iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 10. 2016
22:40 na ČT art

1 2 3 4 5

5 hlasů
3719
zhlédnutí

Artmix

Umělci v roli režisérů

52 minut o výtvarném umění

52 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:29 Málokteré umělecké dílo
    se stane historickým mezníkem.
  • 00:00:32 Ale film, který natočil režisér
    francouzské nové vlny
  • 00:00:35 Alain Resnais v roce 1961
    se jím bezpochyby stal.
  • 00:00:40 Jeho filmová adaptace
    avantgardního románu
  • 00:00:42 Alaina Robe-Grilleta nejenže
    zbořila tradiční filmové struktury
  • 00:00:46 a stala se dokonalou hrou
    s uměleckým jazykem,
  • 00:00:49 ale navíc ovlivnila
    mnoho významných tvůrců
  • 00:00:52 vizuálního umění od počátku
    20. století do současnosti,
  • 00:00:55 kteří na něj
    různým způsobem reagovali.
  • 00:00:58 Ať už formou přímé citace
    nebo skrytých významů.
  • 00:01:02 A právě o tomto fenoménu
    pojednává současná výstava
  • 00:01:05 v galerii Rudolfinum,
    která nese název
  • 00:01:08 shodný se slavným filmem -
    Loni v Marienbadu -
  • 00:01:11 s podtitulem Film jako umění.
  • 00:01:27 Od uvedení filmu uplynulo 55 let.
    Premiéru měl
  • 00:01:30 v roce 1961 na filmovém festivalu
    v Benátkách,
  • 00:01:33 kde získal hlavní cenu
    Zlatého lva.
  • 00:01:37 Nebyla to ale jenom významná
    ocenění, která sbíral,
  • 00:01:40 mnohými kritiky byl
    z různých důvodů zatracován.
  • 00:01:43 Někteří v něm viděli komerční
    avantgardu,
  • 00:01:45 intelektuální nudu, dokonce i
    příklad buržoasního formalismu.
  • 00:01:50 Přesto se stal jednou
    z nejcitovanějších filmových klasik
  • 00:01:53 éry poválečné kinematografie.
  • 00:01:57 Neurčitost času a prostoru,
    bezdějovost,
  • 00:02:01 strnulost pohybů, vzpomínky,
    střihy,
  • 00:02:04 herci jako sochy,
    dlouhé jízdy,
  • 00:02:07 dekorativní interiéry,
    rozlehlé francouzské zahrady...
  • 00:02:11 Atmosféra osciluje
    mezi snem a skutečností.
  • 00:02:15 Důraz je kladen především
    na formu.
  • 00:02:25 Výstava je v Rudolfinu rozdělena
    do několika částí
  • 00:02:27 a vzhledem k tomu,
    že samotný film obsahuje
  • 00:02:30 řadu odkazů na výtvarné umění,
    obsahuje její první část
  • 00:02:33 inspirační zdroje tvůrců.
  • 00:02:37 Jedním z nich je například
    surrealista Paula Delvauxe,
  • 00:02:40 jehož snová místa na obrazech
    jsou rozvržená
  • 00:02:42 přísně podle pravidel perspektivy
    a zároveň ji porušují.
  • 00:02:48 Také obrazy Giorgia de Chirica
    nás svojí atmosférou
  • 00:02:51 přenesou do parku,
    kde celá sekvence filmu
  • 00:02:54 evokuje ticho a opuštěnost.
  • 00:03:01 Stejně tak obraz Velké století
    od Reného Magritta
  • 00:03:04 připomíná atmosféru
    Loni v Marienbadu,
  • 00:03:06 podobně jako sochy
    Alberta Giacomettiho,
  • 00:03:09 vyjadřující osamělost
    a izolaci jedince.
  • 00:03:20 -Přímo film, jeho vizuální stránka
    byla inspirována
  • 00:03:23 fotkami Eugena Angeta,
    francouzského fotografa,
  • 00:03:26 který sice proslul
    fotografiemi pařížských ulic
  • 00:03:29 a toho všednodenního života,
    ale také se hodně věnoval
  • 00:03:32 různým opuštěným zákoutím, parky,
    francouzskými zahradami.
  • 00:03:36 A přesně v takto stylizovaných
    exteriérech
  • 00:03:40 byly ty exteriérové části filmu
    natáčeny.
  • 00:04:03 Stojíme asi před nejikoničtějším
    záběrem z filmu.
  • 00:04:06 Je to exteriér té jedné francouzské
    zahrady,
  • 00:04:09 kde postavy stojí jako sochy
  • 00:04:12 a mají dokonce uměle domalované
    stíny.
  • 00:04:16 Tahle ta fotografie také určila
    částečně
  • 00:04:19 koncepci architektonického řešení
    této výstavy.
  • 00:04:30 Tato část výstavy dokumentuje,
    že dílo Loni v Marienbadu
  • 00:04:34 je klasickým příkladem společného
    díla mnoha různých autorů.
  • 00:04:42 Ten film se také stal legendárním,
  • 00:04:44 protože na něm pracovali
    špičkoví tvůrci.
  • 00:04:46 A to na začátku své kariéry.
  • 00:04:49 Například kostýmy k filmu
    dělala Coco Chanel,
  • 00:04:51 scénografii dělal Jacques Sauniere,
  • 00:04:54 prominentní scénograf
    celé francouzské nové vlny.
  • 00:04:57 A další zajímavost -
    máme ve vitríně jako rekvizitu
  • 00:05:01 Rilkeho sbírku básní,
  • 00:05:03 která si zahrála ve filmu
    takovou klíčovou roli.
  • 00:05:06 A je zapůjčena z majetku
    Wolkera Schlöndorffa,
  • 00:05:09 což je legendární německý
    režisér.
  • 00:05:13 A v roce 61
    byl asistentem režiséra.
  • 00:05:16 Takže tahle ta dokumentace
    nám ukazuje,
  • 00:05:18 jak zajímaví lidé se v tom roce 61
    na tom filmu podíleli.
  • 00:05:26 -Hlavní pozornost je v expozici
    věnována reflexi filmu
  • 00:05:29 ve výtvarném umění
    poslední třetiny 20. století.
  • 00:05:32 K vidění je tu celá škála
    výtvarných projevů
  • 00:05:35 sahajících od obrazů, fotografie,
    videoartu
  • 00:05:38 až k dílům na pomezí designu.
  • 00:05:41 Zásadním tvůrčím impulsem
    byl tento kultovní snímek
  • 00:05:44 například pro Vita Acconciho
    nebo Bruce Naumanna,
  • 00:05:47 Vanessu Beecroft a řadu dalších.
  • 00:05:51 -Tohle to je socha Harwarda
    Kanovice z roku 1968.
  • 00:05:57 On proslul právě těmi
    vyřezávanými postavami
  • 00:06:01 a skulpturami.
    To jsou lidé, kteří někam zírají
  • 00:06:07 a my je vidíme zezadu,
    jak někam zírají.
  • 00:06:10 Je to socha v třídimenzovaným díle,
    pracuje s nějakou plošností.
  • 00:06:14 A aktuální téma byla vlastně
    ta nekonečná reprodukovatelnost
  • 00:06:18 a vliv těch vizuálních médií.
    On si jako inspirace pro svá díla
  • 00:06:24 bral třeba výstřižky
    z novin nebo z časopisů.
  • 00:06:27 Ten obsah, co je to za lidi
    a kam koukají je prostě odebrán.
  • 00:06:32 A to je v podstatě v tom filmu
    Loni v Marienbadu
  • 00:06:35 taky jedno z hlavních témat.
    My tam vidíme postavy,
  • 00:06:38 které žijí nějaký příběh,
    ale ani z jejich konverzace,
  • 00:06:41 ani z toho,
    co se v tom filmu stane,
  • 00:06:44 vůbec nevíme kdo jsou,
    proč tam jsou a co dělají.
  • 00:07:00 -Stylem a vizualitou filmu
    se inspiroval také svět módy,
  • 00:07:03 designu a fotografie.
  • 00:07:06 Velkolepým zážitkem
    byla například módní přehlídka
  • 00:07:08 Karla Lagerfelda
    pro značku Chanel před 5 lety.
  • 00:07:11 Jeho kolekce byla silně ovlivněna
    kostýmy z filmu
  • 00:07:13 a nákladná prezentace v pařížském
    Grand Palais
  • 00:07:16 se odehrávala v kulise
    oné přísně symetrické zahrady,
  • 00:07:20 která hrála ve filmu významnou
    roli.
  • 00:07:35 Scenerii barokních paláců,
    v nichž byl film natáčen,
  • 00:07:38 připomíná další umělecké dílo.
  • 00:07:40 A sice honosný lustr britského
    umělce Cerita Wyna Evanse,
  • 00:07:44 v němž nepravidelným rozsvěcováním
    a zhasínáním žárovek
  • 00:07:47 imituje nepravidelný rytmus
    dechu.
  • 00:07:50 Navíc v rytmu filmové hudby,
    jejímž autorem
  • 00:07:53 je průkopník elektronické
    a počítačové hudby Yannis Xenakis.
  • 00:08:05 Málokterá výstava tak dokonale
    zapadne do prostor,
  • 00:08:07 v nichž je divákům prezentována.
  • 00:08:10 V Rudolfinu se téma s prostředím
    galerie dokonale snoubí.
  • 00:08:14 Tenhle sál je svojí koncepcí
    inspirován
  • 00:08:16 nekonečnými jízdami chodeb zámku,
    kde byl film natáčen,
  • 00:08:19 a pohledy do jednotlivých pokojů.
  • 00:08:22 Tady jsou v nich umístěna
    díla světových umělců,
  • 00:08:24 jakými jsou například
    Cindy Sherman, Gerhard Richter,
  • 00:08:28 Marc Brandenburg, Robert Longo,
    Jeff Koons,
  • 00:08:30 Douglas Gordon a mnozí další.
  • 00:08:35 Výstava Film jako umění
    je rozhodně zážitek
  • 00:08:38 a bonusem navíc je to,
    že díky podpoře
  • 00:08:40 Nadačního fondu AVAST
    je návštěvníkům přístupna zdarma.
  • 00:09:04 -Dílo Jeffa Koonse je vlastně taky
    dílo,
  • 00:09:06 který se opájí tou formou,
    tím pozlátkem, tou vizualitou.
  • 00:09:11 A jmenuje se to Kristus beránkem.
    A člověk si může lámat hlavu proč.
  • 00:09:17 Protože je to v podstatě nějaký
    abstraktní ornament,
  • 00:09:19 dekorativní zrcadlo.
    A když by se hodně soustředil,
  • 00:09:23 tak by tam mohl najít
    obrys malého Ježíška,
  • 00:09:28 co drží beránka z jednoho
    Leonardova obrazu
  • 00:09:31 Svatá rodina se svatou Annou.
  • 00:09:33 A Koons tak trošku vlastně provokuje
    tím názvem, že tam něco je.
  • 00:09:40 Ale ta opulentní forma
    a veškerá ta ornamentálnost
  • 00:09:45 prostě zmate toho diváka
    a on to, co tam je, těžko dohledá.
  • 00:09:54 Další díla jsou fotografie
    Patricka Faigenbauma.
  • 00:09:58 Který v 80. letech fotil
  • 00:10:00 italské aristokratické rodiny
    v jejich sídlech.
  • 00:10:03 Mohlo by to být bráno jako tradiční
    zakázkový portrét,
  • 00:10:07 nicméně je to konceptuální dílo,
    protože nechal aktéry pózovat
  • 00:10:13 až několik hodin, jako se dřív
    stálo, když vás malíř portrétoval.
  • 00:10:18 Samozřejmě vám zatuhnou rysy
    a stane se z vás jakási maska.
  • 00:10:24 Takže možná, že Faigenbaum
    tím ilustruje
  • 00:10:28 nějakou odcházející epochu
    aristokratických rodin.
  • 00:10:33 -Z českých umělců má pak k filmu
    Loni v Marienbadu
  • 00:10:35 nejblíž Jan Mančuška.
    Jeho videoinstalace Odlesk
  • 00:10:39 a Jízda kamerou bazarem nábytku
    je přímou citací.
  • 00:10:43 Stejně tak protagonisté
    Mančuškových příběhů
  • 00:10:46 se dorozumívají slovy,
  • 00:10:48 za jejichž významy se skrývá
    další rovina porozumění.
  • 00:10:51 Tak jako film Loni v Marienbadu
  • 00:10:53 se stal východiskem pro tuto
    výstavu,
  • 00:10:56 tak ona se zase stala inspirací
    pro naši cestu za umělci,
  • 00:10:59 jejichž dílo se pohybuje na pomezí
    filmu a vizuálního umění.
  • 00:11:13 Adéla Babanová ve své tvorbě
  • 00:11:15 spojuje imaginaci
    s osobní zkušeností,
  • 00:11:17 dbá na kvalitu svých prací,
    a na svých multiprojektech,
  • 00:11:20 které vystavuje galeriích,
    spolupracuje
  • 00:11:22 s profesionálním scénáristou -
    svým bratrem Džianem.
  • 00:11:28 -Studovala jsem AVU,
    různý ateliéry.
  • 00:11:30 Začínala jsem u Miloše Šejna
    na konceptuální tvorbě
  • 00:11:35 a pokračovala jsem na grafiku
    ke Kokoljovi
  • 00:11:37 a končila jsem na nových médiích
    u Michala Bělickýho.
  • 00:11:41 Tak tam jsem asi začala nejvíc dělat
    videa.
  • 00:11:43 A pak už jsem pokračovala plynule.
  • 00:11:47 -Tak jak se máte?
    -Skvěle.
  • 00:11:49 -Jo?
    -Nejlíp za posledních 15 let.
  • 00:11:52 -Musím to zaklepat - všechno nám
    vychází.
  • 00:11:54 -Máme teď hrozně úspěšný období.
  • 00:11:56 -Evžen nemá deprese,
    nebere vůbec žádný prášky!
  • 00:11:59 -A co ta tvoje nespavost?
    -V pohodě, spím jako mimino.
  • 00:12:01 Večer jsem tak zdravě unavenej,
  • 00:12:03 jako bych přes den štípal
    kopec dříví.
  • 00:12:06 A samomluva je pryč!
    -A jak to zvládáš ty?
  • 00:12:09 -No já jsem se za tenhle rok
    vůbec nezastavila...
  • 00:12:12 -Tohle to přišlo asi tak 2 roky
    po škole.
  • 00:12:16 Nejdřív jsem vlastně moc nevěděla,
    co budu dělat,
  • 00:12:20 tak potom jsem začala pracovat
    v různých filmových produkcích
  • 00:12:24 a tohle to tak vyplynulo.
    Já jsem měla takovou trošku
  • 00:12:28 skepsi z toho uměleckého života
    a hlavně světa.
  • 00:12:32 Teda jak to ustát, jak se uživit,
    jak si najít galerii,
  • 00:12:38 která mě bude zastupovat.
  • 00:12:41 Jak být úspěšná v tom světě,
    když za sebou nemám vůbec nic.
  • 00:12:49 -Vy jste měli taky nějakou krizi,
    ne?
  • 00:12:52 -My?!
  • 00:12:54 -To byla taková ironická trilogie
    o tom světě,
  • 00:12:58 ale zase nahlíženým mýma očima.
    Jsou to tři umělci,
  • 00:13:02 co se tak chvástají a začnou
    u toho takhle strašně krvácet.
  • 00:13:07 Až padnou vyčerpáním.
    A zase se probudí a jednou nanovo.
  • 00:13:19 Tak to byl třetí díl,
    jmenuje se Polobozi.
  • 00:13:22 To byla fakt taková spíš legrace.
  • 00:13:24 Asi nějaký zkušenosti
    přišly až potom.
  • 00:13:28 Třeba s nějakýma mezinárodníma
    výstavama
  • 00:13:31 a trošičku s tím galerijním světem,
    jak to celý funguje.
  • 00:13:36 -Tys ho asi neviděla, viď?
    Co?
  • 00:13:39 Chceš mi říct, žes ho neviděla.
    Na tý vernisáži.
  • 00:13:42 -No jasně,
    že jsem ho vůbec neviděla.
  • 00:13:44 -Tys neměla čočky, že jo?
    -Jak to víš?
  • 00:13:46 -Zajímala mě ta hra
    s tou televizní inscenací víc.
  • 00:13:49 Nejenom ten výtvarný svět,
    ale vůbec to,
  • 00:13:51 jak pracovat s tou narací,
    s tou smyčkou,
  • 00:13:55 jak to vlastně prezentovat
    v galeriích.
  • 00:14:00 -No, ty máš totiž slabost
    pro slabochy, víš?
  • 00:14:02 -Ty si je sama podvědomě vybíráš.
  • 00:14:05 -Promiň, já jsem přeslechla.
    Do čeho že ty děláš?
  • 00:14:10 -Já?
    -Hm.
  • 00:14:13 -No, spíš do lidí nebo...
    -No, to jsem si všimla.
  • 00:14:17 Takže psycholožka nebo tak něco?
  • 00:14:21 -Je to hodně spojený s mým bratrem,
    který je filmový scénárista.
  • 00:14:27 Studoval paralelně,
    co já jsem studovala AVU,
  • 00:14:30 tak on studoval FAMU, scenáristiku.
    A pouštěl nám zajímavý filmy.
  • 00:14:35 Vždycky jsme se o nich bavili,
    chodili jsme hodně do kina a tak.
  • 00:14:39 Ale nevím, jestli úplně konkrétními
    díly nějaká inspirace,
  • 00:14:42 spíš asi to byla taková chuť
  • 00:14:46 z toho klasického videa
    dostat něco víc.
  • 00:14:51 A staly se z toho takový
    malý hraný filmy.
  • 00:14:57 SMÍCH
  • 00:14:59 -Jsem generální tajemník
    Ústredného výboru
  • 00:15:01 Komunistickej strany Československa
  • 00:15:04 a prezident Československej
    socialistickej republiky.
  • 00:15:09 Som doktor Gustáv Husák!
    A som najmocnější muž v zemi.
  • 00:15:14 Ludia sa ma bojí.
    A mají proč.
  • 00:15:19 Bojíš sa mňa, súdruh?
    CHA CHA CHA.
  • 00:15:24 -Děkuju ti, že jsi mě přijal,
    soudruhu prezidente.
  • 00:15:26 Jmenuji se Karel Žlábek
  • 00:15:29 a jsem autorem projektu tunelu
    z Československa na Jadran.
  • 00:15:33 Jistě o něm víš.
  • 00:15:36 -Adria Port je dobrá reference
    pro to, co třeba dělám teď,
  • 00:15:39 protože je to fiktivní dokument
    s použitím archivu.
  • 00:15:42 Já s těmi archivy teď pracuju,
    je to to téma.
  • 00:15:45 A zároveň tam používám nějaký triky
    nebo hodně využívám postprodukci,
  • 00:15:52 kdy je fakt založené na kolážích.
    Jakoby fotomontáž a do toho video.
  • 00:15:59 UKÁZKA: Češi můžou plavat
  • 00:16:01 jenom 200 metrů od břehu,
    soudruhu prezidente.
  • 00:16:04 Dál už ne.
    Tam dáme pod vodu minové pole.
  • 00:16:06 Nebo ostnatý drát, aby nemohli
    utéct.
  • 00:16:08 -Je to nutné, súdruhu generál?
    Něverím, že občania budú utěkat
  • 00:16:11 zo země, když teraz máme
    vlastné more.
  • 00:16:17 Prečo by to robili?
  • 00:16:20 -Teď už vlastně natáčíme film,
    který má pracovní název Neptun.
  • 00:16:24 A už to má takový parametry
    toho filmu.
  • 00:16:28 Je to středometrážní
    takový paradokumentární film,
  • 00:16:32 který kombinuje archivní materiály
    a hrané pasáže.
  • 00:16:38 A je to inspirovaný kauzou,
    která se jmenovala Operace Neptun,
  • 00:16:44 je to z roku 1964,
    kdy tehdy StB zneužila
  • 00:16:50 natáčení Zvědavé kamery
    Československé televize
  • 00:16:53 na Černém a Čertově jezeře.
  • 00:16:56 A potopila na dno bedny
    s údajnými nacistickými materiály.
  • 00:17:01 Mělo to samozřejmě za cíl
  • 00:17:03 zdiskreditovat západní Německo
    a očernit ho.
  • 00:17:08 UKÁZKA: Ukázalo se, že rozřešit
    tajemství Černého jezera na Šumavě
  • 00:17:12 bylo důležité nejenom pro nás,
  • 00:17:14 ale i pro několik jiných
    evropských zemí.
  • 00:17:19 V nalezených bednách se totiž našla
    část archivu
  • 00:17:21 bývalého Hlavního bezpečnostního
    úřadu v Berlíně.
  • 00:17:26 -Ta akce byla strašně úspěšná,
    povedla se.
  • 00:17:29 Až na to, že v těch bednách
    byl čistý kancelářský papír,
  • 00:17:33 oni žádný archivní nacistický
    materiály neměli.
  • 00:17:36 A my se tímhle příběhem inspirujeme
    a používáme přímo
  • 00:17:41 ty archivní filmy
    Československý televize.
  • 00:17:44 Ale zároveň to ještě trošku
    posouváme do fiktivní roviny
  • 00:17:47 a vlastně jakoby manipulujeme
    na druhou tu pravdu, tu realitu.
  • 00:18:17 -Zbyněk Baladrán patří k našim
    předním umělcům střední generace.
  • 00:18:20 Pro jeho filmy je charakteristický
    zájem o kulturní
  • 00:18:23 a společenské fenomény
    s často politickým vyzněním.
  • 00:18:27 To jej však často zajímá především
    na obecné úrovni.
  • 00:18:30 Důležitým je pro něj jazyk,
  • 00:18:31 kterým se ve filmech projevuje
    formou autorského komentáře.
  • 00:18:42 -Já pracuju v oblasti,
  • 00:18:43 kterou bych sám popsal jako filmová
    esejistika.
  • 00:18:47 To je něco, co mě zajímá.
  • 00:18:49 Často pracuju právě s filmovým
    komentářem
  • 00:18:51 nebo nějakým voiceoverem,
    který nese nějakou informaci
  • 00:18:54 a obraz k tomu vytváří nějakou
    kontradikci
  • 00:18:57 nebo ho naopak podporuje.
  • 00:19:01 Byli jsme pozvaní
    jako Transit Displey,
  • 00:19:03 tedy s Vítem Havránkem
    a ještě s Terezou Sejskalovou,
  • 00:19:05 ke spolupráci s arnheimskou
    organizací Code Route
  • 00:19:09 v rámci festivalu Sounds Back
    udělat něco společně.
  • 00:19:13 A měli jsme takový nápad
    udělat 8 nebo 10 filmů,
  • 00:19:17 každý s jiným námětem, ale vlastně
    vycházely z jednoho motivu,
  • 00:19:20 že se odehrávají na tom místě,
    kde sídlí Code Route,
  • 00:19:23 a to je bývalá nacistická základna,
    která se teď genderifikuje.
  • 00:19:27 A téma je vlastně to místo.
    Jeho budoucnost, jeho minulost
  • 00:19:31 a jak se k tomu vztahují místní
    a co s tím plánují.
  • 00:19:41 Já jsem měl pocit, že je tam
    nějakým způsobem obsažený násilí.
  • 00:19:46 I symbolický násilí.
  • 00:19:48 A pořád se tam podepisuje
    i v té krajině.
  • 00:19:50 Je tam spousta ruin
    a zarostlých oblastí.
  • 00:19:53 Je to prostě bývalá letecká
    základna.
  • 00:19:56 A já jsem se rozhodl pracovat
    s dětma,
  • 00:19:58 protože tam žije spousta umělců,
    kteří mají děti.
  • 00:20:01 A měl jsem pocit, že bych chtěl
    evokovat násilí skrze ty děti.
  • 00:20:07 Ty děti vlastně nehrály
    žádný násilný scény,
  • 00:20:10 ale samy jakoby byly aktéry
    znásilněni tím filmařským štábem.
  • 00:20:17 Že my je nutíme něco dělat.
    A ten film je to tom,
  • 00:20:22 že se učí z toho násilí,
    který my nich provozujeme.
  • 00:20:24 Je to v takový jemný nianci.
  • 00:20:26 Žádný skutečný násilí
    se tam neobjevuje.
  • 00:20:29 Ale nutí to člověka nebo diváka
    k tomu,
  • 00:20:31 aby přemýšlel, kde se vlastně
    symbolický násilí rodí.
  • 00:20:36 -V roce 2013 na sebe Baladrán
    upozornil v mezinárodním měřítku
  • 00:20:40 filmem Liberation of Altenatively
    na 55. Benátském bienále.
  • 00:20:45 Opět šlo o filmový esej.
  • 00:20:48 Tentokrát pracující výhradně
    s archivním materiálem.
  • 00:20:52 -Ten film,
    který byl na Benátském bienále,
  • 00:20:55 tak je taková jako zvláštní
    antropologická studie.
  • 00:20:58 Mě zajímalo, co symbolicky
    představují Benátky.
  • 00:21:03 Symbolicky myslím tím
    kulturně a sociálně.
  • 00:21:06 Jak se k tomu náš globální svět
    vztahuje.
  • 00:21:10 Já jsem se pokoušel zobrazit,
    jaké kulturní
  • 00:21:12 a hlavně ekonomický zázemí toho,
  • 00:21:14 proč Benátky jsou tím místem,
    kterým jsou.
  • 00:21:17 Jak vznikly
    a jak se to dá zobecnit.
  • 00:21:26 Od filmu se očekává,
    že je to něco dlouhýho,
  • 00:21:29 kde si člověk sedne do kina
  • 00:21:31 a hodinu, možná hodinu a půl
    se soustředí na něco.
  • 00:21:34 A v galerii je to něco jiného.
    Tam člověk takhle dlouho nevydrží.
  • 00:21:37 Je ideální, když je ta věc
    dlouhá třeba do 10 minut,
  • 00:21:40 nebo kolem 10 minut,
    kdy člověk může rozvíjet
  • 00:21:44 a v rámci dramaturgie té výstavy
    se třeba posouvat v tom prostoru
  • 00:21:49 a ještě to kombinovat s jinými
    idejemi, který tam jsou přítomny.
  • 00:21:52 Mě vlastně zajímá ten moment toho,
    kdy se ty záběry,
  • 00:21:56 různý záběry skládají do sebe
  • 00:21:58 a vytvářejí nějaké nové mínění
    nebo nějaký nový pohled.
  • 00:22:18 -Marie Lukáčová
    se k videu dostala od malby.
  • 00:22:20 Plošný obraz jí byl málo,
    neuměl tolik vyprávět.
  • 00:22:24 Její filmy, na nichž často
    pracuje společně s Jakubem Ročkem
  • 00:22:27 jsou na pomezí sci-fi povídky
    a eseje.
  • 00:22:34 -Alma je adorační kiborg.
  • 00:22:36 Její vývojová řada nabízí
    automatické aktualizace
  • 00:22:40 každých 5 nanosekund,
    paměť 150 tisíc terabajtů
  • 00:22:44 a samovolné dobíjení
    pomocí solárních a větrných panelů.
  • 00:22:50 -Tady tohle video se jmenuje
    Antekurvece.
  • 00:22:52 A dělali jsme to
    spolu s Jakubem Ročkem
  • 00:22:55 na výstavu do České skalice
    do galerie Luxfer.
  • 00:22:58 A původně to vzniklo tak,
    že jsme si řekli,
  • 00:23:02 že uděláme takový souboj,
    že každý natočíme jedno svoje
  • 00:23:05 vlastní video na dané téma
    o gravitačních vlnách.
  • 00:23:09 -Almy tráví všechen svůj čas
  • 00:23:11 ve vymezeném prostranství
    určeném souřadnicemi.
  • 00:23:14 Jejich mechanika je samočinná,
    a tak se
  • 00:23:16 v naprogramovaném volném čase
    od 3. do 8. odpolední
  • 00:23:20 baví společenskými hrami.
  • 00:23:24 -Video se odehrává ve starých
    lázních, v Jánských koupelích.
  • 00:23:27 A já jsem si říkala, že by bylo fajn
    na tady to naroubovat
  • 00:23:31 nějaký příběh, který by vycházel
    z toho,
  • 00:23:34 že tam bylo někdy v minulosti
    nějaké tenisové centrum.
  • 00:23:38 Teďka už je ale nějaký krach
    společnosti, něco se stalo.
  • 00:23:42 A vlastně jediné,
    co na tom výcvikovém středisku
  • 00:23:44 zůstalo byli kiborgové,
  • 00:23:47 kteří tam měli nějakou roli
    společnic.
  • 00:23:50 A pořád, i přesto,
    že už je to nefunkční,
  • 00:23:52 tak tam plní ty úkoly,
    které tam mají.
  • 00:23:55 -Aniž by čas nad nimi strávený
    měl vliv na plynulou konverzaci.
  • 00:23:59 -Celá tady ta koláž nebo mixáž
    je podstatná proto,
  • 00:24:03 že i v současném životě se vlastně
    propojují dvě roviny -
  • 00:24:06 jak virtuální, tak reálná.
  • 00:24:08 A v podstatě už ta virtuální
    je mnohem důležitější,
  • 00:24:11 protože když člověk před 50 lety
    dělal nějaký soubor činností,
  • 00:24:14 tak vždycky na něj využíval
    buď jiná místa
  • 00:24:17 a nebo seděl, stál, ležel.
  • 00:24:20 A dneska je ten pohyb vlastně stejný
    a sedí před monitorem.
  • 00:24:22 A je vtažen do nějaké virtuální
    reality,
  • 00:24:25 která se bude akorát zvětšovat
    a vlastně si myslím,
  • 00:24:27 že potom převáží tu reálnou.
  • 00:24:30 -Snahy o udržení jednoty
    tady v mělčinách
  • 00:24:33 byly naprosto rozhodující
    v otázce lokálního vývoje.
  • 00:24:36 -Byl bych vděčný, drahá Mao Sun,
    kdybyste se pokusila
  • 00:24:40 rozvzpomenout nad dobu,
    v níž problémy spojené s oceánem
  • 00:24:43 byly záležitostí zelené politiky.
    Mysleli jsme si...
  • 00:24:46 -Když píšu povídku,
    vždycky v nějakém světě,
  • 00:24:49 který si vytvořím,
    nebo možná jsem si vytvořila jeden
  • 00:24:52 a do toho dávám své povídky,
  • 00:24:54 tak je vlastně vytvářím spolu s tím
    obrazem.
  • 00:24:56 Možná převažuje ten obraz,
    který se potom vrství
  • 00:24:59 a z něj potom vycházejí
    ta slova a věty.
  • 00:25:02 Proto je pro mě důležitější
    dělat video
  • 00:25:04 a nepsat jenom povídky
    nebo nevydat knihu.
  • 00:25:07 -Nesouhlasím s vámi.
    Ti, co zaujali naše místa
  • 00:25:10 nepojímají svět, ale stejně jako my
    utvářejí jeho obraz.
  • 00:25:15 -Tohle to je film, na kterém vlastně
    pracujeme s Kubou Ročkem.
  • 00:25:19 Jmenuje se Šedomodrá linie.
    Je to vlastně postapokalyptické
  • 00:25:23 filmové video o tom, že lidi
    jsou vyhnáni zpátky do moře,
  • 00:25:27 musejí se vrátit zpátky odkud
    přišli,
  • 00:25:31 protože už je obývají stroje.
  • 00:25:33 A různé organizace se baví o tom,
    co s tou situací udělají.
  • 00:25:36 A vlastně dojdou k tomu,
    že vyšlou 3 zástupce nebo 3 hrdiny,
  • 00:25:39 kteří musí dojít k bájné rostlině,
    která tady tu situaci vyřeší.
  • 00:25:44 A ti tři hrdinové jsou
    pes, člověk a stroj, neboli dron.
  • 00:25:50 A to video je založené na dialozích
    mezi těmito třemi entitami.
  • 00:25:56 A ty dialogy jsou vedené tak,
  • 00:25:59 že každý z nich je na stejné
    myšlenkové rovině.
  • 00:26:03 -Řekněte mi, kolik hlav jste musel
    ušlapat, abyste se sem dostal?
  • 00:26:08 -Ve všech videích, která děláme,
    je to, aby naše videa
  • 00:26:11 byla co nejvíc vizuální, aby byla
    nejlepší, nejpřívětivější
  • 00:26:15 a nejspektakulárnější pro toho
    diváka,
  • 00:26:17 aby ten samotný obraz měl slovo
    a aby mohl mluvit.
  • 00:26:21 A je pro nás důležité to,
    abychom si všechny ty záběry
  • 00:26:24 vytvořili sami, protože to je
    prostě vizuální stránka,
  • 00:26:28 kterou chceme mít pod kontrolou.
  • 00:26:31 -Přilétá pak k Fridrichovi
    pouze zřídka
  • 00:26:32 a opravdu jen málokdy se
    stalo,
  • 00:26:34 že by mu ten na jeho otázky
    odpověděl.
  • 00:26:37 Až jednou čekal na smluveném místě
    a prostě mu oznámil: Odcházím.
  • 00:26:58 -K nedožitým osmdesátinám
    Václava Havla
  • 00:27:00 se koná v těchto dnech
    řada akcí a událostí.
  • 00:27:03 Zajímavě pojatou výstavu
    k tomuto výročí
  • 00:27:06 připravilo museum Montanelli.
  • 00:27:08 Expozice Václava Bláhy
    je přitažlivá
  • 00:27:10 nejen autorovými obrazy,
    ale i celou koncepcí.
  • 00:27:23 -Výstava Václava Bláhy
    je iniciována na počest
  • 00:27:28 nedožitých narozenin
    pana prezidenta Václava Havla
  • 00:27:30 v rámci projektu Havel 80.
  • 00:27:34 Václav Bláha začínal svou tvorbu
    v 70. letech,
  • 00:27:38 v době největší totality.
  • 00:27:42 I na Václava Bláhu působila
    tato doba.
  • 00:27:45 A svědectvím toho
    je převážná část výstavy,
  • 00:27:50 kde jsme exponáty vypůjčili
    z Národní galerie,
  • 00:27:53 z Roudnice nad Labem
    a od privátních sběratelů.
  • 00:27:59 V té novější tvorbě
    je to potom jakési poselství
  • 00:28:02 nebo pomyslný rozhovor,
    který vede s Václavem Havlem
  • 00:28:06 o tom, co jsme udělali
    se získanou svobodou.
  • 00:28:16 -Ta doba byla silné téma.
    Ale na druhou stranu to silné téma
  • 00:28:21 bylo jako zase nebezpečný,
    protože člověka omezovalo,
  • 00:28:24 člověk se volně nerozvíjel,
    nerozvíjel svoji myšlenku,
  • 00:28:26 ale více se vymezoval oproti tomu,
    co mu vadilo.
  • 00:28:31 A já vlastně potom v pozdější době,
    kdy jsem se zabýval
  • 00:28:34 těmi vzkazy Václava Havla,
    tak to pro mě bylo dobrý v tom,
  • 00:28:37 že jsem si našel ten styčný bod
    v té minulosti,
  • 00:28:40 že jsem to nedělal jenom
    formálně,
  • 00:28:44 ale že jsem našel k té tvorbě
    důvod.
  • 00:28:46 A to bylo pro mě taky velmi
    prospěšné.
  • 00:28:51 Já bych asi poukázal
    na takový ty polohy
  • 00:28:53 z těch 80. let,
    který byly pro mě důležitý.
  • 00:28:56 A to bylo to osamocení vyjádřené
    figurami ve sprše,
  • 00:28:59 protože ta sprcha pro mě byl
    takový specifický prostor,
  • 00:29:02 ve kterém se člověk uzavřel.
  • 00:29:05 Měl v tom člověk pocit,
    že je sám ve svém světě
  • 00:29:08 a to, co je mimo, se ho netýká.
    Takže takové to odclonění se
  • 00:29:12 od stavu, který tady v té
    společnosti existoval.
  • 00:29:17 A tohle je ta druhá poloha,
    která už je vlastně z 80. let,
  • 00:29:22 kde pro mě bylo důležitý,
    že jsem míval pocit,
  • 00:29:25 že už jsme prefabrikáty
    společnosti,
  • 00:29:27 že vlastně žijeme
    v jakési nedodělané konstrukci
  • 00:29:30 a to společenské zřízení nás prostě
    prefabrikuje k obrazu svému
  • 00:29:34 a vznikají z nás jakési totemy,
    které se pohybují tou prázdnotou
  • 00:29:39 a uprostřed je ten obrovský
    skelet.
  • 00:29:44 Mě v té době nezajímal expresivní
    pohled té figury,
  • 00:29:46 já si myslím,
    že pro tu dobu bylo typický,
  • 00:29:49 jak se lidé potkávali.
  • 00:29:51 Jak je potkávaly sehnutý figury.
    A ta největší exprese
  • 00:29:54 pro mě byla právě v tom náklonu
    té figury.
  • 00:29:57 Takže jste vlastně nevěděli,
    jestli se zdvíhají
  • 00:30:00 a nebo jestli padají.
  • 00:30:02 Byl to takový ten pocit
    toho neustálého padání a zdvíhání.
  • 00:30:18 Já jsem byl vyzván,
    abych nějakým způsobem
  • 00:30:20 zhodnotil tu dobu,
    ve které jsem žil.
  • 00:30:23 A abych to zhodnotil v obrazech,
    kterým jsem říkal Vzkazy.
  • 00:30:26 A aby to bylo trochu navázaný
    na takovou dominantní osobnost
  • 00:30:29 celé té doby,
    kterou byl Václav Havel.
  • 00:30:32 První část je charakterizovaná
    pohybem figury,
  • 00:30:35 která nevíte, jestli se zdvíhá
    nebo jestli padá.
  • 00:30:39 A celým tím obrazem se posouvá
    škvíra,
  • 00:30:42 kde je jakýsi třetí element,
    který sleduje,
  • 00:30:45 co se před ním odehrává,
    a na pozadí toho obrazu
  • 00:30:48 je nějaký vyňatý text z jeho hry,
    který mě zaujal,
  • 00:30:52 nebo který mě inspiroval k tomu,
    co jsem zamýšlel.
  • 00:30:56 V té druhé části je dominantní
    kompozice 4 figur,
  • 00:31:02 které jsem dělával vždy,
    které se míjejí tím staveništěm
  • 00:31:07 nebo tou stavbou té společnosti.
  • 00:31:10 Opět za tím je nějaká myšlenka
    nebo text,
  • 00:31:13 který se váže k tomu tématu
    toho obrazu
  • 00:31:17 a který byl čerpán z jeho esejí
    nebo jeho dopisů
  • 00:31:21 tehdejšímu prezidentu Husákovi.
  • 00:31:25 Ta třetí část, ta už je porevoluční
    a je vlastně nejvíce rozervaná,
  • 00:31:29 protože to je takový ten
    rozpor mezi tou nadějí,
  • 00:31:33 kterou člověk měl,
    nebo takovým tím nadšením,
  • 00:31:36 které v něm bylo z té změny,
    která je
  • 00:31:38 a jakýmsi zklamáním z toho,
    jak se ta změna odehrává.
  • 00:31:41 Tady bylo čerpáno
    z takových esejí Václava Havla,
  • 00:31:45 kde se hodně mluví o paradoxu slov,
    o tom vztahu člověka ke společnosti,
  • 00:31:50 vztahu člověka k mocenským orgánům
    a zároveň je v tom ta rozervanost.
  • 00:31:55 Ta rozervanost je v tom hledání.
    Jako hledání něčeho,
  • 00:31:59 co je ztracený ve hmotě,
    v textu, v barevném chvění.
  • 00:32:16 Závěrečná část je víceméně
    už věnovaná jenom odkazu.
  • 00:32:20 A já jsem o tom dlouho přemýšlel,
    jak to udělat.
  • 00:32:23 A nakonec jsem si vzal to jeho
    nenáviděné a nebo obdivované
  • 00:32:28 "pravda a láska musí zvítězit
    nad lží a nenávistí".
  • 00:32:32 Udělal jsem jednoduchou věc,
    že jsem to napsal v 5 jazycích
  • 00:32:36 a použil jsem figuru,
    která odchází
  • 00:32:40 a zůstává po něm jen ten otisk.
    A vybral jsem
  • 00:32:45 ta 4 slova, která jsou:
    pravda, láska, lež a nenávist.
  • 00:32:53 Je to vlastně taková reflexe toho,
    že se mi Václav Havel
  • 00:32:58 začínal ztrácet v tom nánosu
    té životní všednosti.
  • 00:33:04 Ne, že by byl on všední,
  • 00:33:06 ale ta doba člověka už tak
    zahlcovala,
  • 00:33:08 že tím,
    jak on už odešel do ústraní,
  • 00:33:11 věnoval se opět tvorbě,
    tak jako někam zapadl,
  • 00:33:16 ale ta stopa, ten otisk jeho
    myšlenek a jeho činů tady zůstal.
  • 00:33:21 Snad aspoň v těch obrazech.
  • 00:33:33 -Pro podzimní sezónu
    připravila Leica Gallery Prague
  • 00:33:35 výstavu nazvanou
    Bílá místa slovenské fotografie.
  • 00:33:39 Mapuje práce studentů, kteří prošli
    fotografickými ateliéry
  • 00:33:42 jedné z nejvýraznějších postav
    v dějinách
  • 00:33:45 česko-slovenské inscenované
    fotografie.
  • 00:33:47 A sice profesorky
    Miloty Havránkové.
  • 00:33:51 Po velké retrospektivě,
  • 00:33:53 kterou loni uvedla
    Galerie hlavního města Prahy,
  • 00:33:55 mají teď diváci možnost
    poznat její
  • 00:33:58 inovativní formální i myšlenkové
    přístupy.
  • 00:34:00 Za více než 30 let pedagogické
    práce
  • 00:34:02 ovlivnila tato žena
    několik generací umělců.
  • 00:34:05 Mimo jiné i fotografy
    tzv. Slovenské nové vlny.
  • 00:34:10 SLOVENSKY: Já jsem končila
    v 69. vysokou školu na FAMU.
  • 00:34:15 A jako první absolventka FAMU
    jsem začala učit hned,
  • 00:34:19 jak jsem přišla do Bratislavy.
  • 00:34:21 V podstatě oni potřebovali pedagoga
    s vysokoškolským vzděláním
  • 00:34:25 na ŠUPce, předtím vysoká škola
    v Bratislavě neexistovala.
  • 00:34:29 Tak já jsem tam začala.
  • 00:34:31 Zavedla jsem úplně nový způsob
    myšlení.
  • 00:34:35 Čili jsem dávala takovou nějakou
    volnost,
  • 00:34:38 aby dělali takové fotografie,
    které si mohli vymýšlet.
  • 00:34:43 V podstatě by se dalo říct,
    že to byly takové první
  • 00:34:46 inscenované fotografie,
    malé příběhy,
  • 00:34:50 které jsme společně vytvářeli.
  • 00:34:54 Já jsem jim jeden rok třeba vůbec
    nedala fotoaparát do ruky.
  • 00:34:59 Ale vysvětlila jsem jim,
  • 00:35:01 že přes zvětšovák můžou vytvářet
    různé věci.
  • 00:35:04 A tím si oni tak ohmatávali
    tu fotografii.
  • 00:35:07 A potom, když už začali
    ten obraz vnímat,
  • 00:35:11 tak už dělali úplně jiné věci.
  • 00:35:15 Já jsem se hlavně snažila,
    aby měli takové svobodné myšlení.
  • 00:35:20 Aby byla ta fotka autentická
    v tom,
  • 00:35:25 aby se to foto génia z toho
    nějakým způsobem nevytratilo.
  • 00:35:29 Aby to bylo tak na půl cesty
    nějaké intuice,
  • 00:35:32 ale na druhé straně,
    aby to i mělo
  • 00:35:35 i nějaký koncept
    a nějakou myšlenku.
  • 00:35:38 A druhá věc, že skoro každý
    při té fotce vlastně zůstal,
  • 00:35:41 studoval u mě.
    Tak toto považuji
  • 00:35:45 za velmi dobrý výsledek,
    Že mě vlastně neopustil.
  • 00:35:51 Když si uvědomíme, jak dlouho
    trvalo, než lidé
  • 00:35:55 začali vůbec psát a dorozumívat se,
    tak já si myslím,
  • 00:35:58 že ta fotografie je někde úplně
    na začátku.
  • 00:36:01 Protože ona je velmi přístupná
    a vlastně ve výtvarné oblasti
  • 00:36:06 skoro neznáte jeden obor,
    kde by to nevyužívali.
  • 00:36:14 Tyto fotky jsou ještě analogové.
  • 00:36:17 A vybrala jsem tyto fotky
    jako osobnosti.
  • 00:36:22 Což je velmi zajímavé, že vlastně
    stejně jako jsou lidé osobnosti,
  • 00:36:26 tak i ta zvířata
    mají svoji vlastní osobnost
  • 00:36:31 a každé je úplně jiné.
  • 00:36:35 Tohle jsou ještě typické
    fotografie.
  • 00:36:38 Takové, které jsou ještě
  • 00:36:41 na přelomu toho analogu,
    ale už je to digital.
  • 00:36:44 Je to simulované, je vidět,
    že to není přirozené,
  • 00:36:47 protože to světlo jde z jiné
    strany.
  • 00:36:50 Čili oni jsou tam nakomponovaní.
  • 00:36:53 A vlastně šlo o to,
    že každý z nich
  • 00:36:56 je v nějakém svém světě
    a objevuje tu novou svobodu.
  • 00:37:04 Hned potom přišla doba
    takového toho feminismu,
  • 00:37:07 že ty ženy se najednou
    mobilizovaly.
  • 00:37:10 A tady jsem udělala takový
    koutek,
  • 00:37:14 jakým způsobem jsme se o to
    snažili
  • 00:37:17 a jak jsem se snažila,
    aby to oni fotograficky vyjádřili.
  • 00:37:34 Například tady ona udělala
    bílé na bílém.
  • 00:37:37 Taková dokonalost,
    že každá žena chce být dokonalá.
  • 00:37:41 A přitom fotí nějaké flaštičky,
    absurdní věci,
  • 00:37:44 ale v podstatě to je o tom.
  • 00:37:50 A tady například
    máte takové dvě fotografie,
  • 00:37:53 které jsou velmi jednoduché.
    A to je vlastně Rubikova kostka.
  • 00:37:56 Je to o tom systému,
    že dneska je někdy ten systém
  • 00:38:01 důležitější než ten sám člověk.
  • 00:38:04 Takže ona vyfotila Rubikovu kostku
    jako ten systém,
  • 00:38:08 který zná třeba ze školy,
    prostě je vymyšlený,
  • 00:38:12 ale v podstatě ji limituje.
  • 00:38:16 A tady to už je už například
    období,
  • 00:38:19 já teď působím v Bánské Bystrici,
  • 00:38:23 ale jsou to takové vstupy
    už úplně jiné,
  • 00:38:26 protože tato generace
    už je úplně jiná.
  • 00:38:29 Například tady vidíte -
    je to fotka, není to fotka.
  • 00:38:33 Je to fotka. Je to o světle.
  • 00:38:35 Ten student tam stojí,
    ale v podstatě se to světlo hýbá.
  • 00:38:42 Čili my stále řešíme tu situaci
    té fotografie.
  • 00:38:46 U mě to je vlastně všechno
    o fotografii.
  • 00:38:50 I ty věci, které tady vidíte,
    tak vlastně hovoří o tom,
  • 00:38:54 jak se vyvíjí fotografie,
    co je fotografie
  • 00:38:57 a kam spěje fotografie.
  • 00:39:00 Protože to je tak zvláštní fenomén,
    to je produkce,
  • 00:39:03 to je prostě obraz života.
  • 00:39:25 -Na začátku října
    zahájila Národní galerie
  • 00:39:27 v holešovickém Veletržním paláci
    bohatou podzimní výstavní sezónu
  • 00:39:31 plnou zajímavých projektů.
  • 00:39:33 My vám dnes představíme
    jednu z nejvýraznějších
  • 00:39:35 mladých umělkyň - Agniezku Polsku,
  • 00:39:38 která už více než 10 let
    působí v Berlíně.
  • 00:39:40 V Praze uvádí svůj nejnovější
    projekt - Já jsem ústa.
  • 00:39:47 -Je to film, v němž hrají hlavní
    roli velká ústa bez těla.
  • 00:39:54 Ta ústa hovoří a reprodukují text,
    který jsem napsala já sama
  • 00:39:57 a který popisuje
    jak akustické vlny,
  • 00:40:00 nebo lépe řečeno slova
    ve formě akustických vln,
  • 00:40:03 procházejí různými materiály,
    k nimž patří i tělo diváka.
  • 00:40:15 To dílo hovoří víceméně
    samo za sebe.
  • 00:40:19 Hlavním tématem je,
    řekla bych, způsob,
  • 00:40:22 jakým může umělec
    či umělecké dílo
  • 00:40:24 na diváka působit
    takto velmi fyzicky.
  • 00:40:35 Inspirací mi byl hlavně
    dramatický monolog
  • 00:40:38 Samuela Becketta nazvaný Ne Já.
  • 00:40:42 Vystupuje v něm herečka
    se začerněným obličejem.
  • 00:40:47 Jediné, co není černé -
    a je tedy vidět - jsou její rty.
  • 00:40:53 A na ty také míří jevištní
    světla.
  • 00:40:58 Na jevišti tudíž během celého
    představení
  • 00:41:00 vidíte jen jediné - její rty.
  • 00:41:03 Herečka hovoří velmi rychle,
    prostě jen chrlí slova.
  • 00:41:07 A ten nápad se rty bez těla
  • 00:41:10 mě inspiroval
    k vytvoření tohoto díla.
  • 00:41:33 Další inspirací mi byl
    internetový fenomén zvaný ASMR.
  • 00:41:38 Je to velká skupina lidí,
    kteří nahrávají
  • 00:41:41 určité druhy filmů na internet,
    na YouTube, a sledují je.
  • 00:41:47 Společným jmenovatelem těchto filmů
    je použití konkrétních technik,
  • 00:41:52 například hraní rolí
    nebo třeba šeptání
  • 00:41:56 či velmi tiché mluvení.
  • 00:41:59 Tyto techniky mají v hlavě diváka
    navodit určité pocity.
  • 00:42:02 Dalo by se to přirovnat
    k masáži mozku.
  • 00:42:06 A právě ty jsem v tomto filmu
    záměrně použila i já,
  • 00:42:09 aby to na diváka mělo
    ještě silnější účinek.
  • 00:42:17 -Agnieszka
    točí filmy a fotografuje.
  • 00:42:22 V podstatě používá materiál,
    který někde najde
  • 00:42:24 a ten přepracuje.
    A to tak, že daný obraz rozebere.
  • 00:42:29 Její práce vypovídá o paměti,
    o minulosti,
  • 00:42:32 o tom, jak ji vyložíte a čtete,
    a o vás.
  • 00:42:43 Velká a důležitá část jejích prací
    se věnuje
  • 00:42:46 sebevztažnosti v současném umění.
  • 00:42:50 Agnieszka se zamýšlí
    nad díly jiných umělců,
  • 00:42:52 která jsou materiálem pro dílo
    její.
  • 00:42:55 Svým způsobem zkoumá jejich vliv,
    důležitost
  • 00:42:57 a také některé možné úhly
    vnímání,
  • 00:43:00 které mohou být v mnoha případech
    zavádějící.
  • 00:43:04 Čteme-li slovo z minulosti,
    dopouštíme se při tom řady chyb,
  • 00:43:09 zejména u děl starých mistrů.
  • 00:43:15 -Inspiraci hodně hledám
    v historii umění,
  • 00:43:19 hodně mě inspirují historické
    postavy a osobnosti historie umění,
  • 00:43:24 třeba Jerzy Ludwinski,
    slavný polský teoretik,
  • 00:43:28 nebo Wlodzimierz Borowski.
  • 00:43:31 K umělcům, kteří mě ovlivnili
    opravdu hodně,
  • 00:43:34 patří třeba Lee Lozano
    nebo Charlotta Posenenska.
  • 00:43:41 Snažím se je také v některých svých
    dílech představit.
  • 00:43:44 No a kromě toho mě hodně zajímá
    věda,
  • 00:43:47 a tak o ní hodně čtu.
    A znalosti, které při tom získám,
  • 00:43:51 se pak snažím použít
    ve svých filmech.
  • 00:44:04 -Podle mne je v případě
    Agnieszky Polske
  • 00:44:08 velmi důležitý její zájem
    o minulost
  • 00:44:11 a obrazový materiál jako takový,
    o ontologickou situaci obrazu.
  • 00:44:15 K práci používá materiál,
    který někde najde.
  • 00:44:18 Třeba staré kalendáře z 30. let,
    z nichž udělá animaci či film.
  • 00:44:23 Od statického obrazu se tedy
    dostáváme k obrazu pohyblivému.
  • 00:44:30 Takže Agnieszka zkoumá
    přechod od statického obrazu
  • 00:44:33 k obrazu pohyblivému
    a animace jí k tomu pomáhá.
  • 00:44:37 Proto je toto propojení dvou
    odlišných disciplín velmi důležité
  • 00:44:40 a jeho výsledkem je velmi
    teatrální,
  • 00:44:42 nevšedně tajuplný prvek.
  • 00:44:45 A proto je podle mě opravdu
    důležité
  • 00:44:48 představit dílo, jako je tohle.
  • 00:44:50 Pomáhá nám totiž pochopit,
    jakou roli hraje
  • 00:44:54 obrazový materiál v současné
    společnosti.
  • 00:44:56 Pomáhá nám pochopit to nové
    vnímání,
  • 00:44:59 jehož je třeba,
    máme-li tyto obrazy umět pojmout.
  • 00:45:18 -Litomyšl je město doslova nabité
    uměleckými zážitky.
  • 00:45:21 Tenhle začíná už na nově
    zrekonstruovaném zámeckém návrší,
  • 00:45:25 při pohledu na piaristický chrám
    Nalezení sv. Kříže
  • 00:45:28 a tmavočervený poutač
    na výstavu s nápisem Tvář.
  • 00:45:34 Projdete kostelní lodí,
    která už sama stojí za návštěvu
  • 00:45:37 stejně jako skleněný sloup
    Václava Cíglera,
  • 00:45:39 rozkládající denní světlo
    na duhu.
  • 00:45:46 Pak sestoupíte dolů do prostoru
    krypty,
  • 00:45:48 kde se v naprostém tichu odehrává
    něco,
  • 00:45:50 co se nedá nazvat pouhým vystavením
    vzácného artefaktu,
  • 00:45:53 ale uměleckým počinem.
  • 00:45:55 Architekti Josef Pleskot
    a Norbert Schmidt
  • 00:45:58 tu vytvořili za pomoci scénografie,
    světel a zvuků
  • 00:46:01 zcela svébytný prostor,
    a to pro jediný předmět -
  • 00:46:05 tisíc let starou dřevěnou sošku,
    tzv. Madonu z Osíku,
  • 00:46:09 která byla objevena v pozůstalosti
  • 00:46:11 malířky Ludmily Jandové
    v Osíku u Litomyšle.
  • 00:46:15 -Madona jako taková existovala
    po desetiletí v naší knihovně,
  • 00:46:20 v naší domácnosti
    a měli jsme k ní úctu,
  • 00:46:22 ačkoliv jsme neměli nejmenší pojetí
    o jejím stáří.
  • 00:46:27 Měli jsme k ní úctu, protože je to
    zobrazení Panny Marie.
  • 00:46:31 Ale to, že se jedná o nejstarší
    dochovaný předmět tohoto typu
  • 00:46:37 na našem území
    určil až pan profesor Černý,
  • 00:46:39 který při náhodné návštěvě
    našeho depozitáře, řekl:
  • 00:46:43 Pokud bych mohl věnovat další část
    života
  • 00:46:45 studii tohoto předmětu,
    byl bych poctěn.
  • 00:46:50 -Celý koncept
    podtrhuje intimitu díla.
  • 00:46:53 Umožňuje návštěvníkům soustředit se
    na historický předmět,
  • 00:46:56 madonu, jejíž tvář se stává
    projekčním plátnem.
  • 00:47:00 Socha byla vyrobena z lipového
    dřeva a zatímco její tělo,
  • 00:47:03 včetně malého Ježíška na klíně,
    se zachovalo v dobrém stavu,
  • 00:47:06 o obličej přišla pravděpodobně
    za husitských válek.
  • 00:47:10 Cílem autorů nebyla
    pouhá modelace hlavy.
  • 00:47:13 Rozhodli se ztvárnit její podobu
    tak,
  • 00:47:16 aby podněcovala spiritualitu
  • 00:47:18 a návštěvníci s ní mohli
    komunikovat,
  • 00:47:20 jako tomu bývalo v době jejího
    vzniku.
  • 00:47:23 Josef Pleskot ji chtěl doslova
    znovu vdechnout život.
  • 00:47:27 -Neměl jsem vůbec představu,
    že bych tu hlavu dodělával já.
  • 00:47:31 Já jsem si myslel,
    že tu hlavu dodělá nějaký sochař.
  • 00:47:35 Nebo dokonce pak,
    když už jsme se domluvili,
  • 00:47:38 že Norbert bude kurátorem
    a pan profesor že bude kurátorem,
  • 00:47:43 tak jsme uvažovali o tom,
  • 00:47:46 že tu hlavu dotvoří někdo úplně
    jiný.
  • 00:47:51 -Tak od začátku bylo jasné,
    že to nemá být
  • 00:47:56 ta doslovná historická rekonstrukce
    té hlavičky.
  • 00:47:58 Nemá to být ta hlavička,
    jak to tenkrát vypadalo.
  • 00:48:00 Že to má být hlavička,
    nebo že to má být něco,
  • 00:48:03 co tu sochu znovu aktivuje,
    co do ní vloží život,
  • 00:48:07 co do ní vlastně vnese
    i ten současný rozměr.
  • 00:48:10 Tak s vědomím tohohle
    jsme přistupovali i tomuhle úkolu.
  • 00:48:19 -Mě ze zásady zajímá
    nějaké napojování se na tradici,
  • 00:48:24 napojování se na historii.
  • 00:48:27 Já svoji práci, tu architektonickou,
    docela chápu tak,
  • 00:48:30 že nechci se protivit té historii
    a naopak s ní chci
  • 00:48:36 nějakým způsobem souznít, navázat.
    A tu řeč dál rozvíjet.
  • 00:48:41 A teď se to najednou zdálo úplně
    nabíledni.
  • 00:48:45 Prostě středověký artefakt,
    kultovní předmět,
  • 00:48:50 kdoví jestli umělecký.
  • 00:48:53 Já dokonce si myslím,
    že spíš ani ne umělecký.
  • 00:48:56 Proto jsem se dal nakonec
    přesvědčit,
  • 00:48:59 že ta uměleckost zrodu toho díla
    nebyla primární věcí.
  • 00:49:05 Protože to byl archetypálně
  • 00:49:08 nebo bych řekl kánonicky vystavěný
    objekt.
  • 00:49:11 Ale celá ta věc je vlastně
    architektura.
  • 00:49:17 Já jsem nejdřív modeloval tu hlavu,
    ale pak, když jsem si uvědomil,
  • 00:49:20 že na ten pahýl nejde nic dát,
    že by to bylo až svatokrádežný,
  • 00:49:26 dokonce možná i umělecko-historicky,
    tak jsem říkal:
  • 00:49:33 Ne, to se musí udělat jinak.
  • 00:49:35 A celá práce na té modelaci
    se najednou změnila
  • 00:49:38 na tu jednoduchou stuhu,
    která vlastně vytvořila
  • 00:49:41 v těch samých proporcích tu hlavu
    s plochou naleštěnou,
  • 00:49:45 minimalistickou destičkou
    v duchu až památkářské přísnosti.
  • 00:49:50 Že ta nová intervence
    se té staré substance
  • 00:49:54 ani milimetrem nedotkne.
  • 00:50:30 Pak ještě ty zvuky,
    chuť to ještě něčím doplnit...
  • 00:50:36 No a hodil se velmi
    ten Norbertův nápad.
  • 00:50:42 -Oslovit Slavomíra Hořínku,
    současného skladatele,
  • 00:50:45 který nahrával zvuky v Jeruzalémě,
    v tom kostele,
  • 00:50:48 na tom místě, kde se narodila
    svatá Anna.
  • 00:50:51 Tak on ty zvuky transformoval
  • 00:50:54 do takového zvukového pásma,
    zvukové plochy.
  • 00:50:57 A ty tvoří takovou tichou harmonii,
    která se postupem v čase vyvíjí.
  • 00:51:05 Je to zase takové další zaklenutí
    toho prostoru.
  • 00:51:08 Nebo další vrstva, která pomáhá
    zintenzívnit ten požitek.
  • 00:51:12 Takže tady mě něco ozařuje,
    něco vnímám a něco taky slyším.
  • 00:51:18 -Bavilo tě to?
    -Strašně.
  • 00:51:20 A byl to úplně nejtěžší úkol,
    který jsem snad v životě dělal.
  • 00:51:26 Našich 52 minut je u konce.
  • 00:51:28 Přejeme vám hezký večer
    a těšíme se na vás opět za měsíc.
  • 00:51:40 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2016

Související