iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 9. 2011
23:30 na ČT24

1 2 3 4 5

1 hlas
2108
zhlédnutí

Před půlnocí

Dětský psychiatr Pavel Theiner: — Klíč k dětské duši

26 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Před půlnocí

  • 00:00:12 Hezký večer.
  • 00:00:13 Psychické poruchy,
    mentální anorexie, bulimie,
  • 00:00:17 problémy v sexuologické oblasti,
    hyperkinetické či úzkostné poruchy.
  • 00:00:22 S tím vším se denně setkává
    v praxi.
  • 00:00:24 Do ordinace za ním přicházejí
    rodiče, jejichž potomci se vymykají
  • 00:00:29 v některé oblasti normálu.
  • 00:00:31 Chování těchto dětí způsobuje
    problémy jim samým
  • 00:00:35 nebo jejich okolí
    a ony potřebují odbornou pomoc.
  • 00:00:39 Jeho pacienty jsou tedy děti.
  • 00:00:41 Pracuje jako vedoucí lékař
    dětského a dorostového oddělení
  • 00:00:45 Psychiatrické kliniky FN
    v Brně Bohunicích.
  • 00:00:48 Spolu s kolegy také zkoumá genetiku
    dětských psychických poruch.
  • 00:00:53 Svoje zkušenosti z praxe
    i z výzkumu předává studentům
  • 00:00:57 lékařské fakulty a zdravotním
    sestrám.
  • 00:00:59 Je autorem či spoluautorem mnoha
    odborných publikací a článků.
  • 00:01:04 Doktor Pavel Theiner, dobrý večer.
  • 00:01:06 - Dobrý večer.
  • 00:01:08 - Pane doktore, vystudoval jste
    všeobecné lékařství.
  • 00:01:11 Postgraduál jste zaměřil
    na psychiatrii.
  • 00:01:14 Čím vás ta oblast zaujala?
  • 00:01:18 - Já jsem se na to specializovat
    nechtěl.
  • 00:01:22 Pak jsem se dostal k zajímavé
    učebnici a začalo mě to zajímat.
  • 00:01:35 Pak jsem získal místo a tak se to
    vyvíjelo.
  • 00:01:43 - Proč dětská psychiatrie?
  • 00:01:49 - Moje maminka je pediatr.
  • 00:01:55 A ona vždy ochotně pomáhala,
    i když lidé volali v noci.
  • 00:02:01 To jsem nechtěl.
  • 00:02:03 Potom, když jsem nastupoval na
    psychiatrii, jsem si říkal,
  • 00:02:07 že je dobré se na něco
    specializovat.
  • 00:02:17 - Říká se, že je každý postižen
    svým povoláním.
  • 00:02:23 Díváte se třeba na děti,
    když jdete nakupovat?
  • 00:02:38 - Když sleduji některé rodiče,
    říkám si, že je dobré,
  • 00:02:46 jak je vychovávají.
  • 00:02:50 Naopak někdy na oddělení máme
    pocit, že je to s dětskou populací
  • 00:02:57 špatné.
  • 00:03:05 Vidět normální děti je pro mě
    balzám.
  • 00:03:09 - A říkáte si někdy, že by vás měli
    navštívit rodiče?
  • 00:03:15 - To určitě ano.
  • 00:03:19 Dětská psychiatrie je hodně
    o vztazích rodičů a dětí.
  • 00:03:26 Je málo biologických onemocnění.
  • 00:03:29 Většina problémů vzniká ve vztazích
    a rodiče na tom mají vinu.
  • 00:03:52 - Dá se posoudit, podle toho, s čím
    k vám děti chodí nejčastěji,
  • 00:03:59 které nemoci jsou nejčastější?
  • 00:04:04 Nebo to může být zkreslené?
  • 00:04:15 - Trošku je náš vzorek zkreslený.
  • 00:04:19 Na oddělení se dostávají děti,
    kterým nestačí ambulantní léčba.
  • 00:04:27 Ta situace v ambulanci je jiná.
  • 00:04:31 Perspektiva je veselejší.
  • 00:04:38 Většinou je u nás krátký pobyt je
    pro ty nejtěžší případy.
  • 00:04:47 Nejčastější jsou poruchy příjmu
    potravy a chování.
  • 00:05:03 - Tedy to jsou nejčastější
    problémy.
  • 00:05:11 Co se týče hyperkynetických poruch,
    takové děti mají poruchu
  • 00:05:19 pozornosti, jsou hyperaktivní.
  • 00:05:23 Ale dnes se to říká každému
    druhému dítěti.
  • 00:05:28 Označují se tak aktivní
    a energické děti.
  • 00:05:33 Jak rodič pozná, že má jeho dítě
    opravdu poruchu?
  • 00:05:39 - Rodič to obtížně pozná.
  • 00:05:46 Neexistuje specifický příznak.
  • 00:05:53 Pokud má pocit, že je dítě nadměrně
    živé a nesoustředí se, je dobré se
  • 00:06:03 poradit s odborníkem.
  • 00:06:10 Ten dokáže srovnat.
  • 00:06:27 Když má rodič pocit z nadměrné
    živosti a celá rodina je nešťastná,
  • 00:06:39 to jsou varovné příznaky.
  • 00:06:54 - Mohou leccos rozpoznat také
    učitelé.
  • 00:07:02 Měl by tedy rodič, pokud ho pedagog
    upozorní, vyhledat pomoc?
  • 00:07:15 - Je to svobodná volba a nikdo
    rodiče nemůže do ničeho nutit.
  • 00:07:22 Ale pedagogové jsou většinou dobří
    diagnostici a dokáží to rozpoznat.
  • 00:07:29 Jsou proškoleni a mají cit to
    poznat, těch dětí je řada.
  • 00:07:35 Co už je nad rámec.
  • 00:07:42 Rodič by tu informaci měl dobře
    zvážit.
  • 00:07:49 Je to pro dítě prospěšné.
  • 00:07:52 - Tato porucha se projevuje
    v ranném věku.
  • 00:07:58 Lze s tím něco dělat, aby i dítě
    mělo už ve škole menší problémy?
  • 00:08:15 - Všechny duševní poruchy se
    vývojem času mění.
  • 00:08:20 Sice v mateřské škole jsou děti
    hodně živé, mají období vzdoru.
  • 00:08:34 Většinou v mateřské škole to rodiče
    nechávají být, že to patří
  • 00:08:39 k dětství.
  • 00:08:41 Až s nástupem do školy, kdy jsou
    na dítě kladeny požadavky,
  • 00:08:47 aby dodržovalo nějaká pravidla,
    se ta porucha projeví.
  • 00:08:52 Některé případy jsou rozpoznatelné
    už ve školce a většinou se nedá
  • 00:09:02 zabránit tomu, aby ty problémy
    pak ve škole byly.
  • 00:09:08 Nicméně už všichni vědí,
    že ty problémy nastanou
  • 00:09:13 a jsou připraveni.
  • 00:09:15 Je připraven učitel a rodiče,
    a ta porucha pak nemá nepříjemné
  • 00:09:24 sociální důsledky.
  • 00:09:29 - Tato porucha postihuje 5 až 7 %
    dětí, nejčastěji chlapců.
  • 00:09:35 Proč to tak je?
    Nakolik hraje roli genetika?
  • 00:09:44 - 75 % je dáno geneticky.
  • 00:09:53 Dřív se myslelo, že je to až 10x
    častější u chlapců.
  • 00:10:00 Postupně se ukázalo, že rozdíl není
    tak velký.
  • 00:10:05 Příznaky jsou rozdílné.
  • 00:10:12 U dívek je to nepozornost,
    u chlapců hyperaktivita
  • 00:10:17 a impulzivita.
  • 00:10:19 Chlapci víc zlobí a jsou
    nápadnější.
  • 00:10:23 Dívky se nesoustředí a mají jen
    horší prospěch.
  • 00:10:30 Když se dělají výzkumy na populaci,
    tam se ukazuje, že počet dívek
  • 00:10:39 i chlapců je velmi blízký.
  • 00:10:43 Zvlášť nápadné je to tam, kde je
    hyperaktivní chlapec.
  • 00:10:50 Ptáme se, zda má sestry
    a jaké mají známky ve škole.
  • 00:11:11 - Jaká je léčba této poruchy?
  • 00:11:15 Dočetla jsem se, že 50 % přetrvává
    do dospělosti.
  • 00:11:20 - Dřív se říkalo vydržte
    do puberty.
  • 00:11:23 Dítě z toho vyroste.
  • 00:11:27 Dnes víme, že tak optimistické to
    není a více než 60 % přetrvá
  • 00:11:33 do dospělosti.
  • 00:11:37 My s tím zacházíme jako
    celoživotním problémem.
  • 00:11:43 Je úžasné, jak mozek dokáže na
    různé deficity se přizpůsobit.
  • 00:11:49 V dětství si vytváří pomocné
    mechanismy, jak to zvládat.
  • 00:11:57 Většina lidí se s tím nějak srovná.
  • 00:12:01 Dospělí se třeba problémovým
    situacím vyhýbají a mohou být
  • 00:12:06 úspěšní.
  • 00:12:10 Ale když takový člověk třeba musí
    jít na nějaký vzdělávací kurz,
  • 00:12:17 ty příznaky se opět projeví.
  • 00:12:22 - A jak je to tedy s léčbou?
  • 00:12:24 Jsou nějaké léky?
  • 00:12:29 - To je zajímavá porucha, máme na
    ni léky a mají nejvyšší účinnost.
  • 00:12:42 Ta lékové léčba se nabízí.
  • 00:12:46 Ale je to za cenu toho,
    že dítě dlouhodobě užívá léky.
  • 00:12:52 Jakmile se vysadí,
    znovu se to projeví.
  • 00:12:56 Ten lék neléčí, jen upravuje
    příznaky.
  • 00:13:02 Dnes je velký administrativní
    problém.
  • 00:13:09 Tím, jak dítě v 18 letech přechází
    psychiatrovi pro dospělé,
  • 00:13:15 kteří tuto poruchu neznají
    a dostává se do jiných diagnóz.
  • 00:13:22 Najednou se třeba stává psychopatem
    a nikdo ho nechce léčit,
  • 00:13:28 protože ta léčba je obtížná.
  • 00:13:33 Přitom ty léky jsou stejně účinné
    u dětí i u dospělých,
  • 00:13:40 ale dají se jen obtížně předepsat,
    jsou různá omezení.
  • 00:13:46 Ti lidé jsou pak bezprizorní.
  • 00:13:50 V USA už ale léčí i dospělé.
  • 00:13:54 To je jedna z možností.
  • 00:13:58 V každém stádiu stojí za to
    vyzkoušet různé terapie,
  • 00:14:02 práci s rodiči a podobně.
  • 00:14:06 Učíme rodiče, jak reagovat na různé
    příznaky, za co dítě může
  • 00:14:13 a za co nemá cenu ho kárat.
  • 00:14:17 Později ho učíme nakládat s těmi
    problémy.
  • 00:14:22 Když se nemůžeš soustředit, zaveď
    si deníček.
  • 00:14:27 Když se nemůžeš učit z knih,
    nahrávej si to.
  • 00:14:31 - Dalším problémem, který ale
    postihuje více dívky,
  • 00:14:36 je porucha příjmu potravy.
  • 00:14:43 Jaký je přístup k poruše
    za posledních 10 let?
  • 00:14:54 - Dříve se říkalo, že se to týká
    dívek jakoby z lepších rodin.
  • 00:14:59 - Kde jsou na ně kladeny vyšší
    nároky?
  • 00:15:05 - Ano.
  • 00:15:08 Zdá se, že v posledních letech se
    toto ztrácí.
  • 00:15:15 - Změnila se skupina těch
    postižených dívek?
  • 00:15:27 - Myslím, že se mění ta skupina
    a ten tlak je především sociální.
  • 00:15:32 Jak jsme říkali, že u předešlé
    poruchy je to genetické,
  • 00:15:38 tady je to sociální.
  • 00:15:45 Je velký tlak, jak má vypadat
    ženská postava.
  • 00:15:52 Ten je pak podporován např.
    panenkami Barbie.
  • 00:16:01 Podle odborníků jedna z nejhorších
    věcí, jak má postava vypadat.
  • 00:16:07 Některé dívky to mohou dotáhnout do
    takového smutného konce.
  • 00:16:16 - Je tedy možné, že v dobré rodině,
    kde není nic tabuizováno,
  • 00:16:28 se vyvine dívka trpící anorexií?
  • 00:16:40 - Přesto, že ty rodinné faktory
    jsou důležité, se to může objevit
  • 00:16:46 i v dobře fungující rodině.
  • 00:16:52 Ale ta šance na uzdravení je mnohem
    vyšší.
  • 00:16:58 - Nakolik jste úspěšní v léčbě této
    poruchy?
  • 00:17:05 - To je bolavý bod.
  • 00:17:09 Pobyt na oddělení trvá 6 až 8
    týdnů.
  • 00:17:16 Sice se něco změní, ale nevyléčí.
  • 00:17:21 Pak je léčba ambulantní.
  • 00:17:26 A kolegyně říkají tak rok až dva,
    a pak vidíme výsledky.
  • 00:17:32 Třeba až za rok se ta dívka
    uzdraví.
  • 00:17:39 Že váha a jídlo nejsou nic než váha
    a jídlo.
  • 00:17:45 - Vy se zabýváte i oblastí
    sexuálních poruch u dětí.
  • 00:17:53 Je dobré se poradit s odborníkem,
    když jako rodič mám pocit,
  • 00:17:59 že něco není normální?
  • 00:18:08 - Tady je to víc o rodičích.
  • 00:18:14 Lidská sexualita je téma,
    o kterém se moc nemluví.
  • 00:18:19 Spíš ve smyslu zneužívání dětí.
  • 00:18:23 Ale i ony mají svůj vývoj,
    mají různé projevy.
  • 00:18:28 Někdy hodně bouřlivé.
  • 00:18:33 Je dobré, když se přijde rodič
    poradit.
  • 00:18:38 Někdy s hrůzou volá, co se děje
    s jeho dítětem.
  • 00:18:44 Tak mu řeknu přijďte,
    popovídáme si, co je normální.
  • 00:18:50 - Co je tedy normální v tom věku
    od tří do šesti let?
  • 00:18:58 Že si děti třeba ukazují a
    osahávají pohlavní orgány?
  • 00:19:09 - Ano, to je zcela přirozené.
  • 00:19:15 Je to poznávací věc, není ovlivněná
    hormony.
  • 00:19:22 Děti zkouší vše.
  • 00:19:28 Tady je úloha dospělých, aby tomu
    dali hranice a nepromítali do toho
  • 00:19:43 svoje sexuální normy.
  • 00:19:49 U dětí je to úplně jiné.
  • 00:19:52 Je to pro ně jen příjemné
    objevování.
  • 00:20:01 - Může být v tomto věku už nějaká
    deviace?
  • 00:20:06 - V tomto věku před začátkem
    puberty se deviace nepozná.
  • 00:20:13 Jsou náznaky, ale když se toho dítě
    dopouští opakovaně, sledujeme ho.
  • 00:20:27 V tomto věku ale můžeme poznat
    problém s identitou,
  • 00:20:37 tedy budoucí transsexuály.
  • 00:20:40 Že se chovají jinak, než by
    příslušelo jeho pohlaví.
  • 00:20:46 Ale může se to zase změnit.
  • 00:20:52 - Takže když si chlapeček bere
    maminčiny lodičky a sukni,
  • 00:21:00 nemusí mír rodiče obavy?
  • 00:21:04 - Ne.
  • 00:21:06 - Jsou nějaké varovné příznaky
    v období staršího dítěte,
  • 00:21:11 kterých by si rodiče mohli
    všimnout?
  • 00:21:15 Např. agresivita k dětem, zvířatům,
    pomočování třeba v 9 letech,
  • 00:21:23 že to může být pomocné
    pro budoucí deviaci?
  • 00:21:31 - Agresivní chování je vždy
    problém.
  • 00:21:38 Zase se musí poznat, co je
    normální.
  • 00:21:45 Někdy chlapci osahávají o
    okoukávají holky pod sukýnky.
  • 00:21:50 Ale někdo, kdo je tím iniciátorem,
    tam může být problém.
  • 00:21:57 Když je tam agrese a je to násilné.
  • 00:22:02 V pubertě jsou to varovné signály.
  • 00:22:06 - Je možné docílit toho, aby se
    u těch postižených dětí vyvíjela
  • 00:22:18 ta sexualita podobně,
    jako u zdravých?
  • 00:22:30 - Podle těch dnešních teorií
    sexuální orientace vzniká
  • 00:22:37 ještě v nitroděložním vývoji.
  • 00:22:41 Přístupem tedy být ovlivněny
    nemohou.
  • 00:22:44 Ale spousta těch věcí může být
    ovlivněna tak, že ten člověk se
  • 00:22:52 v blízkém okolí může cítit bezpečně
    a může o tom mluvit.
  • 00:22:58 Např. že by mohl někomu ublížit
    nebo ho přitahují děti.
  • 00:23:04 Největší problém je,
    že to nemá komu říct.
  • 00:23:09 Otevřená sexuální výchova ano.
  • 00:23:13 Vždy se diskutuje o tom, zda
    s dětmi mluvit o deviacích.
  • 00:23:19 Myslím, že ano.
  • 00:23:24 Pokud se někdo vyvíjí jinak, je
    dobře, když může přijít za rodičem
  • 00:23:30 a popovídat si o tom.
  • 00:23:35 Pokud je ten přístup aktivní
    a mluví se i o těchto menšinách
  • 00:23:42 odmítavě, to dítě nebude mít
    odvahu nikdy přijít.
  • 00:23:50 - Pane doktore, ordinace dětského
    psychiatra jsou údajně
  • 00:23:57 těžko dostupné.
  • 00:24:00 Někdy musí rodiče cestovat
    až 50 km, nedostatek jich je
  • 00:24:07 na Vysočině, v Moravskoslezském
    kraji a v severních Čechách.
  • 00:24:14 Přitom pomoc potřebuje až každé
    desáté dítě.
  • 00:24:18 Sledujete to?
  • 00:24:26 - Každé desáté dítě by asi mohlo
    navštívit.
  • 00:24:34 Nepotřebuje ale dlouhodobou péči.
  • 00:24:38 Ale dětských psychiatrů je málo,
    mnoho odchází do důchodu.
  • 00:24:45 Čekací doby jsou dlouhé.
  • 00:24:51 V Brně třeba 2 až 3 měsíce.
  • 00:24:58 Někdy i v Praze až 1 rok.
  • 00:25:06 - Doufejme, že vás bude více
    a pacientů méně.
  • 00:25:10 Děkuji, že jste přišel.
  • 00:25:13 - Děkuji za pozvání.
  • 00:25:15 - Mým hostem byl doktor
    Pavel Theiner.
  • 00:25:18 Děkuji Vám za rozhovor.
  • 00:25:21 A vám, milí diváci,
    díky za pozornost a dobrou noc.
  • 00:25:23 Skryté titulky:
    K. Schwarzová, Česká televize 2011
  • 00:25:25 .

Související