelmann vypracoval návrh
    pro Margaret Stonborough.
  • 00:48:51 Společný projekt
    byl již opatřen poznámkou
  • 00:48:54 Engelmann & Wittgenstein -
    architekti.
  • 00:48:59 Wittgenstein se věnoval
    především technickým detailům.
  • 00:49:03 Projektoval okna, osvětlení,
    kliky, dveře a topná tělesa.
  • 00:49:08 Architekt Engelmann
    se soustředil na vlastní stavbu.
  • 00:49:12 Domu vládla věcnost, řád a jasnost.
  • 00:49:19 V roce 1930 byla dokončena
    pražská střešovická vila
  • 00:49:23 Milady a Františka Müllerových.
  • 00:49:26 Ze svého díla si jí její autor
    architekt Adolf Loos
  • 00:49:30 cenil nejvíce. Pražský stavební
    úřad byl jiného názoru.
  • 00:49:35 Strohost vnějších průčelí
    komponovaných s rafinovanou
  • 00:49:39 rovnováhou nesymetrické symetrie
    oken a řada dalších prvků
  • 00:49:43 byla pro úřad příliš novátorská.
  • 00:49:46 Spor rozhodl a stavební povolení
    vydal až zemský soud.
  • 00:49:52 Podstatou Loosova principu
    se totiž stal raumplan,
  • 00:49:58 prostorový plán.
    Co tím architekt myslel?
  • 00:50:02 Loos říkal: Já nekreslím plány,
    já dělám prostory.
  • 00:50:08 Dělání prostorů
    v jeho případě znamenalo,
  • 00:50:11 že se pokoušel vytvořit to,
    co bylo odjakživa snem architektů
  • 00:50:15 a co i v jeho době
    málokdo dokázal a docílil.
  • 00:50:20 Vytvořit prostor
    jednolitý, kontinuální,
  • 00:50:24 téměř bychom mohli říci nekonečný.
  • 00:50:30 Adolf Loos vytvářel neobyčejně
    důmyslné a dokonalé interiéry,
  • 00:50:35 v nichž se funkce reprezentativní
    prolínaly s intimními prostorami.
  • 00:50:41 Princip Loosova prostorového plánu
    je možné nejnázorněji demonstrovat
  • 00:50:46 právě v ústředních místnostech
    Müllerovy vily.
  • 00:50:51 Ode mne nalevo
    stoupá úzké schodišťátko
  • 00:50:55 směrem k dámskému salonku,
  • 00:50:57 který je zároveň s tímto ústředním
    prostorem propojený oknem.
  • 00:51:07 A naopak napravo vidíme schodiště,
    které vede k pracovně pána
  • 00:51:13 a z něhož odbočují
    další schody směrem k jídelně,
  • 00:51:17 která je se salonem
    přímo opticky opět propojena,
  • 00:51:22 k jídelně, která ovšem sloužila
    nejenom stolování,
  • 00:51:26 ale i jako jedna z galerií
    Františka a Milady Müllerových.
  • 00:51:33 Vybudování Loosovy zásadní stavby
    by nebylo možné
  • 00:51:36 bez porozumění mezi autorem vily
    a investory projektu
  • 00:51:40 manželi Müllerovými.
    Loos prohlásil:
  • 00:51:44 Můj nejkrásnější dům pro mého
    nejinteligentnějšího stavebníka,
  • 00:51:50 jakého jsem kdy měl.
  • 00:51:52 Vila byla dokonale vybavena
    také technickými doplňky.
  • 00:51:56 například koupelna byla zařízena
  • 00:51:58 luxusními výrobky
    anglické firmy Twyfors.
  • 00:52:04 Recenzent Prager Tagblatu napsal
    světský chrám
  • 00:52:09 a vystihl tím podstatu celé
    architektury dvacátého století,
  • 00:52:14 která směřovala k zesvětštění,
    k desakralizaci.
  • 00:52:19 Antonín Matějíček
    hovořil o pouti Müllerovým domem,
  • 00:52:24 kterou lze obrátit
    v jakýsi cestopis,
  • 00:52:27 a možná mimoděk, možná záměrně
    tím vlastně vyjádřil něco,
  • 00:52:32 co v téže době nazýval Le Corbusier
    promenádou architektury.
  • 00:52:39 Vila Savoye od Le Corbusiera
    z roku 1931
  • 00:52:44 byla zhmotněním teze,
    že architektura je mistrovská,
  • 00:52:48 přesná a velkolepá hra objemů
    soustředěných pod sluncem.
  • 00:52:53 V roce 1928 se rozhodli manželé
    Greta a Fritz Tugendhatovi
  • 00:52:58 vybudovat si rodinné sídlo.
  • 00:53:01 Brněnská vila Tugendhat
    od Ludwiga Miese
  • 00:53:04 patří ke špičce
    předválečné světové architektury.
  • 00:53:09 Manželé Tugendhatovi
    nebyli běžní stavebníci
  • 00:53:13 a Ludwig Mies
    nebyl běžným projektantem.
  • 00:53:17 Pojal celé dílo jako ztělesnění
  • 00:53:20 nebo jakýsi manifest
    soudobé moderní architektury.
  • 00:53:25 Sám o tom řekl:
  • 00:53:27 Jednoduchost konstrukce,
    jasnost technických prostředků
  • 00:53:31 a čistota materiálu
    se stanou nositeli nové krásy.
  • 00:53:37 Výklad díla
    Ludwiga Miese van der Rohe
  • 00:53:40 je pro historiky umění
    dodnes vzrušující otázkou.
  • 00:53:45 Vila Tugendhat je vlastně
    jednou z těch mála
  • 00:53:48 skutečně avantgardních staveb
    dvacátého století,
  • 00:53:51 které představují to,
    čemu Frank Lloyd Wright říkal
  • 00:53:55 "rozbití krabice",
    rozrušení tradičního tvaru.
  • 00:54:00 Brněnská vila Tugendhat
    od Ludwiga Miese
  • 00:54:03 je umělecké dílo plné
    nových architektonických řešení.
  • 00:54:08 Stavba se skládá ze tří podlaží.
  • 00:54:12 Vstupuje se do ní shora,
  • 00:54:14 to znamená z ložnicového traktu
    do středního křídla,
  • 00:54:18 které představuje
    hlavní společenský prostor,
  • 00:54:21 a potom ještě dál dolů
    k vlastnímu zázemí.
  • 00:54:26 Stavba má jakousi páteř,
    kterou se opírá o svah.
  • 00:54:31 A naopak zcela transparentním
    proskleným průčelím
  • 00:54:35 míří na panorama města Brna,
    nad vlastní zahradu.
  • 00:54:50 Vila Tugedhat bezesporu patří
    do té kategorie,
  • 00:54:54 které říkáme gesamtkunstwerk.
    To znamená,
  • 00:55:00 že je tady
    skutečně skloubená architektura,
  • 00:55:03 její osazení v prostředí
    i její urbanistická poloha
  • 00:55:06 a současně
    samotné vybavení toho objektu -
  • 00:55:10 vedení světla, vedení prostoru.
    Všechno tvoří jednotný celek
  • 00:55:14 a jednotlivé části
    jsou natolik spolu v souznění,
  • 00:55:17 že v podstatě ten dům nemůže
    postrádat některou z těch částí.
  • 00:55:22 V tomto domě,
    kde ušlechtilé materiály
  • 00:55:26 jsou nejenom dělícími příčkami,
  • 00:55:29 ale jsou samy o sobě
    uměleckým dílem,
  • 00:55:32 ať už jsou to dřeviny
    z makasarského ebenu,
  • 00:55:35 z palisandru,
    či z takzvaného zebrana,
  • 00:55:38 které jsou všechny asijské,
    nebo italský travertin,
  • 00:55:41 který je v hlavní hale doplněn
    dalším zajímavým kamenem,
  • 00:55:44 což je vlastně onyxová stěna
  • 00:55:47 pocházející z pohoří Atlas
    z afrického Maroka.
  • 00:55:52 Řada těchto jednotlivých,
    částečně stavebních prvků
  • 00:55:56 jsou současně vlastně
    prvky vysoce výtvarnými.
  • 00:56:05 Vila Tugendhat
    byla zařízena nábytkem
  • 00:56:08 navrženým architektem Miesem
  • 00:56:11 převážně přímo
    pro tuto brněnskou vilu.
  • 00:56:18 Stavba má rovněž
    charakter duchovní.
  • 00:56:20 Fritz o své vile pravil:
    Když tyto prostory a všechno,
  • 00:56:26 co v nich je, nechám
    na sebe působit jako celek,
  • 00:56:30 potom shledávám zřetelně -
    to je krása, to je pravda.
  • 00:56:35 Říká v podstatě totéž,
    pravděpodobně uvědoměle,
  • 00:56:40 co kdysi řekl svatý Augustin:
    Pravda a krása jsou jedno.
  • 00:56:45 A Gréta Tugendhatová
    o mnoho později dodává:
  • 00:56:49 Architektura tohoto domu umožňuje
    dát duchu příležitost k existenci.
  • 00:56:56 Paní Greta chtěla určitě mít dům
    minimalistický a jednoduchý.
  • 00:57:01 Nejvíce snad charakterizuje
    její vztah k tomu domu
  • 00:57:05 právě úryvek z jejich pamětí,
    kde zcela přesvědčeně tvrdí,
  • 00:57:08 že těch osm let,
    bohužel jen těch osm let,
  • 00:57:11 které měli možnost strávit v tomto
    domě, si velmi hluboce užili.
  • 00:57:15 Mám za to,
    že jim záleželo právě nejvíc
  • 00:57:17 na tom propojení toho domu,
    prosvětlení,
  • 00:57:22 propojení ze zahradou.
  • 00:57:25 To otevření interiéru
    do exteriéru stavby samotné.
  • 00:57:31 Ludwig Mies hovořil v souvislosti
    s vilou o volně plynoucím prostoru.
  • 00:57:35 Plynoucím prostorem
    myslel také prostor nekonečný.
  • 00:57:39 Lidé ale odjakživa
    mají z nekonečna strach,
  • 00:57:42 a proto se Mies
    snažil dát prostoru řád.
  • 00:57:46 Vila Tugendhat je vlastně
    epilogem v našem příběhu putování
  • 00:57:51 po domech milovníků umění.
  • 00:57:53 Manželé Tugendhatovi opouštějí
    svoji vilu a Brno v roce 1938,
  • 00:57:59 aby se sem už nikdy nevrátili,
  • 00:58:01 Ludwig Mies ve stejném roce
    opouští Evropu
  • 00:58:05 a zahajuje svoji kariéru
    ve Spojených státech.
  • 00:58:09 A tím se uzavírá celé období,
  • 00:58:13 které bychom mohli nazvat
    epochou domů milovníků umění.
  • 00:59:05 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2009

Související