iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2013
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

429 hlasů
5192945
zhlédnutí

Vyprávěj 22/22

(V. řada)

Něco končí, jiné začíná

Každodenní radosti a starosti rodiny Dvořákových na pozadí velkých dějin. Jak se žilo obyčejným lidem od svobodných šedesátek až po hořkosladké porevoluční období?

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis
  • Na hokejovém mistrovství světa ve Vídni skončil čs. tým až na čtvrtém místě

    do playlistu

    Na hokejovém mistrovství světa ve Vídni skončil čs. tým až na čtvrtém místě

    Na mistrovství světa v ledním hokeji pořádaném v březnu 1967 ve Vídni čeští fanoušci nevzpomínali a nevzpomínají se zvláštním nadšením. Velkým šokem byla především porážka československého výběru od Finska, trénovaného dřívějším čs. reprezentantem Gustavem Bubníkem v poměru 3 : 1. Nijak zvlášť nezářil československý tým ani v utkáních s nejsilnějšími týmy – se Sovětským Svazem, Švédskem a Kanadou. Závěrečné utkání s nenáviděným rivalem SSSR se vyznačovalo spoustou hrubých faulů, v čemž vynikli zejména Jaroslav Holík a Alexandr Ragulin, k jejichž proslulé bitce došlo ke konci utkání. Z československé strany se do ní zapojil obránce Šmíd, za sovětské hráč Nikitin. Navrch měl o třicet kilogramů těžší Ragulin, který svého protihráče prakticky zalehl. Vzájemné konflikty obou hráčů pak pokračovaly i v následujících letech. Na počátku třetí třetiny sice československý tým dokázal srovnat stav utkání na 2 : 2, ale slepené dva góly SSSR zvrátily definitivně výsledek na jeho stranu. Český tým skončil proto až na čtvrtém místě, nejen za suverénním SSSR, ale i za Kanadou a Švédskem.Hokejová pomlázka z Vídně, 1967; Československá televize

  • Pod heslem „Chceme světlo“ protestovali vysokoškolští studenti v Praze proti špatným podmínkám na kolejích

    do playlistu

    Pod heslem „Chceme světlo“ protestovali vysokoškolští studenti v Praze proti špatným podmínkám na kolejích

    31. 10. 1967 se vysokoškolští studenti ubytovaní v Praze v kolejích na Strahově rozhodli demonstrovat proti neustálému vypínání elektrického proudu na kolejích, kvůli kterému trpěli nejenom nedostatkem světla, ale především chladem, protože nefungovalo topení. Jejich původně spíše recesistický pochod se svíčkami a dvojsmyslnými hesly jako např. „Chceme světlo“ brutálním způsobem rozehnala policie, což vzbudilo krajně negativní reakci nejen u vysokoškolských studentů, ale i značné části vysokoškolských učitelů, veřejnosti a také u sílícího reformního křídla v KSČ. Při rozhánění demonstrací bylo údajně 78 lidí zraněno a 10 z nich muselo vyhledat lékařské ošetření. Strahovské události představovaly výrazný projev nespokojenosti tehdejších studentů se stávajícími poměry. Ohlasy události ukazovaly, že represivní složky a konzervativní část stranického vedení již nemají ve společnosti příliš silnou pozici. Rok 1968 se nezadržitelně blížil…Třicet návratů: Chceme světlo, 1999; Československá televize/Česká televize/Malström production Lacina & Polák 99, s.r.o.

  • Proběhl IV. Sjezd československých spisovatelů, kde zazněly mnohé ostré projevy vyslovující kritiku režimu

    do playlistu

    Proběhl IV. Sjezd československých spisovatelů, kde zazněly mnohé ostré projevy vyslovující kritiku režimu

    Vztahy mezi komunistickou mocí na straně jedné a československými spisovateli na straně druhé se koncem šedesátých let rychle vyhrocovali. Přispěl k tomu mj. i oficiální postoj Československa k arabsko-izraelskému konfliktu, proti němuž protestovali i spisovatelé Arnošt Lustig a Jan Procházka. Již schůze stranické skupiny Svazu československých spisovatelů naznačovala silně antagonistické názory komunistů – spisovatelů a představitelů ÚV KSČ. Samotné sjezdové zasedání zahájil 27. 6. 1967 Milan Kundera, jehož referát zamýšlející se nad významem kultury malého národa později straničtí ideologové hodnotili jako inspiraci pro další kritická vystoupení. Napětí vyvrcholilo v okamžiku, kdy Pavel Kohout přednášel dopis sovětského spisovatele Alexandra Solženicyna, který komunistické vedení chtělo řadovým členům Svazu zatajit. Přítomný tajemník Jiří Hendrych situaci nezvládl a z jednání odešel. I druhý den jednání nechyběla kritická vystoupení. Velmi ostře vyzněl zejména příspěvek Ludvíka Vaculíka, který poukázal na rozpor dikce ústavy a jednání stranických orgánů. Zároveň vyslovil pochybnosti o možném dalším pozitivním vývoji stávající formy socialismu, na což shromáždění spisovatelé reagovali mohutným potleskem. Reakce mocenských orgánů na sebe nenechala dlouho čekat – Svazu československých spisovatelů byl odebrán jejich list Literární noviny a převeden ministerstva kultury a informací. Z KSČ byli vyloučeni kriticky vystupující literáti Ivan Klíma, A. J. Liehm a Ludvík Vaculík. Pavel Kohout dostal důtku s výstrahou, Jan Procházka byl zbaven pozice kandidáta ÚV KSČ a Milanem Kunderou bylo zahájeno disciplinární šetření. Na tvrdší perzekuci ovšem straničtí představitelé v dané době neměli už ani sílu ani dostatek času. Karel zprávy o sjezdu spisovatelů určitě doslova hltal.Kronika našeho života 1967; Československá televize

  • Začal se vysílat seriál Píseň pro Rudolfa III.

    do playlistu

    Začal se vysílat seriál Píseň pro Rudolfa III.

    Píseň pro Rudolfa III. byl osmidílný (6. díl nebyl dokončen) seriál Československé televize z let 1967-68 o pražském řezníkovi a vedoucím masny Rudolfovi (hrál ho Darek Vostřel), jeho rodině, spolupracovnících a zejména pak o jeho dceři Šárce (Iva Janžurová). Rudolf je přílišně zaměstnán prací, tedy nemá čas na fantazie a snění, v čemž ovšem Šárka vyniká. Do bytu rodiny je dovezeno kouzelné křeslo, do kterého když se kdokoli posadí, začne snít o jiných světech a jiných dobách. Do tenat fantazií tak upadne i řezník Rudolf. Scénář pořadu připravoval Jaroslav Dietl a režíroval ho Jaromír Vašta. Díky „fantaziím“ se v něm objevila i spousta tehdejších populárních zpěváků a zpěvaček – jmenujme např. Karla Gotta, Waldemara Matušku, Václava Neckáře, Pavla Sedláčka, Helenu Vondráčkovou, Martu Kubišovou, Evu Pilarovou či Yvonne Přenosilovou. Některé fantazie ve spojení s písničkami lze považovat pra-klipy. Pro seriál byla bez jakéhokoli kontextu k okupaci vojsk Varšavského paktu původně napsána i písnička „Modlitba pro Martu“, Marta Kubišová ji ovšem nazpívala právě v době okupace probíhala, čímž píseň dostala zcela nový náboj. hlediska životního stylu se zdá pozoruhodná i samotná postava řezníka Rudolfa Vandase – z obsahu totiž jasně vyplývá, že se jedná o dříve soukromého živnostníka, který dělá ve své prodejně nyní vedoucího. Přitom jeho byt je přímo spojen s krámem a život rodin se s děním v prodejně úzce prolínají. Právě proti této skupině bývalých živnostníků byly ještě v závěru padesátých let vedeny ostré kampaně – pozitivní postava řezníka Rudolfa jasně ukazuje na změnu atmosféry i v této oblasti.Píseň pro Rudolfa III.: Křeslo; režie : Vašta Jaromír; 1967; Československá televize

  • V Praze se konal IX. světový kongres architektů

    do playlistu

    V Praze se konal IX. světový kongres architektů

    Kongresy světové organizace architektů UIA se konají od roku 1948. V šedesátých letech fungovalo pravidlo, že se v jejich pořádání střídaly města ve východním a západním bloku – po Moskvě v roce 1958 přišel na řadu Londýn, následovaný Havanou a Paříží. V roce 1967 pak na řadu přišla Praha. Téma kongresu až podivuhodně ladilo s tématem ve stejné roce konané světové výstavy Expo 1967 v Montrealu – jestliže v Montreal se nesl ve znamení hesla Člověk a jeho svět, pražský kongres měl jako hlavní téma Architektura a lidské prostředí (human milieu). Výběr pravděpodobně obrážel dobovou snahu zlidštit rychle se rozvíjející technickou a vědou silně ovlivněnou civilizaci. Tento úkol se jevil jako mimořádně důležitý a zároveň skýtající možnost harmonické spolupráce obou velkých světových mocenských bloků. Realita se však odvíjela poněkud odlišným způsobem.Kronika našeho života 1967, Československý filmový týdeník 1967; Československá televize, Krátký film

Související