iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 6. 2020
21:05 na ČT24

1 2 3 4 5

3 hlasy
9726
zhlédnutí

Historie.cs

Dějiny meteorologie v českých zemích

Pavel Lipina — Miloslav Müller — Radim Tolasz

Jasno, tu a tam vichřice. Jak u nás na obloze bylo, je a bude? A jak bylo na Hromové hoře ve 20. století?

52 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:01 HISTORIE.CS
    JASNO, TU A TAM VICHŘICE
  • 00:00:15 -Julinko, jak bude? Slunečno?
  • 00:00:18 Samozřejmě, slunečno.
  • 00:00:37 -Dobrý den, vítejte u dalšího
    vydání pořadu Historie.cs.
  • 00:00:40 Před 100 lety byl založen
  • 00:00:43 Československý státní ústav
    meteorologický,
  • 00:00:45 čili předchůdce toho dnešního
  • 00:00:47 Českého
    hydrometeorologického ústavu.
  • 00:00:50 My si dnes budeme povídat o tom,
  • 00:00:52 jak se po celé to století
    kvalifikovaně snažili
  • 00:00:54 meteorologové měřit
    a především předpovídat počasí.
  • 00:00:57 Našimi dnešními hosty jsou...
  • 00:00:59 Pavel Lipina z Českého
    hydrometeorologického ústavu.
  • 00:01:02 -Dobrý den.
  • 00:01:04 -Je tady také jeho kolega
    Radim Tolasz.
  • 00:01:06 -Dobrý den.
  • 00:01:08 -A Miloslav Müller z Ústavu
    fyziky atmosféry Akademie věd
  • 00:01:12 a Přírodovědecké fakulty
    Univerzity Karlovy.
  • 00:01:14 -Dobrý den.
  • 00:01:16 -100 let je krásné, kulaté číslo,
  • 00:01:18 ale ta historie meteorologie
    se píše už daleko dříve,
  • 00:01:21 už v antice, za Arabů.
  • 00:01:24 V 17. století dochází
    k jejímu rozkvětu.
  • 00:01:27 Jak ta první měření vypadala?
  • 00:01:29 Co měli meteorologové
    tehdy k dispozici?
  • 00:01:32 Co dokázali odhadnout?
  • 00:01:34 -Před tím 17. stoletím,
    a všechno, co bylo starší,
  • 00:01:37 tak to jsou vlastně
    jenom záznamy pozorování,
  • 00:01:39 to znamená,
    většinou se nic neměřilo.
  • 00:01:42 Záznamy byly toho rázu,
    že si třeba všímaly,
  • 00:01:49 jaká byla úroda, extrémní jevy,
    povodně,
  • 00:01:51 popřípadě bylo spoustu informací
    třeba
  • 00:01:54 k významným historickým bitvám,
    popřípadě k lékařství.
  • 00:01:59 Pokud půjdeme, já nevím,
    třeba do českých zemí,
  • 00:02:02 tak tam máme první záznamy
    z opisů Kosmovy kroniky,
  • 00:02:07 kdy třeba kolem toho roku 975,
  • 00:02:10 to jsou takové první záznamy
    o tom,
  • 00:02:12 jak vypadalo asi naše klima.
  • 00:02:15 Známá je třeba interpretace
    výskytu prvního tornáda
  • 00:02:19 na našem území, rok 1115.
  • 00:02:22 A také 900 let uplynulo
  • 00:02:25 od takové první zaznamenané
    povodně na řece Vltavě v roce 11.
  • 00:02:31 -To znamená,
    vy hovoříte o tom a),
  • 00:02:34 o tom pozorování, ale co to b)?
  • 00:02:37 Dokázali už tehdy
    něco odhadnout dopředu?
  • 00:02:41 -Já si myslím, že určitě
    i v té době vznikaly
  • 00:02:44 třeba různé pranostiky,
    na základě pozorování lidí,
  • 00:02:48 kteří bydleli na určitém místě,
    ze znalosti toho místa si myslím,
  • 00:02:52 že byli schopni nějakým způsobem
    odhadnout,
  • 00:02:55 jak se počasí bude vyvíjet.
  • 00:02:57 -Byly takové první pokusy
    o konstrukci
  • 00:02:59 takzvaných stoletých kalendářů,
    tomu se věnovali astronomové.
  • 00:03:06 Ti vždycky rok dopředu
    dávali informaci o tom,
  • 00:03:09 jaké bude počasí
    v kterém jednotlivém dni,
  • 00:03:11 takže by se dalo říct,
    že byli lepší než my,
  • 00:03:13 to my na rok dopředu nedokážeme.
  • 00:03:15 Ale taky jim lidé hodně nadávali,
    protože jim to vůbec nevycházelo.
  • 00:03:19 -Protože za tím byla víra,
    že počasí se pravidelně opakuje,
  • 00:03:23 ale nic takového
    samozřejmě neplatí.
  • 00:03:28 Ostatně i ty pranostiky,
  • 00:03:30 to slovo pranostika vychází
    ze slova prognostika,
  • 00:03:33 to znamená, je to o prognóze,
    o předpovědi.
  • 00:03:35 Vychází se z předpokladu,
  • 00:03:37 že tedy příští rok
    bude takové počasí,
  • 00:03:39 jako bylo v uplynulých letech.
  • 00:03:41 Ale samozřejmě,
    každé jaro je jiné.
  • 00:03:43 Den ode dne záleží na cirkulaci,
    proudění vzduchu,
  • 00:03:47 na dalších podmínkách
    v atmosféře.
  • 00:03:49 To samozřejmě ta pranostika
    nemůže postihnout.
  • 00:03:52 Takže spolehnout se,
    plánovat svatbu podle pranostiky,
  • 00:03:55 to by skutečně
    nebyl dobrý nápad.
  • 00:03:57 -Navíc teď se mění klima,
    k tomu se také dostaneme později,
  • 00:04:01 takže možná bychom to mohli
    přepisovat ve stylu, já nevím,
  • 00:04:04 Medardova kápě, ani nekápne.
  • 00:04:06 Je něco takového,
    že dochází k tomu posunu počasí?
  • 00:04:10 -Dalo by se říct, že určitě ano,
    protože tím, jak se mění klima,
  • 00:04:14 tak se samozřejmě
    posunují i ta pozorování,
  • 00:04:17 která byla na začátku
    těch pranostik.
  • 00:04:20 Musíme si ale uvědomit,
  • 00:04:22 že ty pranostiky
    mívaly lokální platnost,
  • 00:04:24 vztahovaly se k nějakému času,
    tím, jak se mění klima,
  • 00:04:27 tak vlastně ten čas
    se může posunovat,
  • 00:04:29 ale posunují se i ty regiony,
    kde se vyskytuje takové počasí.
  • 00:04:33 To znamená, ty pranostiky
    z dnešního pohledu
  • 00:04:35 už se nedají brát
    jako předpověď,
  • 00:04:37 ale na druhou stranu hodně
    těch pranostik popisuje něco,
  • 00:04:41 čemu my říkáme meteorologické
    singularity, platí dodnes.
  • 00:04:44 To je třeba ta Medardova kápě,
    nebo svatá Anna, chladna z rána.
  • 00:04:48 To má logická meteorologická
    vysvětlení, že to tak funguje,
  • 00:04:51 ale určitě to tak nefunguje
    v ten konkrétní den,
  • 00:04:54 na kdy je ta pranostika
    konstruována.
  • 00:04:56 -Naši předkové se řídili
    zkušenostmi svých předků.
  • 00:04:59 Některá pranostická rčení
    často skutečně vycházela
  • 00:05:02 z dlouhodobého pozorování počasí
    a záznamů o průběhu počasí.
  • 00:05:06 Tyto pravidelné záznamy
    se začaly považovat
  • 00:05:08 za dostatečný podklad
    k předpovídání počasí.
  • 00:05:11 Například v období od 12.
    do 14. května bude vždy chladno,
  • 00:05:14 přijdou totiž ledoví muži,
    samozřejmě,
  • 00:05:16 že žádní ledoví muži nepřicházejí.
  • 00:05:18 Ale velmi často uprostřed května
  • 00:05:20 se nad střední Evropou
    mění výrazně celkové proudění
  • 00:05:23 a do střední Evropy
    proniká studený, polární vzduch.
  • 00:05:26 -Rok 1775, Klementinum,
    potom observatoř na Lysé hoře,
  • 00:05:31 na Milešovce, v roce 1905.
  • 00:05:33 Jak vypadalo to pozorování,
    měření počasí tady,
  • 00:05:36 na území Rakouska-Uherska,
    respektive v českých zemích,
  • 00:05:40 před těmi 100 a více lety?
  • 00:05:42 -Klementinum
    je jedna z nejdelších řad
  • 00:05:44 ve střední Evropě,
    jsme velmi rádi,
  • 00:05:48 že máme tady
    to průkopnické měření,
  • 00:05:50 které už trvá velmi dlouhou dobu.
  • 00:05:53 Bylo to dáno tím,
  • 00:05:55 že tady bylo centrum ve své
    podstatě jezuitské vzdělanosti,
  • 00:06:00 to znamená, byly tady vazby
    na Itálii, na Toskánsko,
  • 00:06:05 kde vlastně bylo
    centrum evropské vzdělanosti,
  • 00:06:09 kde vyvíjeli přístroje,
    meteorologické,
  • 00:06:13 to byla taková kolébka
    meteorologických přístrojů,
  • 00:06:16 kdy začali vytvářet,
  • 00:06:18 protože měli fyzikální vědomosti
    a byli tam dobří skláři,
  • 00:06:21 začali vyrábět první termoskopy,
  • 00:06:23 což byl vlastně předchůdce
    teploměrů, ale bez stupnic.
  • 00:06:31 A začali vyrábět tyto termoskopy,
    které postupem času,
  • 00:06:34 trvalo třeba 100 let,
  • 00:06:36 než se podařilo vytvořit
    dva stejné teploměry,
  • 00:06:39 aby měřily stejně.
  • 00:06:41 50 let trvalo, než se ustálily
    třeba meteorologické stupnice,
  • 00:06:45 kterých literatura uvádí
    až třeba kolem sedmdesáti.
  • 00:06:48 Takže ty začátky byly velmi těžké.
  • 00:06:51 V době začátku měření Klementina,
    rok 1752,
  • 00:06:56 kdy jsou ty první záznamy,
    ještě ne úplně celá řada,
  • 00:07:02 už ty přístroje, řekněme,
    začaly být takové ustálené,
  • 00:07:05 to znamená,
    mohlo se opakovat měření,
  • 00:07:08 byly vytvořeny první
    meteorologické staniční sítě,
  • 00:07:12 většinou tady po Evropě.
  • 00:07:14 A začalo se zaznamenávat počasí,
  • 00:07:17 takže to je taková
    ta prehistorie měření.
  • 00:07:19 -Nicméně pořád je to,
    jak vás tak poslouchám,
  • 00:07:22 o tom pozorování,
    ještě moc ne o tom předpovídání.
  • 00:07:25 -Vlastně podmínkou toho,
  • 00:07:27 aby bylo možné
    předpovědět počasí, je to,
  • 00:07:29 že ve velice krátkém čase se
    sesbírají data z velkého území.
  • 00:07:33 Zpočátku z Evropy,
    později z celého světa.
  • 00:07:35 A to samozřejmě bylo možné
    teprve v polovině 19. století,
  • 00:07:39 kdy byl vynalezen telegraf,
  • 00:07:41 telegraficky bylo možné
    ty informace shromáždit,
  • 00:07:44 začít kreslit první
    synoptické mapy takzvané
  • 00:07:47 a na základě toho se pokusit
    o první předpovědi.
  • 00:07:49 Takže skutečně ty předpovědi
    jsou záležitostí
  • 00:07:52 tak zhruba 150 let.
  • 00:07:54 -Když se podíváme
    do toho roku 1920,
  • 00:07:56 kdy Státní ústav meteorologický
    dostává razítko,
  • 00:07:59 co má k dispozici,
    jak ty první kroky vypadají?
  • 00:08:03 -První kroky byly těžké,
  • 00:08:05 protože samozřejmě jednak
    skončila první světová válka,
  • 00:08:08 ty sítě pozorovací a vlastně
    všechny struktury státní
  • 00:08:12 byly ve své podstatě
    po válce zdevastované.
  • 00:08:15 Třeba síť
    rakouskouherské monarchie
  • 00:08:18 se zredukovala
    o tři čtvrtiny, z nějakých,
  • 00:08:22 já nevím, 330 na 80, 90 stanic
    kolem toho roku 1918, 1919.
  • 00:08:28 To znamená, to byl jeden takový,
    řekněme, nepříznivý předpoklad.
  • 00:08:32 A trvalo nějakou dobu,
  • 00:08:35 než se podařilo vlastně vytvořit
    ten Státní ústav meteorologický,
  • 00:08:39 byla tam určitá prodleva,
    to znamená, rok a půl,
  • 00:08:42 než se ve své podstatě
    ustálily struktury nové.
  • 00:08:47 Byly tam i jiné problémy,
    samozřejmě.
  • 00:08:49 Zpočátku ústav neměl peníze,
    neměl prostředky, to znamená,
  • 00:08:53 nemohl vybavovat
    ty meteorologické stanice
  • 00:08:55 potřebnými přístroji.
  • 00:08:57 Nejdříve vznikl
    v těch přípravných fázích
  • 00:09:00 jakýsi dotazník
    na stávající stanice,
  • 00:09:02 kde pozorovatelé byli osloveni,
  • 00:09:05 vlastně jestli hodlají dále
    pozorovat pro český ústav,
  • 00:09:09 jaké mají vybavení,
    jaké přístroje.
  • 00:09:12 -Když se už nějak meteorologové
    zabydleli v novém ústavu,
  • 00:09:17 co byli schopni pozorovat,
    předpovídat?
  • 00:09:19 Jaká byla ta náplň práce?
  • 00:09:21 -Ze začátku to bylo
    trošku hektické,
  • 00:09:24 protože Státní ústav
    meteorologický
  • 00:09:27 začínal v Klementinu,
  • 00:09:29 ale záhy se mu podařilo dohodnout
    s Univerzitou Karlovou
  • 00:09:32 a přestěhovali se na Karlov,
  • 00:09:34 k profesoru Hanzlíkovi,
    což bylo velmi výhodné,
  • 00:09:38 protože tam byla observatoř,
    přímo na Karlově,
  • 00:09:43 pro centrální Prahu, která byla
    lépe situována než v Klementinu.
  • 00:09:50 A samozřejmě začínali
    s běžnými přístroji,
  • 00:09:54 pozorování běžných
    meteorologických prvků,
  • 00:09:57 jako je teplota vzduchu,
    úhrn srážek, tlak,
  • 00:10:00 pozorování meteorologických jevů.
  • 00:10:02 Samozřejmě, šlo o to,
  • 00:10:05 ty meteorologické prvky
    a jevy zaznamenat.
  • 00:10:09 Jak říkal kolega,
    samozřejmě posbírat,
  • 00:10:11 aby mohli provozovat
    předpovědi počasí.
  • 00:10:14 -Tak jak to bylo tradičně
    v Rakousku-Uhersku,
  • 00:10:17 tam byly meteorologie
    a hydrologie od sebe odděleny.
  • 00:10:20 Stejně tak tedy
    za první republiky vznikl
  • 00:10:22 Státní ústav meteorologický
    a Státní ústav hydrologický,
  • 00:10:26 takže to měření srážek
    v té husté síti stanic,
  • 00:10:29 která tradičně u nás byla,
  • 00:10:31 už vlastně po roce 1875
    začala být budována,
  • 00:10:34 tak tu vlastně převzal
    ten Státní ústav hydrologický.
  • 00:10:37 A samozřejmě náplní práce
  • 00:10:39 toho Státního ústavu
    meteorologického
  • 00:10:42 byl ten sběr dat
  • 00:10:44 a samozřejmě také zajišťovaní
    například třeba letecké dopravy.
  • 00:10:48 Takže tradičně samozřejmě
    meteorologové sídlí
  • 00:10:51 na letištích,
    protože to je důležité,
  • 00:10:54 a v této době se to silně
    rozvíjelo, tohle využití.
  • 00:10:57 -Tady zaznělo jméno
    Stanislava Hanzlíka.
  • 00:10:59 Je to pro meteorologii
    ta postava, jako třeba,
  • 00:11:02 já nevím, Jaromír Jágr pro hokej
    nebo Otto Wichterle pro vědu?
  • 00:11:06 Je to ten guru
    české meteorologie?
  • 00:11:09 -Myslím si,
  • 00:11:12 že určitě patří mezi
    nejvýznamnější české meteorology,
  • 00:11:15 samozřejmě je otázka vždycky,
    v jaké době kdo působil,
  • 00:11:18 že vlastně i jezuita Stepling,
  • 00:11:20 který zahájil pozorování
    třeba v Klementinu,
  • 00:11:24 byl ve své době, řekněme,
    skoro meteorologické takové eso,
  • 00:11:29 protože předtím
    tady nic takového nebylo.
  • 00:11:32 On rozvíjel tu síť,
    zahájil pozorování.
  • 00:11:34 Samozřejmě postupem času
    to byli další a další lidé.
  • 00:11:38 Ale dá se říct,
  • 00:11:40 že profesor Hanzlík
    byla taková top osobnost,
  • 00:11:42 řekněme, meteorologie.
  • 00:11:47 A vlastně v počátcích Státního
    ústavu meteorologického.
  • 00:11:50 On vlastně před 100 lety
    položil základy synoptiky.
  • 00:11:53 -Tak on působil v zahraničí,
    působil v Německu,
  • 00:11:56 ve Spojených státech,
    ve Vídni potom,
  • 00:11:58 odtamtud se vracel do Česka,
    získal spoustu zkušeností.
  • 00:12:03 Ty jeho práce se vlastně
    zařadily v té své době,
  • 00:12:08 to znamená
    na začátku 20. století,
  • 00:12:11 mezi ty objevné práce tehdejší
    synoptické meteorologie.
  • 00:12:15 On se zabýval tlakovými útvary,
  • 00:12:18 konkrétně především
    anticyklonami, tlakovými výšemi,
  • 00:12:21 dokázal vlastně rozpoznat ty,
  • 00:12:23 které jsou tvořené studeným
    vzduchem a teplým vzduchem,
  • 00:12:26 jejich vlastnosti.
  • 00:12:28 Dokázal k tomu využít vlastně
    měření z horských stanic,
  • 00:12:31 což my si musíme uvědomit,
  • 00:12:34 že v té době vlastně
    meteorologové vůbec nevěděli,
  • 00:12:36 jaké jsou vlastnosti vzduchu
    nad nimi,
  • 00:12:39 měli pouze měření
    z přízemních stanic.
  • 00:12:41 On to vlastně tak trošku obešel
    tím,
  • 00:12:43 že použil ty horské stanice,
  • 00:12:45 dokázal vlastně popsat
    tu vertikální strukturu
  • 00:12:48 těch tlakových útvarů.
  • 00:12:50 -Naše stanice je nejstarší
    horskou meteorologickou stanicí
  • 00:12:53 v České republice.
  • 00:12:55 Byla vybudována
  • 00:12:57 na popud horského spolku
    v u Teplicích
  • 00:12:59 a doporučena i Ústředním ústavem
  • 00:13:02 pro meteorologii
    a geomagnetismus ve Vídni
  • 00:13:04 jako vhodný doplněk
    mezi stanicemi,
  • 00:13:06 které se nacházejí v údolích,
    a vysokohorskými stanicemi.
  • 00:13:10 Stavba začala v roce 1903,
    skončila v roce 1904,
  • 00:13:15 poměrně rychle ji vybudovali,
    i přes nepříznivé počasí.
  • 00:13:19 Od 1. 1. 1905
    se tady nepřetržitě měří
  • 00:13:21 až do současnosti.
  • 00:13:23 Úplně na začátku se ta data
    předávala telegraficky
  • 00:13:26 do toho Ústředního ústavu
  • 00:13:28 pro meteorologii
    a geomagnetismus ve Vídni.
  • 00:13:31 Zároveň byla i archivovaná tady
  • 00:13:33 a vydávaná v takzvaných
    meteorologických ročenkách,
  • 00:13:35 takže všechna
    ta data máme k dispozici.
  • 00:13:38 Úplně na začátku
    tady byl jeden pozorovatel,
  • 00:13:40 který dokonce,
    pomáhala mu manželka,
  • 00:13:42 měřil třikrát denně,
    v termínech 7, 14 a 21 hodin.
  • 00:13:45 V současné době
    tady máme pět pozorovatelů,
  • 00:13:48 kteří měří nepřetržitě,
  • 00:13:50 každou hodinu se odesílá
    ta informace
  • 00:13:52 o stavu a průběhu počasí
    v minulé hodině
  • 00:13:54 do centra Českého
    hydrometeorologického ústavu
  • 00:13:56 a odtamtud putují ta data
    do celosvětové výměnné sítě
  • 00:14:00 meteorologických měření
    a pozorování.
  • 00:14:02 V celé té už více než 115 let
    dlouhé řadě
  • 00:14:05 máme jenom několik málo výpadů.
  • 00:14:07 Ten první výpadek
    byl v roce 1917,
  • 00:14:09 kdy v lednu se tady neměřilo,
  • 00:14:11 protože došlo na stanici uhlí
    a pozorovatel utekl před zimou.
  • 00:14:15 Jinak stanice přežila první
    světovou válku bez problémů,
  • 00:14:18 protože pozorovatel byl
    zproštěn vojenské služby.
  • 00:14:21 A další výpadek
    máme až v září 1938,
  • 00:14:24 kdy pozorovatel
    opustil stanici po mobilizaci,
  • 00:14:26 měsíc trvalo,
  • 00:14:28 než si observatoř převzala
    Říšská povětrnostní služba.
  • 00:14:31 Stanice pak fungovala
    pro říšské civilní,
  • 00:14:33 ale i vojenské letectví.
  • 00:14:35 Ten pozorovatel,
    co při mobilizaci opustil stanici,
  • 00:14:38 tak tady bydlel dokonce 25 let,
    po mobilizaci tedy odešel,
  • 00:14:41 i když byl německé národnosti,
    pak byl odsunut v roce 1945.
  • 00:14:45 Tyto dva výpadky jsou vlastně
    jediné v celé té 115leté řadě,
  • 00:14:48 takže naše řada
    je poměrně unikátní.
  • 00:14:55 -Vy jste říkali,
  • 00:14:57 že důležité je měření hodnot
    v dlouhém časovém období.
  • 00:15:00 Já jsem tady našel jednu zmínku,
    která zní:
  • 00:15:02 A v zimě nebylo sněhu ani deště.
  • 00:15:04 To je zmínka, která se dá
    použít na zimy z posledních let.
  • 00:15:10 Ale trochu problém je,
    že ona se váže k roku 1091
  • 00:15:14 a je právě také v té Kosmově
    kronice zaznamenána.
  • 00:15:17 Lze z toho něco vyvodit?
  • 00:15:19 Že třeba ty dnešní zimy
    nejsou tak mimořádné,
  • 00:15:22 když už před 1000 lety
    byly podobné?
  • 00:15:24 -To bych
    z toho určitě nevyvozoval,
  • 00:15:26 protože tyto záznamy
    o extrémních událostech,
  • 00:15:29 které máme k dispozicí,
    nejenom z těch předpřístrojových,
  • 00:15:33 ale třeba i z 18., 19. století,
  • 00:15:35 tak my dnes z toho už můžeme
    docela dobře analyzovat to,
  • 00:15:38 že takové zimy,
  • 00:15:40 jako se třeba vyskytuje
    letošní zima,
  • 00:15:42 se samozřejmě ve střední Evropě
    vždycky vyskytovaly.
  • 00:15:45 Ale problém byl, že se vyskytly
    jednou za 20, 30 let.
  • 00:15:47 V posledních letech se vyskytují
    téměř každoročně,
  • 00:15:50 s nějakými výjimkami,
  • 00:15:52 například sezona 2005 a 06 není
    tak dávná, byla hodně sněhová.
  • 00:15:55 Takže já bych z toho
    určitě nevyvozoval to,
  • 00:15:58 že bychom mohli být klidnější,
    protože už Kosmas věděl,
  • 00:16:01 že v zimě nemusí být sníh,
    tak nás to nemusí rozčilovat.
  • 00:16:04 Není to pravda,
    my máme problém s tím,
  • 00:16:06 že vlastně tyto extrémy
    se teď vyskytují častěji
  • 00:16:09 a jsou intenzivnější.
  • 00:16:11 -Je tam ještě ten aspekt toho,
  • 00:16:13 že pokud by to bylo něco
    pravidelně se vyskytujícího,
  • 00:16:16 tak by to tam ten Kosmas nenapsal,
    a teď jenom tedy ještě,
  • 00:16:19 když jsme konkrétně
    u této poznámky,
  • 00:16:21 tak není vůbec jisté,
    jestli to je Kosmovo pozorování,
  • 00:16:24 protože ta zmínka se vyskytuje
    pouze v některých opisech
  • 00:16:27 té Kosmovy kroniky.
  • 00:16:29 Čili možná je to dokonce
    pozdější přípis.
  • 00:16:31 Ale to neznamená to,
    co říkal pan kolega Tolasz,
  • 00:16:34 že by se ty zimy v minulosti
    nevyskytovaly, vyskytovaly se,
  • 00:16:37 ale ta jejich četnost
    byla jiná než v současnosti.
  • 00:16:39 -Já se právě snažím
    vypíchnout ty extrémy.
  • 00:16:42 V České republice
    to je přes 80 stupňů,
  • 00:16:44 minus 42 stupňů z roku 29.
  • 00:16:48 A naopak zase přes 40 stupňů
    z roku 2012.
  • 00:16:52 O čem ta maxima vypovídají?
    Dá se z nich něco usuzovat?
  • 00:16:56 -Můžeme z toho usuzovat
    úplně totéž,
  • 00:16:59 co z toho záznamu
    Kosmovy kroniky,
  • 00:17:01 že extrémy se vyskytovaly
    vždycky.
  • 00:17:04 Ale na druhou stranu
    s tou změnou klimatu vidíme,
  • 00:17:07 že teď bývají
    v posledních desetiletích
  • 00:17:09 překonávány hlavně
    ty rekordy vyšších teplot,
  • 00:17:12 ne ty nižších teplot,
  • 00:17:14 takže by se to
    z toho dalo usuzovat.
  • 00:17:16 Ovšem každopádně druhá varianta
    vysvětlení je,
  • 00:17:19 že my jsme v té době,
    v těch 20. letech,
  • 00:17:22 o tom by mohl povykládat Pavel,
    neměli tak hustou síť měření,
  • 00:17:25 jako máme dneska, to znamená,
  • 00:17:28 to, že se tam
    ten extrém podařilo zachytit,
  • 00:17:30 bylo hodně náhodné,
    mohlo se klidně stát,
  • 00:17:33 že podobných extrémů
    bylo v té době více.
  • 00:17:35 Ale tím,
    že máme dneska hustší síť,
  • 00:17:37 tak můžeme v podstatě říct,
  • 00:17:39 že to byla
    opravdu mimořádná situace.
  • 00:17:43 -Možná trochu sentimentálně
    můžeme zavzpomínat
  • 00:17:45 na ty ladovské zimy, které
    v té současnosti už nevidíme.
  • 00:17:50 Já ještě sám pamatuji
    dva metry sněhu na Šumavě,
  • 00:17:53 které tam byly naprosto běžně,
    dneska už ani náhodou.
  • 00:17:56 Čili kdy byly takové
    ty opravdu třeskuté zimy?
  • 00:17:59 -Už jsme vzpomínali ta 20. léta,
  • 00:18:02 pokud bychom šli
    do toho pozdějšího období,
  • 00:18:04 tak třeba taková velice
    výrazná zima byla v roce 1985,
  • 00:18:08 tehdejší leden byl velice
    chladný a velice sněžný.
  • 00:18:11 A potom ta zmínka
    o té ladovské zimě,
  • 00:18:13 to byl právě rok 2006,
  • 00:18:16 kdy potom vlastně
    ta tající sněhová pokrývka
  • 00:18:18 způsobila silné povodně v Česku.
  • 00:18:20 -Říká se, že velké mrazy
    byly také
  • 00:18:23 za druhé světové války u nás.
  • 00:18:25 -Byly, tam se taky opakovaly,
    ta 40. léta byla chladná,
  • 00:18:29 opakovaly se tam
    i potom na jaře povodně,
  • 00:18:32 dost často, téměř každým rokem.
  • 00:18:35 -Ještě třeba rok 56
    byl takový docela chladný.
  • 00:18:40 A ještě, kdybych se vrátil
    k tomu roku 29,
  • 00:18:44 ten byl ve své podstatě
    velmi zajímavý,
  • 00:18:46 protože v únoru byl ten
    český rekord v Litvínovicích,
  • 00:18:49 v Českých Budějovicích nebo
    v součásti Českých Budějovic,
  • 00:18:53 a třeba říjnový rekord
    České republiky
  • 00:18:56 je taky z Litvínovic
    u Českých Budějovic,
  • 00:18:58 kdy je nejvyšší teplota dodnes
    30,3 v říjnu pro měsíc říjen.
  • 00:19:03 Takže ten rok byl opravdu,
    řekněme, velmi zajímavý.
  • 00:19:06 -Takhle viděla poslední odpoledne
    předchozího roku
  • 00:19:08 kamera Televizních novin.
  • 00:19:10 Nabádala nás, abychom právě
    dnes nepřecenili své síly.
  • 00:19:15 Silvestr 78. roku měl být
    tím nejveselejším dnem v roce.
  • 00:19:20 Málokoho v těch chvílích napadlo,
    aby se podíval z okna na teploměr.
  • 00:19:24 Proč také, vždyť ještě
    před několika hodinami
  • 00:19:27 ukazoval téměř
    všude 7 až 10 stupňů nad nulou.
  • 00:19:32 -Přejeme vám v příštím roce
    mnohem lepší klima,
  • 00:19:35 vždyť nám letos propršelo léto,
    ba i zima.
  • 00:19:38 Přesto budeme předpovídat
    denně jako dosud,
  • 00:19:42 proroci vždy byli biti,
    to je i náš osud.
  • 00:19:49 -A takové bylo probuzení.
  • 00:19:52 Z 10 nad nulou je teď v Praze
    minus 20.
  • 00:19:55 Na Chopku rtuť teploměru
    klesla ke třicítce.
  • 00:19:59 -Možná můžeme ještě,
    když jsme u těch extrémů,
  • 00:20:01 kuriozit, připomenout
    tu zimu 78, 79, Silvestra,
  • 00:20:06 kdy došlo k té změně teplot,
  • 00:20:08 z těch plusových
    na silně minusové.
  • 00:20:11 Já si to docela živě pamatuji,
  • 00:20:13 protože jsem se vracel
    ze Silvestra
  • 00:20:16 asi 15 kilometrů pěšky,
    došel jsem ještě za tepla,
  • 00:20:19 ráno jsem se vzbudil
    a nestačil jsem se divit.
  • 00:20:22 Co se tehdy stalo?
  • 00:20:24 -Tehdy vlastně můžeme použít
    denní přehled počasí
  • 00:20:27 ze Silvestra,
  • 00:20:29 kdy je tam uváděno
    výrazné frontální rozhraní
  • 00:20:33 mezi značně studeným vzduchem
    nad severní Evropou
  • 00:20:36 a teplým vzduchem
    nad Evropou jižní,
  • 00:20:38 leží na severní hranici
  • 00:20:40 Československé
    socialistické republiky.
  • 00:20:43 Takže tehdy skutečně ta situace
    byla velmi zvláštní tím,
  • 00:20:47 že na severu
    byl velice studený vzduch,
  • 00:20:50 na jihu byl velice teplý vzduch.
  • 00:20:52 Došlo vlastně k prolomení
    tohoto rozhraní
  • 00:20:56 a zatečení
    toho studeného vzduchu,
  • 00:20:59 takže to ochlazení bylo
    vlastně skoro o 30 stupňů.
  • 00:21:02 Tady třeba můžeme vidět
    hodnotu z Chebu,
  • 00:21:05 kde vlastně z plus 8
    se dostáváme na minus 20.
  • 00:21:10 -Hora Milešovka je se svou
    výškou 837 metrů nad mořem
  • 00:21:13 nejvyšší horou
    Českého středohoří.
  • 00:21:15 Návštěvníci oceňují
    hlavně krásný výhled
  • 00:21:17 do celého Českého středohoří
    i do širých Čech.
  • 00:21:21 Ocenil to dokonce
    i známý přírodovědec
  • 00:21:23 Alexander von Humboldt,
    který sem několikrát vystoupal.
  • 00:21:27 Označil pohled z Milešovky
    jako třetí nejhezčí,
  • 00:21:29 který ve světě viděl.
  • 00:21:31 Ty první dva jsou nejspíš
    někde z Jižní Ameriky,
  • 00:21:34 od pramenů Orinoka.
  • 00:21:36 Hora Milešovka je typická
    svým kuželovitým tvarem,
  • 00:21:38 který je pro nás zajímavý tím,
  • 00:21:41 že proudění,
    které proudí okolo Milešovky,
  • 00:21:44 tak má spíš tendenci
    tu horu obtékat,
  • 00:21:46 než by ji přetékalo,
  • 00:21:48 jako je tomu třeba
    u hřebene Krušných hor,
  • 00:21:50 kde ten vzduch prostě
    musí přetékat ty Krušné hory,
  • 00:21:53 kdežto Milešovku obtéká.
  • 00:21:55 Proto to měření tady na stanici
    je přibližně srovnatelné
  • 00:21:58 s měřením v té okolní atmosféře,
  • 00:22:00 které není tolik ovlivněno
    tím třením o zemský povrch.
  • 00:22:03 A proto je tedy Milešovka
  • 00:22:05 největrnější meteorologickou
    stanicí v Čechách.
  • 00:22:08 Nikoli největrnějším kopcem,
    jak se obvykle bohužel říká.
  • 00:22:11 To by byla Sněžka.
  • 00:22:13 Ale na Sněžce
    nejsou systematická měření,
  • 00:22:15 proto tedy systematická
    největrnější měření v Čechách
  • 00:22:18 jsou na Milešovce.
  • 00:22:20 Sněhu tu nemíváme moc,
    protože díky tvaru hory,
  • 00:22:22 jak jsme špičatá hora,
  • 00:22:24 tak zase ten vítr
    nás jako obtéká,
  • 00:22:27 kdežto hřeben například Beskyd,
    ty jsou takové typické,
  • 00:22:30 tak na Lysé hoře je spousta sněhu,
  • 00:22:32 protože ten vzduch
    musí stoupat přes ty hory,
  • 00:22:35 tam vypadává spousta sněhu
    na tom hřebeni těch Beskyd,
  • 00:22:39 to znamená, na Lysé hoře
    mívají i přes dva metry sněhu.
  • 00:22:42 Náš rekord je asi 110 centimetrů
    sněhu jednou za 115 let.
  • 00:22:46 Takže toho sněhu tady nemíváme
    tolik jako na hřebenech hor.
  • 00:22:49 Na rozdíl od sněhu
    si tady užijeme větrného počasí
  • 00:22:52 a taky bouřlivého počasí.
  • 00:22:54 Stanice patří mezi stanice,
    kde pozorujeme nejvíc bouřek.
  • 00:22:57 Je to díky tomu,
  • 00:22:59 že tady Krušné hory
    a České středohoří
  • 00:23:02 podněcují vznik těch bouřek
    a taky široko daleko vidíme,
  • 00:23:05 takže vidíme
    velké množství bouřek.
  • 00:23:07 Taky se německy říká
    Milešovce Donnersberg,
  • 00:23:10 jakožto Hromová hora,
  • 00:23:12 protože těch bouřek tady v okolí
    skutečně pozorujeme hodně.
  • 00:23:15 -Jak spolehlivé
    jsou takové ty krátkodobé,
  • 00:23:18 24hodinové předpovědi?
  • 00:23:21 Ono se říká, až z 95 procent,
    je to tak?
  • 00:23:23 To je poměrně velká přesnost.
  • 00:23:25 -Ono toto číslo je samozřejmě
    problematické s tím,
  • 00:23:29 jak to zadefinujeme,
    takže toto číslo je uváděno,
  • 00:23:32 týká se to předpovědi
    teploty vzduchu,
  • 00:23:34 která vždycky se uvádí
    v rozmezí několika stupňů.
  • 00:23:38 A pak samozřejmém ale
    máme meteorologické prvky,
  • 00:23:41 které jsou předpovídatelé
    mnohem obtížněji.
  • 00:23:43 To je třeba množství srážek,
  • 00:23:45 kde abychom dosáhli
    takovéto schopnosti,
  • 00:23:48 že bychom byli schopni říct,
  • 00:23:50 bude to mezi 16 a 18 milimetry
    přesně v Benešově,
  • 00:23:54 tak to při některých situacích
    samozřejmě je nemožné.
  • 00:23:57 Dost možná se to nepodaří
    meteorologům nikdy.
  • 00:23:59 -Bylo to tak vždycky?
  • 00:24:02 Protože mně se zdá
    naprosto laickým pohledem,
  • 00:24:04 jako by docházelo
    k takovému většímu rozbití,
  • 00:24:07 atomizaci toho počasí,
    protože předpověď říká,
  • 00:24:10 bude pršet, já sedím na chatě,
    vidím,
  • 00:24:12 jak od Šumavy na mě jdou mraky,
    a ony uhnou za Svatobor,
  • 00:24:16 u mě ani nekápne, jdu zalévat,
    o kousek dál hodně prší.
  • 00:24:19 To se mi zdá,
    že dřív tolik nebývalo.
  • 00:24:21 -Vy byste mohl konstruovat
    ty pranostiky,
  • 00:24:24 protože to je taková zkušenost,
    kterou jste získal v přírodě,
  • 00:24:27 tím, jak pozorujete,
    a je to pravda.
  • 00:24:29 Souvisí to s tou změnou klimatu,
    o které často mluvíme,
  • 00:24:32 protože my klimatologové
    často hodně nepěkně říkáme,
  • 00:24:35 že se zvyšuje extremita klimatu.
  • 00:24:37 A to v podstatě znamená
    přesně to, co jste řekl,
  • 00:24:40 někde prší, někde neprší.
  • 00:24:42 Najednou je velký skok
    teplotní ze dne na den.
  • 00:24:44 Nám to dělá i jiné problémy,
    například při kontrole dat,
  • 00:24:48 kdy se v těch automatických
    režimech potom tomu systému zdá,
  • 00:24:51 že je to chyba,
    nemusí to být chyba,
  • 00:24:53 takže se tomu musíme
    pořád přizpůsobovat.
  • 00:24:56 Ale souvisí to s tím, co říkáme.
  • 00:24:58 Mění se klima,
    je pořád teplejší a teplejší.
  • 00:25:00 Tím z toho vyplývá,
  • 00:25:02 že je tam více energie
    v té atmosféře,
  • 00:25:04 ta se musí nějakým způsobem
    projevit.
  • 00:25:06 -Ono se zdá, že jak se mění
    to klima, otepluje se,
  • 00:25:09 že budou nebo byly by užitečnější
    dlouhodobější předpovědi,
  • 00:25:12 a to tak dlouhodobé,
  • 00:25:14 že třeba na jaře
    řekneme zemědělcům, bude pršet,
  • 00:25:17 nebude pršet,
    oni by podle toho zaseli.
  • 00:25:19 Je to někdy v budoucnu, toto,
    reálné?
  • 00:25:21 Takhle dlouhodobá předpověď,
    řekněme,
  • 00:25:23 na několik měsíců dopředu?
  • 00:25:25 -Doufejme, že to reálné je,
  • 00:25:27 zatím jsou pokusy o takzvané
    sezonní předpovědi, to znamená,
  • 00:25:31 dělají velké
    meteorologické služby předpovědi
  • 00:25:34 na tříměsíční intervaly,
    na několik měsíců dopředu.
  • 00:25:37 Ale využitelnost
    například pro ty zemědělce,
  • 00:25:40 jak jste zmínil,
    je zatím hodně omezená,
  • 00:25:42 protože když řekneme,
    že tříměsíční období,
  • 00:25:45 to znamená květen, červen,
    červenec,
  • 00:25:48 bude z 20 procent podnormální,
  • 00:25:50 z 30 procent normální
    a z 50 procent nadnormální,
  • 00:25:54 tak by se mohlo zdát,
    že to znamená,
  • 00:25:56 že bude vlastně teplo,
    protože je tam těch 50 procent.
  • 00:25:59 Ale pořád je tam těch 50 procent,
    že to nebude.
  • 00:26:02 Navíc je třeba podotknout,
  • 00:26:04 že ty sezonní předpovědi
    vycházejí, řekněme,
  • 00:26:07 téměř všude ve světě,
    jenom ne ve střední Evropě.
  • 00:26:10 Přeháním to samozřejmě,
    takových regionů je více.
  • 00:26:13 Ale pro střední Evropu
    sezonní předpovědi vycházejí
  • 00:26:15 zdaleka nejméně.
  • 00:26:17 Kdo se snaží dělat sezonní
    předpověď pro střední Evropu,
  • 00:26:20 tak si na tom zatím vylámal zuby,
    takže uvidíme.
  • 00:26:23 -Samozřejmě mě napadá ta otázka,
  • 00:26:25 proč je to tak komplikované,
    ne-li nemožné.
  • 00:26:27 -Ono to souvisí s tím,
  • 00:26:29 že vlastně tady
    ve střední Evropě,
  • 00:26:31 nebo právě také třeba
    v Severní Americe,
  • 00:26:33 jsme ve středních
    zeměpisných šířkách,
  • 00:26:35 kde vlastně se potkává vzduch
  • 00:26:37 velice odlišných vlastností
    z Arktidy naopak ze subtropů.
  • 00:26:41 Podle toho, jestli zrovna
    se sem dostane
  • 00:26:44 ten vzduch teplejší
    nebo chladnější,
  • 00:26:46 jestli tady bude
    nějaké frontální rozehraní,
  • 00:26:49 nebo jestli naopak bude
    převládat nějaká anticyklona,
  • 00:26:52 tak ta variabilita počasí
    je tady velice silná.
  • 00:26:54 Třeba na rozdíl oproti tropům.
  • 00:26:57 To je vlastně i důvod,
    abychom neslibovali něco,
  • 00:27:00 co nebudou moct splnit
    ani naši následovníci,
  • 00:27:03 zřejmě nikdy ta dlouhodobá
    předpověď počasí na sezony,
  • 00:27:07 případně roky dopředu,
    nebude taková,
  • 00:27:09 jako je předpověď
    na následující týden.
  • 00:27:12 -Zase z té mé laické zkušenosti,
    já znám ty západní větry,
  • 00:27:16 přichází od západu,
  • 00:27:18 když byla změna a šlo počasí
    takzvaně od kozího rohu,
  • 00:27:21 tak něco bylo špatně,
    a to počasí nestálo za nic.
  • 00:27:24 Lze se nějak dopátrat toho,
    kde se pro nás to počasí vaří?
  • 00:27:30 -Tak samozřejmě ta zmínka
    toho západního směru
  • 00:27:32 je naprosto namístě.
  • 00:27:35 Tím, že jsme ve středních
    zeměpisných šířkách,
  • 00:27:37 tak to je zóna
    převládajících západních větrů.
  • 00:27:40 Nicméně ty různé situace
    mohou být odlišné,
  • 00:27:42 ten směr může být od jihozápadu,
    ale může být i od východu.
  • 00:27:46 Pak samozřejmě vlastně
    ten charakter třeba zimy a léta
  • 00:27:49 to hodně ovlivňuje.
  • 00:27:51 Protože v zimě je vlastně
    oceán relativně teplý,
  • 00:27:54 tak pokud máme
    to západní proudění,
  • 00:27:56 tak ta zima
    je taky relativně mírná.
  • 00:27:58 Naopak, východní vítr
    k nám v zimě přináší ty mrazy
  • 00:28:01 jako v Rusku nebo jako na Sibiři.
  • 00:28:04 Vlastně v létě taky
    ten vliv toho oceánu působí,
  • 00:28:08 ale zase opačným způsobem.
  • 00:28:13 -Sledujete předpověď počasí?
    -Ano.
  • 00:28:15 -Řídíte se jí?
    -Ne.
  • 00:28:17 -A myslíte si,
    že to meteorologům vychází?
  • 00:28:20 -No, jsou to taky lidé.
  • 00:28:22 -Zajímáš se o počasí?
    -Ne.
  • 00:28:25 -Sleduji předpověď, protože
    jedu v pátek na dovolenou.
  • 00:28:29 -Sledujete předpověď počasí?
  • 00:28:31 -Já ho sleduji,
    ale ne z vitrínky,
  • 00:28:33 většinou v autě, když jedu,
    mám zapnuté rádio,
  • 00:28:35 tak mi to hlásí, nejenom mně,
    to hlásí vlastně všem.
  • 00:28:38 Já to poslouchám
  • 00:28:41 a potom většinou
    si podle toho dělám úsudek,
  • 00:28:43 oni se dost strefují,
    ale taky se jim to občas vymkne.
  • 00:28:46 Ale komu se co nevymkne, že jo?
    Každému se něco občas vymkne.
  • 00:28:50 -Podíváme se na tu lokalitu
    toho severního oceánu.
  • 00:28:53 Je možné, že tam jsou nějaké
    vlivy, které ovlivňují počasí,
  • 00:28:57 případně i u nás?
  • 00:28:59 Protože za války to bylo
    pro Němce velmi důležitá oblast,
  • 00:29:02 dokonce i při invazi do Normandie
    se usuzovalo podle toho,
  • 00:29:06 jaké bude počasí z této oblasti.
  • 00:29:08 -Tak tam se skutečně dokonce
    vedly války meteorologické,
  • 00:29:11 že pokud spojenci
    někde udělali stanici,
  • 00:29:14 tak se ji Němci
    snažili zlikvidovat a naopak.
  • 00:29:17 Tam to spíš souvisí s tím,
  • 00:29:19 že samozřejmě ta informace je
    potřeba z co největšího prostoru.
  • 00:29:23 Tam ta data chyběla.
    Takže z tohoto důvodu.
  • 00:29:27 Nicméně samozřejmě, ano,
  • 00:29:29 ten prostor severní Evropy
    a severního Atlantiku
  • 00:29:32 je důležitý z hlediska existence
  • 00:29:35 klimatologicky takzvané
    islandské tlakové níže,
  • 00:29:38 která právě
    po té své jižní straně
  • 00:29:41 vlastně k nám posílá
    to západní proudění.
  • 00:29:45 -Dlouhá sucha,
    která nás letos postihla,
  • 00:29:48 způsobila,
    že orná půda přeschla.
  • 00:29:51 Na mnoha místech se ani nedalo
    řádně orat živým potahem.
  • 00:29:54 Naštěstí přišel
    v první polovině listopadu déšť.
  • 00:29:57 Déšť, který jsme nezažili
    téměř od loňského jara.
  • 00:30:00 -Tady se ještě nedávno
    vedly velké spory o tom,
  • 00:30:03 jaký je podíl té lidské činnosti.
  • 00:30:05 Mě by zajímalo tedy,
    jak je velký,
  • 00:30:07 do jaké míry člověk otepluje
    planetu svojí činnosti,
  • 00:30:10 do jaké míry je to vliv například
    geologického vývoje planety.
  • 00:30:15 -Já bych se to pokusil
    rozdělit na dvě části.
  • 00:30:18 Když se zamyslíte nad tím,
    co utváří naše podnebí,
  • 00:30:21 jaké máme dneska kolem sebe,
    jaké jsme vždycky měli,
  • 00:30:24 tak to jsou takzvané astronomické
    a geografické faktory,
  • 00:30:27 to znamená,
  • 00:30:29 to, jaký je příkon slunečního
    záření do té zemské atmosféry,
  • 00:30:33 jaký je sklon zemské osy
    například,
  • 00:30:35 jaké je rozložení pevnin a oceánů.
  • 00:30:37 Takových přirozených částí,
    které utvářejí to naše klima,
  • 00:30:40 je velká řada.
  • 00:30:43 A pak jsou tady faktory
    takzvané antropogenní
  • 00:30:45 nebo lidské, to je to,
  • 00:30:47 jak se člověk chová
    v posledních desetiletích
  • 00:30:50 až v jednotkách staletí,
  • 00:30:52 že se snažíme například změnit
    chemické složení atmosféry, tím,
  • 00:30:55 že tam přidáváme některé
    takzvané skleníkové plyny tím,
  • 00:30:58 že spalujeme fosilní paliva,
    uhlí, ropa, plyn.
  • 00:31:01 A druhá věc,
  • 00:31:03 také měníme tu přirozenou část
    klimatického systému tím,
  • 00:31:08 jak se staráme o krajinu.
  • 00:31:10 Jsou lokality,
    kde kdysi byly pralesy,
  • 00:31:12 dneska tam v lepším případě
    jsou pole a louky,
  • 00:31:15 v tom horším případě
    nějaké městské aglomerace.
  • 00:31:18 To má na to klima
    samozřejmě také vliv.
  • 00:31:20 Jaký je podíl těchto změn?
  • 00:31:23 My většinou říkáme,
    že je více než poloviční,
  • 00:31:26 to je jakoby takové
    stabilní konstatování.
  • 00:31:29 Ovšem v posledních desetiletích
  • 00:31:31 už klimatologové mají
    téměř jistotu,
  • 00:31:33 že když od sebe oddělíme
    to přirozené,
  • 00:31:36 které je zodpovědné za to,
  • 00:31:38 jak to klima vypadá celkově,
    globálně,
  • 00:31:40 tak to oteplování jako takové
    je sice zcela zanedbatelný vliv
  • 00:31:44 lidský a další,
    ale je to jediný vliv,
  • 00:31:47 který tenduje k tomu,
    že se ta planeta otepluje.
  • 00:31:50 Ty přirozené ve svém součtu
    a v tom,
  • 00:31:52 jak mají dlouhé intervaly
    toho kolísání,
  • 00:31:55 tak ve svém součtu de facto
    netendují k žádné změně.
  • 00:31:58 Kdyby byly jenom ty přirozené,
    tak se nebude ani oteplovat,
  • 00:32:02 ani ochlazovat,
  • 00:32:04 budou se nám tady ve střední
    Evropě standardně střídat
  • 00:32:07 čtyři roční období
    a budeme spokojeni, ale to,
  • 00:32:09 že člověk zvyšuje
    ten skleníkový efekt,
  • 00:32:12 stará se o krajinu špatně,
  • 00:32:14 tak ve svém výsledku
    se mírně otepluje,
  • 00:32:16 ale to mírné oteplování
    trvá už desítky let.
  • 00:32:18 V tom je ten problém.
  • 00:32:20 -Jestli vám dobře rozumím,
    tak to, že se mírně otepluje,
  • 00:32:23 je vlastně tedy pouze
    výsledkem činnosti člověka?
  • 00:32:26 -Dá se to tak říct,
    a dokonce už existují studie,
  • 00:32:29 které říkají,
  • 00:32:31 že je to dokonce více než
    100procentní podíl člověka,
  • 00:32:33 protože ty přirozené by měly
    zcela mírně tendovat k ochlazení,
  • 00:32:37 ale je to statisticky nevýznamné.
  • 00:32:41 -Takovým zajímavým, řekněme,
  • 00:32:43 evropským unikátem Milešovky
    je to,
  • 00:32:45 že se na stanici musí
    pozorovatel dostat pěšky,
  • 00:32:47 protože na stanici nevede
    ani silnice ani lanovka.
  • 00:32:50 Pouze nákladní lanovka,
    kterou si sem vozíme věci a vodu.
  • 00:32:53 Ale pozorovatelé musí
    stejně jako návštěvníci pěšky,
  • 00:32:56 takže pozorovatelé jsou
    fyzicky odolní a zdatní,
  • 00:32:59 protože musí minimálně
    jednou týdně vystoupat pěšky
  • 00:33:01 na horu Milešovku.
  • 00:33:03 Tu nejvyšší teplotu,
    co jsme tady zaznamenali,
  • 00:33:06 tak to bylo v roce 2012,
    bylo to 36,5 stupně Celsia.
  • 00:33:09 V ten samý den padlo maximum
    i pro Českou republiku,
  • 00:33:12 shodou náhod,
    a to v Dobřichovicích.
  • 00:33:14 To bylo 40,4 stupně Celsia.
  • 00:33:17 Minimální teplota,
    kterou jsme tady zaznamenali,
  • 00:33:19 bylo v únoru 1956, minus 28,3.
  • 00:33:22 Minimum pro Českou republiku,
    to je ještě starší,
  • 00:33:25 to je z roku 1929, z Litvínovic
    u Českých Budějovic,
  • 00:33:29 minus 42,2 stupně Celsia.
  • 00:33:31 Nejvyšší náraz větru, který
    jsme tady mohli zaznamenat,
  • 00:33:34 byl v roce 67,
  • 00:33:36 ten náraz větru byl těsně
    přes 50 metrů za sekundu,
  • 00:33:39 bohužel tehdy ten přístroj
    měřil pouze
  • 00:33:41 do těch 50 metrů za sekundu,
    takže přesnou hodnotu neznáme.
  • 00:33:44 Nicméně stalo se to
    jenom jednou za těch 115 let.
  • 00:33:47 I při orkánu Kyrill
    i při bouři Sabine,
  • 00:33:49 která byla v posledních dnech,
  • 00:33:52 tak ten náraz nepřekročil
    50 metrů za sekundu,
  • 00:33:54 i když na Sněžce,
    která je tedy větrnější,
  • 00:33:57 ty nárazy překonaly
    lehce těch 50 metrů za sekundu
  • 00:33:59 neboli 180 kilometrů za hodinu.
  • 00:34:02 -My si stěžujeme, že u nás
    v posledních letech neprší,
  • 00:34:05 nebo prší málo, což je evidentní.
  • 00:34:07 Já když jsem na toto téma
    před časem mluvil
  • 00:34:10 s profesorem Moldanem, on říkal,
    že ta čára půjde někde kolem nás,
  • 00:34:16 že na severu bude více pršet,
  • 00:34:19 zatímco na jihu
    bude daleko větší sucho.
  • 00:34:23 Potvrzují ty nejnovější výzkumy
    tuto teorii?
  • 00:34:26 -Tam je potřeba být trošku
    opatrný ohledně pojmu sucho.
  • 00:34:29 Je to samozřejmě o srážkách,
    o tom, kolik naprší.
  • 00:34:33 Ale je to taky o tom,
    kolik se vypaří.
  • 00:34:35 Takže pokud to rozdělíme
  • 00:34:38 a budeme se bavit
    pouze o srážkách, tak ano,
  • 00:34:40 v několika posledních letech
  • 00:34:42 ty roky byly
    srážkově podnormální,
  • 00:34:44 ale nevidím důvod pro to,
  • 00:34:46 aby další roky zase
    nebyly srážkově nadnormální.
  • 00:34:49 Prostě vzpomeňme na rok 2013,
    2010.
  • 00:34:51 Takže zase se vrátí
    celkem nepochybně,
  • 00:34:54 právě kvůli té přirozené
    variabilitě počasí,
  • 00:34:56 tedy potažmo klimatu,
    se zase vrátí roky,
  • 00:34:59 které budou srážkově nadnormální.
  • 00:35:01 Ale to, co je samozřejmě
    komplikací, je nárůst teplot,
  • 00:35:07 které s sebou nesou
    zesílení výparu vody.
  • 00:35:10 Takže potom pokud sčítáme
    tyto efekty,
  • 00:35:13 tak se zesiluje ten problém sucha,
    ale jak jste říkal,
  • 00:35:16 skutečně ta střední Evropa
    je někde na pomezí,
  • 00:35:19 takže podle těch předpokladů
    by tady srážek nemělo ani ubývat,
  • 00:35:22 ani přibývat, mělo by to být
    tak pořád zhruba stejně.
  • 00:35:25 To,
    co se samozřejmě trošku mění,
  • 00:35:28 je jaksi podíl sněhu
    na celkovém množství srážek
  • 00:35:31 a tak podobně.
  • 00:35:33 -Vy už jste to naznačil,
    prší a ta voda se odpařuje.
  • 00:35:36 Zase z mého laického pohledu
    by se mělo odpařovat
  • 00:35:40 plus minus stále stejně vody,
    myslím na celé planetě.
  • 00:35:44 Ta někde by měla spadnout.
  • 00:35:46 Buď je tato teorie špatně,
    nebo dochází k nějakým změnám,
  • 00:35:50 že ta voda padá někde jinde
    než dřív.
  • 00:35:54 -Ono to množství výparu závisí
    v podstatě na relativní vlhkosti,
  • 00:35:59 závisí, dá se říct zjednodušeně,
    na teplotě vzduchu.
  • 00:36:03 Pokud máme teplejší vzduch,
    tak to množství vodní páry,
  • 00:36:06 které do něj se může odpařit,
    je větší.
  • 00:36:09 To znamená,
    ten výpar se zintenzivňuje.
  • 00:36:11 Takže proto taky jaksi
    jsou předpoklady
  • 00:36:14 na nějaké změny
    i intenzit srážek do budoucna.
  • 00:36:23 -Když se zamyslíme nad tím,
  • 00:36:25 jak vycházejí tematické
    modely pro střední Evropu,
  • 00:36:28 tak můžeme předpokládat to,
    co už tady Míla naznačil,
  • 00:36:31 že množství srážek dlouhodobě
    v České republice
  • 00:36:34 bude pořád stejné,
    s nějakým meziročním kolísáním,
  • 00:36:37 odmysleme se od těch pěti,
    šesti suchých let,
  • 00:36:39 které jsme teď zaznamenali.
  • 00:36:42 Bude vyšší teplota,
    to ty modely taky říkají.
  • 00:36:44 Z toho vyplývá,
    že bude větší výpar.
  • 00:36:46 A to, co jste naznačoval,
    že když je větší výpar,
  • 00:36:49 mělo by být více srážek,
  • 00:36:51 tak to není tak úplně
    a docela pravda,
  • 00:36:53 protože fyzikálně v okamžiku,
    kdy je vyšší teplota,
  • 00:36:56 tak ta atmosféra v sobě
    dokáže absorbovat
  • 00:36:58 větší množství vodní páry
    ve formě plynu,
  • 00:37:01 předtím než vznikne
    ta vodní kapka a ta oblačnost.
  • 00:37:04 To znamená, to,
    že se vypařuje více,
  • 00:37:06 nemusí automaticky znamenat,
    že bude více pršet,
  • 00:37:08 protože ta voda může zůstávat
    v atmostéře ve formě vodní páry,
  • 00:37:12 což má ale ještě jeden důsledek,
  • 00:37:14 že když je v atmosféře
    více vodní páry,
  • 00:37:17 vodní pára je přirozeně
    nejvýznamnější skleníkový plyn,
  • 00:37:21 tak se to dá taky označit
    jako zpětná vazba,
  • 00:37:25 kdy vlastně tím, že je tepleji,
    bude více vodní páry v atmostéře,
  • 00:37:29 tak se bude dodatečně oteplovat,
  • 00:37:31 protože tam bude více
    toho skleníkového plynu,
  • 00:37:33 vodní páry.
  • 00:37:35 -Ono v těch suchých letech,
    jako byl třeba rok 2018,
  • 00:37:38 tak vlastně tady bylo
    ve vzduchu více vodní páry,
  • 00:37:41 než by odpovídalo nějakému
    dlouhodobému průměru.
  • 00:37:43 Ale to je právě ono.
  • 00:37:45 Na to, aby mohlo pršet,
    tak je potřeba,
  • 00:37:47 aby vlastně vzduch stoupal,
    ochlazoval se
  • 00:37:50 a ta vodní pára se změnila
    na kapičky, krystalky,
  • 00:37:52 a ty potom mohly vypadávat
    z oblaků.
  • 00:37:54 A pokud v některých letech
    chybí tyto mechanismy,
  • 00:37:57 to znamená, vzduch odmítá stoupat,
    jako je to v létě ve Středomoří,
  • 00:38:01 tak potom samozřejmě
    ty srážky chybí.
  • 00:38:03 -Jinými slovy, voda byla
    ve vzduchu, ale nebyla na zemi.
  • 00:38:07 -Voda byla ve vzduchu, ale na to,
    aby se mohla dostat na zem,
  • 00:38:10 tak musí nejdřív vystoupat
    nahoru, tam vytvořit oblačnost,
  • 00:38:13 z ní potom můžou
    ty srážky vypadávat.
  • 00:38:15 A to nedělala v tom roce 2018.
  • 00:38:19 -V současné době jsou
    ty krásné mechanické přístroje,
  • 00:38:22 které jsme tady měli, nahrazeny
    elektronickými přístroji,
  • 00:38:25 které jsou zapojeny samozřejmě
    přímo rovnou do počítače.
  • 00:38:28 Nicméně,
  • 00:38:31 ne všechny meteorologické prvky
    umíme změřit automaticky.
  • 00:38:34 Třeba množství a druh oblačnosti,
    které vidíme ze stanice,
  • 00:38:38 případně dohlednost
    nebo typ srážek, jsou prvky,
  • 00:38:42 které musí dávat
    subjektivně pozorovatel.
  • 00:38:44 To znamená,
  • 00:38:47 nemůžeme pozorovatele jenom
    nahradit automatickou budkou.
  • 00:38:50 Pozorovatel na stanici
    zaznamenává do zprávy údaje,
  • 00:38:53 které jsou změřené automaticky,
  • 00:38:56 ale zároveň do té zprávy
    musí také udávat
  • 00:38:58 například množství
    a druh oblačnosti,
  • 00:39:00 to znamená,
    kolik vidí oblačnosti,
  • 00:39:02 ta se udává v osminách
    pokrytí oblohy,
  • 00:39:04 jaký je druh oblačnosti,
  • 00:39:07 případně v jakých patrech
    a v jakých výškách
  • 00:39:09 se ta oblačnost nachází.
  • 00:39:11 Dalším prvkem,
    co musí udávat pozorovatel,
  • 00:39:14 je druh srážek, to znamená,
    přístroj zachytí,
  • 00:39:18 že padají srážky, to znamená,
    jestli prší nebo sněží,
  • 00:39:21 ale nedokáže rozlišit,
    jestli prší nebo sněží.
  • 00:39:23 Takže to dává pozorovatel
    do zprávy subjektivně.
  • 00:39:28 -Co je pro správnou předpověď
    počasí důležité?
  • 00:39:31 Co ji formuje tak, abychom řekli,
    ano, oni se trefili?
  • 00:39:35 -Asi musí být všechny vstupy,
    to znamená,
  • 00:39:38 správně naměřená data,
    dostatek dat, ve správný čas,
  • 00:39:44 aby byly k dispozici
    pro modelové výstupy.
  • 00:39:47 Správná interpretace.
  • 00:39:50 Ta nejistota,
    na kterou neustále narážíme,
  • 00:39:52 že ta předpověď
    nemůže být úplně přesná,
  • 00:39:55 tak právě souvisí s tím,
  • 00:39:57 že nikdy nemůžeme úplně
    přesně popsat atmosféru,
  • 00:39:59 nemůžeme popsat
    každou molekulu vzduchu,
  • 00:40:02 zároveň taky nemůžeme úplně
    přesně popsat všechny ty procesy,
  • 00:40:05 které v atmostéře probíhají.
  • 00:40:07 Všechny ty popisy vlastně
    jsou jenom nějakými aproximacemi,
  • 00:40:11 nějakými přiblíženími toho,
  • 00:40:13 co se ve skutečnosti
    v atmosféře děje.
  • 00:40:16 -Já bych možná ještě upřesnil,
    že si musíme uvědomit,
  • 00:40:19 že těch meteorologických modelů,
    které tohle dělají,
  • 00:40:21 je velké množství,
  • 00:40:23 každý z nich dává
    trošku jiné výsledky,
  • 00:40:25 to znamená,
  • 00:40:28 pokud meteorolog dostane výsledky
    z našeho vlastního modelu
  • 00:40:31 a k tomu dostane německý model,
  • 00:40:33 francouzský model
    a americký model,
  • 00:40:35 tak pak záleží na tom,
    jakou má zkušenost,
  • 00:40:37 jak se na to podívá,
    jak tu předpověď potom,
  • 00:40:39 jak říkal Pavel, interpretuje.
  • 00:40:41 My máme taky aplikaci,
    ale ta aplikace,
  • 00:40:44 to je vlastně jenom
    ta modelová předpověď,
  • 00:40:46 kterou si nějak
    pěkně zobrazím na mobilu,
  • 00:40:48 ale není tam ta interpretace.
  • 00:40:50 Nám často lidé vytýkají,
    že si pustí aplikaci,
  • 00:40:53 je to aplikace
    pro Praha-Kavčí hory,
  • 00:40:55 oni vidí, že by mělo pršet,
    a neprší, a neuvědomují si,
  • 00:40:58 že když prší 20 kilometrů vedle,
  • 00:41:01 že z hlediska té předpovědi
    je to úspěšné.
  • 00:41:03 Ale tam chybí ta interpretace,
  • 00:41:05 že se někdo podívá
    na tu modelovou předpověď
  • 00:41:07 a řekne,
    ty jsi sice na Kavčích horách,
  • 00:41:10 prší někde za Pankrácem,
  • 00:41:12 ale za 10, 20 minut to
    k tobě přijde, to tam chybí.
  • 00:41:15 -A samozřejmě meteorologové
    mají tu výhodu právě,
  • 00:41:18 že se tomu mohou věnovat naplno,
  • 00:41:20 sledují vlastně více modelů
    dohromady.
  • 00:41:22 A právě třeba ta situace,
    o které jsme mluvili,
  • 00:41:24 ten Silvestr 1978,
    tak ta tehdejší,
  • 00:41:27 samozřejmě tehdy úplně jiným
    způsobem dělaná předpověď,
  • 00:41:30 tak v dnešní době,
  • 00:41:32 i kdyby ten jeden model
    v tom selhal,
  • 00:41:34 že by nepředpověděl ten vpád
    toho studeného vzduchu,
  • 00:41:37 tak zcela jistě některý jiný
    z těch modelů,
  • 00:41:39 který počítá trošičku
    jiným způsobem,
  • 00:41:41 by už ten vpád toho
    studeného předpověděl,
  • 00:41:43 libé by byli varováni.
  • 00:41:45 Což je obrovská výhoda
    dnešní meteorologie.
  • 00:41:47 -Já jsem rybář,
    máme rybářskou latinu,
  • 00:41:50 znám mysliveckou latinu.
  • 00:41:52 Existuje něco
    jako meteorologická latina?
  • 00:41:55 -Tak meteorologové
    mají svoji terminologii,
  • 00:41:58 která je velice propracovaná.
  • 00:42:00 Vlastně naši předkové
    dokonce dali dohromady
  • 00:42:03 Český meteorologický slovník,
    který vyšel knižně.
  • 00:42:06 Je tam více než 4000 hesel.
  • 00:42:08 My teď už jsme nějak postoupili
    do toho internetového prostoru,
  • 00:42:13 tento meteorologický slovník
    je k dispozici
  • 00:42:16 všem na internetu zdarma.
  • 00:42:18 Mohou tedy každý pojem,
    který neznají,
  • 00:42:20 tak mohou na těch stránkách
    České meteorologické společnosti,
  • 00:42:24 toho slovníku, si tam vysvětlit.
  • 00:42:26 -Takové pojmy,
    nahoďte nějaké dva, tři,
  • 00:42:28 nad kterými bychom se zarazili,
    nebo bychom nevěděli vůbec,
  • 00:42:31 co znamenají.
  • 00:42:33 -Tak mohli bychom narazit
    na takové zvláštní jevy,
  • 00:42:36 jako je třeba kouřmo,
  • 00:42:38 které nemá nic společného
    s kouřem.
  • 00:42:40 Mohli bychom narazit
    na nějaké historické pojmy,
  • 00:42:43 ovzduší, které se dříve
    používalo místo atmosféry.
  • 00:42:46 Nebo potom samozřejmě
    nějaké velice složité pojmy,
  • 00:42:50 týkající se třeba monitoringu,
    atmosféry, modelů, downscaling,
  • 00:42:55 procesů, adiabaty a tak dále.
  • 00:42:59 -Ale najdete tam, nebo
    nenajdete tam spoustu pojmů,
  • 00:43:02 které se běžně používají,
  • 00:43:04 protože meteorologové zatím
    neusoudili, že by tam měly být.
  • 00:43:08 Mně se nedávno lesáci
    ptali na bořivé větry,
  • 00:43:11 zřejmě nějaké větry,
    které jim boří lesy.
  • 00:43:14 Mě to tehdy zarazilo,
    tak jsem se díval do slovníku
  • 00:43:17 a zjistil jsem, že to tam nemáme.
  • 00:43:19 Tak buď se musíme zamyslet
    a dodělat to tam...
  • 00:43:21 -Nebo přidat.
  • 00:43:23 -Přidat, nebo v poslední době
    se často používá
  • 00:43:26 pojem supertropický den,
    což tam taky není.
  • 00:43:28 Pro dny,
    které jsou nad 35 stupňů.
  • 00:43:30 Nám meteorologům se to nelíbí,
    ale média to začínají používat.
  • 00:43:34 A teď je otázka,
    jestli to tam dát nebo nedat.
  • 00:43:36 -Nás je celá skupina,
    terminologický skupina,
  • 00:43:39 v rámci
    České meteorologické společnosti,
  • 00:43:41 nad těmito věcmi
    vedeme rozsáhlé debaty.
  • 00:43:43 A třeba ten bořivý vítr,
  • 00:43:45 jeden student mě na to
    upozornil před několika měsíci,
  • 00:43:48 takže už to mám poznamenané
    v seznamu.
  • 00:43:50 Nepochybně za několik měsíců
    už se tam taky dostane.
  • 00:43:53 -Vůbec si nepamatuji
    takovéto počasí v Bratislavě,
  • 00:43:56 žiji tu už 50 let.
  • 00:43:58 -Autobusům zamrzla nafta
    a motory nenastartovaly.
  • 00:44:02 Komunikace
    ve výše položených částech města
  • 00:44:04 se nepodařilo očistit od sněhu,
  • 00:44:07 a tak se sem nedostaly trolejbusy.
  • 00:44:09 Ještě včera večer
    se rozbily tramvaje,
  • 00:44:11 které v noci zůstaly na trati,
    sníh je zavál.
  • 00:44:14 Dnes ráno se nepodařilo
    je odtáhnout.
  • 00:44:17 -Jak se díváte na takovou
    tu politizaci počasí,
  • 00:44:20 klimatických změn
    a toho všeho souvisejícího?
  • 00:44:24 Protože už to známe
    třeba z roku 47, velké sucho,
  • 00:44:28 pomoc ze Sovětského svazu,
    vliv vlastně na politiku.
  • 00:44:32 Dneska někam přijede Greta,
    celý svět o tom referuje.
  • 00:44:35 Jak se na to díváte,
  • 00:44:37 že počasí a klimatologie
    se stávají
  • 00:44:40 prostředkem politického boje?
  • 00:44:42 -Je to asi způsobeno trošku tím,
  • 00:44:45 že počasí rozumí každý,
    v uvozovkách.
  • 00:44:47 -Počasí v televizi.
  • 00:44:49 -V televizi, a fotbalu třeba.
  • 00:44:52 Takže asi skoro každý
    může vést debaty, jak bylo,
  • 00:44:55 proč to nevyšlo, jak mělo být.
  • 00:44:58 Po boji je každý generál,
    jak se říká.
  • 00:45:00 -Přece jenom,
  • 00:45:02 ono se v posledních letech
    trochu přitvrdilo v této oblasti.
  • 00:45:06 -Já si nemyslím,
    že se přitvrdilo,
  • 00:45:08 my máme různé záznamy,
    například z druhé světové války,
  • 00:45:11 kde ta politizace na pozorovatele
    a nějaký tlak tam taky byl.
  • 00:45:14 Už jsme tady o tom mluvili.
  • 00:45:16 Dneska je to jenom více vidět,
    jedna věc, a druhá věc je,
  • 00:45:19 že dneska za tou politizací,
    konkrétně u té klimatické změny,
  • 00:45:23 se schovávají finance
    a různé dotace,
  • 00:45:25 takže se o tom více mluví.
  • 00:45:27 Já osobně
    na to mám takový názor,
  • 00:45:29 že to není dobře,
    když se to takto politizuje.
  • 00:45:31 Přece jenom se snažíme být
    na té úrovni vědecké,
  • 00:45:34 ale na druhou stranu
    my dáváme nějaká doporučení,
  • 00:45:37 kdo o tom rozhoduje,
  • 00:45:39 jestli ta doporučení se
    budou nebo nebudou realizovat,
  • 00:45:41 to jsou ti politici.
  • 00:45:43 To znamená,
    že se to asi musí politizovat.
  • 00:45:45 -Můžeme jít možná v historii
    i do minulosti,
  • 00:45:48 třeba v 19. století, v 60. letech,
    byla obrovská sucha,
  • 00:45:52 která tehdy dělala velký problém
    vlastně velkostatkářům.
  • 00:45:56 Bylo to také velké politikum,
    řešilo se,
  • 00:45:59 do jaké míry ta sucha
    jsou způsobena odlesňováním.
  • 00:46:03 Vlastně mělo to jeden pozitivní
    následek pro nás meteorology,
  • 00:46:07 že tehdy se prostě rozhodli
    ti naši předchůdci
  • 00:46:11 vybudovat hydrografickou komisi
    pro Království české,
  • 00:46:14 a vznikla právě hustá síť
    srážkoměrných stanic,
  • 00:46:18 protože je vlastně zajímalo,
    jak to s těmi srážkami u nás je.
  • 00:46:21 -Má to ještě
    ekonomické návaznosti,
  • 00:46:23 po té extrémní situaci
    ze Silvestra 78 a Nový rok 79
  • 00:46:28 byl vlastně
    znovu zaveden letní čas.
  • 00:46:31 -Já si pamatuji
    na dlouhé uhelné prázdniny.
  • 00:46:34 -A dlouhé uhelné prázdniny,
  • 00:46:36 protože veškeré zásoby uhlí,
    koksu zmokly, potom zmrzly
  • 00:46:40 a zůstaly na vagonech celý měsíc.
  • 00:46:43 To mělo vlastně
    velké ekonomické důsledky.
  • 00:46:47 Já si to tedy tak úplně
    nepamatuji, i když bych mohl.
  • 00:46:50 Ale psalo se hodně,
  • 00:46:52 že ve veřejných budovách
    se topilo na 16 stupňů,
  • 00:46:56 na sídlištích se pouštěla
    teplá voda jednou za dva dny
  • 00:46:59 a takové věci, které, řekněme...
  • 00:47:01 -Já mám takový pocit,
  • 00:47:03 že jsem tehdy poprvé slyšel
    energetický regulační stupeň
  • 00:47:06 snad 16, nebo kolik,
    ten nejhorší prostě.
  • 00:47:09 -On si málokdo uvědomuje,
  • 00:47:11 že my jsme pořád
    jako lidstvo závislí na tom,
  • 00:47:13 co to počasí dělá,
    my si tak nějak divně myslíme,
  • 00:47:16 že už jsme schopni to ovládat,
    vzpírat se tomu,
  • 00:47:19 co to počasí dělá.
  • 00:47:21 Ale pak stačí, aby vznikla
    nějaká ledovka na trolejích
  • 00:47:24 a nejezdí vlaky,
  • 00:47:26 nebo na dálnici trošku nasněží
    a najednou nejezdí auta.
  • 00:47:29 To si málokdo uvědomuje,
  • 00:47:31 že to počasí a ta předpověď
    počasí je stejně důležitá,
  • 00:47:34 možná důležitější
    než před těmi 100 lety.
  • 00:47:36 -Ano, déšť,
    v Praze dnes v 15:32, potvrzuji.
  • 00:47:40 Ano, dnes, 15:32.
  • 00:47:42 Alfons?
  • 00:47:45 (hovoří rusky)
  • 00:47:54 Linka Hongkong-Singapur.
    Zvlněná fronta postupuje.
  • 00:47:58 (hovoří čínsky)
  • 00:48:05 (hovoří anglicky)
  • 00:48:13 Tak tě vítám!
    Promiň, ale takhle je to pořád.
  • 00:48:16 Naprosto jednoduchý systém.
  • 00:48:18 Dáš počasí
    se stoprocentní zárukou.
  • 00:48:21 Odborníci soudí, že se jedná
    o převrat v hydrometeorologii,
  • 00:48:24 miliardové úspory.
  • 00:48:27 S Julinkou omezíme
    havárie letadel na minimum.
  • 00:48:29 Jak bych ti to vysvětlil?
  • 00:48:31 Tajfun předpovídáme
    na týden dopředu.
  • 00:48:34 -Podle vašeho názoru,
    jakých bude těch dalších 100 let?
  • 00:48:38 Máme být nějací nervózní z toho,
    že nebude voda, že bude sucho?
  • 00:48:41 Jak to vidíte, ten vývoj
    v příštích desetiletích?
  • 00:48:45 -Já se na to pokusím zareagovat
    tak,
  • 00:48:47 že panika a nervozita
    nám nepomůže,
  • 00:48:50 měli bychom se nad tím
    rozumně zamýšlet, na změny,
  • 00:48:53 o kterých my dnes víme,
    že přijdou, se, pokud možno,
  • 00:48:57 co nejlépe připravovat,
    na jedné straně.
  • 00:48:59 A na druhé straně se snažit
    tu situaci nezhoršovat.
  • 00:49:02 Pokud víme,
    že se budou opakovat povodně,
  • 00:49:04 nebo pokud víme,
    že se bude opakovat sucho,
  • 00:49:07 a to víme,
    to nám ty modely říkají,
  • 00:49:09 tak bychom měli třeba změnit
    druhovou skladbu v lesích,
  • 00:49:12 měli bychom změnit
    druhovou skladbu na polích.
  • 00:49:15 Měli bychom se zamýšlet nad tím,
  • 00:49:17 jestli budeme mít
    dostatek pitné vody,
  • 00:49:19 když nebude v zimě sněžit,
    a podobně.
  • 00:49:21 To jsou ta adaptační opatření.
  • 00:49:23 A nezhoršovat tu situaci,
    to znamená to,
  • 00:49:25 zamýšlet se nad tím,
  • 00:49:27 jestli opravdu neskončila
    ta fosilní doba
  • 00:49:29 a neměli bychom směřovat k tomu,
    že přestaneme pálit uhlí.
  • 00:49:32 -Na to jsem se chtěl zeptat,
  • 00:49:34 jestli ta takzvaná uhlíková
    neutralita je jednou z těch cest,
  • 00:49:38 jestli to není přehnané řešení?
  • 00:49:40 -Já jako klimatolog si myslím,
    že to není přehnané řešení,
  • 00:49:43 a vždycky říkám,
  • 00:49:45 dokázali jsme naše výrobní
    procesy odsířit a odprášit,
  • 00:49:48 tak je teď dokážeme oduhlíkovat.
  • 00:49:50 -Jak vidíte vy
    těch dalších 100 let?
  • 00:49:52 -Tak z hlediska právě
    třeba meteorologických extrémů
  • 00:49:56 nepochybně tady ty extrémy byly
    a budou.
  • 00:50:00 Asi je dobré z mého pohledu
    rozlišovat ty,
  • 00:50:03 u kterých máme větší stupeň
    jistoty,
  • 00:50:06 že jejich četnost třeba
    bude narůstat, právě ty,
  • 00:50:09 které se týkají vysokých teplot,
  • 00:50:12 horké vlny nebo právě
    ty problémy se suchem,
  • 00:50:14 a potom některé,
  • 00:50:16 u kterých já někdy slyším
    takové varující
  • 00:50:19 nebo takové spíš
    jako až panikařící názory,
  • 00:50:22 a tam mi to přijde
    trošku přitažené za vlasy,
  • 00:50:25 jako třeba četnost tornád
    ve Spojených státech,
  • 00:50:28 zatím tedy
    se jaksi jejich četnost,
  • 00:50:30 nárůst jejich četnosti
    neprojevuje.
  • 00:50:33 Takže je dobré prostě rozlišovat
    a být tak jako kritičtí.
  • 00:50:39 -Já si myslím,
    že jsme hodně zranitelní tím,
  • 00:50:42 jak se společnost
    stále více vyvíjí, rozvíjí,
  • 00:50:44 když si vezmeme,
  • 00:50:47 jaké byly škody při povodních
    třeba před 100 lety,
  • 00:50:49 kdy ta niva nebyla tak osídlená,
  • 00:50:52 nebyla tak náchylná
    vlastně na tu infrastrukturu.
  • 00:50:55 Tak dneska když se stane
    něco podobného,
  • 00:50:57 kde prostě v tom okolí těch
    velkých řek je velký průmysl,
  • 00:51:02 spoustu lidí tam žije,
    měli by být více opatrní na to,
  • 00:51:06 vzít si ponaučení z historie
    a pamatovat na to,
  • 00:51:10 že živly nejsme schopni ovládat.
  • 00:51:13 -Chovat se zodpovědně,
    to je rozhodně věc,
  • 00:51:16 která nám neuškodí.
  • 00:51:18 -Tolik tedy dnešní vydání
    pořadu Historie.cs.
  • 00:51:21 Pánové, já vám děkuji
    za vaše názory, na shledanou.
  • 00:51:24 -Na shledanou.-Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:51:26 -Vám děkuji za to,
    že jste se dívali,
  • 00:51:28 a zase příště na shledanou
    u pořadu Historie.cs.
  • 00:51:35 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2020

Související