Vyprávění Violy Fischerové, manželky spisovatele Karla Michala, o jejich tragickém osudu, ztrátě domova, řeči i publika

Krátce po srpnové okupaci Československa v roce 1968 opouští vlast zajímavá trojice. Dvě z velkých nadějí české literatury, prozaik Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) a básník Jiří Pištora. S nimi emigruje i pozdější Michalova manželka, básnířka Viola Fischerová. Cílem skupiny je švýcarská Basilej.

Jiří Pištora v novém, jazykově neznámém prostředí se necítí dobře a po několika měsících se vrací do Československa. Záhy je mu odepřena možnost publikování a v roce 1970 spáchá sebevraždu.

Karel Michal se živí různě, později učí latinu a řečtinu na gymnáziu. Publikuje bez valného ohlasu. V roce 1984 se zastřelí.

Viola Fischerová po smrti manžela opouští Švýcarsko a provdá se za redaktora Svobodné Evropy Josefa Jedličku. Podruhé ovdoví a po sametové revoluci v roce 1989 se vrací zpět do Československa.

Tragické osudy obětí tvůrčího a životního vykořenění jsou symptomatické pro dopady peripetií novodobé české historie. Dvojici zmařených životů připomínají v silně osobních výpovědích Viola Fischerová a vdova po Jiřím Pištorovi Marie Kaplan Sismic.

Napište nám