iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 10. 2010
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

45 hlasů
69542
zhlédnutí

Příběhy slavných

Poslední leč Josefa Langmilera

Josef Langmiler

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Příběhy slavných - Poslední leč Josefa Langmilera

  • 00:00:12 Vždy jsem se chtěl vrátit,
    ale nikdy mi na to nezbyl čas.
  • 00:00:16 Vlastně se tam těším,
    i když netuším,
  • 00:00:20 jestli se tam potkám s někým
    z nich, jestli je poznám.
  • 00:00:25 Ale pozvali mě,
    po tolika letech si někdo vzpomněl.
  • 00:00:33 Byl to herec-džentlmen.
  • 00:00:36 Takové jsem znal jen Sváťu Beneše,
    Lukavského a jeho.
  • 00:00:41 Fascinoval mě tím,
    že vlastně nehrál,
  • 00:00:46 byl civilní, přirozený, elegantní
    a přitom člověka zajímal.
  • 00:00:55 Byl to herec mého srdce,
    byl mužný na jevišti.
  • 00:01:04 Na divadle byl první milovník,
    to je nejvyšší pozice
  • 00:01:08 v pánském souboru.
  • 00:01:10 Ještě jednu zastávku,
    jsme tam za pár minut.
  • 00:01:13 -Zkusím to zkratkou.
    -Zkratkou je to nejmíň hodinu.
  • 00:01:18 Mladý muži, teď mám času,
    že nevím, co s ním.
  • 00:01:23 Když si šel sednout s hercem
    na pivo,
  • 00:01:25 tak on už čekal,
    že mu dáte nějakou roli.
  • 00:01:28 Pepíka to nikdy nenapadlo.
  • 00:01:31 To byl jediný herec,
    který byl můj opravdový kamarád.
  • 00:01:40 Táta se narodil v Želči u Tábora,
    v jihočeské vesnici,
  • 00:01:45 v chudé vesnické rodině,
    která neměla ani vlastní chalupu.
  • 00:01:51 Žili v obecní chalupě,
    tehdy nazývané pastouška.
  • 00:01:55 /sestřenice/Rodinné poměry byly
    špatné na tehdejší dobu,
  • 00:02:00 protože jsme si s Pepíkem dělali
    legraci,
  • 00:02:07 že pocházíme z pastoušky,
    ale v krvi nám koluje modrá krev.
  • 00:02:12 To byla naše oblíbená věta:
    u něj mi přišlo,
  • 00:02:18 že to byla pravda, protože on chování
    a vystupování takové měl,
  • 00:02:22 že by šlechtickou krev mohl mít.
  • 00:02:26 Josef Langmiler o sobě říkal,
    že je hraběcí levoboček.
  • 00:02:31 Cituji ho téměř přesně.
  • 00:02:33 "Vzniknul jsem tak,
    že pan hrabě šel
  • 00:02:35 a překotil moji maminku na mezi."
  • 00:02:38 Odtud asi vycházelo
    některé jeho šlechtictví,
  • 00:02:41 které měl ve vztahu k ženám
    i vybrané chování ve společnosti.
  • 00:02:47 To, že se vypráví, že táta snad měl
    aristokratický původ,
  • 00:02:53 o tom nic nevím.
  • 00:02:56 Ani si nepamatuji,
    že by se v širší rodině
  • 00:02:59 tato domněnka nějak řešila.
  • 00:03:03 Jestli to byl aristokrat,
    to si nemyslím.
  • 00:03:07 Svého otce v životě neviděl,
    nikdy ho nekontaktoval,
  • 00:03:11 jen víme,
    že se jmenoval Josef Lůša
  • 00:03:14 a do určitého věku táty
    posílal alimenty.
  • 00:03:19 Táta se s ním nikdy nesetkal,
    ani nevěděl, co je zač.
  • 00:03:26 Tato jeho větev
    byla pro něj neznámá.
  • 00:03:30 V té rodině se to bralo,
    jakože to bylo něco špatného
  • 00:03:34 a nerado se o tom mluvilo.
  • 00:03:39 Být ve 20. letech svobodná matka
    s nemanželským dítětem
  • 00:03:45 bylo asi složité.
  • 00:03:48 Pepík o tom nerad mluvil.
  • 00:03:50 Jeho maminka,
    protože byla těžká doba,
  • 00:03:54 musela odejít za prací.
  • 00:03:57 Nechala ho v rodné chalupě
  • 00:04:00 a starala se o něj babička
    a dědeček.
  • 00:04:04 Nějak se vžilo,
    že babičce s dědou říkal
  • 00:04:08 tatínku a maminko
    a tetě Marii říkal Mařko.
  • 00:04:14 Ona ho taky nebrala jako syna.
  • 00:04:18 Třeba si spolu povídali,
    hodinu mluvila o nějakém klukovi
  • 00:04:24 a pak si vzpomněla,
    že vlastně mluví o svém synovi.
  • 00:04:28 Neměla v sobě zažité,
    že by to bylo její dítě.
  • 00:04:32 Vyrůstal s tetami,
    které ho milovaly a rozmazlovaly.
  • 00:04:39 Tím, že s nimi vyrůstal,
    jim říkal sestry.
  • 00:04:42 Vztah táty s Mařkou nebyl až
    tak poznamenaný tím,
  • 00:04:48 že ho nevychovávala,
    protože ve styku byli pořád.
  • 00:04:53 Táta za ní často jezdil,
    a tak vznikla jeho velká láska
  • 00:04:58 ke Kamenici nad Lipou,
    kde si po letech koupil i chalupu.
  • 00:05:04 Jezdil tam až do konce života.
  • 00:05:07 Pozdraven buď jménem Spasitele,
    syna Božího.
  • 00:05:11 A milost jeho budiž s námi navěky.
  • 00:05:14 A co dále?
  • 00:05:19 Takto s tebou mými ústy hovoří
    král Jindřich,
  • 00:05:23 kterého nazýváme Ptáčníkem.
  • 00:05:27 Proč jsi, kníže Čechů,
    poštval zbrojné houfy
  • 00:05:30 do sousedních zemí,
    které s tebou držely mír?
  • 00:05:33 Ale ty země nedržely mír
    s našimi sousedy
  • 00:05:36 a strojily slovanským kmenům
    záhubu.
  • 00:05:39 /manželka/Želeč se na něm podepsal
    v tom, že vůbec byl herec.
  • 00:05:45 Mělo to velkou ochotnickou tradici.
  • 00:05:51 Do Želče jezdili i umělci
    z Národního divadla -
  • 00:05:55 pan Štěpánek, paní Glázrová...
  • 00:06:01 Želevské divadlo mělo
    úžasné jméno.
  • 00:06:04 V Želči byl tzv. zámek,
    který vlastnil statkář Mašek,
  • 00:06:09 který byl osvícený duch.
  • 00:06:13 Založil tam ochotnické divadlo,
    všechno to vedl a řídil.
  • 00:06:19 Pepíka, jako dítě, si oblíbil
    a bral ho na zámek.
  • 00:06:27 Odmala jako dítě hrál divadlo.
  • 00:06:32 Je ve vašem zájmu,
    aby se naše vztahy nepokazily.
  • 00:06:36 Včera jste se přiznal
    ke spolupráci s gaulisty.
  • 00:06:38 Kdybych byl lehkovážnější,
    padne salva
  • 00:06:41 a hned je o jednoho gaulistu míň.
  • 00:06:46 Važte si mne, Křižáne.
  • 00:06:51 Vaše hledání snoubenky je příběh
    mému srdci blízký,
  • 00:06:54 tak jsem si řekl - proč ne?
  • 00:06:57 Romantické příběhy miluji.
  • 00:07:00 Co bylo za války, si nepamatuji,
    o tom se moc nemluvilo,
  • 00:07:04 ale byl nasazen
    jako většina mladých lidí.
  • 00:07:09 Po válce přišla konzervatoř
    a po konci studia na konzervatoři
  • 00:07:17 se jich parta mladých lidí sebrala
    a odjeli do Zlína.
  • 00:07:23 Tam bylo jejich první angažmá.
  • 00:07:27 Patřil ke generaci,
    která po válce vešla
  • 00:07:33 s velkým očekáváním -
    jakoby začínal po válce nový svět.
  • 00:07:42 Atmosféru si jako kluk
    dobře pamatuji,
  • 00:07:45 to očekávání národa bylo veliké.
  • 00:07:52 Divadlo pracujících bylo
    trošku politické divadlo.
  • 00:07:55 Bylo tak všeobecně brané.
  • 00:07:57 Všichni členové -
    herci i zaměstnanci,
  • 00:08:02 jsme byli všichni členové
    strany, odborů a Svazu mládeže.
  • 00:08:12 Všichni jsme byli na schůzích,
    ale bralo se to
  • 00:08:15 jako legrační povinnost,
    bralo se to,
  • 00:08:18 jako že to musí být.
  • 00:08:22 Pepík se nikdy v tomto neangažoval,
    šlo to mimo něj.
  • 00:08:27 Myslím celý život.
  • 00:08:29 Říkalo se, že na Smíchově
    je Národní divadlo
  • 00:08:31 a v Gottwaldově že je
    Národní divadlo,
  • 00:08:34 že není Národní divadlo u Vltavy,
    ale že tam se dělá
  • 00:08:38 socialistický realismus -
    v tehdejším Gottwaldově,
  • 00:08:44 protože tam se Stanislavský
    a jeho metoda realizuje.
  • 00:08:55 Ve Zlíně byl skvělý život,
    všichni byli spokojeni a dodnes,
  • 00:08:59 pokud pamětníci žijí,
    tak do smrti na to všichni
  • 00:09:04 vzpomínali jako nejhezčí čas
    svého života.
  • 00:09:08 Byli jsme jedno tělo, jedna duše,
    tam nebyly rozpory.
  • 00:09:12 Během 5 let tam vzniklo
    asi 25 svateb,
  • 00:09:17 byli jsme všichni mladí.
  • 00:09:20 Byli jsme jedna,
    velmi rozšířená rodina
  • 00:09:24 a bylo to nejhezčí období
    našeho života.
  • 00:09:28 Pokud jde o manželství,
    tak se Pepík oženil ve Zlíně.
  • 00:09:35 S partou,
    která odešla z konzervatoře,
  • 00:09:39 tak tam měl spolužačku,
    kterou si ve Zlíně vzal.
  • 00:09:44 Vzal si fajn ženu,
    byla to Ljuba Benešová,
  • 00:09:49 velmi hezká.
  • 00:09:51 Neměli dítě, jejich manželství
    skončilo asi po 5 letech.
  • 00:09:58 Jejich vztah byl hezký
    a trval až do Ostravy.
  • 00:10:03 Tam to naboural Adamíra.
  • 00:10:05 Zatímco Pepík Langmiler
    byl muž-džentlmen,
  • 00:10:10 který byl přitažlivý pro ženy,
    tak nemusel nic dělat,
  • 00:10:15 ony samy měly zájem.
  • 00:10:18 Adamíra byl dravec a lovec,
    potřeboval dobývat další a další.
  • 00:10:24 Nakonec mu ulovil i Ljubu.
  • 00:10:29 Pepík byl z toho nešťastný,
    denně se poprali v klubu,
  • 00:10:33 to bylo vyhlášené,
    museli je od sebe trhat.
  • 00:10:36 Ljuba Benešová odešla
    s panem Adamírou
  • 00:10:39 a Pepík zůstal sám.
  • 00:10:42 Byl sám dost dlouho,
    než se podruhé oženil.
  • 00:10:48 -Konečně.
    -Ahoj. -Ahoj.
  • 00:10:51 Co je ti?
    Jsi nějaký oteklý.
  • 00:10:53 Musel jsem k zubaři, na Silvestra.
    Pověs mi to, prosím.
  • 00:10:58 -Bolí tě to?
    -Už ne.
  • 00:11:00 -Kytku dej radši babičce.
    -Tys ji na návštěvu nepřipravila?
  • 00:11:07 Ne, nějak to nevyšlo.
    Jednou bylo to, pak zas tamto...
  • 00:11:12 -Prostě to nešlo.
    -Nešlo.
  • 00:11:15 -Musím to udělat teď, nenápadně.
    -Bude to zajímavé a poučné.
  • 00:11:20 V r. 1952 dostal nabídku,
    aby s pár lidmi přešli do Ostravy.
  • 00:11:26 /teatrolog/Bylo to velké,
    několikasouborové divadlo,
  • 00:11:29 které mělo činohru, operu,
    balet i operetu.
  • 00:11:34 Najednou se ukázalo,
    že Josef Langmiler je herec,
  • 00:11:37 který má navíc než jen
    na milovnické nebo hrdinské role.
  • 00:11:43 Že je to herec,
    který může hrát charaktery.
  • 00:11:45 Dostal velkou příležitost
    v roli Hamleta
  • 00:11:47 v režii Miloše Horanského.
  • 00:11:50 Měl jsem štěstí,
    že brzy po vstupu do tohoto divadla
  • 00:11:54 jsem dělal Hamleta.
  • 00:11:56 Adamíra s Langmilerem
    alternovali Hamleta.
  • 00:12:01 -Nemusíte mi lichotit.
    -To nemusím.
  • 00:12:05 Je i v našem zájmu,
    abyste vyhrál.
  • 00:12:09 Kde jinde by se měli seskupit
    vlastníci než kolem trůnu?
  • 00:12:12 Ten vztah... Totální profesionalita,
    privát sem, privát tam.
  • 00:12:19 Bylo to masivní přiblížení,
    přiblížení tím, že jsem viděl,
  • 00:12:23 jak myslí, jedná, zkouší.
  • 00:12:28 Vždy je tolik Hamleta,
    kolik je Langmilera.
  • 00:12:32 /manželka/Na Ostravu vzpomínal rád,
    hrál tam velké role -
  • 00:12:38 i Hamleta si zahrál.
  • 00:12:41 V Ostravě byl hodně rád.
  • 00:12:45 Léta se stýkala
    tzv. ostravská parta
  • 00:12:50 a scházeli se v Praze.
  • 00:12:54 Moře lidí z Ostravy
    za Pepíkem jezdilo do divadla
  • 00:12:57 a stýkali se i v Praze.
  • 00:13:01 Ostrava byla pro něj
    odrazovým můstkem pro to,
  • 00:13:03 aby mohl být angažován do Prahy,
    ale neuvažoval o Národním divadle,
  • 00:13:08 ale vzal nabídku
    do Divadla E. F. Buriana.
  • 00:13:11 Dobrý večer.
  • 00:13:14 Představuji vám kolegu z práce,
    František Kubálek.
  • 00:13:21 Přijal mé pozvání.
    Je sám, tak jsem ho pozvala.
  • 00:13:27 Promiňte, že jsem se tak vetřel,
    přinesl jsem malou kytičku.
  • 00:13:33 To že je malá kytička?
    To muselo stát hříšné peníze.
  • 00:13:38 Vy nemáte rodinu,
    že tak vyhazujete?
  • 00:13:41 -Nemám.
    -Ve vašem věku nejste ženatý?
  • 00:13:45 -Žádná mě nechce.
    -Ale byl jste?
  • 00:13:48 Byl, ale je to tak dávno,
    že si to už nepamatuji.
  • 00:13:51 Ale pamatujete,
    na takové věci se nezapomíná.
  • 00:13:55 Přišel do Prahy, žil v garsonce
    volnomyšlenkářským životem.
  • 00:14:07 Byl sám, tak byl o něj zájem žen.
  • 00:14:11 První, která ho získala,
    byla Věra Chytilová v době,
  • 00:14:16 když ještě studovala na FAMU,
    on natáčel svou první roli
  • 00:14:23 a já svůj první film -
    bylo to asi v r. 1960.
  • 00:14:27 Ona tam za ním jezdila
    na Kladno.
  • 00:14:30 S tou žil, ale ona s ním chtěla
    mít děti, což on nechtěl.
  • 00:14:37 Tak se zpovídal Jiřině Bohdalové,
    jako kolegyni, a ona řekla:
  • 00:14:46 "Nastěhuj se ke mně, nech ji tam,
    V Uruguajské budeš mít 4+1."
  • 00:14:54 On se tam nastěhoval,
    Jiřina o něj taky začala mít zájem.
  • 00:15:00 On neměl zájem ani o jednu
    a byl z toho nešťastný.
  • 00:15:05 -Dobré jitro.
    -Prý jste o mne měli velkou starost.
  • 00:15:12 Všichni jsme si dělali starost,
    prosím.
  • 00:15:14 Drželi jsem vám palce.
  • 00:15:20 Boženko, prosím vás,
    dojděte nám pro kafe.
  • 00:15:25 A jedno s koňakem
    pro pana Nováka.
  • 00:15:29 Takové setkání není každý den.
  • 00:15:35 Jako každý má své slabé místo,
    Pepík měl velmi rád ženy.
  • 00:15:42 Poznal jich dost.
  • 00:15:46 O svých láskách nikdy nemluvil,
    to jsem nikdy neslyšel.
  • 00:15:50 O jeho avantýrách jsem věděl dost.
  • 00:15:55 Ráno přišel a říká:
    "Jdu z Karlína, nebyl jsem doma."
  • 00:16:01 Měl zástoje různě po Praze.
  • 00:16:06 Nebojte se, nic jsem neřekla.
    Já jsem vás neprozradila.
  • 00:16:15 Jen Františka nepustili.
  • 00:16:22 Co myslíte, že bude dál?
  • 00:16:26 Mám právo všechno vědět,
    když jste mne do toho zatáhl.
  • 00:16:31 Podívejte,
    vážím si vaší statečnosti,
  • 00:16:36 ale čím méně budete vědět,
    tím je to pro vás lepší.
  • 00:16:39 -Věřte mi.
    -Snad se mne nebojíte?
  • 00:16:44 2 dny jsem si prožila peklo,
    a vám je to najednou jedno.
  • 00:16:49 Celá skupina je ráda,
    že jste se vrátila,
  • 00:16:52 ale co když vás budou sledovat,
    abyste je přivedla na stopu někoho,
  • 00:16:56 koho ještě nemají?
  • 00:16:58 Tehdy, když se rozešel
    i s Bohdalovou
  • 00:17:03 a vrátil se do svého bytu
    v Klimentské,
  • 00:17:08 tak se sblížil
    s pozdější manželkou Evou.
  • 00:17:16 Seznámili jsme se
    v Měšťanské besedě v r. 1963.
  • 00:17:24 Byla jsem mladá a krásná,
    on už byl v letech.
  • 00:17:30 Dost mě přitahoval,
    protože byl chlap
  • 00:17:33 a měl něco do sebe: měl charisma -
    to měl pro dost žen, nejen pro mne.
  • 00:17:49 Dámy a pánové,
    tady vidíte Čínskou zeď,
  • 00:17:56 největší stavbu lidstva.
  • 00:17:59 Podle naučného slovníku měří
    více než 10 000 li,
  • 00:18:02 což odpovídá např. vzdálenosti
    Berlín - New York.
  • 00:18:07 Čínská zeď, nebo jak Číňané říkají
    Veliká zeď,
  • 00:18:10 je jedním z nejčastěji
    opakovaných pokusů,
  • 00:18:13 jak zadržet čas.
  • 00:18:14 Jako taková se neosvědčila,
    čas se zadržet nedá.
  • 00:18:20 Divadlo E. F. Buriana mělo
    mezi pražskými divadly
  • 00:18:23 zvláštní postavení.
  • 00:18:26 Původně to bylo druhé divadlo,
    které v Praze měl E. F. Burian.
  • 00:18:33 Původně tam sídlilo divadlo D34.
  • 00:18:37 Upjatá atmosféra v divadle
    se uvolnila,
  • 00:18:40 lidé se dostávali
    k úžasným knihách,
  • 00:18:45 vycházely knihy,
    které celá 50. léta nevyšly.
  • 00:18:51 Totéž divadelní dramaturgie:
    hrály se hlavně sovětské hry
  • 00:18:55 a špatná česká dramata.
  • 00:18:58 Najednou svěží vítr do divadel,
    bylo to úžasné.
  • 00:19:03 Mezi všemi divadly...
  • 00:19:06 Pak byl Semafor, Činoherní klub,
    tato malá divadla,
  • 00:19:11 ale prim hrálo Déčko.
  • 00:19:15 /přítel/On se tam vypracoval
    ve hvězdu, ale trvalo několik let,
  • 00:19:23 než ho vzali na vědomí v Praze
    jako pana herce.
  • 00:19:28 Brali ho jako herce,
    který odněkud přišel.
  • 00:19:31 Trvalo to nejméně 3 roky,
    než ho v Praze začali brát
  • 00:19:36 jako pana Langmilera.
  • 00:19:40 Hráli denně a denně po představení
    chodili do hotelu Paříž na pivo
  • 00:19:48 a do půlnoci diskutovali
    jen o divadle.
  • 00:19:52 Byli tak zapálení,
    tehdy tam byli úžasní režiséři
  • 00:19:56 a divadlo je strašně bavilo.
  • 00:19:59 Ať žije rozkoš,
    kterou vyvolává strach,
  • 00:20:02 že soupeř připravuje
    nebezpečný tah.
  • 00:20:06 Musíme se vžíti do role,
    že prohra životem se platí jinak:
  • 00:20:10 hra ztratí napětí a spád.
  • 00:20:13 Měl široký herecký rejstřík,
    mohl hrát postavy
  • 00:20:16 ze všech společenských vrstev.
  • 00:20:23 Schovej si ty pistolky,
    dám ti pár jiných, se zlatou pažbou,
  • 00:20:29 protože jsem tvůj přítel!
  • 00:20:32 Jednu věc Vaše Výsost
    určitě pochopila:
  • 00:20:36 jestli se mi něco stane,
    nebo jestli se nevrátím,
  • 00:20:39 bude parádní bengál.
  • 00:20:41 -Víš, co? Říkej mi taky holoubku.
    -To u nás v Anglii není zvykem.
  • 00:20:47 Ne? Vy, Angličani,
    nemáte žádné srdce.
  • 00:20:52 Srdce vám chybí.
    Srdce, srdce, srdce!
  • 00:21:00 Račte prominout,
    ale srdce je na druhé straně.
  • 00:21:07 Poslouchej, že ty jsi mudrc?
    Ty jsi doktor, viď?
  • 00:21:12 Měl skvělou paměť,
    prakticky jsem nezažila,
  • 00:21:16 aby se učil.
  • 00:21:18 Stačilo mu přečíst si scénář
    a zkoušky v divadle.
  • 00:21:24 Doma nerecitoval
    nebo si nepřeříkával text nahlas,
  • 00:21:29 to už musel mít dlouhé monology,
    aby nad tím hodinu seděl,
  • 00:21:34 ale to si jenom četl
    nebo si zaškrtával.
  • 00:21:39 Nikdy před představením
    si nečetl scénář.
  • 00:21:42 Líbíš se jí.
    Budoucnost máš zajištěnou.
  • 00:21:46 -Já?
    -Jo.
  • 00:21:48 -To by mi ještě scházelo.
    -Co? Nejsi rád?
  • 00:21:53 -Rád... Výsosti, mám před svatbou!
    -No a co, nevěsta je v Anglii, ne?
  • 00:22:01 Právě že ne,
    přijela do Petrohradu.
  • 00:22:04 Kapitáne, vy jste zde?
  • 00:22:09 Když nebylo v sále dobré publikum,
    byl schopen skočit nějaký výstup
  • 00:22:15 a jít od toho.
  • 00:22:19 Byl v něm vůči hledišti najednou
    odstup a nebylo to asi fér.
  • 00:22:29 Byl schopen někdy zrychlovat
    divadelní představení,
  • 00:22:33 hlavně odpolední.
  • 00:22:36 Zažil jsem pro mne
    tragickou příhodu.
  • 00:22:39 V hledišti nebylo to odpoledne
    moc lidí, tak se rozhodl,
  • 00:22:45 že se představení "sjede"
    trošku rychleji.
  • 00:22:49 Chodil jsem do divadla
    na svůj výstup půlhodiny
  • 00:22:52 před začátkem, kdy mám jít
    na jeviště, kdy vím,
  • 00:22:56 kdy na mne dojde ten výstup.
  • 00:22:58 Došel jsem do divadla,
    jak jsem běžně chodil,
  • 00:23:02 a představení už bylo v momentě,
    kdy jsem měl jít na jeviště.
  • 00:23:07 Na jeviště jsem nevešel
    a měl jsem pokutu
  • 00:23:10 za prošvihnuté představení.
  • 00:23:13 Bůh to suď, že bezdůvodně,
    jestli mne podezříváte
  • 00:23:18 z něčeho špatného.
  • 00:23:21 Báječně to hraješ, komediantko!
    Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.
  • 00:23:30 -Ven z toho koše, darebáku!
    -Necháš to prádlo!
  • 00:23:35 To není žádný rozum hrabat
    se v prádle od vaší paní!
  • 00:23:41 Včera v tomto koši někoho odnesli
    z mého domu.
  • 00:23:44 Proč by tam dnes nemohl být zas?
  • 00:23:46 Že je v mém domě, to vím určitě,
    vím to z nejlepšího pramene!
  • 00:23:51 Má žárlivost má hlavu a patu,
    ven z toho koše, darebáku!
  • 00:23:55 Každé divadlo má určitou dobu,
    kdy je na vrcholu.
  • 00:24:00 Čím je divadlo zavedenější,
    tak je ta doba delší.
  • 00:24:06 Divadlo E. F. Buriana -
    tak celá dramaturgie divadel
  • 00:24:11 se změnila okupací.
  • 00:24:13 V letech 1968-69 hodně lidí
    bylo vyhozeno: hodně ředitelů,
  • 00:24:18 dramaturgů, pak šli i herci
    v 70. letech.
  • 00:24:23 To byla politická situace.
  • 00:24:28 Začal se hrát zvláštní repertoár.
  • 00:24:32 Někdy, teď bych na to divadlo
    nasazoval, ale to bych nerad,
  • 00:24:37 byly tam totální blbosti,
    ale mezi tím byly hry,
  • 00:24:42 které si zasluhovaly pozornost.
  • 00:24:44 Tam to bylo trošku nahoru, dolů.
  • 00:24:48 To divadlo pak procházelo
    návštěvnickou krizí,
  • 00:24:51 to souviselo s repertoárem
    a ideologií.
  • 00:24:56 Obtížně se za vedení Josefa Větrovce
    z té krize dostávalo.
  • 00:25:01 Pak docházelo i k tomu,
    že odcházeli jednotliví členové,
  • 00:25:06 nebo došlo,
    jako v případě Josefa Langmilera,
  • 00:25:09 k nepohodnutí se na zkoušce.
  • 00:25:13 Musí to být zásadní věc,
    když je herec ochoten po dlouhé době
  • 00:25:17 angažmá s angažmá skoncovat.
  • 00:25:23 Působil tam po svém penzionování
    jen na třetinový úvazek,
  • 00:25:27 takže do divadla docházel občas
    a hrál tam menší role,
  • 00:25:31 i když tam byl předtím
    protagonistou.
  • 00:25:33 Pochopte... Pochopte, oč mi jde.
  • 00:25:39 -Oč vám jde?
    -Ona se skví tak bezpečně
  • 00:25:45 v záři své cti, že mé srdce si
    netroufá svou oddanost projevit.
  • 00:25:50 Ale kdybych k ní mohl přistoupit
    a usvědčit ji z něčeho,
  • 00:25:53 měl bych se nač odvolat
    a čím bojovat za svou touhu.
  • 00:25:57 Aha! No...
  • 00:26:02 Josef Langmiler byl v 60. letech
    veselá až renesanční osoba.
  • 00:26:08 V 70. letech s ním už asi
    taková sranda nebyla.
  • 00:26:12 Zažil jsem ho i v 60. letech.
  • 00:26:14 Že už s ním taková sranda nebyla
    v 70. letech,
  • 00:26:17 to souvisí s tím,
    co se hrálo.
  • 00:26:21 Hráli jsme hry
    ze Slovenského národního povstání
  • 00:26:23 a na jevištích pražských divadel
    bylo mnohdy víc partyzánů,
  • 00:26:26 než bylo v celém
    Slovenském národním povstání.
  • 00:26:28 To nemohlo jihočeského frajera bavit.
  • 00:26:30 Normalizace přinesla takový způsob
    herectví a takové divadelní hry,
  • 00:26:35 že to nebyla práce pro chlapa
    a to Langmiler věděl.
  • 00:26:40 S partyzány nemám žádné spojení.
  • 00:26:43 Chcete nám namluvit,
    že se v Salvadoru s nikým nestýkáte?
  • 00:26:48 S akreditovanými novináři
    a se sansalvadorskými advokáty.
  • 00:26:54 Hrajete o čas,
    a to vám není nic platné.
  • 00:26:57 Bylo by lepší, kdybyste konečně
    odpovídal na naše otázky.
  • 00:27:04 Zde, v Salvadoru, jsme na jevišti
    obranné bitvy proti komunismu!
  • 00:27:09 Nemám nic proti novinářům,
    kteří píší o zlořádech
  • 00:27:15 a nepořádcích ve své vlastní zemi!
  • 00:27:19 Ale jsem proti cizím novinářům,
    kteří šíří pomluvy
  • 00:27:22 o salvadorské armádě a policii.
  • 00:27:27 Nesouhlasím s tím,
    že se za normalizace zpronevěřil,
  • 00:27:32 že hrál v normalizačních filmech.
  • 00:27:35 Pro herce se musí jeho počínání
    za totality posuzovat jinak
  • 00:27:41 než u skladatele, spisovatele,
    malíře, kteří si mohou
  • 00:27:46 tvořit tzv. do šuplíku,
    když přijde těžká doba.
  • 00:27:49 Herec musí hrát a hrát teď.
  • 00:27:52 Kdyby řekl - je doba totality,
    hrát nebudu - a několik let nehrál,
  • 00:27:57 může se stát,
    že už to nikdy nedohoní.
  • 00:27:59 Zdravím, soudruzi, půjdeme na chvíli
    ke mně, tam to nebude hned hotové,
  • 00:28:03 a můžeme si ještě něco povědět.
  • 00:28:17 Nezlobte se, soudruzi, začnu zpříma:
    bojím se,
  • 00:28:20 že soudruh generální ředitel
    nebude spokojen s návrhem
  • 00:28:23 vašeho plánu a s vaší koncepcí
    technického rozvoje.
  • 00:28:28 -Nějak se o nás zmínil?
    -To ne, soudím tak
  • 00:28:31 z dosavadních pohovorů.
  • 00:28:35 Žádá nové věci,
    zmodernizování strojů,
  • 00:28:41 náměty pro další výrobu atd.
  • 00:28:47 Zaprvé složenky se neptají,
    to vlastně zadruhé,
  • 00:28:51 zaprvé člověk musí nějak
    své povolání vykonávat.
  • 00:28:55 Jsou 2 možnosti: buď od toho odejít,
    to někdy nejde - člověk na jevišti
  • 00:29:01 nebo před televizní kamerou
    chce být nejen kvůli prachům,
  • 00:29:05 ale i proto,
    že je to jeho zaměstnání.
  • 00:29:10 Nic jiného nebylo,
    tak co měl dělat?
  • 00:29:14 Nehrál jsem v tom nikdy,
    ale protože mi to nikdo nenabídl.
  • 00:29:18 Co odehrál v tom seriálu,
    aspoň se na to koukaly ženské,
  • 00:29:22 které ho měly rády.
  • 00:29:30 Vlasto, pivo dochází!
  • 00:29:33 Vystřídejte Soňu v pokladně,
    je tam už dlouho
  • 00:29:35 a začíná se plést!
  • 00:29:37 -Ty piješ?
    -Prosím tě, je to dospělý člověk.
  • 00:29:41 Nebýt to má dcera, porvu se o ni
    se všemi chlapy na světě!
  • 00:29:44 Zdá se mi,
    že jste si v klubu něco slíbili, ne?
  • 00:29:47 -No... -Vydržela jsem to
    ze všech holek nejdýl.
  • 00:29:51 Jdu udělat večeři, můžeme tě pozvat,
    jestli chceš.
  • 00:29:54 Děkuji, ale my jsme všichni tři
    už po jídle.
  • 00:29:57 Michalka udělala skvělou krmi.
    Je to dáma na vdávání.
  • 00:30:04 Ne abys do toho chvátala.
  • 00:30:07 Toho, kdo bude mít čest
    stát se tvých choťem,
  • 00:30:10 toho budeme sakra vybírat,
    viď, mami?
  • 00:30:13 -Nikoho nechci.
    -Jdu si něco sníst.
  • 00:30:17 Přijď potom,
    máme pro tebe fantastický projekt.
  • 00:30:21 Postavení herce je vždy složité
    v každé době
  • 00:30:25 a ta závislost herce na tom,
    zda dostaneme práci, roli,
  • 00:30:32 či nedostane, je strašná,
    a někdy i zničující.
  • 00:30:40 Nebyly to zase úkoly,
    kdy by musel tak předstírat
  • 00:30:45 v té postavě - jakousi pravověrnost,
    tak daleko to nešlo.
  • 00:30:54 -Čekáte na paní Holubovou?
    -Ano.
  • 00:31:00 Já zase čekám na slečnu Holubovou.
    Proč nejdete nahoru?
  • 00:31:07 Mám domluveno,
    že počkám tady.
  • 00:31:10 -Proč nejdete vy?
    -Tati, pojď!
  • 00:31:15 Jak vidíte, jdu.
  • 00:31:17 /dcera/Seriál ŽENA ZA PULTEM tátovi
    přinesla popularitu,
  • 00:31:21 ale spíš negativní,
    protože tam měl zápornou roli
  • 00:31:27 a podváděl hlavní představitelku
    Aničku Holubovou.
  • 00:31:32 Popularitu to přineslo v tom smyslu,
    že zvlášť ženy mu psaly
  • 00:31:36 výhrůžné dopisy,
    jak to té Aničce může dělat
  • 00:31:39 a že když ho viděly
    v té puntíkované kravatě,
  • 00:31:42 tak věděly, že zas Aničku podvede
    a že je to lump.
  • 00:31:49 Vím - za to, co jsem ti udělal,
    se na mne můžeš vykašlat,
  • 00:31:55 já se na tebe nemůžu zlobit.
  • 00:31:59 Myslel jsem si, že kdyby...
    Kdybys to přešla, takže...
  • 00:32:11 Bychom mohli spolu dobře
    a krásně žít.
  • 00:32:15 -My dva?
    -My dva.
  • 00:32:19 To nemohli.
  • 00:32:21 Jeho volný čas byl návrat
    do rodného kraje.
  • 00:32:24 Tam měl i kluky,
    se kterými chodil do lesa,
  • 00:32:28 měl rád myslivost,
    sledovat život v lese,
  • 00:32:32 odjet s klukama do lesa -
    dokud to šlo.
  • 00:32:36 /manželka/Bylo mu asi 42 let,
    kdy pilně studoval
  • 00:32:41 a udělal si myslivecké zkoušky.
  • 00:32:45 Les se mu stal vášní.
  • 00:32:48 Hodně času jsme trávili na chalupě,
    měl tam i revír.
  • 00:32:53 Bylo to úžasné období,
    velmi ho to těšilo.
  • 00:32:57 /dcera/V přírodě byl táta
    nejšťastnější.
  • 00:33:02 Městský život mu moc nevyhovoval,
    proto na chalupě byl šťastný.
  • 00:33:09 V Kamenici našel kamarády-myslivce,
    byla to parta lidí,
  • 00:33:13 kteří se měli moc rádi.
  • 00:33:16 Nebylo to jen o myslivosti,
    ale o vztazích,
  • 00:33:22 které byly spojené přírodou.
  • 00:33:26 Tím, že zůstal do konce života
    vesnickým klukem,
  • 00:33:32 tíhnul "k obyčejným" lidem.
  • 00:33:38 Zbožňoval lidi,
    když se chovali přirozeně,
  • 00:33:41 na nic si nehráli.
  • 00:33:43 Bylo mu tam nejlíp.
  • 00:33:44 Velké přátele měl v mysliveckém svazu
    - kamarády-myslivce.
  • 00:33:51 V Praze se večírků
    nebo společenských příležitostí
  • 00:33:57 moc neúčastnil.
  • 00:33:59 V divadle byl uzavřenější povahy,
    žil si svůj osobní život
  • 00:34:08 mimo divadlo.
  • 00:34:11 Měl mnoho známých,
    ale blízkých přátel moc neměl
  • 00:34:17 pro svou uzavřenost a prudkost.
  • 00:34:24 Byl ve svých soudech dost prudký,
    tím si dělal nepřátele.
  • 00:34:33 Držte hubu - vy i váš Nazanský!
  • 00:34:38 Na vašem místě bych se tu
    styděl objevit!
  • 00:34:43 Máte pro to osobní důvody?
  • 00:34:48 Vyprovodím tě odtud, mizero!
  • 00:34:58 Ty ostudo pluku!
  • 00:35:09 I když se to na první pohled nezdá,
    táta byl introvert.
  • 00:35:15 Myslím si, že kolikrát
    jeho reakce byly nepochopitelné,
  • 00:35:20 proč v tu chvíli tak reaguje,
    ale za tím byl schován
  • 00:35:25 jeho vnitřní svět.
  • 00:35:29 Taková skoro pudová nespokojenost
    se vším, i se sebou samým,
  • 00:35:36 s vlastním životem, osudem
    to jím cloumalo.
  • 00:35:55 /kolega/Pro mne to byl rovný chlap,
    který neudělal jedinou křivárnu
  • 00:36:02 to byl jeho velký program,
    který dodržel.
  • 00:36:08 Byl to chlap,
    který držel slovo.
  • 00:36:26 Dost se mi na něm líbilo,
    že byl velkorysý.
  • 00:36:32 Nikdy mě nekontroloval přes peníze,
    co vydělal, to mi dal,
  • 00:36:37 i když vždy musel mít
    na panáka,
  • 00:36:40 ne že by mi dal všechno.
  • 00:36:43 Nikdy jsme se nehádali o peníze,
    to vůbec.
  • 00:36:46 Abych řekla pravdu,
    byly mu lhostejné.
  • 00:36:54 Manželství nebylo jednoduché,
    oba jsme byli temperamentní,
  • 00:37:01 on byl hodně svérázný.
  • 00:37:05 Dlouho vám to nevadí,
    ale přišly třeba situace,
  • 00:37:09 kdy jsem točila 12 hodin denně
    a potřebovala jsem, aby mi pomohl.
  • 00:37:15 Říkala jsem mu:
    "Aspoň, prosím tě, vyluxuj,
  • 00:37:19 večer luxovat nemůžu."
  • 00:37:21 On mi řekl: "Plazíš se?
    Já ne."
  • 00:37:25 Hned mě vytočil.
  • 00:37:29 Když luxoval,
    tak luxoval s cigárem,
  • 00:37:32 odklepnul si na zem,
    přeluxoval to.
  • 00:37:36 Říkal, že i pohled
    na fyzickou práci je mu odporný.
  • 00:37:44 Už zas! Jardo, kolik je hodin?
    Kluk zase přijde pozdě!
  • 00:37:49 -Co blbneš, strejdo?
    -Svět je vzhůru nohama,
  • 00:37:53 tak se ho snažím pár minut denně
    vidět normálně.
  • 00:38:03 V jedné fázi života nastal Pepíkovi
    problém, který se stává všem,
  • 00:38:08 když se člověk musí odhodlat
    k třetím zubům.
  • 00:38:16 S tím Pepík bojoval dost.
  • 00:38:22 Nikdy se nepodařilo vyrobit
    takovou protézu,
  • 00:38:27 která by mu na 100 % seděla.
  • 00:38:31 Špatně to nesl,
    nejen v osobním životě.
  • 00:38:37 Styděl se za to,
    byl obrovský gurmán,
  • 00:38:41 a najednou nemohl jíst,
    kousat, jídlo si vychutnat.
  • 00:38:47 I v rámci profese měl problém
    se správným vyslovováním.
  • 00:38:53 Nemohl se opřít do hlasu,
    začal se stahovat do ústraní,
  • 00:39:00 cítil to jako svůj handicap.
  • 00:39:03 Proměnilo ho to částečně.
  • 00:39:14 Den je krásný, den je krásný,
    den je krásný s tebou, s tebou.
  • 00:39:39 Když šel do penze,
    bylo rolí míň.
  • 00:39:43 Měl problémy s chrupem.
  • 00:39:46 I když měl nabídky,
    divadlo se mu nechtělo hrát.
  • 00:39:52 Divadlo ho přestávalo těšit,
    neměl ty správné režiséry a hry.
  • 00:40:02 Uzavíral se do sebe.
  • 00:40:05 V naší profesi je to tak:
    Pepík byl ideálním představitelem
  • 00:40:10 hlavních mužských rolí.
  • 00:40:13 Herec se pak musí rozhodnout,
    když ty role přestává dostávat,
  • 00:40:18 tak je pak každý oťuknut,
    zda vezme menší roli,
  • 00:40:21 nebo nevezme.
  • 00:40:25 Pepík se rozhodl,
    že menší role brát nebude.
  • 00:40:30 Ale to pak člověka dovede,
    což se možná stalo i jemu,
  • 00:40:35 do stavu, kdy mu velké nejsou
    nabízeny, pak ani ty malé,
  • 00:40:40 a člověk se octne trošku mimo,
    což se možná stalo jemu.
  • 00:40:47 Rozčiluje mě, že škodná se dělí
    na zákonem povolenou a nepovolenou.
  • 00:40:51 -To je jasné: např. káně myšilov...
    -Se škodnou je mi to taky jasné,
  • 00:40:55 ale chtěl bych střelit
    vašeho švagra,
  • 00:40:57 a ten bude asi zákonem nepovolený.
  • 00:41:01 Snad byste nechtěl schválně
    střílet po lidech?
  • 00:41:04 To vám nestačí ti,
    co trefíme omylem? Pojď, Asto.
  • 00:41:09 Kdepak je, pane doktore,
    vaše roztomilá spolupracovnice?
  • 00:41:12 To je to, asi bude s vaším
    roztomilým Alfonsem někde v křoví.
  • 00:41:17 Pepík pak odešel do penze.
  • 00:41:20 Nevím, jak to bylo mezi Větrovcem
    a jím dohovořeno,
  • 00:41:26 ale jednoho dne toho nechal.
  • 00:41:31 Myslím, že trošku se vztekem,
    jako že už toho mám dost,
  • 00:41:36 nebudu tady sloužit.
  • 00:41:38 Nebyl to smířlivý odchod
    z divadla.
  • 00:41:42 Jednou u nás režíroval
    nějaký Slovák
  • 00:41:44 a hrála se hra NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY,
    což je Dürrematův krásný text.
  • 00:41:48 Přišel na jeviště, celé to odbrblal
    a ten Slovák mu říká:
  • 00:41:52 "A to bolo čo, pan Langmiler?
    On se na něj ani nepodíval,
  • 00:41:56 díval se na Větrovce,
  • 00:41:59 který byl tehdy ředitelem
    a říkal mu:
  • 00:42:01 "Pepíku, je půl druhé, můžu počkat,
    až budeš ve 2 hodiny v kanceláři,
  • 00:42:05 ale co by to mělo za smysl.
  • 00:42:07 Dávám výpověď hned, na tomto místě.
    Je to výpověď vteřinová."
  • 00:42:12 To řekl Josef Langmiler
    a z Divadla E. F. Buriana odešel
  • 00:42:14 a už tam nikdy nevstoupil.
  • 00:42:18 -Naďa Letenská.
    -Pepík Langmiler.
  • 00:42:22 Naďěnko, ahoj, pamatuješ
    ve Slamáku jsme spolu hráli.
  • 00:42:27 -Pamatuji.
    -Posaď se.
  • 00:42:30 /přítel/Herectví měl rád,
    bez něj život ztratil cenu.
  • 00:42:36 Když si to uvědomil,
    začal se tím užírat.
  • 00:42:41 Ztratil mobilizační tah.
  • 00:42:48 Smířil se s tím,
    že už nebude hercem
  • 00:42:51 a že už život pro něj
    nemá cenu.
  • 00:42:55 Psychicky se připravoval,
    že už vlastně není.
  • 00:43:12 Byl pak dost samotářský.
  • 00:43:16 Byl rád na chalupě,
    byl tu od jara do podzimu,
  • 00:43:21 já jsem za ním jezdila
    každou sobotu a neděli,
  • 00:43:24 protože jsem musela pracovat.
  • 00:43:26 Josef Langmiler byl
    vášnivý nimrod.
  • 00:43:30 Na konci života prodal
    všechny zbraně.
  • 00:43:33 To mě překvapilo a říkal jsem si:
    "Pozor, Josef Langmiler balí."
  • 00:43:40 Pak měl s myslivostí problém,
    že asi válečná výživa na něm
  • 00:43:46 zanechala stopy
    měl odvápnění kostí.
  • 00:43:53 Měl problémy s chůzí.
  • 00:43:56 Hony jsou velmi namáhavé,
    tak s tím pomalu a nerad přestával.
  • 00:44:06 Byl z toho nešťastný,
    protože hony miloval,
  • 00:44:10 být v přírodě.
  • 00:44:11 Žil sám.
  • 00:44:13 Ptal jsem se ho,
    co tady dělá celý týden.
  • 00:44:15 Říkal, že v pátek pro něj kluci
    přijedou, bývalí kamarádi z mládí,
  • 00:44:20 odvezou ho do hospody,
    tam se opijí a zase ho vrátí zpátky.
  • 00:44:26 Říkal: "To je má zábava."
  • 00:44:28 Pak se už ani neuměl z ničeho
    radovat.
  • 00:44:32 To bylo hrozně nepříjemné,
    protože jsem třeba uvařila,
  • 00:44:38 taky co se máte po 40 letech bavit.
  • 00:44:42 Tak jsem třeba řekla:
    "Chutná ti to?"
  • 00:44:46 "Výborný!"
  • 00:44:49 Jeho popuzovalo,
    že by měl něco pochválit.
  • 00:44:55 Byl otrávený hrozně.
  • 00:44:58 Ztratil zájem o život.
    Nečetl, odmítal sledovat.
  • 00:45:02 Občas si pustil v televizi zprávy.
  • 00:45:06 Říkal jsem: "Raní tě mrtvice,
    nekoukej pořád doblba v zahradě."
  • 00:45:12 Říkal, že nic nestojí za nic.
    Rezignoval.
  • 00:45:17 Cítil jsem, že s ním nic nehne,
    že svůj život odepsal,
  • 00:45:22 nic od něj nečeká,
    tak proč jsem tady.
  • 00:45:27 To mu leželo v hlavě.
    Seděl a koukal do zahrady.
  • 00:45:33 Dostal se do nějaké deprese,
    nevím proč.
  • 00:45:39 Herci mají složitou psychiku tím,
    jak se vžívají do jiných postav.
  • 00:45:47 Psychika se strašně naruší.
  • 00:45:56 Máti, máti má, vy nevíte,
    jak láska je zlá.
  • 00:46:05 Přiveďte ho k nám,
    vždyť já ho ráda ze srdce mám.
  • 00:46:14 Přiveďte ho k nám,
    vždyť já ho ráda ze srdce mám.
  • 00:46:22 Člověk stárne úměrně tomu,
    aspoň tomu věřím,
  • 00:46:27 podle toho, jak pracuje.
  • 00:46:29 Má se pracovat co nejdéle,
    protože dokud je člověk
  • 00:46:32 zapojen do procesu,
    nestárne.
  • 00:46:36 Je strašně důležité pracovat
    a mít zájmy.
  • 00:46:40 -Pane šéf, neměli by tam něco jiného?
    -Mám, ale tohle se líbí nejvíc.
  • 00:46:45 A máme jaro,
    to je od pana Hašlera.
  • 00:46:50 Právě proto. Za tyhle peníze by to
    mohli nechat nebo tam dát jiný kus.
  • 00:46:55 Kdy tady naposled vydělali
    pětikorunu?
  • 00:46:57 Díky, pane doktore.
    Za takové peníze vám rád vyhovím.
  • 00:47:03 Dám tam něco jiného,
    budete moc spokojen.
  • 00:47:10 HUDBA
  • 00:47:15 To snad ne... Já se to nenaučím,
    už ani tady není klid.
  • 00:47:24 Ten je nějaký cimprlich,
    hrajte dál, nenechte si od takového
  • 00:47:28 nic nakukat.
  • 00:47:31 Mrtvici dostal v 80 letech,
    to bylo dost pozdě, na chalupě.
  • 00:47:44 Člověk až žasne, jak se to stane,
    protože to přijde najednou.
  • 00:47:52 Celá rodina jsme byli v kuchyni,
    s dcerou jsem vařila,
  • 00:47:57 děti běhaly kolem,
    on seděl u stolu a jedl.
  • 00:48:03 Povídám: "Evo, on nějak špatně jí."
  • 00:48:08 Stalo se to při jídle.
  • 00:48:10 Koukáte jako blázen,
    co ten život přinese.
  • 00:48:13 Dcera mi to nevěřila,
    že je to možné.
  • 00:48:17 Říká: "Co blázníš, mami?"
  • 00:48:20 Pak povídá "Jé!
    a už jsme volali sanitku.
  • 00:48:23 /dcera/Paradoxně u herce
    s vynikajícím hlasem postihla
  • 00:48:27 mrtvice řečové centrum.
  • 00:48:31 Pak se to trochu zlepšilo,
    ale mluvení mu dělalo problémy.
  • 00:48:38 Domluvil se,
    ale už to nebylo o povídání.
  • 00:48:43 Asi rok poté,
    co ho postihla mrtvice,
  • 00:48:47 upadl na schodech
    a zlomil si stehenní kost.
  • 00:48:52 Ihned byl převezen do nemocnice,
    kde mu operativně kost spravili,
  • 00:48:58 ale tělo už nebylo tak silné,
    pak drobnou nehodou doma,
  • 00:49:05 že špatně dosedl na židli,
    si zlomil druhou nohu v krčku.
  • 00:49:11 Tam už neměl sílu se zpátky
    postavit na nohy
  • 00:49:17 a tam začíná nejsmutnější konec
    jeho života.
  • 00:49:23 /manželka/Celou dobu jsem se o něj
    starala, přestala jsem pracovat,
  • 00:49:26 protože nebyl mobilní
    a stav se stále zhoršoval.
  • 00:49:32 Potřeboval mou neustálou péči.
  • 00:49:35 Pak to došlo tak daleko,
    že jsem to nezvládla
  • 00:49:39 a musela jsem ho dát
    do péče lékařů.
  • 00:49:44 Tím chci poděkovat
    Nemocnici Na Františku.
  • 00:49:50 Dlouhé měsíce strávil v LDN.
  • 00:49:53 Tehdy jsem potkal jeho ženu Evu,
    ptal jsem se, jak na tom je.
  • 00:49:59 Řekla, že velmi špatně.
  • 00:50:01 Ptal jsem se,
    zda se mám jít za ním podívat.
  • 00:50:04 Eva mi řekla,
    že mne asi nepozná.
  • 00:50:07 Nenašel jsem v sobě tu sílu,
    nešel jsem tam.
  • 00:50:11 V době, kdy byl
    schopen mluvit,
  • 00:50:14 tak mě při návštěvách prosil,
    abych mu pomohla,
  • 00:50:20 že chce strašně umřít,
    ale že mu to nejde.
  • 00:50:29 Postupně odcházel,
    až jednoho dne odešel úplně.
  • 00:50:38 Skryté titulky: Milena Nečadová,
    Česká televize, 2010

Související