iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 10. 2008
22:00 na ČT2

1 2 3 4 5

47 hlasů
7170
zhlédnutí

Historie.cs

Osudy 28. října

Tento den neznamenal jen historický zvrat. Od roku 1918 měl on sám vlastní autentické dějiny, od manifestačních oslav až k zatracení.

52 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:14 Dobrý den, Historie.cs.
  • 00:00:17 Petr Placák, Jan Rychlík,
    Josef Tomeš. Dobrý den, pánové.
  • 00:00:28 Ten titulek o provedení převratu
    vznikl o několik let později.
  • 00:00:32 Pravda je ta, že si lidé zpočátku
    nebyli vědomi, že dělají dějiny.
  • 00:00:37 Tak to vypadalo
    na Václavském náměstí
  • 00:00:40 kolem jedenácté hodiny dopolední.
  • 00:00:43 28. říjen jako fenomén,
    jako jistý dějinný prvek,
  • 00:00:46 který si prožil sám svou historii.
  • 00:00:49 Pánové,
    hodně se diskutuje o tom,
  • 00:00:53 zda 17. listopad byl revoluce,
    převrat, předání moci.
  • 00:00:56 Myslím si, že stejně bychom se
    měli zeptat i na 28. říjen.
  • 00:01:02 Byla to revoluce, převrat,
    nebo předání moci?
  • 00:01:05 Já bych jednoznačně řekl, nebyla
    to revoluce, bylo to předání moci.
  • 00:01:09 A říkám tak jako k 17.listopadu,
    zaplaťpánbůh za to.
  • 00:01:15 Žádný rozumný člověk,
    pokud není šílenec,
  • 00:01:18 si nemůže přát revoluci.
    To je krajní prostředek.
  • 00:01:21 Představa revoluce, kterou máme
    od francouzské revoluce
  • 00:01:24 a kterou přijali komunisté
    jako nějaký očistný oheň,
  • 00:01:27 ve kterém shoří
    všechno to shnilé a špatné
  • 00:01:31 a vzejde nový, krásný svět,
    je naprosto scestná.
  • 00:01:34 Já říkám, že mně osobně
    je naprosto odporná.
  • 00:01:37 V roce 1918 se podařilo
    zabránit revoluci,
  • 00:01:40 a to díky, tady můžeme říci,
  • 00:01:43 vstřícnému postoji
    rakouských úřadů
  • 00:01:47 a také osobně císaře Karla I.
    vůči ambicím českých politiků.
  • 00:01:52 A slovenských politiků.
  • 00:01:55 Karel I. když viděl,
    že Rakousko se už zachránit nedá,
  • 00:01:58 tak sám se zaručil,
    stalo se tak při cestě delegace
  • 00:02:03 Československého
    národního výboru
  • 00:02:06 na jednání se zahraničním odbojem
    do Švýcarska při průjezdu Vídní,
  • 00:02:10 že pokud předání moci
    proběhne disciplinovaně,
  • 00:02:14 bez ztráty na životech,
    že rakouská armáda nezasáhne.
  • 00:02:17 To znamená,
    revoluce to rozhodně nebyla,
  • 00:02:21 a není důvodu plakat nad tím,
    že to revoluce nebyla.
  • 00:02:24 Opakuji, budiž za to
    našim předkům chvála.
  • 00:02:28 Já se domnívám, že vhodný výraz
    pro události 28. října
  • 00:02:35 je ten tradiční výraz převrat,
  • 00:02:38 který je dobový
    a který se potom používá
  • 00:02:41 v adjektivní formě
    předpřevratový a popřevratový,
  • 00:02:45 a myslím si, že je to výstižné
    označení pro průběh tohoto dne,
  • 00:02:48 který byl v podstatě velkou
    všenárodní sbratřovací veselicí,
  • 00:02:53 a jako taková se také zapsala
    do paměti všech současníků,
  • 00:02:57 všech, kteří ji prožívali,
  • 00:03:01 a jako taková potom vstoupila
    i do národní paměti.
  • 00:03:05 Výrazy převrat a revoluce
    mohou být definovány různě.
  • 00:03:09 Revoluce se někdy definuje
  • 00:03:12 jako určitý zásadní
    systémový zvrat v historii.
  • 00:03:17 V tomto směru by 28. říjen
    mohl být určitým revolučním aktem
  • 00:03:21 v národním a státoprávním
    slova smyslu,
  • 00:03:25 protože jím vznikl
    zcela nový stát
  • 00:03:28 a bylo jím završeno předchozí
    národně revoluční úsilí,
  • 00:03:32 ale tady samozřejmě
    chápu revoluci
  • 00:03:37 v jiném slova smyslu
    nežli v tom tradičním.
  • 00:03:41 -Spíš taková formální revoluce.
    -Ano, přesně tak.
  • 00:03:45 Ono se to i v dobové publicistice,
    třeba u Viktora Dyka, objevuje,
  • 00:03:49 že naše národní revoluce,
    revoluční dědění a tak podobně,
  • 00:03:54 ale to je revoluce a revolučnost
    chápaná poněkud jinak,
  • 00:03:58 než jak jsme byli zvyklí
    z marxistického kontextu
  • 00:04:02 a jak je obvyklé,
    že slovo revoluce navozuje
  • 00:04:08 ozbrojené dobytí moci
    a revoluční násilí.
  • 00:04:16 Bylo velmi šťastné, že 28. říjen
    byl jistě zásadním zvratem,
  • 00:04:21 ale nebyla rozbita jediná výloha,
    nebyl jediný člověk inzultován
  • 00:04:26 a vše proběhlo takovým tím
    tradičně českým veselým způsobem.
  • 00:04:32 První zákon, který přijala
    československá reprezentace,
  • 00:04:41 byl zákon, ve kterém se pravilo,
  • 00:04:45 se vše zůstává až do odvolání
    při starém a že nic se nemění.
  • 00:04:49 A většinou to dopadlo tak,
    že vše zůstalo při starém.
  • 00:04:54 Ale trošku bych polemizoval
    s tím, že šlo o zcela nový stát.
  • 00:05:02 Do jisté míry i na mírových
    jednáních v Paříži
  • 00:05:07 to bylo deklarováno
    jako staronový český,
  • 00:05:13 respektive československý stát.
  • 00:05:18 A potom ještě jednu poznámku,
    co se týká 17. listopadu.
  • 00:05:26 Naprosto souhlasím s tím,
    co tady bylo řečeno,
  • 00:05:31 protože první republika
    prakticky ve všem stavěla na tom,
  • 00:05:36 co se událo v českých zemích,
  • 00:05:40 ať ekonomicky,
    kulturně nebo politicky,
  • 00:05:44 v 2. polovině 19. století,
  • 00:05:47 a plynule v tom pokračovala,
    zatímco 17. listopadu...
  • 00:05:51 Nemyslím si, že bychom komunisty
    měli věšet na kandelábry,
  • 00:05:55 to samozřejmě ne,
  • 00:05:58 ale měla se udělat právní
    diskontinuita a takovéto věci,
  • 00:06:02 protože tady to bylo naopak,
  • 00:06:05 komunisté destruovali vše,
    co tady bylo před nimi,
  • 00:06:10 a my jsme měli za úkol
    to všechno napravovat.
  • 00:06:16 Ale to bychom diskutovali
    o jiném datu.
  • 00:06:19 Mně šlo o to, že diskuse probíhá
    o obou těch dnech stejně.
  • 00:06:39 Jak se vyvíjel 28. říjen
    za první republiky?
  • 00:06:45 Byl to skutečně spontánní svátek
    československé radosti,
  • 00:06:49 nebo se už v něm objevily
    jakési vrzavé tóny?
  • 00:06:52 Nepochybně to byl svátek Čechů.
  • 00:06:55 Nedělejme si iluze,
    Němci ho neoslavovali,
  • 00:06:58 proč by také měli.
    Osvobození od čeho?
  • 00:07:02 Taky od Rakouska-Uherska.
  • 00:07:05 Vždyť čeští Němci
    nebyli tak zcela loajální...
  • 00:07:08 Nebyli zcela loajální
    možná k Rakousku-Uhersku,
  • 00:07:11 ale rozhodně jejich cílem
    nebylo stát se menšinou
  • 00:07:14 v Československé republice,
    byť demokratické,
  • 00:07:17 ale budiž řečeno
    na obranu našich předků,
  • 00:07:20 ani to po nich nikdo nežádal,
    aby vítali nový stát s radostí.
  • 00:07:24 Úplně postačovalo, že proti němu
    nebudou otevřeně vystupovat.
  • 00:07:28 Na druhou stranu jsem četl zprávu
    anglisty Otakara Vočadla,
  • 00:07:35 že třeba 28. září, na svátek
    zemského českého patrona,
  • 00:07:41 viděl na německých chalupách
    staré české prapory červenobílé.
  • 00:07:48 Že prostě nebylo to...
  • 00:07:51 Že ta určitá... že zemský
    patriotismus přetrvával
  • 00:07:55 i v tom znacionalizovaném
    německém prostředí.
  • 00:08:02 28.října byl Den pracovního klidu.
    Nesmělo se pracovat.
  • 00:08:08 Například v pohraničí v Krkonoších
    takový případ byl,
  • 00:08:11 že dostávali řemeslníci pokutu
    od okresního úřadu za to,
  • 00:08:14 že 28. října neměli zavřeno.
  • 00:08:17 Já si vzpomínám na to,
    jak moje babička,
  • 00:08:22 která s mým dědem,
    důstojníkem finanční stráže,
  • 00:08:25 působila ve 20. letech
    na Podkarpatské Rusi,
  • 00:08:29 a jednou vzpomínala, jak musela
    zasáhnout, když místní četník,
  • 00:08:32 mimochodem poloviční Slovák
    a poloviční Maďar,
  • 00:08:35 chtěl předvést její sousedku,
    Maďarku,
  • 00:08:38 protože věšela prádlo
    na 28. října.
  • 00:08:41 Takže ten svátek se opravdu
    v tomto směru bral velmi vážně.
  • 00:08:44 A pokud šlo o menšiny,
  • 00:08:47 takovýto akt byl chápán
    jako určitá provokace.
  • 00:08:50 Nepochybně minimálně
    mezi českým obyvatelstvem
  • 00:08:52 můžeme říci, že byl konsensus,
  • 00:08:57 že napříč politickým spektrem
    to bylo chápáno jako den významný,
  • 00:09:01 a to i u krajní levice.
  • 00:09:04 Ani komunisté za první republiky
    nevystupují proti 28. říjnu.
  • 00:09:07 Na Slovensku také tento den
    je hodnocen pozitivně,
  • 00:09:10 byť tam od počátku byla debata,
  • 00:09:13 který den je pro Slováky
    významnější,
  • 00:09:17 zda to je 28. říjen nebo 30. říjen,
    den Martinské deklarace,
  • 00:09:22 protože jak bylo zjištěno
    nejpozději v roce 1928,
  • 00:09:27 když se 30. října 1918 v Martině
    scházela Slovenská národní rada,
  • 00:09:33 aby schválila své usnesení
    o oddělení od Uher
  • 00:09:38 a spojení s Čechy
    do jednoho státu,
  • 00:09:41 tak nevěděli členové
    Slovenské národní rady,
  • 00:09:45 že už před dvěma dny byl v Praze
    vyhlášen československý stát.
  • 00:09:49 Stalo se to tak, že Vavro Šrobár,
  • 00:09:52 který byl vyslán 26. října
    do Prahy, se cestou zdržel,
  • 00:09:55 dorazil do Prahy
    až 28. října ráno
  • 00:09:59 a nemohl včas o událostech
    v Praze podat zprávu.
  • 00:10:02 U levicových sil,
    především u komunistů,
  • 00:10:06 už za první republiky
    se poukazovalo na to,
  • 00:10:09 že to byl jen převrat, že po něm
    nenásledovala sociální revoluce,
  • 00:10:13 jak si dělnictvo a rolnictvo
    nepochybně přály,
  • 00:10:18 a že tudíž je to vlastně
    jen taková první fáze revoluce,
  • 00:10:23 oni to přirovnávali třeba
    k únorové revoluci v Rusku,
  • 00:10:27 po které bude následovat další
    revoluce, to je socialistická.
  • 00:10:32 I komunisté po roce 1945,
    dokonce i krátce po roce 1948,
  • 00:10:36 takto se na 28. říjen 1918 dívali.
  • 00:10:39 Když se v roce 1925
    přijal zákon o státních svátcích,
  • 00:10:47 tak komunisté
    podali vlastní návrh,
  • 00:10:51 a tam o 28. říjnu nebyla zmínka.
  • 00:10:54 Naopak chtěli slavit Lenina,
    Karla Marxe
  • 00:10:58 a místo Vánoc dát slunovrat,
    místo Velikonoc jarní svátky.
  • 00:11:05 Takovéto krásné svátky
    tam chtěli zavést.
  • 00:11:14 Celkově ráz 28. října
    byl mimořádně důstojný,
  • 00:11:17 byl chápán především
    v českém prostředí spontánně.
  • 00:11:21 Jak zde byla zmínka o klidu,
    i pokud šlo o prodej v obchodech,
  • 00:11:26 které třeba na menších městech
    v neděli
  • 00:11:31 mívaly dopoledne otevřené,
    ale na 28. října nikdy,
  • 00:11:35 takže charakter toho svátku
    byl paušální
  • 00:11:39 a v posádkových městech byl
    spojen s vojenskou přehlídkou,
  • 00:11:43 ale i s přehlídkou
    různých místních spolků.
  • 00:11:46 Samozřejmě zúčastňovali
    se sokolové,
  • 00:11:49 dělaly se pietní akce u hrobů,
    u pomníků padlých,
  • 00:11:52 vzpomínala se
    legionářská tradice,
  • 00:11:56 a dokonce v předvečer 28. října,
  • 00:11:59 který byl vždy volným dnem
    jako Státní svátek,
  • 00:12:03 tak se dělaly takové akademie
    na školách,
  • 00:12:07 to, co potom napříč režimy
    pokračovalo i k jiným svátkům,
  • 00:12:11 bylo výrazné už za první republiky
    v souvislosti s 28. říjnem.
  • 00:12:15 A vlastně to trochu bylo
    i dědictví z Rakouska,
  • 00:12:19 kde se podobné akce při tehdejších
    svátcích také pořádaly.
  • 00:12:23 Je známo, že spor mezi Hradem
    a "protihradem?,
  • 00:12:27 tedy mezi domácím
    a zahraničním bojem,
  • 00:12:31 se právě kolem 28. října
    někdy polarizoval.
  • 00:12:35 28. říjen, ten historický, akt
    toho 28. října, pražský převrat,
  • 00:12:40 byl přece jenom především
    triumfem domácího odboje.
  • 00:12:44 Zahraniční odboj
    a jeho reprezentanti,
  • 00:12:47 hlavně Masaryk a Beneš,
    měli k němu určitou rezervu.
  • 00:12:52 Stačí si přečíst příslušné kapitoly
    Masarykovy Světové revoluce,
  • 00:12:56 kde kolem toho osciluje, i když
    samozřejmě uznává jeho význam,
  • 00:13:00 ale stále tam také zdůrazňuje
    význam předchozích aktů,
  • 00:13:04 konstituování a uznání
    exilové vlády,
  • 00:13:09 zahraničního odboje 14. října,
  • 00:13:13 18. října Washingtonskou deklaraci
    a tak dále.
  • 00:13:18 Samozřejmě protihradní fronta,
    zejména národní demokracie,
  • 00:13:21 velice zdůrazňovala,
    zejména ve 20. letech,
  • 00:13:25 význam vzniku republiky 28. října,
  • 00:13:29 kdy jak velmoci, tak Rakousko,
    rakouská vláda, císař Karel,
  • 00:13:34 byli postaveni před hotovou věc
    vzniku samostatného českého státu,
  • 00:13:39 a z toho pak odvozovali politické
    konsekvence pro přítomnost.
  • 00:13:44 Muži 28. října
    si chtěli udržet své pozice.
  • 00:13:50 Ne tak docela.
  • 00:13:52 U každého mocenského převratu
    je to delší časové období.
  • 00:13:56 Když tady byl zmíněn 17. listopad,
    to je také svým způsobem symbol.
  • 00:14:02 Mohli bychom zvolit jiné datum,
  • 00:14:05 třeba 16. listopadu, kdy,
    a to je kontinuální problém,
  • 00:14:08 byla první demonstrace
    v Bratislavě,
  • 00:14:11 nebo bychom mohli zvolit
    vypuštění článku 4 z Ústavy,
  • 00:14:15 nebo volbu Václava Havla
    prezidentem.
  • 00:14:17 Jeden den musí být ústřední.
    V roce 1918 to bylo stejné.
  • 00:14:21 Může to být den vydání
    Washingtonské deklarace,
  • 00:14:24 nebo to může být
    získání suverenity
  • 00:14:27 nad celým územím
    Československé republiky,
  • 00:14:30 což trvalo minimálně
    do konce roku 1918.
  • 00:14:33 Vždy je to otázka úzu
    a otázka politického konsensu.
  • 00:14:37 Musí se najít symbol.
  • 00:14:39 A mýtus, protože historie
    bez mýtu neexistuje.
  • 00:14:45 Jenom ještě ten trošku rozpor
  • 00:14:49 mezi domácím odbojem
    a zahraničním,
  • 00:14:52 tam se málokdy
    na to poukazuje,
  • 00:14:55 že 28. října nebyla
    vyhlášena republika,
  • 00:14:58 ale československá samostatnost.
  • 00:15:01 Že domácí odboj ještě čekal
    na tu státní formu.
  • 00:15:05 To bylo proto, že právě 28. října
    nezávisle na tom
  • 00:15:10 začala jednání mezi představiteli
    domácího odboje,
  • 00:15:16 Národního výboru
    v čele s Karlem Kramářem,
  • 00:15:19 a představitelem zahraničního
    odboje Benešem v Ženevě,
  • 00:15:22 a právě otázka vládní formy,
    to má i ve svých vzpomínkách Rašín,
  • 00:15:27 zůstala otevřená
    s ohledem na tato jednání,
  • 00:15:30 že potom republika oficiálně
    vznikla 14. listopadu 1918.
  • 00:15:36 Mluvili jsme, pánové,
    o nacionálních problémech,
  • 00:15:39 zejména nepřesně
    nazývaných Sudetech.
  • 00:15:43 Krize tam, není rok 1938
    ani 1937, trvala déle,
  • 00:15:48 nicméně jak proběhl 28. říjen
    už v okleštěném Československu?
  • 00:15:55 Smutně, smutně.
  • 00:15:58 Dokonce tehdy tu atmosféru
    velice dobře charakterizuje
  • 00:16:02 název úvodníku Lidových novin
    z 28. října 1938 ranního vydání,
  • 00:16:09 který zní Slavnost v slzách.
  • 00:16:12 Ten den, je to ironie osudu,
  • 00:16:15 mělo to být 20. výročí vzniku
    samostatného Československa,
  • 00:16:20 byly k němu konány
    už od roku 1937 velké přípravy,
  • 00:16:23 ostatně součástí těch oslav
    byl i 10. všesokolský slet
  • 00:16:27 na přelomu června a července
    toho roku 1938,
  • 00:16:32 i plno publikací se chystalo,
  • 00:16:35 dokonce původně k tomuto výročí
    měla být vydána publikace,
  • 00:16:39 potom později za protektorátu
    v jiném kontextu vydaná,
  • 00:16:43 Co daly naše země
    Evropě a lidstvu,
  • 00:16:46 tehdy jako československý
    příspěvek Evropě a světu,
  • 00:16:50 ovšem přišel Mnichov, přišly
    události přelomu září a října 1938,
  • 00:16:55 necelý měsíc před tímto výročím,
  • 00:17:00 a tak tehdejší vláda Syrového
    rozhodla,
  • 00:17:05 že žádné oslavy nebudou,
    že by ani nebyly vhodné,
  • 00:17:09 neboť není v této atmosféře
    co oslavovat,
  • 00:17:13 není na to nálada ani důvody.
  • 00:17:17 28. říjen byl normálním
    pracovním dnem,
  • 00:17:21 a i když noviny psaly,
    je to pracovní, nikoli všední den,
  • 00:17:25 máme hlavy v dlaních
    a do ulic nevyrazíme,
  • 00:17:29 také jeden citát z Lidových novin,
    z odpoledního vydání.
  • 00:17:34 Proběhla taková pietní akce
    na Hradě, kde generál Syrový,
  • 00:17:39 v zastoupení prezidenta republiky,
    který nebyl v té době,
  • 00:17:44 coby ministerský předseda
    zastupující prezidenta republiky
  • 00:17:47 vykonal přehlídku
    čestné jednotky,
  • 00:17:50 přijal vládu, přijal předsedu
    Poslanecké sněmovny Malypetra,
  • 00:17:55 předsedu Senátu Soukupa,
    společně odjeli do Lán,
  • 00:17:58 kde položili věnec ke hrobu
    prezidenta T. G. Masaryka,
  • 00:18:03 vrátili se do Prahy
    a Syrový potom pronesl
  • 00:18:06 v dobových intencích
    projev v Radiožurnálu.
  • 00:18:11 To bylo zhruba všechno,
    akorát noviny zaznamenávaly
  • 00:18:15 velkou návštěvnost u hrobu
    T. G. Masaryka,
  • 00:18:19 kam dojížděly sokolské delegace,
    skautské delegace a tak dále,
  • 00:18:24 ale jinak Praha opravdu onoho dne
    prožívala onu slavnost v slzách.
  • 00:18:30 -To se pak změnilo po 15. březnu,
    po okupaci. -Zcela zásadně.
  • 00:18:39 28. říjen byl zrušen
    jako svátek nebo Památný den.
  • 00:18:43 Nicméně byl slaven.
  • 00:18:47 A co se týče 28. října 1939,
    samozřejmě víme,
  • 00:18:52 že byly velké demonstrace
    nejen v Praze,
  • 00:18:56 a co z toho vzešlo.
  • 00:19:03 Těžce zraněný Jan Opletal,
    koncentrační tábory,
  • 00:19:07 zavřené vysoké školy a podobně.
  • 00:19:12 Když jsme mluvili tom,
    že se vybere jeden den,
  • 00:19:16 tak vzpomínáme Jana Opletala,
  • 00:19:19 a zapomnělo se už vlastně úplně
    na dělníka Sedláčka.
  • 00:19:23 Ano, ten byl vlastně
    první obětí toho dne.
  • 00:19:30 Pochopitelně nám 28. říjen 1939
    splývá s uzavřením vysokých škol,
  • 00:19:34 to je se 17. listopadem,
    s popravou studentů v Ruzyni,
  • 00:19:38 a to je spjato s osobností
    Jana Opletala.
  • 00:19:42 Můj otec šel 17. listopadu 1939
  • 00:19:46 na poslední rigorózní zkoušku
    na Albertov,
  • 00:19:49 a tam už byli němečtí vojáci.
  • 00:19:51 Pánové, pak byla okupace.
  • 00:19:54 Objevily se nějaké náznaky oslav
    28. října? Přihlášení se k němu?
  • 00:20:03 Přirozeně odboj domácí reagoval
    na tento den různými letáky
  • 00:20:06 a připomínal ho v tom slavném
    ilegálním časopise V boj!,
  • 00:20:10 a dokonce si ho všímalo
    ilegální Rudé právo,
  • 00:20:14 ovšem tady už v tom svém duchu
    jako nový 28. říjen,
  • 00:20:18 ovšem náš, revoluční,
    komunistický a tak dále.
  • 00:20:23 A připomínal se
    v zahraničním odboji,
  • 00:20:27 jak u československých jednotek,
  • 00:20:30 tak ve vládních
    oficiálních kruzích
  • 00:20:33 československé exilové
    reprezentace v Londýně,
  • 00:20:36 kde pravidelně prezident Beneš
    přijímal diplomaty
  • 00:20:40 akreditované u československé
    exilové reprezentace v Londýně,
  • 00:20:47 a pronášel počínaje rokem 1940
    až do roku 1944 vždy zvláštní
  • 00:20:53 a příznačně pro sebe obsáhlý projev
    vysílaný domů, do vlasti.
  • 00:21:00 Prezident Beneš přijímá v Londýně
    zahraniční vládu, Státní radu,
  • 00:21:08 delegaci československého vojska
  • 00:21:11 s tehdejším ministrem
    národní obrany Janem Masarykem,
  • 00:21:16 slovenskou delegaci Novomeský,
    Ursíny, plukovník Veselý.
  • 00:21:29 V roce 1945 samozřejmě 28. říjen
    je oslavován velmi pompézně
  • 00:21:32 nejen jako den vzniku samostatného
    československého státu,
  • 00:21:39 nejen jako připomínka
    jeho obnovení
  • 00:21:42 po šesti letech nacionálně
    socialistické okupace německé,
  • 00:21:46 ale také jako vykročení
    novým směrem,
  • 00:21:49 jak se tehdy říkalo,
    abych použil dobový termín,
  • 00:21:52 směrem k rozšíření demokracie
    na pole sociální a hospodářské.
  • 00:21:56 Ovšem tato tendence
    nebyla jenom dána tím,
  • 00:22:00 že nás osvobodil Sovětský svaz,
    nebyla dána vnějšími vlivy,
  • 00:22:04 ale vlastně program odboje
    poválečný,
  • 00:22:07 myslím vnitřního odboje,
    byl velmi radikální.
  • 00:22:11 Já bych to ještě rozšířil.
  • 00:22:14 Uvědomme si, že v celé Evropě
    byl posun doleva,
  • 00:22:17 jako byl po první světové válce.
  • 00:22:22 Komunisté jsou tehdy ve vládách
    ve Francii, v Belgii, v Itálii,
  • 00:22:27 že britská Labour Party
    tehdy stojí velmi daleko nalevo.
  • 00:22:30 Tam je prováděno znárodnění,
    které jde velice daleko,
  • 00:22:34 a likvidace znárodňovacích
    dekretů nastala až v 80. letech
  • 00:22:39 za konzervativní vlády
    Margaret Thatcherová,
  • 00:22:42 a to ještě ne úplně,
  • 00:22:45 to znamená, to není
    československé specifikum.
  • 00:22:48 Tehdy skutečně existovala
    taková představa v Evropě,
  • 00:22:52 že světová válka je důsledkem
    hospodářské krize,
  • 00:22:55 a hospodářská krize
    je důsledkem,
  • 00:22:58 jak by se dnes řeklo, volné ruky
    trhu, a s tím se musí něco udělat,
  • 00:23:02 že je zapotřebí státní zásah,
    státní kontrola.
  • 00:23:05 Na to komunisté
    tehdy neměli monopol.
  • 00:23:08 Komunisté využili těchto nálad,
    ale ty byly tehdy všeobecné.
  • 00:23:12 Ve středu 24. října 1945
    po 15. hodině
  • 00:23:17 dává podpis
    prezidenta republiky
  • 00:23:20 vládu nad průmyslem,
    doly a bankami do rukou lidu.
  • 00:23:23 Dorostli jsme
    toho velkého úkolu
  • 00:23:26 a zvládneme jej,
    neboť jej zvládnout musíme.
  • 00:23:29 To byla slova prezidenta republiky
    k delegaci dělníků,
  • 00:23:33 která se dostavila na Hrad.
  • 00:23:36 Obyvatelstvo největších měst
    republiky v čele s hlavním městem
  • 00:23:39 oslavuje vyhlášení
    těchto historických dekretů.
  • 00:23:42 Pracující lid má právo
    na tuto oslavu.
  • 00:23:45 24. říjen 1945
    už je a zůstane nesmrtelný.
  • 00:23:50 Je zajímavé, že dekret o znárodnění
    byl podepsán 24. října,
  • 00:23:54 slavnostně vyhlášen
    na Václavském náměstí 25. října
  • 00:23:59 za přítomnosti
    prezidenta Beneše,
  • 00:24:02 nicméně Dnem znárodnění
    se potom stal
  • 00:24:05 patrně pro svou tradiční
    symboliku 28. říjen,
  • 00:24:09 ačkoli přímo 28. října 1945
    znárodnění vyhlášeno nebylo,
  • 00:24:15 naopak sešlo se
    Prozatímní národní shromáždění,
  • 00:24:22 Beneš byl potvrzen prezidentem
    a k dalším aktům docházelo,
  • 00:24:26 myslím, že poprvé byli jmenováni
    národní umělci k tomuto datu,
  • 00:24:29 a potom ještě v dalších letech,
    protože to byl Státní svátek,
  • 00:24:32 i když jako druhý Státní svátek
    po válce
  • 00:24:35 byl v roce 1946 uznán
    také 9. květen.
  • 00:24:38 A ta dvojkolejnost
    trvala až do roku 1951.
  • 00:24:42 Mlhavý podzimní den
    vyšel nad Prahou.
  • 00:24:47 Je 28. října 1947, svátek svobodné
    Československé republiky.
  • 00:24:51 V tento den
    přišli na Pražský hrad
  • 00:24:54 zástupci vlády
    československého lidu,
  • 00:24:57 aby blahopřáli prezidentu
    republiky ke svátku svobody.
  • 00:25:00 Předseda Ústavodárného
    národního shromáždění David.
  • 00:25:03 Předseda vlády Gottwald.
  • 00:25:10 Stařešina diplomatického sboru,
    britský velvyslanec Nichols.
  • 00:25:14 Blahopřáli ke svátku svobody,
  • 00:25:17 pro kterou prezident Beneš
    po celý život bojoval a pracoval.
  • 00:25:20 Ministr národní obrany Svoboda
    odevzdal panu prezidentovi
  • 00:25:24 nový československý řád,
  • 00:25:27 velitelský řád Jana Žižky
    z Trocnova 1. stupně.
  • 00:25:30 V předvečer velkého dne
    českého a slovenského lidu,
  • 00:25:33 v předvečer 30. výročí republiky
    odevzdal na Pražském hradě
  • 00:25:37 ministr národní obrany
    armádní generál Ludvík Svoboda
  • 00:25:41 prezidentu republiky Gottwaldovi
    československé řády.
  • 00:25:45 Pan prezident
    přijal vyznamenání,
  • 00:25:48 která mu příslušejí
    jako prezidentu republiky
  • 00:25:51 a jako vrchnímu veliteli
    československé branné moci,
  • 00:25:54 za zásluhy, které získal v boji
    za osvobození republiky
  • 00:25:57 a za šťastnou budoucnost
    českého a slovenského lidu.
  • 00:26:02 Opravdu došlo úplně
    ke kvalitativní změně,
  • 00:26:09 že 28. říjen 1945 a ty další
  • 00:26:13 vlastně s tím 28. říjnem 1918
    nemají mnoho společného.
  • 00:26:18 Komunisté ještě v roce 1948
    respektovali 28. říjen.
  • 00:26:24 Ještě po roce 1948.
  • 00:26:27 Byť trošičku jinak,
    než byl jeho duch před válkou.
  • 00:26:30 Najednou ten 28. říjen de facto
    zrušili nebo přetransformovali.
  • 00:26:36 Ono to nebylo najednou.
  • 00:26:39 Abychom si ujasnili chronologii.
    28. říjen je Státním svátkem
  • 00:26:44 jako Den nezávislosti
    do roku 1951.
  • 00:26:48 V roce 1951 zůstává
    jako Den pracovního klidu,
  • 00:26:54 už to není Státní svátek,
    a je oslavován jako Den znárodnění.
  • 00:26:58 -Dokonce v roce 1968.
    -Nechtěli lidem vzít to volno.
  • 00:27:02 Postupně je tady určitá změna,
    že se ukazuje, že není vhodné,
  • 00:27:07 aby se 28. říjen připomínal jako
    vznik Československé republiky.
  • 00:27:13 Nešlo to samozřejmě vymazat,
    aby se pokud možno...
  • 00:27:16 A je kladen důraz na 9. květen
    jako začátek...
  • 00:27:20 Ne 25. únor 1948,
    ale 9. květen 1945.
  • 00:27:25 Já si myslím, to je můj názor,
    já to nemohu dokázat,
  • 00:27:28 že tady byl možná
    nějaký nátlak z Moskvy,
  • 00:27:31 protože když se podíváme na ostatní
    socialistické státy, je tam totéž.
  • 00:27:35 V Polsku 11. listopad,
  • 00:27:38 Den vzniku polského státu
    v roce 1918, také je eliminován
  • 00:27:43 a místo toho je slaven
    pouze 22. červenec 1944,
  • 00:27:48 Červencový manifest,
    polský manifest Lipcowy,
  • 00:27:52 to znamená začátek
    lidově demokratické vlády.
  • 00:27:55 V Bulharsku je zrušen například
    svátek 3. březen 1878,
  • 00:28:01 osvobození Bulharska
    od osmanské nadvlády,
  • 00:28:06 a je pouze 9. září 1944
  • 00:28:12 jako nastolení lidové demokracie.
  • 00:28:17 Zřejmě tady byla snaha z Moskvy
    po určité uniformitě,
  • 00:28:21 aby státní svátek jako
    ústřední bod byl jenom jeden,
  • 00:28:25 koneckonců z hlediska komunistů
    to má svou logiku,
  • 00:28:29 a proto ty ostatní byly sníženy
    na pouhý Den pracovního klidu
  • 00:28:33 a potom jen na Památný den.
  • 00:28:36 Bylo to samozřejmě v rámci snahy
    komunistů prezentovat se
  • 00:28:42 jako hlavní protifašistická
    a národně osvobozovací síla
  • 00:28:46 po druhé světové válce,
    což se jim dokonale podařilo.
  • 00:28:49 Nástroje dělnické třídy jsou lepší
    než ty, které vlastní kapitál.
  • 00:28:57 Znárodněný průmysl
    Československé republiky
  • 00:29:00 plní dobře svůj úkol už 5 let.
  • 00:29:03 Pět let, které se zdají být
    v životě národa,
  • 00:29:06 růstu země a jejího bohatství
    krátkým obdobím,
  • 00:29:11 které však jednou provždy rozhodly
    o socialistické budoucnosti
  • 00:29:15 lidově demokratického
    Československa.
  • 00:29:19 Teprve za normalizace
    od roku 1975 včetně
  • 00:29:26 je zrušen 28. říjen
    jako Den pracovního klidu
  • 00:29:29 a je slaven jako Památný den,
    ale, a to je taky zajímavé,
  • 00:29:32 jako trojnásobný Památný den,
  • 00:29:35 jako Den vzniku
    Československé republiky,
  • 00:29:39 jako Den znárodnění, což, jak řekl
    kolega Tomeš, je nesprávné věcně,
  • 00:29:44 a přibyl k tomu Den vzniku
    Československé federace,
  • 00:29:48 která byla schválena 28. října
    Národním shromážděním
  • 00:29:52 ve Španělském sále
    na Pražském hradě,
  • 00:29:56 ale platnost nabyla 30. října,
    kdy v Bratislavě byla podepsána
  • 00:30:00 prezidentem Svobodou,
    předsedou vlády Černíkem
  • 00:30:05 a předsedou Národního shromáždění
    Smrkovským.
  • 00:30:09 A tak to zůstalo až do roku 1988,
  • 00:30:12 kdy na základě opatření
    Federálního shromáždění
  • 00:30:15 byl vrácen 28. říjen
    jako Státní svátek,
  • 00:30:19 a to výhradně
    jako Den nezávislosti,
  • 00:30:22 čili tady je několik přemetů,
  • 00:30:24 a nepochybně to souvisí
    s určitými ideologickými posuny.
  • 00:30:30 Praha, 26. října.
  • 00:30:40 K 50. výročí samostatnosti
    naší republiky
  • 00:30:44 byly na Pražském hradě
    poprvé po deseti letech vystaveny
  • 00:30:49 korunovační klenoty
    Království českého.
  • 00:31:15 Díváme se na historické
    symboly minulosti,
  • 00:31:19 abychom její velikostí
    měřili i přítomnost.
  • 00:31:23 Přítomnost, která nám uložila
    jinou míru sebevědomí.
  • 00:31:29 Toho vědomí sama sebe,
  • 00:31:33 pomáhajícího nám vytvářet
    moderní stát
  • 00:31:36 vycházející z tradic této země.
  • 00:31:42 Patříme k zemím s nejvyšší
    úrovní vzdělanosti na světě.
  • 00:31:45 Máme bohatou národní
    a státní minulost.
  • 00:31:49 S hrdostí se hlásíme
    k pokrokovému dědictví
  • 00:31:52 českého a slovenského národa,
  • 00:31:56 ke všemu progresivnímu
    a revolučnímu.
  • 00:32:13 Hlásíme se k přátelství
    a spojenectví, jež nám zaručuje,
  • 00:32:18 abychom i budoucnost mohli prožít
    v tvořivé práci, v míru.
  • 00:32:26 Zde stáli bok po boku naši předci,
  • 00:32:32 otcové, matky, dědové,
    mladí a staří,
  • 00:32:35 aby provolali samostatný stát,
    který si z duše přáli mít
  • 00:32:39 socialistickým, demokratickým
    a sociálně spravedlivým.
  • 00:32:43 Stále hlasitěji se ozývalo
    z tisícových zástupů:
  • 00:32:47 Jsme samostatní,
    jsme svobodní!
  • 00:32:50 Tento hlas zněl jako polnice
    mocně a přesvědčivě
  • 00:32:55 z úst a srdcí všeho pražského lidu,
    který mluvil za lid celé země.
  • 00:32:59 Ono je zajímavé, že od roku 1951
    až do roku 1968, dokonce včetně,
  • 00:33:07 protože kalendáře se dělají
    dříve nežli v lednu...
  • 00:33:10 Než historické události.
  • 00:33:13 Ano, tak stále byl ten den
    označen jen jako Den znárodnění.
  • 00:33:17 Po roce 1968 už se tam dostala
    tři významná výročí,
  • 00:33:22 která vzpomněl profesor Rychlík.
  • 00:33:26 Ale je pravda,
    že v určitých momentech,
  • 00:33:30 zejména třeba při kulatém výročí,
  • 00:33:33 40. výročí vzniku Československa
    v roce 1958,
  • 00:33:38 se komunisté rozhodli,
    že toto výročí připomenou,
  • 00:33:42 i když v kalendáři je jenom
    Den znárodnění,
  • 00:33:45 a udělali k tomu velkou manifestaci
    pro vybrané funkcionáře
  • 00:33:49 ve Smetanově síni Obecního domu,
  • 00:33:52 kde mluvil za účasti
    nejvyšších představitelů
  • 00:33:56 Václav Kopecký,
    pronesl tam dlouhý projev,
  • 00:33:59 který pak vyšel v novinách
    pod názvem Čtyřicet let ČSR,
  • 00:34:02 slavná historie bojů a vítězství
    československého pracujícího lidu,
  • 00:34:06 a tam velmi vzývá 28. říjen,
    ale samozřejmě anektuje si ho
  • 00:34:12 pro vlastní stranu nebo pro síly,
    které reprezentuje.
  • 00:34:16 Říká, my jsme vždy vzpomínali
    28. října
  • 00:34:20 jako vyvrcholení boje pracujících
  • 00:34:23 pod vlivem říjnové revoluce
    za samostatnost,
  • 00:34:26 pracující nemohli za to,
    že zrazeni reformistickými vůdci
  • 00:34:30 nedosáhli toho,
    čeho dosáhnout chtěli a měli,
  • 00:34:34 a my nyní proto právem oslavujeme
    28. říjen jako den vzniku
  • 00:34:39 naší, Československé republiky,
    dnes lidově demokratické,
  • 00:34:44 a spíše my máme nárok oslavovat
    než v exilu právě oslavující
  • 00:34:49 Zenklové, Lettrichové,
    Černín, Voženílkové.
  • 00:34:53 To připomínám jako takové
    zajímavé lucidum intervallum
  • 00:34:57 v tom jinak šedém stereotypu
    připomínek Dne znárodnění
  • 00:35:02 vždycky se stručnou
    nějakou předhistorií,
  • 00:35:08 a je to samozřejmě demagogicky,
  • 00:35:11 ovšem v určitých momentech
    obratně demagogicky,
  • 00:35:16 podle Václava Kopeckého
    takto formulováno,
  • 00:35:19 a v dobových novinách,
    zejména v Rudém právu,
  • 00:35:22 vyšlo množství článků
    k tomuto výročí, ale takového typu:
  • 00:35:26 Chtěli jsme socialismus,
    dali nám olovo!
  • 00:35:28 Demokracie, ale pro koho?
  • 00:35:31 Jak si žilo panstvo buržoazní
    za první republiky,
  • 00:35:35 Jak slavíme 28. říjen dnes?
  • 00:35:38 A končilo to článkem,
    že socialismus prokázal
  • 00:35:41 jednoznačné přednosti
    před kapitalismem,
  • 00:35:44 a ten úvodník Rudého práva
    se jmenoval Pravda zvítězila.
  • 00:35:50 Fanfáry z Libuše ohlásily příjezd
    prezidenta republiky.
  • 00:35:55 Nadšené ovace uvítaly
    prvního dělníka
  • 00:35:58 a prezidenta republiky
    Klementa Gottwalda.
  • 00:36:01 I když u nás nejsme
    ještě s mnohým spokojeni,
  • 00:36:09 i když zápasíme ještě s mnohými
    obtížemi věcného i osobního rázu,
  • 00:36:18 i když se ještě všem našim lidem
    nevede tak, jak bychom si přáli,
  • 00:36:24 přece jedno je jisté,
    a to si musíme uvědomit
  • 00:36:29 zejména v den
    30. výročí republiky:
  • 00:36:33 Nikdy, nikdy se už nebude
    opakovat mnichovská zrada!
  • 00:36:49 Nikdy se už nebude opakovat
    mnichovská zrada a kapitulace.
  • 00:36:56 Nikdy už nebude
    potupné kapitulace,
  • 00:37:02 nikdy už nebude
    potupné okupace
  • 00:37:06 vzaté na vědomí a podporované
    háchovskými kreaturami.
  • 00:37:12 Ve spojenectví
    se Sovětským svazem
  • 00:37:16 a se státy lidových demokracií...
  • 00:37:23 Ať žije Sovětský svaz!
  • 00:37:44 Ve spojenectví
    se Sovětským svazem
  • 00:37:49 a se zeměmi lidových demokracií
    je před námi široká cesta vpřed.
  • 00:37:55 Vpřed k upevnění
    národní svobody,
  • 00:38:00 k potvrzení státní nezávislosti
    a k socialismu!
  • 00:38:06 Je zajímavé,
    že kulatá výročí 28. října
  • 00:38:10 mají svou specifickou historii,
  • 00:38:13 že buď se slaví
    v takových nenormálních,
  • 00:38:16 nedemokratických poměrech
    jako v roce 1958 nebo 1978,
  • 00:38:20 svým způsobem ještě 1988,
    ale k tomu jistě dojdeme,
  • 00:38:25 ale vlastně třikrát,
    v roce 1938, 1948 a 1968,
  • 00:38:30 tím, že ty osmičky
    jsou pro naše dějiny
  • 00:38:34 nejen osudové, ale i osudné,
  • 00:38:37 se slavily ve stínu
    momentálních neblahých událostí,
  • 00:38:40 Mnichova, února 1948
    a posléze srpna 1968.
  • 00:38:45 Já bych k tomu dodal, pro dříve
    narozené, co si to pamatujeme,
  • 00:38:48 bývaly ve výkladních skříních
    vždycky před 28. říjnem plakáty:
  • 00:38:55 Bez 7. listopadu
    by nebylo 28. října.
  • 00:38:58 Ano, to jsme se učili ve škole.
  • 00:39:01 To znamená, to datum
    se připomínalo jako odvar...
  • 00:39:04 On to dokonce někdo řekl,
    snad to byl citát.
  • 00:39:07 Že vznik republiky
    je odvar říjnové revoluce,
  • 00:39:11 byť ta v Československu
    nikdy státním svátkem nebyla.
  • 00:39:14 Pamatuji si jako dítě, nešlo mi to
    do hlavy, ptal jsem se maminky,
  • 00:39:17 jak to, že bez 7. listopadu
    není 28. října,
  • 00:39:20 když přece napřed je 28. října
    a pak 7. listopadu.
  • 00:39:23 To máte jako s těmi
    ruskými kalendáři.
  • 00:39:26 -Byl to ale Památný den.
    -Památný den ano.
  • 00:39:29 Na stejné rovině jako 28. říjen.
  • 00:39:32 Na stejné úrovni byla Velká
    říjnová socialistická revoluce,
  • 00:39:36 čili 7. listopad, a také 25. únor.
  • 00:39:40 Ani to nebyl
    Den pracovního klidu.
  • 00:39:43 Všechno se to koncentruje
    jenom na 9. květen.
  • 00:39:46 -A na 1. máj, samozřejmě.
    -Na 1. máj jako Svátek práce.
  • 00:39:49 Je zajímavé, že 28. října bylo
    volno, ale nebyly manifestace,
  • 00:39:53 kdežto na 7. listopadu a 25. února
    lidové milice vypochodovaly,
  • 00:39:57 většinou na Staroměstské náměstí.
  • 00:40:05 Veřejná bezpečnost
    vás jménem zákona vyzývá,
  • 00:40:08 abyste v zájmu zachování klidu
    a veřejného pořádku rozešli.
  • 00:40:12 Kdo z občanů zůstane
    v tomto prostoru,
  • 00:40:15 vystavuje se nebezpečí
    trestního stíhání.
  • 00:40:19 Svět vás vidí! Svět vás vidí!
  • 00:40:25 Pusťte ho, pusťte ho!
  • 00:40:33 Ať žije svoboda!
  • 00:40:39 Výročí 28. října v roce 1988
    dosáhlo groteskních rozměrů,
  • 00:40:45 protože se slavilo,
    teď se nechci splést,
  • 00:40:49 oficiálně 27. října v pátek
    na Václavském náměstí,
  • 00:40:54 kde byla povinná
    obrovská demonstrace,
  • 00:40:58 kde mluvil Miroslav Štěpán,
    předseda městského výboru KSČ,
  • 00:41:02 a kde se najednou
    jednoznačně přihlásili
  • 00:41:05 ke vzniku samostatného
    Československa,
  • 00:41:08 a druhý den byla na stejném místě
    jiná demonstrace,
  • 00:41:12 kterou doprovodila vodní děla
    a pendreky.
  • 00:41:17 Tam byla spousta lidí,
  • 00:41:19 kteří sdíleli podobné názory,
    jako měl člověk sám,
  • 00:41:23 a hlavně se nebáli
    říkat je nahlas,
  • 00:41:27 takže to bylo
    naprosto osvěžující,
  • 00:41:32 a svým způsobem to byl
    jedinečný zážitek.
  • 00:41:35 Ale tam je ještě jedna věc.
  • 00:41:38 Samozřejmě oni se snažili
    taktizovat jako vždycky,
  • 00:41:43 a zřejmě to, proč ten svátek
    vrátili jako státní, ten 28. říjen,
  • 00:41:51 že vlastně už předtím
    byly v opozici diskuse,
  • 00:41:56 že se udělá demonstrace 28. října.
  • 00:42:00 Zřejmě jedno z rozhodnutí
    byl ten důvod,
  • 00:42:05 co se týká vlády,
    vzít opozici vítr z plachet,
  • 00:42:10 akorát že zcela nesmyslně
    to udělali 27. října.
  • 00:42:16 Asi se báli, že v sobotu
    by tam nikdo nepřišel.
  • 00:42:19 -Lidé odjížděli na chalupu.
    -I to je možné, ano.
  • 00:42:23 Čímž nám ovšem de facto pomohli,
    že jsme si to mohli dělat sami.
  • 00:42:28 Rok 1988 nepochybně souvisí s tím,
  • 00:42:32 že režim se pokoušel získat
    nějakou legitimitu,
  • 00:42:36 nebo pseudolegitimitu spíš,
  • 00:42:39 protože legitimitu z objektivních
    důvodů získat nemohl.
  • 00:42:44 Ale já bych tady připomněl,
  • 00:42:47 že v roce 1988 nejen 28. října,
    ale po celý rok,
  • 00:42:50 se připomíná
    70 let Československa.
  • 00:42:54 Vycházejí zajímavé publikace,
  • 00:42:57 které jsou minimálně poplatné
    marxisticko-leninskému balastu,
  • 00:43:02 jsou to práce cenné, které můžeme
    číst a použít i dnes,
  • 00:43:06 a také je zajímavé na Slovensku,
  • 00:43:09 tehdy v obnoveném,
    respektive ne obnoveném,
  • 00:43:13 ale založeném
    Literárním týždeníku
  • 00:43:17 vychází dvoustrana, velká diskuse
    slovenských intelektuálů
  • 00:43:21 o 28. říjnu a Slovensku
    v první Československé republice,
  • 00:43:26 kde zazněly
    velmi otevřené názory,
  • 00:43:29 které ještě o rok předtím nejenže
    by se nemohly dostat do novin,
  • 00:43:33 ale nikdo by je veřejně nevyslovil,
    protože by se obával,
  • 00:43:37 čili není to jenom snaha režimu,
    je to i odraz určitých procesů,
  • 00:43:41 které tady v české a slovenské
    společnosti probíhaly.
  • 00:43:44 Opozice získává širší platformu
  • 00:43:48 a občané se začínají
    v širší míře politicky angažovat.
  • 00:43:53 Ještě s tím Slovenskem bych dodal,
  • 00:43:57 že situace na Slovensku byla
    vždy trochu jiná než v Čechách,
  • 00:44:00 takže tam mohly vycházet věci,
    které by v Čechách vyjít nemohly.
  • 00:44:08 Na tribuně před nastoupenými
    vojáky stál i premiér Miloš Zeman
  • 00:44:12 a český katolický primas,
    kardinál Miloslav Vlk.
  • 00:44:16 Slavnostní přísaze přihlížely
    stovky příbuzných a přátel vojáků,
  • 00:44:19 ale také náhodných chodců
    a turistů.
  • 00:44:22 Premiér Miloš Zeman vzdal hold
    především T. G. Masarykovi,
  • 00:44:25 který se podle něho o vznik
    samostatného státu zasloužil tím,
  • 00:44:29 že měl odvahu stát si za všech
    okolností za svou pravdou.
  • 00:44:32 Podle premiéra si z toho
    musíme vzít poučení do budoucna.
  • 00:44:35 Snažme se, aby si tento národ
    uchoval a rozvinul
  • 00:44:43 sebevědomí a hrdost,
    která vyplývá z jeho dějin.
  • 00:44:48 Dnes dopoledne položil
    prezident Václav Havel
  • 00:44:51 kytici na Václavském náměstí
    v Praze.
  • 00:44:54 Jako první z politiků
    tak připomněl
  • 00:44:56 80. výročí vzniku
    samostatného Československa.
  • 00:44:59 K soše sv. Václava doprovázel
    prezidenta republiky
  • 00:45:02 pražský primátor Jan Koukal.
  • 00:45:05 Krátce před 11. hodinou
    přišli zástupci čtyřkoalice.
  • 00:45:08 Byl mezi například
    předseda Unie svobody Jan Ruml,
  • 00:45:11 úřadující předseda KDU-ČSL
    Jan Kasal,
  • 00:45:14 Daniel Kroupa
    z Občanské demokratické aliance
  • 00:45:17 a předseda Demokratické unie
    Ratibor Majzlík.
  • 00:45:20 Socha sv. Václava byla
    před příjezdem politiků
  • 00:45:23 obklopena hloučkem lidí, mezi nimiž
    převládali zahraniční turisté.
  • 00:45:27 Nyní 28. říjen slavíme, nicméně
    existuje proti němu jedna námitka,
  • 00:45:31 která je z faktického hlediska
    relevantní.
  • 00:45:37 Je to svátek země,
    která už neexistuje.
  • 00:45:41 -Dá se to tak říci?
    -Dá a nedá. -Přesně.
  • 00:45:46 Je to jistě námitka relevantní,
  • 00:45:49 ale museli bychom si položit
    otázku, co máme tedy oslavovat.
  • 00:45:53 Je absurdní, byť je to také
    státní svátek,
  • 00:45:58 abychom oslavovali 1. leden,
    vznik samostatné České republiky,
  • 00:46:02 jednak proto, že se to nehodí,
    aby takový svátek byl na Nový rok,
  • 00:46:06 a za druhé, ať chceme nebo ne,
    v české paměti Česká republika
  • 00:46:10 je zbytkem zaniklé
    Československé republiky.
  • 00:46:13 Tak to totiž vnímali v roce 1993,
    tak to vnímají dnes,
  • 00:46:18 možná v budoucnosti to tak
    vnímat nebudou, to nemohu vědět,
  • 00:46:22 ale takovýto svátek by se nevžil,
    a jaké máme jiné možnosti,
  • 00:46:27 28. září máme, ovšem to přece jen
    je spíše svátek církevní,
  • 00:46:32 takže já bych zůstal u 28. října.
  • 00:46:36 Já bych právě řekl, že ne,
  • 00:46:41 že to není fakticky relevantní,
  • 00:46:46 protože ten stát
    skutečně nevznikl 28. října 1918.
  • 00:46:54 My jsme o tom mluvili na začátku,
    že to byl de facto státní převrat,
  • 00:46:59 a státní převrat
    bez existence státu
  • 00:47:03 by de facto nemohl být.
  • 00:47:07 28. října 1918 tedy
    nevznikly české země
  • 00:47:14 nebo nově nebyly ustavené.
  • 00:47:17 To byl starý český stát,
    k němuž se připojilo Slovensko,
  • 00:47:22 a velká část tehdejší
    české reprezentace politické
  • 00:47:28 to také tak cítila,
  • 00:47:33 a bylo to zdůrazňováno
    po celou první republiku,
  • 00:47:37 staletá česká historie a tak dále.
  • 00:47:41 Takže 28. říjen 1918
  • 00:47:46 beru jako součást českých dějin,
  • 00:47:51 které se jen pootočily trošku
    jiným směrem,
  • 00:47:56 ale nevzniklo nic nového.
  • 00:48:04 Já si myslím, že 28. říjen
    má v národním povědomí
  • 00:48:07 určitý symbolický význam.
  • 00:48:10 Ve 28. říjnu 1918 se vlastně,
    jak už pan kolega naznačil,
  • 00:48:14 svým způsobem naplnila a obnovila
  • 00:48:18 do té doby potlačená
    česká historická státnost.
  • 00:48:22 Pokračovala v rámci Československa
    a my dnes v rámci České republiky
  • 00:48:28 navazujeme na Československo,
    navazujeme kontinuálně.
  • 00:48:34 -Na historii zemí Koruny české.
    -To stojí i v ústavě.
  • 00:48:38 Je známo, že především český národ
    se v dobách Československa
  • 00:48:41 více identifikoval
    s Československem
  • 00:48:45 než se svou identitou národní,
    českou, s českými zeměmi.
  • 00:48:49 Trochu jiná situace byla
    na Slovensku,
  • 00:48:52 takže i to je třeba si uvědomit.
  • 00:48:55 A pak vzpomněli jsme tady
  • 00:48:58 různé peripetie oslav i neoslav
    svátku 28. října.
  • 00:49:02 Vzpomněli jsme 28. října 1938,
    1939, 1948, 1968 i 1988.
  • 00:49:11 Já myslím, že i z těchto důvodů
    je to určitý svátek,
  • 00:49:15 k němuž se český národ vztahuje
    jako ke kusu své historie.
  • 00:49:21 A myslím, že i z toho důvodu
    má tu symbolickou hodnotu,
  • 00:49:25 a myslím si, že tím,
    že zůstává Státním svátkem,
  • 00:49:30 tentokrát České republiky,
    že není na škodu,
  • 00:49:33 nemluvě o tom, správně to už říkal
    profesor Rychlík,
  • 00:49:37 jako jiné datum potom stanovit.
  • 00:49:40 Svatováclavský svátek má jiný
    duchovní rozměr, a 1. leden...
  • 00:49:44 Koneckonců bychom ochudili
    obyvatelstvo o jeden den volna.
  • 00:49:49 Já si myslím, jestli můžu
    ještě k tomu dodat,
  • 00:49:52 že právě ta dualita 28. září
    a 28. října je naprosto bezvadná.
  • 00:50:00 To není jen duchovní svátek,
    28. září,
  • 00:50:04 ale to je opravdu zemský patron,
  • 00:50:08 ke kterému se hlásily všechny
    sociální i náboženské skupiny.
  • 00:50:14 V tom se jistě shodneme.
  • 00:50:16 Já říkám jen,
    že má duchovní rozměr.
  • 00:50:20 Ale je to něco trochu jiného
    než svátek státní.
  • 00:50:23 Ale s tím 28. říjnem dohromady
    vytváří docela pěkný základ.
  • 00:50:31 Já bych na závěr připomněl,
    že na Slovensku
  • 00:50:37 se 15 let vedou debaty,
    zda vrátit 28. říjen,
  • 00:50:40 tam je to Památný den,
    ale není to Den pracovního klidu,
  • 00:50:44 a samozřejmě je to otázka
    politická, bytostně politická,
  • 00:50:48 ale je mnoho politiků,
    kteří tomuto jsou nakloněni.
  • 00:50:52 Oni především by mohli říci,
  • 00:50:54 proč bychom oslavovali
    svátek státu, který neexistuje
  • 00:50:58 a ke kterému někteří z nás
    měli negativní vztah.
  • 00:51:01 Já vám děkuji za to,
    že jste si přišli povídat
  • 00:51:04 o historii 28. října,
    o jeho samostatné historii,
  • 00:51:07 a vám, divákům, děkuji,
    že jste se na nás dívali.
  • 00:51:11 -Na shledanou, pánové.
    -Na shledanou.
  • 00:51:47 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2008

Související