iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 6. 2008
18:31 na ČT24

1 2 3 4 5

39 hlasů
3958
zhlédnutí

Planeta Věda

Střední Amerika - činné sopky od Mexika až po Kostariku

21 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:28 Dobrý den, dnes vás čeká
    s PLANETOU VĚDA dobrodružná výprava.
  • 00:00:32 Sopky v okolí velkoměst.
  • 00:00:34 Stačí několik záběrů vulkánu
    a ihned se vynoří množství otázek.
  • 00:00:38 Odpovědi dostanete od předního
    českého vulkanologa
  • 00:00:42 Petra Hradeckého z České
    geologické služby. Dobrý den.
  • 00:00:45 Když se podíváme do nejbližší
    historie, jak to vypadá
  • 00:00:49 se sopečnou aktivitou?
    Prožíváme klidnější období?
  • 00:00:54 Dobrý den. To je relativní.
  • 00:00:55 Jako geologové víme,
    že před několika miliony let
  • 00:00:59 docházelo na planetě
    k obrovským explozím,
  • 00:01:02 k obrovským erupcím sopek.
  • 00:01:04 Dneska tomu tak není, nicméně každá
    z těch činných sopek má svoje
  • 00:01:08 stádia, kdy je aktivní.
  • 00:01:09 Můžeme se dočkat i různých překvapení
    jako teď byla zcela neočekávaná erupc
  • 00:01:14 vulkánu Chaiten v Chile,
    který byl v klidu 2000 let.
  • 00:01:18 Nebo to byl i vulkán Arenal
    v Kostarice, který se taky probudil
  • 00:01:22 po dlouhém klidu.
  • 00:01:24 Takže se může stát, že ty sopky se tu
    a tam objeví zcela neočekávaně,
  • 00:01:28 magma si najde cestu.
  • 00:01:30 Musím však říct znovu, že ty obrovské
    erupce se v současnosti neprojevují.
  • 00:01:35 Sopky představují jedno
    z největších přírodních nebezpečí
  • 00:01:39 pro civilizaci. A nemusí dojít
    ani k erupci supervulkánu.
  • 00:01:42 Jen v posledních dvou měsících se
    musely stěhovat desetitisíce lidí
  • 00:01:47 z okolí sopek, které se
    probudily k činnosti.
  • 00:01:52 Výbuch sopky, rozžhavená láva
    lítá do všech stran.
  • 00:01:55 Vulkán vymršťuje sopečné pumy
    a obrovský kužel dýmu a prachu
  • 00:01:59 stoupá do výšky několika kilometrů.
  • 00:02:03 Záběry erupcí sopek diváky fascinují,
    katastrofické exploze
  • 00:02:07 se v televizním vysílání
    každoročně opakují.
  • 00:02:10 Naštěstí v posledních letech
    nedošlo k vulkanické události,
  • 00:02:14 která by měla na svědomí desetitisíce
    mrtvých. Naštěstí.
  • 00:02:18 Jenže tam, kde se katastrofy
    pravidelně neopakují,
  • 00:02:22 lidé začínají zapomínat.
  • 00:02:24 Podobně jako se zapomínalo
    na hrozbu povodní.
  • 00:02:27 Život nedaleko vulkánů
    je velmi nebezpečný.
  • 00:02:31 To není dobré místo pro život.
    Kam se podíváte, všechno zabíjí:
  • 00:02:35 prach, kameny, láva, jedovaté
    plyny, zemětřesení.
  • 00:02:38 Okolí sopek se dá rozdělit
    do několika zón podle míry nebezpečí.
  • 00:02:43 První okruh tvoří místa, kam doteče
    láva a dopadnou sopečné pumy.
  • 00:02:47 Je to oblast několika kilometrů
    od vulkánu.
  • 00:02:50 Poněkud širší zónu tvoří místa, kam
    můžou dosáhnout pyroklastické proudy.
  • 00:02:55 To jsou na obrázcích
    i ze současných vulkánů známé
  • 00:03:00 takové ty vlny popele, prachu,
    úlomků vlastně ještě horkých
  • 00:03:04 kamenů, které se valí po svazích
    sopky často rychlostí
  • 00:03:07 několika set kilometrů za hodinu
    a pak se spečou.
  • 00:03:13 Proud žhavého popele, prachu a plynu
    se pohybuje vysokou rychlostí
  • 00:03:17 a nic ho nezastaví.
  • 00:03:19 Zatímco při útěku před lávou šanci
    máte, u pyroklastických proudů
  • 00:03:23 jste bez šance. Pyroklastický proud
    zasypal kupříkladu starověké Pompeje.
  • 00:03:28 Konec života ve vteřině.
  • 00:03:32 Ty proudy mají ohromnou rychlost
    přesahující 120 km/h.
  • 00:03:35 Tady v Kostarice na sopce Arenal,
    za mnou, jsou poměrně časté.
  • 00:03:39 Menší tu jsou každý den
    a i tady zabíjejí.
  • 00:03:42 Známé jsou případy, kdy před těmito
    lavinami ujížděli lidé v autech,
  • 00:03:46 ale utéct nestihli.
  • 00:03:48 Pyroklastické proudy se dostanou
    i několik desítek kilometrů
  • 00:03:52 od vulkánu. Pro sídla v okolí sopky
    je to nejnebezpečnější jev.
  • 00:03:56 A pak je třetí zóna, kam se dostane
    sopečný prach a popel.
  • 00:04:02 I ta se ale nedá podceňovat.
    Může jít až o stovky kilometrů.
  • 00:04:06 Vrstva spadlého prachu může být velmi
    silná, třeba i 5 metrů.
  • 00:04:10 Když je taková silná erupce, tak ta
    vrstva napadne třeba za dva měsíce.
  • 00:04:16 Protože to je neustálá erupce,
    ten oblak jde do velké výšky,
  • 00:04:20 spadne dolů jako sloupec
    a je doprovázený tou napadávkou.
  • 00:04:24 Takže to je klidně měsíc i dva.
  • 00:04:26 Pod mohutnou vrstvou prachu
    nic nepřežije.
  • 00:04:29 Zkuste si představit, že by podobná
    vrstva zasypala Prahu nebo Brno.
  • 00:04:33 U nás výbuch vulkánu nehrozí,
    ale jinde ano.
  • 00:04:36 Moderní civilizace má k dispozici
    přístroje a vědu, přesto může zaostat
  • 00:04:41 za kulturami méně vyspělými,
    jako třeba ve Střední Americe.
  • 00:04:47 Předkolumbovští indiáni měli
    fantastickou zkušenost
  • 00:04:50 s tou krajinou,
    měli ji dokonale prochozenou.
  • 00:04:53 Znali z vyprávění svých předků,
    kde došlo třeba ke skalnímu zřícení.
  • 00:04:58 Indiány vytlačili Španělé,
    a ti začali stavět města
  • 00:05:01 na velmi rizikových místech.
    Příkladem je starý Leon.
  • 00:05:05 Španělé vlastně toto město postavili
    velmi špatně,
  • 00:05:08 pod aktivním vulkánem Momotombo.
  • 00:05:11 A až po zničení tohoto města,
    které existovalo necelých 100 let,
  • 00:05:17 Leon přemístili do místa,
    kde bylo staré indiánské pueblo,
  • 00:05:21 protože si všimli, že indiáni
    se těm rizikovým místům vyhýbají.
  • 00:05:25 Jenomže to bylo před stovkami let
    a teď nedaleko vulkánů
  • 00:05:28 stojí sídla nová.
  • 00:05:30 Lidé je vystavěli, protože ztratili
    nebo neměli paměť
  • 00:05:34 na podobné vrtochy planety Země.
  • 00:05:36 A tak jsou statisícová města,
    která může sopka za humny
  • 00:05:40 v několika hodinách zničit.
  • 00:05:42 Stačí si vybrat písmenko abecedy
    a nějaké najdete.
  • 00:05:45 M, N - Managua,
    Mexiko City, Neapol...
  • 00:05:50 Těch velkoměst v okolí vulkánů
    je poměrně dost.
  • 00:05:53 Jaké jsou nejrizikovější
    oblasti světa?
  • 00:05:56 Většina činných sopek je soustředěna
    na zeměkouli do tzv. ohnivých pásů,
  • 00:06:01 které lemují kontinenty.
  • 00:06:03 Je to západní pobřeží amerického
    kontinentu, další takový ohnivý pás
  • 00:06:08 jde v Indonésii do Japonska
    až na Dálný východ.
  • 00:06:11 To jsou vlastně oblasti,
    kde ty sopky hrozí neustále.
  • 00:06:14 Když se člověk podívá na milionové
    velkoměsto, jakým způsobem by se
  • 00:06:19 vůbec postupovalo, kdyby došlo
    k nějakému reálnému ohrožení?
  • 00:06:22 To je velice složitá záležitost.
  • 00:06:25 Samozřejmě existují a připravují se
    odborné studie, které by mohly být
  • 00:06:29 představeny obyvatelstvu v případě
    nějaké blížící se erupce.
  • 00:06:34 Když by k ní mělo dojít, tak potom je
    to otázka státních organizací,
  • 00:06:38 civilní obrany a vojska, které by
    mohlo připravit evakuaci obyvatel
  • 00:06:43 z ohrožených částí měst.
  • 00:06:46 Rizikové oblasti známe, a tak se
    do jedné z nich vypravíme.
  • 00:06:50 Naším cílem je úzká spojnice
    mezi Jižní a Severní Amerikou.
  • 00:06:56 Střední Amerika -
    místo sopečného pásu.
  • 00:06:58 Do sebe tu narážejí kontinentální
    desky, karibská a kokosová.
  • 00:07:03 Jedna se podsouvá pod druhou, a to
    neobyčejnou rychlostí 9 cm za rok.
  • 00:07:07 Materiál mizí v hlubinách, kde se tav
    a postupně se z něj stává
  • 00:07:11 ohromné množství magmatu.
    Celá středoamerická krajina pracuje.
  • 00:07:18 Postupně se vyzvedává,
    je to asi 2 mm ročně.
  • 00:07:22 Samozřejmě z pohledu lidského je to
    zanedbatelné, ale z pohledu
  • 00:07:26 geologického vývoje je to dost rychlý
    výzdvih pevniny.
  • 00:07:31 V kontinentální desce se objevují
    trhliny, kterými se přebytečná
  • 00:07:36 láva tlačí vzhůru.
  • 00:07:37 Probuzené aktivní sopky jsou
    od Mexika až po Kostariku.
  • 00:07:45 V Nikaragui je 6 aktivních vulkánů,
    z čehož jsou všechny situovány
  • 00:07:49 v tom tzv. pacifickém řetězci.
  • 00:07:51 Ty vulkány samozřejmě nejsou aktivní
    pořád, ale v průměru
  • 00:07:55 jednou za 10 let.
  • 00:07:57 Nicméně ta oblast je tím pádem velice
    nebezpečná,
  • 00:08:00 hrozí nejen přímému okolí vulkánů,
    ale i vzdálenějším větším městům.
  • 00:08:05 Zůstaňme právě v Nikaragui.
  • 00:08:07 Hlavním městem této země je Managua,
    takřka milionové město.
  • 00:08:12 Když se podíváme do geologické
    historie, tak získáme důkazy
  • 00:08:16 o mnoha vulkanických katastrofách.
  • 00:08:18 Tohle jsou zkamenělé stopy indiánů,
    které nalezli stavbaři prakticky
  • 00:08:23 v centru města. Indiáni tudy
    chodili k jezeru pro vodu.
  • 00:08:27 Jednoho dne před tisíci lety stopy
    zakryla několik metrů vysoká vrstva
  • 00:08:31 sopečného prachu a popela.
  • 00:08:34 Sopka zanechala také stopy
    a jsou vidět na každém kroku.
  • 00:08:38 Vznikaly erupcemi, silnými
    explozemi z různých stran,
  • 00:08:41 z různých vulkánů.
  • 00:08:43 My jsme zjistili, že ta mocnost
    v centrální části města je
  • 00:08:47 až 6 metrů, přičemž se kombinují
    vrstvy staré 3000 let, 5000 let
  • 00:08:51 nebo 9000 let, což není
    z geologického hlediska moc.
  • 00:08:56 V okolí hlavního města
    jsou 4 aktivní sopky.
  • 00:08:59 Každá z nich má specifické
    složení popela.
  • 00:09:02 Třeba takový vulkán Apoyeque
    je typický pemzou -
  • 00:09:05 bílá, lehká, přesto smrticí.
  • 00:09:08 2 - 3 metry pemzy nasáklé vodou
    zboří svou tíhou domy, ulicemi
  • 00:09:12 neprojedou auta, lidé se zadusí
    jemným prachem.
  • 00:09:15 Podobné katastrofy se naštěstí
    na sopkách nestávají každý den.
  • 00:09:20 Stojíme na nejaktivnější sopce
    nedaleko Managuy, jmenuje se Masaya
  • 00:09:24 a vědci zde zaznamenali poslední
    erupci v roce 2002.
  • 00:09:28 Každodennost sopky je zdánlivě
    pohodová, malé jezírko lávy na dně,
  • 00:09:32 oblak dýmu, který se valí ven.
  • 00:09:34 I když i ten zabil několik turistů,
    kteří se nadýchali
  • 00:09:38 nebezpečných plynů.
  • 00:09:42 Nemyslím, že by dnes hrozilo nebezpeč
    katastrofické erupce.
  • 00:09:46 Máme dnes množství moderních
    přístrojů, s jejichž pomocí
  • 00:09:49 vulkán neustále monitorujeme.
  • 00:09:51 Sopka se většinou projevuje tak,
    jak to vidíte - kouřem z kráteru.
  • 00:09:55 V období dešťů je sloupec větší.
  • 00:09:57 Člověk, který stojí počtyřicáté
    nad sopouchem, by si řekl:
  • 00:10:02 tady nic nehrozí a několik desítek km
    vzdálenému velkoměstu už vůbec ne.
  • 00:10:06 Omyl, geologické stopy
    jsou nesmlouvavé.
  • 00:10:09 Masaya je sopka, která byla
    v minulosti velice silně aktivní,
  • 00:10:15 explozivní, je to tak 3000 let.
  • 00:10:17 Potom byla činná v 18. století,
    19. století, v podobě efuzivních
  • 00:10:21 lávových projevů.
  • 00:10:23 Láva má navíc nepříznivé složení,
    takže ze sopky vytéká takřka
  • 00:10:27 jako voda, podobně nezadržitelně,
    podobně rychle.
  • 00:10:30 Důkazem jsou třeba ve světě ojedinělé
    lávové jeskyně.
  • 00:10:33 Masaya je vulkán, který produkuje
    pouze bazaltovou lávu.
  • 00:10:37 Ten bazalt je láva,
    která teče velice rychle.
  • 00:10:40 Takže ona když proteče z kopce,
    tak na povrchu se vytvoří jakási
  • 00:10:45 kůrka, tím ochlazením.
  • 00:10:47 Jenomže láva teče dál a ta kůrka drží
    už tu klenbu nějaké jeskyně,
  • 00:10:51 nějaké struktury,
    z které pak ta láva vyteče.
  • 00:10:54 Přímo pod sopkou jsou městečka
    a okrajové části hlavního města.
  • 00:10:58 Milion lidí hraje vabank,
    možná vybouchne, možná ne.
  • 00:11:02 Riskují podobně jako tisíce papoušků,
    kteří přilétají nocovat
  • 00:11:06 přímo do sopky.
  • 00:11:09 Vidíte geologickou mapu Nikaragui,
    kterou vytvořili čeští geologové.
  • 00:11:13 Tady je třeba vulkán Apoyeque,
    který ohrožuje Managuu.
  • 00:11:17 Pane Hradecký,
    ta mapa je plná barev.
  • 00:11:20 Co z ní dokážete všechno vyčíst?
  • 00:11:23 Ta mapa vznikla jako syntéza našeho
    pětiletého působení v první části
  • 00:11:28 projektu zahraniční rozvojové
    spolupráce ČR, který je financován
  • 00:11:32 Ministerstvem životního prostředí.
  • 00:11:35 Tato mapa vznikla během první části,
    jak už jsem říkal,
  • 00:11:38 a zobrazuje geologickou situaci
    sopečného pásu, který probíhá
  • 00:11:42 v Nikaragui podél pobřeží Pacifiku.
  • 00:11:45 Je tam znázorněna celá řada hornin,
    které vznikaly sopečnými výbuchy
  • 00:11:49 a vlastně stále vznikají.
  • 00:11:55 A z toho lze vyčíst různý stupeň
    zranitelnosti té oblasti.
  • 00:11:59 To znamená zvětrání,
    různý charakter hornin apod.
  • 00:12:04 Odhadnout chování sopky není možné
    bez důkladného poznání.
  • 00:12:07 Jakmile nějaká sopka oživne,
    tisíce lidí prchají
  • 00:12:11 a desítky naopak vyrazí na výzkum.
  • 00:12:16 Tisíce geologů, vulkanologů
    i seismologů se snaží popsat život
  • 00:12:20 sopek. Hledají tak cestu, jak snížit
    možná rizika pro civilizaci.
  • 00:12:24 Pro diváky jsou bezesporu nejvděčnějš
    záběry vědců,
  • 00:12:28 kteří v oblecích z azbestu
    a s dýchacími přístroji
  • 00:12:31 odebírají vzorky tekoucí lávy.
  • 00:12:33 Výzkum sopečné aktivity
    ale má většinou jiné stránky.
  • 00:12:37 To vlastní studium vulkánů není
    v tom, že člověk vyleze nahoru
  • 00:12:41 a sleze do vulkánu.
  • 00:12:43 Hlavně musí studovat, jak asi
    ta vulkanická historie probíhala
  • 00:12:47 v minulosti, na základě těch uloženin
    na základě geologie.
  • 00:12:51 A pak se dá říct leccos o další
    budoucnosti vulkanické činnosti.
  • 00:12:54 Desítky českých geologů tak v rámci
    zahraniční rozvojové spolupráce,
  • 00:12:59 podporované a financované
    Ministerstvem životního prostředí,
  • 00:13:03 mapují v terénu a hledají v krajině
    veškeré projevy vulkánů.
  • 00:13:07 Sbírají se vzorky, sledují se stopy
    bahnotoků a sesuvů.
  • 00:13:10 Výsledkem jsou unikátní mapy
    přírodních ohrožení.
  • 00:13:14 Ty slouží jako základ třeba
    v centru včasného varování,
  • 00:13:17 jako je pracoviště Nikaragujské
    geologické služby INETERU.
  • 00:13:22 Dáváme dohromady mapy vulkanických
    rizik, spolupracujeme s nejlepšími
  • 00:13:27 specialisty světa, třeba s českými,
    kteří jsou ve světě respektovaní.
  • 00:13:31 Právě jejich geologické mapy
    se doplňují informacemi vulkanologů
  • 00:13:35 z Velké Británie a USA.
  • 00:13:37 Aktuální stav sopek hlídá
    senzorická síť.
  • 00:13:40 Měříme seismickou aktivitu.
  • 00:13:42 Jakmile se na vulkánu schyluje k nové
    erupci, projeví se to pohybem,
  • 00:13:46 okolí vulkánu se začíná třást častěji
    a silněji. Můžeme vyhlásit alarm.
  • 00:13:51 60 seismografů po celé zemi zaznamená
    i to nejmenší zemětřesení,
  • 00:13:55 denně jich je 3 - 5.
  • 00:13:57 Mnohá lidé ani nepostřehnou,
    těch větších je kolem 50 do roka.
  • 00:14:01 Každá aktivní sopka
    je pod drobnohledem,
  • 00:14:04 hledají se i nepatrné změny.
  • 00:14:09 Sledujeme minerální prameny,
    výrony plynu, tzv. fumaroly.
  • 00:14:12 Každý týden se mapují změny kráteru,
    chemické složení vzorků.
  • 00:14:16 Na dálku se měří změny ve složení
    plynů, které ze sopek vycházejí,
  • 00:14:20 především jde o oxidy síry.
  • 00:14:24 Tato stanice měří emise plynů
    z kráteru sopky Masaya.
  • 00:14:27 Rádiem se přenášejí do Managuy.
  • 00:14:29 Ze změn složení plynů lze usuzovat
    na případnou blížící se erupci.
  • 00:14:35 Zařízení je složeno z malého
    dalekohledu, který se otáčí.
  • 00:14:38 Během 2 minut projede
    celou oblohu nad sopkou.
  • 00:14:41 Světlo, které teleskop zachytí,
    se rozloží na hranolu a vytvoří se
  • 00:14:45 spektrum toho světla, každé
    2 vteřiny máme pořízený záznam.
  • 00:14:49 Jednotlivé sloučeniny nechávají
    ve spektru svou stoupu.
  • 00:14:53 Když je sopka klidná, vychází
    z ní 500 tun oxidu siřičitého denně.
  • 00:14:57 Když se aktivita zvýší,
    může vypustit až 5 000 tun.
  • 00:15:01 Sečteme-li všechny aktivní sopky
    světa, je to ohromné množství,
  • 00:15:05 které má bezesporu zásadní vliv
    na celou planetu.
  • 00:15:08 Zařízení na Masaye je součástí
    celosvětového projektu, který
  • 00:15:12 zahrnuje nejaktivnější sopky světa.
  • 00:15:14 To, co měří tato stanice,
    je důležité nejenom pro lidi
  • 00:15:18 v Nikaragui, ale také pro lidi
    v Evropě, včetně Česka.
  • 00:15:21 Zkoumáme, jaký vliv mají sopky
    na procesy v atmosféře.
  • 00:15:25 Je potřeba znát, jaké plyny vycházejí
    z této sopky a dalších vulkánů
  • 00:15:29 a v jakém množství a odhadnout
    jejich vliv na změnu klimatu.
  • 00:15:33 Sopky a průmysl. Co je pro klima
    horší, co má větší vliv?
  • 00:15:36 Dá se vůbec srovnávat? Proč ne.
  • 00:15:39 Odsiřená elektrárna Počerady
    vyprodukuje ročně podle dat
  • 00:15:42 z roku 2006 tolik SO2
    co Masaya za pouhých 14 dní.
  • 00:15:46 A to počítáme klidné dny.
  • 00:15:48 Odsiření mělo zásadní význam,
    ještě v roce 1980 tehdejší
  • 00:15:51 Československo produkovalo tolik síry
    co 13 aktivních sopek.
  • 00:15:55 Teď by to mělo odpovídat
    jenom dvěma.
  • 00:15:58 Dopady nadměrného obsahu síry
    v ovzduší jsou stejné.
  • 00:16:02 Plyny většinu času jdou tímto směrem,
    tam je návrší ve výšce
  • 00:16:06 1 000 metrů, kde neuvidíte žádnou
    vysokou vegetaci, žádné stromy.
  • 00:16:10 Je to stejný efekt jako kyselé deště,
    které vznikaly
  • 00:16:14 kvůli spalování uhlí v ČR.
  • 00:16:16 Tady je to přirozený proces,
    ale v Česku nebo v Německu
  • 00:16:19 za něj můžou lidé.
  • 00:16:21 Život pod pravou sopkou má svoje
    rizika, stejně tak život
  • 00:16:25 pod tou umělou, průmyslovou.
  • 00:16:27 Na rozdíl od sopky přirozené
    se ta umělá zkrotit dá.
  • 00:16:31 Pane Hradecký, vy jste vylezl
    na většinu nikaragujských sopek.
  • 00:16:35 Která vás nejvíc překvapila a čím?
  • 00:16:38 Mě překvapila nejvíc sopka Cosiquina,
    která je dneska naprosto
  • 00:16:42 nečinná, ale před 150 lety měla
    obrovskou erupci, která byla
  • 00:16:46 zaznamenávána dokonce až v Kolumbii,
    v Salvadoru a všude.
  • 00:16:50 Takže mě překvapilo, že dneska
    tam není sebemenší náznak jakékoliv
  • 00:16:54 aktivity, což je právě podezřelé.
  • 00:16:56 Sopky, které jsou dlouho v klidu,
    najednou zase můžou znovu překvapit.
  • 00:17:00 Nikaragujské sopky teď opustíme.
  • 00:17:03 Tady je adresa, na které se můžete
    podívat na jejich aktuální záběry,
  • 00:17:07 jak je přenášejí webkamery INETERU.
  • 00:17:12 Sopečný pás ve Střední Americe
    zahrnuje hned několik zemí.
  • 00:17:16 Další na šňůře je Kostarika, i tam
    sopky vyvolávají strach, i když
  • 00:17:20 také vydělávají peníze, a to nejenom
    jako termální elektrárny.
  • 00:17:25 Další stát a další sopečné
    riziko pro velké město.
  • 00:17:29 Nedaleko hlavního města Kostariky
    San José se také nacházejí
  • 00:17:33 aktivní vulkány.
  • 00:17:37 Kostarika má dnes celkem
    6 činných vulkánů.
  • 00:17:39 Nejblíž San José je vulkán
    Poás a vulkán Irazú.
  • 00:17:43 Dneska už je San José tak velké město
    že v podstatě by mohly být
  • 00:17:47 ohrožovány jeho periferie,
    jak tomu bylo v roce 1965
  • 00:17:50 při erupci vulkánu Irazú.
  • 00:17:53 Tohle je druhá ze jmenovaných
    sopek - Poás.
  • 00:17:55 Přímo pod ní, 20 km od kráteru,
    je stotisícové město Alajuela,
  • 00:18:00 jakési předměstí metropole.
  • 00:18:02 Jezero v kráteru je nejkyselejší
    na světě, má teplotu 40 stupňů,
  • 00:18:06 ale občas se sopka rozpumpuje
    do krajnosti.
  • 00:18:09 I tady sledují vědci sebemenší změny,
    už několikrát
  • 00:18:13 byla na spadnutí evakuace.
  • 00:18:16 Provádíme monitoring
    a pravidelné kontroly.
  • 00:18:19 V posledních letech jsme navíc začali
    spolupracovat
  • 00:18:23 s Českou geologickou službou.
  • 00:18:25 Tyto výzkumy přinášejí znalosti
    o geologických příčinách přírodních
  • 00:18:29 rizik, přispívají pro předpovědi
    a také pro územní plánování.
  • 00:18:33 Na rozdíl od jiných sopek je
    ale relativně klidný Poás především
  • 00:18:37 turistickou atrakcí. Ročně sem zavítá
    až půl milionu návštěvníků.
  • 00:18:41 Sopečná turistika
    je pro Kostariku typická.
  • 00:18:44 Další z turistických sopek
    se jmenuje Arenal,
  • 00:18:47 leží ve střední části země.
  • 00:18:50 V posledních letech je aktivní,
    časté jsou erupce, výrony lávy.
  • 00:18:54 Arenal je jedna z nejaktivnějších
    sopek na celém světě.
  • 00:18:57 Hotely s velkými okny namířenými
    k sopce, aby člověk mohl z postele
  • 00:19:01 sledovat pády lávových kamenů
    po bocích vulkánu.
  • 00:19:04 Každou minutu ze sopouchu vypadne
    lavina balvanů o velikosti trafiky,
  • 00:19:08 které se na svahu rozjedou rychlostí
    několika metrů za vteřinu
  • 00:19:12 a za dunění dopadnou k úpatí.
  • 00:19:14 Zvědavci a turisté jsou v klidných
    sopečných dobách nejčastější obětí
  • 00:19:19 aktivních vulkánů.
  • 00:19:21 Sopky jsou pro turisty nebezpečné,
    ohrožují i malé domy a hotely.
  • 00:19:25 A vlastně tady v okolí Arenalu je to
    hlavní problém, tedy kromě
  • 00:19:29 velké přehrady přímo pod sopkou.
  • 00:19:31 Poslední tragická událost
    se odehrála před osmi lety,
  • 00:19:35 kdy zemřeli dva turisté.
  • 00:19:37 Byli na vyhlídce, která je už dnes
    v zakázané zóně.
  • 00:19:40 Sopky a unikátní přírodní scenérie
    táhnou, středoamerická krajina
  • 00:19:44 je fascinující a na jejím zrodu
    se dá vysvětlit hodně
  • 00:19:48 o geologických pochodech.
  • 00:19:49 Jak vlastně vznikl most mezi dvěma
    původně oddělenými kontinenty,
  • 00:19:54 Severní a Jižní Amerikou?
  • 00:19:58 Geologická historie Kostariky začíná
    někdy v druhohorách,
  • 00:20:01 to je v období dinosaurů.
  • 00:20:03 Tady v té době byl hluboký oceán,
    z kterého čněly jenom
  • 00:20:07 řetězce sopečných ostrovů.
  • 00:20:09 Postupně během desítek milionů let
    se v místě srážky kontinentálních
  • 00:20:13 desek začala pomalu vytvářet pevnina
    a sopky nesopky,
  • 00:20:16 i tuto tropickou oblast
    postihla doba ledová.
  • 00:20:20 Dochází zároveň k ochlazení, protože
    na některých místech jsou
  • 00:20:24 zde v Kostarice uloženiny ledovců,
    v nadmořské výšce kolem 3 000 m.
  • 00:20:29 Nejvyšší vrcholy tropických
    vulkánů zasypal sníh.
  • 00:20:32 Po novém mezikontinentálním mostě se
    ale začaly promíchávat
  • 00:20:36 druhy ze severu s těmi jižními.
  • 00:20:39 V mořích došlo naopak k opačnému jevu
    dříve propojené oceány -
  • 00:20:43 Atlantský a Tichý -
    se začaly vyvíjet odděleně.
  • 00:20:46 Třeba tito mlži z pacifického pobřeží
    se nemůžou dostat
  • 00:20:50 na atlantické pobřeží
    a tvoří vlastně jinou
  • 00:20:53 zoogeografickou provincii.
  • 00:20:55 Příroda se právě ve Střední Americe
    měla možnost rozvinout
  • 00:20:59 do pestrého vějíře druhů.
  • 00:21:01 A nebýt dramatických geologických
    událostí, nikdy by se to nestalo.
  • 00:21:07 Naším hostem byl Petr Hradecký z Česk
    geologické služby.
  • 00:21:10 Děkuji za pozvání do vzrušujícího
    světa středoamerických vulkánů.
  • 00:21:14 Ještě soutěže, nejdřív ta minulá:
    Největší kořenový stalagmit
  • 00:21:18 labyrintu Poseidon v Teplických
    skalách se jmenuje Kyklop. Výherce:
  • 00:21:24 Otázka pro dnešek: Ve které zemi
    se nachází sopka Masaya?
  • 00:21:27 Odpovědi posílejte na tradiční adresu
    možná vyhrajete kámen z kráteru
  • 00:21:32 této sopky. Dívejte se i příště
    na PLANETU VĚDA.
  • 00:21:37 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související