iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
9. 11. 2008
18:31 na ČT24

1 2 3 4 5

44 hlasů
9874
zhlédnutí

Planeta Věda

Ovládne člověk Klima?

22 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:25 Dobrý den.
    Je tady další PLANETA VĚDA.
  • 00:00:28 Velkým tématem současnosti je
    v médiích globální oteplování.
  • 00:00:32 My se ale dnes na klima a na počasí
    podíváme z trochu jiného pohledu.
  • 00:00:36 Moderní věda dokáže téměř zázraky -
    třeba zamezit dešti
  • 00:00:40 nebo odvrátit krupobití.
  • 00:00:41 V krajním případě by se vědci možná
    pokusili i speciálním zásahem
  • 00:00:45 do atmosféry zastavit
    postupující oteplování.
  • 00:00:48 Vše samozřejmě nese určitá rizika.
    I o nich si dnes budeme povídat.
  • 00:00:53 Teď už je tady naše první reportáž.
  • 00:00:57 "Poručíme větru, dešti...Ş, zpívalo
    se v jedné budovatelské písni.
  • 00:01:01 Jakoby si z ní vzali inspiraci
    pořadatelé letních olympijských
  • 00:01:05 her v Pekingu.
  • 00:01:07 Perfektně nacvičený zahajovací
    ceremoniál už mohl pokazit
  • 00:01:10 jedině déšť, a tak se
    čínská vláda rozhodla
  • 00:01:13 udělat preventivní opatření.
  • 00:01:15 Uvádí se, že bylo vypáleno
    asi 1 100 raket do oblačných pásů,
  • 00:01:21 které se blížily k olympijskému
    stadionu. K dešti nedošlo.
  • 00:01:25 Některé agentury uvádějí,
    že v Pekingu bylo
  • 00:01:29 zaznamenáno lehké sněžení.
  • 00:01:32 Meteorologická měření udávají,
    že v okolí Pekingu byly
  • 00:01:36 zaznamenány výrazné srážkové úhrny.
  • 00:01:40 Jedno je tedy jisté,
    nad stadionem nezapršelo.
  • 00:01:43 Jestli to bylo díky zásahu,
    se ale nedá na 100 % říct.
  • 00:01:47 Čína není jediná, kdo takové
    ovlivňování počasí provádí.
  • 00:01:51 Ve 40. letech s tím začali
    Američané a dnes se počasí běžně
  • 00:01:55 vylepšuje v Evropě i jinde.
  • 00:01:57 Chceme buď vyvolat srážky
    nebo rozpustit oblačnost
  • 00:02:01 nebo také třeba potlačit vývoj
    krup v oblacích.
  • 00:02:07 To vše činíme souborem postupů,
    které se označují
  • 00:02:10 jako umělá infekce oblaků.
  • 00:02:15 Do mraků, které je potřeba
    rozpustit nebo vypršet, se ze země
  • 00:02:19 dopravují mikroskopické částice
    chemických látek, které nastartují
  • 00:02:24 reakce se žádoucím účinkem.
  • 00:02:28 Ty částice tam dopravujeme
    třeba letecky.
  • 00:02:31 To znamená, že na křídlech letedel
    jsou generátory, které se zapnou,
  • 00:02:36 hoří, produkují kouř.
  • 00:02:38 A ten kouř, to jsou ty
    mikroskopické částice.
  • 00:02:41 Nebo tam dopravujeme částice
    raketami země - vzduch
  • 00:02:44 nebo dělostřeleckými náboji,
    které vystřelujeme do horních
  • 00:02:48 partií oblaků a tam po explozi musí
    vyprodukovat velké množství částic.
  • 00:02:53 A konečně nejjednodušším způsobem,
    ale nejméně účinným,
  • 00:02:56 a to jsou pozemní generátory.
  • 00:02:58 Mraky se infikují různými
    chemickými látkami s odlišnými
  • 00:03:02 účinky. Někdy se z letadel mraky
    jakoby práškují jodidem stříbrným.
  • 00:03:06 Díky němu se v oblaku, který
    obsahuje pouze kapalnou vodu,
  • 00:03:10 začnou vytvářet ledové krystalky.
  • 00:03:13 Jodid stříbrný má totiž podobnou
    strukturu jako led.
  • 00:03:16 Drobné částečky ledu fungují jako
    zárodky větších dešťových kapek.
  • 00:03:20 Zásah tak způsobí,
    že se mrak vyprší dřív.
  • 00:03:23 Jako urychlovač deště funguje
    i obyčejná kuchyňská sůl -
  • 00:03:27 chlorid sodný - nebo taky
    granule suchého ledu.
  • 00:03:30 Při rozptylování granulí suchého
    ledu, zpravidla z letadla,
  • 00:03:34 se částice vypařují a v okolí,
    kde vypadávají nebo propadávají,
  • 00:03:38 tak ochlazují vzduch.
  • 00:03:44 Vzduch už předtím obsahoval
    určité přirozené aerosolové
  • 00:03:48 částice, které ovšem byly neúčinné.
  • 00:03:50 Při ochlazení se tyto částice
    stávají účinnými a přirozená jádra
  • 00:03:54 fungují jako jádra umělá.
  • 00:03:57 V dnešní době se už vyrábějí
    i komerční přístroje na ovlivňování
  • 00:04:01 některých meteorologických jevů.
  • 00:04:03 Např. speciální zvuková děla,
    která mají zamezit vzniku krup.
  • 00:04:07 Dvě taková si pořídili třeba sadaři
    v Piešťanech na Slovensku,
  • 00:04:11 aby svou úrodu ochránili
    před zkázou v podobě
  • 00:04:14 ledových kuliček z nebe.
  • 00:04:16 Je to generátor zvuku, který vynáší
    do ovzduší acetylenovou směs.
  • 00:04:23 Acetylenová směs je výrazně hořlavá
    a výbušná, a tím, že se dostane
  • 00:04:28 do bouřkového mraku, tak naruší
    cirkulační poměry v tom mraku.
  • 00:04:32 Tzn., že bouřkové kroupy, které
    se tam vytvářejí, se takovýmto
  • 00:04:36 způsobem už v zárodku likvidují.
  • 00:04:39 Tím se chrání ovocné stromy,
    aby nedošlo k poškození.
  • 00:04:43 Sadaři tvrdí, že generátor
    úrodu ochrání, ale bydlet
  • 00:04:47 v jeho blízkosti se nedá.
  • 00:04:50 - RÁNA A HUKOT -
  • 00:04:53 Na to, aby byl úspěšný,
    musí každých 6 sekund vystřelit
  • 00:04:57 tuto zápalnou směs do oblaků
    a střílí se asi 20 minut.
  • 00:05:02 Dělá to velký hluk.
  • 00:05:05 Už naši předci se nepříznivé počasí
    snažili přelstít.
  • 00:05:09 Například Marie Terezie vydala
    v roce 1760 nařízení,
  • 00:05:12 které přikazovalo před blížící se
    bouřkou zvonit na zvony.
  • 00:05:17 Já už vítám ve studiu pana Pavla
    Jungwirtha z Ústavu organické
  • 00:05:21 -chemie a biochemie AV. Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:05:24 Kdy se vlastně lidé začali
    pokoušet ovlivňovat počasí
  • 00:05:28 a s jakými výsledky?
  • 00:05:30 Takové to úsměvné "poručíme deštiŞ,
    větruŞ, to jdeme zpátky
  • 00:05:35 do poloviny minulého století.
  • 00:05:37 Zajímavé je, že to zkoušeli
    jak Sověti, tak Američané.
  • 00:05:41 Dneska jsme viděli, jak to dělali
    i Číňané, a je to trošku
  • 00:05:44 v tom budovatelském duchu.
  • 00:05:46 Jsou nějaké příklady,
    kdy se to třeba nepovedlo?
  • 00:05:49 Takový ten mimoděk příklad, co se
    nepovedl, je třeba vyschlé Aralské
  • 00:05:54 jezero, kdy se Sověti pokoušeli
    zavlažovat tu poušť a pěstovat
  • 00:05:58 bavlnu, ale nedošlo jim,
    že při tom vyschne celé jezero.
  • 00:06:01 Kam se to posunulo dneska?
  • 00:06:03 Uvažují stále vědci o možnostech,
    že by manipulovali s počasím?
  • 00:06:07 Dneska nám trochu zmrzl úsměv
    na rtech, protože vidíme,
  • 00:06:11 jak se mění klima,
    jak se planeta otepluje.
  • 00:06:14 Protože to oteplení v určitých
    katastrofických scénářích může být
  • 00:06:18 velmi dramatické, může ovlivnit
    životy mnoha milionů lidí,
  • 00:06:22 tak vědci začínají uvažovat
    i o takových krizových scénářích.
  • 00:06:26 Co by se dalo udělat, kdyby se to
    oteplení vymklo z rukou,
  • 00:06:30 abychom to rychle mohli pozastavit,
    zvrátit, vrátit se k bodu nula.
  • 00:06:34 -Jsou tam nějaká úskalí?
    -Jsou tam velká úskalí.
  • 00:06:37 Tam je základní filozofický
    problém, že z planety,
  • 00:06:40 která funguje sama o sobě,
    se dostaneme k planetě, která nám
  • 00:06:44 bude připomínat pacienta
    na hadičkách v nemocnici.
  • 00:06:48 Budeme muset tu ubrat,
    tu přidat lék.
  • 00:06:50 Pak budeme asi s láskou vzpomínat
    na doby, kdy Země fungovala sama.
  • 00:06:55 Olympijský ceremoniál bez deště je
    jedna věc, pojďme teď ale uvažovat
  • 00:06:59 ve větších měřítcích.
  • 00:07:01 Co kdyby vědci vymysleli prášek,
    který by zastavil globální
  • 00:07:04 oteplování, bez nutnosti snižovat
    emise skleníkových plynů.
  • 00:07:08 I takové úvahy se už objevily.
  • 00:07:12 Téměř každá lidská činnost dneška
    přispívá k produkci skleníkových
  • 00:07:17 plynů - doprava, topení fosilními
    palivy, elektřina z tepelných
  • 00:07:21 elektráren, průmyslová výroba.
  • 00:07:23 Téměř nikdo na světě se vymožeností
    moderní civilizace nechce zříct.
  • 00:07:27 Objevují se proto
    nejrůznější teorie.
  • 00:07:30 Co třeba pěstovat v mořích
    speciální plankton,
  • 00:07:33 který by pohlcoval přebytečný
    kysličník uhličitý?
  • 00:07:36 Plankton by uhynul
    a klesl na dno moře, kde by
  • 00:07:39 nebezpečný plyn zakonzervoval.
  • 00:07:41 Ještě obvyklejší je myšlenka využít
    k ovlivňování klimatu vlastností
  • 00:07:46 aerosolů - mikroskopických
    pevných částic v atmosféře.
  • 00:07:51 Aerosol je suspenze tuhých
    a kapalných částic ve vzduchu.
  • 00:07:54 Jsou to částice, které jsou
    ve vzduchu jakoby zavěšené,
  • 00:07:58 které nesedimentují dostatečně
    rychle k zemi, takže vydrží
  • 00:08:02 v atmosféře dlouhou dobu.
  • 00:08:04 Např. v troposféře, v té spodní
    vrstvě atmosféry do 10 km,
  • 00:08:07 vydrží několik dní až týden.
  • 00:08:09 Může to být přidané z přírody.
  • 00:08:13 Představte si třeba sopečný výbuch,
    kdy se spousta částic té sopky
  • 00:08:17 dostane do atmosféry.
  • 00:08:19 Jsou to částice, které se tam
    dostávají z mořské vody,
  • 00:08:23 aerosoly mořské vody.
  • 00:08:24 A pak jsou tam částice, které tam
    přidáváme industriální činností -
  • 00:08:29 z továren, z elektráren, z aut.
  • 00:08:31 Právě příklady sopečných výbuchů
    z minulosti prokázaly
  • 00:08:34 jeden zvláštní efekt aerosolů.
  • 00:08:36 Částice, které se dostanou
    do horních vrstev atmosféry,
  • 00:08:40 odrážejí sluneční záření
    zpátky do vesmíru.
  • 00:08:43 Čím míň paprsků na zemský
    povrch pronikne,
  • 00:08:45 tím míň se planeta ohřívá.
  • 00:08:47 Když vybuchne nějaké velká sopka,
    to se ví už z historie,
  • 00:08:51 tak následuje třeba několik let
    poté ochlazení, zima,
  • 00:08:54 hladomor, neúroda.
  • 00:08:56 Účinek aerosolů v atmosféře
    je tedy přesně opačný
  • 00:09:00 než působení skleníkových plynů.
  • 00:09:02 Nabízí se proto myšlenka tak trochu
    z oblasti science fiction -
  • 00:09:06 vyvážit emise skleníkový plynů
    množstvím pevných částic.
  • 00:09:11 Zatím je to ve stádiu počítačových
    modelů a je to trošku scifi.
  • 00:09:15 V principu by se daly do atmosféry
    vystřelit rakety, které by se tam
  • 00:09:20 rozpadly a vypustily by spoustu
    takových částic,
  • 00:09:23 jako by se imitoval sopečný výbuch.
  • 00:09:25 Ve stratosféře ty částice
    vydrží rok, dva roky,
  • 00:09:28 mohly by přispívat k té odrazivosti
    a jako by se vyrušil
  • 00:09:32 efekt skleníkových plynů.
  • 00:09:34 Podle jiných strategií by bylo
    možné do atmosféry vypustit velké
  • 00:09:38 množství kapiček mořské vody.
  • 00:09:40 Voda by se vypařila a mikroskopické
    částice soli by fungovaly
  • 00:09:44 jako jádra pro vznik hustých mraků,
    které by sluneční záření
  • 00:09:48 nepustily na zem.
  • 00:09:50 Schopnost aerosolů ovlivňovat déšť
    je jejich další
  • 00:09:53 důležitou vlastností.
  • 00:09:54 V našich podmínkách mraky
    nevznikají tak, že by vodní
  • 00:09:58 pára sama o sobě kondenzovala,
    ale je potřeba kondenzační jádro.
  • 00:10:02 Některé aerosoly, některé částice
    jsou velmi efektivní jako
  • 00:10:05 kondenzační jádra. Budou to nějaké
    částice solí, např. mořské soli.
  • 00:10:11 Ty částice také vstupují
    do koloběhu vody tím, že slouží
  • 00:10:15 jako zárodky dešťových kapek.
  • 00:10:17 Protože těch aerosolových částic je
    jiné množství a mají jiné složení
  • 00:10:21 než v minulosti, tak i naše mraky
    vypadají jinak
  • 00:10:25 než před začátkem průmyslové éry.
  • 00:10:27 Aerosolové částice z průmyslu
    nebo dopravy tak prý dokonce
  • 00:10:31 dokážou ovlivňovat množství
    a rozložení dešťových srážek
  • 00:10:34 v průběhu času.
  • 00:10:36 Meteorologové z Velké Británie
    v nich našli odpověď na dlouholetou
  • 00:10:40 záhadu, proč v Anglii prší víc
    o víkendu než ve všední dny.
  • 00:10:44 Množství vody v atmosféře je
    konstantní a může se buď rozdělit
  • 00:10:48 na spoustu malých kapek
    nebo málo velkých kapek.
  • 00:10:51 Když budeme mít více aerosolů,
    bude v atmosféře více malých kapek.
  • 00:10:56 A malé kapky mají menší šanci
    se spojovat a vytvořit
  • 00:10:59 dešťové kapky, které spadnou.
  • 00:11:01 O víkendu, kdy je vzduch čistší,
    tak je tam méně
  • 00:11:04 kondenzačních jader. Kapek bude
    méně, ale budou větší.
  • 00:11:07 To jsou kapky, které se mohou
    spojovat a padat,
  • 00:11:10 proto o víkendu více prší.
  • 00:11:12 V reportáži byla řeč o aerosolech.
  • 00:11:14 Kde všude se s těmito
    částicemi setkáváme?
  • 00:11:17 Aerosoly jsou v podstatě
    všudypřítomné v atmosféře.
  • 00:11:22 V širším slova smyslu můžeme
    mezi ně zahrnout
  • 00:11:25 i kapičky vody či ledové
    krystalky v mracích.
  • 00:11:28 My teď za námi už vidíme takový
    model. Můžete nám říct, co to je?
  • 00:11:32 Ano, to je počítačový model
    takové vodní částice.
  • 00:11:35 Vidíme tady molekuly vody.
    Je to částice, která je znečištěná.
  • 00:11:40 Nahoře a dole je znečištěna
    organickou látkou.
  • 00:11:43 A my zkoumáme, jak to znečištění
    může ovlivnit fyzikální
  • 00:11:46 vlastnosti takové částice.
  • 00:11:48 Konkrétně tady se díváme,
    jak ta částice mrzne.
  • 00:11:51 Od shora se vytváří led a ten led
    postupně prorůstá celou částicí.
  • 00:11:56 To je taková jednoduchá věc
    v ledničce, ale udělat to
  • 00:11:59 na počítači jako molekulový model
    není vůbec triviální.
  • 00:12:03 Tam ty aerosoly taky
    nějakým způsobem vystupují?
  • 00:12:06 Tam ten aerosol v širším slova
    smyslu je vlastně ta kapička vody
  • 00:12:10 v mraku. Týká se to konkrétně
    polárních stratosférických mraků.
  • 00:12:14 K čemu to slouží v praxi?
  • 00:12:16 Ono je dobré vědět, zda ta kapička
    je ve skupenství pevném,
  • 00:12:20 tedy krystal, nebo kapalném.
  • 00:12:22 Krystal bude jinak odrážet světlo
    než kapalná voda a má to vliv
  • 00:12:26 na to, čemu se říká v angličtině
    "albedoŞ neboli odrazivost mraků.
  • 00:12:30 Budou-li více odrážet,
    nebude se tak ohřívat planeta Země.
  • 00:12:34 A my zkoumáme, jak znečišťující
    látky, které se dostanou na povrch
  • 00:12:38 té kapičky, můžou ovlivnit přechod
    z fáze kapalné do fáze krystalické.
  • 00:12:43 -Jak ho ovlivňují?-Závisí na tom,
    jaká je to znečišťující látka.
  • 00:12:47 Některé látky nemají skoro žádný
    vliv a jiné látky
  • 00:12:50 krystalizaci zpomalují.
  • 00:12:52 Mikroskopické částice dokáží
    cestovat na daleké vzdálenosti.
  • 00:12:56 Jejich pohyb sleduje množství
    stanic po celé Evropě.
  • 00:12:59 Vědci je zkoumají z řady důvodů.
  • 00:13:01 Mají vliv na klima
    i na zdraví lidí.
  • 00:13:04 Aerosoly - částečky okem
    neviditelné, a přesto velmi
  • 00:13:08 důležité. Souvisí s nimi
    koloběh vody v přírodě.
  • 00:13:11 Pokud by v atmosféře nebyly,
    nemohlo by pršet.
  • 00:13:14 Kvůli nim dochází ke změně klimatu
    a také ovlivňují viditelnost.
  • 00:13:18 Kdyby ve vzduchu nebyly žádné
    aerosolové částice, viděli bychom
  • 00:13:22 zhruba na vzdálenost 350 km.
  • 00:13:24 Když do čisté atmosféry bez částic
    přidáme aerosolové částice
  • 00:13:30 v koncentraci asi 20 mikrogramů
    na krychlový metr (to je polovina
  • 00:13:34 běžných koncentrací v Praze),
    tak viditelnost klesne
  • 00:13:38 z 350 km asi na 40 km, na desetinu.
  • 00:13:40 V poměru k ostatním částem vzduchu
    je aerosolů docela málo.
  • 00:13:44 V krychlovém metru vzduchu,
    který váží něco přes kilogram,
  • 00:13:48 jsou jich desítky mikrogramů.
  • 00:13:50 Tvoří tedy asi 10 miliardtin
    celkového vzduchu.
  • 00:13:53 Vědci z Akademie věd se zabývají
    jejich vlastnostmi.
  • 00:13:56 Zkoumají velikost a koncentraci
    částic a zjišťují
  • 00:14:00 i jejich chemické složení.
  • 00:14:01 Zaprvé se snažíme z těch našich
    zařízení nebo z těch našich
  • 00:14:06 výsledků zjistit, jaký podíl
    aerosolových částic je z těch
  • 00:14:10 přírodních procesů, které ovlivnit
    nemůžeme, a kolik těch aerosolových
  • 00:14:15 částic vzniká lidskou činností.
  • 00:14:17 Víme, že například v Praze zhruba
    polovina aerosolových částic,
  • 00:14:21 které vdechujeme, vznikla těmi
    lidsky vyprodukovanými aerosoly.
  • 00:14:28 Na základě svých měření vědci
    zjistí, odkud k nám aerosol
  • 00:14:32 doputoval. Dokážou také určit trasu
    pohybu jednotlivých částic.
  • 00:14:36 Pokud k nám například docestuje
    prach ze Sahary,
  • 00:14:39 dokáží to zjistit během 5 minut.
  • 00:14:41 Přístroje mají rozmístěné
    na několika místech republiky.
  • 00:14:45 Měří např. v Praze na Suchdole
    nebo uprostřed čisté přírody
  • 00:14:49 poblíž obce Košetice u Pelhřimova.
  • 00:14:51 Stanice je umístěna zde,
    protože zde nejsou žádné
  • 00:14:56 významnější vlivy nějakých továren
    nebo něčeho takového.
  • 00:15:00 To znamená, že zde měříme
    tzv. pozaďové koncentrace
  • 00:15:04 aerosolových částic,
    jejich velikostní rozdělení.
  • 00:15:07 Oproti tomu, co měříme u nás
    na ústavu, tak průměrné celkové
  • 00:15:11 početní koncentrace jsou
    zhruba poloviční,
  • 00:15:14 tzn. kolem 3000 částic na kubický
    centimetr, zatímco na Suchdole
  • 00:15:19 máme roční průměr kolem 7000.
  • 00:15:23 Měření pevných částic se provádělo
    třeba i u pražské Jižní spojky.
  • 00:15:27 Výsledky možná ani nepřekvapily -
    oproti hodnotám v Košeticích
  • 00:15:31 tu vědci naměřili až stonásobně
    vyšší koncentrace.
  • 00:15:35 Výzkum aerosolů je součástí
    mezinárodního projektu EUCARI.
  • 00:15:39 Víc než 20 stanic po celé Evropě
    měří množství aerosolů v ovzduší,
  • 00:15:43 výsledky výzkumu pak ukážou
    velikostní rozdělení a chování
  • 00:15:47 aerosolových částic po celé Evropě.
  • 00:15:51 My měříme početní koncentrace,
    to se zatím moc nesleduje,
  • 00:15:55 ale je to velmi důležité zejména
    ve vztahu k lidskému zdraví.
  • 00:16:00 Mimo jiné taky na velikosti
    aerosolových částic závisí,
  • 00:16:04 kam až se dostanou
    do lidského organismu.
  • 00:16:07 To znamená jestli se dostanou
    až do plicních sklípků
  • 00:16:11 a pak následně putují
    do krevního oběhu nebo ne.
  • 00:16:15 Denně nadýcháme asi
    10 krychlových metrů vzduchu
  • 00:16:19 a v každém krychlovém centimetru
    vzduchu je několik tisíc částic.
  • 00:16:25 Když to vynásobíme, tak dojdeme
    k denní dávce asi 70 miliard
  • 00:16:29 aerosolových částic.
  • 00:16:31 Asi polovina se usadí
    v našem dýchacím ústrojí
  • 00:16:34 a polovinu zase vydechneme.
  • 00:16:36 Zdraví škodlivé jsou hlavně umělé
    částice z průmyslu nebo dopravy.
  • 00:16:40 Mohou přispívat k rozvoji astmatu,
    alergií nebo nádorových onemocnění.
  • 00:16:44 Naopak aerosoly z mořské soli
    jsou zdraví prospěšné.
  • 00:16:48 V jakých dalších souvislostech
    ty aerosolové částice studujete?
  • 00:16:52 Kromě studia mrznutí kapiček
    se zabýváme právě slanou vodou,
  • 00:16:58 to jsou aerosoly mořské soli.
  • 00:16:59 Zajímáme se o jejich chemii třeba
    ve velmi znečištěných oblastech,
  • 00:17:04 typická je přímořská oblast
    Los Angeles.
  • 00:17:06 K čemu to tam může přispívat?
  • 00:17:08 Tam se ukazuje, že při velkém
    znečištění se mohou vyvíjet
  • 00:17:12 nebezpečné látky jako chlór.
  • 00:17:14 Takže se snažíme ukázat,
    jaký je ten mechanismus
  • 00:17:17 a kolik jich vzniká. Naštěstí
    to množství není tak dramatické.
  • 00:17:21 Je ještě nějaký další projekt,
    který byste chtěl zmínit?
  • 00:17:25 V poslední době se přesouváme
    do oblasti slané vody v našem těle.
  • 00:17:29 Tam je moc pěkná souvislost,
    protože my si v našem těle neseme
  • 00:17:33 vzpomínku na to, jak vypadal oceán,
    když vznikl život.
  • 00:17:37 Slanost našich tělních tekutin
    odpovídá slanosti moře tehdy.
  • 00:17:41 Takže studujeme, jak se chová
    slaná voda v našem těle.
  • 00:17:44 Já vám děkuji za rozhovor.
    A je tady naše poslední reportáž.
  • 00:17:48 Jejím tématem je umělé zasněžování,
    což je v podstatě také boj proti
  • 00:17:53 přírodě a přitom naprosto běžná
    praxe, nejen v českých horách.
  • 00:17:57 Jenže hory nejsou jen o lyžování,
    ale hlavně o přírodě.
  • 00:18:01 Vědci si proto položili otázku:
  • 00:18:03 Co dělají sjezdovky a umělý sníh
    s horskou přírodou?
  • 00:18:08 Moderní technologie
    přeje lidským rozmarům.
  • 00:18:11 I v zimní sezóně mimořádně chudé
    na sníh poslouží provozovatelům
  • 00:18:15 lyžařských areálů sněžná děla.
  • 00:18:17 Stačí k tomu, aby teplota
    aspoň v noci klesla pod -4°C.
  • 00:18:21 Jenže zdánlivě neškodná činnost
    může mít závažné dopady.
  • 00:18:24 K výrobě umělého sněhu je potřeba
    obrovské množství vody a energie.
  • 00:18:29 Vodu pro umělé zasněžování
    je třeba odněkud vzít,
  • 00:18:32 což v nižších nadmořských výškách
    může být menší problém než tady.
  • 00:18:37 Tady to znamená třeba zásah
    do hydrologického režimu lokality.
  • 00:18:42 Velké obavy vzbuzuje mezi některými
    odborníky hlavně situace v Alpách.
  • 00:18:46 Na zasněžení 23 800 hektarů
    sjezdovek se tady každoročně
  • 00:18:50 spotřebovává 95 milionů metrů
    krychlových vody, což odpovídá
  • 00:18:54 spotřebě města o velikosti Prahy.
    A jsou tu i další aspekty.
  • 00:18:58 Uježděný sníh na svazích
    od prosince do dubna může mít vliv
  • 00:19:02 na rostliny i živočichy.
  • 00:19:04 To, co ovlivňuje přírodní složky
    toho prostředí, je de facto to,
  • 00:19:08 že se výrazně zkracuje vegetační
    sezóna pod tím vlastním
  • 00:19:12 sněhem té sjezdovky.
  • 00:19:16 Druhá věc je to, že ten zhutnělý
    sníh je podstatně lepším vodičem
  • 00:19:21 pro teplo a vlastní povrch
    té sjezdovky promrzá.
  • 00:19:24 Vědci z Palackého univerzity
    v Olomouci provedli tříletou
  • 00:19:28 studii, v jejímž rámci zkoumali
    vliv lyžařského areálu
  • 00:19:31 pod Petrovými kameny v Hrubém
    Jeseníku na místní ekosystém.
  • 00:19:35 V polohách kolem 1000 metrů
    nad mořem trvá vegetační sezóna
  • 00:19:40 asi tři čtvrtě roku.
  • 00:19:41 Upravovaná sjezdovka,
    na které se sníh udrží dlouho,
  • 00:19:45 ji může zkrátit skoro o měsíc.
  • 00:19:47 Sjezdovka jako taková tu dobu
    výrazně zkracuje, zhruba
  • 00:19:51 o 2 - 4 týdny v průběhu roku.
  • 00:19:55 Čili pokud dojde k tomu zkrácení
    vegetační sezóny,
  • 00:19:58 tak může dojít k tomu, že některé
    druhy živočichů a rostlin
  • 00:20:02 se v takovýchto pozměněných
    typech prostředí nevyskytují.
  • 00:20:06 Délka vegetační sezóny je totiž
    klíčová pro to, jestli druh stačí
  • 00:20:10 dokončit svůj vývojový cyklus,
    a tudíž přežije do dalšího roku.
  • 00:20:14 A je tu i druhý aspekt.
  • 00:20:16 Přirozeně napadaný, nadýchaný sníh
    funguje v přírodě jako jakási
  • 00:20:20 peřina, která chrání půdu
    a organizmy v ní ukryté
  • 00:20:24 před promrznutím.
  • 00:20:25 Uježděný a urolbovaný sníh ale svou
    tepelně izolační funkci ztrácí.
  • 00:20:30 Teplota při povrchu půdy v době,
    kdy na té půdě leží třeba několik
  • 00:20:34 metrů sněhu, se pohybuje okolo
    nuly, respektive lehce nad nulou.
  • 00:20:39 Pokud se ten sníh zhutní, tak je
    podstatně lepším vodičem pro teplo
  • 00:20:44 a ty povrchové vrstvy půdy
    začnou promrzat.
  • 00:20:47 To má potom za následek to,
    že některé druhy
  • 00:20:50 to promrznutí nesnesou
    a z toho prostředí se ztrácí.
  • 00:20:54 Ještě horší izolační funkci má
    umělý sníh, který má odlišnou
  • 00:20:58 chemickou strukturu
    s vyšším obsahem vody.
  • 00:21:01 Do zasněžovacích směsí se navíc
    přidávají některé chemické látky
  • 00:21:05 s vysokým obsahem dusíku,
    který se tak dostává do prostředí.
  • 00:21:09 Teď už zbývají jenom naše soutěže.
  • 00:21:12 Vladimír se vás minule ptal, jestli
    se největší česká sopka nacházela
  • 00:21:16 v oblasti, kde dnes leží Teplice.
    Správná odpověď je ANO. Vítězem je:
  • 00:21:22 Otázka nová: Dá se k ovlivňování
    oblačnosti použít chlorid sodný?
  • 00:21:26 Ano nebo ne?
  • 00:21:28 Odpovědi posílejte do čtvrteční
    půlnoci na uvedené telefonní číslo
  • 00:21:32 a v uvedeném formátu.
  • 00:21:36 Příští týden se podíváme
    na genom pšenice. Na shledanou.
  • 00:21:40 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související