iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 9. 2016
21:05 na ČT24

1 2 3 4 5

3 hlasy
8244
zhlédnutí

Historie.cs

Zlato a stříbro v českých dějinách

Antonín Kostlán — Dana Stehlíková — Josef Žemlička — Pavel Maličký — Bohuslava Flesarová — Petr Morávek

Kdy panovaly zlaté časy v těžbě drahých kovů na našem území? Historie od Keltů přes Kutnou Horu, Jáchymov, Jílové až po dnešní Mokrsko a Kašperské Hory.

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:01 HISTORIE.CS
  • 00:00:16 -Copak tady děláte, chlapci?
  • 00:00:18 -No... My tady...
  • 00:00:20 To se nesmí prozradit.
    To se nesmí nikdo dozvědět.
  • 00:00:25 -To by tady bylo potom moc lidí.
  • 00:00:27 -No, a všichni by tady
    nakonec začali hledat zlato.
  • 00:00:36 -Vítám vás u Historie.cs.
  • 00:00:40 Naším tématem budou cenné kovy
    a jejich těžba
  • 00:00:43 v průběhu českých dějin.
  • 00:00:46 O jejich politickém významu,
    o kráse klenotů i šperků
  • 00:00:49 budu mluvit s mými dnešními hosty,
  • 00:00:52 Danou Stehlíkovou,
  • 00:00:53 Josefem Žemličkou
  • 00:00:55 a Antonínem Kostlánem.
  • 00:00:57 Kdy si panovníci poprvé uvědomili,
  • 00:01:00 že by měli zlato a další
    cenné kovy nějak ošetřit,
  • 00:01:04 upravit svůj nárok na výnosy
    z jejich těžby?
  • 00:01:08 -To je samozřejmě historie
    velice dlouhá.
  • 00:01:11 Už v pravěku bychom našli
    náčelníky, kteří dbali na to,
  • 00:01:15 aby byli obklopeni zlatem,
    stříbrem.
  • 00:01:20 Vzpomeňme potom z těch
    starověkých dějin třeba Tróju,
  • 00:01:23 ty nádherné šperky,
    které odtamtud pocházejí.
  • 00:01:26 A samozřejmě toto se postupně
    přeneslo i do našeho prostředí.
  • 00:01:30 Pokud se ptáme,
  • 00:01:32 jakým způsobem s drahými kovy
    zacházeli Přemyslovci,
  • 00:01:36 tedy česká knížata,
  • 00:01:38 tak jenom navazovali na to,
    co zde už vlastně bylo.
  • 00:01:41 Je přitom zajímavé,
  • 00:01:44 že české země od počátku
    měly punc země,
  • 00:01:47 která je bohatá na tyto přírodniny.
  • 00:01:51 Jakýsi arabský cestovatel
    už v 10. století psal,
  • 00:01:55 že je zde známý chov koní
    a stříbra.
  • 00:01:59 I Barbarossa se potom
    uznale vyjadřoval o tom,
  • 00:02:03 jak české stříbro může tedy pomoci
    českému panovníkovi k lecčemus.
  • 00:02:08 A potom,
    to je velice zajímavá zpráva
  • 00:02:11 učence Alberta Velikého,
    to byl dominikánský mnich,
  • 00:02:15 působící ve 13. století.
  • 00:02:18 Ten uvedl, že vlastně veškeré
    zásoby evropského zlata
  • 00:02:22 se nacházejí buď ve Vestfálsku,
    nebo v Čechách právě.
  • 00:02:27 Ale to už byl možná trošinku
    pod vlivem těch objevů,
  • 00:02:31 které tady ve 13. století
    probíhaly.
  • 00:02:33 Takže abych to shrnul,
  • 00:02:35 české země možná více,
    než by se slušelo,
  • 00:02:38 platily za jakousi pokladnici
    stříbrných a zlatých kovů.
  • 00:02:43 -Když se řekne vlastně
    dolování cenných kovů,
  • 00:02:46 tak každému ve vazbě
    na tyto dva kovy
  • 00:02:49 asi automaticky naskočí
    Kutná Hora a Jílové.
  • 00:02:51 -Ano.
  • 00:02:53 -Co víme o počátcích
    toho dolování?
  • 00:02:55 Někdy se mluví přímo o horečce,
    která měla vypuknout.
  • 00:02:59 -Ano,
    to jsme ale už ve 13. století.
  • 00:03:01 Ta předhistorie
    je samozřejmě mnohem starší.
  • 00:03:04 První konkrétní zpráva o stříbře
    pochází vlastně z roku 1188.
  • 00:03:10 Vztahuje se k městu Stříbru,
  • 00:03:13 i když to je
    trošku komplikovanější,
  • 00:03:15 protože tam se mluví
    o dolech stříbrných,
  • 00:03:19 které jsou u řeky Mže.
  • 00:03:21 Jak víme,
    Mže se řekne německy Mies.
  • 00:03:24 Z toho tedy se potom
    to vztáhlo na město Stříbro.
  • 00:03:27 Ačkoliv ten název sám je pozdější.
  • 00:03:30 Ale každopádně můžeme uvažovat
    o tom,
  • 00:03:33 že Stříbro a jeho okolí
    platilo za jakýsi revír,
  • 00:03:36 nebo první známý stříbrný revír,
  • 00:03:39 protože toho roku,
    o kterém jsem mluvil,
  • 00:03:42 kníže Bedřich daroval důchod,
    roční důchod 12 stříbrných hřiven,
  • 00:03:47 právě jednomu z klášterů,
  • 00:03:50 konkrétně špitálu johanitů
    na Malé Straně.
  • 00:03:53 A potom se ty zprávy vrší.
  • 00:03:56 A potom tedy přichází ta horečka,
  • 00:03:58 která nejprve zachvacuje
    Českomoravskou vrchovinu,
  • 00:04:02 to je Jihlava
    a celý ten region kolem.
  • 00:04:05 A potom ke konci 13. století
    se ten zájem samozřejmě přenáší
  • 00:04:09 ke Kutné Hoře.
  • 00:04:11 -Když se začalo vlastně
    dolovat kolem Kutné Hory,
  • 00:04:14 kolem Jílového a podobně,
  • 00:04:17 tak k čemu se
    ty vytěžené kovy používaly?
  • 00:04:20 -Pokud budeme soudit
    podle dochovaných předmětů,
  • 00:04:23 tak určitě se z toho dělaly
    nejrůznější věci.
  • 00:04:29 Samozřejmě mince.
  • 00:04:31 Mincovna byla tím základem,
    oběživo.
  • 00:04:34 Ale těch předmětů stříbrných
    z 13. století
  • 00:04:37 a z první poloviny 14. století
    se dochovalo poměrně hodně.
  • 00:04:42 Hlavní problém spočívá v tom,
  • 00:04:44 že nejsme dosud schopni
    jejich rozborem,
  • 00:04:48 tou spektrální analýzou vlastně,
    přesně určit,
  • 00:04:51 jestli pochází ze stříbra českého,
    nebo cizího.
  • 00:04:56 A pokud jsou ty rozbory,
    tak u zlata se ukazuje,
  • 00:05:00 že je to zlato cizí.
  • 00:05:03 Nebo že jsou to mince,
    které byly použity.
  • 00:05:07 Takže v tom nám hmotné prameny
    mnoho nepomohou.
  • 00:05:18 -Dobývání zlata v Jílovém
    je starší než 2000 roků.
  • 00:05:24 Začínali to Keltové.
  • 00:05:26 Ti tenkrát netěžili zlato
    v podzemí,
  • 00:05:28 ale rýžovali v potocích Sázavy,
    v potocích, v náplavech Sázavy,
  • 00:05:32 získávali tam zlato,
    ze kterého potom razili mince,
  • 00:05:36 které byly kousek od Jílového,
    na Závisti.
  • 00:05:39 Pak byla dlouhá přestávka,
    která trvala asi jedno tisíciletí.
  • 00:05:44 Jsou zprávy o dolování,
  • 00:05:46 tenkrát už podzemním dolování,
    z 11. až 12. století po Kristu.
  • 00:05:51 Hlavní období dolování zlata
    v Jílovém
  • 00:05:55 bylo za posledních Přemyslovců
    a za Lucemburků,
  • 00:05:59 to znamená ve 13. až 14. století.
  • 00:06:02 V té době jílovské zlaté doly
    již dosahovaly
  • 00:06:06 úplných hloubek okolo 300 metrů,
  • 00:06:08 což je úplně srovnatelné
    s hloubkou stříbrných dolů
  • 00:06:12 v Jihlavě nebo v Kutné Hoře,
    v té samé době.
  • 00:06:16 Samozřejmě z té doby se dochovalo
    minimálně písemných zpráv.
  • 00:06:21 Vůbec žádné zprávy
    o výtěžcích jednotlivých dolů.
  • 00:06:25 Pouze z jedné zprávy,
    která hovoří o zisku krále,
  • 00:06:30 to znamená, co král dostal
    z výtěžku těch zlatých dolů,
  • 00:06:35 tak z toho vyplývá,
  • 00:06:37 že v Jílovém se mohlo těžit
    v polovině 14. století
  • 00:06:40 okolo 66 kilogramů zlata ročně.
  • 00:06:47 -První stopy o zlatě
    z českého území,
  • 00:06:51 nebo z českomoravského území
    pocházejí z oblasti Podšumaví,
  • 00:06:55 z Otavy.
  • 00:06:56 Tam se patrně už v pravěku
    rýžovalo zlato.
  • 00:06:59 Jsou dokonce zachovány
    tam kolem toho různé,
  • 00:07:02 říkáme tomu pinky,
    ty kopce prostě,
  • 00:07:05 které se vršily při tom rýžování.
  • 00:07:07 A potom velice jaksi produktivní
    zlatonosná oblast
  • 00:07:11 byla v oblasti dnešní,
    na Moravě, na severní Moravě,
  • 00:07:14 Zlatých Hor, dříve tedy Cukmantl,
  • 00:07:17 kde dokonce někdy
    ve 20. letech 13. století
  • 00:07:20 docházelo k zápasu
    mezi vratislavským biskupem
  • 00:07:23 a tehdy moravským markrabětem
    Vladislavem.
  • 00:07:27 Takže se to oběma vyplatilo,
    o toto území svést zápas.
  • 00:07:31 Nakonec to získal
    Přemysl Otakar II.
  • 00:07:34 A toto území vlastně přivtělil
    k českému státu.
  • 00:07:38 A potom dalším okruhem,
    to je oblast prvních měst známých,
  • 00:07:43 to je Bruntál a Uničov.
  • 00:07:45 To jsme opět zase
    v druhém desetiletí 13. století,
  • 00:07:49 kdy tato města zřejmě vznikala
    velice v kontaktu s činností,
  • 00:07:54 ať už dobývání zlata,
    nebo dobývání stříbra.
  • 00:07:58 Právě v poslední době jsou tam
    nacházeny velice zajímavé objevy,
  • 00:08:02 které svědčí o tom,
  • 00:08:04 a dokonce je to i v listině
    z roku 1234 pro Uničov,
  • 00:08:08 že Uničov platil
    jako místo horního revíru,
  • 00:08:11 který byl velice rozsáhlý.
  • 00:08:13 Až později ho tedy převálcovala,
    dalo by se říci, Jihlava.
  • 00:08:17 -Ta specifika těžby cenných kovů
  • 00:08:19 se určitě promítala
    i do proměn těch měst, sídel.
  • 00:08:22 Jak to bylo s Kutnou Horou?
  • 00:08:24 Jak se třeba proměnilo
    tamější obyvatelstvo?
  • 00:08:27 -Zase ta historie
    kutnohorského dolování je delší,
  • 00:08:30 než se někdy prezentuje.
  • 00:08:32 Tam se vlastně
    už ve druhé polovině 13. století
  • 00:08:36 nacházely osady prostě lidí,
    havířů, dalo by se říci.
  • 00:08:40 Tam dokonce Čáslav a Kolín,
    královská města v té době,
  • 00:08:45 soutěžila o to, kdo získá
    vlastně větší podíl z těch jam,
  • 00:08:51 které se dají
    nějakým způsobem vytěžit.
  • 00:08:54 Ale teprve asi v 70., v 80. letech
    nastal skutečný boom.
  • 00:08:59 Kutná Hora se tedy stává
    velice magnetem pro příchod,
  • 00:09:04 a jak se dokonce zmiňuje kronikář,
    nastává sběh ke Kutně,
  • 00:09:08 takže Kutná Hora se stává
    vlastně aglomerací horního lidu,
  • 00:09:14 bychom takhle řekli,
  • 00:09:17 která nemá vlastně ve své době
    v českých zemích obdobu.
  • 00:09:22 Můžeme rekonstruovat tu sociální
    a národnostní skladbu
  • 00:09:27 z toho Ius regale montanorum,
    to byl horní zákoník Václava II.,
  • 00:09:33 speciálně šitý na míru Kutné Hoře,
  • 00:09:36 kde jsou dochovány
    velice cenné názvy nástrojů,
  • 00:09:40 různých hornických úkonů,
    jevů atd.,
  • 00:09:44 kde se domníváme,
    že jsme tedy na stopě těm lidem,
  • 00:09:49 těm horníkům, kteří pocházeli,
    jak víme, ze Saska, z Durynska,
  • 00:09:53 ale i z Tyrolska,
    ze severní Itálie.
  • 00:09:56 Takže ten rozměr té oblasti,
    kterou ta Kutná Hora vsakovala,
  • 00:10:00 byl velice rozsáhlý.
  • 00:10:02 -Takže tam vzniklo
    takové kosmpolitní...?
  • 00:10:04 -Takové kosmopolitní město,
    dalo by se říci, nebo místo,
  • 00:10:07 protože to město se formovalo
    až později.
  • 00:10:10 Teprve patrně až po roce 1300
  • 00:10:12 ta Kutná Hora získávala
    rysy skutečného města.
  • 00:10:16 Vlastně dodnes,
  • 00:10:18 když se podíváme
    na půdorys Kutné Hory,
  • 00:10:20 tak vidíme,
    že je velice nepravidelný,
  • 00:10:23 oproti městům,
    která v té době vznikala,
  • 00:10:26 vezměme si například, já nevím,
    České Budějovice, Plzeň,
  • 00:10:29 Litovel atd.
  • 00:10:31 Kutná Hora má půdorys
    absolutně nepravidelný.
  • 00:10:34 Nemá vlastně ani náměstí,
    protože ty těžní věže,
  • 00:10:37 bychom řekli, ty vznikaly
    přímo prostě nad těmi místy,
  • 00:10:41 kde se ta stříbrná ruda vyvážela,
    vynášela vlastně ručně nahoru.
  • 00:10:48 -Ona tam pochopitelně
    vznikla mincovna.
  • 00:10:51 Co víme o dalších mincovnách
    na území Čech v tom starším,
  • 00:10:55 nebo i pozdějším období?
  • 00:10:57 -Mincovny vznikaly vlastně
    na dvou specifických místech.
  • 00:11:01 Jednak vznikaly přímo na místě,
    kde se těžily drahé kovy,
  • 00:11:07 v našem případě se jedná
    tedy především o stříbro,
  • 00:11:10 které se těžilo
    v té kutnohorské oblasti.
  • 00:11:12 Takže část těch mincoven,
  • 00:11:15 která je spjatá
    s těžbou drahých kovů,
  • 00:11:17 spadá do Kutné Hory,
    spadá později do Jáchymova,
  • 00:11:20 spadá třeba i do menších okrsků,
  • 00:11:22 které byly spjaty s těžbou
    stříbra v 16. století.
  • 00:11:26 To byl třeba Rudolfov,
    kde byla také mincovna,
  • 00:11:29 nebo blízká mincovna
    byla v Českých Budějovicích.
  • 00:11:32 Potom byly mincovny,
  • 00:11:34 které byly spjaty spíše
    s politickými institucemi,
  • 00:11:38 u nichž ta blízkost
    k těm stříbrným dolům nehrála roli.
  • 00:11:42 Takže z těchto důvodů byla vždycky,
    nebo velmi často mincovna v Praze,
  • 00:11:47 pravidelně od 30. let 16. století.
  • 00:11:50 Tato mincovna jako jediná
    vlastně přežila v českých zemích
  • 00:11:54 i v tom pozdějším,
    pozdním novověku.
  • 00:11:57 To znamená, i v době,
  • 00:11:59 kdy už nám zanikla mincovna
    v Jáchymově,
  • 00:12:02 ta zaniká roku 1671,
  • 00:12:04 v době, kdy nám zanikla
    mincovna v Kutné Hoře,
  • 00:12:08 ta slavná, která působila
    mezi lety 1300 a 1727,
  • 00:12:12 tak ta pražská jede dál
    a je doplňována,
  • 00:12:15 protože tehdy už ta domácí mince
    je chápána v rámci širší vlasti,
  • 00:12:21 v rámci habsburského soustátí,
    je doplňována ražbami,
  • 00:12:25 které vznikají ve Vídni
    a v Kremnici.
  • 00:12:29 -My jsme zmínili vlastně
    výrobu šperků z těch domácích,
  • 00:12:33 nebo popřípadě dovážených kovů.
  • 00:12:36 V této souvislosti
    se velmi často zmiňuje,
  • 00:12:39 že koruna,
    kterou nechal Karel IV. vyhotovit,
  • 00:12:42 měla být vlastně ze zlata,
    které se vytěžilo v Jílovém.
  • 00:12:46 Dá se to, paní doktorko,
    zjistit, dokázat, doložit?
  • 00:12:49 -Podle období,
    kdy ta koruna vznikla,
  • 00:12:52 samozřejmě se to vyloučit nedá,
  • 00:12:54 protože to byla
    ta největší éra rozvoje,
  • 00:12:57 než byly jílovské hory vytěžené.
  • 00:13:08 -Svatováclavská koruna je jeden
    z nejkrásnějších pozůstatků
  • 00:13:13 po době Karla IV.,
    které vlastníme.
  • 00:13:19 Je tedy asi z 1,5 kilogramu zlata
    a z řady drahých kamenů.
  • 00:13:24 Může být otázka,
    odkud to zlato pochází.
  • 00:13:28 Přesně, exaktně to nelze říci.
  • 00:13:31 Protože zlato
    má víceméně podobné složení,
  • 00:13:35 nebo skoro shodné složení
    z řady ložisek.
  • 00:13:38 Ovšem někde se vyskytuje
    více stříbra, méně stříbra,
  • 00:13:42 a to zlato,
    které je na Karlově koruně,
  • 00:13:44 tak svou ryzostí,
    to znamená obsahem stříbra,
  • 00:13:48 plně odpovídá obsahu zlata
    z Jílového.
  • 00:13:50 To znamená,
    že je to vysoce ryzí zlato.
  • 00:13:53 Okolo 920, 930 tisícin.
  • 00:13:56 Ta koruna vznikala
    ovšem v několika fázích.
  • 00:13:59 Bylo to prokázáno výzkumem
    puncovního úřadu asi před 10 lety.
  • 00:14:04 Tam už dochází ke změně,
    tam už některé části té koruny,
  • 00:14:08 zejména ty, které byly doplňovány,
  • 00:14:11 tak ty mají zlato jiné,
    jiné ryzosti, okolo 800,
  • 00:14:15 a to je zlato bezpečně jiné
    než z Jílového.
  • 00:14:25 -Víme něco o těch tvůrcích,
    klenotnících,
  • 00:14:28 nebo zůstávají ukryti v anonymitě?
  • 00:14:33 -Právě s tím velkým boomem
    zlatých a stříbrných dolů v Čechách
  • 00:14:39 byli přitahováni samozřejmě
    i ti tvůrci těch klenotů,
  • 00:14:43 zlatníci,
    kteří přicházeli ve velkém počtu.
  • 00:14:46 Dá se spočítat,
  • 00:14:48 že tak zhruba od roku 1300
    až do husitských válek,
  • 00:14:52 do roku 1420,
    jich jenom v Praze bylo na 150.
  • 00:14:55 Těch, které máme doloženy jménem,
    i tím, že získali městské právo.
  • 00:15:00 Čili museli tady pobývat
    aspoň 2, 3 roky,
  • 00:15:03 než vůbec to městské právo
    získali.
  • 00:15:06 A potom víme jejich jména,
    známe místa, kde bydleli.
  • 00:15:11 Víme, že mnozí z nich
    byli tedy velmi zámožní,
  • 00:15:15 začínali patřit
    už mezi ty erbovní měšťany,
  • 00:15:19 mezi tu pražskou elitu,
  • 00:15:22 protože nezřídka
    třeba vlastnili i paláce.
  • 00:15:25 Jinak běžně desítky z nich
  • 00:15:28 vlastnily různé věčné platy
    na nemovitostech,
  • 00:15:31 podnikaly tedy tímto způsobem
    s drahými kovy.
  • 00:15:35 Zase další byli
    samozřejmě velmi chudí.
  • 00:15:39 Čili jmen známe dost,
    známe asi 5 jmen těch,
  • 00:15:43 kteří byli dokonce
    královskými zlatníky.
  • 00:15:48 Ale nejsme schopni momentálně
    říci, kdo z nich udělal korunu.
  • 00:15:53 Víme, že klenoty pro svatovítský
    poklad dělali tři zlatníci,
  • 00:15:58 že pracovali přímo pro krále
    Karla IV. na Pražském hradě.
  • 00:16:03 Jeden z nich bydlel dokonce
    vedle Petra Parléře
  • 00:16:05 na Pohořelci.
  • 00:16:08 Jeden z nich
    byl zetěm Parléřovým.
  • 00:16:11 Ale zatím ještě tak daleko
    nejsme, abychom je rozlišili.
  • 00:16:15 -Dá se z toho nějak odvodit,
    z těch jejich jmen, odkud přišli?
  • 00:16:20 -Tak asi u poloviny z nich
    máme tedy nějaký přídomek.
  • 00:16:24 Víme, že z těch,
    kteří byli původem buď Češi,
  • 00:16:27 nebo čeští Němci, řekněme,
  • 00:16:30 tak pocházeli asi v 5 případech
    z Čáslavi, z Hradce Králové
  • 00:16:34 nebo z Kolína.
  • 00:16:37 Tam zase v jednom případě,
    nevíme,
  • 00:16:40 jestli to byl Kolín nad Rýnem,
    nebo Kolín nad Labem.
  • 00:16:44 Další jsou většinou Němci
    ze Saska nebo z Durynska,
  • 00:16:48 nebo i z Bavorska.
  • 00:16:50 Z Regensburgu přišli dokonce dva,
    z Vídně také.
  • 00:16:54 Ale pro Vídeň byla Praha
    spíše vzorem,
  • 00:16:57 protože tam i bratrstvo zlatnické
    vzniklo po vzoru pražském,
  • 00:17:01 přejalo její statuta.
  • 00:17:04 Ale jinak je zajímavé,
    že třeba nevíme o nikom z Itálie,
  • 00:17:08 nebo není to doloženo
    těmi přídomky,
  • 00:17:11 protože máme-li tam jméno
    Solaris, tak nemůžeme říct,
  • 00:17:15 jestli tedy symbolický
    název zlata a slunce
  • 00:17:20 byl původem jeho jména.
  • 00:17:23 Jeden královský zlatník
    Karlův přišel z Dortmundu,
  • 00:17:29 zřejmě pro určitou zakázku,
  • 00:17:31 a zase za tři roky
    se vrátil zpátky.
  • 00:17:34 Takže nebylo to tak,
  • 00:17:36 že by král měl
    své oblíbené zlatníky,
  • 00:17:38 jako měl třeba Václav II.
  • 00:17:41 U něj to určit můžeme,
    že pro něj pracovali,
  • 00:17:44 že jeho korunu udělali.
  • 00:17:46 To byl Václav II.,
    který byl vlastně zakladatelem
  • 00:17:49 té velké tradice
    českého zlatnictví.
  • 00:17:52 Tedy před Karlem a i za Jana
    Lucemburského to pokračovalo,
  • 00:17:56 ale Václav II.,
    on vlastně vyslal pražské zlatníky,
  • 00:17:59 klenotníky, aby poznávali
    drahé kameny v Itálii.
  • 00:18:03 -Celou korunovaci,
    je to tam vysvětleno.
  • 00:18:05 To má Otakar Štýrský, tohle.
  • 00:18:07 -Čili naučili se tedy
    i té prospekci
  • 00:18:10 a tomu poznávání těch gem,
  • 00:18:12 takže i tato stránka
    byla tedy už známa.
  • 00:18:15 Takže není asi tak pravdou,
  • 00:18:17 že tedy se čekalo
    na toho Karla IV.,
  • 00:18:20 až on to tady prostě rozvine.
  • 00:18:22 Oni se...
  • 00:18:24 To bratrstvo bylo založeno
    za Jana Lucemburského
  • 00:18:27 už v roce 1324.
  • 00:18:30 Ta statuta, která se ustanovila,
    byla velmi moderní,
  • 00:18:33 to bylo vlastně i sociální,
    zdravotní zabezpečení rodin,
  • 00:18:38 vdov, sirotků.
  • 00:18:40 Tam mohli vstupovat i ti,
    kdo byli nečlenové,
  • 00:18:43 kdo pracovali třeba
    v oboru sklářském, sklenářském,
  • 00:18:47 vyšívači a další.
  • 00:18:49 Takže to mělo širokou
    základnu řemesel.
  • 00:18:52 Dalo by se říci,
    jaksi interdisciplinární,
  • 00:18:54 velmi moderní.
  • 00:19:06 -To dolování zlata
    v Jílovém už přecházelo,
  • 00:19:10 už bylo snižováno
    koncem 14. století,
  • 00:19:13 protože doly o té hloubce
    300 metrů se zatápěly.
  • 00:19:17 Tenkrát nebyly prostředky
    pro jejich odvodnění.
  • 00:19:20 Konečná etapa představuje
    těsně před husitskými válkami,
  • 00:19:25 kdy většina dolů byla zatopena,
    zničena.
  • 00:19:29 V dalších stoletích
    se již velice těžko obnovovala.
  • 00:19:33 Je zajímavé, jak v Jílovém,
  • 00:19:36 na rozdíl od jiných ložisek
    v České republice,
  • 00:19:40 se zlato často vyskytovalo
    ve velkých hroudách.
  • 00:19:44 Nevíme jakých, ale možná
    až několikakilogramových.
  • 00:19:49 Z období po obnově dolování,
    v 16. až 18. století,
  • 00:19:53 jsou už písemné záznamy,
    kdy přesto,
  • 00:19:56 že dolování v té době
    nebylo ziskové,
  • 00:20:00 tak jsou evidovány nálezy
    hrud zlata
  • 00:20:03 o hmotnosti až 3,5 kilogramu.
  • 00:20:06 Čili to ukazuje,
    že Jílové mělo speciální,
  • 00:20:09 zvláštní postavení
    mezi ložisky zlata v Čechách.
  • 00:20:19 -Každému se ve vazbě
    na Václava II. asi vybaví groše.
  • 00:20:23 Ale co to byly florény?
  • 00:20:26 -Florény, to bylo takové krátké
    mžiknutí oka v českých dějinách.
  • 00:20:31 Jan Lucemburský,
    který měl velké ambice,
  • 00:20:35 chtěl se vyrovnat okolním vladařům,
  • 00:20:38 také až do roku 1335
    se zval králem polským,
  • 00:20:42 tak se zhlédl v uherských vzorech.
  • 00:20:45 Protože v Uhrách,
  • 00:20:47 jak už byla řeč o Transylvánii,
    Sedmihradsku,
  • 00:20:51 to byly oblasti velice bohaté
    na zlato.
  • 00:20:54 Takže už Arpádovci,
    ale potom zejména Anjouovci,
  • 00:20:57 jejich nástupci,
    razili zlaté mince.
  • 00:21:00 Jan Lucemburský tedy takový
    pokus učinil v roce 1325,
  • 00:21:04 zarazil zlatou minci.
  • 00:21:07 Říká se jim florény,
  • 00:21:09 protože to bylo podle vzoru
    města Florencie,
  • 00:21:12 která patřila tedy ke špičkám
    v umění v tomto oboru.
  • 00:21:17 Ovšem buď se nedostávalo
    toho zlata,
  • 00:21:20 nebo ty florény si nezískaly
    jaksi patřičný ohlas.
  • 00:21:25 Brzy, snad ještě v témže roce,
  • 00:21:28 královská komora
    od tohoto projektu ustoupila.
  • 00:21:32 Opět se pokorně vrátila
    ke grošům.
  • 00:21:34 Takže to je taková zajímavost,
    kterou se sluší připomenout.
  • 00:21:38 Ale v té ekonomice země asi
    nehrála nějakou valnou roli.
  • 00:21:42 -Jestli můžu...
    -Ano.
  • 00:21:44 -Ona ta zlatá mince pokračovala
    samozřejmě i později,
  • 00:21:47 držela se toho modelu,
  • 00:21:49 který vznikl za Karla IV.
    a Václava IV.
  • 00:21:51 To znamená,
    byl to ten český dukát,
  • 00:21:54 který měl 3,44 gramu
    čistého zlata.
  • 00:21:57 Hrál určitou roli v té ekonomice
    země až do roku 1806,
  • 00:22:01 kdy se razil.
  • 00:22:02 Ale samozřejmě, to,
    co říkal Josef Žemlička,
  • 00:22:05 zcela platí.
  • 00:22:07 Ta zlatá mince nikdy nebyla
    vedoucím nominálem,
  • 00:22:11 nikdy neurčovala to,
    co se bude dít s českou ekonomikou.
  • 00:22:14 To byla mince stříbrná.
  • 00:22:16 -Když zůstaneme
    u těch důležitějších mincí,
  • 00:22:19 tak ony to potom
    v tom následujícím období
  • 00:22:21 asi byly především tolary.
  • 00:22:24 -Pokud se týká tolarů,
  • 00:22:26 tak to je vlastně vstup
    do novodobé epochy českých dějin,
  • 00:22:30 které souvisí s překonáváním
    nějaké pozdně středověké deprese,
  • 00:22:34 krize, či jak bychom to nazvali.
  • 00:22:36 Není to záležitost čistě česká.
  • 00:22:39 Je to záležitost střední Evropy,
  • 00:22:42 kde najednou vzniká pocit,
    že je zapotřebí vytvořit nový,
  • 00:22:46 daleko významnější typ
    hrubé stříbrné mince,
  • 00:22:49 která by hodnotou odpovídala
    právě těm zlatým, rýnským zlatým,
  • 00:22:54 nebo zlatníkům atd.
  • 00:22:56 Jde o stříbrnou minci,
  • 00:22:58 která váží
    kolem nějakých 30 gramů.
  • 00:23:02 To už je poměrně jaksi cítit,
    když to máte na ruce.
  • 00:23:06 Máme z hospodských rvaček
    v knihách svědectví o tom,
  • 00:23:10 že se tím dalo,
    když byla dobře hozená ta minci,
  • 00:23:14 způsobit i dost těžké zranění
    na oku apod.
  • 00:23:18 Takže ta mince už měla svoji váhu.
  • 00:23:21 Vlastně zatlačila groš,
    jehož jméno je grossus,
  • 00:23:24 tedy hrubý...
  • 00:23:26 -Tlustý.
  • 00:23:28 -Vlastně to měla být tlustá,
    ta nejzávažnější mince,
  • 00:23:31 tak zatlačila ten groš do funkce
    běžného středního nominálu.
  • 00:23:35 Poprvé se nám tahle mince,
    samozřejmě kromě Itálie,
  • 00:23:38 protože tam jsou všechno
    italské vzory,
  • 00:23:41 objevuje v Tyrolích
    někdy kolem roku 1486.
  • 00:23:44 Potom zdomácní v Sasku.
  • 00:23:46 A jsou to hrabata Šlikové,
  • 00:23:49 kteří využívají té politické
    situace v českých zemích,
  • 00:23:52 kde je oslabena centrální moc
    v období vlády Jagellonců,
  • 00:23:56 zejména Ludvíka Jagellonského,
    a přenáší tu těžbu k nám,
  • 00:24:00 podplácí samozřejmě
    nejvyšší zemské úředníky,
  • 00:24:04 tím, že jim dávají podíl na moci.
  • 00:24:07 Zdeňku Lvovi z Rožmitálu
    a dalším.
  • 00:24:10 -Musel to stvrdit sněm.
  • 00:24:12 -Musel to stvrdit sněm.
  • 00:24:14 Ale aby to stvrdil, tak jaksi
    muselo dojít k těm úplatkům.
  • 00:24:18 Už tehdy je určitá tradice
    českých dějin,
  • 00:24:20 která by se dala vést
    taky až do současnosti.
  • 00:24:23 Od roku 1520,
    resp. jak říkají numismatici,
  • 00:24:27 možná už od roku 1519,
    je tam kontinuální ražba té mince,
  • 00:24:31 která jde českými dějinami
    fakticky až do začátku 19. století.
  • 00:24:37 Ale nezůstává v soukromých rukou.
  • 00:24:40 Protože jakmile se panovnická moc
    trošku vzchopila,
  • 00:24:44 to bylo s nástupem
    Ferdinanda I. Habsburského
  • 00:24:48 v roce 1526, tak si nárokovala
    moc i v oblasti horního regálu.
  • 00:24:53 Takže v roce 1528 de facto přechází
    ta ražba do rukou opět panovníka.
  • 00:24:59 V roce 1534 si vymáhá Ferdinand I.
    tzv. narovnání okovy,
  • 00:25:04 kdy ten horní regál vrací
    zase do panovnických rukou.
  • 00:25:09 Od té doby je tady snaha
    o velmi silnou, řekl bych,
  • 00:25:13 monetární politiku,
    ve které se střídají dva koncepty.
  • 00:25:18 Koncept panovnický
    a koncept stavovský.
  • 00:25:32 -V roce 1730, při velkém dešti,
  • 00:25:36 došlo k obnažení žíly
    Nejsvětější trojice.
  • 00:25:41 Z té byl vytěžen
    kilogram čistého zlata.
  • 00:25:52 To znamená, že v podstatě velké
    makroskopické ukázky zlata
  • 00:25:57 se tímto způsobem dostávaly
    do větších toků, do Sázavy.
  • 00:26:01 Tam byly rýžovány odnepaměti.
  • 00:26:05 -Historické rýžování zlata nebylo
    významné jenom svojí produkcí,
  • 00:26:09 ale také tím,
  • 00:26:11 že jak postupně rýžovníci
    přicházeli k blízkosti
  • 00:26:14 jeho primárních zdrojů,
    tak ty potom těžili hlubinně.
  • 00:26:18 V těch pískách,
    kde se rýžovalo zlato,
  • 00:26:21 už se dalo poznat,
    jak jsou daleko od těch ložisek,
  • 00:26:24 protože čím déle bylo to zlato
    omílané vodou v potocích,
  • 00:26:28 tak tím bylo zaoblenější.
  • 00:26:29 V blízkosti ložisek už má
    takové ostrouhané agregáty.
  • 00:26:33 -Toto jsou ukázky ze 70. let.
  • 00:26:36 Jedná se o ukázky
    viditelného zlata,
  • 00:26:40 které bylo nalezeno
    na dole Rotlev.
  • 00:26:45 Jedná se o drobné žilky,
  • 00:26:47 které se ukázaly v podloží
    hlavní šlojířské žíly.
  • 00:26:51 Byly typické tím,
  • 00:26:53 že zlato v nich bylo akumulováno
    v naprosto výjimečných množstvích,
  • 00:26:59 která nám můžou reprezentovat,
  • 00:27:02 jaké ukázky zde byly nalézány
    v dobách Karla IV.
  • 00:27:09 -Jak to vlastně bylo posléze
  • 00:27:12 v průběhu druhé poloviny
    16. století,
  • 00:27:14 na začátku století 17.,
    v době vlády Rudolfa II.?
  • 00:27:18 To je taková doba,
    která je posedlá cennými kovy,
  • 00:27:21 ale hlavně zlatem,
    i ve vazbě na alchymii apod.
  • 00:27:25 Ta představa,
    že lze vyrobit zlato umělou cestou,
  • 00:27:28 se tady taky docela prosazuje.
  • 00:27:31 Co o tom víme?
  • 00:27:33 -V této době vlastně
    se prosazují dva směry.
  • 00:27:37 Jeden je ten klenotnický
    a obchodnický.
  • 00:27:40 Druhý jsou ti...
  • 00:27:43 Chemici nebo alchymici,
  • 00:27:45 jak přímo jeden z těch zlatníků
    se nazývá, Alchymicus.
  • 00:27:50 Neprolínají se až tak,
  • 00:27:53 že by tedy vznikaly nějaké
    podvody na kovech klenotů,
  • 00:27:58 ale prostě odděleně vznikají
    ty medaile,
  • 00:28:02 které jsou považovány
    za nějaké transmutované zlato.
  • 00:28:10 Takže pokud zase z těchto
    příkladů dvou můžeme vycházet,
  • 00:28:15 z některých kabalistických medailí,
    jako máme v Národním muzeu,
  • 00:28:19 tak ta jedna
    je zcela z obecného kovu,
  • 00:28:22 pouze pozlacená, druhá je mosazná.
  • 00:28:26 Takže je vidět, že se transmutace
    nepodařila zcela jasně.
  • 00:28:31 Ale že ani v té době tomu
    zřejmě nevěřili,
  • 00:28:34 protože i ta řemeslná práce
    je velice hrubá.
  • 00:28:38 Takže asi zkoušení drahých kovů
    stále pokračovalo
  • 00:28:42 v těch velmi přísných dimenzích
    i značení,
  • 00:28:45 jako bylo už zavedeno někdy
    v tom středověku.
  • 00:28:50 Asi ty legendy, nebo ty historky
    by se měly oddělit od toho,
  • 00:28:56 co bylo správně.
  • 00:28:58 Samozřejmě existovalo
    laciné zboží, které se dováželo,
  • 00:29:03 cetky, které se dovážely
    zejména z Norimberka,
  • 00:29:07 které se tady ve velkém
    prodávaly i na Pražském hradě.
  • 00:29:12 Vedle toho potom samozřejmě Praha
    byla takovým magnetem rudolfínským,
  • 00:29:18 kdy přijížděli zlatníci prvotřídní,
    kteří pracovali jednak pro krále,
  • 00:29:24 jako jeho komorní zlatníci,
  • 00:29:26 kteří měli přímo stanovený
    roční plat, pevný,
  • 00:29:30 za který pracovali,
    plus za dílo, které odváděli.
  • 00:29:34 A pak celá řada
    těch městských zlatníků,
  • 00:29:37 kteří čekali na to,
    aby je mohli třeba vystřídat,
  • 00:29:41 nebo se ucházet o to,
    nebo napodobovali pro město to,
  • 00:29:44 co bylo k vidění na hradě.
  • 00:29:47 -My jsme se vlastně dostali
    do doby,
  • 00:29:49 kdy Evropa prochází
    jednou zajímavou zkušeností.
  • 00:29:53 A to je dovážení cenných kovů
    ze zámoří.
  • 00:29:56 Jaký to vlastně mělo dopad
    na ekonomiku Evropy?
  • 00:30:00 -Ta evropská ekonomika se začíná
    proměňovat ještě před tím,
  • 00:30:04 než dochází ten masivní nárůst
    drahých kovů ze zámoří.
  • 00:30:11 Ta se začíná proměňovat
    od nějakých 70. let 15. století.
  • 00:30:16 Je to díky produkci
    v českých dolech,
  • 00:30:20 na saské straně Krušnohoří
    a v Tyrolsku.
  • 00:30:24 A to s sebou přináší jevy,
    které potom expandují tím,
  • 00:30:28 že je ve velkém množství
    hozeno na evropský trh,
  • 00:30:33 jestli to tak smíme říci,
    stříbro,
  • 00:30:36 které pochází z peruánského
    Potosí, z Mexika a odjinud.
  • 00:30:40 -Přes Španěly to šlo.
  • 00:30:42 -Abychom si udělali
    tu představu, tak můžeme říci,
  • 00:30:46 že třeba v polovině 16. století
    jde o přísun do Evropy,
  • 00:30:50 nějakých 270 tun stříbra ročně.
  • 00:30:53 Později, v období 18. století,
    je to až 550 tun.
  • 00:30:58 Evropa si to samozřejmě
    všechno nenechává,
  • 00:31:02 protože potřebuje obchodně
    soupeřit a spolupracovat s Asií.
  • 00:31:07 Takže zhruba třetina až polovina
    toho odplývá do Asie.
  • 00:31:11 Ale to ostatně ovlivňuje
    tu ekonomiku tady mnoha směry.
  • 00:31:15 Jeden z těch směrů je vlastně,
  • 00:31:17 že se tu ze začátku zadělává
    na vzrůst všeobecné konjunktury,
  • 00:31:22 ale zároveň se tam objevuje
    i něco,
  • 00:31:25 co bychom asi z dnešního hlediska
    považovali za řízenou inflaci,
  • 00:31:30 co se nazývá termínem
    cenová revoluce.
  • 00:31:33 Rostou ceny,
    rostou ceny řemeslných výrobků,
  • 00:31:37 rostou ceny dokonce výrobků,
  • 00:31:39 které jsou spjaty
    se zemědělskou výrobou.
  • 00:31:42 Rostou dokonce
    i ceny drahého kovu,
  • 00:31:45 a tím pádem se tam vytváří
    cenová spirála,
  • 00:31:48 která ten systém neustále vede
    do jakési inflační tendence,
  • 00:31:53 po celý ten čas raného novověku.
  • 00:31:57 -Ono to potom vyústí
    v takový zdánlivě moderní jev,
  • 00:32:01 vlastně ve státní bankrot.
  • 00:32:03 Nebo možná dokonce
    v sérii státních bankrotů.
  • 00:32:06 Jak se to seběhlo?
  • 00:32:08 -Ty státní bankroty,
  • 00:32:09 tam asi musíme rozlišovat
    přesně ty důvody.
  • 00:32:12 Padlo tady to Španělsko.
  • 00:32:14 Tam státní bankroty
    byly po roce 1557
  • 00:32:17 téměř na denním pořádku.
  • 00:32:19 Tam proběhly tři,
    nebo čtyři velké státní bankroty.
  • 00:32:22 Ale to bylo způsobeno tím,
  • 00:32:24 že z toho velkého množství
    stříbra,
  • 00:32:26 které protékalo přes Španělsko,
  • 00:32:29 si ten stát,
    který byl na mocenském vzestupu
  • 00:32:32 a peníze potřeboval,
    mohl nechat jenom velice málo.
  • 00:32:35 Muselo to postupovat vlastně dál,
  • 00:32:37 směrem hlavně do Německa
    a Itálie.
  • 00:32:39 To byly ty oblasti,
    které z toho nejvíce těžily.
  • 00:32:43 Takže to je trošku jiný typ
    státního bankrotu.
  • 00:32:46 U nás ten státní bankrot
    byl spojen
  • 00:32:49 především s krizovou situací
    na prahu třicetileté války
  • 00:32:52 a potom s vypuknutím vlastní války,
  • 00:32:55 kde ten stát potřeboval
    nové peníze na nový typ výdajů.
  • 00:32:59 Ale zároveň byla situace u nás
    podkopána inflačním vývojem
  • 00:33:04 v německé říši,
    která měla vleklý charakter,
  • 00:33:09 dejme tomu,
    už od 80., 90. let 16. století.
  • 00:33:16 My jsme měli tu výhodu,
  • 00:33:19 že jsme razili
    svoji vlastní minci.
  • 00:33:21 Ale ta mince byla ražena
    často se spekulačním podtextem,
  • 00:33:25 aby byla vyvážena.
  • 00:33:27 Tím pádem pro ten běžný oběh
    u nás nastávala situace,
  • 00:33:31 kterou popisuje
    tzv. Gresham-Koperníkův zákon,
  • 00:33:34 který je spjatý se jménem
    Mikoláše Koperníka,
  • 00:33:37 známého astronoma,
  • 00:33:39 který se také věnoval
    monetárnímu přemýšlení,
  • 00:33:41 ekonomickým spisům.
  • 00:33:43 Takže ten zákon nám říká,
  • 00:33:45 že špatná mince
    vybíjí dobrou minci.
  • 00:33:48 Když si uděláme rozbory nálezu
    mincí na prahu třicetileté války,
  • 00:33:53 zjistíme, že 70 procent toho,
    co tu obíhalo,
  • 00:33:56 byla špatná,
    zejména německá mince,
  • 00:33:59 která vlastně podkopala
    celé to hospodářství
  • 00:34:02 a nutila panovníka,
    nebo později stavy,
  • 00:34:05 když byly u moci v tom období
    stavovského povstání,
  • 00:34:09 ve svém mincovním řádu
    z roku 1619,
  • 00:34:12 aby zmenšovaly obsah drahého kovu
    v mincích, které razily.
  • 00:34:17 To pak vyvrcholilo
    do inflační spirály,
  • 00:34:20 která je spjata s činností
  • 00:34:23 takřečeného
    de Witteova mincovního konsorcia,
  • 00:34:27 které působilo v letech
    1622 až 1623.
  • 00:34:31 Skutečně tam došlo k jednomu
    z největších státních bankrotů
  • 00:34:36 v důsledku celého tohoto vývoje
    v prosinci 1623,
  • 00:34:40 kdy nominální výše ražené mince
    byla snížena na nějakých 87...
  • 00:34:46 O 87 až 92 procent.
  • 00:34:49 Tedy zhruba na desetinu.
  • 00:35:03 -Vzhledem jaksi k historickému
    věhlasu těch jílovských dolů
  • 00:35:07 se v 19. století pokoušel stát
    poměrně rozsáhlými pracemi,
  • 00:35:11 štolami na různých místech,
    otevírat jílovské doly.
  • 00:35:15 Bohužel se mu to moc nepovedlo.
    Nebylo to úspěšné.
  • 00:35:19 Takže vlastně k pořádnému
    otevření jílovských dolů
  • 00:35:22 došlo až ve 20. století,
    v 36. a 38. roce.
  • 00:35:28 Ty práce potom pokračovaly
    přes protektorát
  • 00:35:31 a byly rozvinuty až po roce 1945.
  • 00:35:37 Poslední těžba v jílovském revíru
    se odehrála v letech 1958 až 1968,
  • 00:35:43 kdy se z rudy získalo něco
    přes jednu tunu zlata.
  • 00:35:47 V té době už to nebylo
    ekonomicky výhodné,
  • 00:35:51 a proto ty doly skončily
    v 70. letech 20. století.
  • 00:35:56 Zároveň se prováděl rozsáhlý
    průzkum, který sice zjistil,
  • 00:36:00 že ty bohaté žíly do hloubky
    víceméně nepokračují,
  • 00:36:04 ale byly otevřeny žilníky,
    které mají sice nižší obsah zlata,
  • 00:36:08 byly by dobyvatelné,
  • 00:36:11 ovšem v té době cena zlata
    byla vázána na americký dolar.
  • 00:36:16 To znamená, že závod v Jílovém,
    který tenkrát produkoval zlato,
  • 00:36:20 za jeden gram zlata
    dostal 8 korun.
  • 00:36:22 Dneska jeden gram zlata
    stojí okolo 1000 korun.
  • 00:36:25 Z toho vyplývá,
  • 00:36:27 že by ta těžba mohla být
    ekonomicky výhodná v současné době.
  • 00:36:38 -V souvislosti s mincovnictvím
  • 00:36:40 se nabízí
    ještě jedna zajímavá otázka,
  • 00:36:43 a to jsou vlastně,
    jak pro to starší,
  • 00:36:46 tak pro to novější období,
    postihy penězokazů.
  • 00:36:48 -To penězokazectví,
  • 00:36:51 nebo to falšování mince
    mělo více tváří,
  • 00:36:53 dalo by se říci.
  • 00:36:55 Bylo to především tedy porušení
    králova mincovního regálu.
  • 00:36:59 Protože pouze král
    měl právo razit minci,
  • 00:37:02 která byla uznávána v celém státě.
  • 00:37:05 A současně to mělo
    hospodářskou dimenzi,
  • 00:37:09 že králova mince byla
    tímto způsobem tedy znevažována,
  • 00:37:13 snižována.
  • 00:37:15 Je přitom zajímavé,
  • 00:37:17 že vlastně už od toho 13. století
    se s tím jevem setkáváme
  • 00:37:21 vcelku pravidelně.
  • 00:37:23 Je to i v různých
    městských nařízeních atd.
  • 00:37:26 Asi nejobšírněji se o tom
    vyslovuje jeden z výnosů
  • 00:37:30 Přemysla Otakara II.,
    zhruba rok asi 1265, nebo 1266.
  • 00:37:35 Ten výnos má asi tři,
    nebo čtyři takové základní body.
  • 00:37:41 Je tam zdůrazňováno
    falšování mince
  • 00:37:44 jako jeden z velkých neřádů
    té doby.
  • 00:37:48 Tam se také dokonce
    velice podrobně popisuje,
  • 00:37:52 jak se má proti těm falšovatelům
    postupovat.
  • 00:37:56 Co je zajímavé,
    falšovatelé nebyli pouze ti,
  • 00:38:00 kteří tedy razili
    tu falešnou minci,
  • 00:38:03 ale dejme tomu i mincmistr,
    nebo nějaký ten úředník,
  • 00:38:08 který působil
    v královské mincovně,
  • 00:38:11 který razil třeba větší počet
    grošů z toho přiděleného kovu.
  • 00:38:16 Prostě bylo to
    tzv. zlehčování mince,
  • 00:38:19 které ale bylo kladeno
    často na roveň tomu falšování.
  • 00:38:23 Takže ta doba se s tím
    už musela potýkat.
  • 00:38:27 Dokonce z těch nálezů a pokladů,
    které známe, tak se dá usoudit,
  • 00:38:33 že to byl jev poměrně častý.
  • 00:38:36 Ale ještě větší míry
    to potom dosáhlo ve 14.
  • 00:38:40 a potom nemluvě o tom
    v 15. století.
  • 00:38:43 To už byla potom poměrně,
    nechci říct, masová záležitost,
  • 00:38:47 ale bylo to velice časté.
  • 00:38:49 Dokonce v Koněpruských jeskyních
    byla údajně nalezena taková dílna.
  • 00:38:54 Zase je to otázka interpretace,
  • 00:38:57 protože to není
    zcela jasné svědectví.
  • 00:39:00 Ale byl to jev,
  • 00:39:02 s kterým se potýkalo
    celé mincovnictví
  • 00:39:04 vlastně od začátku do konce.
  • 00:39:07 Co je zajímavé,
  • 00:39:09 nevíme o tom z těch počátků
    české dinárové ražby,
  • 00:39:12 protože to byla technicky
    činnost tak náročná,
  • 00:39:17 že trvalo generace,
  • 00:39:19 než to vstoupilo trošku
    do povědomí, jak se to dělá.
  • 00:39:23 Takže z toho 11., 12. století
    tyto zprávy nejsou.
  • 00:39:27 Ani ty mince nejsou
    nijak příliš jako...
  • 00:39:30 Ony jsou ošoupané,
    špatně vypadají a rozlámané atd.
  • 00:39:33 Ale že by byly falšované,
    to se asi říci nedá.
  • 00:39:36 Je to záležitost
    potom 13. století,
  • 00:39:39 když nastupují brakteáty.
  • 00:39:41 A potom zejména to století 14.
  • 00:39:44 Ta doba Karla IV., by se dalo říci,
    do toho vstupuje.
  • 00:39:48 -Tady možná odhlížíme
    od toho největšího padělatele,
  • 00:39:51 kterým byl vždycky stát.
  • 00:39:53 Už v tom středověku...
  • 00:39:54 -Ano, zlehčování mince.
  • 00:39:56 -Renovatio monetae,
    to byl takový ten eufemismus,
  • 00:39:59 kterým se to označovalo,
    obnovování měny.
  • 00:40:01 Ale když od toho odhlédneme,
  • 00:40:03 tak vlastně byly vždycky
    tři techniky,
  • 00:40:06 jak se dala ta mince
    dobře padělat.
  • 00:40:08 Jedna byla, že se zmenšovala
    váha těch jednotlivých kusů.
  • 00:40:12 Potom, to už bylo složitější,
  • 00:40:15 tam už se muselo jít
    do metalurgie, to bylo,
  • 00:40:17 že se snižovala kvalita stříbra
    v tom kovu.
  • 00:40:20 -Podíl.
  • 00:40:22 -A potom, tam to záviselo,
  • 00:40:24 u nás to bylo možné
    až po roce 1619,
  • 00:40:26 kdy tady byla zavedena
    krejcarová měna,
  • 00:40:29 mince se označovaly
    vraženým nominálem,
  • 00:40:32 tak bylo velmi snadné vzít razidlo
  • 00:40:35 a třeba dvanáctku přerazit
    na čtyřiadvacítku.
  • 00:40:39 Takže jste měl najednou minci
    s dvojnásobnou hodnotou.
  • 00:40:42 -Ono možná i tohle všechno
    vlastně vedlo k tomu,
  • 00:40:46 že moderní stát přechází
    postupně na papírové peníze.
  • 00:40:52 Ale i na těch jsme vždycky
    mohli najít tu formulaci,
  • 00:40:57 že jsou kryté zlatem.
  • 00:40:59 Ale jak tomu rozumět,
    té formulaci?
  • 00:41:03 -To skutečně platilo, ale pouze,
  • 00:41:06 když ty peníze vznikaly
    v tom českém prostředí.
  • 00:41:09 Tady hovoříme o tzv. bankocetlích,
  • 00:41:12 které vznikají
    v druhé polovině 18. století.
  • 00:41:15 Poprvé je ta emise provedena
    v roce 1762
  • 00:41:18 a má přispět ke krytí velice
    rozměrného státního dluhu.
  • 00:41:22 Má vlastně nabídnout občanům,
  • 00:41:25 aby se podíleli na umořování
    toho dluhu
  • 00:41:28 a přitom z toho něco měli.
  • 00:41:31 Takže jsou vydány tehdy krásně
    provedené bankocetle
  • 00:41:34 v hodnotě 5 až 100 zlatých,
  • 00:41:37 v celkové hodnotě
    za 18 milionů zlatých.
  • 00:41:41 Skutečně jsou kryty
    v tom slova smyslu,
  • 00:41:43 že kdokoli s tou bankocetlí
    přijde na příslušná místa,
  • 00:41:47 může za to dostat
    patřičnou stříbrnou minci.
  • 00:41:50 To platí i u té druhé emise,
    která byla v roce 1771.
  • 00:41:55 Velmi částečně to platí
    i u té třetí emise,
  • 00:41:58 která byla v roce 1784,
  • 00:42:01 už v období
    zase vzrůstajících válek,
  • 00:42:03 které vedl Josef II.,
  • 00:42:05 který nikdy,
    jak byl osvícenským panovníkem,
  • 00:42:08 nebyl dobrým vojákem
    a nikdy nebyl dobrým ekonomem.
  • 00:42:12 A tam už ta pravidla
    jsou porušena,
  • 00:42:15 zejména od roku 1800,
  • 00:42:17 kdy je zrušena ta směnitelnost
    zpětná za ty peníze.
  • 00:42:21 Ty papírky jsou tedy tištěny
    potom ve stále větším množství
  • 00:42:25 a končí to státním krachem
    v roce 1811.
  • 00:42:29 -Lidi tomu nevěří,
    prakticky tedy od začátku.
  • 00:42:32 -Vždycky největší malér
    pro lidi je...
  • 00:42:34 Nikoliv kdy mají doma,
  • 00:42:36 štosují si ty špatné mince
    nebo ty špatné bankovky,
  • 00:42:40 ale ve chvíli,
    kdy to někdo řekne nahlas.
  • 00:42:43 Protože tam vzniká panika
  • 00:42:45 a najednou všichni chtějí
    nějakou náhradu a ono to nejde.
  • 00:42:50 Vzniká najednou situace,
    kdy si spousta lidí uvědomí,
  • 00:42:54 že je okradena.
  • 00:42:56 -Padělání a šizení klenotů
    bylo taky velmi obvyklé,
  • 00:42:59 ale dosti často právě
    v 17., 18. století
  • 00:43:02 se snažili lidé od peněz
    přejít k těm klenotům,
  • 00:43:07 které tedy schovávali
    jako svoji finanční rezervu.
  • 00:43:12 Ale bylo zavedeno značení
    klenotů vlastně v českých zemích,
  • 00:43:18 kromě těch polotovarů slévaných,
  • 00:43:21 které se značily už ve 14. století,
    od roku 1314,
  • 00:43:25 jejichž značky tedy se potom
    tím rozlitím
  • 00:43:29 na definitivní výrobek ztratily.
  • 00:43:32 Tak kolem roku 1600 už v Praze
  • 00:43:35 byla zavedena značka
    s písmenkem "P".
  • 00:43:38 I mistrovské značky
    během 17. století se objevují.
  • 00:43:42 Ale ta kontrolní funkce
    u těch velkých cechů
  • 00:43:45 přechází na jednoho z mistrů,
    který drží ten punc,
  • 00:43:50 který má kontrolovat,
    jestli ryzost kovů byla splněna.
  • 00:43:54 Tam vznikají
    právě největší podvody.
  • 00:43:57 Dozvídáme se
    i z těch soudních rozhodnutí,
  • 00:44:01 z toho vyšetřování,
  • 00:44:03 že tedy ten mistr sice podvádí
    a puncuje tedy méně ryzí výrobky,
  • 00:44:09 ale v jednom pražském výnosu
    je napsáno:
  • 00:44:13 Je vzhledný a mladý,
    tak ho v té funkci necháme.
  • 00:44:20 Na těch klenotech se objevují
    takové ty cik-cak zkušební vrypy,
  • 00:44:26 kterými se tedy
    při přepadových kontrolách
  • 00:44:30 provádí kontrola ryzosti.
  • 00:44:33 Postupně se
    od toho 17. do 19. století
  • 00:44:37 snižuje dokonce i předpis,
    jak ryzí kovy mají být používány.
  • 00:44:41 Stříbro, které ještě ve středověku
    bylo 13lotové až 15lotové,
  • 00:44:47 tak pak je 12lotové,
    nebo 13lotové.
  • 00:44:51 A kromě toho drobné klenoty,
    jako je filigrán,
  • 00:44:55 jsou zcela osvobozeny od puncování,
  • 00:44:58 protože by mohly být
    ty výrobky poškozeny.
  • 00:45:01 A tam je přesně ta sféra,
    kdy se podvádí nejraději.
  • 00:45:06 -Prstýnek vložíme do rentgenového
    fluorescenčního spektrometru.
  • 00:45:10 Je to přístroj,
  • 00:45:12 který provádí nedestruktivní
    analýzy slitin kovů,
  • 00:45:16 což u historických předmětů
    je velice důležité,
  • 00:45:20 aby nedošlo k poškození předmětu.
  • 00:45:27 Zaměříme místo zkoumané
    v přístroji.
  • 00:45:36 Vybereme vhodnou metodu.
  • 00:45:43 A spustíme měření.
  • 00:45:50 Tato slitina obsahuje stříbro,
    měď, zlato, rtuť.
  • 00:45:57 To by odpovídalo tomu,
    že předmět byl zlacen v ohni.
  • 00:46:04 Má jednu tisícinu železa,
    ale my nevíme,
  • 00:46:07 jestli to železo je přítomno
    ve slitině,
  • 00:46:09 nebo se jedná o otěr.
  • 00:46:19 -Ona ta otázka těžby cenných kovů
    v minulosti
  • 00:46:22 a vlastně i v současnosti má
    trošku takový archetypální přesah.
  • 00:46:26 Nahlíželo se na to tak,
  • 00:46:28 že je to vlastně majetek
    panovníka, dnes majetek státu.
  • 00:46:32 Myslíte si,
    že jsme ušli dlouhou cestu
  • 00:46:35 od těch nejstarších dob
    do dnešního dne,
  • 00:46:38 když si uvědomíme třeba znění
    dnešního horního zákona?
  • 00:46:41 -Točíme se v kruhu, řekl bych.
    Vlastně ten...
  • 00:46:44 Tady už to bylo řečeno,
    že panovník měl řadu regálů.
  • 00:46:48 To bylo oprávnění,
  • 00:46:50 ke kterým jen on
    měl výsostné právo.
  • 00:46:53 A mezi ty klíčové patřil právě
    regál horní a regál mincovní.
  • 00:46:57 To formování těch regálů,
    to byla trošku delší záležitost.
  • 00:47:02 Ale víme,
    že už ve 13. století tady byl,
  • 00:47:05 je to dokonce i v těch
    jihlavských městských právech,
  • 00:47:09 tam to je poměrně zafixováno,
    kdy je definováno,
  • 00:47:12 že to, co je v podzemí,
    patří panovníkovi,
  • 00:47:15 nehledě na to, komu patří půda.
  • 00:47:18 A potom současně ale tam
    je zafixována svoboda kutání,
  • 00:47:23 že kdo má chuť a najde žílu,
    tak má právo ji exploatovat.
  • 00:47:28 Takže ten královský regál
    na jedné straně
  • 00:47:31 a ta svoboda kutání
    na druhé straně.
  • 00:47:33 To byly takové mantinely,
  • 00:47:35 ve kterých se to
    vlastně pohybovalo.
  • 00:47:38 V podstatě to prošlo
    celým středověkem,
  • 00:47:41 objevuje se to tedy
    i v dnešní podobě,
  • 00:47:43 samozřejmě v různých formách.
  • 00:47:47 -Pokud jde o srovnání zásob zlata
    v podzemí,
  • 00:47:51 tak Česká republika je možná
    na prvním místě v celé Evropě.
  • 00:47:55 Není mi známo, že by v Evropě
    bylo takové ložisko,
  • 00:47:59 o velikosti skoro Kašperských Hor,
    to znamená,
  • 00:48:02 že by tam bylo přítomno
    přes 100 tun zlata.
  • 00:48:05 Nicméně v západní Evropě
    taková ložiska se těží,
  • 00:48:08 i menší ložiska, u nás se netěží.
  • 00:48:13 Díky strachu z kyanidu.
  • 00:48:15 Ale ten kyanid zdaleka se nemusí
    používat ve všech případech.
  • 00:48:19 Třeba Kašperské Hory,
    tam by byla ionizace zbytečná,
  • 00:48:23 tam bylo technologicky prokázáno,
    že by byla možná flotace.
  • 00:48:27 A potom ten koncentrát zlatonosný
  • 00:48:29 by se mohl deportovat
    kamkoliv jinam,
  • 00:48:32 třeba do Belgie,
  • 00:48:33 jak to dělají
    ve slovenské Hodruši.
  • 00:48:36 Tam dělají koncentrát zlatonosný,
    vozí to do Belgie.
  • 00:48:39 Každý rok získají
    500 kilogramů zlata.
  • 00:48:41 Bohužel, takováto technologie
    by nebyla možná na Mokrsku,
  • 00:48:45 kde to zlato je velice jemnozrnné.
  • 00:48:48 Čili tam by kyanidová
    technologie byla náročná.
  • 00:48:52 Jsou příklady ve světě,
    kde tato technologie funguje,
  • 00:48:57 třeba i na Novém Zélandu,
    ve městě Waihi, bezproblémově.
  • 00:49:02 Nicméně uznávám, že širší okolí
    Mokrska, Chotilsko
  • 00:49:07 je rekreační oblast.
  • 00:49:10 Spíš, myslím, než kyanizace by tam
    způsobil problém povrchový důl,
  • 00:49:16 úložiště odpadů atd.
  • 00:49:21 Čili to zlato tam asi nechme
    dalším generacím.
  • 00:49:24 Třeba si to vymyslí jinak.
  • 00:49:26 Ale třeba Kašperské Hory,
  • 00:49:28 tam by se mohlo začít
    v podstatě ihned,
  • 00:49:30 bez kyanizace
    a bez těchto problémů.
  • 00:49:40 -Když hovoříme o zlatě,
  • 00:49:42 tak samozřejmě po pádu
    zlatého standardu,
  • 00:49:44 který byl způsoben velkou
    hospodářskou krizí z roku 1929,
  • 00:49:48 později v těch 30. letech
  • 00:49:50 už vlastně jaksi se o něm
    nedá hovořit.
  • 00:49:53 V dnešní době eura,
  • 00:49:56 kdy tuto měnu tvoří několik
    nezávislých monetárních ústavů
  • 00:50:00 v různých zemích,
    v období Fedu v Americe,
  • 00:50:03 tak to skutečně
    je archetypální záležitost.
  • 00:50:07 Já bych nemluvil o státu,
  • 00:50:09 mluvil bych o státu
    jako o zástupci veřejnosti.
  • 00:50:13 Právo zasahovat do těch věcí,
    kde jde o nerostné bohatství,
  • 00:50:17 kde jde o ochranu přírody,
  • 00:50:20 tam samozřejmě některá práva
    toho státu
  • 00:50:22 asi jsou neoddiskutovatelná.
  • 00:50:25 Je pak otázkou diskuse
  • 00:50:27 vždycky v rámci té které národní
    kultury a širší civilizační,
  • 00:50:32 řekl bych, výkladové roviny,
  • 00:50:36 jakým způsobem se tam najde
    ten vhodný kompromis.
  • 00:50:41 -To je určitě diskuse,
  • 00:50:43 která ještě dlouho
    bude pokračovat.
  • 00:50:45 Já se v této chvíli loučím
    s vámi i s mými dnešními hosty.
  • 00:50:49 Děkuji jim za jejich názory
  • 00:50:51 a těším se zase někdy na viděnou
    u dalšího vydání Historie.cs.
  • 00:50:59 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2016

Související