iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 9. 2009
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

2 hlasy
4247
zhlédnutí

Historie.cs

Čára, kde šlo o život

Byli pohraničníci ochránci klidného života v socialistickém Československu, nebo bachaři obrovského vězení?

52 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:26 -Kde jsi byl?
    -Kde jsi byl, člověče?
  • 00:00:30 -Co je?
    -Tři chlapi mně prošli.
  • 00:00:33 Já bych dnešní plodnou debatu
    zahájil textem
  • 00:00:38 slavné písně ze 70. a 80. let,
    která se jmenuje Neprojdou
  • 00:00:42 a zpívala se při výcviku
    pohraničníků.
  • 00:00:45 Myslím, že bude velmi přínosná.
  • 00:00:47 Tam pod horami vysokými,
    ve stínu lesa zeleném
  • 00:00:50 tiše po práci usíná
    šťastně a pokojně naše zem.
  • 00:00:54 Refrén: Neprojdou, hej hola hej!
  • 00:00:56 Heslo hraničářů: Kupředu a zpátky
    ani krok z našich hranic míru.
  • 00:01:00 Nás naše vlast zavolala, do ruky
    dala chladnou zbraň, samopal.
  • 00:01:04 Úkolem tobě buď věčným,
    zemi svou statečně a hrdě braň.
  • 00:01:09 Další refrén a konec.
  • 00:01:11 Zdeněk Roučka, Pavel Vaněk,
    Luděk Navara.
  • 00:01:15 Dobrý den, Historie.cs.
  • 00:01:18 Odtud z výšky
    několika desítek kilometrů
  • 00:01:21 vypadá naše země
    jako pokojná planeta,
  • 00:01:24 kterou dělí jen oceány,
    pohoří a řeky.
  • 00:01:26 Opak je pravdou.
  • 00:01:30 Naše zeměkoule je rozdělena
    nejen hranicemi kontinentů a zemí,
  • 00:01:32 ale i hranicemi světů.
  • 00:01:35 Její nejzápadnější částí
    je naše státní hranice.
  • 00:01:39 Tvoří ji ponejvíce hory,
    řeky a hluboké lesy.
  • 00:01:43 Ten systém, který zde byl
    na konci roku 1989,
  • 00:01:47 tak započal v roce 1951.
  • 00:01:51 Tehdy začíná vojskové střežení
    státní hranice
  • 00:01:55 se všemi komponenty,
    které se tehdy instalují.
  • 00:01:59 V podstatě v určité kvalitě
    se udrží až do konce roku 1989,
  • 00:02:03 můžeme-li vůbec slovo kvalita
    v tomto případě použít.
  • 00:02:09 Nicméně rok 1951 neznamená,
  • 00:02:13 že by komunistický režim
    začal až tehdy nějak omezovat
  • 00:02:17 přístup vlastního obyvatelstva
    ke státní hranici.
  • 00:02:21 Tento přístup začal být omezován
    už v roce 1948
  • 00:02:25 prakticky s únorovými událostmi.
  • 00:02:30 Tady je velmi důležité si říct,
  • 00:02:33 že už dva dny před únorovým
    převratem, 23. února,
  • 00:02:36 byla pozastavena platnost pasů,
  • 00:02:39 čili nebylo možné z Československa
    normálním způsobem vycestovat.
  • 00:02:43 S tím, jak vznikala železná opona,
    celá ta omezení,
  • 00:02:46 tak samozřejmě s tím
    souviselo úzce také to,
  • 00:02:50 co na nejrůznějších místech
    československého pohraničí,
  • 00:02:53 hlavně tedy u německo-
    -rakouské hranice,
  • 00:02:57 zůstalo po odsunu Němců,
  • 00:02:59 to znamená, že zároveň docházelo
    k tvrdé likvidaci,
  • 00:03:03 k vyčišťování
    budoucího území nikoho,
  • 00:03:06 kde nesměly zůstat
    žádné orientační body,
  • 00:03:09 čehož se hlavní důstojníci
    Pohraniční stráže vždycky báli,
  • 00:03:12 to znamená různé kapličky,
    kostely a takové ty věci,
  • 00:03:15 podle kterých by se případný agent
    mohl orientovat.
  • 00:03:18 Proto docházelo
    hlavně na začátku 50. let
  • 00:03:22 a potom postupně během té doby
    k tvrdému vyčišťování pohraničí.
  • 00:03:26 Bylo to označováno
    slovy budujeme republiku,
  • 00:03:29 s radostí čistíme například Šumavu
    od sudetských stop.
  • 00:03:33 Postupně se z toho stávalo území,
    které známe ještě do roku 1989.
  • 00:03:37 Já tomu říkám území nikoho.
  • 00:03:40 Šli jsme otevřeným terénem,
    státní hranice vedla po louce.
  • 00:03:45 Občas svítil měsíc,
    občas přišel mrak a zatemnilo se.
  • 00:03:51 Když tak postupujeme,
    byli jsme asi uprostřed louky,
  • 00:03:55 rak najednou se kamarád zastavil,
    já jsem od něj odskočil
  • 00:03:59 a proti nám tak sto metrů chlapík.
  • 00:04:01 Stál, plášť mu vlál ve větru.
  • 00:04:05 Kamarád nečekal, natáhl samopal
    a pustil do louky dlouhou dávku.
  • 00:04:08 Já samozřejmě po něm.
    Střelba utichla, chlapík stál dál.
  • 00:04:13 Popošli jsme deset metrů nejistě,
    protože jsme se klepali,
  • 00:04:17 a znovu jsme stříleli
    a znovu do toho.
  • 00:04:22 Nic. Chlapík pořád stál.
  • 00:04:24 Tak jsme počkali,
    pak jsme si dodali odvahy,
  • 00:04:27 pomalu, obezřetně jsme se blížili
    k domnělému narušiteli,
  • 00:04:31 a nakonec jsme zjistili, že to byl
    jediný smrček, který tam stál.
  • 00:04:34 Ta ostrá hranice, jak to vypadá,
  • 00:04:37 nebyla především proti těm,
    kteří měli přijít z venku,
  • 00:04:41 ale spíše proti těm,
    kteří chtěli odejít.
  • 00:04:45 Pohraničníků na železné oponě
    zemřelo kolem šesti set.
  • 00:04:49 Jedna třetina z nich zemřela
    sebevraždou. Velmi zajímavé.
  • 00:04:55 Přes dvě stě jich zemřelo
    sebevraždou.
  • 00:04:58 Ale uvědomme si, že při střetech
    s různými agenty, s agenty chodci
  • 00:05:04 a takzvanými narušiteli
    nebo nepřáteli,
  • 00:05:07 kteří sem údajně pronikali
    ze Západu,
  • 00:05:11 tak jich padlo pouhých dvanáct.
  • 00:05:14 Tohle číslo vypovídá
    velmi silně o tom,
  • 00:05:17 jaké bylo nasazení pohraničníků
    a proti komu byli nasazováni.
  • 00:05:20 Ono je totiž vůbec zajímavé,
  • 00:05:23 jak komunistická moc využívala
    některé kontinuální prvky,
  • 00:05:27 které byly v tom systému ochrany
    státní hranice,
  • 00:05:31 respektive zajištění pohraničního
    území po roce 1945.
  • 00:05:38 V roce 1945 obsadilo pohraničí,
    čímž myslíme zónu,
  • 00:05:43 která byla po říjnu 1938
    odňata Československu,
  • 00:05:48 tak tuto zónu obsadila
    jednak československá armáda,
  • 00:05:54 jednak ji obsadili bývalí
    příslušníci Finanční stráže.
  • 00:05:59 Potom tam přišli příslušníci stanic
    Sboru národní bezpečnosti,
  • 00:06:05 čili bývalí četníci,
  • 00:06:08 ovšem vznikl tam takový zvláštní,
    nový prvek,
  • 00:06:13 což byl Pohotovostní pluk 1NB.
  • 00:06:18 Tento pluk měl zhruba
    1 500 příslušníků,
  • 00:06:23 vznikal během léta 1945.
  • 00:06:27 Zpočátku fungoval
    jako pohotovostní útvar,
  • 00:06:31 který měl poskytovat asistenci
    novým orgánům pohraničí,
  • 00:06:36 čili okresním správním komisím,
    národním výborům
  • 00:06:40 a dalším institucím.
  • 00:06:44 Podílel se třeba na zabezpečování
    "odsunu? sudetských Němců,
  • 00:06:49 ale působil víceméně
    na teritoriu Čech.
  • 00:06:53 Je to 12 pohraničních rot
    od Broumova po Tachov
  • 00:06:57 a tyto roty působily v této sestavě
    zhruba rok.
  • 00:07:03 Potom s tím, jak se situace
    v pohraničí uklidňovala,
  • 00:07:08 tak tyto útvary, jednotky
    se přesouvaly
  • 00:07:12 spíš na samou státní hranici.
  • 00:07:15 O rok později,
    v polovině roku 1946,
  • 00:07:19 tento pluk byl rozšířen,
  • 00:07:24 byl částečně přejmenován,
  • 00:07:28 nazýval se od této doby
    Pohraniční útvary SNB,
  • 00:07:32 a tehdy začíná zkratka
    toho velitelství,
  • 00:07:36 které mělo krycí číslo 9600,
    SNB útvar 9600,
  • 00:07:41 a v podstatě toto krycí číslo
    vydrželo až do konce roku 1989.
  • 00:07:48 Tyto útvary potom působily
    nejen v Čechách, ale i na Moravě.
  • 00:07:53 A těch praporů, protože původní
    pluk byl jeden s dvanácti rotami,
  • 00:07:58 tak potom byly tři pluky.
  • 00:08:02 Jeden měl velitelství v Liberci,
    druhý v Plzni, třetí v Brně.
  • 00:08:06 Pod tyto pluky patřilo
    celkem devět praporů.
  • 00:08:10 Na Slovensku byla situace
    z různých důvodů odlišná.
  • 00:08:14 Tam tyto pohraniční útvary
    zasáhly kompetenčně
  • 00:08:19 až v druhé polovině roku 1947
    v souvislosti s akcí,
  • 00:08:25 na které se podílela
    i československá armáda,
  • 00:08:30 proti banderovcům
    na pomezí Slovenska a Polska.
  • 00:08:35 Tehdy z těchto tří pluků byl
    vyzbrojen Pluk SNB Slovensko.
  • 00:08:46 Dvě pohraniční hlídky
    narazily na narušitele.
  • 00:08:49 Ten ale využil jejich překvapení
    a prošel směrem ke státní hranici.
  • 00:08:53 Strážcům hranic přitom selhaly
    všechny zbraně,
  • 00:08:56 tři samopaly, pistole
    i signální světlice.
  • 00:08:59 Vystřelili až po několikerém
    opakování.
  • 00:09:02 Nakonec narušitele zasáhly
    dvě střely.
  • 00:09:05 Prostřelené koleno
    však občan západní zóny
  • 00:09:08 pro značnou opilost
    vůbec nevnímal.
  • 00:09:11 O několik stránek dál čteme:
  • 00:09:14 Velitel roty ještě se dvěma
    soudruhy zadrželi narušitele,
  • 00:09:17 v němž byl zjištěn Raimund Hill,
    poštovní zaměstnanec,
  • 00:09:20 který prchal ze zápasního Německa
    do východní zóny.
  • 00:09:23 Vypovídal, jak kritická situace je
    ve výživě a úrovni obyvatelstva.
  • 00:09:27 Tyto jeho argumenty
    nás přesvědčily,
  • 00:09:30 jakou špinavou politiku hraje
    buržoazie nejen na Západě,
  • 00:09:33 ale ve všech zmilitarizovaných
    zemích.
  • 00:09:36 Vaši oponenti, všiml jsem si
    v diskusích, vám hodně vyčítají,
  • 00:09:40 že přirovnáváte pohraničníky
    k bachařům,
  • 00:09:44 což souvisí s tím,
    o čem jsme mluvili,
  • 00:09:47 že vlastně země byla jako vězení
    a lidi nesměli ven.
  • 00:09:50 Já si myslím,
    že jedna věc je historie,
  • 00:09:53 ale pak jsou 70. a 80. léta,
    která si většina z nás pamatuje,
  • 00:09:57 a já si myslím, že pocity...
  • 00:10:00 Každý, kdo se dostal
    do blízkosti tabulí
  • 00:10:03 Pozor, hraniční pásmo,
    vstup na povolení,
  • 00:10:07 tak nezapomněl na ten tísnivý
    pocit možných přepadů,
  • 00:10:12 vyskakujících vojáků z auta,
    které se přiřítilo při cestě,
  • 00:10:18 výslechů a celé té tísně.
  • 00:10:21 Já jsem na různých serverech,
  • 00:10:24 kde bývalí pohraničníci píší
    své názory, vzpomínky a tak dále,
  • 00:10:28 tak jsem s překvapením zjistil,
    že panuje jakýsi pocit
  • 00:10:31 takové nostalgie a zneuznání
    tohoto národa,
  • 00:10:35 že tahle složka je jaksi zneuznána
    a že se na ni trošku hází špína,
  • 00:10:39 často je zmiňován třeba
    pan Navara, což mě teda pobavilo,
  • 00:10:43 protože si myslím, že to,
    co dělá pan Navara, je skvělé.
  • 00:10:48 Samozřejmě že to nebylo
    ani moc o přesvědčení.
  • 00:10:51 Bylo to o tom, že někdo nastoupil
    na základní vojenskou službu
  • 00:10:55 a dostal se ke složkám
    ministerstva vnitra,
  • 00:10:58 a úkol nás, kteří jsme tam
    sloužili, byl jediný:
  • 00:11:02 splnit bojový rozkaz.
    Už slovo bojový rozkaz říká vše.
  • 00:11:06 A skutečně, viz v textu
    písně Neprojdou
  • 00:11:10 nebo ukázky z filmu Král Šumavy,
    tak nesměl nikdo projít.
  • 00:11:15 Všechno bylo podřízeno tomu,
    aby ten úkol,
  • 00:11:18 ten obrovský, šílený systém,
    který se budoval od 40. a 50. let,
  • 00:11:24 aby neumožnil nikomu, aby ho
    prorazil, aby úspěšně pronikl ven.
  • 00:11:30 A když došlo k tomu proryvu někde,
  • 00:11:34 tak to bylo hodnoceno
    jako obrovský neúspěch.
  • 00:11:37 Samozřejmě se to vyhodnocovalo,
    kontrašpionáž,
  • 00:11:41 nafotilo se to jako
    těžký kriminální případ,
  • 00:11:44 "péesáci? se vyslýchali,
    všechno se vyhodnocovalo,
  • 00:11:47 často to skončilo například
    i vojenským vězením,
  • 00:11:51 když někdo, jak se říká, "selhal?,
    ale podstata je taková,
  • 00:11:55 že skutečně se samopaly
    se tahle republika hlídala
  • 00:11:58 a byl to skutečně
    jeden zadrátovaný kriminál.
  • 00:12:02 A kdo chtěl utéct, ne, že by chtěl
    být agent, ale chtěl za svobodou,
  • 00:12:06 tak pohraničníci tam byli od toho,
    aby ho zastavili,
  • 00:12:09 to znamená, aby ho zastřelili,
    což byl samozřejmě krajní případ.
  • 00:12:12 Ale to byla celá podstata tohoto.
  • 00:12:15 Můžeme si říkat, co chceme,
    ale bylo to prostě zrůdné.
  • 00:12:19 Pohled na vojáky, kteří sloužili
    na hranicích, bývá rozporný.
  • 00:12:23 Jejich námitka, že konali
    prezenční vojenskou službu
  • 00:12:25 ve složité době a podle tehdejších
    zákonů, je oprávněná.
  • 00:12:29 Proto jsme do našeho pořadu
    chtěli dotočit
  • 00:12:31 názor jednoho z nich,
    Františka Kotka,
  • 00:12:34 jehož vztah ke službě na hranicích
    byl natolik niterný,
  • 00:12:37 že založil a provozuje
    soukromé muzeum Pohraniční stráže.
  • 00:12:40 Zpočátku s natáčením souhlasil
  • 00:12:43 a teprve při cestě za ním
    nás dostihl e-mail
  • 00:12:45 podepsaný inženýrem
    Štefanem Haviarem,
  • 00:12:48 předsedou Krajského klubu
    českého pohraničí Zlínského kraje,
  • 00:12:51 kterým bylo natáčení zrušeno.
    Prý bychom pana Kotka zneužili
  • 00:12:54 k lživému pomlouvání
    období budování socialismu.
  • 00:12:57 Přesto jsme za panem Kotkem jeli.
    Choval se k nám mile a zdvořile,
  • 00:13:01 ovšem nekompromisně se držel
    linie klubu. Nenatáčelo se.
  • 00:13:04 Názor člověka,
    který službu na hranicích
  • 00:13:07 považuje dodnes za potřebnou,
    tak v našem pořadu chybí.
  • 00:13:11 Není to ovšem vina Historie.cs.
  • 00:13:14 Otázka viny neviny pohraničníků,
    zodpovědnosti, nezodpovědnosti,
  • 00:13:18 je velmi zajímavá a složitá
    a není na to jednoduchá odpověď.
  • 00:13:21 Ti lidé byli samozřejmě
    na jedné straně
  • 00:13:24 součástí toho režimu,
    součástí toho aparátu,
  • 00:13:28 na druhé straně byli i oběťmi.
    Samozřejmě v jednom.
  • 00:13:32 A uvědomme si znovu to číslo,
    které jsem tady říkal,
  • 00:13:37 těch 200 pohraničníků,
    kteří spáchali sebevraždu.
  • 00:13:42 Byli to mladí kluci,
  • 00:13:45 kteří se dostali do situace,
    se kterou si nevěděli rady.
  • 00:13:48 Na jedné straně jim bylo
    kladeno za úkol zřejmě něco,
  • 00:13:52 co bylo v rozporu
    s jejich svědomím,
  • 00:13:55 s čím se nedokázali vyrovnat,
    byly tam velmi tvrdé podmínky,
  • 00:13:58 a tu situaci řešili tak,
    jak ji řešili.
  • 00:14:02 A tady je důležité si uvědomit
    ještě jednu věc,
  • 00:14:05 a to je atmosféra, která panovala
    na hranicích v těchto jednotkách.
  • 00:14:11 Když jsem dával dohromady první
    knížku Příběhů železné opony,
  • 00:14:15 tak jsem tam narazil
    na naprosto neuvěřitelný
  • 00:14:19 a pro člověka,
    který ty reálie nezná,
  • 00:14:23 asi i nepochopitelný příběh,
    příběh vojáka, který se dozvěděl,
  • 00:14:28 že ten, kdo z pohraničníků
    zadrží narušitele,
  • 00:14:33 čili někoho, kdo chce utéct,
    tak dostane za odměnu opušťák.
  • 00:14:39 A jemu v hlavě uzrála
    nepředstavitelná, šílená myšlenka.
  • 00:14:45 On zastřelí svého kamaráda,
    svého kolegu,
  • 00:14:49 a řekne, že chtěl utéct,
    a za to dostane opušťák.
  • 00:14:54 On tuto myšlenku
    skutečně realizoval,
  • 00:14:57 když se svým kolegou šel
    na hlídku, tak ho zastřelil,
  • 00:15:01 dostal za to ten opušťák,
    jel k rodině,
  • 00:15:05 jemu se v té době narodilo dítě,
    čili on to dítě chtěl vidět,
  • 00:15:08 tak se za rodinou dostal,
  • 00:15:11 ale mezitím při vyšetřování
    se přišlo na to,
  • 00:15:15 jak to ve skutečnosti bylo,
  • 00:15:18 jeho podvod byl odhalen
    a on byl usvědčen jako vrah.
  • 00:15:22 Tato epizoda velmi názorně
    ilustruje,
  • 00:15:26 jaké poměry panovaly
    v pohraničních jednotkách,
  • 00:15:29 jaký tlak asi na ty mladé chlapce
    byl vyvíjen
  • 00:15:34 a jak oni se s tím vyrovnávali
    či nevyrovnávali,
  • 00:15:39 čili uvědomme si, nikdy to nelze
    vytrhávat z dobových souvislostí.
  • 00:15:44 Tlaky, které na té rotě byly,
  • 00:15:47 tam to začínalo
    od zapečetěných rádií,
  • 00:15:50 pravidelných návštěv usměvavých
    příslušníků kontrašpionáže,
  • 00:15:54 kteří si zvali péesáky
    do kanceláří
  • 00:15:57 a žoviálně si s nimi povídali,
  • 00:15:59 ale zároveň čekali
    na jakékoli slovo,
  • 00:16:02 jestli ten nebo ten neuvažuje
    o tom, že by chtěl utéct.
  • 00:16:05 A ještě z toho výcviku
    jsme tam přicházeli s tím,
  • 00:16:08 že jsme přesně věděli,
    Bayerische Grenzpolizei,
  • 00:16:11 Bundes Grenze Schutz, US Army,
    to všechno, co nás tam čeká,
  • 00:16:15 a záhy jsme zjišťovali,
    že ten náš největší "nepřítel?
  • 00:16:18 je v podstatě občan Polska,
    NDR, Bulharska, Československa,
  • 00:16:22 lidé ze Slovenska,
    případně z Vietnamu.
  • 00:16:26 Takže spousta lidí
    si to uvědomovala,
  • 00:16:29 ale byl to jen rok a půl, dva roky,
    každý si to chtěl odkroutit
  • 00:16:33 a každý se v duchu tajně bránil
    tomu, aby se dostal do situace,
  • 00:16:37 kdy by musel se zbraní mít
    před sebou někoho 100 metrů,
  • 00:16:41 hranice byla vzdálena
    třeba jen 200 metrů a teď...
  • 00:16:58 VÝSTŘELY
  • 00:17:04 Já jsem se naštěstí
    k tomu nedostal,
  • 00:17:07 ale je mi jasné, že ty tlaky
    a události, které se odehrály,
  • 00:17:10 a bylo jich obrovské množství,
    byly tam neskutečné zvraty,
  • 00:17:14 neskutečné až filmové scény
    a zároveň tragédie,
  • 00:17:17 vycházelo to zase jen z podstaty
    těch drátů a hesla Neprojdou!
  • 00:17:20 Děkuju tomu, že jsem zažil
    tuhle absurdní zkušenost,
  • 00:17:23 protože být v první linii v době,
  • 00:17:26 kdy se na tomto hrotu železné
    opony střetávaly ty dvě ideologie,
  • 00:17:30 kdy tam bylo cítit nebo tam
    smrdělo obrovské napětí,
  • 00:17:34 protože to byl prostor,
    kam se nedalo dostat,
  • 00:17:37 to bylo prostě něco
    tak neskutečného,
  • 00:17:41 že ten, kdo to nezažil,
    tak to prostě nepochopí.
  • 00:17:44 Na to samozřejmě nemůžu být hrdý,
    ale nebyl jsem tam dobrovolně,
  • 00:17:47 nebyl jsem pohraničníkem
    z povolání,
  • 00:17:50 ale za zkušenost, kterou jsem
    zažil, budu do smrti velmi rád,
  • 00:17:53 protože to bylo něco
    tak neskutečného,
  • 00:17:56 že vím přesně, o čem to bylo,
    a proto tady o tom můžu mluvit.
  • 00:18:05 KLEPÁNÍ
  • 00:18:07 Vstupte!
  • 00:18:11 Soudruhu poručíku,
    mezi úsekem dvě a dvě b
  • 00:18:14 se někdo přiblížil z Bavorska
    až k drátům.
  • 00:18:17 -Nebylo nic slyšet?
    -Ne, byla už tma.
  • 00:18:19 -Vidět nebylo nic, jen slyšet.
    -A tak jsme vypálili světlici.
  • 00:18:22 Je to špaténka, mládenci,
    prozradili jste stanoviště.
  • 00:18:27 Ten naproti asi nic víc nechtěl.
  • 00:18:31 Příště půjdete na stanoviště
    docela viditelně.
  • 00:18:35 Pomalu jako na přehlídce.
  • 00:18:38 A pak se odplížíte na místo,
    které určím. Potichu jako hadi.
  • 00:18:44 Neprozrazovat se a čekat,
  • 00:18:47 dokud ten naproti
    nepřeleze k nám přes dráty.
  • 00:18:50 Teprve potom. Jasný?
  • 00:18:55 Jaké bylo technické zabezpečení?
  • 00:18:58 Mezi lidmi se vypráví
    o vysokém napětí v drátech,
  • 00:19:01 o minových polích,
    o používání psů volně.
  • 00:19:06 Je to pravda, pánové,
    nebo to jsou jen pověsti?
  • 00:19:09 Nové pověsti české?
  • 00:19:12 Ono se to vyvíjelo
    postupně všechno.
  • 00:19:15 Po únoru dochází zejména v oblasti
    Šumavy a Českého lesa k tomu,
  • 00:19:23 že tehdy platné
    celní pohraniční pásmo
  • 00:19:26 je vyhlášeno jako zóna
    s omezením.
  • 00:19:29 Je to zhruba od Jáchymova
    po Kaplici.
  • 00:19:32 A jsou tam platná omezení,
    že se v noci nesmí vycházet,
  • 00:19:36 že jsou, bylo to v zimě,
    že jsou zakázány zimní sporty,
  • 00:19:42 a v případě letních rekreací
    jsou některé oblasti,
  • 00:19:46 zhruba Chodsko a část Šumavy,
    je do nich zakázán vstup.
  • 00:19:52 Nicméně obyvatelstvo,
    které bylo navyklé tam jezdit,
  • 00:19:56 tak si víceméně ten vstup
    vynucovalo,
  • 00:20:00 takže stačil vstup
    na nějaké povolení.
  • 00:20:04 Tento stav byl jen dočasný,
    léta 1948 a 1949.
  • 00:20:09 I v té době jsou už známy
    třeba příkazy,
  • 00:20:12 aby byly přerušeny cesty,
    které vedou přes státní hranici.
  • 00:20:16 V roce 1951 jsou přijaty
    základní zákonné normy,
  • 00:20:20 které potom platí
    až do roku 1989.
  • 00:20:26 Je to nařízení ministra národní
    bezpečnosti číslo 70 z roku 1951
  • 00:20:31 o právu příslušníka
    Pohraniční stráže použít zbraň.
  • 00:20:35 Shodou okolností bylo zrušeno
    až v roce 1991.
  • 00:20:40 Prakticky z téže doby je to zákon
    číslo 69 o ochraně státní hranice,
  • 00:20:46 ten byl přijat
    v takové zajímavé atmosféře,
  • 00:20:50 kdy vrcholila tisková, dnešními
    slovy řečeno mediální kampaň
  • 00:20:54 kolem případu Babice,
  • 00:20:57 kde byl vlastně hlavní agent,
    který přišel ze zahraničí,
  • 00:21:01 a bylo na půdě Národního
    shromáždění zdůrazňováno,
  • 00:21:04 musíme mít dobrou pohraniční
    stráž na ochranu státní hranice,
  • 00:21:08 aby k nám nemohli
    tito příslušníci chodit.
  • 00:21:11 A v tom zákoně bylo samozřejmě
    i řečeno něco zlověstnějšího,
  • 00:21:15 že ministr národní bezpečnosti
    může zakázat vstup
  • 00:21:19 na určité území
    československého státu,
  • 00:21:23 a toto byl vlastně
    takový zákonný podklad,
  • 00:21:27 na jehož základě
    potom vzniklo v dubnu...
  • 00:21:30 Ono to fungovalo trošku
    jako stanné právo.
  • 00:21:33 ...zakázané pásmo a pásmo, které
    na ně navazovalo, pásmo hraniční.
  • 00:21:37 V tom zakázaném pásmu,
  • 00:21:40 které mohlo být 2 km od státní
    hranice v závislosti na osídlení,
  • 00:21:44 nesměl nikdo bydlet,
    vstup tam byl jen na povolení,
  • 00:21:48 a v tom hraničním pásmu
    byl pobyt povolen jen těm,
  • 00:21:52 proti kterým Státní bezpečnost
    a Pohraniční stráž neměly námitek.
  • 00:22:00 Čili tím pádem vznikly
    částečně vylidněné
  • 00:22:04 nebo úplně vylidněné zóny,
  • 00:22:06 a do nich pohraničníci začali
    instalovat svoje "zařízení?.
  • 00:22:12 Soudruhu vojíne, provedeme
    kontrolu signální stěny
  • 00:22:16 a kontrolního pásu až do prostoru
    pozorovatelny číslo 1.
  • 00:22:20 Na vnější stranu signální stěny
    projdete vraty první
  • 00:22:24 až ke dvojitému kůlu.
    Já vás budu zajišťovat.
  • 00:22:27 Uzamčení vrat provedu sám.
  • 00:22:30 Postupovat budete
    50 metrů přede mnou.
  • 00:22:33 Za postupu budete kontrolovat
    signální stěnu
  • 00:22:36 a pozorovat směrem
    do vnitrozemí.
  • 00:22:39 Já provedu kontrolu
    kontrolního pásu
  • 00:22:42 a pozorovat budu směrem
    do zahraničí.
  • 00:22:45 Od pozorovatelny číslo 1 se vrátíme
    zpět k průchodu u buku.
  • 00:22:49 Projdeme na vnitřní stranu
    signální stěny
  • 00:22:52 a po lesní cestě postoupíme
    do prostoru mýtiny,
  • 00:22:55 kde vydám doplňkový rozkaz.
  • 00:22:59 Zjistíte-li narušení signální stěny
    nebo neznámou osobu,
  • 00:23:02 přivolejte mě k sobě zvednutím
    ruky a ukázáním do směru.
  • 00:23:06 -Máte dotaz?
    -Nemám.
  • 00:23:09 Zde máte klíče.
  • 00:23:15 Vpřed!
  • 00:23:22 Byly to především
    ty nejjednodušší v roce 1951,
  • 00:23:26 což byla nástražná
    osvěcovadla...
  • 00:23:29 Která zůstala také až do konce.
  • 00:23:33 Byly to jakési výmetnice
    na světelný náboj, na světlici.
  • 00:23:37 K nim vedl drát
    několik desítek metrů dlouhý.
  • 00:23:41 To bylo takové nejjednodušší,
    to si mohla hlídka instalovat
  • 00:23:45 a potom zase po službě
    svinout a odnést.
  • 00:23:49 Pak jak se toto pásmo
    konstituovalo dál,
  • 00:23:53 tak v roce 1952 už jsou tam
    budovány průseky,
  • 00:23:57 drátěné zátarasy, třístěnné,
  • 00:24:01 pozorovatelny
    a kontrolní orné pásy.
  • 00:24:05 Kontrolní orné pásy měly šířku
    minimálně 4 metry, zpravidla víc.
  • 00:24:12 Po obou stranách té stěny.
  • 00:24:15 A požadavky na ten průsek
    byly zhruba 14 až 18 metrů.
  • 00:24:19 Vzpomínám si, když jsem zachytil
    jednu písemnost,
  • 00:24:23 kde Ludvík Hlavačka
    žádá 20 metrů,
  • 00:24:27 tak to už bylo na náměstka
    ministra národní bezpečnosti moc,
  • 00:24:31 a vyhradil si právo,
    aby v každém jednotlivém případě,
  • 00:24:35 kdy se bude požadovat 20 metrů,
    že bude on sám rozhodovat.
  • 00:24:40 Takže toto byl základ,
    taková ta základní vrstva,
  • 00:24:44 na kterou se "navěšovala?
    další opatření,
  • 00:24:48 jako byla osnova vodičů proudu
    o vysokém napětí.
  • 00:24:55 Ta se začínala budovat v Chebu
    už v zimě roku 1952.
  • 00:25:01 Vodiče byly ze začátku čtyři,
    později přibyl pátý vodič.
  • 00:25:08 A co se týče napětí,
  • 00:25:12 počáteční soustava měla
    2 kilovolty, později 4 kilovolty,
  • 00:25:19 a v tom "rozkvětu? to dosáhlo
    zhruba šesti kilovoltů.
  • 00:25:22 A aby toho nebylo málo,
  • 00:25:26 tak mezi stěny drátěného zátarasu
    byly umístěny nástražné miny,
  • 00:25:30 které byly umístěny na zemi.
  • 00:25:37 To byla první časová vrstva.
  • 00:25:41 Od nich vedl drát
    dlouhý asi 25 m.
  • 00:25:45 To bylo u Aše, asi 7 km
    tohoto úseku.
  • 00:25:49 Nikoho na těch minách
    naštěstí nezabili,
  • 00:25:54 nicméně zprávy z 5. chebské
    pohraniční brigády
  • 00:25:58 si to velice pochvalovaly,
    jelikož říkaly,
  • 00:26:01 že to má obrovský vliv
    na tamní obyvatelstvo.
  • 00:26:05 Čili jako by ten vliv odstrašující
    tady tohoto byl velice oceňován.
  • 00:26:10 Možná je třeba
    maličko dovysvětlit,
  • 00:26:14 padlo jméno Ludvík Hlavačka,
  • 00:26:16 to byl první velitel
    Pohraniční stráže.
  • 00:26:20 To jméno je možná dobré
    si zapamatovat.
  • 00:26:23 Je to člověk, kterého možná
    veřejnost zná z procesu
  • 00:26:27 s Aloisem Grebeníčkem
    z Uherského Hradiště,
  • 00:26:30 kde Ludvík Hlavačka
    pracoval a působil
  • 00:26:34 jako vyšetřovatel tajné policie,
    vedoucí vyšetřovny,
  • 00:26:38 a později se jeho kariéra
    rozvíjela dramaticky a úspěšně,
  • 00:26:43 takže se stal prvním velitelem
    Pohraniční stráže.
  • 00:26:49 Byl to on, kdo nařídil zřídit
    elektrické zátarasy,
  • 00:26:53 a byl to on, kdo za ně byl
    po roce 1990 i obviněn.
  • 00:26:58 Už potom, to možná si diváci
    vzpomenou, soud neproběhl.
  • 00:27:04 On ze zdravotních důvodů
    se k němu nikdy nedostavil,
  • 00:27:08 takže souzen a odsouzen nebyl.
  • 00:27:12 Soudruhu vojíne, pozorujte
    ve směru vpravo mlází,
  • 00:27:16 vlevo lesní cesta.
  • 00:27:19 Vydám rozkaz k zaujetí
    stanoviště prvního místa zastávky.
  • 00:27:23 Vaše stanoviště na okraji mlází,
    tam u toho smrku,
  • 00:27:27 s úkolem střežit úsek vpravo
    lesní cesta, vlevo suchý buk.
  • 00:27:32 Moje stanoviště bude zde za mnou
    ve skupině smrčků.
  • 00:27:36 Budu střežit úsek zprava
    suchý buk,
  • 00:27:40 vlevo lesní cesta směrem
    ke státním hranicím.
  • 00:27:43 Na stanoviště se přesunete první.
  • 00:27:46 Přeběhnutím do mlází na jeho okraj
    se přesunete plížením.
  • 00:27:50 K zamaskování si připravíte
    větvičky ze smrků v hloubce mlází.
  • 00:27:55 Ten systém v podstatě došel
    k takové genialitě,
  • 00:27:58 že když si vezmete, po každé straně
    signální stěny ty čtyřmetrové pásy,
  • 00:28:03 já jsem říkal, že to byla nejdelší
    bramborová pole na světě,
  • 00:28:08 protože ten tvar byl udělán takhle,
  • 00:28:12 to znamená jako bramborové pole,
    když do toho ten narušitel šlápl,
  • 00:28:15 k tomu ty dráty, pozorovatelny,
  • 00:28:18 často, když byly neprůstupné
    ty úseky,
  • 00:28:22 tak se zamotávaly do toho
    malinovníku ostnaté dráty,
  • 00:28:26 a ten systém byl tak neskutečně,
    neskutečně masivní a obrovský,
  • 00:28:30 musel spotřebovat tak obrovskou
    energii lidí, peněz a tak dále,
  • 00:28:34 a to všechno jenom proto,
    kdyby náhodou jeden člověk
  • 00:28:38 se zrovna v tomhle úseku
    rozhodl opustit republiku.
  • 00:28:42 Drahý špás.
  • 00:28:44 Takže každý, kdo si dnes
    prochází na státní hranici
  • 00:28:47 a stoupne si třeba
    na hraniční patník,
  • 00:28:50 tak si myslím, že by neměl
    zapomínat na to,
  • 00:28:54 že ještě před 25 lety by ta šance
    byla absolutně nulová,
  • 00:28:57 možná jen v rychlém běhu
    jako ve filmu Motýlek,
  • 00:29:00 ale také by vám kolem hlavy
    létaly kulky.
  • 00:29:03 Na to by neměl nikdo zapomínat.
  • 00:29:06 Zanícený projev velitele
    ruší poplach.
  • 00:29:08 Hlídka ozbrojená samopaly
    míří do terénu.
  • 00:29:11 Narušitel prchá
    podél drátěného zátarasu.
  • 00:29:13 Diváci se zapojují do děje.
  • 00:29:16 Pohybují se
    s poplachovou hlídkou.
  • 00:29:19 Ve ztemnělém lese pes sleduje
    stopu. Na povel útočí.
  • 00:29:22 Uprchlík se brání, ale jeho
    cesta za svobodou tady končí.
  • 00:29:27 -Občas mi běhal mráz po zádech.
    -Zajímavý, jsem to nečekala.
  • 00:29:31 Uvnitř roty se pohybují
    průvodci v civilu,
  • 00:29:33 představují technické úpravy.
  • 00:29:36 Sem směřovaly všechny linky
    ze signální stěny.
  • 00:29:39 Tady to zjistili, tak kontaktoval
    přímo důstojníka.
  • 00:29:42 Loučovičtí zastupitelé
    rotu pronajali na 2 měsíce.
  • 00:29:45 Některým místním
    se ale celá akce vůbec nelíbí.
  • 00:29:48 Život přímo na železné oponě
    je pro ně stále citlivé téma.
  • 00:29:51 Někteří s pohraničníky
    úzce spolupracovali.
  • 00:29:54 Některé lidi to pohoršuje,
  • 00:29:56 ale jsou to skutečnosti, které
    byly, tak proč je nepřipomenout.
  • 00:30:00 Jednoznačný pohled na akci
    nemají ani historici.
  • 00:30:02 Obávají se, aby se z projektu
    nestala pouťová atrakce.
  • 00:30:06 Je možná potřebné říct ještě
    k těm elektrickým zátarasům,
  • 00:30:09 že fungovaly až do roku 1965.
  • 00:30:12 Umírali na nich lidé, samozřejmě.
  • 00:30:16 Poslední obětí byl
    Břetislav Funiok.
  • 00:30:19 Zemřel vlastně těsně předtím,
    než železná opona v té podobě,
  • 00:30:24 s těmi elektrickými zátarasy,
    skončila.
  • 00:30:30 Dráty byly odpojeny
    po protestech ze zahraničí,
  • 00:30:33 to je třeba si také uvědomit,
  • 00:30:36 protože zahraniční strana,
    německá a rakouská,
  • 00:30:40 si stěžovala,
    že je to nebezpečné zařízení
  • 00:30:44 a ohrožuje bezpečnost obecně.
  • 00:30:49 S tím souvisí i druhá věc,
    a to bylo přemýšlení o tom,
  • 00:30:54 jak po odpojení "nepřekonatelné?
    hranice elektrické,
  • 00:31:00 jak tuto překážku nahradit.
  • 00:31:06 A tehdy se ukázalo, že velmi
    dobrým způsobem jsou SUPI.
  • 00:31:14 Je to zkratka a znamená to
    samostatně útočící psi.
  • 00:31:18 Tito psi se používali
    právě v těch úsecích,
  • 00:31:22 kde železná opona byla
    příliš blízko skutečné hranici.
  • 00:31:28 Byla to dvojice psích sourozenců,
  • 00:31:31 kteří z nějakého
    kynologického hlediska
  • 00:31:35 jsou k tomu lépe vycvičitelní,
  • 00:31:38 a tito dva psi měli za úkol
    zaútočit na člověka
  • 00:31:43 a držet ho do té doby, než přijde
    hlídka a dotyčného zneškodní.
  • 00:31:49 Samozřejmě že to bylo stejně
    drastické a nebezpečné opatření,
  • 00:31:53 jako byly elektrické zátarasy.
  • 00:31:56 Uvedu jeden tragický případ,
  • 00:32:00 který se stal už koncem 80. let
    u Bratislavy,
  • 00:32:03 tam bylo právě
    to úzké území hraniční,
  • 00:32:07 kde byli nasazováni
    samostatně útočící psi.
  • 00:32:10 Ti tam roztrhali
    německého chlapce,
  • 00:32:14 který vzápětí zemřel
    v bratislavské nemocnici.
  • 00:32:23 Byla to tragická
    a naprosto nesmyslná smrt,
  • 00:32:27 protože ti psi ho dostihli
    asi 20 metrů od rakouské hranice.
  • 00:32:33 Já jestli můžu ještě k té smečce,
  • 00:32:36 jak jste říkal, že to byly úseky,
    které byly velmi krátké,
  • 00:32:39 ale zároveň to byly úseky,
  • 00:32:42 které, což byl například
    případ na Folmavě,
  • 00:32:46 protože to byly tak strmé kopce
    a tak dlouhé úseky,
  • 00:32:49 že než by tam pohraničníci
    dojeli vozem
  • 00:32:52 a pak to byli schopni
    proběhnout,
  • 00:32:55 tak ti psi to samozřejmě
    provedli velmi rychle.
  • 00:32:58 A ještě k tomu systému,
    klec byla umístěna hned za dráty,
  • 00:33:02 za druhým plotem proti zvěři,
  • 00:33:05 a v momentu, kdy hlídka dostala
    od signalisty nebo z velení roty,
  • 00:33:09 že v jejich úseku, který byl
    dlouhý třeba půl kilometru,
  • 00:33:13 že tam je zkrat, to znamená
    potenciální problém,
  • 00:33:17 taky tam třeba mohl být
    zkrat od zvěře,
  • 00:33:20 tak oni pouštěli
    takový velmi ostrý tón,
  • 00:33:24 který byl slyšet na Folmavě
    nad tím údolím,
  • 00:33:27 a na kterou stranu se ta klec
    otevřela, tak psi vybíhali.
  • 00:33:30 Vždycky tam v té smečce
    byl vůdce, který běžel na čele,
  • 00:33:34 ten druhý pes ho jistil,
    ten první dělal stopu,
  • 00:33:37 a dokonce si to ti psi
    byli schopni rozdvojit,
  • 00:33:40 to znamená, že kdyby byl
    větší počet utíkajících,
  • 00:33:43 tak ti psi byli schopni
    zachytit dva až tři lidi.
  • 00:33:46 Potom v 80.letech se tento systém
    začal rušit jako nehumánní.
  • 00:33:51 Jenom na věčnou paměť bych uvedl
    psy, kteří sloužili na Folmavě,
  • 00:33:55 to byla dvojice Haki a Fix
    a Ergo a Ret.
  • 00:33:58 To byly dvě smečky,
    které se neustále střídaly,
  • 00:34:02 ale jenom v noci, protože
    zase byl důležitý moment,
  • 00:34:05 že ve dne, to jsme možná
    ještě neřekli,
  • 00:34:08 se ty úseky kontrolovaly
    z pozorovatelen součinností.
  • 00:34:11 Ale v noci tam nebylo vidět,
    a proto se tam nasazovaly smečky.
  • 00:34:15 Něco ti ukážu.
  • 00:34:22 -Stůj! Kdo tam?
    -Nejdřív střílejí. Pak se ptají.
  • 00:34:27 Říká se také,
    a to se vás chci zeptat,
  • 00:34:30 jestli to je pomluva
    nebo to má reálný základ,
  • 00:34:33 že jedna rada nebo instrukce,
    tajná tedy,
  • 00:34:39 byla, že když se střílí
    po nějakém narušiteli,
  • 00:34:44 tak první rána má jít do těla
    a druhá do vzduchu pro výstrahu.
  • 00:34:48 Je to pravda, nebo je to
    vymyšlená pomluva?
  • 00:34:52 Oficiálně je to samozřejmě
    nepravda,
  • 00:34:55 nicméně realita je taková,
  • 00:34:58 že když probíhala školení
    a tak dále,
  • 00:35:01 samozřejmě se nacvičovaly akce,
  • 00:35:04 které se potom na hranicích
    odehrávaly ostře,
  • 00:35:07 tak nám bylo dáváno velmi tvrdě,
    abychom to tak dělali,
  • 00:35:11 že v momentě, když je hranice
    blízko a když už není nic jiného,
  • 00:35:16 tak že musí být varovný výstřel
    do narušitele a potom do vzduchu.
  • 00:35:21 Takže znovu říkám,
    hlavní heslo, aby nikdo neprošel,
  • 00:35:25 bylo podmíněno tím, že když už by
    ta situace byla tak napjatá,
  • 00:35:29 tak samozřejmě hlavní bylo
    toho narušitele zastřelit.
  • 00:35:33 Což je velmi tragická realita,
  • 00:35:37 ale skutečně varovný výstřel
    byl do vzduchu,
  • 00:35:40 a každý kdo byl u PS,
    to nemůže popřít, tak to bylo.
  • 00:35:43 Nicméně poručit mi mohou,
    že musím střílet,
  • 00:35:46 ale nikdo mi nemůže poručit,
    že se musím trefit.
  • 00:35:50 To je strašně složitá otázka.
  • 00:35:53 Celá ta mašinérie,
    to nebyly jenom dráty a služba,
  • 00:35:56 to byla zároveň kontrašpionáž,
    neustálý tlak, kontroly,
  • 00:36:00 psychický tlak a strach
    těch kluků, jako jsme byli my,
  • 00:36:04 abychom se nedostali
    do nějakého průšvihu.
  • 00:36:08 A přístup velitelů byl takový,
  • 00:36:11 že ti to brali v podstatě
    jako své zaměstnání.
  • 00:36:14 A jako se soutěžilo
    ve vnitrozemí o to,
  • 00:36:17 jestli ten a ten podnik
    bude mít vzorného pracovníka,
  • 00:36:21 tak se i u Pohraniční stráže
    absurdně soutěžilo o to,
  • 00:36:24 která rota bude mít titul
    Vzorná rota.
  • 00:36:27 Vzorná rota znamenalo
    nemít mimořádné události,
  • 00:36:30 nemít postřelení pohraničníků,
  • 00:36:33 nemít proryvy
    a mít co nejvíc zadržení.
  • 00:36:35 A ještě řeknu jednu věc.
  • 00:36:38 Pamatuji si případ, kdy byli
    přivezeni dva mladí kluci z NDR,
  • 00:36:41 které zadrželi někde u Babylonu,
  • 00:36:44 a hlídali se na národním výboru
    na Folmavě v malé místnosti,
  • 00:36:48 a přišel velitel, vlezl do dveří
    a rovnou řekl,
  • 00:36:51 řekněte jim, ať se přiznají,
    jinak je tady zastřelíme.
  • 00:36:54 Samozřejmě to byla ironie,
    ale přístup k těm lidem, hodnota...
  • 00:36:58 Člověk se vyděsí,
    to je nesporné.
  • 00:37:02 V době karlovarského
    filmového festivalu
  • 00:37:05 přijala pozvání
    našich pohraničníků
  • 00:37:08 sovětská filmová delegace.
  • 00:37:17 Herečky Bělochvostikovová
    a Bolotovová, herec Tichonov
  • 00:37:21 se seznámili se životem
    strážců hranic.
  • 00:37:26 Vzpomínka na toto setkání
    nezůstane jen v srdcích,
  • 00:37:29 ale i v kronice
    pohraniční jednotky,
  • 00:37:32 kam se podepsal také Romanov,
  • 00:37:35 předseda výboru pro kinematografii
    Sovětského svazu.
  • 00:37:40 Ale tady, na hranici dvou světů,
  • 00:37:43 je tak málo času
    na podobná setkání.
  • 00:37:46 Rozumím, vyhlásit
    bojový poplach. Provedu!
  • 00:37:50 Pohraniční služba,
    ten způsob služby
  • 00:37:53 nebylo jenom to,
    že tam byli psi, dráty, vojáci,
  • 00:37:56 nebo příslušníci
    Pohraniční stráže.
  • 00:38:00 To bylo také profízlované
    společenství
  • 00:38:04 nejen mezi uniformovanými
    vojáky,
  • 00:38:08 ale byla také Pomocná stráž
    Pohraniční stráže,
  • 00:38:12 dokonce Mladý pohraničník,
    pionýři a svazáci.
  • 00:38:15 Jak tohle fungovalo,
    tahle opravdu agentská spolupráce?
  • 00:38:21 Co se týče spolupráce
    obyvatelstva s Pohraniční stráží,
  • 00:38:25 tak ona zprvu nebyla
    zcela bezproblémová.
  • 00:38:30 Musíme si uvědomit,
    že v roce 1951
  • 00:38:34 osídlení sahalo
    až ke státní hranici,
  • 00:38:38 a často mezi těmito lidmi
    byli právě lidi,
  • 00:38:42 kteří pomáhali protistraně,
    pomáhali převést ty lidi,
  • 00:38:46 byli nápomocni radou nebo
    s nimi do toho terénu šli.
  • 00:38:50 Ovšem jakmile se tam zřídily
    ty dvě zóny,
  • 00:38:54 do roku 1964 dvě zóny,
    pak už jenom jedna,
  • 00:38:58 tak ten, kdo tam chtěl zůstat,
    musel nějakým způsobem najít
  • 00:39:03 modus vivendi
    s tou Pohraniční stráží.
  • 00:39:07 Je také pravda,
    že Pohraniční stráž
  • 00:39:10 si je mohla různými úsluhami
    zavazovat,
  • 00:39:13 protože v pohraničí byl problém,
    jak se někam dopravit,
  • 00:39:17 takže vojáci, pohraničníci,
  • 00:39:20 pokud se nabídli,
    že někoho někam vedou,
  • 00:39:23 tak ten se potom mohl cítit
    povinován jim to oplatit
  • 00:39:27 nějakou protislužbou,
    což mohla být nějaká informace,
  • 00:39:30 nicméně v 1. polovině 50. let
    už máme řadu dokladů,
  • 00:39:34 kdy obyvatelstvo v pohraničí
    dalo pohraničníkům tip,
  • 00:39:38 na jehož základě byl potom
    daný člověk zadržen.
  • 00:39:43 Tato funkce obyvatelstva
    jako pomocníka
  • 00:39:47 se institucionalizuje
    od roku 1956,
  • 00:39:51 přímo vznikají Pomocníci
    Pohraniční stráže jako název,
  • 00:39:55 jako množina osob.
  • 00:39:58 Tito pomocníci vždycky jsou
    v úseku každé pohraniční roty
  • 00:40:03 uváděni v pohraniční knize,
  • 00:40:07 aby velitelé a dozorčí
    o nich věděli,
  • 00:40:10 aby věděli,
    jak je kontaktovat,
  • 00:40:14 a sdružují se podle lokalit
    do družstev, čet, eventuálně rot.
  • 00:40:19 Provádí se třeba jednou nebo
    dvakrát do roka nějaké školení.
  • 00:40:24 A co se týče množství těch lidí,
    skutečně nebylo zanedbatelné.
  • 00:40:29 V úseku rakouské
    a západoněmecké hranice
  • 00:40:33 to bylo několik tisíc
    příslušníků...
  • 00:40:37 -Těch agentů.
    -Této množiny lidí.
  • 00:40:41 To nebyli agenti, byli něco jako
    ve vnitrozemí Pomocná stráž VB.
  • 00:40:45 Já bych řekl, že to prostě patřilo
    k tomu životu tam.
  • 00:40:49 Na Folmavě třeba, když přijížděl
    autobus z Domažlic,
  • 00:40:52 tak řidič byl instruován,
  • 00:40:54 že na každý autobus vycházel
    dozorčí z roty,
  • 00:40:57 a když autobus přijížděl a blikal,
  • 00:41:00 tak bylo jasné, že v autobuse
    je někdo podezřelý.
  • 00:41:03 -Buď východní Němec, nebo někdo
    s batohem. -Polák taky často.
  • 00:41:07 Prostě dostat se do toho území
    s batohem na zádech,
  • 00:41:10 a pokud to člověk neudělal v noci
  • 00:41:13 a měl štěstí, že se mu to všechno
    tou shodou náhod povedlo,
  • 00:41:16 tak to bylo prakticky nemožné,
  • 00:41:19 protože okamžitě někde na něj
    někdo poslal hlídku,
  • 00:41:22 nebo naopak obyvatelé
    volali na rotu.
  • 00:41:25 Tak to bylo, lidé dobrovolně
    spolupracovali.
  • 00:41:29 Nedá se říct, že udávali.
    To byl ten systém tak nastaven.
  • 00:41:32 Informovat o tom, že tam je někdo,
    koho neznáme, to bylo normální.
  • 00:41:36 A ještě jsem chtěl říct jednu věc.
    Železná opona měla dvě slabiny.
  • 00:41:39 To byly vodní toky,
    to znamená i veškeré potoky,
  • 00:41:42 to bylo všechno zadrátováno
    v podstatě až na dno,
  • 00:41:45 ale největší slabinou byly otevřené
    asi sedmimetrové díry v drátech,
  • 00:41:48 což byly železniční spoje, třeba
    směr za Domažlicemi nebo u Chebu,
  • 00:41:52 a tam se v podstatě
    24 hodin denně muselo...
  • 00:41:55 Tam bylo takové stanoviště
  • 00:41:58 a tam asi sedmičlenné hlídky
    hlídaly 24 hodin denně,
  • 00:42:01 protože tam žádná vrata nebyla.
  • 00:42:04 Příslušníci oddělení
    pasové kontroly
  • 00:42:07 často nacházejí výrobky z různých
    dílen ideodiverzních centrál
  • 00:42:11 ve vlacích, pohozené v kupé,
    uličkách, ale i na toaletách.
  • 00:42:15 Bohaté zkušenosti
    s takovou přepravou
  • 00:42:18 různých emigrantských plátků
    a štvavých letáků
  • 00:42:22 mají například na hraničním
    přechodu v Českých Velenicích.
  • 00:42:25 Za šest měsíců loňského roku
  • 00:42:28 v jediném mezinárodním rychlíku
    Vindobona
  • 00:42:31 ve 36 případech zadrželi
  • 00:42:34 1 270 kusů tiskovin
    antisocialistického obsahu.
  • 00:42:38 Samozřejmě se hlásil
    i průjezd vlaku,
  • 00:42:42 protože z české strany železniční
    zaměstnanci do Německa nesměli,
  • 00:42:46 takže třeba z Furth im Waldu
  • 00:42:49 přejížděly lokomotivy
    na českou stranu, tahaly vlaky,
  • 00:42:52 a jinak samozřejmě rychlíky
    projížděly volně,
  • 00:42:55 ovšem zase na České Kubici
    vlak stál skoro hodinu,
  • 00:42:58 všechno se prohlíželo,
    veškeré časopisy,
  • 00:43:01 všechno, co zůstalo po cestujících,
    kteří vystoupili.
  • 00:43:04 Neexistovalo, aby nějaký německý
    časopis zůstal v odpadním koši.
  • 00:43:08 Ten vlak se kompletně vyčistil,
  • 00:43:11 aby náhodou nějaký pach ideologie
    se nevezl dál.
  • 00:43:14 Okolo vlaku stáli pohraničníci
    se samopaly.
  • 00:43:18 Když přijel nákladní vlak,
  • 00:43:21 tak se propíchávalo uhlí
    nebo se prohlíželo dřevo,
  • 00:43:24 aby ani tímto způsobem se nikomu
    nepovedlo dostat se ven.
  • 00:43:28 Vrcholem Pohraniční stráže
    potom bylo,
  • 00:43:31 že dva z těch vojáků
    sloužili v civilu,
  • 00:43:35 pohybovali se v blízkosti nádraží,
    někdy i ve vnitrozemí.
  • 00:43:39 -Říkalo se jim pátrači.
    -Pátrači, ano, správně.
  • 00:43:42 Ti kluci byli oblečeni v civilu,
    měli batoh nebo tašku přes rameno.
  • 00:43:46 Nosili dlouhé vlasy.
  • 00:43:49 Nebyli tak úplně nakrátko,
    ale to jsme nebyli my.
  • 00:43:53 Měli s sebou pistoli,
    měli nějakou vysílačku,
  • 00:43:56 samozřejmě omamující plyn,
    a pouta.
  • 00:44:00 Zkušený člověk je poznal, protože
    měli zpravidla zelené ponožky.
  • 00:44:06 Byly případy, že se na nádraží
    dali s někým do řeči,
  • 00:44:11 a já si pamatuju případ,
  • 00:44:13 že ten jeden pátrač potkal někde
    u nádraží v Domažlicích kluka,
  • 00:44:17 mladý študák, který jak se říká
    z mladické nerozvážnosti
  • 00:44:22 chtěl překonat celý ten systém,
    ten pátrač se s ním dal do řeči,
  • 00:44:27 že mu pomůže,
    že to tam dobře zná,
  • 00:44:30 že bydlí někde v České Kubici,
    že je místní,
  • 00:44:33 a výsledek byl ten,
    že ho na tu rotu přivedl,
  • 00:44:36 že ho v podstatě, jak se říká,
    navedl, dovedl ho k tomu,
  • 00:44:39 tak splnil svou službu, a myslím,
    že dostal povýšení a opušťák.
  • 00:44:43 Byli mezi vojáky nastrčení agenti?
  • 00:44:49 Tam byl samozřejmě tenhle systém
    kontrarozvědky.
  • 00:44:53 Kontrarozvědky tam jezdily
    pravidelně.
  • 00:44:56 To fungovalo velmi promyšleně.
  • 00:45:00 Ale sami vojáci byli
    ideologicky zpracováváni
  • 00:45:03 a vedeni k tomu, aby si všímali
    věcí kolem sebe.
  • 00:45:09 Ale uvědomme si tu atmosféru.
  • 00:45:12 Oni to někdy z pocitu vlastní
    bezpečnosti dělali a dělat museli.
  • 00:45:19 Uvedu jeden tragický případ,
  • 00:45:23 který se stal na hranici
    s Bavorskem,
  • 00:45:27 kdy jeden voják
    se rozhodl utéct,
  • 00:45:31 a dostal se do potyčky
    se svým kolegou,
  • 00:45:34 protože se jednalo
    o dvojčlennou hlídku,
  • 00:45:38 kolegu shodil z pozorovatelny
    a on dole vykrvácel.
  • 00:45:43 On utekl a dostal se do západního
    Německa, kde byl souzen.
  • 00:45:49 Němci ho nevydali,
    ale soudili ho.
  • 00:45:53 Čili ti vojáci se dostávali
    ne vlastní vinou,
  • 00:45:57 shodou okolností, náhodou
    se mohli dostat do situace,
  • 00:46:02 kdy mohli sloužit s někým,
    kdo je mohl takto ohrozit,
  • 00:46:06 čili ta atmosféra byla
    skutečně taková,
  • 00:46:10 že přála těm,
    kteří třeba si všímali víc,
  • 00:46:14 udávali a udali třeba i kolegu.
  • 00:46:18 Ale o takových případech
    konkrétních já nevím.
  • 00:46:24 Ten případ střetu na hranicích,
    já zase vím o akci,
  • 00:46:28 se kterou jsme byli
    podrobně seznamováni.
  • 00:46:32 Tam došlo k tomu,
    že jeden z té dvojčlenné hlídky
  • 00:46:35 toho svého kolegu
    odzbrojil samopalem,
  • 00:46:38 a v podstatě mu vysvětlil,
    omluvil se mu, že chce utéct,
  • 00:46:41 že odchází a tu zbraň si bere
    jenom proto, aby na něj nemohl,
  • 00:46:45 a když se od něj vzdálil
    asi na deset metrů,
  • 00:46:48 tak ten kluk vzal signální pistoli
    a zastřelil ho signální pistolí.
  • 00:46:51 Ale ještě k tomu střetu ideologií,
  • 00:46:55 samozřejmě stát československý
    v té době měl své agenty
  • 00:46:58 i na táborech za hranicí,
  • 00:47:01 to znamená, že když se stalo,
    že skutečně náhodou někdo utekl,
  • 00:47:04 tak během dvou dní
    se přesně vědělo, kdo to byl,
  • 00:47:07 odkud pocházel a průběh toho,
    jak se ten útěk podařil,
  • 00:47:11 což nám ze začátku
    nebylo moc jasné,
  • 00:47:13 ale já jsem třeba osobně
    zažil případ,
  • 00:47:16 kdy přijeli na rotu dva civilisté
    ve voze s pražskou značkou,
  • 00:47:20 sešli se s velitelem roty,
    během půl hodiny vyšli v maskáčích,
  • 00:47:24 měli s sebou škorpiony, zbraně,
    sami si vzali auto z roty
  • 00:47:29 a odjeli sami na státní hranici.
  • 00:47:33 A pak jsem se dozvěděl,
  • 00:47:36 že na hranici česko-německé
    nebo česko-rakouské,
  • 00:47:39 která byla otevřená,
  • 00:47:42 se scházeli s těmi agenty
    někde v lese nebo u nějaké kaple
  • 00:47:45 a tam docházelo k předávání
    informací a tak dále.
  • 00:47:48 Pak se po dvou hodinách vrátili,
    převlékli se do civilu a odjeli,
  • 00:47:52 takže ten systém šel dál
    než jen od samopalů k těm psům.
  • 00:47:56 Samozřejmě monitoroval se
    zahraniční tisk,
  • 00:48:00 který reflektoval útěky
    přes železnou oponu.
  • 00:48:02 Popisoval je třeba.
  • 00:48:05 Popisoval, bylo to překládáno,
    bylo to zakládáno ve spisech,
  • 00:48:09 čili dnes kdo přijde do archivu
    a zabývá se těmi útěky,
  • 00:48:12 tak tam často najde překlady
    z rakouských a německých novin.
  • 00:48:15 To všechno byly cesty,
  • 00:48:18 jak se dostat na stopu
    těm úspěšným uprchlíkům
  • 00:48:21 a jak třeba někdy se pokusit
    dostat je zpátky,
  • 00:48:25 protože ono se o tom
    moc nemluví,
  • 00:48:28 ale existovaly
    velmi promyšlené metody,
  • 00:48:31 kdy třeba utekla rodina,
    žila v uprchlickém táboře,
  • 00:48:36 a teď byl vyslán tajnou policií
    některý rodinný příslušník,
  • 00:48:40 který byl pečlivě vytipován,
  • 00:48:43 aby bylo jisté, že se vrátí
    a že na ně má vliv,
  • 00:48:47 nějaká babička třeba, dědeček,
  • 00:48:50 a pokoušel se je přemluvit
    k návratu.
  • 00:48:54 Čili to se skutečně stávalo
    a ty situace byly velmi složité,
  • 00:48:57 protože si představte, že jste
    v táboře, kde není žádný luxus,
  • 00:49:01 kde ta situace
    není úplně ideální,
  • 00:49:05 a najednou za vámi přijede
    někdo z vašich blízkých
  • 00:49:09 a začne vám vysvětlovat,
    že se máte vrátit,
  • 00:49:13 že doma to bude lepší
    a tak dál,
  • 00:49:16 čili ten nátlak, ta situace
    nebyla vůbec jednoduchá.
  • 00:49:20 Já ještě poslední věc
    k těm rotám.
  • 00:49:23 Život v těch rotách byl osobitý,
    to byl vlastně stát ve státě,
  • 00:49:26 a roty, který byly ještě za dráty,
    tedy v prostoru země nikoho,
  • 00:49:30 kde vlastně nebylo možné
    udělat jakousi kontrolu,
  • 00:49:33 protože vždycky se vědělo,
    že někdo přijíždí,
  • 00:49:36 tak tam panovaly
    svérázné zákony
  • 00:49:39 a zároveň se tam děly
    naprosto svérázné věci,
  • 00:49:42 které samozřejmě byly
    ovlivňovány alkoholem,
  • 00:49:45 což se týkalo ve velké míře
    i důstojníků z povolání,
  • 00:49:48 protože někteří tím byli pověstní,
    že nejenže hrdě slouží,
  • 00:49:51 ale zároveň jim z toho trošku,
    jak se říká, hrabalo
  • 00:49:54 a byli závislí na alkoholu,
    a všechno to dobrodružství,
  • 00:49:57 ten život se odehrával
    okolo toho problému,
  • 00:50:01 který byl zakázán,
    to znamená alkohol a tak dále.
  • 00:50:04 Čili myslím si, že život na té rotě
    byl jak o té politické ideologii,
  • 00:50:09 tak i o tom, co se nesmělo,
    ale co se dělalo v plné míře,
  • 00:50:13 a pak s tím samozřejmě souvisely
    i ty nejrůznější tragédie,
  • 00:50:17 mimořádné události,
    postřelení, zapomenutý náboj,
  • 00:50:20 my jsme měli pořád zbraně
    a ostré náboje v ruce,
  • 00:50:24 a když ti kluci třeba přišli
    z hlídky a měli dvě hodiny pauzu,
  • 00:50:28 tak si třeba dali zásobník,
    samopal ne, pod polštář,
  • 00:50:33 takže pak už ten člověk
    třeba nebyl tak opatrný.
  • 00:50:37 A těch problémů,
    těch tragédií skutečných,
  • 00:50:41 které jsou dnes vydávány
    za hrdinství,
  • 00:50:44 což mi přijde opět absurdní,
    tak těch bylo skutečně velmi.
  • 00:50:47 Pánové, děkuji vám, že jste
    si přišli povídat o problému,
  • 00:50:51 který doufám zůstane už navždy
    jen historickou kategorií.
  • 00:50:55 Vám, diváci, také na shledanou,
    Historie.cs se loučí.
  • 00:51:02 Československo má trvalý zájem
    na dobrých vztazích
  • 00:51:06 s Německou spolkovou republikou,
    Rakouskem
  • 00:51:09 a dalšími zeměmi
    západní Evropy.
  • 00:51:12 Služba příslušníků
    Pohraniční stráže
  • 00:51:15 k tomu svým dílem přispívá.
  • 00:51:52 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2009

Související