iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 12. 2008
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

319 hlasů
63525
zhlédnutí

Magdalena

Od neskutečného snu malé holčičky ke skutečnému životu světové pěvecké hvězdy. Stylizovaný filmový portrét Magdaleny Kožené pohledem Ondřeje Havelky

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Magdalena

  • 00:00:53 Ó, la musica, la musica,
    la musica.
  • 00:01:03 Jak u nás se praví, hudba.
  • 00:01:08 Mia vita, můj život.
  • 00:01:13 Mio amore, moje láska.
  • 00:01:19 Pardon.
  • 00:01:22 Vstoupila do mě
    s prvním vdechem.
  • 00:01:35 Jedva slunko růžovoprsté
    ponejprv pohladilo mou tvář.
  • 00:01:42 To město zalité sluncem
    vprostřed zvlněné
  • 00:01:47 a tolik šumné krajiny,
  • 00:01:50 v němž přišla jsem na tento svět.
  • 00:01:54 Nazváno kdys bylo Brno.
  • 00:02:01 Brunna mia citta natale,
    citta natale.
  • 00:02:09 Brno, kde nalézá se toto město?
  • 00:02:15 Na soutoku stříbrnopěnných řek
    Svitavy a Svratky.
  • 00:02:20 V srdci země moravské.
  • 00:02:26 Ah, si, bene.
  • 00:02:30 Já jsem byla asi takový
    trošku divný dítě,
  • 00:02:32 protože úplně od začátku
    jsem zpívala,
  • 00:02:36 napodobovala jsem zvuky
    z televize.
  • 00:02:39 Tím jsem myslela třeba
    samozřejmě písničky
  • 00:02:43 populárních zpěváků.
  • 00:02:45 Jestli se tomu dá říkat
    zvuky v televizi.
  • 00:02:47 To bych možná trošku přehnala.
  • 00:02:50 Ale asi jakoukoliv melodii,
    která se objevila,
  • 00:02:53 která byla zahraná
    na nějaký nástroj.
  • 00:02:56 Nebo různé znělky
    třeba z reklam.
  • 00:02:58 Vím, že jsem se snažila
    napodobovat,
  • 00:03:01 ještě než jsem začala mluvit.
  • 00:03:05 Ježto robě malé,
    ježto robě malé,
  • 00:03:08 toužila jsem na klavíře housti,
    toužila jsem na klavíře housti.
  • 00:03:16 Mojí drazí rodičové,
    ach, jak byli dobří.
  • 00:03:19 Po léta po troškách
    množili své skromné úspory,
  • 00:03:23 by mohli sobě zakoupiti automobil.
  • 00:03:29 Když přišel čas
    a měšec se přec jen zakulatil.
  • 00:03:36 Namísto vozu Trabant
    koupili mně klavír.
  • 00:03:42 Aj, si, klavír, clavichordo,
    cembalino, pianoforte, fortepiano.
  • 00:03:49 Trabant.
  • 00:03:51 To bylo úplně strašné nadšení.
  • 00:03:54 Ještě si pamatuju,
  • 00:03:56 že to byl takový
    docela hrozný nástroj
  • 00:03:58 a někdo, ten člověk, to bylo
    samozřejmě ze secondhandu,
  • 00:04:01 a ten člověk,
    co to měl předtím,
  • 00:04:03 si ty klávesy popsal.
  • 00:04:04 Takže tam bylo to
    C, D, E, F, G, A, H.
  • 00:04:07 To tam bylo napsaný.
    A to byl můj první klavír.
  • 00:04:09 Ale mně to samozřejmě nevadilo,
    já jsem z toho byla nadšená.
  • 00:04:12 Pak, když jsem začala hrát
    v Lidové škole umění na klavír,
  • 00:04:15 tak mně museli naši koupit
    něco lepšího.
  • 00:04:19 Tak se potom z toho klavíru,
    si pamatuju,
  • 00:04:21 že se z toho udělala králíkárna,
    z toho dřeva,
  • 00:04:23 protože ono to k ničemu jinému
    ani nebylo.
  • 00:04:26 Ó, štěstí nesmírné,
    ó, štěstí nesmírné.
  • 00:04:33 Felicita, felicita,
    felicita, felicita.
  • 00:04:46 Každou volnou chvilku
    jsem usedala ke klavíru a hrála.
  • 00:04:54 Hrála, hrála, hrála, hrála sempre.
  • 00:05:02 Sempre, sempre, sempre...
  • 00:05:13 Sempre.
  • 00:05:40 Che cosa e questo.
    A co je toto, co je toto.
  • 00:05:44 Též do dětského sboru Kantiléna
    jsem chodila
  • 00:05:48 a krasozpěvu jsem se učila,
    jsem se učila.
  • 00:05:57 Rodiče, kteří nevěděli,
    co se mnou,
  • 00:05:59 tak se poinformovali,
    kam by mě mohli dát.
  • 00:06:03 A všichni říkali,
    že na sólový zpěv to není,
  • 00:06:05 na to jsem ještě moc malá.
  • 00:06:07 Takže asi nejradši do sboru.
    Byl to velmi profesionální sbor
  • 00:06:10 a pan Sedláček
    byl velmi přísný sbormistr.
  • 00:06:14 Člověk tam dostal
    takovou tu průpravu,
  • 00:06:16 jak třeba zpívat z listu,
    jak zpívat těžké intervaly atd.
  • 00:06:21 Takže to pro mě byla
    asi možná taková největší škola
  • 00:06:25 a svým způsobem i nejdůležitější.
  • 00:06:27 Kantiléna, Kantiléna,
    bellissimo, bellissimo.
  • 00:06:39 Sóla jsem většinou kazila,
    to si vzpomínám.
  • 00:06:42 Pan Sedláček vždycky zkoušel,
    kdo by to mohl zpívat,
  • 00:06:45 tak jsem se tak nějak škrtila,
    uzavřela
  • 00:06:48 a většinou jsem ve sboru
    žádné sólo nakonec nedostala.
  • 00:06:52 Já jsem takový člověk.
  • 00:06:55 Já potřebuji chválu,
    potřebuji pořád slyšet,
  • 00:06:58 že to je dobrý,
  • 00:06:59 jinak moje sebevědomí
    jde trošku směrem dolů.
  • 00:07:03 Samozřejmě pochvala publika,
    ten potlesk,
  • 00:07:06 to je vždycky
    strašně příjemný pocit.
  • 00:07:09 Člověk má pocit,
    že to nedělá nadarmo,
  • 00:07:11 že někomu udělal
    radost a tak dále,
  • 00:07:14 že mu to jde.
  • 00:07:15 Ale asi ta největší
    a ta nejcennější chvála
  • 00:07:18 přichází od lidí, o kterých vím,
    že tomu rozumí.
  • 00:07:21 Nebo jsou to lidé,
    kteří mě znají,
  • 00:07:23 kteří mě sledují delší dobu
  • 00:07:25 a poznají, kdy se mi to povede
    třeba víc nebo míň.
  • 00:07:29 A v tu chvíli,
    když přijdou a řeknou:
  • 00:07:32 "Tak dneska to byl právě takový
    speciální koncert,
  • 00:07:34 dneska jsi mě ještě
    něčím překvapila.?
  • 00:07:37 Tak v tu chvíli
    se člověk trochu napýří.
  • 00:07:42 A pokud mě pochválí Simon,
  • 00:07:44 který chodí na koncerty
    co nejvíc může,
  • 00:07:48 kdy je se mnou, kdy má čas.
  • 00:07:50 Tak pokud on řekne,
    že to dneska bylo speciální,
  • 00:07:53 tak to je pro mě asi
    to nejdůležitější a nejkrásnější.
  • 00:07:59 A stane se, že Simon řekne: "Dneska
    to nebylo?"
  • 00:08:01 Ne, ne.
    Simon je velice diplomatický.
  • 00:08:06 Však klavír stal se vášní mou,
    vášní mou nespoutanou.
  • 00:08:18 Ó, pardon.
  • 00:08:26 I domácí úkoly
    ve škole jsem si psala,
  • 00:08:30 bych doma toliko hrála,
    hrála, hrála.
  • 00:08:37 Sempre, sempre, sempre,
    sempre, sempre, sempre...
  • 00:08:49 A pak, ó Bože,
    jak osud s námi v karty hrá.
  • 00:08:54 Jen pár týdnů
    před přijímacím řízením
  • 00:08:57 na konservatorium přišla ta temná
    hodina výchovy tělesné.
  • 00:09:14 Právě že ne.
    Byl to závod v běhu pozpátku.
  • 00:09:35 Jau!
  • 00:09:41 Basta, finito.
    Z přijímaček na klavír nebylo nic.
  • 00:09:48 A tak zkusila jsem zpěv, zpěv.
  • 00:09:55 Díky tomu
    stala jste se tedy pěvkyní?
  • 00:10:02 Si.
  • 00:10:04 Hudbu jsem v každém případě
    dělat chtěla,
  • 00:10:07 takže jsem ten zpěv zkusila.
  • 00:10:09 Tak už v poslední třídě,
    v té osmé třídě na základní škole,
  • 00:10:13 jsem začala chodit
    na sólové hodiny.
  • 00:10:17 Takovou přípravu na konzervatoř.
  • 00:10:19 A tam jsem trošku
    získávala nějaké sebevědomí,
  • 00:10:22 že bych to eventuelně
    mohla dělat.
  • 00:10:26 Zpěv srdce mé též opanoval,
    leč klavíru jsem věrna zůstala.
  • 00:10:37 Konservatorium, pak škola vysoká
    až v Bratislavě.
  • 00:10:42 Ono v tom zpěvu je strašně těžké
    chodit k nějakému profesorovi
  • 00:10:47 a něco se naučit.
  • 00:10:48 Já si myslím, že to si člověk
    musí nějak nazkoušet sám.
  • 00:10:51 Že každý má úplně jinak
    postavené tělo, kosti.
  • 00:10:55 Musí mít představu, jak chce,
    aby ten tón zněl
  • 00:10:57 a potom musí sám v sobě hledat,
    jak k tomu dojít.
  • 00:11:02 Pak zvěděla jsem,
    že v dalekém Salcburku
  • 00:11:05 velká soutěž pěvecká se chystá.
    Tož přihlásila jsem se tam.
  • 00:11:14 PÍSEŇ
  • 00:11:16 Žalo dievča, žalo trávu,
    nedaleko Temešváru.
  • 00:11:23 Keď nažalo, poviazalo,
    na šuhajka zavolalo,
  • 00:11:31 na šuhajka zavolalo.
  • 00:11:34 Ale to nebylo za paravánem.
  • 00:11:37 Aha, pardon.
    Můžu si to půjčit?
  • 00:11:44 Soutěž onu jste vyhrála.
  • 00:11:46 Ba co víc, absolutní vítězkou
    jste vyhlášena byla.
  • 00:11:58 Si.
  • 00:12:01 Pak přišel další velký čin.
  • 00:12:05 Si.
  • 00:12:07 Rozhodla jste se natočit
    album s hudbou,
  • 00:12:09 která byla vašemu srdci
    nejbližší.
  • 00:12:13 Bachovské árie.
  • 00:12:18 Si.
  • 00:12:21 Album se tak povedlo,
    že je převzalo
  • 00:12:23 a vydalo pod svojí značkou
    vydavatelství Deutsche Grammophon.
  • 00:12:31 Si. Punctum.
  • 00:12:43 KAŠEL
  • 00:14:27 ZPĚV
  • 00:17:15 Bravissimo.
  • 00:17:25 Jau.
  • 00:18:13 Já jsem do té škatulky
    "barokní zpěvačka?
  • 00:18:16 spadla tak trošku nedobrovolně,
  • 00:18:18 protože jsem samozřejmě ze začátku
    hodně tuto hudbu zpívala.
  • 00:18:21 Ale měla jsem i jiné lásky,
    o kterých lidé méně věděli.
  • 00:18:26 Vždycky jsem strašně ráda zpívala
    Debussyho, Ravela.
  • 00:18:29 Samozřejmě můj jeden
    z nejoblíbenějších skladatelů
  • 00:18:33 je Janáček, který toho pro mě
    bohužel zase tolik nenapsal.
  • 00:18:37 Akorát má tu krásnou
    Moravskou lidovou poesii,
  • 00:18:40 kterou zpívám všude a pořád.
  • 00:18:42 Počkejte, tohle mám
    taky zapisovat?
  • 00:18:44 No, to se nedá stihnout.
  • 00:18:57 Tak dneska večer mám
    první hlavní zkoušku
  • 00:18:59 nové inscenace
    opery Pelléas et Mélisande.
  • 00:19:12 Melisanda je tvoje
    oblíbená role, že jo?
  • 00:19:15 Už jsi ji zpívala kolikrát?
  • 00:19:17 Ne zas tolikrát, tohle je vlastně
    teprve druhá produkce
  • 00:19:20 a ještě jsem to zpívala koncertně.
  • 00:19:23 Člověk opravdu musí znát
    ten jazyk dobře.
  • 00:19:26 Já si myslím, že kdo neumí mluvit
    třeba francouzsky,
  • 00:19:29 tak musí být strašně těžký
    se tuhle operu naučit.
  • 00:19:31 Protože tam nejde jen o to
    umět přesně vyslovit to slovo,
  • 00:19:34 ale vůbec rozumět
    podstatě toho jazyka.
  • 00:19:38 Mně třeba trvalo i celkem dlouho,
    než jsem se tady tu operu naučila.
  • 00:19:41 Ono to jde pomalu do hlavy,
    ale jak se to jednou člověk naučí,
  • 00:19:44 tak už to nezapomene.
  • 00:19:45 A spoustu oper,
    které jsem se naučila rychle,
  • 00:19:47 za pochodu, tak za 2 měsíce
  • 00:19:49 už jsem si to moc nepamatovala.
  • 00:19:51 Tohle už jsem nezpívala
    asi 4 roky a vzala jsem ty noty
  • 00:19:54 a úplně přesně jsem věděla,
    o co se jedná.
  • 00:19:57 Takže ono to zůstane v hlavě
    právě tím,
  • 00:19:59 že ta hudba jde po logice textu.
  • 00:20:04 Kde je ta moje paní oblíkačka?
    Nemůžu se ani oblíct.
  • 00:20:26 Já se vždycky spletu
    a ještě vy mě pletete.
  • 00:20:29 Jsou zpěváci, kteří mají
    fakt těch 15 rolí
  • 00:20:31 a teď už s tím objíždí reprízy.
  • 00:20:33 Kteří třeba ani nechtějí
    moc dělat nový produkce,
  • 00:20:35 protože tam musí těch
    6 týdnů zkoušet,
  • 00:20:38 někdo tam po nich chce
    něco jinýho,
  • 00:20:40 co oni třeba nechtějí dělat
    a přímo je to otravuje.
  • 00:20:44 Tak se třeba pracuje
    v Metropolitní opeře,
  • 00:20:46 že pokud to není nová produkce,
  • 00:20:47 tak se na to nezkouší
    nějak dlouho.
  • 00:20:49 Já ty reprízy strašně
    nemám ráda.
  • 00:20:51 Tam se vždycky sejdou
    vynikající zpěváci
  • 00:20:54 a člověk tam potká lidi,
    který třeba jinde nepotká,
  • 00:20:56 protože tam se sejde
    opravdu ta špička.
  • 00:20:58 V každým představení
    je několik hvězd,
  • 00:21:01 ale každý si tam dělá
    jakoby co chce.
  • 00:21:03 A nikdy to pro mě
    není divadlo.
  • 00:21:10 Ta scéna je taková opravdová,
    jako z hollywoodskýho filmu,
  • 00:21:14 chodí tam živí koně
    po jevišti a tak.
  • 00:21:17 Prostě je to taková podívaná,
    je to hezký,
  • 00:21:20 ale mě to neuspokojuje.
  • 00:21:23 Mně připadne, že život je krátkej
    a mě zajímá něco novýho se naučit,
  • 00:21:28 nechat se nějak inspirovat.
    A mě už to moc neinspiruje.
  • 00:21:35 Já jsem tady totiž vždycky sedla
    a jela jsem takhle dolů.
  • 00:21:40 Teď tam dali něco,
    aby to neklouzalo.
  • 00:22:10 ZPĚV
  • 00:22:17 Tady jde vlastně o to,
  • 00:22:19 že Melisanda je v nějaké
    bezvýchozí situaci,
  • 00:22:22 odněkud uteče
    a najednou přijde ten Golaud.
  • 00:22:25 A tak se chopí šance,
    že jde s ním,
  • 00:22:31 vezme si ho za muže,
    přijde do té rodiny
  • 00:22:33 a první, co se stane,
    že se zamiluje
  • 00:22:35 do jeho o 20 let mladšího bratra.
  • 00:22:52 Člověk vždycky v každým díle
    může najít nějakou podobnost
  • 00:22:56 třeba s tím, co kdy zažil.
  • 00:22:58 Může mít už jen tu zkušenost,
    že se třeba octne s někým
  • 00:23:00 a zjistí za chvíli,
    že to není ten člověk
  • 00:23:03 a potká někoho jinýho.
  • 00:23:05 Že jo, to se stává hodně lidem,
    to není neobvykle.
  • 00:23:09 Takže tam člověk může čerpat
    ze svých vlastních zkušeností.
  • 00:23:14 - A ty jsi čerpala?
    - Svým způsobem ano.
  • 00:23:18 Já bych to nerozvíjela.
  • 00:23:19 Ale život přináší
    různý překvapení.
  • 00:23:22 Ten pocit, že je člověk s někým
    a najednou potká někoho
  • 00:23:25 a říká si, to je to ono.
  • 00:23:28 A vlastně to neznamená,
    že toho prvního člověka nemiluje,
  • 00:23:31 ale že má pocit, že se s tím
    dalším k sobě hodí líp.
  • 00:23:35 Tak to jsem zažila.
  • 00:23:41 My jsme se tady dostali
  • 00:23:43 do nějakých strašně trapných
    podrobností.
  • 00:23:51 Nikdo mně teda neškubal vlasy
    jako v této opeře.
  • 00:23:54 Žádné násilí na mě
    nebylo nikdy konáno.
  • 00:24:28 Magdaleno, říká se,
    že Pelléase a Mélisandu,
  • 00:24:31 respektive premiérové představení,
    provázel nějaký skandál.
  • 00:24:34 Tady něco visí ve vzduchu,
    nebo je tady klid?
  • 00:24:37 Tady je naprostý klid.
    Jako před každou premiérou.
  • 00:24:42 Co se vlastně tenkrát stalo?
  • 00:24:44 Ona tam ta Mélisanda
    hodně často říká,
  • 00:24:46 že nejsem šťastná.
  • 00:24:48 A vím, že se tam z publika
    ozývalo: "My taky ne!?
  • 00:25:00 ZPĚV
  • 00:25:06 Speciálně ve Francii
    lidi strašně rádi bučí,
  • 00:25:08 vyjadřují svůj nesouhlas.
  • 00:25:11 Spousta režisérů se po premiéře
    vůbec nechodí klanět.
  • 00:25:14 Ani na tu premiéru nejdou,
    protože mají strach.
  • 00:25:17 A někteří zase,
    když nejsou vybučení,
  • 00:25:19 tak mají pocit, že neuspěli.
  • 00:25:20 Protože to nevyvolalo
    nějakou kontraverzi.
  • 00:25:23 A ty jsi skandalistka?
  • 00:25:25 Ne, já to nemám ráda.
    Já mám ráda klid na práci.
  • 00:25:28 Mě skandály nebaví.
  • 00:25:32 Sice se tím člověk asi stane
    ještě slavnějším,
  • 00:25:35 ale mě by to spíš nervovalo.
  • 00:25:47 Myslím, že nějaký ty skandály
    a tady ty věci, to jsou takový...
  • 00:25:51 Když to dá potom člověk
    do nějakých souvislostí
  • 00:25:53 s normálním životem,
    tak je to směšný,
  • 00:25:56 protože celej ten svět
    je vymyšlenej, taková fikce.
  • 00:26:09 Počkej, ale tak když říkáš,
    že to je vymyšlenej svět,
  • 00:26:12 tak co tě na něm interesuje?
  • 00:26:15 Co tě na něm baví,
    proč jsi v něm?
  • 00:26:17 Já myslím,
    že každej si někam rád uteče.
  • 00:26:23 Proč člověk poslouchá hudbu?
  • 00:26:26 Taky se chce uvolnit
    nebo chce na chvíli
  • 00:26:28 na něco zapomenout
    a být někde jinde.
  • 00:26:35 Nepřipadne ti to tak?
  • 00:26:38 Člověk se tam může
    strašně uvolnit,
  • 00:26:41 je to taková relaxace
    až někdy skoro.
  • 00:26:43 Někdo jde do sauny
    a já jdu na jeviště.
  • 00:26:46 Každý to má jinak.
  • 00:27:04 Holandské publikum
    je nejdřív takové zdrženlivé.
  • 00:27:07 Ze začátku,
    než se trošku rozproudí.
  • 00:27:11 Ale potom třeba na konci koncertu
    stojí a vyžádává si více přídavků
  • 00:27:17 než v jiných zemích.
  • 00:27:19 Takže ono se to dá těžko říct.
  • 00:27:20 V každé zemi reagujou lidi
    trošku jinak.
  • 00:27:23 V Paříži třeba křičí bravo
    po každé árii,
  • 00:27:25 ale potom jdou zase třeba
    daleko dřív domů na metro.
  • 00:27:28 Ono se to fakt těžko říká.
  • 00:27:31 ZPĚV
  • 00:27:54 Můj syn Jonáš má rád
    takové rytmické, veselé skladby.
  • 00:27:57 Jakmile to je dlouhé a smutné,
    tak to už se musí vypnout.
  • 00:28:00 Já jsem měla v autě
    tu moji desku
  • 00:28:03 a on chce vždycky slyšet
    jenom tu jednu věc z té árie.
  • 00:28:06 Vždycky říká: "Tu písničku,
    jak máma zpívá rychle.?
  • 00:28:09 Takže tu už nesnáším,
    protože jak to u dětí bývá,
  • 00:28:13 člověk to musí pustit
    20x za sebou.
  • 00:28:15 Ale ta je oblíbená.
  • 00:28:18 ZPĚV
  • 00:29:34 PÍSEŇ
  • 00:34:33 Malá svačina, má paní.
  • 00:34:46 Čas k dílu, čas k jídlu.
  • 00:34:51 - No, vemte si.
    - Ne.
  • 00:34:58 Tak vemte si.
  • 00:35:02 Čas k dílu, čas k jídlu.
  • 00:35:06 Nejen uměním
    živ jest člověk.
  • 00:35:14 Pište, pište.
  • 00:35:16 Pro mě je to nejšťastnější místo
    vždy tam,
  • 00:35:19 kde je moje rodina okolo mě.
  • 00:35:21 A může to být doma,
    může to být na dovolené,
  • 00:35:23 může to být někde,
    kde v tu chvíli pracuji,
  • 00:35:26 je to jedno.
  • 00:35:27 Ale důležité je, že ti lidi,
    které mám ráda,
  • 00:35:29 jsou v tu chvíli kolem mě.
  • 00:35:33 Já jím všechno,
    ale sushi je moje oblíbené jídlo.
  • 00:35:39 Musím říct, že toho
    jsem schopná jíst hodně.
  • 00:35:47 Co je právě hrozně důležitý,
    že v tom životě je i ta země,
  • 00:35:50 ten protipól.
  • 00:35:52 Znám spoustu kolegů,
    kteří nejsou šťastní.
  • 00:35:56 A třeba jsou strašně slavní,
    ale nepodařilo se jim
  • 00:35:59 nebo nepotkali toho člověka,
    se kterým by si rozuměli tak,
  • 00:36:03 aby tam ta druhá stránka,
  • 00:36:05 a svým způsobem ta důležitější
    stránka v životě byla.
  • 00:36:14 Počkej, tam teďka já.
  • 00:36:18 Teďka zahraj něco ty.
  • 00:36:24 Já třeba strašně nerada
    dělám něco napůl.
  • 00:36:27 Jakože jsem napůl zpěvačka
    a napůl matka.
  • 00:36:29 Člověk chce dát vždycky do všeho
    úplně to nejvíc.
  • 00:36:32 Což samozřejmě nejde
    úplně vždycky,
  • 00:36:34 ale jsou momenty,
    kdy je to zkrátka těžký,
  • 00:36:37 že je člověk takovej rozpolcenej.
  • 00:36:39 Ale na druhé straně zase třeba
    to mateřství a dítě
  • 00:36:43 dává člověku
    úplně jiný druh energie.
  • 00:36:46 Na jedné straně
    je strašně vyčerpaný
  • 00:36:48 a na druhé straně
    ta radost z toho
  • 00:36:51 ten život naplňuje mnohem víc.
  • 00:36:55 Hapala konvička a vylilo se to.
  • 00:37:00 No, máma měla konvičku s kafem
  • 00:37:02 a máma se lekla
    a ta konvička spadla, že?
  • 00:37:06 A to kafe se vylilo.
  • 00:37:07 Tady ty dvě věci si z toho
    Jonášek pamatuje, z té Popelky.
  • 00:37:10 Celý ten průběh porodu a všecko
  • 00:37:12 je tak strašně silný emocionální
    zážitek
  • 00:37:15 a určitě nezapomenu ani na jeden
    z těch momentů.
  • 00:37:19 A asi to je to nejsilnější,
    podle mě, co člověk,
  • 00:37:23 teda žena, bohužel,
    vy muži máte smůlu,
  • 00:37:25 co žena zažije.
  • 00:37:31 PÍSEŇ
  • 00:42:20 Pro mě zpěv je způsob,
    jak vyjádřit nejlíp to, co cítím.
  • 00:42:25 Mně se to říká líp zpěvem,
    než třeba slovy.
  • 00:42:29 ZPĚV
  • 00:43:06 Já jsem v životě
    spíš taková stydlivější
  • 00:43:09 a předvádění sama sebe není úplně
    nejpřirozenější záležitost.
  • 00:43:14 Ale možná tím,
    že jsem ve znamení blížence,
  • 00:43:17 a že to jsou takové rozpolcené
    osoby a já to kolikrát cítím,
  • 00:43:21 že jsem něco úplně jiného
    v soukromí
  • 00:43:24 a něco jiného jako zpěvačka.
  • 00:43:26 I třeba v oblíkání.
  • 00:43:27 Já se třeba v normálním životě
    vůbec nemaluju
  • 00:43:30 a spíš nosím
    méně nápadné oblečení.
  • 00:43:34 Ale potom, když vyjdu na jeviště,
    tak si jsem schopna vzít
  • 00:43:37 nejextravagantnější věc a lidi,
    kteří mě znají
  • 00:43:40 jen ze soukromého života,
    vůbec nevěří, že to můžu být já.
  • 00:43:45 Takže já mám asi dvě polohy
    a asi mně to tak vyhovuje.
  • 00:43:57 POTLESK
  • 00:44:04 Já věřím tomu,
  • 00:44:05 a asi kdybych tomu nevěřila,
    tak bych to nedělala,
  • 00:44:07 že člověk přináší jen takovou
    malinkou kapičku
  • 00:44:12 něčeho dobrého nebo ty lidi
    něčím ovlivňuje.
  • 00:44:16 Už třeba právě tím,
    že si přečtou text písničky
  • 00:44:20 a najednou se nad něčím zamyslí.
  • 00:44:22 Je to třeba nějaká reflexe
    na jejich život,
  • 00:44:26 je to třeba nějaké jiné řešení
    jejich situace.
  • 00:44:29 Člověk může takovými
    malými podněty něco vzbudit
  • 00:44:33 v každém jednotlivci a myslím,
  • 00:44:34 že potom ti jednotlivci
    tvoří ten celek.
  • 00:44:37 A samozřejmě mě mrzí,
  • 00:44:39 že klasickou hudbu
    neposlouchají velké masy lidí,
  • 00:44:42 a že je to opravdu malinký přínos
    pro celý svět.
  • 00:44:47 Ale já myslím,
    že ten svět se skládá
  • 00:44:50 právě z těch malých věcí
  • 00:44:52 a pokud člověk může být
    jen ta maličká kapička v moři,
  • 00:44:54 tak už je to pro mě věc,
    která je smysluplná
  • 00:44:58 a proč mám radost z toho,
    že ji můžu dělat.
  • 00:45:03 Já už nemám cíle,
    které se musí stát
  • 00:45:06 a že bych za nimi
    nějak ambiciózně šla.
  • 00:45:09 Třeba bych si chtěla zazpívat
    ještě s některými dirigenty,
  • 00:45:13 se kterými jsem ještě
    nespolupracovala.
  • 00:45:15 Nebo potkat režiséry a kolegy,
    které obdivuju.
  • 00:45:19 Magdo, uvědomuješ si,
    co jsi odpověděla
  • 00:45:21 na podobnou otázku, kterou jsem ti
    položil před několika lety,
  • 00:45:24 když jsme spolu točili?
  • 00:45:26 Jakou roli by sis strašně ráda
    chtěla zazpívat?
  • 00:45:32 No.
  • 00:45:35 K čemu bych se chtěla
    jednou dopracovat, to je Carmen.
  • 00:46:52 ZPĚV
  • 00:51:20 ZVUK PADAJÍCÍCH SKLENIC
  • 00:51:24 Promiňte, dáte si kávu
    nebo čokoládu?
  • 00:51:28 Kdy jsem usnula?
  • 00:51:31 Počkejte, co to bylo?
  • 00:51:38 Já myslím,
    že v příštích měsících
  • 00:51:40 to nejkrásnější
    a zcela nejdůležitější
  • 00:51:43 bude narození dalšího miminka.
  • 00:51:52 Skryté titulky: Klára Kučerová
  • 00:51:56 .

Související