iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2013
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

429 hlasů
5174424
zhlédnutí

Vyprávěj 22/22

(V. řada)

Něco končí, jiné začíná

Každodenní radosti a starosti rodiny Dvořákových na pozadí velkých dějin. Jak se žilo obyčejným lidem od svobodných šedesátek až po hořkosladké porevoluční období?

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis
  • Začala Čínská kulturní revoluce

    do playlistu

    Začala Čínská kulturní revoluce

    Vztahy Číny a Sovětského svazu a z toho vyplývajícího poměru Číny a evropských států sovětského bloku, k nimž tehdy patřilo i Československo se začaly silně zhoršovat již na přelomu padesátých a šedesátých, což se projevilo i na určitém poklesu dovozu potravin z této asijské velmoci. Na pultech se tak méně objevovala třeba čínská rýže, čaj či vepřové konzervy. Jinak ovšem veřejnost, včetně Dvořákových dění v Číně sledovala jen z velkého odstupu. Asi nijak zvlášť je nezasáhla ani Velká proletářská kulturní revoluce, kterou v roce 1966 vyhlásil čínský vůdce Mao Ce-tung. Podstatou mělo být definitivní zničení přežitků kapitalismu pomocí permanentní revoluce a neustálé mobilizace mas. Hlavní údernou silou se staly tzv. Rudé gardy, které se dopouštěly četných nelidských násilností a zároveň likvidovaly kulturní památky, považované za jeden z přežitků. Zdivočelí výrostci terorizující ostatní obyvatelstvo, především dřívější příslušníky veškerých společenských elit a zuřivě přitom mávající tzv. Rudou knížkou s Maovými citáty přivedly společnost na samý okraj totálního rozvratu. Jejich moc zlomil alespoň částečně až odpor armády, s níž se dostali do konfliktu. Definitivní konec Kulturní revoluce znamenala až smrt Mao Ce-tunga v roce 1976. V následném boji o moc se dokázal prosadit velký odpůrce Rudých gard Ten Siao-pching. Někteří extrémně levicoví mladíci v západní Evropě se k maoismu a jeho kulturní revoluci nadšeně hlásili a nijak jim nevadilo ani brutální násilí, které dění v Číně provázelo, v Československu se však podobných lidí objevila jen malá hrstka. Kulturní revoluce ale vedla k dalšímu prohloubení rozporů mezi SSSR a Čínou, což se prakticky projevilo především opět na pultech obchodů.Politický přehled, 1967; Československá televize

  • Proběhl 1. ročník výstavy Ex Plzeň

    do playlistu

    Proběhl 1. ročník výstavy Ex Plzeň

    Název plzeňské akce vědomě evokoval vzpomínky na výstavu Expo 1958 v Bruselu a zároveň připomínal slavné plzeňské pivo. Porota složená ze zástupců ministerstva potravinářského průmyslu, odborníků, spotřebitelů a výstavního výboru udělovala tzv. zlaté poháry. Podmínkou však bylo, že oceněný výrobek musí být do roka uveden na běžný trh. V prvním ročníku byly zlaté kalichy uděleny např. česneku v prášku vyráběnému Obchodem ovocem a zeleninou, flamendr guláši Hotelového podniku Železná Ruda nebo čaji Klub pražských Balíren obchodu. První ročník Ex Plzeň byl obeslán i zástupci NDR, Polska, Maďarska a Bulharsko. V době konání ho navštívilo skoro 200 tisíc osob, velkou část přitom tvořili mladí lidé do 35 let – Eva a Karel ale asi mezi nimi nebyli, protože měli jiné starosti. Výstavu doprovázely v Plzni četné akce hlavně v restauracích jako např. dny cizích kuchyní apod. Probíhal zde i prodej části vystavovaného zboží a podle průzkumu zde také 86 procent návštěvníků něco zakoupilo.Je libo lahůdku, 1966; Československá televize

  • Bezpečnostní složky státu rozjely akci Vlasatci

    do playlistu

    Bezpečnostní složky státu rozjely akci Vlasatci

    Mužští milovníci dlouhých vlasů to ani v relativně uvolněném období druhé poloviny šedesátých let neměli nijak jednoduché a vlasatci, kteří svým vzhledem chtěli protestovat proti starší generaci a místnímu „establishmentu“, byli vystaveni značné společenské represi, často byli i násilně stříháni (postižen byl takto např. vítěz soutěže o muže s nejdelšími vlasy, která se konala v roce 1965 v klubu Olympic, Vladimír Korejs). Dlouhovlasým byl zakazován přístup do škol, do restaurací, do vozů městské hromadné dopravy nebo i třeba na mezinárodní veletrh v Brně. Pohraničníci na přechodu mezi ČSSR a NDR v Hřensku odmítali dlouhovlasé chlapce odbavovat s odůvodněním, že se jejich vizáž neshoduje s portréty v občanských legitimacích. Podobně policisté prováděli kontroly občanských průkazů například na nádražích. Kadeřnictví hl. m. Prahy včetně družstev se musely zavázat, že budou vést své zaměstnance k tomu, aby neprováděli nežádoucí úpravy vlasů mladých mužů. Jedním z vrcholů kampaně proti tzv. máničkám byla bezpečnostní akce v srpnu a září 1966, při které bylo údajně postiženo asi 4000 převážně mladých lidí. Reakcí byla demonstrace vlasatců a jejích příznivců 20. 9. 1966, při které protestující vykřikovali hesla jako „Vraťte nám naše vlasy“ nebo „Pryč s holiči“. Obvodní prokuratura pro Prahu 1 pak v této souvislosti obvinila celkem 14 lidí, z toho plných 13 mladistvých. Polovina obviněných od soudu odešla s nepodmíněnými tresty v délce 4-16 měsíců, zbylí demonstranti byli odsouzeni k trestům podmíněným. Karel mezi vlasatce nepatřil, ale rozhodně mu asi byla bližší tolerance k úpravě vlasů. Ostatně částečně se vlasatců tehdy zastával třeba i časopis Mladý svět. Nicméně počátkem sedmdesátých let vypukla další vlna represe proti dlouhovlasým mužům, kterou organizoval Socialistický svaz mládeže pod proslulým heslem Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás.Střípky času: Vlasatci; 2006; Československá televize

  • Na Měsíci přistála sonda Luna 9 a pořídila zde fotografie měsíčního povrchu

    do playlistu

    Na Měsíci přistála sonda Luna 9 a pořídila zde fotografie měsíčního povrchu

    Soutěžení mezi SSSR a USA v šedesátých letech dále pokračovalo. Po vyslání prvního člověka do vesmíru a prvním výstupu do volného vesmírného prostoru se soupeření soustředilo na dobytí Měsíce. Na samém konci ledna 1966 vyslal Sovětský svaz z kosmodromu Bajkonur k Měsíci sondu Luna 9 (někdy též označovaná jako Lunik 9) a 3. února sonda měkce dosedla v prostoru zvaném Oceán bouří. Následující den začala Luna 9 vysílat rádiové relace, které obsahovaly mimořádně vzácné detailní snímky povrchu Měsíce. Úspěch sondy také potvrdil, že povrch Měsíce je pevný a není proto žádný problém vyslat na něj kosmonauty. Do té doby se totiž vyskytovaly hypotézy, že povrch planety je tvořen sypkým prachem, který by astronauty pohltil. Sovětský svaz v té době možná věřil, že první komu tyto informace poslouží budou opět sovětští výzkumníci. Tento podstatný triumf však pro sebe nakonec získali Američané.Československý filmový týdeník 1966; Krátký film

  • Režiséři Kadár a Klos získali Oskara za film Obchod na korze

    do playlistu

    Režiséři Kadár a Klos získali Oskara za film Obchod na korze

    Česká filmová vlna 60. let je v dějinách světové kinematografie opravdový pojem. Ale nelze zapomínat, že tehdy žili Češi a Slováci v jednom státě a mnohé veleúspěšné filmy vznikaly v jejich vzájemné úzké spolupráci. To platí v plné míře pro film Obchod na korze (1965), který byl vrcholem společné tvorby proslulé filmařské dvojice Ján Kádár a Elmar Klos. Šlo o tragikomický příběh malého arizátora v městečku Sabinov za Slovenského štátu Tona Brtky, kterého mistrovsky ztvárnil Jozef Króner. Vynikající výkon podala také jeho polská partnerka Ida Kaminska, která byla za roli staré židovské obchodnice Rozálie Lautmannové dokonce v roce 1967 nominována na Oscara. Nakonec neuspěla, vysoce ceněnou sošku však získal v kategorii nejlepší cizojazyčný film už rok předtím jako první československý snímek celý film Obchod na korze. Nebylo to přitom ani zdaleka jediné ocenění, které snímek získal. Z těch dalších uveďme např. Cenu československé filmové kritiky za rok 1966 nebo zvláštní ocenění ze slavného mezinárodního filmového festivalu v Cannes.Československý filmový týdeník 1966; Krátký film

Související