iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2013
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

429 hlasů
5174338
zhlédnutí

Vyprávěj 22/22

(V. řada)

Něco končí, jiné začíná

Každodenní radosti a starosti rodiny Dvořákových na pozadí velkých dějin. Jak se žilo obyčejným lidem od svobodných šedesátek až po hořkosladké porevoluční období?

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis
  • V Praze vystoupila francouzská zpěvačka Mireille Mathieu

    do playlistu

    V Praze vystoupila francouzská zpěvačka Mireille Mathieu

    Zhruba od poloviny šedesátých let i v Praze začali vystupovat hvězdy soudobé populární hudby, byť Beatles se bohužel do Československa nikdy nevypravili. Zato velmi úzké kontakty navázala česká hudební scéna s Francií. Francouzští zpěváci jako Mireille Mathieu nebo Gilbert Bécaud vystupovali v Praze, v sále Lucerny, naopak francouzskou scénu dobýval třeba Karel Gott nebo Hana Hegerová. Mireille Mathieu (nar. 1946) vystupovala v roce 1967 na počátku své kariéry, její debutové album vyšlo pouze rok před pražským koncertem, ale přesto bylo už tehdy jasné, že Praha přivítala v osobě jednadvacetileté šansoniérky mimořádnou osobnost. Dcera kameníka se stala jednou z nejvýznamnějších osobností francouzského šansonu po druhé světové válce. Vynikala také citem pro jazyky a údajně za svou kariéru nazpívala kolem 1200 písniček v celkem devíti jazycích. Bohužel čeština mezi nimi chybí.Československý filmový týdeník 1967; Krátký film

  • Proběhla tzv. Šestidenní válka mezi arabskou koalicí a Izraelem. Československo přerušilo s Izraelem diplomatické styky

    do playlistu

    Proběhla tzv. Šestidenní válka mezi arabskou koalicí a Izraelem. Československo přerušilo s Izraelem diplomatické styky

    Blízký Východ patřil i v druhé polovině šedesátých let mezi nejneklidnější území na světě. Arabské státy odmítaly uznat stát Izrael, který však bylo odhodlán si svoje území ochránit všemi dostupnými prostředky. V roce 1967 se situace opět vyhrotila nejdříve došlo k syrskému ostřelování Izraele, na které reagovalo izraelské letectvo úderem proti syrským cílům. V konfliktu se začal angažovat také Egypt, který se obával izraelské vojenské síly. Tehdejší egyptský šéf Násir začal obsazovat Sinaj, kde do té doby udržovala klid vojska OSN a uzavřel Tiranskou úžinu a tím i vstup do Akkabského zálivu pro izraelské lodi. Odřízl tak Izrael mj. od přísunu ropy. Vcelku stranou se drželo Jordánsko, místní propaganda však vyzývala Násira k tvrdému postoji vůči Izraeli. Zdálo se však, že žádná ze stran netouží po propuknutí opravdového válečného konfliktu. V Izraeli však postupně nabývali vrchu stoupenci vojenského útoku jako byl např. nový izraelský ministr obrany Moše Dajan. Uzavření egyptsko-jordánské smlouvy a zapojení Iráku do arabské koalice urychlilo konečné rozhodnutí o počátku válečných akcí. Hned na počátku se ukázala obrovská převaha izraelského letectva a izraelská armáda obsadila v průběhu války rozsáhlá území Sinajského poloostrova a Golanských výšin. Československo stejně jako ostatní státy sovětského bloku v konfliktu podporovali po vzoru SSSR arabskou koalici a přerušilo s Izraelem diplomatické vztahy. Zejména část intelektuálů jako byli např. spisovatel Arnošt Lustig, šachový velmistr Luděk Pachman nebo Jan Procházka však dávala jasně najevo své sympatie k Izraeli. Demonstrativně do Izraele odešel v době Šestidenní války slovenský spisovatel Ladislav Mňačko a 14. srpna byl zbaven československého občanství.zahraniční archiv RZ, 1967; Československá televize

  • V Bolívii byl vládními vojáky zajat a popraven kubánský revolucionář Ernesto „Che“ Guevara

    do playlistu

    V Bolívii byl vládními vojáky zajat a popraven kubánský revolucionář Ernesto „Che“ Guevara

    Ernesto „Che“ Guevara se narodil v roce 1928 v Argentině a vystudoval lékařství na univerzitě v Buenos Aires. Přezdívku „Che“, která znamená „hele“ nebo „hej“ získal na Kubě pravděpodobně proto, že toto slovo velmi často používal. Již od mládí tíhnul k levicovým názorům a když se v Mexiku seznámil s kubánským právníkem a revolucionářem Fidelem Castrem, připojil se k jeho hnutí 26. července a účastnil se aktivně jeho bojů proti kubánskému diktátorovi Fulgenciu Batistovi. Vynikal přitom až bláznivou odvahou, rozhodností a tvrdostí. Po vítězství Castra a svržení Batisty se stal postupně ředitelem věznice, šéf kubánské národní banky a kubánským ministrem průmyslu. V této své funkci mimo jiné pozval na ostrov jako ekonomického poradce pozdějšího šéfa Prognostického ústavu ČSAV Valtra Komárka. Postupně však narůstali jeho konflikty s Fidelem Castrem i sovětskými poradci. proto také roku 1966 opustil Kubu a jako bludný rytíř se pustil do světa, aby roznášel revoluci. Byl zajat vojáky bolivijské armády při operaci v horách, vysílený útrapami a těžkým astmatem, kterým trpěl od dětství. Bolivijský prezident Barrientos nařídil Guevarovu popravu. Po Guevarově smrti byla jeho mrtvola rozstřílena tak, aby to vypadalo, že proslulý revolucionář padl v boji. Ernesto „Che“ Guevara se rychle stal ikonou revolučních gerilových hnutí Třetího světa i bojovné revoluční západní levice. Československo však zůstalo stranou této vlny. Přispěl k tomu nepochybně i poněkud ambivalentní oficiální postoj ke Castrovu rivalovi a člověku, který měl konflikty s představiteli SSSR a skutečnost, že nechuť k establishmentu zde až na výjimky nebyla spojována s ideologií krajní revoluční levice.zahraniční archiv RZ, 1967; Československá televize

  • Premiéru měl večerníčkový seriál Broučci

    do playlistu

    Premiéru měl večerníčkový seriál Broučci

    Osmidílný loutkový seriál podle knihy reformovaného, později českobratrského faráře Jana Karafiáta Broučci se řadil do linie spíše lyrických večerníčků snažících se oslovit dětského diváka především poetikou. Karafiátovi Broučci naráželi kvůli náboženským motivům dlouho na nepřízeň režimu. Zároveň se však objevily zejména v SSSR knihu předělat a náboženský étos nahradit étos činné práce. Večerníčková verze sice náboženské prvky příliš nezdůrazňovala, ale na druhou stranu nesahala k manipulaci původního díla. Zajímavostí je, že Broučci byli jako loutkový seriál zfilmováni dvakrát – barevnou verzi, která vznikla v roce 1995 režírovala Vlasta Pospíšilová.Broučci: Narození broučka, První společný let; režie : Pospíšilová Vlasta; 1967; Československá televize

  • Alexander Dubček se stal generálním tajemníkem ÚV KSČ

    do playlistu

    Alexander Dubček se stal generálním tajemníkem ÚV KSČ

    Klíčové jednání pléna ÚV KSČ probíhalo v prosinci roku 1967 a od počátku se nevyvíjelo pro dosavadního šéfa KSČ a prezidenta v jedné osobě Antonína Novotného nijak příznivě. Svůj podíl na tom měla roztržka s mnohými slovenskými členy vedení KSČ, které urážela arogance Novotného vůči Slovensku a spojili se proto s představiteli reformního křídla ve vedení KSČ v kritice dosavadního prvního tajemníka ÚV KSČ. Novotný se pokusil na poslední chvíli taktizovat. Jeho stoupencům se podařilo jednání pléna ÚV KSČ přerušit s argumentem, že by soudružky z východního Slovenska nedorazily včas domů a nemohly by řádně přichystat vánoční oslavy. Během pauzy se Novotný zoufale pokoušel o zvrat situace a snad podle některých indicií zvažoval i zapojení některých armádních a bezpečnostních kruhů do řešení mocenských poměrů. Všechny tyto snahy však vyzněly na prázdno a Novotný se po ostré kritice musel vzdát významnější ze svých dvou funkcí – postu prvního tajemníka ÚV KSČ, prezidentem prozatím zůstal. Právě nutnost rozdělení obou funkcí byla podávána jako hlavní důvod změn. Nástupcem starého aparátčíka Antonína Novotného se stal do té doby zejména v českých zemích málo známý Alexander Dubček (1921-1992), dosud první tajemník ÚV Komunistické strany Slovenska. Jednalo se o kompromisního kandidáta, který byl přijatelný pro většinu mocenských skupin operujících v rámci předsednictva ÚV KSČ. Alexander Dubček si rychle získal oblibu veřejnosti svým sympatickým, lidským vystupováním, kterému veřejnost v předchozích desetiletích odvykla. Nejednalo se však o tvrdého, cílevědomého politika a v některých okamžicích patrně příliš podléhal emocím. Okupace Československa pro něho znamenala obrovskou ránu. Nedokázal však čelit pozdějšímu nástupu prosovětských sil. V dubnu 1969 ho na pozici prvního tajemníka ÚV KSČ vystřídal Gustáv Husák, Alexander Dubček se stal předsedou Federálního shromáždění. V této funkci mj. spolupodepsal také smutně proslulý zákon, který umožňoval tvrdou perzekuci demonstrantů z 21. 8. 1969. Jeho politický pád však rychle pokračoval – v říjnu byl sesazen z postu šéfa Federálního shromáždění a na krátko poslán do Turecka jako velvyslanec. V roce 1970 byl zbaven členství v KSČ i KSS a ve stejném roce nastoupil jako mechanizátor do podniku Západoslovenské státní lesy. Do nejvyšší politiky se vrátil až v listopadu 1989. Neprosadil se sice jako kandidát na československého prezidenta, ale v letech 1989-1992 vykonával funkci předsedy Federálního shromáždění, v níž vystupoval jako zásadní obhájce jednoty československé federace. V roce 1992 byl zvolen za Sociálnědemokratickou stranu Slovenska poslancem, 1. září 1992 však utrpěl závažnou dopravní nehodu a na následky utrpěných zranění 7. 11. 1992 zemřel.archiv RZ, 1968; Československá televize, Krátký film

Související