iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 5. 2008
18:05 na ČT2

1 2 3 4 5

33 hlasů
16435
zhlédnutí

Příběhy domů

Kolektivní soukromí ve Zlíně

Historie „kolektivního domu“ jako osobní i společné dějiny posledního půlstoletí

17 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Příběhy domů - Kolektivní soukromí ve Zlíně

  • 00:00:00 .
  • 00:00:20 Nájemní smlouva
    pro obyvatele kolektivního domu
  • 00:00:23 Národního podniku Svit.
    Soudruhu, soudružko.
  • 00:00:25 Jsi se svojí rodinou
    jedním z mála zaměstnanců
  • 00:00:28 se kterými náš podnik uzavírá
    tuto nájemní smlouvu,
  • 00:00:31 která vyžaduje smysl a pochopení
    pro kolektivní způsob bydlení,
  • 00:00:34 socialistického hospodaření
    a udržování národního majetku.
  • 00:00:40 Byl jsem reprezentantem
    a čekali jsme rodinu.
  • 00:00:43 Shodou okolností se právě
    odstěhoval pan Kroča.
  • 00:00:47 Ten šel do Rudé hvězdy do Prahy.
    Já jsem dostal ten byt po něm.
  • 00:00:53 V tvém případě je to byt 812
    o dvou pokojích s příslušenstvím
  • 00:00:57 v osmé etáži, který ti byl
    přidělen za níže uvedených podmínek
  • 00:01:01 jako součástí
    socialistického bydlení.
  • 00:01:06 Byl to takový nově postavený barák.
    Začalo se to stavět v roce 1949.
  • 00:01:12 Takže to byl prakticky nový byt.
  • 00:01:16 Snad jediná nevýhoda tady byla,
    že tady nejsou kuchyně.
  • 00:01:21 Kolektivní bydlení umožňuje
    společné stravování tvojí rodině,
  • 00:01:24 ale technické vybavení podmiňuje
  • 00:01:26 odběr nejméně 25 hlavních jídel
    měsíčně na jednoho člena rodiny.
  • 00:01:31 Dole byla oficiální restaurace.
    Pak to museli stejně zrušit,
  • 00:01:36 protože v takové baráku restaurace,
    chlapi pořád namazaní,
  • 00:01:41 prostě nedělalo to dobrotu.
  • 00:01:44 Domácí řád všichni obyvatelé
    se samosprávou schválí a proto
  • 00:01:48 se stává pro všechny zákonem,
    o který každý jednotlivec
  • 00:01:52 pečuje zvláště v zájmu celku.
  • 00:01:59 Tak tenkrát se začínal
    budovat ten socialismus,
  • 00:02:03 tak jsme se museli smířit
    s takovým stavem, v jakém to bylo.
  • 00:02:10 Tento dům společenského bydlení
    je prvním v Československu,
  • 00:02:13 který má vyjádřiti hmotné
    a společenské předpoklady
  • 00:02:17 lepšího způsobu bydlení.
    To je přátelství, slušnosti
  • 00:02:20 a vzájemného respektování obyvatel.
  • 00:02:25 Žádáme, aby všichni udržovali
    svěřený národní majetek
  • 00:02:28 v nejlepším pořádku,
    poněvadž na ně bude upřen zrak
  • 00:02:31 nejenom obyvatel Gottwaldova
    a celého Československa,
  • 00:02:35 ale to bude jistě jako ukázka
    pro zahraniční hosty a delegace.
  • 00:02:39 V Gottwaldově 21.6.1951
  • 00:02:43 Svit, národní podnik Gottwaldov
    Zlín, podnikový bytový fond.
  • 00:02:48 Zlín byl kolektivní město
    od svých prvních moderních dějin?
  • 00:02:53 Tak kolektivní město
    se říct nedá, protože
  • 00:02:56 ho zakládal vlastně Tomáš Baťa,
    jako město pro své zaměstnance.
  • 00:03:02 Takové ty počátky toho budování
    byly spíš spojeny s tím,
  • 00:03:06 že kolektivně se bude pracovat
    v továrně a individuelně bydlet.
  • 00:03:10 -Dokonce se sem přišel podívat
    Le Corbusier jak se realizují
  • 00:03:13 myšlenky sociální architektury,
    které vznikají v těch 30 letech.
  • 00:03:18 -Le Corbusier už za války
    navrhoval Baťovi, aby se postavily
  • 00:03:22 ve Zlíně takové kolektivní domy.
  • 00:03:24 Zastavěly se celé jižní svahy
    kolektivními domy, které byly
  • 00:03:27 ještě větší a měly i takhle
    propojené komunikační cesty
  • 00:03:31 třeba v patrech, na rozdíl
    od tohoto kolektivního domu.
  • 00:03:34 Ale Baťa měl tu myšlenku toho,
    že když se ti lidé budou sdružovat
  • 00:03:38 a nebudou mít každý svůj dům
    a nebo zahrádku, své starosti
  • 00:03:41 a budou se vlastně sdružovat
    společně, tak že může docházet
  • 00:03:45 k těm sociálním nepokojům
    daleko dříve, než když každý
  • 00:03:48 má individuální bydlení
    a stará se každý sám o sebe.
  • 00:03:52 Ve Zlíně už od roku 1946
    se vlastně přemýšlelo o tom,
  • 00:03:55 jak zajistit bydlení
    pro spoustu lidí, protože
  • 00:03:58 celou dobu války se nesmělo stavět.
    Byl stop civilních staveb
  • 00:04:02 a potom se musela
    nutně řešit bytová otázka
  • 00:04:05 jednak bytů vybombardovaných
    a jednak toho, že tady vlastně
  • 00:04:08 byla ta sedmiletá stavební proluka.
  • 00:04:12 Zlín, to je plná záplava malých
    domečků, ale architekt Voženílek,
  • 00:04:16 který sem přišel v roce 1935,
    v té době byl člen architektonické
  • 00:04:20 pokrokové skupiny levicových
    architektů s K.Janů a J.Štursou.
  • 00:04:26 A ti právě uvažovali
    o nových podmínkách bydlení
  • 00:04:29 a o co nejlepších podmínkách
    bydlení, ale v tom kolektivním
  • 00:04:32 duchu po vzoru těch sovětských
    vzorů ze začátku století
  • 00:04:36 a myšlenek konstruktivismu.
  • 00:04:38 Při projektu byl brán zřetel
    především na zaměstnance,
  • 00:04:41 kteří se jej zaslouží tím,
    že oba manželé jsou zaměstnáni
  • 00:04:44 a manželka je kvalifikovanou
    pracovnicí a je u ní
  • 00:04:48 předpoklad trvalého zaměstnání.
    Zařazení vdaných žen do výroby,
  • 00:04:52 nemůže se řešit na úkor
    spokojenosti rodin,
  • 00:04:55 zejména na úkor
    řádné výchovy jejich dětí.
  • 00:04:58 A proto jsme se postarali
    o společenské místnosti,
  • 00:05:01 které jsme vybavili
    dokonalým zařízením.
  • 00:05:05 V tomto byla slavná tělocvična.
    Tam, kde jsou ty luxfery.
  • 00:05:11 Ta tělocvična
    sloužila obyvatelům domu.
  • 00:05:14 Tam byly pingpongové stoly,
    konaly se tam turnaje.
  • 00:05:21 Děcka si tam mohly hrát.
  • 00:05:23 Také se tam promítalo kino
    pro děti, vždycky v sobotu večer.
  • 00:05:29 Já to pamatuji jako malé dítě.
    Tam byla zřízena promítací kabina
  • 00:05:32 a promítali tam rodiče.
    Tam byla klasická promítačka
  • 00:05:36 a promítaly se pohádky
    i hrané filmy. Já jsem tenkrát
  • 00:05:41 hrozně rád lyžoval a tam byly
    tenkrát filmy o nějakém Máriovi.
  • 00:05:44 To byly rakouské filmy o děcku,
    které v Alpách moc pěkně lyžovalo.
  • 00:05:48 To se mně moc líbilo.
  • 00:05:50 Byly tam kulečníkové stoly,
    to zase tatínci měli zábavu.
  • 00:05:53 Děcek byla hromada.
    Hřiště pro ně sloužilo.
  • 00:05:57 Tam jsme hrávali volejbal,
    fotbálek a děcka si tam hrály.
  • 00:06:02 Měli jsme velikou výhodu, že jsme
    si po těch širokých chodbách,
  • 00:06:05 jak jste viděli, mohli spolu hrát.
    I když bylo venku zima.
  • 00:06:09 Deky jsme si tam dali,
    hráli karty, pexeso apod.
  • 00:06:13 My jsme se tady pokoušeli
    přelézt přes střechu
  • 00:06:16 až na druhou stranu na terasu.
  • 00:06:17 Bylo to riskantní, protože
    ta střecha je půlkulatá.
  • 00:06:21 Takže kdyby nás rodiče viděli,
    tak by to nebylo ideální.
  • 00:06:26 Byli jsme jedna veliká parta.
  • 00:06:28 Měli jsme báječný kolektiv
    jako děti. Takže já jsem
  • 00:06:31 na ten kolektiv odmala zvyklá.
  • 00:06:34 Věřím, podle toho, co jsem studoval
    právě architekta Voženílka,
  • 00:06:38 že to myslel úplně nejlíp,
    jak mohl. A pevně věřil tomu,
  • 00:06:43 že ta společnost
    opravdu bude ideální.
  • 00:06:45 Že opravdu dospějeme a dozrajeme
    všichni v té vyšší duchovní sféře
  • 00:06:50 a budeme si vycházet vstříc.
    A všechno takhle bude fungovat.
  • 00:06:55 Takže společnost nakonec
    bude vychovávat jednotlivce.
  • 00:06:59 Bude vychovávat děti. Tedy rodina
    se tím téměř nebude zabývat.
  • 00:07:02 Protože výzkumy prokazovaly,
    že ne všechny rodiče
  • 00:07:05 mají pedagogický talent a nadání.
  • 00:07:08 Že už tehdy docházelo
    ke krizím ve světě.
  • 00:07:11 Takže proč by nemohli
    ty děti vychovávat odborníci.
  • 00:07:14 U toho kolektivního domu
    je mateřská školka s jeslemi.
  • 00:07:17 Ta demokracie si předsevzala,
    že ta žena má právo ve společnosti
  • 00:07:21 se projevit, takže může pracovat.
  • 00:07:23 Tam je ten počátek ,
    že se bude stavět muži na rovinu.
  • 00:07:27 Kolektivní dům
    je dárek našim ženám.
  • 00:07:30 Ano, kolektivní dům je dárek našim
    ženám s tím, že tady se myslelo,
  • 00:07:34 že ráno, po krátké snídani
    předají děti dolů do jeslí,
  • 00:07:38 nebo mateřských škol a odcházejí,
    právě blízko sem, do továrny.
  • 00:07:46 Myslím si, že kolektivní dům v tom
    ideovém záměru, jak bych řekl,
  • 00:07:51 tedy ta jídelna pro všechny,
    to snad nefungovalo nikdy.
  • 00:07:55 To měl být takový vzorový barák.
  • 00:07:59 Všichni ti obyvatelé se měli
    stravovat v restauraci, kolektivně.
  • 00:08:06 A ta malinká kuchyňka, ta sloužila
    jenom na ty snídaně a večeře.
  • 00:08:12 Ovšem koho to tenkrát mohlo
    napadnout,to jsme nemohli pochopit.
  • 00:08:16 Protože tenkrát,
    když bylo všechno na lístky,
  • 00:08:19 kdo by si to mohl dovolit,
    chodit denně do restaurace.
  • 00:08:25 -Vždycky pamatuji,
    že dole byla restaurace,
  • 00:08:27 potom vysokoškolská menza
    a dnes je z toho kulturní sídlo
  • 00:08:32 města Zlína a alternativa
    jako výstavní síň.
  • 00:08:35 Což je asi ideální řešení.
  • 00:08:39 -V té části jsou klubovny,
    jsou tam herny a studovny dokonce.
  • 00:08:43 Kdy se počítalo s tím,
    že se lidé vrátí z práce
  • 00:08:47 a budou tam spolu hrát
    společenské hry, budou hrát šachy.
  • 00:08:52 Budou tady přednášky.
    Že se budou vzdělávat po práci.
  • 00:08:56 Budou společně večer trávit čas.
    Taková byla myšlenka.
  • 00:09:01 Vy se tomu smějete,
    ale teoreticky je to hezké.
  • 00:09:05 Tady je dnes sál alternativy,
    víceúčelový sál pro kulturní akce
  • 00:09:10 a tady vlastně byla ta původní
    jídelna, později restaurace.
  • 00:09:13 Tady v této části byly záchody,
    které jsou tam i dnes.
  • 00:09:17 -Bylo to tam občas pozvracený,
    ta vstupní hala.
  • 00:09:24 Scházela se tam na konci
    60 let taková ta zlatá mládež.
  • 00:09:31 Máničky a podobně.
  • 00:09:33 Tenkrát jsem jim záviděl ty vlasy,
    protože jsem je mít nemohl.
  • 00:09:38 -Typická vykřičená hospoda.
    Klasická hospoda.
  • 00:09:40 Pivo, chlapi, když skončili
    a rozcházeli se jeden stál
  • 00:09:45 nám pod okny, další na křižovatce
    a domlouvali se navzájem
  • 00:09:50 v tom nočním tichu, že zítra
    tady budou zase sedět v hospodě.
  • 00:09:57 -Architekt Voženílek
    možná byl větší vizionář,
  • 00:10:00 než realista v tuto chvíli.
  • 00:10:02 A domníval se, že kolektivní dům
    padne na úrodnou půdu v té době.
  • 00:10:08 -Toto aby bylo
    bez jakýchkoliv proměn.
  • 00:10:15 No tak,
    je to zákonem chráněná památka.
  • 00:10:22 Ale každý už si to
    upravuje podle svého.
  • 00:10:24 Někteří si už dokonce vybourávají
    tady tuto zeď aby to měli tak,
  • 00:10:29 jak jsou dnes ty moderní byty.
  • 00:10:33 Kuchyně že je prakticky
    součástí obývacího pokoje.
  • 00:10:38 -Jestli je to nějaká stavba,
    která je nějakým způsobem unikátní,
  • 00:10:41 tak je unikátní. Dobrý.
    Ale k čemu mě,
  • 00:10:44 když tady žiju teď,
    je k něčemu,
  • 00:10:47 že to bude někde zapsané,
    nebo že se na to budou
  • 00:10:50 chodit dívat lidi.
    K čemu mě to je?
  • 00:10:52 Že žijete v muzeu.
    Žiju v muzeu. Tak žiju v muzeu.
  • 00:10:57 -Já jsem měl třeba zájem si místo
    vany nainstalovat sprchový kout.
  • 00:11:05 Bavil jsem se o tom se sousedem,
    ten řekl,ať se o to ani nepokouším,
  • 00:11:09 že on byl zažádat
    a že mu to zamítli.
  • 00:11:12 Přitom vím,
    že v některých bytech určitě jsou.
  • 00:11:14 Takže kdo se moc ptá, moc se dozví.
  • 00:11:22 -Podlaha je původní,
    ty lišty jsou původní.
  • 00:11:24 A tohle je ta pohyblivá
    dřevěná příčka, která byla schopná
  • 00:11:28 být pohyblivá, nebo přemístitelná.
    Ta je také původní z toho období.
  • 00:11:37 Takže si majitel
    mohl volit velikost bytu,
  • 00:11:39 jak vidíte je to propojené
    s ložnicovou částí a vlastně to je
  • 00:11:43 ta celá buňka, která to završuje.
  • 00:11:45 A přes to, že ten nábytek už
    tady je už z pozdějšího období,
  • 00:11:48 tak je patrné,
    jakým způsobem to bylo funkční.
  • 00:11:51 Vestavěné skříně
    vpravo jsou původní.
  • 00:11:55 Zmizela tady ta příčka.
  • 00:11:57 -No jo, tak to asi budu muset
    dát do původního stavu.
  • 00:12:02 Máte ji někde schovanou?
  • 00:12:03 -No ona tam je. ale já jsem to
    jenom takhle zakamufloval.
  • 00:12:06 Na to se takhle nedalo dívat.
  • 00:12:11 Bohužel. Já když tady žiju 36 let,
    tak do toho musím dát nějaký prachy
  • 00:12:15 Ale oni potom po mě budou chtít,
    abych to dal do původního stavu.
  • 00:12:19 Takže já jsem do toho
    narval nějakých 300 000,-
  • 00:12:24 protože všechny tři pokoje
    jsem nějakým způsobem předělal,
  • 00:12:28 tak co z toho mám?
  • 00:12:31 -A tady je snížený podhled
    a v tom podhledu můžete vidět
  • 00:12:34 tu větrací mřížku,
    která je součástí té klimatizace.
  • 00:12:40 Ale kravál je tady slušný,
    z té strojovny.
  • 00:12:42 A to nejenom tady i o patro výš,
    tam jim to hučí přímo na chodbě.
  • 00:12:50 Nevím jak to snášejí t nájemníci,
    jestli jim to vevnitř nevadí,
  • 00:12:53 ale to odsávání je tady
    dost nešťastně řešené.
  • 00:12:57 A není tak funkční,
    jak by mělo být.
  • 00:13:12 Já neříkám,
    že je tady špatné bydlení.
  • 00:13:16 Já jsem spokojený s tím , co je.
  • 00:13:19 Ta klimatizace někdy jede,
    někdy nejede. Výtah někdy jede,
  • 00:13:23 někdy nejede. Měsíc třeba nejede.
    Jede druhý,ale je tady 100 rodin.
  • 00:13:29 Tady v tomhle baráku neexistuje
    domovník, já si myslím.
  • 00:13:34 -To všechno už dosloužilo.
    To potrubí, co tady bylo vedené.
  • 00:13:38 My už jsem sami tady
    byli tak 4x vytopení.
  • 00:13:42 Stačilo, aby praskla ta trubka
    v koupelně a v momentě tekla voda
  • 00:13:46 po stropech partajím pod námi.
    To bylo ve vícero bytech.
  • 00:13:53 Už to dosloužilo.
  • 00:13:55 Zatím je tento dům zahrnut pořád
    do památkové péče nemovitostí.
  • 00:14:00 Tak jsem ráda, že nemusíme
    zatím odkupovat byty.
  • 00:14:05 Ale pořád nad námi visí
    Damoklův meč, pořád máme strach,
  • 00:14:09 že se nedohodnou s památkáři
    a zruší to dobré, co tady je
  • 00:14:13 a že nás asi budou tlačit
    do odkoupení bytů,
  • 00:14:17 na které mnozí lidé
    odtud nebudou mít.
  • 00:14:22 -Tady se dříve vyhlásila brigáda.
  • 00:14:24 Já nevolám po tom, aby se
    vrátily časy před listopadem,
  • 00:14:26 ale tenkrát spousta věcí šla,
    které dnes nejdou. Obávám se,
  • 00:14:31 že kdyby se ty byty měly prodávat,
    jako že snad nebudou,
  • 00:14:35 tak se nejsme schopni ty
    všechny rodiny domluvit. Určitě ne.
  • 00:14:44 Žijete zde kolektivně,
    nebo individuálně?
  • 00:14:48 Tady? Individuálně.
  • 00:14:53 Tedy žena a děti. A tím to končí.
  • 00:14:56 Navštěvujete se tady s někým?
  • 00:14:58 Ne. To ne.
  • 00:15:00 Proč to nakonec nevyšlo?
  • 00:15:03 Protože to byl zřejmě velký diktát
    architektů bez praktické stránky,
  • 00:15:07 kdy tady byla myšlenka,
    že tady budou bydlet
  • 00:15:11 v takových buňkách individuálních
    a společné budou mít od prádelny,
  • 00:15:14 jídelny, výchovy dětí,
    zábavy vlastně všechno.
  • 00:15:19 Kroužky budou mít
    ve společenských místnostech,
  • 00:15:22 budou se společně koupat,
    společně opalovat.
  • 00:15:25 Užívat si letní rekreaci.
    Ale člověk je individualita.
  • 00:15:28 Myslím, že je to vidět
    už na dětech v mateřské školce,
  • 00:15:31 nebo v těch kolektivních jeslích,
    které tady jsou.
  • 00:15:34 Když se člověk podívá
    na tu zahradu, tak on si každý
  • 00:15:36 hraje se svou hračkou
    a nerad ji půjčuje jinému.
  • 00:15:39 A ta individualita toho člověka
    se vlastně projevuje v tom životě
  • 00:15:43 a nemůžou být věci
    neustále společné.
  • 00:15:46 Chov všech domácích
    zvířat není povolen.
  • 00:15:49 Čištění domácích potřeb
    a obuvi na chodbách není dovoleno.
  • 00:15:53 Klepání koberců
    jen na vyhrazených místech.
  • 00:15:57 Štítky, vývěsní tabule,
    schránky, kukátka do dveří
  • 00:16:00 nesmí být obyvateli
    libovolně umísťovány.
  • 00:16:04 Nedopustíš zahmyzení svého bytu
    a tak celého domu.
  • 00:16:08 Toto vyžaduje naprostou čistotu
    zvláště u staršího zařízení,
  • 00:16:11 které je potřeba dezinfikovat.
  • 00:16:17 Na každé etáži tato plastika je.
  • 00:16:21 Ale tento detil:
    "buduj vlast,posílíš mír"
  • 00:16:24 Toto čtu asi poprvé, co tady
    za celou dobu žiju od mládí.
  • 00:16:28 Nikdy jsem si toho
    ani pořádně nevšiml.
  • 00:16:29 Z toho je vidět,
    jaký to mělo význam.
  • 00:16:32 Ještě tu zahradu, prosím.
  • 00:16:35 Zahrada je určena k pohodlí
    a osvěžení obyvatel.
  • 00:16:38 Šetřete ji a neničte ji.
    Choďte po chodnících.
  • 00:16:41 V Gottwaldově, 21.6. 1951. Svit,
    národní podnik Gottwaldov Zlín.
  • 00:16:51 Skryté titulky
    Martina Vrbská
  • 00:16:52 .

Související