iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 5. 2010
22:00 na ČT2

1 2 3 4 5

113 hlasů
24337
zhlédnutí

Sbohem český koutku

Dramatický příběh lidí, vyhnaných po druhé světové válce z Kladska do Čech

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Sbohem český koutku

  • 00:00:26 Pracuji jako městský strážník
    v Polici nad Metují.
  • 00:00:30 Mým koníčkem je novodobá historie
    tady toho kraje.
  • 00:00:34 Kousek tady odtud je krásný
    rozhled do kraje,
  • 00:00:38 odkud je vidět na ta místa,
    kudy šly ty novodobé dějiny.
  • 00:00:43 Dodnes o nich moc nevíme.
  • 00:00:57 Teď se nacházíme
    ve Velkých Petrovicích,
  • 00:01:00 které jsou na českém území.
  • 00:01:03 V pozadí je hora Bor
    a Hejšovina, která je v mlze.
  • 00:01:08 Kolem nich se vinul
    český kout v Kladsku.
  • 00:01:12 Je to asi 10 vesnic, které do roku
    1945 ležely na území Německa.
  • 00:01:20 Po roce 1945 je to součástí Polska.
  • 00:01:24 Je to asi 10 vesnic: Nouzín,
    Bukovina, Jakubovice, Čermná,
  • 00:01:31 část Chudoby, Horní Chudoba, Slaný.
  • 00:01:38 V roce 1945 až 46 utíkaly támhle
    těmi stráněmi stovky českých rodin
  • 00:01:44 před Rusy a Poláky na české území.
  • 00:02:00 Tady jsme už v českým Nouzíně.
    Tady byly už baráky.
  • 00:02:04 Tady dole byla hospoda.
  • 00:02:06 Podle těch patníků jsme sáňkovali,
    když byla pěkná sanice,
  • 00:02:12 tak jsme jeli až do Lhoty.
  • 00:02:14 Nikoho nenapadlo,
    že přejíždí hranice.
  • 00:02:30 Já jsem tady kdysi bydlel.
    Tady v tom domě.
  • 00:02:37 -Který rok to byl?
    -1941 až 46.
  • 00:02:44 Ve 46. jsem už tu byl já.
  • 00:02:49 To byl dříve pivovar.
    Brauerei Tscherlensi tomu říkali.
  • 00:02:54 Patřil mojí babičce.
  • 00:02:55 Koupila to ve 23. letech
    od nějakého barona.
  • 00:02:59 Tady se narodil můj otec
    a moji tři strýcové.
  • 00:03:03 Nahoře v tom okně,
    tam je poschodí
  • 00:03:06 a tam byla malá galérie
    a byly tam věci pro divadlo.
  • 00:03:11 Zde se hrála divadla.
  • 00:03:19 V roce 45 ze 16. na 17. listopad
    přišli polský vojáci,
  • 00:03:24 kteří nás vyhnali z této hospody.
  • 00:03:31 Během pěti minut
    jsme ji museli opustit.
  • 00:03:35 S tím, co jsme měli v rukách.
  • 00:03:53 Já jsem se tady narodil.
  • 00:03:55 Přímo v tomto domě,
    který už není.
  • 00:03:58 A v mých čtyřech letech
    jsme tento dům opustili.
  • 00:04:07 To území bylo obsazeno
    polskou armádou.
  • 00:04:10 S sebou jsme si nemohli vzít nic.
    Bylo to z hodiny na hodinu.
  • 00:04:15 Tento dům musíte opustit
    a to jsme také učinili.
  • 00:04:19 Vzali jsme jen to nejnutnější,
    uzlíček do ruky,
  • 00:04:23 jednu hračku s sebou
    a to bylo vše.
  • 00:04:26 Přecházeli jsme hranice
    na české území do obce Machov.
  • 00:04:33 Teď jsme u Machova a za tou hranicí
    je 10 vesnic v tom českým koutku,
  • 00:04:40 kde se zachovala česká řeč
    po pádu českého království r. 1742.
  • 00:04:46 Dá se říct, že ve velké míře
    až do roku 1945
  • 00:04:50 se odhaduje, že tam bydlelo
    5 000 kladských Čechů.
  • 00:05:08 To je ten dům,
  • 00:05:09 kde jsem bydlela s maminkou
    a tatínkem, když jsem byla malá.
  • 00:05:14 Až do 45. roku.
  • 00:05:17 Z dětství si pamatuju,
    že jsme měli zahradu.
  • 00:05:21 Měli jsme i slepice.
    Tatínek mi tam udělal houpačku.
  • 00:05:25 V 62. roce tam ještě byla.
  • 00:05:45 V převážné části byly v těch
    vesnicích, v tom kladském koutku,
  • 00:05:50 evangelické kostely.
    Nacházeli se tam i katolíci,
  • 00:05:54 kteří chodili do katolických
    kostelů na české straně.
  • 00:05:59 Lidé se navštěvovali,
    nacvičovali divadlo.
  • 00:06:02 Jedna vesnice pro druhou
    přes hranice,
  • 00:06:06 hráli jednou u nás Nouziňáci
    a Lhoťáci zase hráli v Nouzině.
  • 00:06:10 Lidi se mezi sebou navštěvovali,
    brali se mezi sebou.
  • 00:06:16 Ať byli braní jako Němci,
    z toho pohledu hraničního,
  • 00:06:21 ale ten český jazyk tam byl
    stále živý.
  • 00:06:28 Pro lidi tady z toho kouta
    to byli známí, kamarádi a Češi.
  • 00:06:39 Tatínek za 2. světové války,
    aby nemusel být nasazený do Říše,
  • 00:06:44 tak si našel místo v lázních
    Chudoba,
  • 00:06:47 kde to nasazení prožil jako kočí
    pro tamní jeden hotel.
  • 00:06:54 Přes horu Bor je to kousíček.
  • 00:07:02 Tento kámen se nachází
    v blízkosti našeho obydlí.
  • 00:07:07 V dobách mládí mých rodičů
    hrál poměrně důležitou roli.
  • 00:07:11 Bylo to místo schůzek
    a všelijakých radovánek.
  • 00:07:16 Protože se nacházela přímo
    na hranici česko-německé,
  • 00:07:21 tak skála dostala název
    Česká skála.
  • 00:07:24 Maminka mi vyprávěla,
    že se zde s otcem scházeli,
  • 00:07:28 snad si zde dali i první pusu.
  • 00:07:31 Bohužel to bylo i místo loučení
    se svým manželem
  • 00:07:36 před odchodem na frontu.
  • 00:07:41 Nyní se nacházíme, dá se říct,
  • 00:07:44 že v samotném srdci českého koutku
    v Kladsku ve vesnici Stroužné.
  • 00:07:49 Po válce více jak polovina domů
    zde byla srovnána se zemí.
  • 00:07:54 Některé domy zůstaly
    jako víkendové.
  • 00:07:58 Dost jich je v dezolátním stavu.
  • 00:08:01 Bydlí tady dodnes a dá se říct,
    že je to kuriozita,
  • 00:08:05 poslední kladská Češka
    paní Marie Haušková.
  • 00:08:08 Pozdrav pánbůh, Maruško!
    Tak jakpak se máte?
  • 00:08:12 Dobře.
  • 00:08:14 -Dobrý den.
    -Dobrý den, pojďte dál.
  • 00:08:17 Maruško, koukám,
    že dnes pečete kočky.
  • 00:08:20 -Budou ohřívaný?
    -Máňa pekla šupáky.
  • 00:08:23 Šupáky to jsou takový placky
    z bramborů na plotně
  • 00:08:27 Vždycky ona nás chce zabavit.
    ZPÍVÁ
  • 00:08:33 A já více přes hranice
    mašírovat nebudu.
  • 00:08:38 Miloval jsem hezké děvče,
    miloval jsem hezké děvče,
  • 00:08:43 víc milovat nebudu.
  • 00:08:48 Do Machova do kostela jsme chodili,
    protože tam jsme se sešli.
  • 00:08:53 Babička přijela z Nouzína.
    Ona byla narozená ve Lhotě.
  • 00:08:57 V Machově byla pokřtěná.
  • 00:08:59 Tak my jsme přišli do kostela
    a my jsme šli s bratrem.
  • 00:09:03 Bratr mě všude bral s sebou, všude!
  • 00:09:21 Tatínek narukoval do wehrmachtu
    poměrně pozdě.
  • 00:09:25 Němci začali prohrávat
    a vůdce hnal na frontu
  • 00:09:29 jak nejmladší,
    tak i starší ročníky.
  • 00:09:33 Mezi nimi i mého otce,
  • 00:09:35 kterého povola na východní frontu
    ve 44. roce.
  • 00:09:39 Bylo mu 42 roků.
    Dnešní člověk musí pochopit,
  • 00:09:43 že území toho českého koutku
    v Kladsku bylo německé.
  • 00:09:48 Branná povinnost se vztahovala
    i na naše rodiny,
  • 00:09:52 na všechny muže tohoto regionu.
    To nebyl nějaký nacizmus.
  • 00:10:04 Musel narukovat i otec jako
    řadový voják do německé armády.
  • 00:10:10 Kdyby nenarukoval, ty tresty
    byly přísné, končily zastřelením.
  • 00:10:22 Můj otec zemřel před vojnou
    ve 38. roce.
  • 00:10:26 S vaším bratrem se stalo co?
  • 00:10:28 Půl roku byl na výciku,
    aby se tam vycvičil
  • 00:10:33 a pak jel na frontu.
    Někde na Ukrajině je pochovaný.
  • 00:10:39 Bylo mu 31 let.
  • 00:10:49 Poslední zprávy o něm mám
    r. 1944.
  • 00:10:52 To ještě jen z dopisů své manželce,
    mé matce, které psal.
  • 00:10:57 Od té doby žádný úřední zápis,
    nebo zpráva nepřišla.
  • 00:11:02 Dodnes rubrika otec:
    píšeme nezvěstný.
  • 00:11:06 Maminka věřila, že se vrátí.
    Vedla k tomu i nás.
  • 00:11:11 Posilovalo nás to ve víře,
    že se táta vrátí. Ale bohužel.
  • 00:11:19 Pak učinila pokus ještě
    u Mezinárodního červeného kříže,
  • 00:11:24 jestli by ho nevypátrali,
    ale ani to se nepodařilo.
  • 00:11:28 Maminka se nikdy už nevdala.
    Přítele neměla.
  • 00:11:31 Byly jsme s ní sami.
  • 00:11:34 V dospělosti jsme jí
    hodně podporovali.
  • 00:11:41 Tady jsem se loučila s tatínkem,
    který byl na vojně.
  • 00:11:45 Pak z toho byla válka.
  • 00:11:47 Pamatuju si na ruské vojáky,
    že byli oproti mně vysocí.
  • 00:11:53 Tatínek byl v zajetí.
  • 00:11:55 A v tomhle domě se odehrálo
    to drama.
  • 00:11:58 Maminka mohla přijít o život.
  • 00:12:06 Já nemůžu.
  • 00:12:14 Jak mi to maminka říkala,
    tak to byl mladý voják.
  • 00:12:19 Ještě mu snad nebylo ani 18 roků.
  • 00:12:22 On asi původně nechtěl maminku,
    on chtěl sestřenici.
  • 00:12:28 Maminka ji bránila,
    protože byla mladá.
  • 00:12:31 Tak ji povalil na zem
    a dal mamince sem pistoli
  • 00:12:36 a maminka do smrti tady cítila
    ten studený kov.
  • 00:12:42 Přiložil jí pistoli ke krku
    a znásilnil ji.
  • 00:12:49 Maminka ke mně přišla
    ze znásilnění.
  • 00:12:56 Nebyla jsem sama.
    Bylo nás takových dětí víc,
  • 00:13:00 co se narodily po té válce.
  • 00:13:03 Možná, že maminka uvažovala
    o přerušení těhotenství.
  • 00:13:08 V té době to nebylo možné.
    Lékaři ty přístroje neměli.
  • 00:13:13 Všechno co šlo, vojáci odvezli.
  • 00:13:16 Maminka si z toho později
    dělala trochu legraci,
  • 00:13:21 protože říkala, že jsem přišla
    na svět díky sovětské armádě.
  • 00:13:25 Do rodného listu maminka chtěla
    uvést pravdu.
  • 00:13:29 Chtěla tam uvést: neznámý ruský
    vojín.
  • 00:13:32 Ale z politických důvodů
    se to nemohlo.
  • 00:13:35 Tak tam je: otec neznámý.
  • 00:13:52 Když nás s maminkou Rusové vyhnali
    z toho města Kladska,
  • 00:13:56 tak maminka už měla
    v bříšku sestru.
  • 00:13:59 Přišly jsme sem do českého
    koutku, ze kterého maminka pochází,
  • 00:14:04 do jejího rodného domu.
  • 00:14:06 Tam byl sklep vzadu
    a pak byla velká místnost,
  • 00:14:10 strýček byl švec,
  • 00:14:12 tak tady na pravé straně byl
    verpánek a spravoval boty.
  • 00:14:19 Když jsme sem přišly,
    tak mně bylo 7 roků.
  • 00:14:23 Asi tak půl roku jsme tady bydlely,
    až nás zase vyhnali Poláci.
  • 00:14:29 Tak jsme utíkaly do Čech.
  • 00:14:31 Vím, že jsme si vzaly jen to,
    co bylo nejnutnější.
  • 00:14:36 S maminkou jsme prchly támhle
    za těmi stromy.
  • 00:14:40 Tam je takové zákoutí
    a tam jsme přecházeli hranice.
  • 00:14:45 Utíkaly jsme a přešly jsme
    na českou stranu.
  • 00:14:49 Maminka už byla 7 měsíců těhotná
  • 00:14:52 a pak se v květnu narodila
    moje sestra tady v Čechách.
  • 00:15:02 Kladský Češi by museli jako Němci
    do odsunu.
  • 00:15:06 Je to táhlo na druhou stranu,
    za kopce sem k nám.
  • 00:15:13 Tak nacházeli u lidí azyl.
  • 00:15:18 Co se stalo po válce
    v Machovské Lhotě
  • 00:15:21 nemá v tehdejší historii obdoby.
  • 00:15:24 Že Češi poskytli kladským Čechům,
    občanům Německa, azyl
  • 00:15:30 ve svých vlastních příbytcích.
  • 00:15:41 Když my jsme přišli ve 46. roce,
    tak Jarka byl malý kluk.
  • 00:15:45 My jsme bydleli tady
    u nich v hospodě.
  • 00:15:48 To bylo první místo,
    kde nás přijmuli.
  • 00:15:51 My jako děti jsme nepociťovaly,
    že jsme nějak cizí.
  • 00:16:00 Nakonec jsme získali bydlení
    v jednom výměnku na statku.
  • 00:16:05 Nájemné, které jsme měli platit,
  • 00:16:08 jsme si odpracovávali
    na polích majitelky.
  • 00:16:11 Pro ni to byla velká pomoc.
  • 00:16:14 Bylo nás pět.
    Babička, matka a 3 děti.
  • 00:16:17 My jako děti jsme musely
    na těch polích hodně pracovat.
  • 00:16:24 Maminka dlouho věřila,
    že se vrátíme zpátky.
  • 00:16:28 Proto nechtěli do Německa.
    Tam by to bylo v cizině.
  • 00:16:32 Tady byli doma.
  • 00:16:34 A že se zase vrátí zpátky
    do Kladska i do Nouzína.
  • 00:16:38 I teta i všichni ostatní,
    kteří přešli hranice,
  • 00:16:41 kteří byli vyhnáni,
    věřili, že Kladsko je český kout,
  • 00:16:46 že zase jim bude patřit,
    že zase budou mít domov.
  • 00:16:51 To se nikdy neuskutečnilo.
  • 00:16:53 Maruško, jakpak to přišlo,
  • 00:16:55 že vás tady po válce
    Poláci nechali?
  • 00:16:59 My jsme už byli na cestě
    a přijel ruský gazík
  • 00:17:03 a ruský agent vyjednali to,
    a mohli jsme jít domů.
  • 00:17:12 -Tak jste u Poláků dělala co?
    -Pomáhala jsem.
  • 00:17:18 -V hospodářství?
    -Co bylo potřeba.
  • 00:17:21 Já jsem říkala,
    že nemám polskou krev.
  • 00:17:25 On říkal, ty musíš být buď
    Češka nebo Němka.
  • 00:17:29 Já bych se musela roztrhnout.
  • 00:17:31 Srdce mám český, hlavu německou
    a papíry polský.
  • 00:17:38 -Ahoj!
    -Ahoj!
  • 00:17:40 -To koukáš, co?
    -To koukám.
  • 00:17:42 Když se tatínek vrátil po válce
    ze zajetí, tak byl v Německu.
  • 00:17:47 Sešel se se svojí maminkou
    a sourozenci.
  • 00:17:51 Pak sháněli nás.
  • 00:17:52 Když nás sehnali,
    tak maminka říkala,
  • 00:17:56 že sehnal papíry,
    a že se vrátí pro nás,
  • 00:18:00 abychom mohli jet do Německa.
  • 00:18:06 Maminčin manžel, i když jsem se
    narodila takhle,
  • 00:18:11 tak nabídl mamince,
    že mě přijme za vlastní.
  • 00:18:15 Zamítli transport
    a později jsem už měla známost
  • 00:18:20 a už jsem nechtěla jít.
  • 00:18:22 Maminka beze mne s mladší sestrou
    nechtěla jet, aby mě tu nechala.
  • 00:18:32 Maminka se znala s pánem,
    který byl svobodný
  • 00:18:36 a nabídl jí bydlení u něho.
  • 00:18:39 Byl více než přísný,
    by se dalo říct.
  • 00:18:45 Použil i tělesné tresty,
    nejen na mě i na sestru,
  • 00:18:49 ale uhodil i maminku.
    Když už jsem byla velká
  • 00:18:53 a chodila jsem
    na pedagogickou školu,
  • 00:18:56 tak mě uhodil.
  • 00:18:58 Bouchla jsem dveřmi a řekla,
    že mě nemá co mlátit,
  • 00:19:02 že není můj otec.
  • 00:19:04 Já jsem se na to maminky ptala,
    proč neodešla,
  • 00:19:08 když je takový zlý,
    že se nechová k nám dobře.
  • 00:19:12 Ona mi řekla, kam jsem mohla jít,
    když jsem neměla žádné zázemí.
  • 00:19:18 Maruško, vy jste se nikdy nevdala,
    vy jste zůstala sama?
  • 00:19:22 Ne, já jsem měla kavalírů dost,
    ráda jsem tancovala,
  • 00:19:27 -ale nikoho jsem nechtěla.
    -Uvázat na krk.
  • 00:19:30 Pořád jste tady bydlela s maminkou,
    je to tak?
  • 00:19:34 No bodejť, já bych ji neopustila.
  • 00:19:37 Mámu bych neopustila nikdy,
    protože mě potřebovala.
  • 00:19:43 ZPÍVAJÍ
  • 00:19:45 V tom našem háječku
    roste bříza zelená.
  • 00:19:50 Seznámili jsme se u tancování,
    protože jsme oba rádi tančili.
  • 00:19:55 Chodili jsme na taneční zábavy
    do Hronova.
  • 00:19:59 Tím, že já jsem byl tady vedený
    bez státní příslušnosti,
  • 00:20:04 -nastala možnost se vystěhovat.
    -Vzali jsme se tady v r. 1966.
  • 00:20:09 Když jsme dostali povolení,
    tak jsme se v r. 67 vystěhovali.
  • 00:20:14 Když jsme byli krátkou dobu
    v Německu,
  • 00:20:17 tak jsem koukal, jaká tvrdá
    pracovní morálka byla v Německu,
  • 00:20:21 proti tady tomu v Čechách.
  • 00:20:23 Já jsem tam během sedmi týdnů
    udělal mistra.
  • 00:20:26 I když jsem neuměl mluvit německy,
  • 00:20:29 přesto mě posadili
    na funkci mistra.
  • 00:20:32 Dokázal jsem jim,
    že něco umím.
  • 00:20:35 Za krátkou dobu jsme se dostali
    k určitému majetku.
  • 00:20:38 Tak jsme mohli začít v Čechách
    podnikat po revoluci.
  • 00:20:42 V Německu jsem porodila 2 syny,
    které jsem naučila mluvit česky.
  • 00:20:46 To jim potom pomohlo
    tady v podnikání.
  • 00:20:50 Maminka nás, sestry,
    měla stejně ráda,
  • 00:20:54 bez rozdílu jak jsme přišly
    na svět.
  • 00:20:57 Ona se nikde nesvěřovala
    jak k tomu došlo.
  • 00:21:01 V té době, když jsem byla
    ještě dítě,
  • 00:21:05 tak to pro ni muselo být
    nesmírně bolestivé.
  • 00:21:09 Já jsem se sestrou vycházela
    stále dobře.
  • 00:21:13 To, že by byla nevlastní,
    to jsme nepoznaly.
  • 00:21:18 Maminka viděla tatínka naposledy,
    když přijel na dovolenku.
  • 00:21:29 Myslím si, že měla i strach,
  • 00:21:32 když po letech mohla jet
    do Německa.
  • 00:21:36 Říkala mi, že neví, jak by to
    vypadalo, jak by se srovnali.
  • 00:21:50 Také byl mezi nimi věkový rozdíl.
  • 00:21:56 V 60. roce, když se uvolnily poměry
    a já jsem mohla jet na návštěvu
  • 00:22:02 k ménu tátovi, s dcerou.
  • 00:22:05 Mohla jsem si ale vzít
    jen jednu dceru, ne obě dvě.
  • 00:22:10 Jela jsem v tom vlaku a říkala jsem
    dceři: "Dívej, támhle je děda.
  • 00:22:16 Já jsem nikdy problémy
    s tím původen neměla.
  • 00:22:21 Přeci jenom chyběl otec,
    který by byl láskyplný.
  • 00:22:25 A naučila bych se v tom rodinném
    vztahu naučit se k mužským.
  • 00:22:35 Bohužel, pak jsem měla problémy.
  • 00:22:46 Když se řekne otec,
    tak mám na mysli svého tátu.
  • 00:22:51 On si vzal ženu s dítětem,
    a toho si adoptoval.
  • 00:22:56 Nese jméno tatínkovo.
  • 00:23:02 Jeho jediné biologické dítě
    jsem byla já.
  • 00:23:13 Babička tady slavila
    50. narozeniny.
  • 00:23:16 Ona je v červenci narozená.
  • 00:23:18 Měla tady postavený stůl
    s květinami.
  • 00:23:21 To byl lokál a vzadu byla kuchyně.
  • 00:23:29 Tady byl sál.
    Těmito dveřmi se chodilo do sálu.
  • 00:23:33 Kdyby to někdo měl,
    kdo by to neudržoval,
  • 00:23:37 tak by nás to bolelo.
    Takhle z toho máme radost.
  • 00:23:42 Není to hezké, když se můžeme bavit
    Polák s německým Čechem
  • 00:23:47 a můžeme se obejmout
    a v míru společně žít?
  • 00:23:55 Teď když jsou otevřené hranice,
  • 00:23:58 tak se mohu kdykoliv
    do českého koutku vrátit.
  • 00:24:05 Prohlédnout si, kde byl náš dům.
    Jak to vypadá teď.
  • 00:24:10 Srovnávat,
    co se za těch 65 roků stalo.
  • 00:24:14 Člověk se ve vzpomínkách vrací
    k dětství nejraději.
  • 00:24:19 Když jsem byl hodně malý,
    několik okamžiků si pamatuju.
  • 00:24:24 Asi je to v člověku,
  • 00:24:26 že tam něco zůstane natrvalo,
    až do smrti.
  • 00:24:35 ZPÍVÁ
  • 00:24:36 Když milý Pan Ježíš
    na nebe vystupoval,
  • 00:24:39 svou milou matičku
    na zemi zanechal.
  • 00:24:42 Nenech mě synáčku,
    nenech mě na zemi,
  • 00:24:45 já chci raděj býti
    s tebou tam na nebi.
  • 00:24:52 Kdo ví, co by říkala mamka.
  • 00:24:54 Vždycky říkala: "Kdo ví,
    co ty holky?"
  • 00:24:58 Měla by z nich radost,
    proč by ne?
  • 00:25:01 Já nevím, nedáme ty umělé pryč,
    když mám ty krásný karafiáty?
  • 00:25:32 Titulky: Méhešová Iva,
    Česká televize, 2009

Související