iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 11. 2016
20:05 na ČT24

1 2 3 4 5

22 hlasů
27456
zhlédnutí

Historie.cs

František Josef, po 100 letech

Jiří Rak — Pavel Scheufler — Marie Bahenská — Vít Vlnas — Jindřich Holub — František Václav

Šedesát osm let vládnutí, po kterých se kdekomu stýská. Náročné panování v epoše změn, složitý osobní život, nejednoznačný vztah k našemu národu.

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:01 HISTORIE.CS
  • 00:00:28 -Stojíme na návsi
    v Pohledi u Světlé nad Sázavou,
  • 00:00:31 kde v roce 1908
    byla taková místní oslava
  • 00:00:34 k 60. výročí panování
    Františka Josefa.
  • 00:00:37 Tady na místní návsi
  • 00:00:39 školáci se svým učitelem
    vysadili šest lip.
  • 00:00:42 Pak po roce 1918
    se ty lípy přejmenovaly
  • 00:00:45 na Lípy republiky
    a potom se skácely.
  • 00:00:47 A my jsme se proto rozhodli
    k letošnímu 100. výročí úmrtí
  • 00:00:51 mu tady postavit takový pomník,
    na takovou paměť,
  • 00:00:55 že vlastně i ti místní občané
    ho uctívali
  • 00:00:57 jako panovníka zdejší země.
  • 00:01:00 Po roce 1918
    se všechno tohle zapomnělo.
  • 00:01:04 Proto jsme chtěli tu paměť
    znova připomenout,
  • 00:01:07 rozvířit a rozpoutat diskusi.
  • 00:01:09 Tu celou akci inicioval Spolek
    pro obnovu Českého království,
  • 00:01:13 kterého já jsem členem.
  • 00:01:15 Místní občané to přijali
    docela dobře, kromě jednoho.
  • 00:01:18 Ale s tím jsme si pak udělali
    takový rozhovor,
  • 00:01:21 tak jsme si to vyříkali,
    každý má samozřejmě názor svůj.
  • 00:01:24 Jinak vznikla petice,
    sice je to v elektronické podobě,
  • 00:01:27 na zrušení tohoto pomníku,
  • 00:01:29 nebo nahrazení tohoto pomníku
    pomníkem Tomáše Garrigue Masaryka.
  • 00:01:33 Nějaký takzvaný spolek
    Českoslovanské omladiny,
  • 00:01:36 ten to jako iniciuje.
  • 00:01:38 Ale my nechceme být pod Habsburky,
  • 00:01:40 my jenom chceme připomenout tohle,
    aby se o nich diskutovalo.
  • 00:01:44 My jsme taky vlastenci.
  • 00:01:46 Oni nás tam nařkli, že jsme udělali
    něco proti vlastenectví,
  • 00:01:49 proti všem těm padlým,
  • 00:01:51 kteří byli za té první
    světové války,
  • 00:01:53 my je samozřejmě uctíváme,
    bereme, že to takhle bylo.
  • 00:01:56 Ale měli bychom brát
    i tu druhou stránku,
  • 00:01:58 že třeba ten František Josef
    ve svých 84 letech
  • 00:02:01 asi nechtěl rozpoutat válku.
  • 00:02:02 Jak to vůbec všechno bylo,
    se zamlžuje tím dějepisem,
  • 00:02:05 tím výkladem z té první republiky.
  • 00:02:07 Tak to bychom byli rádi,
  • 00:02:09 kdyby se toto nějak
    seriózně vysvětlilo.
  • 00:02:12 -Marie Bahenská, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:02:14 -Jiří Rak, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:02:16 -A Vít Vlnas, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:02:18 -Pohled na císaře Františka Josefa
    v českých očích
  • 00:02:23 je takový poměrně zvláštní.
  • 00:02:27 První republika ho neměla ráda,
  • 00:02:29 teď si z něj děláme už jako
    takovou nostalgickou legraci,
  • 00:02:32 a pak je několik lidí,
  • 00:02:34 kteří vzpomínají
    na Rakousko-Uhersko i na něj
  • 00:02:37 jako na zajímavou postavu
    českých dějin.
  • 00:02:39 Je to císař,
    který tady panoval velmi dlouho.
  • 00:02:43 On vlastně přežil
    několik uměleckých stylů.
  • 00:02:46 -Na práh dospělosti
    vstupoval v době,
  • 00:02:49 kdy platily
    biedermeierovské ideály,
  • 00:02:51 biedermeierovská
    spořádaná domácnost.
  • 00:02:56 A potom přežil nástup realismu,
  • 00:02:58 budeme-li se pohybovat
    na prahu umění a literatury,
  • 00:03:02 a pak přichází už nástup
    moderních uměleckých směrů,
  • 00:03:06 moderny 90. let,
    začátku 20. století.
  • 00:03:09 Zažívá ještě secesi, kubismus.
  • 00:03:12 Tyhle moderní směry,
  • 00:03:14 se kterými se ovšem nikdy
    nijak zvlášť asi neztotožnil.
  • 00:03:18 -Když mluvíte o umění,
    tak na rozdíl od dnešních vládců,
  • 00:03:23 on si ty svoje názory
    nechával pro sebe.
  • 00:03:25 I to, co se mu líbilo,
    nebo nelíbilo.
  • 00:03:27 Víme, že si povzdechl komorníkovi
    nebo někomu,
  • 00:03:30 a nevíme,
    jestli je to pravda vůbec.
  • 00:03:32 To jsou takové
    alegorické historky.
  • 00:03:34 -Ale je známo, že když zhlédl
    výstavu vídeňské secese,
  • 00:03:39 o čemž můžeme tušit,
  • 00:03:41 že to asi nebyl opravdu
    jeho šálek čaje,
  • 00:03:43 tak že s jistým uspokojením
    na konci řekl:
  • 00:03:46 Modern, aber schön!
  • 00:03:48 -A taky se traduje,
  • 00:03:50 že údajně se mu příliš
    nelíbil projekt
  • 00:03:52 nové budovy opery na Ringu,
  • 00:03:54 že to snad bylo poprvé
    a naposledy,
  • 00:03:57 kdy si dovolil otevřeně,
    veřejně ten svůj názor vyjádřit,
  • 00:04:01 protože pak prý měl trpět
    výčitkami svědomí,
  • 00:04:04 že tím ublížil těm projektantům,
    těm architektům.
  • 00:04:07 Od té doby už se údajně
    právě nikdy veřejně
  • 00:04:10 nijak kriticky nevyjádřil.
  • 00:04:12 -Ale hlavní je to, že prostě,
    když jste mluvili o té opeře,
  • 00:04:16 tak já si dovedu představit,
  • 00:04:17 že člověk,
    který vyrůstal v době Straussově,
  • 00:04:20 tak hudba Gustava Mahlera
    pro něj musela být něco hrozného.
  • 00:04:23 Nicméně když se uvolnilo
    místo ředitele dvorní opery,
  • 00:04:26 on se zeptal, kdo je nejlepší
    z jejich rakouské hudby.
  • 00:04:30 Ti jeho profesoři řekli:
    To je Veličenstvo Mahler!
  • 00:04:32 A on je jmenoval.
  • 00:04:34 Toto je špatně i ve vztahu
    k těm jiným národnostem atd.
  • 00:04:38 Ten vývoj šel mílovými kroky.
    On mu nebránil.
  • 00:04:41 -A do jisté míry
    mu nerozuměl už potom asi.
  • 00:04:43 -To až ke stáru úplně.
    Ale jako hlavně mu nebránil.
  • 00:04:47 Ale on zase to nehnal
    prostě takovým zběsilým tempem.
  • 00:04:51 On byl ten, který působil
    jako určitý stabilizační faktor,
  • 00:04:54 že ten svět se měnil,
    ale byla v něm jedna jistota,
  • 00:04:57 a to byl císař,
    který vládl těch 68 let.
  • 00:05:00 Svět se měnil, ale na trůně
    stále byl František Josef.
  • 00:05:03 -Změnila se Vídeň
    hlavně za jeho vlády.
  • 00:05:05 -Ano.
  • 00:05:07 -On respektoval ten požadavek
    na zbourání hradeb,
  • 00:05:09 na modernizaci města,
  • 00:05:11 i když to zřejmě taky nebyl
    jeho šálek čaje, jeho ideál.
  • 00:05:14 -Tady údajně,
    když se stavěl Ringstrasse,
  • 00:05:17 tak tam skutečně
    jako těm projektům se věnoval.
  • 00:05:19 Osobně je schvaloval.
  • 00:05:21 Pochopil, že to bude výkladní
    skříň císařské metropole.
  • 00:05:25 K tomu se skutečně vyslovoval.
  • 00:05:27 -Mluvíte o něm velkoryse,
    o člověku s jistým nadhledem,
  • 00:05:32 ovšem to obecné povědomí o něm
    u nás není právě pozitivní.
  • 00:05:36 Zejména za té první republiky
    nebylo.
  • 00:05:39 -První republika se potřebovala
    nějakým způsobem odstřihnout
  • 00:05:43 a distancovat od starého Rakouska.
  • 00:05:45 Měla samozřejmě tak trošku
    špatné svědomí.
  • 00:05:48 Jestliže se za první republiky
    idolem staly vojenské jednotky,
  • 00:05:52 založené na tom,
    že zradily přísahu,
  • 00:05:54 tak tady se muselo v tom obecném
    kolektivním povědomí něco stát,
  • 00:05:59 muselo dojít k určitým manipulacím,
    k určitým posunům.
  • 00:06:02 A součástí jich samozřejmě bylo
  • 00:06:05 zpětné očerňování obrazu
    starého Rakouska,
  • 00:06:08 jeho symbolu,
    kterým František Josef byl.
  • 00:06:11 Ovšem je třeba říci,
    že tento negativní obraz Rakouska
  • 00:06:15 v podstatě vyrůstal ze zkušenosti
    posledních let monarchie,
  • 00:06:19 kdy opravdu na tom,
  • 00:06:21 zejména na začátku
    první světové války,
  • 00:06:23 bychom nalezli určité rysy,
  • 00:06:26 které vrhají velmi temný stín
    na to Rakousko.
  • 00:06:29 To je naprosto nepochybné.
  • 00:06:31 Na druhou stranu,
  • 00:06:33 právě zahraniční odboj přejal
    ten účelový obraz Františka Josefa
  • 00:06:37 jako toho senilního,
    krvežíznivého starce.
  • 00:06:39 To se objevuje u Františka Kupky,
  • 00:06:42 objevuje se to
    v těch básních legionářských.
  • 00:06:44 Ovšem je třeba říci,
    že tento obraz spíš žil
  • 00:06:47 v té ideologické
    nebo propagandistické sféře,
  • 00:06:51 protože samozřejmě tu zkušenost
    s tím Rakouskem v té době
  • 00:06:55 měl každý svou osobní,
    a nebyla zdaleka jenom negativní.
  • 00:06:59 -A všichni!
  • 00:07:01 VŠICHNI PROZPĚVUJÍ
    -Mě ve Vídni nic netěší.
  • 00:07:04 -Je to samý blázinec.
  • 00:07:07 VŠICHNI PROZPĚVUJÍ
    -Je to samý blázinec!
  • 00:07:11 -Velká menažérie.
  • 00:07:13 VŠICHNI PROZPĚVUJÍ
    -Velká menažérie.
  • 00:07:16 -Vídeňská menažérie
    vám přijde zvlášť draho!
  • 00:07:18 -Vemou si ten krám a jde se!
  • 00:07:22 -Vždycky se zapomíná na to,
  • 00:07:24 že ten zákon z 28. října 1918
    říká: Všechno platí!
  • 00:07:27 Představte si,
    že by v roce 89 se řeklo:
  • 00:07:30 Všechno platí dál!
    Všechny zákony ze socialismu.
  • 00:07:34 Tam byl nutný ten řez.
    Tady ten řez nebyl nutný.
  • 00:07:37 To první národní shromáždění
    se sešlo
  • 00:07:40 podle výsledků voleb
    ještě předválečných.
  • 00:07:42 -Přesně tak.
  • 00:07:44 -Čili tímto všichni
    přes ty nadávky dali najevo,
  • 00:07:47 že to Rakousko byl svobodný,
    v podstatě demokratický stát.
  • 00:07:50 -Oni ve verbální rovině
    se od toho Rakouska distancovali.
  • 00:07:54 Ale v rovině faktické a praktické
  • 00:07:56 tady jasně předvedli
    kontinuitu Rakouska.
  • 00:07:58 -Ale ono to bylo logické,
  • 00:08:00 protože řada
    těch politických představitelů
  • 00:08:02 svoji politickou kariéru
    začínala za Rakouska-Uherska.
  • 00:08:06 -Jistě.
    -Včetně Masaryka.
  • 00:08:07 -Přesně tak.
  • 00:08:09 Tam se učili politice,
    veřejnému vystupování,
  • 00:08:11 studovali za Rakouska-Uherska.
  • 00:08:13 -Od roku 61 se žije v ústavnosti
  • 00:08:15 a ústava 67 byla
    nejliberálnější ústava v Evropě.
  • 00:08:19 -A co žalář národů?
  • 00:08:21 -To jsou právě ty krásné myšlenky.
  • 00:08:23 Žalář národů, kde si Češi
    postaví Národní divadlo,
  • 00:08:25 kde vznikne vlastní univerzita,
  • 00:08:28 mají politiku, volí své zástupce
    do říšské rady, mají ministry.
  • 00:08:32 To se nám to úpělo tedy.
  • 00:08:34 -Mimochodem, to Národní divadlo,
  • 00:08:36 jak to bylo s tím Františkem
    Josefem a Národním divadlem?
  • 00:08:40 -On na něj přispěl, samozřejmě.
  • 00:08:42 -Nejenom on,
    ale panovnická rodina...
  • 00:08:44 -Panovnická rodina
    z osobního rodinného fondu
  • 00:08:47 přispěla mohutně
    na Národní divadlo.
  • 00:08:49 A i na další stavby.
  • 00:08:51 -Ano, tam je dost podstatné,
    že to nebylo ze státních peněz.
  • 00:08:54 Ale z jejich...
  • 00:08:56 -Ne, ne, to byly osobní dary.
  • 00:08:57 -Tohle on vždycky rozlišoval.
  • 00:08:59 On byl skutečně velice precizní
    na ty peníze
  • 00:09:02 a na všechny tyto záležitosti,
    přesně rozlišoval,
  • 00:09:05 co je z peněz státních
    a co je ze soukromých,
  • 00:09:08 ze soukromého majetku,
    habsburského.
  • 00:09:12 -Císař František Josef I.
    za svůj dlouhý život
  • 00:09:15 a dlouhé panování
  • 00:09:17 zasáhl výrazně do období
    počátečního nárůstu fotografie,
  • 00:09:24 která byla revolucí
    ve způsobu zobrazování.
  • 00:09:27 Je zajímavé,
    že on vlastně jako, zdá se,
  • 00:09:31 k fotografování neměl
    nějaký výrazný vztah,
  • 00:09:35 na rozdíl třeba
    od Františka Ferdinanda d'Este,
  • 00:09:39 který patřil k nejzobrazovanějším
    aristokratům své doby,
  • 00:09:43 který fotografování velice miloval.
  • 00:09:46 U císaře to bylo zaznamenáno
    s výrazným odstupem.
  • 00:09:50 Proto většina těch jeho snímků,
  • 00:09:53 které nacházíme
    z vídeňských ateliérů,
  • 00:09:56 pochází od vídeňských fotografů.
  • 00:09:59 V českých zemích
  • 00:10:01 žádný takový ateliérový snímek
    s císařem nevznikl.
  • 00:10:07 Zároveň jeho vizitky,
  • 00:10:09 které se prodávaly nepochybně
    ve statisícových nákladech,
  • 00:10:12 ukazují,
  • 00:10:14 že přišel v těch 60. letech
    výrazný zájem o fotografování,
  • 00:10:18 kdy lidé do svých rodinných alb
    si dávali vizitky
  • 00:10:22 s portréty císaře a významných
    českých politiků své doby.
  • 00:10:27 To bylo naprosto běžné.
  • 00:10:30 V řadě měšťanských rodin
  • 00:10:32 to album bylo vlastně
    vizitkou vzdělanosti
  • 00:10:36 a kulturní úrovně jejich majitele.
  • 00:10:39 V souvislosti s tím se mluví
    o demokratizaci podoby,
  • 00:10:42 že někde vlastně v ateliéru
    se stejnými výrazovými prostředky
  • 00:10:46 byl fotografován nějaký obuvník
    a pak císař.
  • 00:10:49 Ta pozadí a ty atributy vnější,
    které tam byly,
  • 00:10:52 balustráda, závěs a podobně,
  • 00:10:54 tak byly ty samé pro panovníka,
    jako pro nějakého běžného člověka.
  • 00:11:02 -Jak se vytvářely třeba
    takové ty anekdoty občanské?
  • 00:11:06 Procházka. "Starej Procházka".
  • 00:11:09 Je to pravda, že to byl most Legií?
  • 00:11:11 -Ne, nebyl.
  • 00:11:14 To je samozřejmě už jaksi metavtip,
    dá se říct,
  • 00:11:17 schodišťový vtip, kde...
    Ta fotografie existuje.
  • 00:11:20 -Neexistuje.
  • 00:11:22 -Fotografie existuje,
    ale neexistuje ten popisek.
  • 00:11:25 -Nejvýznamnějším fotografem,
  • 00:11:28 který císaře
    na jeho četných návštěvách
  • 00:11:31 v Království českém fotografoval,
    byl Rudolf Bruner-Dvořák.
  • 00:11:34 Právem se nazýval
    "otec fotografické reportáže".
  • 00:11:37 Ten cyklus snímků,
  • 00:11:39 které pořídil při otevírání mostu
    císaře Františka v červnu 1901,
  • 00:11:44 tak ten prostě ukazuje,
    že jde o koncipovanou reportáž,
  • 00:11:48 kde on zachytil vlastně
    jako vlastní,
  • 00:11:51 prázdný pavilonek, tu výzdobu,
    která byla na počátku mostu,
  • 00:11:55 a samozřejmě
    i na jiných místech Prahy,
  • 00:11:58 a pak onu známou suitu,
    která kráčela s primátorem
  • 00:12:01 a dalším doprovodem,
    s císařem v čele.
  • 00:12:07 A pak v časopise Světozor
    to bylo glosované jako titulkem,
  • 00:12:12 Promenáda na mostě,
  • 00:12:14 která vešla vlastně
    pak do té paměti
  • 00:12:16 jako Procházka na mostě,
  • 00:12:18 kterýžto termín vlastně
    jako zobrazen nikde nebyl.
  • 00:12:22 Patrně se vskutku jednalo
    o ten snímek Brunera-Dvořáka.
  • 00:12:26 -Ta fotografie, a možná právě
    proto vznikla tato legenda,
  • 00:12:30 byla uveřejněna v době,
  • 00:12:32 kdy ta přezdívka "starej Procházka"
    už tady určitě byla.
  • 00:12:35 -Co je nejpravděpodobnější
    z těch variant, které se vypráví...
  • 00:12:39 -Furýr.
  • 00:12:41 -Je ten dvorní furýr,
  • 00:12:43 který jako předjezdec jel
    ze Schönbrunnu do dolního hradu,
  • 00:12:46 aby mu čistil cestu,
    protože nebyla houkačka.
  • 00:12:49 Dneska jedou policisté a houkají.
    On jel a čistil mu tu cestu.
  • 00:12:53 A ten se jmenoval Procházka.
  • 00:12:55 A Vídeňáci říkali:
    Procházka, kommt!
  • 00:12:58 A potom to vztáhli i na toho,
    kdo jel v kočáru za ním.
  • 00:13:01 -Ale je pravda, že,
    to máme doložené,
  • 00:13:04 že v Humoristických listech
    a jinde už v roce 1891,
  • 00:13:07 když byla jubilejní výstava,
    tak se tam objevuje ta báseň.
  • 00:13:12 Je tady ještě otázka,
    přijede-li "starej Procházka",
  • 00:13:15 a podobně,
    což byly samozřejmě nepostižitelné,
  • 00:13:18 nicméně národu naprosto
    jasné narážky.
  • 00:13:21 -Spíš se objevovaly takové ty...
    Hon na Procházku!
  • 00:13:24 -Hon na Procházku, ano.
    A podobně.
  • 00:13:26 -Jaký on měl vlastně vztah
    k Čechům?
  • 00:13:28 -Takhle, Češi, jako k národu,
  • 00:13:30 tak jako politický národ
    to byli Böhmen.
  • 00:13:33 -Ano.
  • 00:13:34 -Společně s Němci.
  • 00:13:36 Jako etnický národ
    to bylo něco jiného.
  • 00:13:39 A ten takovou velkou sílu neměl.
  • 00:13:41 Tento český,
    ve smyslu "tschechisch"...
  • 00:13:44 -České etnikum.
  • 00:13:45 -České etnikum takovou sílu nemělo.
  • 00:13:48 On se snažil samozřejmě
    vycházet jako spravedlivě.
  • 00:13:51 Když jsem si četl ty programy
    jeho návštěv,
  • 00:13:55 tak mi bylo líto,
    jak je to rozdělené na minuty,
  • 00:13:58 aby nebyl déle v německé
    instituci než v české...
  • 00:14:01 Vždycky, když opouštěl zemi,
  • 00:14:03 tak psal takzvaný
    Nejvyšší vlastnoruční list,
  • 00:14:06 který posílal místodržiteli,
    kde děkoval a prosil ho,
  • 00:14:09 aby vyřídil obyvatelstvu díky
    za to přijetí.
  • 00:14:12 A tam od těch 90. let opakuje,
  • 00:14:14 že by chtěl,
    aby zavládl národnostní smír,
  • 00:14:17 že by to pak byla skutečně
    perla v jeho koruně.
  • 00:14:20 Říká, že díky tomu
    svému věku dlouhému, že viděl,
  • 00:14:24 jak se Praha rozvíjí
    jako moderní město.
  • 00:14:26 A že viděl, jak padly hradby.
  • 00:14:28 Že by se chtěl dožít toho,
  • 00:14:30 že by padly i ty vnitřní hradby
    mezi národnostmi.
  • 00:14:33 Pořád o tom mluví.
  • 00:14:35 A v tom byl úplně sám,
    protože on o tom mluvil vždycky:
  • 00:14:38 Mé nejvřelejší přání je, německy
    mein wärmster Wunsch ist...
  • 00:14:42 A potom oni tam stáli
    s těmi cylindry v ruce
  • 00:14:45 a teď spustili:
    Deutsche Treue, deutsche Liebe.
  • 00:14:48 A Češi valili:
  • 00:14:50 Česká věrnost, česká příslušnost
    Vašemu Veličenstvu.
  • 00:14:53 A on chudák prostě
    byl v tomhle jako kůl v plotě.
  • 00:14:56 -Ale s tím jako,
    měl rád, neměl rád...
  • 00:14:58 On si naštěstí nikdy
    nedovolil projevit,
  • 00:15:01 že některý z národů monarchie
    má raději než ten druhý.
  • 00:15:04 -Pro něj byli všichni poddaní.
  • 00:15:06 -Ale ono to ani nebylo
    politicky možné.
  • 00:15:08 On si uvědomoval
    obrovskou odpovědnost,
  • 00:15:10 která je spojena s postavou,
    s tou úlohou někoho,
  • 00:15:14 kdo vlastně tmelí a drží pohromadě
    tak mnohonárodnostní říši.
  • 00:15:18 Tady naprosto nebylo na místě,
  • 00:15:21 aby některý národ
    otevřeně preferoval vůči jinému.
  • 00:15:23 -Český pohled na celou éru
    habsburskou je zkreslený tímto,
  • 00:15:27 tím falešným pojímáním
    toho Čech, Němec.
  • 00:15:30 -Ano.
    -Protože vezměte si...
  • 00:15:32 Vidíme Josefa II.
    jako germanizátora.
  • 00:15:34 Ale on de facto nebyl germanizátor.
  • 00:15:37 On zaváděl němčinu
    jako úřední řeč,
  • 00:15:39 ale nechtěl ze všech udělat Němce,
    to bylo jedno, co si myslel.
  • 00:15:43 -Jemu šlo o to, aby fungoval stát.
    -Fungoval stát.
  • 00:15:45 -To bylo pragmatické rozhodnutí.
    -Prostě něco jiného je...
  • 00:15:49 My to srovnáváme v té historické
    paměti s protektorátem,
  • 00:15:52 kde skutečně šlo o to
    z těch Čechů udělat Němce.
  • 00:15:55 -Ano.
    -Ale to tady nebylo.
  • 00:15:57 Tady si dva mluví, jak chtějí.
  • 00:15:59 Ať si píší ty básničky,
    pohádky si sbírají, klidně.
  • 00:16:02 Ale prostě ti úřady
    musí komunikovat mezi sebou,
  • 00:16:05 armáda potřebuje velicí řeč.
  • 00:16:06 -Proč tedy došlo k tomu dualismu
    a nedošlo k trialismu?
  • 00:16:10 -Protože česká národní
    politická reprezentace
  • 00:16:12 neměla zdaleka
    takovou politickou sílu,
  • 00:16:15 aby to prosadila proti nevůli
    českých Němců a Maďarů.
  • 00:16:19 -Nebyla příležitost.
  • 00:16:21 -On v jisté chvíli,
    kdy jaksi se to politické kyvadlo,
  • 00:16:26 řekněme, naklonilo na stranu
    toho eventuálního trialismu,
  • 00:16:30 a to byla velká sláva,
  • 00:16:33 vydal takzvaný
    korunovační reskript,
  • 00:16:36 kde přislíbil českému zemskému
    sněmu, že se nechá korunovat.
  • 00:16:40 Vzbudilo to obrovskou nevoli,
  • 00:16:43 politickou, na straně Maďarů
    a na straně českých Němců.
  • 00:16:46 Takže ta věc padla.
    Byla přehlasována.
  • 00:16:52 Císař musel, a jistě nerad,
    slib korunovace odvolat,
  • 00:16:57 což svým způsobem mu opravdu
    ti Češi nikdy nezapomněli,
  • 00:17:02 i když jinak ho ctili a milovali.
  • 00:17:04 -Já bych si ještě dovolil
    s dovolením oponovat,
  • 00:17:07 nebo trošinku upřesnit,
  • 00:17:09 že nešlo podle mého názoru
    jenom o to,
  • 00:17:11 jestli centralismus,
    tedy dualismus, nebo trialismus,
  • 00:17:15 ale jestli dualismus,
    nebo federalismus.
  • 00:17:17 -Nebo federalizace, ano.
  • 00:17:19 -To byl ideál českých politiků.
    -Ano.
  • 00:17:21 -To by jelo dál,
    to by se nezastavilo.
  • 00:17:23 -Ano, tam by se to nezastavilo
    na tom trialismu,
  • 00:17:26 to máš samozřejmě pravdu, ano.
  • 00:17:28 -Ona by se ta říše
    trošičku rozdrobila.
  • 00:17:30 -Toť otázka.
    Palacký o takovém Rakousku snil.
  • 00:17:33 Palacký v takovém Rakousku
    viděl přirozený a ideální domov
  • 00:17:37 malých slovanských národů.
  • 00:17:39 Ovšem, když došlo k dualismu,
    tak říkal:
  • 00:17:42 Byli jsme před Rakouskem,
    budeme i po něm.
  • 00:17:45 -Ten ideál federalismu se vlastně
    objevuje už na sklonku 40. let,
  • 00:17:49 v době, kdy František Josef I.
    nastupuje na trůn.
  • 00:17:51 Tehdy se také poprvé mluví
    o jeho možné korunovaci.
  • 00:17:55 Dokonce se o ní zmiňovala
    ústava z roku 1849.
  • 00:17:57 Jenomže tam se počítalo s tím,
    že by byl korunován vlastně...
  • 00:18:01 Protože on zatím nezažil
    ani rakouskou korunovaci...
  • 00:18:04 -Rakouské korunovace nebyly.
    -Ty nebyly, ty neměly tradici.
  • 00:18:08 -A pak se počítalo,
  • 00:18:10 že by to byla vlastně
    taková jakoby trojkorunovace,
  • 00:18:12 že by byl zároveň korunován
    českým, uherským králem.
  • 00:18:15 Ale ty přípravy trvaly tak dlouho,
    až nakonec...
  • 00:18:18 -Politika šla jinam.
  • 00:18:20 -Až celá ta politika
    směřovala jinam.
  • 00:18:22 Jediná korunovace,
    kterou si František Josef I. užil,
  • 00:18:25 s tou plnou okázalostí
    a s tradicemi,
  • 00:18:27 byla ta na uherského krále.
  • 00:18:29 -Ale nám potom z české korunovace
    zbyla například opera Libuše,
  • 00:18:33 kterou Bedřich Smetana komponoval
    jako operu korunovační.
  • 00:18:37 -Rakousko-uherské vyrovnání
    uspokojilo sice Maďary,
  • 00:18:42 ale ostatní národy
    podunajské monarchie,
  • 00:18:45 Češi, Chorvati, Slovinci, Poláci,
    Srbové, Slováci, Rumuni i Italové,
  • 00:18:50 se právem cítily podvedeny.
  • 00:18:53 A zkráceny
    ve svých politických právech.
  • 00:18:56 -Císař nemohl rozhodnout jinak.
  • 00:18:58 Císař už nebyl císařem
    z boží milosti.
  • 00:19:01 On byl císařem konstitučním.
  • 00:19:02 On se musel podrobit tomu,
  • 00:19:05 jak rozhodly zastupitelské
    orgány monarchie.
  • 00:19:08 To vlastně bylo vrcholně
    demokratické rozhodnutí,
  • 00:19:11 kde Češi prohráli
    v politickém boji.
  • 00:19:13 A jinak to,
    že dualismus byla chyba,
  • 00:19:15 která v době,
    kdy nacionalismus byl vším,
  • 00:19:18 vlastně ponechala dvě třetiny
    obyvatelstva monarchie,
  • 00:19:22 ty nejloajálnější dvě třetiny,
    to znamená malé slovanské národy,
  • 00:19:26 mimo rámec sebeurčení,
    tak to samozřejmě byla chyba,
  • 00:19:29 která po 50 letech
    vedla k rozpadu Rakouska.
  • 00:19:32 To je třeba objektivně přiznat.
  • 00:19:34 Ovšem jaksi instituty,
    které tady pracovaly,
  • 00:19:38 byly vlastně politicky korektní
    a byly demokratické.
  • 00:19:41 -A ta snaha nějak vyřešit
    otázku v Čechách
  • 00:19:44 tady byla na začátku 70. let,
  • 00:19:46 kdy byly pokusy o to takzvané
    česko-rakouské vyrovnání.
  • 00:19:49 To byla záležitost,
    která se projednávala na sněmu,
  • 00:19:52 na českém zemském sněmu.
  • 00:19:54 A nebyl to císař,
    kdo zabránil tomu přijetí.
  • 00:19:57 Byl opět ovlivněn těmi názory
    maďarských i německých liberálů,
  • 00:20:01 vládními úředníky.
  • 00:20:03 Byla to poslední šance možná...
  • 00:20:05 -Ano.
  • 00:20:07 -Nebo poslední pokus,
  • 00:20:09 nějakým způsobem se dobrat
    národnostního smíru
  • 00:20:12 v předlitavské části monarchie.
  • 00:20:13 -Na Moravě se to
    povedlo do určité míry.
  • 00:20:16 -Na Moravě se to povedlo,
    ano, ale jenom zčásti.
  • 00:20:18 -Ano.
  • 00:20:22 -Rudolf Bruner-Dvořák nepochybně
    zachytil nejvíce snímků
  • 00:20:26 v celém časovém rozsahu,
  • 00:20:28 od toho pobytu v Praze v roce 1891,
    na návštěvě jubilejní výstavy,
  • 00:20:34 až tedy po ty poslední
    císařské manévry,
  • 00:20:37 kterých se císař ve své roli
    účastnil.
  • 00:20:41 To byly manévry u Meziříčí
    v roce 1909,
  • 00:20:44 kde byl přítomen i Vilém.
  • 00:20:46 Tam je zajímavé,
    také se o tom vykládá,
  • 00:20:49 že tam vlastně při nějakém
    rozhovoru císař měl říci:
  • 00:20:54 Moji lipicáni jsou mi milejší
    než automobily.
  • 00:20:57 Ukazuje to vlastně
    takový ten odstup od techniky,
  • 00:21:00 od technických vynálezů,
    které on prostě měl.
  • 00:21:03 Někdy se podařilo
    Rudolfu Bruneru-Dvořákovi
  • 00:21:06 zachytit i takové
    jako nestřežené situace,
  • 00:21:10 které nebyly v podstatě
    moc jako publikování hodné.
  • 00:21:14 Tady třeba byl fotografován,
    kdy lál nějakému vojáčkovi,
  • 00:21:19 nevím, to není vlastně datované,
  • 00:21:22 ale vzhledem k té uherské uniformě
    bych soudil,
  • 00:21:26 že to je na manévru v Uhrách.
  • 00:21:29 Je zajímavé, že na většině
    těch snímků, které známe,
  • 00:21:33 je prostě císař v nějaké uniformě.
  • 00:21:35 Kdežto ty snímky
    takové intimnější povahy,
  • 00:21:39 kdy je v běžném občanském šatě,
    jsou prostě velmi vzácné,
  • 00:21:43 byť je tedy najdeme,
  • 00:21:46 ale spíše vlastně jakoby
    z těch posledních let jeho života,
  • 00:21:50 kdy je tam třeba zachycen
    s malým Karlem třeba, svým,
  • 00:21:54 který je následníkem
    na císařském trůně.
  • 00:21:57 Souvisí to asi trošku vlastně
    jako s tím pocitem
  • 00:22:01 té oficiálnosti záběrů,
    s tím pocitem,
  • 00:22:03 že vždy má být vlastně
    jakoby ta fotografie
  • 00:22:07 vizitkou jeho osobnosti,
    vizitkou vlastně jeho já.
  • 00:22:11 To je ten rozdíl proti Františku
    Ferdinandovi d'Este,
  • 00:22:15 který absolutně neměl problém
    být zachycován
  • 00:22:17 i v intimních situacích,
    kdy bruslí třeba s rodinou,
  • 00:22:20 nebo vychází z cirkusu,
    z divadla a podobně.
  • 00:22:25 -Nezůstává tady ten relikt toho,
    že císař vyřeší vše,
  • 00:22:29 ještě v současnosti?
  • 00:22:31 -Ono, když jsme hovořili
    o té první republice,
  • 00:22:34 tak stačí se podívat na to,
  • 00:22:37 jak rychle přešly ty rysy
    stařičkého mocnáře,
  • 00:22:41 z Františka Josefa,
    na Tomáše Garrigue Masaryka.
  • 00:22:44 Což je koneckonců dáno tím,
    že titíž učitelé a titíž novináři,
  • 00:22:49 kteří oslavovali
    Františka Josefa I.,
  • 00:22:52 velmi rychle přešli
    na zatracování Rakouska
  • 00:22:55 a na oslavování tatíčka Masaryka,
    prakticky týmiž slovy.
  • 00:22:58 -To jsem se vás chtěl...
  • 00:23:00 -Oni to uměli.
    -Právě.
  • 00:23:01 -U těch školních slavností
    to bylo víc než markantní,
  • 00:23:05 samozřejmě.
  • 00:23:06 Velmi známý je pak
    takový ten portrét císařský
  • 00:23:09 a pak vlastně prezidentský,
    ta póza na koni a póza vojevůdce.
  • 00:23:12 -To jsem se vás chtěl zeptat...
    -To když dáte vedle sebe...
  • 00:23:16 -Až ke konci,
    ale když jsme k tomu došli teď,
  • 00:23:19 udělal to ten Masaryk záměrně,
    nebo to bylo podvědomě?
  • 00:23:22 Ubytovat se na hradě,
    jezdit na koni.
  • 00:23:25 -I na ten hrad,
    potom jezdit na koni
  • 00:23:27 a potom i taková ta polouniforma,
    ve které chodil.
  • 00:23:30 Uvědomme si, že prostě montérkami,
  • 00:23:33 pracovním oděvem mocnáře,
    je uniforma.
  • 00:23:35 -A pak koneckonců
    i ten osobní Masarykův fond,
  • 00:23:38 ze kterého rozděloval
    ty veřejně prospěšné dary,
  • 00:23:41 jako monarcha v podstatě.
  • 00:23:43 -Ano, a dokonce...
  • 00:23:45 Guth-Jarkovský
    jako první ceremoniář na hradě
  • 00:23:48 krásně vzpomíná, že si vymyslel
    čaje u pana prezidenta,
  • 00:23:51 kdy se tam lidi shromáždí
    a on vykřikne:
  • 00:23:54 Dámy a pánové,
    prezident republiky.
  • 00:23:56 Všichni vstanou a Masaryk vejde.
  • 00:23:59 A napoprvé to dopadlo špatně,
    protože on řval:
  • 00:24:02 Dámy a pánové,
    prezident republiky.
  • 00:24:04 Všichni povstali,
  • 00:24:06 ale syn pana prezidenta
    Jan Masaryk nepovstal,
  • 00:24:09 sedl si k pianu a spustil:
    Zachovej nám, Hospodine.
  • 00:24:12 A císař prý se...
    A Masaryk se tomu prý strašně smál.
  • 00:24:15 -Ona je koneckonců kniha,
    kde Guth-Jarkovský tyto věci líčí,
  • 00:24:19 a to smrtelně vážně,
    čímž ten humor je bezděčný vlastně.
  • 00:24:24 Ta kniha se jmenuje
    Na dvoře republikánském,
  • 00:24:26 což zcela jasně
    to dědictví ukazuje.
  • 00:24:28 -Tak aspoň něco po tom máme.
  • 00:24:31 -Určitě.
    Akorát se to moc neříká.
  • 00:24:33 -Atributy prezidenta a Libuši.
  • 00:24:35 -A naši měnu.
  • 00:24:37 Jako jediný nástupnický stát
    převzalo Československo po Rakousku
  • 00:24:42 jeho měnovou jednotku,
    která se jmenuje koruna.
  • 00:24:45 Dodnes máme na té koruně korunu,
  • 00:24:47 a to už jsme 100 let
    málem republikou.
  • 00:24:54 -Moje sbírka exponátů,
    věcí s Františkem Josefem,
  • 00:24:57 ke dnešku čítá
    zhruba 12 tisíc exponátů.
  • 00:25:01 Svou sbírku
    jsem započal před 40 lety.
  • 00:25:04 Tehdy spousta věcí
    se vyvážela do zahraničí.
  • 00:25:08 Já jsem cítil už v tom prvopočátku
    povinnost toto zachovat.
  • 00:25:16 Měl jsem vizi,
    někdy v budoucnu otevřít
  • 00:25:20 stacionární
    Muzeum Františka Josefa.
  • 00:25:25 S tímto muzeem jsem měl
    spoustu problémů,
  • 00:25:29 protože jsem v tom koloběhu
    zhruba 5 let zpátky
  • 00:25:34 nabídl svou sbírku cca 25 městům,
    kde jsem se rozhodl,
  • 00:25:39 že tu sbírku konečně otevřu světu,
    ale dopadlo to tak,
  • 00:25:44 že jsem nebyl přijat
    v podstatě nikým v horizontu 5 let.
  • 00:25:51 A teprve po 5 letech mě objevil
    Terezín na internetovém muzeu,
  • 00:25:57 kde je vlastně zobrazena
    celá moje sbírka.
  • 00:26:00 Ta má myšlenka
    se stala skutečností,
  • 00:26:03 že letos v dubnu jsme otevřeli
  • 00:26:07 stacionární
    Muzeum Františka Josefa.
  • 00:26:10 Věci s tématikou Františka Josefa
    jsem zpočátku sbíral otevřeně,
  • 00:26:15 kdy jsem oslovoval sběratele,
  • 00:26:19 ale nacházel jsem pouze
    takové trošku opovržení.
  • 00:26:26 František Josef nebyl moc v kursu
    z hlediska sběratelství.
  • 00:26:31 Potom vlastně to sběratelství
    přerostlo spíše v tajné sbírání,
  • 00:26:35 protože kdykoliv
    jsem se na veřejnosti svěřil,
  • 00:26:39 že sbírám tuto věc,
    nebo tyto věci sběratelské,
  • 00:26:43 s touto tématikou,
    tak to dopadlo špatně.
  • 00:26:47 Přímo i posměch.
  • 00:26:51 Proč František Josef?
  • 00:26:53 Protože to byl člověk,
  • 00:26:55 který není moc populární
    v našich zemích.
  • 00:27:01 Ty věci jsou socialismem
    deformované,
  • 00:27:04 že jsme museli kvůli němu
    ráno vstávat v 6 hodin,
  • 00:27:07 že zavíral lidi.
  • 00:27:09 Přitom ta situace
    je úplně obrácená.
  • 00:27:11 Dneska je zavřeno více lidí
    v průměru na počet obyvatel
  • 00:27:15 jak za Františka Josefa.
  • 00:27:17 Když se řeklo
    "František Josef je vůl",
  • 00:27:19 tak ten člověk s prominutím
    šel na týden do basy.
  • 00:27:22 Když jste za Gottwalda řekl
    patřičnou jednoduchou záležitost,
  • 00:27:26 tak jste byl mrtvý člověk.
  • 00:27:28 Zhodnoťme tuto situaci
  • 00:27:30 a přehodnoťme tento názor
    obecně na Františka Josefa.
  • 00:27:36 -Jaké je dnes počasí?
  • 00:27:38 -Trochu chladno, Vaše Veličenstvo,
    ale nebe je čisté.
  • 00:27:41 Zdá se, že bude slunečno.
  • 00:27:44 -To je dobře.
  • 00:27:46 -Hm.
  • 00:27:48 -A co se povídá o ministru Bachovi?
  • 00:27:51 -Z toho je náramná radost,
    Vaše Veličenstvo.
  • 00:27:53 -Z čeho?
    Z toho, že padl?
  • 00:27:56 -Ano, právě z toho
    je veliká radost,
  • 00:27:58 že Vaše Veličenstvo ráčilo
    konečně toho lotra vykopnout!
  • 00:28:02 -Tak radost?
    -Ano.
  • 00:28:05 -To je dobře.
  • 00:28:07 -Vy tady z něj děláte prakticky
    takového liberála
  • 00:28:10 nebo takového tolerantního člověka,
    ale co Bachův absolutismus?
  • 00:28:14 Já jsem se o tom ve škole
    učil strašné věci.
  • 00:28:17 -To jsou ty dva příběhy,
    metternichovská a bachovská éra,
  • 00:28:21 kdy vlastně ti dva služebníci
    to vzali na sebe.
  • 00:28:24 Krásně je to vidět na Bachovi,
    který jako ministr barikád...
  • 00:28:28 -On byl původně liberál.
    Samozřejmě.
  • 00:28:31 -Nastoupil a potom tedy
    po Solferinu beze slávy odchází.
  • 00:28:35 Ale krásně je to vidět
    na případě Karla Havlíčka,
  • 00:28:39 když v Plzni státní zastupitelství
    žalovalo ty noviny,
  • 00:28:43 že obviňují císaře,
    že Havlíčka utrápil.
  • 00:28:46 Tak to se nedělá.
  • 00:28:48 A státní zastupitelství
    a soud řekl:
  • 00:28:51 Ne, císařova osobnost
    je mimo toto všechno.
  • 00:28:54 Ale Bach to udělal
    a Bachovi se nadávat může.
  • 00:28:57 Takže tady je to prostě
    dané úředním výnosem,
  • 00:29:00 komu se smí
    a komu se nesmí nadávat.
  • 00:29:02 Čili se smělo nadávat
    Metternichovi
  • 00:29:04 a smělo se nadávat Bachovi.
  • 00:29:06 Ačkoliv samozřejmě císař František
    i Franz Josef
  • 00:29:09 se v těch počátcích
    podíleli na tom.
  • 00:29:11 Ale víte, ten Franz Josef,
  • 00:29:13 ono tam je několik Franzů Josefů
    za těch 68 let.
  • 00:29:16 -Samozřejmě.
    -Ano.
  • 00:29:18 -Tam je prostě...
    A on všechny ty role hrál úžasně.
  • 00:29:22 On skutečně začínal,
    jako že obnoví absolutismus.
  • 00:29:26 To psal matce, že to bude tak,
    jak se sluší a patří.
  • 00:29:30 Nicméně potom pochopí, že to nejde,
  • 00:29:33 a stane se vzorným
    konstitučním panovníkem.
  • 00:29:37 Úplně jaksi vzorovým.
    To je na něm něco úžasného.
  • 00:29:40 To se mi na něm...
    Jako mě fascinuje.
  • 00:29:42 -On chápal dobu, on vnímal dobu.
  • 00:29:44 -Naprosto jasně.
  • 00:29:46 On si někdy povzdechl,
    někdy zalitoval, že to už tak není.
  • 00:29:50 Ale on se proti...
    Prostě nebránil tomu.
  • 00:29:53 -Což je fascinující,
    že přestože stárl vlastně,
  • 00:29:58 a člověk stárnutím
    trošičku kostnatí, tak...
  • 00:30:02 Ale vždyť se o něm říká,
  • 00:30:04 že to byl takový vnitřní
    konzervativec a ouřada.
  • 00:30:07 Že kvůli němu dokonce vstáváme,
    kvůli...
  • 00:30:09 V 6 hodin do práce.
  • 00:30:11 -On v době těch největších změn
    přece jenom už nebyl úplně mladý.
  • 00:30:16 Starší lidé samozřejmě mají spíše
    přirozený sklon ke konzervatismu.
  • 00:30:22 A teď si vezměte, co všechno
    on během svého života zažil.
  • 00:30:26 On se narodil v roce 1830,
    zemřel v roce 1916.
  • 00:30:29 Co všechno se mezitím stalo?
  • 00:30:32 -Proto taky děláme ten pořad,
  • 00:30:34 protože je to 100 let
    od jeho úmrtí.
  • 00:30:36 -Když se narodil,
  • 00:30:38 největším výkřikem techniky
    ve střední Evropě
  • 00:30:40 byla koněspřežná železnice.
  • 00:30:42 Když umíral, tak tady bylo všechno.
  • 00:30:44 Elektřina, letadla, bezdrátová
    telegrafie, spalovací motory.
  • 00:30:49 A lidstvo všechny
    tyto technické vymoženosti
  • 00:30:52 v době jeho smrti uplatňovalo
    k tomu, aby se navzájem vyvraždilo.
  • 00:30:56 Zatímco císař se ještě
    jaksi ve svém vojenském výcviku
  • 00:30:59 učil se šavlí
    a s čelním útokem jízdy,
  • 00:31:02 tak v době, kdy umíral,
  • 00:31:05 tak se jaksi lidé zabíjeli
    na vzdálenost,
  • 00:31:08 kdy na sebe už ani neviděli,
    na vzdálenost kilometrů.
  • 00:31:12 -Ovšem, když tady o něm mluvíme
    v podstatě pozitivně,
  • 00:31:16 tak bezesporu,
  • 00:31:18 jaká byla jeho role
    při vzniku první světové války?
  • 00:31:21 -To je těžké.
  • 00:31:23 Myslím,
    že tam už prostě nerozhodoval.
  • 00:31:26 -Tam jenom podepsal manifest
    Mým národům?
  • 00:31:29 -Je známo, že válku nechtěl,
  • 00:31:31 že bránil těm jestřábům
    kolem Conrada von Hötzendorfa
  • 00:31:35 v jejich rozletu,
    mohu-li to tak říci, dokud to šlo.
  • 00:31:40 -Také tam byla ta měsíční lhůta
    na přemýšlení o tom... -Ano.
  • 00:31:44 -Jestli válku vyhlásit, nebo ne.
  • 00:31:46 Císař skutečně nepatřil
    k tomu radikálnímu křídlu.
  • 00:31:49 -Uvědomoval si obrovskou
    zodpovědnost.
  • 00:31:51 A zcela určitě uvažoval
    i o jiných možnostech.
  • 00:31:54 Je známo, že válce se bránil.
  • 00:31:56 -To je další ukázka toho,
    jak se potom...
  • 00:31:58 Na to on kydá ten hnůj.
  • 00:32:00 Že jaksi za jestřáby je považován
    František Ferdinand d'Este.
  • 00:32:04 On je skutečně první oběť války.
  • 00:32:06 -Který si ovšem uvědomoval,
    že tu válku nemůže Rakousko vyhrát,
  • 00:32:10 protože dokonale znal armádu.
  • 00:32:12 -No jistě, a kdykoli odjížděl
    někam na služební cestu, napsal:
  • 00:32:16 Držte Conrada na uzdě!
  • 00:32:17 -Ano.
  • 00:32:19 -A jeho smrt
    naopak Conradovi uvolnila ruce.
  • 00:32:21 -Ano.
  • 00:32:23 -Lidi mu to připisovali.
    Vladař míru.
  • 00:32:25 A teď je paradoxem, končí ve válce.
  • 00:32:27 -Vše pro dítě.
    -Ano, vše pro dítě.
  • 00:32:29 -A najednou ty děti
    posílá na frontu.
  • 00:32:31 -Vezměte si ten krásný nekrolog
    Josefa Pekaře,
  • 00:32:33 jak začínal tou větu:
  • 00:32:35 S mečem v ruce ujímá se
    jinoch vlády,
  • 00:32:37 s mečem v ruce kmet umírá.
  • 00:32:39 Je to orámované
    těmi velkými evropskými převraty,
  • 00:32:42 což je jaksi naprosto přesné.
  • 00:32:45 Paní Štědrá v tom nedoceněném
    románu, si myslím,
  • 00:32:48 že je lepší než Švejk,
    jako to poznání války,
  • 00:32:51 to je ten Poláček, ta tetralogie.
  • 00:32:53 A paní Štědrá říká,
    že si to bere na svědomí,
  • 00:32:56 takový starý člověk.
  • 00:32:58 To je to, co jste říkal,
  • 00:33:00 že ta víra v tu všemoc
    mu vlastně ublížila potom.
  • 00:33:03 Protože když se podíváte
    na ty měsíce před válkou,
  • 00:33:06 nebo měsíc opravdu jenom,
    tak to, co ty noviny píší...
  • 00:33:09 Kdyby byla válka,
    tak ji císař zakáže přece.
  • 00:33:12 My se nemusíme bát,
    císař ji zakáže a bude pokoj.
  • 00:33:14 Tak tomu věřili.
  • 00:33:16 -Vy jste mluvil o tom,
    co napsal Pekař.
  • 00:33:19 On to napsal taky
    Ernest von Koerber,
  • 00:33:22 bývalý ministerský předseda,
    ten napsal:
  • 00:33:24 František Josef své zemi
    dvakrát nekonečně uškodil.
  • 00:33:27 Jednou svým mládím,
    podruhé svým stářím.
  • 00:33:29 -Ten mladý věk,
    ve kterém nastupoval,
  • 00:33:31 ono to také mohlo vyvolávat
    i trochu naděje
  • 00:33:34 po těch panovnících před ním,
    ta představa mladého panovníka.
  • 00:33:37 -On byl také tak uvítán,
    samozřejmě, ještě v té době.
  • 00:33:41 -Přesně tak, jako nová generace,
    která změní...
  • 00:33:43 -Mladý panovník omlazené říše,
    se psalo. -Ano.
  • 00:33:47 -Vidíš ten vobraz?
  • 00:33:49 Víš, kdo to je?
  • 00:33:51 To je císař pán!
  • 00:33:53 Rozumíš?
  • 00:33:55 -Mehehe.
  • 00:33:57 -Dobře, tak tady máš šesťák.
  • 00:33:59 A kdyby si slyšel,
    že císař pán je dobytek,
  • 00:34:02 nebo že tuhle válku nevyhrajeme,
  • 00:34:04 tak přijdeš a řekneš,
    kdo to povídal, rozumíš?
  • 00:34:07 -Mehehe.
  • 00:34:09 -Dobře.
    A teď vyskoč.
  • 00:34:11 -Mehehe.
  • 00:34:13 Mehehe.
  • 00:34:16 -Vlastně ve Švejkovi
    se císař neobjevil,
  • 00:34:18 nicméně se tam objevují
    takové ty narážky na něj.
  • 00:34:21 Ten Hašek ho tak nenáviděl?
  • 00:34:23 Nebo to byla obecná nálada?
    Jak to bylo?
  • 00:34:26 -Obecná nálada...
  • 00:34:28 Moje představa je,
    že Hašek, když píše Švejka,
  • 00:34:31 tak účtuje s celým světem.
  • 00:34:34 Protože on několikrát měl pocit,
    že se chytil,
  • 00:34:36 že konečně našel smysl.
  • 00:34:38 Ať v legiích,
    ať potom v bolševické revoluci.
  • 00:34:41 Všechno selhalo.
  • 00:34:43 -Vezměte to z druhé strany.
  • 00:34:45 Obraz císaře pána,
    který visí v hostinci,
  • 00:34:47 a s prominutím,
    serou na něj mouchy, ukazuje,
  • 00:34:50 že obrazy císaře pána
    visely v hostincích.
  • 00:34:53 A bylo to naprosto běžné
    a normální.
  • 00:34:56 Znamenalo to, že tedy lidi
    mají císaře pána rádi,
  • 00:34:59 nějakým způsobem se k němu staví.
  • 00:35:01 -A měl ho lid zdejší rád?
  • 00:35:04 -Já myslím, že jo.
    -Nepochybně.
  • 00:35:06 -Protože já, když jsem to dělal,
  • 00:35:08 tak jsem se díval
    třeba na ty návštěvy.
  • 00:35:11 Samozřejmě,
    byly oficiální články a...
  • 00:35:13 To mně můžete říct,
    že se psaly vždycky.
  • 00:35:15 Já se dívám na inzeráty.
  • 00:35:17 Kdo přijedete do Prahy,
    vítat císaře pána,
  • 00:35:20 zajděte také
    do tohoto obchodního domu.
  • 00:35:22 Tak to už je jasné,
  • 00:35:24 že ten majitel obchodního domu
    počítal s tím, že lidé přijedou.
  • 00:35:28 -Svědectví o spontánní náklonnosti
    k císaři nám podali lidé
  • 00:35:31 jako Ernest Denis
    nebo Josef Svatopluk Machar.
  • 00:35:34 -Machar, no.
  • 00:35:36 -Které jistě nelze podezírat
    z přílišné podlézavosti
  • 00:35:39 v tomto smyslu.
  • 00:35:41 -To je úžasné, no.
    -No.
  • 00:35:42 -Já jsem tedy Žižkovák původem,
    ale já vím, že jeho, tuším,
  • 00:35:46 tři návštěvy na Žižkově
    byly prý velmi holdovací.
  • 00:35:49 -To nebyly asi jenom na Žižkově.
  • 00:35:50 Když přijel na zemskou jubilejní
    výstavu v roce 1891,
  • 00:35:54 byl uvítán taky velmi vřele.
  • 00:35:55 Velmi si všichni považovali
    zřejmě toho,
  • 00:35:58 že i zaštítil tu výstavu
    svojí osobou.
  • 00:36:00 To jsme v 90. letech,
  • 00:36:03 kdy opravdu by se
    podle toho výkladu mělo zdát,
  • 00:36:06 že stářím ta obliba...
  • 00:36:08 -Klesala.
  • 00:36:10 -Monarchy a monarchie klesá,
    ale nebylo to tak.
  • 00:36:12 Já si naopak myslím,
  • 00:36:14 právě jak tady byla řeč
    o tom obraze,
  • 00:36:16 to, že visel nejenom
    v hospodách, ale ve školách,
  • 00:36:19 ve veřejných prostorách,
  • 00:36:20 ten císař znamenal určitou
    jistotu, stabilitu.
  • 00:36:23 Měnili se ministři,
    měnili se předsedové vlády,
  • 00:36:25 ale ten císař
    tam zůstával desetiletí.
  • 00:36:28 -Je nepochybné,
    že při těch návštěvách,
  • 00:36:30 kdy samozřejmě oficiální zprávy
    musíme brát s rezervou,
  • 00:36:33 tak když někdo pohovořil
    osobně s císařem,
  • 00:36:36 samozřejmě velmi oficiálně,
    velmi formálně,
  • 00:36:38 zpravidla na to nikdy nezapomněl,
  • 00:36:40 protože císař se nejen vyznačoval
    obrovským osobním kouzlem,
  • 00:36:44 v tom jaksi se shodují i ti,
    kteří ho neměli rádi,
  • 00:36:47 tak neuvěřitelnou pamětí.
  • 00:36:50 On skutečně přijel do města,
    kde se setkal s vnukem starosty,
  • 00:36:54 se kterým se tam setkal
    před 30 lety, nebo 40 lety,
  • 00:36:57 a přesně si vzpomněl
    na jeho dědečka
  • 00:37:00 a pohovořil s ním o tom.
  • 00:37:02 A to nebylo hrané,
    to nebylo fingované.
  • 00:37:05 To neměl nikde...
    -V itineráři.
  • 00:37:08 -Jaksi v itineráři.
    Tohle skutečně bylo spontánní.
  • 00:37:11 To samozřejmě na ty lidi
    neuvěřitelně působilo.
  • 00:37:14 -A také ten vztah k němu.
  • 00:37:17 Když on přijížděl do země,
    tak prostě byla přesně daná trasa,
  • 00:37:21 v některých městech zastavoval,
    v některých jel krokem.
  • 00:37:25 A tam, kde zastavoval,
  • 00:37:27 na peroně mu byla představena
    honorace.
  • 00:37:29 A on přesně to dodržoval,
    kdy, komu podá ruku,
  • 00:37:32 nejdřív duchovenstvu,
    a tam zase, podle stáří.
  • 00:37:36 Když byl nejstarší rabín,
    tak šel prvně k rabínovi.
  • 00:37:39 To bylo jasné.
  • 00:37:41 Ale když na někoho ty noviny
    zapomněly potom,
  • 00:37:43 tak přinesly opravu.
  • 00:37:45 Národní listy psaly:
  • 00:37:47 K císařově návštěvě v Benešově
    jsme opomněli uvésti,
  • 00:37:50 že císař oslovil také
    pana toho a toho na tom peroně.
  • 00:37:54 Protože ten si stěžoval.
  • 00:37:57 Jak to, že jsem nebyl uveden?
  • 00:37:59 Čili to nebylo žádné,
    že by se styděl.
  • 00:38:01 Koneckonců, Procházka po hřbitově.
  • 00:38:04 České hřbitovy, kdy...
  • 00:38:06 Každý, kdo dostal
    od císaře pána vyznamenání,
  • 00:38:09 tak je to tam uvedené.
  • 00:38:10 Tak mi ukažte, kde je hrdina
    socialistické práce na náhrobku.
  • 00:38:14 -Ale totéž bylo třeba
    po prusko-rakouské válce,
  • 00:38:17 když si spolky velmi cenily toho,
  • 00:38:19 pokud dostaly od císaře
    podepsaný diplom, doklad za to,
  • 00:38:22 jak třeba pečovaly ženské spolky
    o raněné po válce,
  • 00:38:25 jak pomáhaly těm raněným vojákům.
  • 00:38:27 A zase to byly třeba
    národnostně české spolky.
  • 00:38:30 Ale přesto tyhle diplomy
    podepsané císařem
  • 00:38:32 tvoří čestné místo
    v jejich archivech spolkových.
  • 00:38:35 -Pak nelze zapomenout na to,
  • 00:38:37 že tady byl skutečně
    určitý pozůstatek feudalismu.
  • 00:38:40 To nebyly jenom milosti,
    které císař uděloval, samozřejmě,
  • 00:38:44 uděloval je poměrně hojně,
    ale byly to veřejné audience,
  • 00:38:48 kde prakticky každý
    po předběžném ohlášení
  • 00:38:52 mohl v určený den
    osobně císaře navštívit
  • 00:38:55 a přednést mu svou žádost.
  • 00:38:58 Císař se k tomu vyslovoval.
  • 00:39:01 Zpravidla tedy to bylo
    režírováno tak,
  • 00:39:04 že když už k té audienci
    ten dotyčný dorazil,
  • 00:39:07 tak že ta žádost
    byla vyřízena kladně.
  • 00:39:09 -A také ty podpisy,
  • 00:39:11 že on se na český diplom
    podepsal česky.
  • 00:39:13 -Podepsal česky, samozřejmě.
  • 00:39:15 Na maďarský maďarsky,
    na německý německy.
  • 00:39:17 -Ano, přesně tak.
    Tak, jak ustanovil zákon.
  • 00:39:20 -František Josef
    to přesně rozlišoval.
  • 00:39:22 -Čili takové to údajné
    národní opovržení
  • 00:39:24 a ironie a zloba vůči němu,
    to bylo vytvořeno až pak,
  • 00:39:27 propagandou v té první republice
    a později tedy...?
  • 00:39:30 -Ne, již za první světové války,
  • 00:39:32 nepochybně v prostředí
    zahraničního odboje, tedy domácího,
  • 00:39:36 protirakouského odboje,
    protože on byl velmi slabý.
  • 00:39:39 Tam je vlastně živen
    tento propagandistický obraz.
  • 00:39:42 -Určitě se omluvil dobře:
  • 00:39:44 Takové ty... Omluvil se.
    "To mne tési, mili Cési."
  • 00:39:48 A podobně.
    On mluvil dobře česky.
  • 00:39:51 Těmi hlavními jazyky
    monarchie mluvil.
  • 00:39:54 -Jeho syn také.
  • 00:39:56 Jeho syn měl vlastně
    i české učitele dokonce,
  • 00:39:58 takže ani tady nemůžeme vidět
    nějakou distanci,
  • 00:40:01 nenávist vůči Čechům.
  • 00:40:03 -To měli všichni.
  • 00:40:04 Ta výchova císařských princů,
    ta byla...
  • 00:40:07 -Věděli, že budou vládnout
    mnohonárodnostní říši,
  • 00:40:09 museli se na to všestranně
    připravit.
  • 00:40:11 -To nebyl ale žádný med.
  • 00:40:13 -Z toho ale také mimochodem
    vyplývá, že František Josef,
  • 00:40:17 tak jako všichni členové
    císařské rodiny,
  • 00:40:19 byl člověkem vzdělaným,
    samozřejmě, velice vzdělaným.
  • 00:40:24 -V Pohledě dneska žije
    pouhých 73 lidí.
  • 00:40:26 Ale právě v době Františka Josefa
    to byla největší doba
  • 00:40:30 rozkvětu naší země,
    i v podstatě naší vesnice.
  • 00:40:32 Tady ve vsi žilo skoro 280 lidí.
  • 00:40:35 Bylo tady 25 usedlostí funkčních,
    dvě hospody, dva obchody,
  • 00:40:38 nějaká řemesla.
  • 00:40:40 A pak se to pomalu začalo vytrácet.
  • 00:40:42 Takže i tímto bychom měli
    přiblížit tu dobu,
  • 00:40:45 aby si to zase
    ti dnešní lidé uvědomili,
  • 00:40:48 že to zase nebyl ten žalář národů,
    jak se hodně vypráví,
  • 00:40:51 že i ten český národ
    se začal pomalu rozrůstat
  • 00:40:54 v takovou lepší společnost
    toho evropského, západního formátu,
  • 00:40:58 jak to chceme v podstatě dneska.
  • 00:41:00 Já sám jsem tedy příznivec
    obnovy Českého království,
  • 00:41:03 já nerad říkám monarchie,
  • 00:41:05 protože lidi
    si pod tím představují,
  • 00:41:07 že chceme obnovit
    celé Rakousko-Uhersko,
  • 00:41:10 což je v podstatě
    už dneska nesmysl.
  • 00:41:12 Myslím si, že by to bylo dobré
    pro český stát.
  • 00:41:15 Protože jako republika,
    ona to není špatná věc,
  • 00:41:17 ale tohle by se mi líbilo,
    je to jako rodina.
  • 00:41:20 Rodina je taky monarchie,
  • 00:41:22 tam si děti nevybírají
    po 5 letech jiné rodiče,
  • 00:41:25 jenom proto, že se jim nelíbí.
  • 00:41:26 Samozřejmě, že se může stát,
  • 00:41:28 že ten panovník bude špatný,
    nebude vyhovující,
  • 00:41:31 ale mně to přijde,
  • 00:41:32 že když rodina je základ
    společnosti,
  • 00:41:34 proč ta celá společnost
    funguje na jiném principu,
  • 00:41:37 ne dědičnosti,
    ale na nějaké volbě.
  • 00:41:39 Voleb, myslím, že máme dost.
  • 00:41:41 Tento jeden institut, kdyby se sem
    vrátil, tak by to bylo dobře.
  • 00:41:45 Stejně ten prezident je na hradě,
  • 00:41:47 stejně k němu všichni vzhlíží
    jako k monarchovi.
  • 00:41:49 I pan Masaryk se k tomu
    takhle stavěl.
  • 00:41:51 Takovou polouniformu nosil.
    Já myslím, že by to nebylo nic...
  • 00:41:55 Těch 100 let zase není tolik.
  • 00:41:57 Poslední česká královna, Zita,
    zemřela v roce 1989.
  • 00:42:00 To ani nikdo neví v podstatě,
    to je poměrně nedávno.
  • 00:42:03 Není to až zase
    takový ztracený systém.
  • 00:42:05 Ty evropské státy to dosvědčují,
  • 00:42:07 které dneska tento systém mají
    a jsou před námi, nejsou za námi.
  • 00:42:11 -Teď budu citovat toho Švejka.
  • 00:42:13 "Ale von si to starej pán
    doopravdy nezaslouží.
  • 00:42:16 Vezměme si tohle.
  • 00:42:18 Syna Rudolfa ztratil v útlém věku,
    v plné mužské síle.
  • 00:42:21 Manželku Alžbětu
    mu propíchli pilníkem,
  • 00:42:24 potom se mu ztratil Jan Ort,
  • 00:42:26 bratra, císaře mexického,
    mu zastřelili v nějaké pevnosti
  • 00:42:29 u nějaké zdi."
  • 00:42:31 Jaký byl vlastně jeho osobní život,
    když jsme na to narazili?
  • 00:42:34 Protože on měl opravdu
    řadu nešťastných životních příběhů.
  • 00:42:38 -Ty životní tragédie skutečně
    ho postihovaly v mimořádné míře.
  • 00:42:42 A mimochodem, já si myslím,
    že to byl ale i ten moment,
  • 00:42:47 který vlastně zvyšoval
    sympatie k němu.
  • 00:42:49 -Rozhodně.
  • 00:42:51 -Tohle všichni chápali
    jako něco mimořádného.
  • 00:42:54 -Vždyť pak také ve zpravodajství
    se psalo hlavně o něm.
  • 00:42:59 -Ano.
    -Ta oběť byla...
  • 00:43:01 Ale jak úžasně císař snáší
    tu další ránu.
  • 00:43:06 -Vy jste se ptal na ty city,
    jeho osobní život.
  • 00:43:09 Ono to souvisí s tím,
    už tady padlo slovo,
  • 00:43:12 že byl konzervativní.
  • 00:43:13 Já nevím, jestli to slovo
    konzervativní
  • 00:43:16 přesně vystihuje jeho chování.
  • 00:43:18 Ale on si vlastně nemohl dovolit
  • 00:43:20 nějaké osobní
    a citové vystupování navenek.
  • 00:43:23 Uvědomte si, že Habsburkové
    byli svázáni předpisy,
  • 00:43:26 velmi přísnými předpisy chování.
  • 00:43:28 Existoval dvorský protokol,
    desetiletí platný.
  • 00:43:30 A ten císař ztělesňoval dynastii,
    říši, majestát.
  • 00:43:33 Takže on by spíš vyvolal
    překvapení,
  • 00:43:36 kdyby na veřejnosti mluvil
    jako soukromá osoba,
  • 00:43:39 dával najevo svoje rozpoložení.
  • 00:43:42 To by ho zřejmě ani nenapadlo,
    zachovat se takhle.
  • 00:43:45 -Navíc císařská rodina
    udržovala v podstatě
  • 00:43:47 španělský dvorní ceremoniál
    z pozdního středověku, takže...
  • 00:43:52 -A co Kateřina Schrattová
    a Anna Nahowská?
  • 00:43:55 -Když tady paní kolegyně
    hovořila o tom,
  • 00:43:58 že on nemohl dávat najevo své city.
  • 00:44:03 Jednou, a to jest známé a slavné,
    je najevo dal,
  • 00:44:07 a to, když si vlastně proti vůli
    své velmi autoritativní matky
  • 00:44:11 prosadil svůj sňatek...
  • 00:44:14 -A jak to dopadlo?
  • 00:44:16 -S Alžbětou Bavorskou.
  • 00:44:18 Přestože jeho předurčenou nevěstou
    byla Sisina starší sestra Nené.
  • 00:44:23 -Ano.
  • 00:44:25 -Manželství dopadlo špatně,
    ale, mimochodem, o tom,
  • 00:44:28 že František Josef
  • 00:44:31 Sisi neuvěřitelně a velmi hluboce
    a velmi vášnivě miloval,
  • 00:44:35 myslím, není žádných pochyb.
  • 00:44:37 Když přišla zpráva o její smrti,
    tak je známo, že řekl jedinou větu:
  • 00:44:41 Nikdo neví,
    jak jsem tu ženu miloval.
  • 00:44:44 A to už žili dávno od sebe.
    Léta byli od sebe.
  • 00:44:47 -Tam to byla spíš její hra,
    ten odstup a to.
  • 00:44:50 -To sice ano, ale on s tím
    musel vlastně souhlasit.
  • 00:44:53 Čili oni oba dva se dohodli
    na jistém způsobu soužití,
  • 00:44:56 který nepobuřoval,
    který ta veřejnost akceptovala.
  • 00:45:01 Ale je nutno říci,
  • 00:45:03 že těmi Alžbětinými cestami
    do zahraničí,
  • 00:45:06 tím, že se vlastně zřekla
    reprezentačních povinností,
  • 00:45:11 tak spíš vyvolával sympatie
    zase císař.
  • 00:45:14 -Ano.
    -Protože on byl tím, koho...
  • 00:45:16 -Odstrčený.
    -Který zůstává sám.
  • 00:45:18 -Ona mu ublížila, sufražetka jedna.
    -Ano, za svého života...
  • 00:45:22 -Ona mu ublížila tím,
    že neplní svoje povinnosti.
  • 00:45:25 Plnění povinností se
    v císařské rodině cenilo nade vše.
  • 00:45:28 -Ano, přesně tak.
  • 00:45:30 Zatímco dneska je Sisi
    turistická atrakce
  • 00:45:32 a idol feministických badatelek,
  • 00:45:34 za svého života ona zejména
    po té roztržce s císařem
  • 00:45:37 byla v podstatě neoblíbená.
  • 00:45:39 Zpětně z ní tu legendu
    a tu ženu obklopenou sympatiemi
  • 00:45:42 učinila až zase ta její tragická,
    nesmyslná smrt.
  • 00:45:45 -Legenda začíná tím atentátem.
    -Legenda začíná tím atentátem.
  • 00:45:49 -Přesně tak.
  • 00:45:51 Ale za jejího života
    se nedá mluvit o tom,
  • 00:45:53 že by byla oblíbenější než císař.
  • 00:45:55 -Ano.
    -Protože skutečně v ní...
  • 00:45:57 I třeba ve srovnání
    pak s tou Kateřinou Schrattovou,
  • 00:46:00 dejme tomu, ten personál,
    v Schönbrunnu nebo v Hofburgu,
  • 00:46:03 údajně paní Schrattovou
    měl ve větší oblibě,
  • 00:46:05 protože ta splňovala
    přesně ten ideál té...
  • 00:46:08 -Partnerky císaře.
  • 00:46:10 -Nejenom partnerky císaře,
    ale i řádné ženy toho období.
  • 00:46:13 -Tam je ještě to, že...
  • 00:46:15 Říkalo se, že dokonce ona pomohla
    tomu vztahu s tím Franzem Josefem.
  • 00:46:19 -To se říká, že Sisi ji dohodila.
  • 00:46:21 -Ale hlavně,
    to nebyl nějaký skandální vztah.
  • 00:46:23 To nebyly nějaké,
    aby to krmilo bulvár.
  • 00:46:25 -Bulvár nebyl.
    -Bulvár nebyl.
  • 00:46:27 Ale když začaly ty drby,
    tak císařovna přijela
  • 00:46:30 a s paní Schrattovou projela
    v otevřeném kočáře Prater.
  • 00:46:33 -Ano, ona z ní učinila
    rodinnou přítelkyni vlastně.
  • 00:46:36 -Ano.
  • 00:46:38 -Tak se to dá říct.
    Takže patří na ten dvůr.
  • 00:46:41 -Ano, díky tomu mohla chodit
    ke dvoru,
  • 00:46:43 jako přítelkyně císařovny.
  • 00:46:45 Ale prostě už to gesto,
  • 00:46:46 že ji vzala do toho
    otevřeného kočáru
  • 00:46:48 a projely to květinové korzo,
    je úžasné.
  • 00:46:51 Tak, drbejte ji, když...
  • 00:46:53 -Mně se na paní Schrattové
    vždycky líbilo to,
  • 00:46:55 že když už to byla stará paní,
    v té hladové, vymrzlé, zchudlé,
  • 00:47:00 popřevratové Vídni ve 20. letech,
    skutečně třela bídu s nouzí,
  • 00:47:05 tak dostala nabídku na odprodej
    císařových dopisů, které měla.
  • 00:47:10 Ona to odmítla.
  • 00:47:12 -Ona taky říkávala:
    Ke mně si císař chodí odpočinout.
  • 00:47:15 Jak jste říkala,
    prostě ten pocit té domácnosti.
  • 00:47:18 -Vytvářela mu zázemí.
    -S tou bábovkou...
  • 00:47:21 -Přesně, vždycky se říká,
  • 00:47:23 že k ní chodil na domácí bábovku
    a na kávu.
  • 00:47:26 -Ano, to je ono.
  • 00:47:27 -Ze Schönbrunnu, procházkou,
    a potom zpátky úřadovat. -Ano.
  • 00:47:31 -Představte si šestiletého chlapce,
  • 00:47:34 který jde v roce 1848
    v osm ráno do školy.
  • 00:47:37 Tak on jde s tou brašnou,
    že přeleze dvě tři barikády...
  • 00:47:44 Potká toho Friče, Špínu, Márinku.
  • 00:47:49 Přijde do školy,
    posadí se do škamny
  • 00:47:52 a vedle školní tabule vidí obraz
    císaře Františka Josefa I.
  • 00:47:57 A máme tu rok 1908
  • 00:48:00 a vedle tabule pořád pevně visí
    ten nesmrtelný císař
  • 00:48:04 František Josef I.
  • 00:48:06 To už máte, přátelé,
    čtvrtou generaci,
  • 00:48:09 která měla vedle tabule
    stále stejný obrázek.
  • 00:48:13 Jen si to porovnejte s námi,
  • 00:48:15 jak my jsme to měli
    za těch 70 let pestré.
  • 00:48:21 -Jak se dá zhodnotit vládnutí
    a život
  • 00:48:24 pana císaře Františka Josefa?
  • 00:48:27 -Za něj se vyvinul
    do té podoby moderního národa,
  • 00:48:30 že se všechno nepovedlo,
    kdy se co povedlo?
  • 00:48:33 Vezměte si teď,
    povedlo se nám všechno od roku 89?
  • 00:48:36 -Myslím, že taky je potřeba
    si uvědomit,
  • 00:48:39 že ta druhá polovina 19. století
    v českých zemích znamenala
  • 00:48:42 obrovsky rychlý nástup toho,
    čemu říkáme modernizační procesy.
  • 00:48:46 Ta země se neskutečně změnila.
    Změnila se města, změnil se venkov.
  • 00:48:50 Ve městech to bylo ještě patrné.
  • 00:48:52 Tak jako se z Vídně
    stávalo imperiální velkoměsto,
  • 00:48:55 stejně tak se velkoměsto
    stávalo z Prahy.
  • 00:48:57 To zbourání hradeb,
    spousta nových staveb,
  • 00:48:59 spojeno se změnou životního stylu,
    s úplně jinou kulturou bydlení,
  • 00:49:04 s jinými formami zábavy.
  • 00:49:06 To byla opravdu
    úplně jiná společnost
  • 00:49:08 než v polovině 19. století.
  • 00:49:10 -Po stránce ekonomické, kulturní,
    sociální to je neuvěřitelný pokrok,
  • 00:49:15 ke kterému tady dojde.
  • 00:49:17 Co je český národ v roce 1830,
    kdy se František Josef narodí,
  • 00:49:21 co je český národ v roce 1916.
  • 00:49:23 Je to národ,
  • 00:49:25 který může převzít okamžitě
    tu úlohu národa státního
  • 00:49:29 a může přejít prostě jaksi
    do období své relativní dospělosti,
  • 00:49:34 bez jakýchkoli problémů,
    ovšem s tím,
  • 00:49:37 že vlastně přebírá
    i ty nectnosti té monarchie.
  • 00:49:40 Československo je takové
    Rakousko-Uhersko v malém.
  • 00:49:44 A také podobně končí.
  • 00:49:46 -Na to by vám ale namítl
    nějaký takový ten vlastenec,
  • 00:49:49 že to byla zásluha toho národa,
    ne toho Františka Josefa.
  • 00:49:53 -Samozřejmě, protože v době
    sklonku vlády Františka Josefa,
  • 00:49:58 zejména potom za vlády Karla,
  • 00:50:01 už o národech opravdu
    nerozhodovali monarchové.
  • 00:50:04 Národy o sobě rozhodovaly samy.
    Často ke své škodě.
  • 00:50:07 -Já mám vždycky pocit,
  • 00:50:09 že se prostě v Británii
    o této době říká,
  • 00:50:12 že to je éra viktoriánská.
  • 00:50:14 Můžeme s plným právem říkat,
    že to je doba Františka Josefa.
  • 00:50:18 Ale i tu osobní péči
    mu to vtisklo.
  • 00:50:20 -Ano.
  • 00:50:21 -A jak byla ta anekdota,
    jak jste říkal, to vstávání.
  • 00:50:24 -To jsem se chtěl právě zeptat,
    vy jste mi na to neodpověděl.
  • 00:50:28 Musíme vstávat tak brzo
    kvůli němu, nebo jak to je?
  • 00:50:31 -Ne, ne, on tedy vstával
    takhle jako strašně ráno,
  • 00:50:34 ale tohle vyžadoval
    jenom od lidí té osobní obsluhy,
  • 00:50:37 kteří u něj byli,
    když jsme u těch historek...
  • 00:50:39 Je známé o tom jednom lazebníkovi,
    který tedy prostě usoudil,
  • 00:50:44 že ve 4 hodiny ráno
    být už vzhůru je hrozné,
  • 00:50:46 ale lze být ještě vzhůru.
  • 00:50:49 Takže mnohdy tam přicházel
    takový rozespalý, jak vyprávěl,
  • 00:50:52 a někdy prý upadl,
    že císaře strhnul, když ho omýval.
  • 00:50:56 Takhle ho přidržel a...
  • 00:50:58 -Takže nemusím vstávat
    kvůli císaři Františkovi?
  • 00:51:00 -Ne, za to císař pán nemůže.
    -Za to císař pán opravdu nemůže.
  • 00:51:04 -Myslím, že jsme tedy
    někoho asi překvapili tím,
  • 00:51:07 co se dozvěděl
    o Františku Josefovi,
  • 00:51:09 protože ho má zafixovaného
    jako toho otlemeného Habsburka.
  • 00:51:12 Vám, divákům, děkuji,
    že jste se dívali
  • 00:51:15 a že možná změníte
    v něčem svůj názor.
  • 00:51:17 Na shledanou.
  • 00:51:19 -(všichni) Na shledanou.
  • 00:51:23 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2016

Související